FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
69
Vládní návrh
Zákon,
kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozděj-
ších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
2. Nadpis nad § 3 se vypouští.
3. Dosavadní § 7 se označuje a zařazuje jako § 5.
4. Za § 5 se vkládají § 6 a 7, které zní:
"§ 6
/1/ Kontrola hospodářské činnosti socialistických
organizací a orgánů hospodářského řízení jako součást hos-
podářského řízení poskytuje příslušným orgánům objektiv-
ní informace o zajištěnosti a plnění úkolů, o základních
příčinách odchylek a o využívání a účinnosti stanovených
přímých a nepřímých nástrojů řízení. Zjišťuje nedostatky
v hospodářské činnosti a jejich základní příčiny, prosazu-
je jejich trvalé odstranění a aktivně působí k tomu, aby
orgány hospodářského řízení a socialistické organizace cí-
levědomě uskutečňovaly hospodářskou politiku státu. Půso-
bí ke zvyšování úrovně a účinnosti hospodářského řízení a
k předcházení nedostatkům.
- 2 -
/2/ Kontrola se zaměřuje též na výchovné působení
na pracující k prohlubování jejich vědomí společenské
odpovědnosti, upevňování pracovní kázně a státní disci-
plíny a k rozvíjení jejich úsilí o ochranu celospolečen-
ských zájmů.
§ 7
Plánování, financování, kontrolu a organizaci hospo-
dářské činnosti upravují tento zákon a jiné právní předpisy;
zvláštní předpisy upravují další nástroje jednotné sousta-
vy řízení, zejména mzdovou soustavu, tvorbu cen a jednot-
nou soustavu sociálně ekonomických informací. "
5. V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. § 17
se doplňuje odstavcem 2, který zní:
"/2/ V případech a za podmínek stanovených v tomto zá-
koně nebo v jiném právním předpise vystupují v hospodářských
vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost z těch-
to vztahů vyplývající též organizační jednotky státních or-
ganizací, územní a oborové orgány družstevních organizací,
orgány a organizační složky společenských organizací /déle
jen "organizační jednotky socialistických organizací"/; pro
jejich způsobilost nabývat práv a zavazovat se, pro jejich
právní úkony a závazkové vztahy platí obdobně ustanovení
tohoto zákona a jiných právních předpisů, týkající se socia-
listických organizací. Pro jejich hospodářskou činnost pla-
tí obdobně též ustanovení § 18a, § 119 a § 119a.
"
6. V § 23 odst. 2 se na konci věty první připojují tato slo-
va:
"anebo za podmínek a způsobem, které stanoví provádě-
cí předpis, prostředky výpočetní techniky, popřípadě jiná
techniky zpracování nebo přenosu dat. "
-3-
7. § 24 odst. 2 zní:
"/2/ Zjistí-li hospodářská arbitráž při projednává-
ní sporu, že právní úkon je neplatný proto, že jeho obsah
se příčí právnímu předpisu nebo jeho účel obchází, může
organizaci, která v době právního úkonu o neplatnosti vě-
děla nebo vědět musela, uložit odvod do příslušného stát-
ního rozpočtu až do výše toho, co plnila nebo měla plnit,
jestliže již bylo započato s plněním na základě takového
právního úkonu. Místo nepeněžitého plnění se odvádí jeho
peněžitá hodnota. "
8. V § 30 odst. 2 se za slova "běžně kontrolovat" vkládají
slova "zajištěnost a" a za slovo "rozbory" slova "a hod-
nocení". Na konci se připojuje tato věta: "Obdobně po-
stupují i ostatní orgány hospodářského řízení. "
9. § 32 zní:
"§ 32
/1/ Hospodářská činnost v jednotlivých odvětvích ne-
bo oborech národního hospodářství se zpravidla soustřeďu-
je do výrobních hospodářských jednotek nebo jiných obdobně
uspořádaných hospodářských jednotek /dále jen "výrobní hos-
podářská jednotka"/, které jsou vybaveny prostředky k za-
jištění uceleného hospodářského procesu a rozvoje soustře-
děné výroby, popřípadě jiné hospodářské činnosti.
/2/ Při vytváření výrobních hospodářských jednotek se
vychází z hlediska hospodářské účelnosti, zejména příbuz-
nosti a návaznosti hospodářských činností, z technologické
návaznosti výrob, sepětí výzkumu s výrobou, plánovaných
základních změn struktury výroby a z obchodně technických
a územních hledisek. "
- 4 -
10. § 33 zní:
"§ 33
Výrobní hospodářská jednotka je přímo řízena minister-
stvem. Může být organizována jako jedna státní hospodářská
organizace nebo jako seskupení několika státních hospodář-
ských organizací, tvořící organizační, ekonomický a popří-
padě též právní celek. Prováděcí předpis stanoví, v ja-
kých formách se výrobní hospodářské jednotky vytvářejí. "
11. § 37 se vypouští.
12. § 38 a § 39 zní:
"§ 38
Státní hospodářské organizace řízené národními výbo-
ry jsou organizovány a řízeny tak, aby v příslušných od-
větvích a oborech uspokojovaly kvalitně, pohotově a hospo-
dárně především místní potřeby obyvatelstva zejména služ-
bami, výrobou, dopravou, výstavbou obcí a měst, údržbou
bytového fondu, zdravotnických, školských a kulturních za-
řízení a aby svou činností přispívaly k rozvoji národního
hospodářství.
§ 39
Příslušná ministerstva vykonávají v oblasti hospodář-
ství řízeného národními výbory působnost vymezenou právní-
mi předpisy. "
13. § 42 zni:
"§ 42
/1/ Státní hospodářské organizace zřizuje příslušný
ministr nebo vedoucí ústředního orgánu státní správy / dále
- 5 -
jen "ministr"/ po projednání s příslušném krajským národním
výborem, popřípadě Národním výborem hlavního města Prahy,
nebo Národním výborem hlavního města Slovenské socialistic-
ké republiky Bratislavy /dále jen "krajský národní výbor"/
a příslušným odborovým svazem. Jestliže jde o státní hospo-
dářskou organizaci řízenou federálním ministerstvem, činí
tak ministr po projednání i s příslušným ústředním plánova-
cím orgánem republiky. Ustanovení zvláštních předpisů zůstá-
vají nedotčena.
/2/ Na úsecích řízených národními výbory zřizuje stát-
ní hospodářské organizace příslušný národní výbor. Úpravu
zřizování, řízení a vnitřní organizaci těchto státních hos-
podářských organizací stanoví zvláštní předpisy. "
14. § 46 zní:
"§ 46
/1/ Vztahy uvnitř výrobních hospodářských jednotek,
které tvoří organizace nebo organizační jednotky vystupu-
jící v hospodářských vztazích svým jménem, upravují v sou-
ladu s právními předpisy jejich statuty. Zásady statutů
stanoví a jejich vydávání a schvalování upraví prováděcí
předpisy.
/2/ Vnitřní organizaci jednotlivých státních hospo-
dářských organizací, popřípadě jejich organizačních jed-
notek, upravují jejich organizační řády, které vydává po-
dle zásad stanovených ve statutech, popřípadě v provádě-
cích nebo zvláštních předpisech vedoucí organizace. "
15. V § 47 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a
doplňuje se odstavcem 2, který zní:
- 6 -
"/2/ Organizační jednotka statni hospodářské organi-
zace, vystupující v hospodářských vztazích svým jménem,
neodpovídá za závazky státní hospodářské organizace, je-
jíž je součástí. Státní hospodářská organizace však odpo-
vídá za závazky své organizační jednotky, k jejichž úhra-
dě nestačí prostředky, s nimiž organizační jednotka hos-
podaří. "
16. § 60 odst. 2 zní:
"/2/ Rozpočtovými organizacemi jsou státní organiza-
ce, které jsou svými příjmy a výdaji zapojeny na státní
rozpočet federace nebo republiky nebo rozpočet národního
výboru /dále jen "příslušný rozpočet"/ a hospodaří samo-
statně podle schválených rozpočtů. "
17. § 62 zní:
"§ 62
Jinými státními organizacemi jsou zejména
a/ příspěvkové organizace, které jsou na příslušný
rozpočet zapojeny finančními vztahy /příspěvkem nebo odvo-
dem/i platí pro ně obdobně ustanovení § 61 odst. 1,
b/ federální fondy a státní fondy republik. "
18. § 64 zní:
"§ 64
/1/ Národním majetkem jsou veškeré věci ve státním so-
cialistickém vlastnictví /hmotný národní majetek/ a veške-
ré pohledávky a jiná majetková práva státu, včetně práva
státu využívat v rozsahu a způsobem stanoveným v právních
- 7 -
předpisech výsledky výzkumné, vývojové, projektové a jiné
obdobné činnosti.
/2/ Jednotlivé části národního majetku jsou ve sprá-
vě státních organizací, Organizační jednotky státní orga-
nizace vystupující svým jménem v hospodářských vztazích,
vykonávají svým jménem, v rozsahu své způsobilosti nabývat
práv a zavazovat se, též správu národního majetku, který
je ve správě státní organizace a s nímž tyto jednotky hos-
podaří; svým jménem činí též právní úkony týkající se toho-
to národního majetku. Pokud není stanoveno jinak provádě-
cím předpisem nebo za podmínek v něm uvedených statutem,
mají přitom stejná oprávnění a povinnosti jako organizace,
spravující národní majetek. "
19. V § 65 odst. 3 se na konci prvé věty připojují tato
slova: "pokud právní předpis nestanoví,
že tento majetek
je v prozatímní, správě jiného státního orgánu nebo or-
ganizace. "
20. § 67 zní:
"§ 67
Pro převody správy národního majetku mezi státními or-
ganizacemi, k nimž dochází při plnění závazku k dodávce vý-
robku, k provedení prací nebo k poskytnutí jiného plnění v
rámci vymezeného předmětu činnosti nebo v souvislosti s ním
/obvyklé hospodaření/, platí ustanovení tohoto zákona a pro-
váděcích předpisů o příslušných druzích hospodářských závaz-
ků. "
21. V § 68 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. § 68
se doplňuje odstavcem: 2, který zní:
- 8 -
"/2/ Prováděcí předpis může stanovit, ve kterých pří-
padech se majetek přebytečný nebo neupotřebitelný převádí
v rámci obvyklého hospodaření. "
22. § 69 odst. 1 zní:
"/1/ Pro převody národního majetku do vlastnictví ji-
ných organizací než státních, k nimž dochází při obvyklém
hospodaření, platí ustanovení tohoto zákona a prováděcích
předpisů o příslušných druzích hospodářských závazků. "
23. Nadpis nad § 72 zní:
"Pohledávky a jiná majetková práva státu"
24. V § 72 odst. 1 se v úvodní větě vypouštějí tato slova:
"a jiných práv státu / dále jen "pohledávky"/. "
25. Za § 73 se vkládá § 73a, který zní:
"§ 73a
/1/ Pro příslušnost ke správě jiných majetkových práv
státu platí ustanovení § 72 obdobně.
/2/ Organizace jsou povinny spravovat, využívat a za-
bezpečovat další účelné využívání jiných majetkových práv
státu včetně výsledků výzkumné, vývojové, projektové a ji-
né obdobné činnosti způsobem stanoveným právními předpisy. "
26. § 76 odst. 2 zní:
"/2/ Družstevními organizacemi jsou zejména lidová
družstva, jejich vyšší organizace / svazy družstev, Ústřed-
ní rada družstev/ a družstevní podniky. "
- 9 -
27. V § 77 odst. 2 se vypouštějí slova: "meliorační druž-
stva".
28. § 78 zní:
"§ 78
A/ Lidová družstva mohou k zajištění svého rozvoje,
k prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a v zájmu jednot-
ného řízení vytvářet vyšší organizace, zejména svazy druž-
stev.
/2/ Svazy družstev plánují, řídí a kontrolují v rozsa-
hu své působnosti činnost družstev ve svém oboru, svých
družstevních podniků, popřípadě dalších družstevních or-
ganizací.
/3/ Svazy družstev mohou ve své působnosti v zájmu zdo-
konalování plánovitého řízení družstevních organizací vytvá-
řet územní nebo oborové orgány /dále jen "územní orgány"/.
Vytváření, zejména způsob volby a základní působnost územ-
ních orgánů upravují stanovy svazu družstev. Územní orgány
mohou svým jménem vystupovat v hospodářských vztazích jen
tehdy a v tom rozsahu, pokud tak určují stanovy příslušné-
ho, svazu. "
29. V § 83 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který
zní:
"/2/ Stanovy Ústřední rady družstev nebo svazu družstev
mohou určit, že v těchto organizacích může být zřízen orgán,
vykonávající v období mezi zasedání nu jejich nejvyšších or-
gánů působnost těchto orgánů v rozsahu vymezené stanovami. "
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
- 10 -
30. § 84 zní:
"§ 84
/1/ Výkonnými orgány družstev a jejich vyšších organi-
zací jsou představenstva, která jsou oprávněna jednat jejich
jménem ve všech věcech. Způsob, jakým představenstva jedna-
jí navenek, upravují stanovy; je-li však pro právní úkon,
který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je tře-
ba podpisů nejméně dvou členů představenstva.
/2/ Činnost představenstva organizuje a řídí předseda
volený podle stanov. Působnost představenstva a předsedy
upravují stanovy, popřípadě jednací řády, "
31. § 87 odst. 1 zní:
"/1/ Svazy družstev a Ústřední rada družstev vydávají
v souladu s právními předpisy a potřebami národního hospo-
dářství v oboru své působnosti závazné směrnice, zejména v
otázkách organizace, plánování, hospodaření s majetkem,
financování, úvěrování a likvidace družstevních organizací;
plánování, financování a úvěrování družstevní bytové výstav-
by upravují však prováděcí, popřípadě zvláštní předpisy. "
32. V § 87 odst. 2 se za ustanovení označené písmenem a/
vkládá nové ustanovení označené písmenem b/, které zní:
"b/ zrušit usnesení, jehož výkon byl zastaven, pokud od-
poruje právním předpisům, stanovám nebo závazným směrnicím
vyšších družstevních organizací a pokud družstevní organi-
zace, která je vydala, sama nezjedná nápravu v přiměřené
lhůtě, kterou jí vyšší družstevní organizace stanovila s u-
pozorněním, že jinak bude usnesení zrušeno, "
Dosavadní ustanovení označená písmeny b/, c/ se označu-
jí písmeny c/, d/.
- 11 -
33. V § 93 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3,
které zní:
"/2/ V čele družstevního podniku je jediný vedoucí /ře-
ditel/, který řídí Činnost podniku a je oprávněn jednat je-
ho jménem ve všech věcech; jmenuje jej a odvolává, po vyjádře-
ní příslušného odborového svazu, družstevní organizace, kte-
rá družstevní podnik zřídila.
/3/ Člení-li se družstevní podnik na závody, může druž-
stevní organizace, která jej zřídila, stanovit, které závo-
dy se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody
družstevního podniku; vedoucí odštěpného závodu je oprávněn
činit jménem družstevního podniku všechny právní úkony tý-
kající se závodu. "
Dosavadní odstavce 2, 3, 4 se označují jako odstavce
4, 5, 6.
34. § 95 zní:
"§ 95
A/ Družstevní majetek je ve vlastnictví jednotlivých
družstevních organizací s výjimkou těch, kterým se majetek
svěřuje do správy. "
/2/ Svazy družstev a Ústřední rada družstev svěřují
svůj družstevní majetek do správy družstevním podnikům,
které zřídí, popřípadě jiným družstevním organizacím, které
zřídí na základě zvláštních předpisů, a svazy družstev též
územním orgánům, které vystupují v hospodářských vztazích
svým jménem. "
35. V § 113 se za sláva "mezi socialistickými organizacemi"
vkládají slova "mezi orgány hospodářského řízení, po-
případě též mezi orgány hospodářského řízení a socia-
listickými organizacemi".
- 12 -
36. Za § 114 se vkládá § 114a, který zní:
"§ 114a
/1/ Organizace jsou povinny provádět soustavně průzkum
potřeb a vzájemnou spoluprací vytvářet předpoklady pro řád-
né uzavírání hospodářských smluv na takový rozsah, struktu-
ru a časové členění dodávek, jaké v souladu s připravovaný-
mi úkoly plánu budou nejlépe uspokojovat potřeby společnosti.
Proto jsou v období přípravy a tvorby střednědobých plánů
a při zajišťování úkolů těchto plánů při přípravě provádě-
cích plánů zejména povinny
a/ projednávat vzájemné dodavatelsko-odběratelské
vztahy podle naléhavosti potřeb a stavu jejich zabezpečení,
b/ informovat dlouhodobé odběratele a dodavatele v
potřebném předstihu o záměrech v rozvoji výrobních, popří-
padě odbytových programů, v inovaci sortimentu a o výrazněj-
ších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo ča-
sovém členění dodávek a odběrů a v závažnějších případech
je s nimi projednávat.
/2/ V případech, kdy je právním předpisem jmenovitě sta-
novena povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vzta-
hy, nebo kdy takovou povinnost uloží příslušné orgány hospo-
dářského řízení, jsou organizace, popřípadě orgány hospodář-
ského řízení, povinny na základě podkladů určených pro vy-
pracování návrhu státního plánu uzavřít jednání pořízením
protokolu o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů,
popřípadě uzavřením smlouvy o přípravě dodávek.
/3/ Orgány hospodářského řízení jsou povinny organi-
zovat projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů a v pří-
padech, kdy je toto projednání stanoveno jako povinnost po-
dle odstavce 2, řešit rozpory postupem a ve lhůtách stano-
vených právním předpisem nebo opatřením příslušné vlády.
- 13 -
/4/ Po schválení státního plánu jsou organizace i orgá-
ny hospodářského řízení povinny provést nezbytné úpravy do-
davatelsko-odběratelských vztahů, pokud vyplynou z potřeby
zajistit úkoly státního plánu,
/5/ Prováděcí předpis stanoví podrobnější postupy or-
ganizací, popřípadě orgánů podle odstavců 1 až 4; může též
stanovit, zda a v kterých případech mají povinnosti stano-
vené v odstavcích 1, 2 a 4 organizační jednotky nebo orga-
nizační složky socialistických organizací. "
37. § 115 včetně nadpisu zní:
"§ 115
Plánovací akty
/1/ Plánovací akt, na jehož základě vzniká povinnost
uzavřít hospodářskou smlouvu nebo právo vydat dodávkový pří-
kaz, je plánovací rozhodnutí vydané oprávněným orgánem v
souladu s právním předpisem, které shodně po linii dodava-
telské i odběratelské vymezuje budoucí dodávky výrobků, pra-
cí nebo výkonů mezi organizacemi, popřípadě i jinou jejich
spolupráci /dále jen "plánovací akt"/. Plánovací akt musí
stanovit alespoň základní určení předmětu a období plnění
určité organizace vůči jiné organizaci; vydává se zpravidla
na roční nebo víceleté období. Prováděcí předpis může sta-
novit další náležitosti plánovacího aktu.
/2/ Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle
odstavce 1, jsou úkol státního plánu a jeho rozpis, opatře-
ní vlády stanovící úkoly k zajištění naléhavých společen-
ských potřeb a další druhy plánovacích rozhodnutí, stanove-
né prováděcím předpisem. "
- 14 -
38. § 116 včetně nadpisu zní:
"§ 116
Hospodářské smlouvy
/1/ Socialistické organizace jsou povinny v plánovacím
procesu využívat hospodářské smlouvy jako nástroje k orga-
nizování vzájemné spolupráce. Hospodářské smlouvy zejména
konkretizují a zabezpečuji plánované úkoly; jsou též jedním
z podkladů pro přípravu a tvorbu plánů.
/2/ Organizace jsou povinny promítnout do smluv odpo-
vídajícím způsobem plánovací rozhodnutí a dohody uzavřené
při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plá-
novacím procesu; závazky z těchto smluv jsou pro organiza-
ce závazným podkladem pro zpracování jejich hospodářského
plénu, zejména plánu výroby.
/3/ Orgány hospodářského řízení a orgány, popřípadě
organizace pověřené hmotným bilancováním a rozdělováním,
jsou povinny při rozpisu úkolů určených pro vypracování ná-
vrhů plánů, při rozpisu bilancí a při rozpisu úkolů plánu
vycházet ze smluv uzavřených na základě plánovacích rozhod-
nutí.
/4/ Organizace uzavírají hospodářské smlouvy za účelem
přípravy budoucích plnění / přípravné smlouvy/ nebo o dodáv-
ce výrobků, prací, výkonů nebo o jiném plnění / smlouvy o do-
dávce/.
/5/ Je-li to účelné k zabezpečení vzájemné spolupráce,
uzavírají hospodářské smlouvy i orgány hospodářského říze-
ni. V těchto případech platí pro orgány hospodářského říze-
ni přiměřeně ustanovení o socialistických organizacích. "
- 15 -
39. § 117 včetně nadpisu zní:
"§ 117
Závazky z plánovacích aktů a z jednostranných úkonů.
/1/ V prováděcích předpisech může být stanoveno, že
hospodářské závazky vznikají přímo z plánovacích aktů, jest-
liže jejich další zpřesnění v hospodářské smlouvě není nut-
né.
/2/ Za podmínek stanovených tímto zákonem nebo prová-
děcím předpisem mohou mezi organizacemi vznikat hospodářské
závazky k dodávce a odběru i na podkladě právního úkonu jed-
né z organizací.
/3/ Pro hospodářské závazky podle odstavců 1 a 2 pla-
tí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv. "
40. V § 119 odst. 1 ve druhé větě se za slovem "nejvhodnější"
vypouští slovo "a" a na konci se připojují tato slova:
"a důsledně kontrolovat plnění závazků, které vůči nim
mají druhé organizace".
41. § 119 odst. 2 a 3 zní:
"/2/ Jestliže organizace včas neinformuje druhou orga-
nizaci o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sor-
timentu nebo časovém členění dodávek nebo odběrů /§ 114a/,
je u dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů doda-
vatel povinen při uzavírání hospodářských smluv se zavazo-
vat v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu, struktury a
sortimentu dodávek a odběratel je oprávněn prosazovat jen
takové dodávky.
- 16 -
/3/ Organizace dodávající průmyslové výrobky jsou po-
vinny zajišťovat v nezbytném rozsahu servisní službu a do-
dávky náhradních dílů, pokud to vyžaduje povaha těchto vý-
robků. Tato povinnost trvá i po zastavení výroby nadále po
dobu, v níž je obvyklé a účelné výrobky opravovat. Obdob-
nou povinnost má při dovozu podnik zahraničního obchodu. "
42. § 119a zní:
" § 119a
/1/ Organizace nesmějí v rozporu s požadavky odběrate-
lů omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu vý-
robky, práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá souhlas nad-
řízený ústřední orgán, nebo u organizací řízených národními
výbory krajský národní výbor; souhlas dává po projednání s
rozhodujícími odběratelskými ústředními orgány. Jde-li o vý-
robky určené pro potřeby obrany a bezpečnosti státu, nelze
provést omezení výroby nebo vypuštění výrobků z výrobního
programu, pokud nadřízený orgán nedosáhne dohody s federál-
ním ministerstvem národní obrany nebo s federálním mini-
sterstvem vnitra, a jde-li o výrobky určené pro komplexní
bytovou výstavbu, dohody s ministerstvy výstavby a techni-
ky republik. Vláda československé socialistické republiky
může stanovit další případy, kdy k omezení výroby nebo k vy-
puštění výrobků z výrobního programu může být dán souhlas jen
po dohodě s odběratelskými ústředními orgány, popřípadě sta-
novit, s kterými dalšími ústředními orgány musí být omezení
nebo zrušení výroby projednáno. Ustanovení § 51 platí obdob-
ně.
/2/ Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského
postavení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod
na úkor jiných organizací nebo na úkor spotřebitelů, anebo
- 17 -
jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. Zejména ne-
směji
a/ vynucovat nepřiměřené podmínky při uzavírání
hospodářských smluv nebo jiných dohod /prohlašovat nepři-
měřené množství jednostranně výhodných ustanovení za nále-
žitosti nutné pro vznik smlouvy, podminovat uzavření hospo-
dářské smlouvy převzetím závazku k plnění, který s požado-
vaným plněním nesouvisí, nebo jehož zabezpečení náleží do
jejich hospodářské činnosti apod. /;
b/ zastavit nebo omezit prodej výrobků, zatajovat
nebo hromadit výrobky nebo jiným způsobem vyvolávat jejich
nedostatek za Účelem získání neoprávněného hospodářského
prospěchu;
c/ znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují ma-
jetkovou odpovědnost, zejména vymáhají majetkové sankce.
/3/ Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými
organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání,
které by v rozporu se zájmy národního hospodářství omezova-
lo nebo jinak nepříznivě ovlivňovalo činnost jiných organi-
zací anebo bylo na újmu spotřebitelů.
/4/ Organizace, které má právní zájem, může se u hospo-
dářské arbitráže-domáhat toho, aby organizace, která jedná
v rozporu s ustanoveními odstavců 1 až 3, se zdržela tako-
vého jednání, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní stav.
Organizace, která takovým jednáním způsobila jiné organi-
zaci škodu, je povinna nahradit jí tuto škodu včetně ušlého
zisku, "
43. § 125 odst. 2 zní:
"/2/ Organizace je povinna přistoupit na změnu nebo zru-
šení závazků z hospodářské smlouvy, požádá-li o to druhá oř-
- 18 -
ganizace do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení
návrhu smlouvy na příslušné dodávkové období,
a/ jestliže podkladem je plánovací akt nebo později
vzniklý závazek, popřípadě jiný závěr přijatý při jednání
o mezinárodních hospodářských vztazích vedeném orgány k to-
mu oprávněnými,
b/ jestliže druhá organizace prokáže, že by v dů-
sledku obsahu závazku nemohla zabezpečit plnění úkolů ulo-
žených jí pozdějším plánovacím aktem; povinnost přistoupit
na změnu nebo zrušení závazků organizace však nemá, pokud
by požadovanou úpravou bylo u ní znemožněno plnění úkolu
uloženého plánovacím rozhodnutím alespoň stejné síly. "
44. § 125 se doplňuje odstavci 3 až 8, které zní:
"/3/ Na podkladě souladných opatření nadřízených orgánů
vydaných podle právních předpisů jsou organizace povinny
přistoupit na změnu nebo zrušení závazku z hospodářské smlou-
vy i po uplynutí lhůty podle odstavce 2.
/4/ Organizace jsou dále povinny přistoupit na změnu
nebo zrušení závazků v případech, kdy
a/ nebylo vydáno opatření, které je právním předpisem
stanoveno jako předpoklad pro plnění závazku,
b/ plnění závazku alespoň jedné z organizací by se do-
stalo do rozporu s opatřením příslušného orgánu učiněným
podle právních předpisů,
c/ po uzavření přípravné smlouvy nastaly nové sku-
tečnosti, pro které nelze spravedlivě požadovat plnění pří-
slušných závazků; změny nebo zrušení závazku ze smlouvy o
přípravě dodávek, kterou organizace byly povinny uzavřít,
se však lze domáhat jen podle odstavců 2 a 3.
- 19 -
/5/ Na změnu závazku je organizace povinna přistoupit
též v případě, kdy splnění závazku je závislé na jejím spo-
lupůsobení a včasné plnění závazku je znemožněno tím, že
své povinnosti v dohodnuté lhůtě řádně nesplnila.
/6/ V případech uvedeních v odstavcích 4 a 5 je ta or-
ganizace, na jejíž straně vznikl důvod pro změnu nebo zruše-
ní závazku, povinna nahradit druhé organizaci nutné náklady,
které jí v souvislosti s přípravou na plnění závazku, se změ-
nou závazku nebo s jeho zrušením vznikly.
/7/ Organizace není povinna přistoupit na změnu nebo
zrušení závazku podle odstavců 2 až 5, jestliže o to druhá
organizace nepožádala bez zbytečného odkladu po té, kdy
zjistila nebo mohla zjistit skutečnost rozhodnou pro změnu
nebo zrušení závazku. Podnik zahraničního obchodu není dále
povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud ne-
ní zajištěno devizové krytí na úhradu nákladů, bez jejichž
vynaložení nelze zajistit odpovídající změnu nebo zrušení
závazku ve vztahu k zahraničí.
/8/ Další případy, kdy jsou organizace povinny přistou-
pit na změnu nebo zrušení závazku a případy, na které se po-
vinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazku nevztahu-
je, mohou stanovit prováděcí předpisy. "
45. V § 130 odst. 2 se za ustanovení označené písmenem a/
vkládá nové ustanovení označené písmenem b/, které zní:
"b/ u práv na plnění z pojištění vůči pojišťovně tři roky",
Dosavadní ustanovení označené písmenem b/ se označuje písme-
nem c/.
46. V § 131 odst. 1 písm. b/ se za slova "do konce" vkládá
slovo "druhého".
- 20 -
47. § 131 odst. 3 věta druhá zní:
" Právo na náhradu škody lze však uplatnit nejdéle do kon-
ce pátého roku a jde-li o dodávky pro vývoz do konce de-
sátého roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci
vad, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním; v ostatních
případech do konce desátého roku následujícího po vzniku
škody. "
48. V § 131
a/ za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:
"/4/ Lhůta pro zánik práv na plnění z pojištění vůči po-
jišťovně počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy
nastala pojistná událost. ";
b/ dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5 a
na konci se připojuje tato věta:
"Právo na splnění samostatně odevzdávané a přejímané části
dodávky pro provedení investiční výstavby, na poskytnuti
samostatného /dílčího/ plnění investičního celku z dovo-
zu nebo dodávky vývozního investičního celku však nezanik-
ne, dokud nezanikne právo na splnění celého předmětu plně-
ní podle smlouvy. "
49. § 137 zní:
"§ 137
/1/ Vady traťových dodávek může reklamovat odběratel
nebo příjemce zásilky. Reklamuje-li příjemce, platí, že tak
činí jako zástupce odběratele. Reklamaci dále projednává od-
běratel.
/2/ Jestliže vady traťové dodávky reklamuje příjemce
zásilky a pošle opis reklamace odběrateli, plní tím vůči ně-
mu, povinnost reklamovat. "