FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ

REPUBLIKY 1983

IV. volební období

88

ÚČINNĚJŠÍ VYUŽÍVÁNÍ VĚDY A TECHNIKY A MEZINÁRODNÍ VĚ-
DECKO-TECHNICKÉ SPOLUPRÁCE - JEDEN Z ROZHODUJÍCÍCH FAK-
TORŮ INTENZIFIKACE ČS. EKONOMIKY

Předkládá: Ing. Ladislav Šupka

ministr ČSSR pro technický
a investiční rozvoj a využi-
tím podkladů ČSAV,



Obsah

   

Str.

 

Úvod

1

I.

Zhodnocení výsledků dosažených v uply-
nulém vývoji

5

 

1. Makroekonomické souvislosti VTR

3

 

2. Vliv technického rozvoje na vývoj
kvalitativních ukazatelů v letech
1978-1982

8

 

3. Vývoj technického rozvoje a jeho
realizace ve vybraných odvětvích

11

II.

Vědeckotechnická strategie příštích
let a z ní vyplývající směry dalšího
rozvoje

III.

Úloha a uplatňováni védy

30

IV.

Ocenění hlavních inovačních zdrojů
pro zvyšování technické úrovně ná-
rodního hospodářství

43

V.

Vědeckotechnická spolupráce

57

VI.

Řízení vědeckotechnického rozvoje

79



- 1 -

Ú v o d

Předkládaná zpráva byla zpracována jako výchozí
podklad pro třetí samostatnou schůzi Sněmovny lidu,nu
téma účinnější využívání vědy a techniky a mezinárod-
ní vědecko-technické spolupráce - jeden z rozhodují-
cích faktorů intenzifikace čs. ekonomiky. Ve svém ob-
sahu se zpráva nezabývá problematikou ekonomického výz-
kumu. Její těžiště je zaměřeno především na ty oblas-
ti výzkumu, vývoje a hospodářské praxe, které bezpro-
středně ovlivňují efektivní rozvoj národního hospodář-
ství; v těchto oblastech si klade za cíl poskytnout po-
slancům pokud možno ucelenou informaci

o zhodnocení výsledků dosažených v uplynulém obdo-

o vědeckotechnické strategii příštích let

o úloze a uplatnění vědy při zabezpečování této
strategie

o dalších inovačních zdrojích, především vědecko-
technické spolupráci

o řešení vědeckotechnického rozvoje.

Zpráva vychází z toho, že

otázkami vědeckotechnického rozvoje se podrobné za-
bývala třetí schůze Sněmovny lidu v r. 1973 a v r.1978

jde tedy o určitou kontinuitu v přístu-
pu k posuzované problematice, která ne-
vyžaduje opakování některých obecných
poznatků a principů.

Souhrnné zhodnocení hospodářské politiky (a v je-
jím rámci vědeckotechnické politiky) provedl před dvěma
roky XVI. sjezd KSČ

toto zhodnocení i závěry z nej vyplýva-
jící mají dlouhodobou platnost a před-
stavují zásadní politickou směrnici pro
zaměření vědeckotechnického rozvoje.


- 2 -

V současné době vrcholí práce na přípravě pléna
ÚV KSČ o vědeckotechnickém rozvoji.

Závěry tohoto pléna budou nesporně obsa-
hovat i konkrétní opatření k účinnějšímu
uplatňování vědeckotechnického rozvoje při
zvyšování efektivnosti národního hospodář-
ství a budou tedy tvořit rozhodující vý-
chodisko dalšího postupu.

Dosavadní práce na prognózách a dlouhodobých vý-
hledech přinesly sice zkušenosti, připravily různé u-
žitečné podklady, avšak ve snaze řešit problémy rozvo-
je příliš široce koncipovanými programy, přecenily ob-
vyklé možnosti ekonomiky a tím zakládaly málo reálné
rozvojové koncepce. Méně úspěšná byla především reali-
zace úkolů v růstu efektivnosti, také proto, že v celé
soustavě řízení nebyly vytvářeny potřebné předpoklady.
V tom je nejzávažnější poučení pro další práce kladou-
cí požadavek maxima realismu.

Nelži proto předbíhat konečná rozhodnutí, zvlášť
při existenci některých objektivně působících omezení.
Ve vztahu k vědeckotechnickému rozvoji se ukazuje, že
základní omezení není nedostatek poznatků, ale nedosta-
tek zdrojů k jejich rychlé realizaci v praxi - přede-
vším zdrojů investičních. Z toho důvodu bude třeba pro-
vádět velmi uváženě selekci jednotlivých opatření vě-
deckotechnického rozvoje (určených k realizaci), aby se
výběr zaměřil jen na nejefektivnější priority.

Ze všech naznačených důvodů je třeba chápat předlo-
ženou zprávu, zejména v té její části, která hovoří o
budoucím vývoji, jako dokument otevřený, představující
současnou etapu poznání, která bude permanentně upřes-
ňována.


- 3 -

I. Zhodnocení výsledků dosažených v uplynulém vývoji

1. Makroekonomické souvislosti VTR

Ve vývoji světové ekonomiky se v minulém desetile-
tí začaly projevovat nové trendy, charakterizované pod-
statným omezením přírodních zdrojů, zejména energie.
V jevové formě se počátek tohoto období projevil jako
tzv. první ropný šok - časové situovaný zhruba do pře-
lomu let 1973/1974.

Nejsouhrnnějším vyjádřením výkonnosti ekonomik jsou
přírůstky společenské výroby, V letech 1974-1980 dosáh-
la ČSSR ročních přírůstků národního důchodu /btto/ ve
výši 4,6 %. Ve stejném období činily průměrné roční pří-
růstky hrubého domácího produktu v NSR 2,3 %, ve Francii
2,8 %, v Anglii 0,9 %, v USA 2,1 % a v Japonsku 3,8 %.

Posuzováno tímto nejsouhrnnějším vztahem byl výkon
čs. ekonomiky v období následujícím po prvním ropném šo-
ku nadprůměrný ve srovnání se všemi ekonomicky rozvinu-
tými KS /včetně Japonska/. Protože počet pracovníků ve
výrobní sférě se zvyšoval jen velmi pomalu /0,6 %/ průměr-
ně ročně/, je zřejmé, že spoločenská výroba se rozvíjela
zcela dominantně v důsledku růstu produktivity práce. Zá-
kladním faktorem růstu produktivity práce byl technický
rozvoj, realizovaný převážně investiční výstavbou.

Celkově lze období let 1974-1980 charakterizovat
nejen tím, že čs. ekonomika zlepšila své relativní posta*
vení v úrovni společenské výroby, ale i jako období, ve
kterém se zmenšila technologická mezera mezi ekonomicky
nejvyspělejšími ekonomikami a ČSSR. Přesto však dosaže-
ná úroveň naší ekonomiky je dosud nižší než v průmyslo-
vě vyspělých nesocialistických státech, což se v celospo-
ločenském měřítku nejmarkatněji projevuje v dosahované
produktivitě práce a v jednotlivých odvětvích v nižší


- 4 -

efektivnosti výroby.

že se technický rozvoj neuplatnil ve všech obo-
rech stejně a že řada možností, dokonce i existují-
cích, zůstává nevyužita, je důsledkem širších souvis-
lostí celého reprodukčního procesu a jeho návaznosti
na nové skutečnosti ve světové ekonomice.

Na období po prvém ropném šoku reagovaly socia-
listické země - a spolu s nimi i ČSSR - zásadně odliš-
ným způsobem než rozvinuté kapitalistické země.

Reakce všech kapitalistických ekonomik se proje-
vila obdobně. V důsledku zvýšení dovozních cen ropy by-
la prudce zvýšena i vnitřní cena ropných produktů a na
ně navazujících výrob. Okamžitě se absolutně snížily in-
vestice a poklesl jejich podíl na hrubém domácím produk-
tu. Bez ohledu na sociální důsledky /růst nezaměstnaných/
se zpomalilo tempo rozvoje. Zhoršení směnných relací a
vzniklé nerovnováze vnějších ekonomických vztahů začaly
tyto země čelit

- ostrým omezením spotřeby energie, jmenovitě ro-
py, a to nejen racionalizací jejich spotřeby, ale pře-
devším zpomalením tempa rozvoje celé ekonomiky, omeze-
ním resp. absolutním snížením energeticky nejnáročněj-
ších výrob /oceli, cementu, výrobků těžké chemie, plo-
chého skla a dalších/ a podstatným zpomalením připadni
absolutním snížením spotřeby energie u obyvatelstva,

vývozní expanzí charakterizovanou nejen zvýše-
ním objemu, ale i cenovým ohodnocením,zesílením mezi-
státních kapitálových pohybů, aktivizací neviditelné-
ho obchodu a tlumením dovozu nejen ropy, ale i dalších
surovin a potravin.

V technickém rozvoji lze jako základní rys zazna-
menat odklon od investičně nákladných inovací vysokých
řádů k vatovému prosazování investičně nenáročných vý-
robkových i technologických inovací nižších řádů.

Vlivem těchto skutečností se vyspělým KS v podsta-
tě podařilo obnovit koncem sedmdesátých let vnější eko-


- 5 -

homickou rovnováhu po prvním ropném šoku, i když za ce-
nu zpomaleného ekonomického růstu a stoupající nezaměst-
nanosti.

Vývoj v Československu probíhal ve stejném období
značně odchylně. Základním příznivým faktorem bylo ener-
getické a surovinové zázemí SSSR, které ztlumilo nega-
tivní vliv růstu světových cen paliv a surovin a jeho
dopad na čs. ekonomiku časově odsunulo v podstatě až do
začátku osmdesátých let.

Přitom však čs. ekonomika zaznamenala prvé sympto-
my nové situace na světovém trhu již v r. 1973, kdy se
směnné relace v obchodě s KS zhoršily o 11 56. V roce 1973
byla opět poprvé po řadě let vykázána pasivní obchodní
bilance vůči KB a v roce 1974 i vůči SZ. V roce 1976 se
dosud věřitelská pozice ČSSR změnila v dlužnickou.

V období let 1974-75, kdy se ve všech rozvinutých
kapitalistických zemích investice snižovaly, Českoslo-
vensko své investice prudce zvýšilo /o 18,3 % V r.1975
proti roku 1973/. Investiční expanze, charakterizovaná
dalším růstem podílu investic z užitného národního důcho-
du, pokračovala až do roku 1978 ve snaze překonat zhoršu-
jící se vnější podmínky zvýšenou tvorbou národního důcho-
du a na základě toho zvýšeným vývozem. Tento základní
strategický záměr se nemohl plně uplatnit v důsledku sou-
běhu řady negativních vnitřních i vnějších skutečností:

a) Vlivem nezvládnutí zvyšující se investiční výs-
tavby se prodlužovaly lhůty výstavby a zvyšovala se ro-
zestavěnost. Tím se zmenšovala schopnost ekonomiky rych-
le realizovat výsledky vědy a techniky. Zaměření investic
nereagovalo pružně na nové problémy. Zejména nedostateč-
ná byla vazba mezi investiční a exportní politikou, vyjá-
dřená tím, že investice nebyly alokovány v souladu i ex-
portními výkony. Stoupající investiční vklady si vyladi-
lo i opatřování rostoucích energetických zdrojů. Vlivem
těchto i dalších skutečností klesla ve druhé polovině


- 6 -

sedmdesátých let průměrná národohospodářská efektiv-
nost investic zhruba na 46 % úrovně dosahované před
10 lety.

Současně se vysoká a stoupající míra investic
stala zdrojem napětí jak ve vnitřní ekonomice /zejména
v oblasti energie a materiálu/, tak ve vnějších ekono-
mických vztazích /Vysoký dovoz kompletačních dílů a ma-
teriálů pro strojírenskou výrobu/.

b) Zpomalil se rozvoj zemědělské především rostlin-
né výroby při pokračujícím růstu spotřeby potravin, zej-
ména masa. Tento nepoměr byl řešen dovozem za stála se
zhoršujících cenových podmínek. V důsledku obdobné situa-
ce v ostatních zemích RVHP musel být celý přírůstek dovo-
zu potravin a zemědělských výrobků realizován z oblasti
volných měn.

c) Nepodařilo se realizovat některé další v plámu
předpokládané nebo stanovené intenzifikační faktory. V
plánovaném rozsahu nebyl realizován vývoz strojů a zaří-
zení do KS.

V průběhu let 1979 - 80 zcela vymizelo aktivní sal-
do obchodní bilance strojírenství vůči nesocialistickým
zemím jako celku /aktivní saldo vůči RZ se snížilo pod
rozsah pasivního salda a VKZ/. Výpadky ve vývozu strojů
a zařízení byly zčásti nahrazeny nadplánovaným vývozem
výrobků spotřebního průmyslu a kovů s negativními dopa-
dy ne zásobování vnitřního trhu. Nositelem aktivního sal-
dá vůči NSZ jako celku se tedy při nadále excitující pa-
sivitě chemických produktů a prohlubující ad pasivitě po-
travin staly pouze skupiny spotřebního zboží, paliv a ko-
vů. Nebyl splněn ani další z předpokladů 6. 5LP, podle
kterého měl být růst dovozních cen kompenzován zvýšením
našich vývozních cen.

Narůstající napětí vůči oblasti volných měn, vzni-
kající souběžným působením uvedených skutečností, řeši-
la čs. ekonomika narůstající dovozní zadlužeností, kte-
rou se řešení důsledků vývoje v letech šesté pětiletky


- 7 -

na období po roce 1980.

Rozdílnost rozvojových charakteristik SSSR a vybraných
ekonomicky rozvinutých KS v letech 1974 - 80 je zřej-
má z tohoto přehledu:

 

ČSSR

NSR

Francie

Anglie

USA

Roční přírůstek  
společenské vý-
roby v % 

4,6

2,3

2,8

0,9

2,1

Roční změna ab-
solutní spotře-
by energie v %  

+2,3 + 0,4

+ 1,3

-1,3

+0,3

Roční snížení
energetické ná-
ročnosti v % 

-2,3

-1,19

-1,5

-2,2

-1,8

Roční změna vý-
roby oceli
v % 

+2,1

-1,7

-1,2

-11,5

-4,3

Změna v počtu
budovaných by-

v roce 1980
proti roku
1973 v % 

+4

-46

-27

-20

-2

Procento neza-
městnaných v
roce 1980

-

7,6

6,3

7,4

7,1

Ve sledovaném období dosáhla tedy ČSSR nejen přízni-
vé charakteristiky růstu společenské výroby, ale i srov-
natelného snížení energetické náročnosti a ne nezanedba-
telných výsledků v bytové a s ní související výstavbě,
příznivé se odlišujících od jejího příkrého poklesu ve
většině KS. Ostře se odlišuje i politika zaměstnanosti,
charakterizovaná v KS rychle rostoucí mírou nezamestna-
nosti.


- 8 -

Pozitivní výsledky příznivě se odlišující od vý-
sledků ekonomik většiny kapitalistických států byly
však koncem sedmdesátých let provázeny řadou negativ-
ních jevů dlouhodobého charakteru, které navozují i
základní směry vědeckotechnického rozvoje nejen pro
zbývající období 7. pětiletky, ale i na delší období.
Úkoly technického rozvoje a jejich realizace musí být -
orientovány zejména na řešení těchto ekonomických otá-
zek:

- zmírnit napětí v hmotných vztazích, zjevné pře-
devším v oblasti energetického hospodářství

- řešit narušenou rovnováhu mezi úrovní spotřeby
potravin a produkčními výsledky našeho zemědělství

- postupně snižovat dovozní zadluženost tíživou ne
tak svou celkovou výší, jako zejména nadprůměrně vysokým
podílem úvěrů a krátkou dobou splatnosti.

2. Vliv technického rozvoje na vývoj kvalitativních
ukazatelů v letech 1978 - 1982

Vliv technického rozvoje na celkové národohospodář-
ské výsledky je odrazen působení komplexu vnitřních a
vnějších ekonomických, organizační řídících a subjektiv-
ních vztahů při řízení společenského výrobního procesu
a je zprostředkováván celým hospodářským mechanismem. Od
posledního zasedání Sněmovny lidu k otázkám vědeckotech-
nického rozvoje v roce 1978, která doporučilo vládě ČSSR
rozhodněji vytvářet podmínky pro včasné využívání výsled-
ků technického rozvoje jako závazné metody zabezpečování
národohospodářského plánu, bylo dosaženo řady pozitiv-
ních výsledků.


-9-

Ve vývoji čs. národního hospodářství lze zazna-
menat v podstatě jednoznačný trend zvyšování úrovně
výrobně-technického potenciálu. Všechny jeho základ-
ní složky zaznamenaly a zaznamenávají nepřetržitý
vzestup.

Hodnota výrobních základních prostředků v roz-
hodujících odvětvích národního hospodářství vzrost-
la při minimálním růstu počtu pracovníků z 2 261 mld
Kčs v roce 1978 na 2 652 mld Kčs v roce 1981. Ve stej-
ném období se zvýšil rozsah strojních základních fon-
dů ve výrobě z 588 vid Kčs na více jak 730 mld Kčs.To
dokládá nejen zlepšováni jejich vnitřní struktury ve
prospěch aktivních výrok nich základních prostředků,
ale i podstatné zvýšení vybavenosti pracovníků stro-
ji a zařízeními, které se zvýšilo z 223 tis. Kčs na
263 tis. Kčs na jednoho pracovníka. Přitom vlak po-
klesla jejich účinnost z 344 Kčs na 305 Kč a.

V období 1978-81 rovněž došlo k podstatnému vze-
stupu kvalitativních parametrů vědeckovýzkumného po-
tenciálu, bylo nakoupen celkem 304 licencí, z toho
189 z kapitalistických států. Výrazně se prohloubila
dvoustranná i mnohostranná spolupráce se socialistic-
kými státy prakticky ve všech směrech a oblastech vě-
dy a techniky.

Podíl nových výrobků z hodnoty Vyrobeného zboží
v průmyslu vzrostl z 9,9 % v roce 1978 na 13,6 % v ro-
ce 1982 a podíl výrobků vysoké technicko-ekonomické ú-
rovné vzrostl z 6,2 % na 9,3 %. Hodnocení nových vý-
robků státními zkušebnami byly rozšířeno z 19 % v ro-
ce 1974 na 32 % průmyslové výroby zboží v roce 1981.

Příznivý je i vývoj podílu hodnoty nových výrob-
ků zařazených do I. stupně jakosti, který vzrostl a
5 % v roce 1978 na 7,9 % v roce 1982.

Realizace výsledků technického rozvoje spolu a


- 10 -

dovozy nové techniky umožnila podstatně zvýšit úroveň
technologických procesů v řadě odvětví národního hos-
podářství, zvýšit stupen komplexní mechanizace a auto-
matizace výroky, z řady procesů se odstranila namáha-
vá ruční práce. Bezprostředním důsledkem této skuteč-
nosti byl růst společenské produktivity práce v národ-
ním hospodářství z 76 830 Kčs v roce 1978 na 80 181
Kčs v roce 1981. Technický rozvoj tak plnil významnou
substituční funkci na úseku překonávání bariery pra-
covních sil i přesto, Že rostly náklady na technické
a energetické vybavení práce spojené s uvolněním 1 pra-
covníka. Zabezpečení růstu produktivity práce se tak
stává stále nákladnější.

Naopak substituční úloha technického rozvoje smě-
rem k surovinám a energiím se projevila v malé míře.
Materiálová náročnost národního důchodu se zvýšila s
1,602 Kčs na 1,608 Kčs a energetická náročnost tvorby
národního důchodu se snížila z 6,933 TJ/mil. Kčs na
6,596 TJ/mil. Kčs. Současná materiálová a energetická
náročnost Velmi úzce souvisí s přetrvávajícími tenden-
cemi založenými v předchozích letech do pojetí inves-
tiční výstavby a a reprodukcí stávajících materiálově
a energeticky náročných výrobních programů. Zde se pro-
to nachází jeden z klíčových problémů pro technický
rozvoj bez něhož nelze dosáhnout vyšší efektivnosti ná-
rodního hospodářství a zabezpečit vyšší dynamiku růstu
společenské výroby.

Významným intenzifikačním faktorem rozvoje ekono-
miky je rovněž vynálezecké a zlepšovatelské hnutí za-
ložené na iniciativě pracujících. Výsledky posledních
let ukazují na stoupající tendenci v tvorbě vynálezů
a zlepšovacích návrhů. Počet přihlášek se zvýšit z
292 233 v roce 1978 na 331 081 v roce 1981. Méně příz-
nivá situaci je ve využívání vynálezů, i když jejich
počet se zvýšil z 2 298 na 2 508.


- 11 -

Celkový pohled na uplatňování výsledků vědecko-
technického rozvoje ve společenské praxi v uplynulém
období, zejména směrem ke snižování pracovních, mate-
riálových a energetických nákladů výroby, k vyššímu
využívání investičních a tvůrčích zdrojů, je nutno po-
suzovat v kontextu zdokonalování celého mechanismu
hospodářského řízení, zejména stávající struktury a
sortimentu výroky včetně otázek jeho obměny, nepříz-
nivému vývoji zásob apod. Proto pro následující obdo-
bí byla přijata řada konkrétních opatření v zdokonalo-
vání řídícího mechanismu směrem k vyššímu využívání
výsledků technického rozvoje a zvýšení jeho vlivu na
efektivnost společenského reprodukčního procesu.

3. Vývoj technického rozvoje a jeho realizace ve
vybraných odvětvích

Jedním ze základních směrů technického rozvoje v
uplynulém období bylo zajištování potřeb palivoenerge-

tického souboru.

ČSSR se v rámci integrovaného programu jaderně-
energetického komplexu zení RVHP podílí na vývoji, vý-
robě a výstavbě jaderných elektráren a reaktory VVER
440, geologickém průzkumu, těžbě a úpravě uranových rud.

Velkolomy v Severočeském hnědouhelném revíru jsou
postupně vybavovány technologickými celky sestávající-
mi z kolesových rypadel a pasových zakladačů spojených
dálkovou patovou dopravou. Dosud dodávané celky TC 1
(2 500 m3/hod.) a TC 2 (5 000 a 3/hod.) určená pro skrýv-
ku nadloží a těžbu uhlí, jsou postupní rekonstruovány.

Vývoj technologického celku TC 3 a výkonem 10 000
m3/h byl ukončen v roce 1982. Pro mimořádnou technickou
náročnost na konstrukci a na výrobní a mentální techno-


- 12 -

logické postupy došlo k pětiletému zpoždění v reali-
zaci vývoje. Zadání vývoje tohoto celku pro práci ve
velmi obtížných geologických podmínkách a z toho vy-
plývající koncepce rypadla na kráčivém hydraulickém
podvozku a s výsuvným kolesovým výložníkem zapříči-
nily značnou složitost zařízení a náročnost na obslu-
hu a údržbu a negativně ovlivnily funkční vlastnosti
vyvinutého zařízení. V průběhu ověřovacího provozu
technologického celku TC 3 byla koncernem Vítkovice
realizována řada konstrukčních zlepšení a rovněž v bán-
ském provozu Velkolomu Maxim Gorkij, kde tento celek
pracuje, byla provedena nutná organizační opatření pro
zabezpečení jeho provozu a údržby. Přes tato opatření
se nepodařilo dosáhnout plánovaných ročních výkonů ve
výši 20 - 22 mil. m3 Na základě závěrečného hodnocení
vývoje a na základě expertizního posouzení rypadla K
10 000, vypracovaného příslušnými odborníky z NDR jsou
4 ohledem na danou konstrukci rypadla a dané geologické
podmínky reálné roční výkony 15 - 16 mil. m3 V současné
době probíhá příprava k předání technologického celku
do trvalého provozu.

V rámci státního programu technického rozvoje je
dále zabezpečována rozsáhlá inovace výrobního programu
technologických celků TC 2 a TO 3. Jejím dílem je další
zvyšováni provozní spolehlivosti jednotlivých strojních
uzlů a elektrického vybavení a tím zvyšování výkonnosti
celých komplexů. Vyšší technická úroveň těžebních zaří-
zení přinese rovněž zvýšení produktivity práce a ús-
poru pracovních sil. V procesu inovace jsou využívány
nejnovější technické poznatky špičkových světových vý-
robců těchto zařízení, přičemž s NDR byla navázána úz-
ká spolupráce, která je zaměřena na výrobní kooperace
a na přímé dodávky některých zařízení. Inovované tech-
nologické celky budou na povrchové doly dodávány v prů-
běhu 8. pětiletky.


- 13 -

Pro zajištování hlubinné těžby v Ostravsko - karvinském
revíru byla vybudována rozsáhlá výzkumněvývojová a stro-
jírenská základna, která vyvinula a osvojila výrobu řady

progresivních a těžebních zařízení. V současné době je
kombajny a posuvnou výztuží vybaveno cca 60% porubů.
Bylo docíleno pokroku v klimatizaci dolů, zvyšování bez-
pečnosti práce a v automatizaci horizontální a vertikální
dopravy. Ověřuje se aplikace výpočetní techniky při říze-
ní provozu dolů.

V oblasti plynárenství byla zvládnuta, vedle vy-
užití řady výsledků technického rozvoje při budování
tranzitní soustavy, technika podzemních zásobníků zem-
ního plynu, jejichž kapacitě, dosahuje 2 mld m3 a bude
dále rozšiřována.

Sněmovna lidu v roce 1978 doporučila účinněji za-
bezpečovat zpracování hutních materiálů a profilů na
úroveň špičkových výrobků; pohotově zajišťovat nové dru-
hy materiálů pro potřeby ostatních odvětví, zejména
strojírenství a stavebnictví.

Technickou úroveň čs. hutnictví černých kovů je
možno charakterizovat v mezinárodním srovnání vysokou
palivo - energetickou náročností, ovlivněnou především
nízkou bohatostí vsázky, nízkým podílem plynulého od-
lévání, nízkým podílem šrotu ve vsázce a nepříznivou
strukturou ocelářských technologií. Ve vlastní hutní
výrobě se projevuje pomalá obrátka kovu vloženého do
spotřeby. Jestliže v roce 1973 se vracel kov z vyřaze-
ných fondů za 25 let do huti, v roce 1981 až za 28 ro-
ků. Určité zaostávání čs. hutnictví není způsobeno ne-
dostatkem poznání v oblasti vědeckotechnického rozvo-
je. Vyplývá z opožďování realizace technického pokro-
ku především ve výrobě oceli, rafinaci tekutého kovu
a ve výrobě tvarů pro následné zpracování. V rozvoji
hnutí bylo dosaženo řady úspěchů, které příznivě ov-
livňují rozvoj metalurgie. Bylo zavaděno plynulé li-


- 14 -

ti bran ve VSŽ Košice, instalovány 100 t obloukové
pece a kontilití bloku v SONP Dřín. Středojemná vál-
covna zajistí v tomto závode výrobu potřebného sor-
timentu ušlechtilých ocelí a přispěje značnou měrou
k lepšímu zásobování domácí potřeby vhodnými a Žáda-
nými profily.

Vyřešení úkoly materiálového a technologického
charakteru v oblasti metalurgie umožnily přechod k
postupnému zavedení plynulého odlévání oceli, ověře-
ní progresivní konvertorové technologie OXYVIT, roz-
šíření výroby ušlechtilých ocelí nejvyšších jakostí
především pro ocelové kordy pro gumárenský průmysly
těžebních lan s životností vyšší o 20 %, kolejnic a
dvojkolí s životností vyšší až o 50 % a výrobu ali-
tovaných elektrod umožňujících snížit spotřebu dová-
Žených elektrod.

V elektrotechnickém průmyslu, který byl v roce
1980 konstituován jako samostatné odvětví národního
hospodářství sdružující výrobu silnoproudé a slabo-
proude elektrotechniky, zdravotnické techniky a ne-
kterých dalších oborů a skupin výrobků bylo dosaže-
no řady pozitivních výsledků.

V souladu s doporučením Sněmovny lidu byla hlav-
ní pozornost věnována komplexnímu zabezpečení pro-gre-
sivních oborů, zejména elektroniky, mikroelektroniky
a prostředků pro automatizované systémy řízení techno-
logických procesů. Byla zahájena výroba mikroprocesorů
a dalších integrovaných obvodů, což po doplnění sou-
částkami dováženými v rámci kooperace a specializace
zemí RVHP vytvořilo základní podmínky pro postupnou
elektronizaci čs. národního hospodářství. Současné by-
la vyvinuta řada speciálních technologických zařízení,
umožňující vývoj a výrobu dalších generací mikroelek-
tronických prvků, např. elektronový litograf, kontrol-
ní rastrovací mikroskop a některá testovací zařízení.


-15-

Pro tvorbu ASŘ technologických procesů byla na
základě výsledků technického rozvoje zavedena výroba
dvou výkonově odlišných modelů minipočítačů SM 3-20 a
SM 4-20, od roku 1982 se vyrábí mikropočítače SM 50/40
a SM 50/50 a soubor prostředků pro vyšší řídící systé-
my, jejichž jádro tvoří mikropočítačová stavebnice MI-
KROSTAT. Modernizace výrobků silnoproudé elektrotech-
niky byle zajišťována novými typy výkonových polovodi-
čových součástek, kabelů a inovovanými řadami asyn-
chronních motorů.

V oblasti výpočetní techniky, vedle výroby minipo-
čítačů řady SMEP, byly v uplynulém období vyřešeny a
jsou vyráběny počítače řady JSEP 3,5 generace EC 1025
a EC 1026. Pro zajištění efektivního využití v národním
hospodářství doporučila Sněmovna lidu zhodnotit poznat-
ky při využíti výpočetní techniky, širšího uplatnění
jednotné soustavy elektronických počítačů a organizo-
vat kvalitní služby pro jejich uživatele.

Federální a národní vlády provedly v roce 1982 pro-
věrku využití výpočetní techniky a její správné aplika-
ce a analyzovaly pozitivní a negativní faktory ovlivňu-
jící efektivnost jejího využívání. Výsledky prověrky u-
kázaly, že výpočetní technika našla své pevné místo Jak
v informačních a řídících systémech organizací, tak v ob-
lasti přímého řízení technologických procesů. Jako pří-
klad je možno uvést dispečerské řízení elektrizační sou-
stavy napojená na mezinárodní dispečink zemí RVHP, říze-
ní odbytových, zásobovacích a dopravních funkcí v různých
odvětvích ekonomiky, v bankovnictví, pojišťovnictví, v
oblasti služeb apod. Výpočetní technika je rovněž uplat-
ňována k přímému řízení výrobních procesů v reálném Ča-
se v odvětví chemie, papírenství, hutnictví atď. Výsled-
ky prověrky ukázaly, že na podnikové úrovni došlo ke kva-
litativně vyššímu stupni uplatňování automatizace řídí-
cích a správních činností. Na středních článcích

a v jednotlivých resortech je


- 16 -

různých stadiích projektové přípravy. Některé problé-
my se vyskytují v technickém zabezpečení a v potřebě
modernizace strojního parku včetně nutnosti zvýšení
úrovně služeb poskytovaných organizacemi NOTO. K to-
mu bude potřeba zpracovat koncepci čs. výroby, dovo-
zu a nasazování výpočetní techniky v návaznosti na
mezinárodní spolupráci zemí RVHP, včetně unifikace
programových prostředků JSEP a SMEP. Řada úkolů vy-
plývajících z prověrky se týká potřeb zvyšování od-
borné kvalifikace specializovaných kádrů pro přípra-
vu a provoz ASŘ v uživatelské sféře a metodického za-
bezpečení výstavby ASŘ.

Ve strojírenství byla v souladu s doporučením
Sněmovny lidu věnována větší pozornost novým projek-
cím a konstrukcím výrobků, které umožňují efektivněj-
ší zhodnocování materiálů a uplatnění progresivních
technologií.

Vedle vývoje a dodávek pro ostatní odvětví eko-
nomiky, zejména palivoenergetický komplex, (tak pře-
de vším byla osvojena a rozvinuta výroba komponent pro
jaderné elektrárny) se ve strojírenství postupně rea-
lizovala opatření zaměřená jak na změny struktury kry-
ti potřeb národního hospodářství, tak na vlastní moder-
nizaci. Zvýšil se podíl výroby vybraných kompletačních
oborů z původních 14 % na více než 18 %, zemědělských _
a potravinářských strojů, strojů pro stavební, silnič-
ní a zemní práce. Dobrou technickou úroveň si udržuje
výroba lokomotiv, trolejbusů a tramvají. Na vysoké ú-
rovni jsou čs. originální řešení vybraných strojů a za-
řízení pro textilní průmysl a srovnání se světovou ú-
rovní snesou i kožedělné a polygrafické stroje. Do stro-
jírenství bylo pořízeno 80 tis. strojů, toho cca 75 %
konvenčních, 16 % poloautomatických a 8 % automatických.
V současné době zde pracuje 20 integrovaných úseků vy-
značujících se automatizovaným řízením výrobního pro-

cesu a v TOS Hostivař je úspěšně ověřována koncepce au-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP