FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNI ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
102
Vládní návrh.
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění československé
socialistické republiky k souhlasu návrh na přístup Česko-
slovenské socialistické republiky k Úmluvě o trestných a
některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, sjed-
nané v Tokiu 14. září 1963
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky souhlasí s přístupem Československé socialis-
tické republiky k Úmluvě o trestných a některých jiných
činech spáchaných na palubě letadla, sjednané v Tokiu
dne 14. září 1963, s výhradou k ustanovení jejího článku
24 odstavec 1 a s tím, že při uložení listiny o přístupu
bude učiněno toto prohlášení:
Československá socialistická republika prohlašuje,
že ustanovení článku 19 a článku 22 odstavec 1
Úmluvy, podle něhož je řada států zbavena možnosti
být smluvní stranou Úmluvy, má diskriminační cha-
rakter a je toho názoru, že v souladu s principem
svrchované rovnosti států má být Úmluva otevřena
k účasti všech zainteresovaných států bez jakékoliv
diskriminace a omezeni. "
Důvodová zpráva
Dne 14. září 1963 byla v Tokiu sjednána Úmluva o trestných a někte-
rých jiných činech spáchaných na palubě letadla /dále jen "Tokijská úmlu-
va"/, která vstoupila v platnost 4. prosince 1969. Tokijská úmluva byla
první ze tří mezinárodněprávních kodifikací na úseku boje proti nezákon-
nému vměšování /běžně známému pod označením "letecké pirátství"/ do
činnosti civilního letectví. Její úprava byla doplněna dalšími dvěma úmlu-
vami, a to Úmluvou o potlačení protiprávního zmocnění se letadel /Haag,
1970/ a Úmluvou o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost
civilního letectví /Montreal, 1971/, s nimiž, tvoří vzájemně skloubený ce-
lek. Podle údajů Mezinárodní organizace pro civilní letectví - ICAO
k 31. 12. 1981 bylo smluvními stranami Tokijské úmluvy 111 států, Haagské
úmluvy 116 států a Montrealské úmluvy 118 států.
Vzhledem k rostoucímu počtu případů "leteckého pirátství" v po-
sledních letech nabývá stále více na aktuálnosti otázka jeho účinného po-
tlačování, s nímž bezprostředně souvisí otázka dosažení maximální mož-
né univerzálnosti výše uvedených úmluv. Tato problematika byla projed-
návána mj. na 32. Valném shromáždění Organizace spojených národů,
jehož zvláštní politický výbor přijal dne 3. listopadu 1977 rezoluci vy-
zývající členské státy OSN, aby svým přístupem k Úmluvám napomáhaly
ke zvýšení ochrany civilního letectví před nezákonným vměšováním. Za-
jištěním maximálního počtu ratifikací se rovněž zabývala Mezinárodní
organizace pro civilní letectví /ICAO/, jejíž Shromáždění přijalo k to-
muto účelu rezoluce A 21-9 z roku 1974 a A 23-21 z roku 1980. Analýzou
boje proti "leteckému pirátství" se zabývala i Rada ICAO, jejíž předseda
- 2 -
se obrátil svým dopisem LE 3/32. 1 z 15. 2. 1982 na ministra zahraničních
věcí ČSSR s výzvou, aby Československá socialistická republika přistou-
pila k Tokijské úmluvě z roku 1963.
Československá socialistická republika je smluvní stranou Haagské
úmluvy od 6. dubna 1972 a Montrealské úmluvy od 10. srpna 1973. Přístup
Československé socialistické republiky k Tokijské úmluvě byl oddalován
zejména s ohledem na ustanovení jejích článků 19 a 22 odst. 1, podle nichž
je Úmluva otevřena k účasti pouze členským státům Organizace spojených
národů nebo některé odborné organizace OSN. Tato ustanovení mají dis-
kriminační charakter a v době sjednání Tokijské úmluvy byla namířena
zejména proti "Německé demokratické republice, Vietnamské demokratické
republice a některým dalším pokrokovým státům. Ze stejného důvodu od-
dalovaly svůj přístup k Tokijské úmluvě i ostatní socialistické státy.
V současné době, kdy se Německá demokratická republika a Vietnamská
socialistická republika staly členy Organizace spojených národů/pokud
jde o VSR, je též členem Mezinárodní organizace pro civilní letectví -
- ICAO/, byl diskriminační charakter výše citovaných usnesení Tokijské
úmluvy do značné míry zmírněn a začaly k ní přistupovat i státy socialis-
tického společenství. Smluvními stranami Tokijské úmluvy jsou již Maďar-
ská lidová republika, Polská lidová republika, Rumunská socialistická
republika, Vietnamská socialistická republika a Socialistická federativní
republika Jugoslávie; o přístupu uvažují též další socialistické státy, ze-
jména Německá demokratická republika a Svaz sovětských socialistických
republik. Proto se v současné době jeví účelným, aby k Tokijské úmluvě
přistoupila i Československá socialistická republika. Ze strany ČSSR
tím budou nejen splněny výše uvedené rezoluce Valného shromáždení
- 3-
OSN a Shromáždění ICAO, ale současně též bude jednoznačně demonstrová-
no úsilí československé strany účinně potírat činy ohrožující bezpečnost
civilního letectví. Záporný postoj ČSSR k diskriminačním ustanovením To-
kijské úmluvy lze vyjádřit v prohlášení, jež bude učiněno při uložení listi-
ny o přístupu u depozitáře, jímž je Mezinárodní organizace pro civilní le-
tectví - ICAO.
Nutnost účinného boje proti "leteckému pirátství" vychází ze skuteč-
nosti, že v Československé socialistické republice došlo v období let
1970 - 1983 ke 13 únosům československých letadel, z čehož tři pokusy
o únos v letech 1978 a 1983 byly zmařeny. Tragickou skutečností zůstává,
že při jednom z těchto únosů byl zastřelen pilot československého doprav-
ního letadla.
Tokijská úmluva upravuje v některých svých ustanoveních otázky, kte-
ré jsou v čs. právním řádu upraveny formou zákona, o čemž svědčí níže
uvedené srovnání:
Článek 1 odst. 1 stanoví, že Úmluva se vztahuje na:
a/ činy trestné podle trestního zákona;
b/ činy, které bez ohledu na to, zda jsou trestnými činy či nikoli, mohou
ohrozit nebo ohrožují bezpečnost letadla nebo osob či majetku v letadle,
nebo které ohrožují pořádek a kázeň na palubě letadla.
Z hlediska čs. právního řádu lze mít za to, že se Úmluva bude vzta-
hovat pouze na trestné činy ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního
prostředku podle § 180a a 180b a zavlečení vzdušného dopravního prostřed-
ku do ciziny podle § 180c trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění vy-
- 4 -
hlášeném pod č. 113/1973 Sb. Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve zně-
ní zákona č. 46/1973 Sb. a § 10 odst. a/ zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech
národních výboru při zajištování socialistického pořádku, upravuje pouze
přestupek proti pravidlům leteckého provozu, jehož subjektem může být
pouze posádka letadla; kromě toho je možno soudit, že spáchání činu ne-
bezpečného pro společnost pouze jako přestupek nebude v praxi znamenat
takové ohrožení bezpečnosti civilního letectví, aby při něm bylo nutno apli-
kovat odpovídající ustanovení "Úmluvy. Pojem "letadlo registrované ve
smluvním státě" užitý v článku 1 odst. 2 "Úmluvy bude z hlediska čs. práv-
ního řádu nutno vykládat ve světle ustanovení § 5 a 62 zákona č. 47/1956
Sb., o civilním letectví /letecký zákon/, ve znění vyhlášeném pod č.
127/1976 Sb., upravujících státní příslušnost a rejstříkový zápis civilních
letadel, jakož i institut čs. leteckého rejstříku.
Ustanovení čl. 3 Úmluvy vymezující soudní pravomoc stanoví, že
k výkonu soudní pravomoci nad trestnými a jinými činy spáchanými na pa-
lubě letadla je příslušný stát registrace letadla. Toto ustanovení však bu-
de moci být aplikováno pouze v případě, že prachatel trestného činu spácha-
ného na palubě čs. letadla v cizině bude vydán čs. orgánům. V opačném
případě bude aplikováno ustanovení čl. 3 odst. 3, které umožňuje cizímu
smluvnímu státu, který nevydá pachatele čs. orgánům, aby uplatnil svou
trestní jurisdikci. Pravomoc a příslušnost čs. soudů vůči pachatelům těch-
to trestných činů je upravena ustanoveními § 13 - 25 zákona č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním /trestní řád/, ve znění vyhlášeném pod č.
148/1973 Sb.
- 5-
V ustanovení čl. 4 se smluvní státy Úmluvy vzdávají /s výjimkou pří-
padů taxativně zde uvedených/ výkonu své trestní pravomoci, která jim ja-
ko územním státům přísluší na základě obecných principů mezinárodního
práva /jde o jeden z atributů státní suverenity/.
Podle ustanovení čl. 5 odst. 1 se ustanovení hlavy III Tokijské úmlu-
vy nevztahují na trestné a jiné činy spáchané nebo chystané osobou na pa-
lubě letadla za letu ve vzdušném prostoru státu registrace nebo nad volným
mořem nebo jinou oblastí, která není územím některého státu, pokud se po-
slední místo vzletu nebo příští místo zamýšleného přistání nenachází na
území jiného státu než je stát registrace, nebo pokud letadlo neletí vzduš-
ným prostorem jiného státu, než je stát registrace, s uvedenou osobou na
palubě. V tomto případě bude uplatňována pravomoc velitele letadla podle
§ 18 zákona o civilním letectví /letecký zákon/.
Ustanovení čl. 6 Úmluvy upravující rozsah oprávnění velitele letadla
je poněkud odlišné od obdobného ustanovení § 18 leteckého zákona /zejmé-
na pokud jde o možnost požádat cestující o pomoc/j rovněž oprávnění ve-
litele letadla podle čl. 8 a 9 Úmluvy /možnost vysazení pachatele a jeho
předání cizím státním orgánům/ jdou nad rozsah úpravy podle § 18 letecké-
ho zákona; tím se sleduje účinnější ochrana civilního letectví, s kterou
lze souhlasit.
Článek 16 Tokijské úmluvy stanoví právní fikci, podle níž trestné
činy spáchané na palubě letadla registrovaného ve smluvním státě budou
pro účely vydání posuzovány tak, jako kdyby k nim došlo nejen v místo
činu, ale též na území státu registrace letadla. Tímto ustanovením však
- 6 -
není dána povinnost extradice, která může být založena pouze
mezinárodní smlouvou. Ustanovení § 379 a n. trestního řádu
zůstávají nedotčena.
V souladu s ustanovením čl. 36 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci, vyžaduje přístup
československé socialistické republiky k Úmluvě o trestných a
některých jiných činech spáchaných na palubě letadla předchozí
souhlas Federálního shromáždění.
V Praze dne 7. července 1983
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Úmluva
o trestných a některých jiných činech spáchaných
na palubě letadla
Smluvní státy této Úmluvy se dohodly takto:
Hlava I
Rozsah platnosti Úmluvy
Článek I
1. Tato Úmluva se vztahuje na
a/ činy trestné podle trestního zákona;
b/ činy, které bez ohledu na to, zda jsou trestnými činy či nikoli,
mohou ohrozit či ohrožují bezpečnost letadla, nebo osob či má-
jetku v letadle, nebo které ohrožují pořádek a kázeň na palu-
bě letadla.
2. S výhradou ustanovení hlavy III se tato Úmluva vztahuje na trestné
a jiné činy spáchané osobou na palubě letadla, registrovaného ve
smluvním státě, za letu nebo v době, kdy je letadlo na hladině vol-
ného moře nebo v oblasti, která není územím žádného státu.
3- Pro účely této Úmluvy se pokládá letadlo za letadlo za letu od okam-
žiku, kdy je použito síly za účelem vzletu, do okamžiku, kdy končí
doběh při přistání.
4. Tato Úmluva se nevztahuje na letadla používaná pro účely vojenské,
celní nebo policejní.
- 2 -
Článek 2
Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku I. a s výjimkou případů, kdy
to vyžaduje bezpečnost letadla nebo osob či majetku na palubě, nebude
žádné ustanovení této Úmluvy vykládáno tak. že opravňuje nebo vyžaduje
jakékoliv opatření v případech činů trestných podle trestních zákonů.
které mají politickou povahu nebo spočívají na rasové či náboženské dis-
kriminaci.
Hlava II
Soudní pravomoc
Článek 3
1. Stát registrace letadla je příslušný vykonávat soudní pravomoc ve vě-
ci trestných a jiných činů spáchaných na palubě letadla.
2. Každý smluvní stát učiní opatření, jež jsou nutná k tomu, aby jako
stát registrace uplatnil svou soudní pravomoc nad trestnými činy
spáchanými na palubě letadla zapsaného v jeho leteckém rejstříku.
3. Tato Úmluva nevylučuje trestní pravomoc vykonávanou v souladu
s vnitrostátním právem.
Článek 4
Smluvní stát, který není státem registrace, nebude zasahovat do
provozu letadla za letu za účelem uplatnění své trestní pravomoci v pří-
padě trestného činu. který byl spáchán na palubě letadla, pokud nejde
o některý z níže uvedených případů:
- 3-
a/ trestný čin se projevil svými účinky na území tohoto státu;
b/ trestný čin byl spáchán občanem nebo proti občanu tohoto státu
nebo osobou, která v něm má stálé bydliště;
c/ trestný čin směřuje proti bezpečnosti tohoto státu;
d/ trestným činem jsou porušena pravidla nebo předpisy o létání
nebo řízení letadla platná v tomto státě;
e/ výkon soudní pravomoci je nezbytný k tomu, aby bylo zajištěno
splnění závazků vyplývajících pro tento stát z mnohostranné
mezinárodní smlouvy.
Hlava III
Oprávnění velitele letadla
Článek 5
1. Ustanovení této hlavy se nevztahují na trestné a jiné činy spáchané
nebo chystané osobou na palubě letadla za letu ve vzdušném prostoru
státu registrace nebo nad volným mořem nebo jinou oblastí, která ne-
ní územím některého státu, pokud se poslední místo vzletu nebo příš-
tí místo zamýšleného přistání nenachází na území jiného státu než je
stát registrace, nebo pokud letadlo neletí vzdušným prostorem jiné-
ho státu, než je stát registrace, s uvedenou osobou na palubě.
2. Bez ohledu na ustanovení článku 1 odstavec 3 bude pro účely této
hlavy letadlo pokládáno za letadlo za letu od okamžiku, kdy se uza-
vřou všechny vnější dveře po naložení letadla, do okamžiku, kdy se
některé z těchto dveří otevřou za účelem vyložení. V případě nouzo-
- 4 -
vého přistání se budou ustanovení teto hlavy nadále vztahovat na trest-
né a jiné činy spáchané na palubě letadla do okamžiku, kdy příslušné
státní orgány převezmou odpovědnost za letadlo, osoby a majetek na
jeho palubě.
Článek 6
1. Má-li velitel letadla závažné důvody se domnívat, že některá osoba
spáchala nebo se chystá spáchat trestný nebo jiný čin uvedený v člán-
ku 1 odstavec 1, může vůči této osobě učinit přiměřená opatření včet-
ně omezení, která, jsou nezbytná:
a/ k ochraně bezpečnosti letadla nebo osob či majetku v letadle,
nebo
b/ k zachování pořádku a kázně na palubě, nebo
c/ k tomu, aby mohl takovou osobu předat příslušným orgánům ne-
bo ji vysadit v souladu s ustanoveními této hlavy.
2. Velitel letadla může uložit jiným členům posádky nebo je pověřit stej-
ně jako může požádat nebo pověřit cestující, nikoliv však od nich vy-
žadovat, aby mu pomohli při zadržení osoby, jejíž svobodu je opráv-
něn omezit. Každý člen posádky nebo cestující může rovněž učinit
bez takového pověření všechna přiměřená opatření, má-li závažné
důvody se domnívat, že takové jednání je bezprostředně nevyhnutelné
k ochraně bezpečnosti letadla nebo osob či majetku v letadle.
Článek 7
1. Opatření učiněná k zadržení osoby podle článku 6 budou vykonávána
pouze do místa přistání s výjimkou, kdy
- 5-
a/ takové místo se nachází na území nesmluvního státu a orgány
tohoto státu nedovolí této osobě vystoupit nebo kdy byla podle
článku 6 odstavce lc/ učiněna opatření za účelem předání ta-
kové osoby příslušným orgánům;
b/ letadlo přistane nouzově a velitel letadla nemůže předat ta-
kovou osobu příslušným orgánům;
c/ taková osoba souhlasí s další přepravou z tohoto bodu při
učiněných omezovačích opatřeních.
2. Velitel letadla, na jehož palubě se nachází osoba podrobená omezo-
vacím opatřením podle ustanovení článku 6, oznámí co nejdříve a po-
kud možno před přistáním na území státu orgánům tohoto státu, že se
na palubě letadla nachází osoba podrobená omezovacím opatřením
a sdělí důvody těchto opatření.
Článek 8
1. Velitel letadla může vysadit na území kteréhokoli státu, v němž le-
tadlo přistane, každou osobu, u níž má závažný důvod se domnívat,
že spáchala nebo se chystá spáchat čin uvedený v článku 1 odstavci
lb/, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v ustanoveních článků 6
odstavcích la/ nebo b/.
2. Velitel letadla vyrozumí orgány státu, na jehož území vysadil osobu
v souladu s ustanovením tohoto článku, o vysazení osoby a o jeho dů-
vodech.
- 6 -
Článek 9
1. Velitel letadla může předat příslušným orgánům kteréhokoli smluvní-
ho státu, na jehož území letadlo přistane, každou osobu, u níž má
závažné důvody se domnívat, že spáchala na palubě letadla čin, kte-
rý je podle jeho názoru závažným trestným činem podle trestního zá-
kona státu registrace letadla.
2. Velitel letadla, na jehož palubě se nachází osoba, kterou zamýšlí
předat v souladu s předchozím odstavcem, oznámí co nejdříve, a po-
kud možno před přistáním na území smluvního státu, orgánům tohoto
státu svůj úmysl předat jim tuto osobu a důvody jejího předání.
3. Velitel letadla poskytne orgánům, jimž předává v souladu s ustano-
vením tohoto článku podezřelého pachatele, důkazy a informace, ji-
miž disponuje v souladu s právem státu registrace letadla.
Článek 10
Velitele letadla Či jiné členy posádky, cestujícího, vlastníka ne-
bo provozovatele letadla ani osobu, pro niž byl let vykonán, nelze v žád-
ném případě činit odpovědnými za zacházení s osobou, vůči níž byla účine
na opatření v souladu s ustanoveními této Úmluvy.
Hlava IV
Protiprávní zmocnění se letadla
Článek 11
1. Užije - li kterákoliv osoba na palubě letadla za letu protiprávně násilí
nebo hrozby násilí k zasahování do provozu letadla, zmocnění se le-
- 7 -
tadla nebo jiného protiprávního výkonu kontroly nad letadlem za letu
nebo hrozí-li spácháním takového činu, učiní smluvní státy všechna
potřebná opatření, aby kontrola nad letadlem byla navrácena oprávně-
nému veliteli letadla nebo aby mu tato kontrola zůstala zachována.
2. V případech uvedených v předchozím odstavci dovolí smluvní stát, na
jehož území letadlo přistane, cestujícím a posádce pokračovat v je-
jich cestě pokud možno co nejdříve a navrátí letadlo i jeho náklad
oprávněným držitelům.
Hlava V
Práva a povinnosti států
Článek 12
Každý smluvní stát dovolí veliteli letadla, registrovaného v jiném
smluvním státě, vysadit kteroukoli osobu v souladu s ustanovením článku
8 odstavec 1.
Článek 13
1. Každý smluvní stát převezme kteroukoli osobu, kterou velitel letadla
vysadí v souladu s ustanovením článku 9 odstavec 1.
2. Zjistí-li smluvní stát, že jej k tomu okolnosti opravňují, vezme do
vazby nebo jinými opatřeními zajistí přítomnost každé osoby podezře-
lé ze spáchání činů uvedených v článku II odstavec 1 a každé osoby,
kterou převzal. Vazba a jiná opatření se budou řídit právním řádem
uvedeného státu, avšak mohou trvat jen po dobu. která je nezbytná
k zahájení trestního řízení nebo řízení o vydání.
- 8-
3. Každé osobě, která je ve vazbě podle předchozího odstavce, bude
umožněno, aby se okamžitě spojila s nejbližším příslušným zástupcem
státu, jehož je příslušníkem.
4. Každý smluvní stát, jemuž je předána osoba v souladu s ustanovením
článku 9 odstavec 1, nebo na jehož území přistane letadlo po spáchání
činu uvedeného v článku 11 odstavec 1, provede okamžitě předběžné
zjišťování skutečností.
5. Vezme-li stát v souladu s tímto článkem osobu do vazby, vyrozumí
okamžitě stát registrace letadla, stát, jehož je tato osoba příslušní-
kem, a pokud to považuje za vhodné, kterýkoli zainteresovaný stát
o skutečnosti, že tato osoba je ve vazbě a o okolnostech opravňují-
cích k jejímu vzetí do vazby. Stát, který provádí předběžné zjišťová-
ní skutečností podle odstavce 4 tohoto článku, neprodleně sdělí svá
zjištění zmíněným státům a uvede, zda zamýšlí vykonávat soudní
pravomoc.
Článek 14
1. Jestliže osoba, vysazená v souladu s ustanovením článku 8 odstavec 1
nebo předaná v souladu s ustanovením článku 9 odstavec 1 nebo vysa-
zená po spáchání činu uvedeného v článku 11 odstavec 1, nemůže nebo
si nepřeje pokračovat v cestě a jestliže stát místa přistání odmítne
tuto osobu přijmout, může ji tento stát, pokud dotyčná osoba není je-
ho příslušníkem nebo nemá na jeho území stálé bydliště, vrátit na
území státu, jehož je příslušníkem, nebo na jehož území má stálé
bydliště nebo na území státu, na němž započala svou cestu letadlem.
- 9-
2. Vysazení, předání, vzetí do vazby nebo další opatření uvedená v článku
13 odstavec 2 ani vrácení dotyčné osoby nelze pokládat za platné povole-
ní vstupu na území příslušného smluvního státu z hlediska jeho právních
předpisů upravujících vstup nebo povolení vstupu osob na jeho území.
Právní předpisy smluvního státu, upravující vyhoštění osob z jeho úze-
mí, nejsou ustanoveními této Úmluvy dotčeny.
Článek 15
1. S výhradou ustanovení článku 14 bude moci každá osoba, která byla vy-
sazena v souladu s ustanovením článku 8 odstavec 1 nebo která byla pře-
dána v souladu s ustanovením článku 9 odstavec 1 nebo která byla vysa-
zena po spáchání činu uvedeného v článku 11 odstavec 1 a která si přeje
pokračovat v cestě, vycestovat co možná nejdříve do kteréhokoli místa
podle svého výběru, pokud její přítomnost nevyžaduje právní řád státu
místa přistání pro účely trestního řízení nebo vydání.
2. Aniž by byly dotčeny právní předpisy smluvního státu, Upravující vstup
a povolení vstupu na jeho území či vydání nebo vyhoštění z jeho území,
poskytne každý smluvní stát osobě, jež byla na jeho území vysazena
v souladu s ustanovením článku 8 odstavec 1 nebo předána v souladu
s ustanovením článku 9 odstavec 1 nebo která vystoupila a je podezře-
lá ze spáchání činu uvedeného v článku 11 odstavec 1, zacházení neméně
výhodné, pokud jde o její ochranu a bezpečnost, než jaké poskytuje
v obdobných případech svým příslušníkům.
- 10 -
Hlava VI
Jiná ustanovení
Článek 16
1. Trestné činy spáchané na palubě letadla registrovaného ve smluvním
státě budou pro účely vydání posuzovány tak, jako kdyby k nim došlo
nejen v místě činu, ale též na území státu registrace letadla.
2. Aniž by bylo dotčeno ustanovení předchozího odstavce, nelze žádné
ustanovení této Úmluvy vykládat tak, jako by zakládalo závazek vy-
dání.
Článek 17
Smluvní státy, které učiní opatření za účelem vyšetřování, zadrže-
ní nebo jiného výkonu soudní pravomoci v souvislosti s trestným činem
spáchaným na palubě letadla, budou věnovat náležitou pozornost bezpeč-
nosti a jiným potřebám letecké navigace a budou jednat tak, aby nezpůso-
bily zbytečné zpoždění letadla, cestujících, posádky nebo nákladu.
Článek 18
Vytvoří-li smluvní státy společné organizace provozující leteckou
dopravu nebo mezinárodní provozní organizace, které budou provozovat
letadla neregistrovaná v žádném státě, určí tyto státy podle okolností
případu mezi sebou stát, který bude pro účely této Úmluvy pokládán za
-11 -
stát registrace, a vyrozumí o tom Mezinárodní organizaci pro civilní le-
tectví, jež tuto informaci oznámí všem smluvním státům této Úmluvy.
Hlava VII
Závěrečná ustanovení
Článek 19
Do dne svého vstupu v platnost v souladu s ustanovením článku 21-
zůstane tato Úmluva otevřena k podpisu všem státům, které jsou k tomuto
dni členy Organizace spojených národů nebo některé její odborné organi-
zace.
Článek 20
1. Tato Úmluva podléhá ratifikaci signatárními státy v souladu s jejich
ústavněprávními předpisy.
2. Ratifikační listiny budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civil-
ní letectví.
Článek 21
1. Jakmile dvanáct signatárních států uloží své ratifikační listiny, vstou-
pí mezi nimi Úmluva v platnost devadesátý den po uložení dvanácté ra-
tifikační listiny. Pro stát, který ji bude ratifikovat později, vstoupí
Úmluva v platnost devadesátý den po uložení jeho ratifikační listiny.
- 12 -
2. Jakmile tato Úmluva vstoupí v platnost, bude zaregistrována prostřed-
nictvím Mezinárodní organizace pro civilní letectví u generálního ta-
jemníka Organizace spojených národů.
Článek 22
1. Tato Úmluva bude po svém vstupu v platnost otevřena k přístupu kaž-
dému členskému státu Organizace spojených národů nebo některé její
odborné organizace.
2. Přístup se provede uložením listiny o přístupu u Mezinárodní organi-
zace pro civilní letectví a nabude účinnosti devadesátým dnem po tom-
to uložení.
Článek 23
1. Každý smluvní stát může tuto Úmluvu vypovědět oznámením Mezinárod-
ní organizaci pro civilní letectví.
2. Výpověď nabude účinnosti šest měsíců ode dne, kdy Mezinárodní orga-
nizace pro civilní letectví obdrží uvedené oznámení.
Článek 24
1. Každý spor mezi smluvními státy o výklad nebo provádění této Úmluvy,
který nemůže být vyřešen jednáním, bude předložen na žádost jednoho
z nich k arbitrážnímu jednání. Pokud se strany během šesti měsíců
ode dne podání žádosti nebudou moci dohodnout na organizaci arbitrá-
že, může kterákoli z nich předložit spor Mezinárodnímu soudnímu dvo-
ru v souladu s jeho statutem.
- 13 -
2. Každý stát může prohlásit při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy
nebo při přístupu k ní, že se necítí vázán ustanovením předchozího
odstavce. Ostatní smluvní státy nebudou vázány tímto ustanovením
vůči státu, který učinil takovou výhradu.
3. Každý smluvní stát, který učinil výhradu podle předchozího odstav-
ce, ji může kdykoli odvolat oznámením Mezinárodní organizaci pro
civilní letectví.
Článek 25
S výjimkou ustanovení článku 24 nemůže být k této Úmluvě uči-
něna žádná výhrada.
článek 26
Mezinárodní organizace pro civilní letectví oznámí všem člen-
ským státům Organizace spojených národů nebo některé z jejích odbor-
ných organizací:
a/ každý podpis této Úmluvy a jeho datum;
b/ uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu a je-
ho datum;
c/ datum, kdy Úmluva vstupuje v platnost podle ustanovení
článku 21 odstavec 1:
d/ přijetí každého oznámení výpovědi a jeho datum;
e/ přijetí každého prohlášení nebo oznámení podle ustanovení
článku 24 a jeho datum.
Na důkaz čehož níže podepsaní zmocněnci, byvše k tomu, zmocněn,
podepsali tuto Úmluvu.
- 14-
Dáno v Tokiu dne čtrnáctého září roku tisícího devítistého šedesá-
tého třetího ve třech původních vyhotoveních v jazyce anglickém, fran-
couzském a španělském.
Tato Úmluva bude uložena u Mezinárodní organizace pro civilní
letectví, kde zůstane otevřena k podpisu v souladu s ustanovením člán-
ku 19; uvedená organizace zašle její ověřené kopie všem členským stá-
tům Organizace spojených národů nebo některé její odborné organizace.