11
takovéto smlouvy nadále bude rozhodovat jediné
státní notářství jako o celku, přičemž příslušnost
mezi více místně příslušnými státními notářstvími
závisí na předstihu.
Tato úprava ovšem nezbavuje státní notářství
povinnosti zaslat ve smyslu ustanovení § 102 opis
registrované smlouvy všem příslušným územním
orgánům geodézie a kartografie, v jejichž obvodu
působnosti dotčené nemovitosti leží. V zájmu od-
stranění nadbytečné administrativy odpadá povin-
nost státního notářství zabývat se k ohlášení účast-
níků otázkou dalšího trvání omezení převodu ne-
movitosti, popřípadě jeho zánikem, když tato právní
skutečnost není závislá na úkonech státního notář-
ství a ani evidence tohoto omezení, které již neod-
povídá skutečnosti, nebrání vlastníkům nemovitosti
v nakládání s takovou nemovitostí. K zániku ome-
zení převodu nemovitosti dochází totiž podle hmot-
ně právní úpravy na základě jiných právních sku-
tečností než registrací státním notářstvím (§ 61
občanského zákoníku).
K § 62
Namísto dosavadního ohlášení smlouvy k regis-
traci se zavádí označení návrh na registraci smlou-
vy, jak je znám v občanském soudním řízení i v ji-
ných druzích řízení před státním notářstvím.
Návrh na registraci smlouvy nemusí vzhledem k vý-
slovné úpravě odstavce 2 obsahovat náležitosti sta-
novené obecně pro návrhy na zahájení řízení (§ 25
notářského řádu, § 79 občanského soudního řádu).
K § 63
S ohledem na povahu registrace, na níž závisí
právní účinnost smlouvy, i na okolnost, že k tomuto
úkonu by mělo docházet v zájmu účastníků, vyslo-
vuje se povinnost účastníků doložit oprávnění na-
kládat s nemovitostí, které se smlouva týká, a před-
ložit potřebná rozhodnutí příslušných orgánů,
popřípadě souhlas ke smlouvě. Státní notářství si
rozhodné okolnosti prověří, nemá však za povin-
nost shromažďovat namísto účastníků tyto doklady.
Osnova vychází z toho, že účastníci smlouvy
jsou státnímu notářství povinni prokázat i další sku-
tečnosti potřebné k přezkoumání platnosti smlouvy.
Jen zcela výjimečně by docházelo k tomu, že by
státní notářství - vycházejíc z povinnosti zjistit
skutečný stav věci (§ 4 odst. 1) - samo zajistilo
potřebné důkazní prostředky.
Návrh vymezuje součinnost místních národ-
ních výborů se státními notářstvími při registraci
smluv a odstraňuje negativní dopad platné úpravy,
která v daném směru důsledně nerozlišovala mezi
jednotlivými druhy smluv podléhajícími registraci
ani mezi smlouvami, v nichž dotyčný místní národní
výbor je sám účastníkem smlouvy, a smlouvami
mezi jinými právními subjekty. Dosavadní požada-
vek, aby ve všech případech a druzích registrací
smluv bylo vyžádáno stanovisko místního národ-
ního výboru obce, kde je nemovitost, byl nadby-
tečný. Zájmů sledovaných místními národními vý-
bory se nedotýkají smlouvy o omezení převodu
nemovitosti, kterými jsou zajišťována práva věři-
telů vůči dlužníkům, neboť vznik zajišťovaného zá-
vazku samého s ingerencí místního národního
výboru nijak nesouvisí.
Je rovněž nadbytečné, aby místní národní výbor,
vystupuje-li sám jako účastník smlouvy, ještě za-
ujímal k tomuto právnímu úkonu své stanovisko.
O takové smlouvy jde např. při převodu staveb,
které jsou způsobilé být předmětem osobního vlast-
nictví z národního majetku na občany, popřípadě
při uzavírání dohod o osobním užívání pozemků.
Na rozdíl od dosavadní úpravy se upouští od
výčtu všech úkonů a opatření, které je povinno
státní notářství učinit předtím, než smlouvu regis-
truje; jde totiž o úkony a opatření, u nichž je ne-
zbytnost provedení v konkrétním případě dána již
základními povinnostmi státního notářství při zjiš-
ťování skutečného stavu věci, navíc jejich výčet
nemůže být úplný.
K § 64
Namísto dosavadního odmítnutí registrace se
zavádí výrok o zamítnutí návrhu na registraci, jak
to odpovídá terminologii občanského soudního řádu.
Vzhledem k závažnosti rozhodnutí, kterým se
smlouva registruje, upravuje se nově povinnost
státního notářství toto rozhodnutí doručit všem
účastníkům smlouvy, a nikoli - jak tomu bylo do-
sud - pouze ohlašovateli. Z hlediska ochrany
oprávněných zájmů účastníků smlouvy je nadále
možné rozhodovat o registraci smlouvy pouhým
záznamem (§ 64 odst. 2) jen v těch případech, kdy
registraci navrhují všichni účastníci smlouvy. Jde
o speciální úpravu ve vztahu k ustanovení § 19
odst. 2. Právní účinky registrace nastávají vzhle-
dem k výslovné zákonné úpravě dnem rozhodnutí
o registraci, ať již bylo rozhodováno pouhým zázna-
mem, nebo bylo rozhodnutí doručováno účastníkům.
K § 65
Prvopis smlouvy opatřený doložkou o její re-
gistraci je důležitou listinou, která slouží k proká-
zání nově zakládaných oprávnění k nemovitostem,
proto návrh ukládá povinnost státnímu notářství
zaslat tento doklad účastníku, kterému ze smlouvy
vznikají práva k nemovitosti.
K § 66
Návrh upravuje výslovně i úschovu sloužící
k zajištění práv a povinností, na kterou dosavadní
právní úprava nepamatovala, ačkoliv tento zajiš-
ťovací prostředek vyplývá z ustanovení § 62 občan-
ského zákoníku.
Ustanovení upravuje tzv. kvalifikovanou no-
tářskou úschovu, s níž jsou spojeny právní důsled-
ky, týkající se zániku, popřípadě zajištění závazků.
Případy, v nichž k takové úschově dochází, jsou
uvedeny např. v ustanovení § 62, 83, 278 odst. 1,
12
366 odst. 2, 378 občanského zákoníku, § 111 odst. 3
zákona č. 50/1976 Sb. a § 253 odst. 4 zákoníku práce.
Nová úprava zdůrazňuje skutečnost, že státní
notářství se při svém rozhodování o přijetí do
úschovy opírá pouze o prohlášení složitele, aniž by
o správnosti jeho tvrzení provádělo důkazní řízení.
Státní notářství neodpovídá za to, zda sledované
právní účinky spojené s touto notářskou úschovou
také skutečně nastanou.
K § 68
Jde o upřesnění dosavadní úpravy. K účasten-
ství v řízení o úschovách dochází postupně. Zamít-
ne-li státní notářství návrh na přijetí úschovy, týká
se jeho rozhodnutí pouze složitele, který je v tako-
vém případě jediným účastníkem řízení. V případě
přijetí úschovy přistoupí k němu jako další účast-
ník oprávněný. Po právní moci rozhodnutí o přijetí
úschovy může se stát účastníkem řízení i osoba,
která uplatňuje právo na předmět úschovy.
Namísto termínu odmítnutí přijetí věci do
úschovy se používá přesnějšího zamítnutí návrhu
na přijetí úschovy, který odpovídá i terminologii
občanského soudního řádu.
K § 69
V tomto ustanovení dochází pouze k termino-
logické úpravě dosavadního znění § 70. Zároveň je
v odstavci 2 upraven postup v případech, kdy po
rozhodnutí o přijetí úschovy byla složená záloha
vyčerpána. Toto ustanovení osnova přejímá z plat-
ného jednacího řádu pro státní notářství (§ 66),
protože vzhledem ke své povaze náleží do zákona.
Dosavadní ustanovení § 69 bylo z hlavy čtvrté
- řízení o úschovách - vypuštěno. Návrh totiž od-
straňuje nedostatek současné úpravy spočívající
v tom, že se pod společným označením "řízení
o úschovách" směšovaly úschovy, s nimiž jsou spo-
jeny hmotně právní účinky z hlediska trvání a
zajištění závazku, s úschovami, k nimž dochází
v souvislosti s řízením před státním notářstvím
o dědictví, popřípadě s trestním nebo jiným soud-
ním řízením, stejně jako s úschovami, které státní
notářství přijímá k žádosti účastníka v rámci tzv.
ostatní činnosti. Nová úprava důsledně odlišuje
jednotlivé druhy notářských úschov jak co do jejich
vzniku, popřípadě předmětu, tak co do jejich vydání,
přičemž úschovy, které státní notářství přijímá
v souvislosti s řízení o dědictví, jsou upraveny v hla-
vě I - řízení o dědictví, úschovy, k nimž dochází
v rámci ostatní činnosti státního notářství a úscho-
vy v souvislosti s trestním nebo jiným soudním říze-
ním jsou začleněny do části páté, která upravuje
ostatní činnost státního notářství.
K § 71
Ve srovnání s dosavadní úpravou se upouští od
vázanosti vydání úschovy oprávněnému na souhlas
složitele, uvedl-li to složitel jako podmínku, neboť
v takovém případě nejde o splnění dluhu, jak je má
na zřeteli ustanovení § 83 občanského zákoníku; ze
stejného důvodu se upouští od úpravy možnosti vy-
dání úschovy složiteli, pokud si možnost vydání
při složení vymínil. Podmínky vydání úschovy se
upřesňují v souladu s tím, že vznik úschovy a její
hmotně právní účinky jsou vázány až ke dni právní
moci rozhodnutí o přijetí úschovy. Ke vzniku úscho-
vy nedojde tedy ani v případě, jestliže státní notář-
ství návrh na přijetí věci do úschovy zamítne.
Návrh sjednocuje postup státního notářství při
vydání předmětu úschovy složiteli pro případy, kdy
byl předmět úschovy složen pro známého věřitele
a pro případy, kdy byl složen pro věřitele nezná-
mého nebo nepřítomného. Zároveň upřesňuje i po-
stup při vydání předmětu úschovy ve zvláštních
případech úschov, jaké má na mysli např. ustano-
vení § 366 a 378 občanského zákoníku.
K § 72
Nakládání s tímto druhem notářské úschovy
nebylo dosud v notářském řádu upraveno, i když
se od tzv. soluční úschovy liší zejména z hlediska
možnosti vydání předmětu úschovy a jeho podmí-
něností buď souhlasem věřitele, zaniká-li vydáním
úschovy složiteli (dlužníku) tento způsob zajištění
jeho pohledávky, nebo souhlasem složitele (dluž-
níka), má-li předmět úschovy být vydán věřiteli za
účelem splnění dluhu.
Státní notářství v řízení o úschovách nemůže
provádět zjištění o tom, zda zajištění zaniklo v dů-
sledku zániku zajištěné pohledávky apod.
K § 74
Návrh upřesňuje počátek běhu tříleté lhůty.
Tato lhůta zásadně běží od právní moci rozhodnutí
o přijetí úschovy; pokud však může být předmět
úschovy vydán až později, běží tato lhůta až ode
dne, kdy měl být předmět úschovy vydán.
Návrh odstraňuje dosavadní výkladové obtíže
praxe tím, že výslovně stanoví, že stát nabývá tzv.
starou úschovu již uplynutím jednoroční ediktální
lhůty, aniž by bylo třeba založit jeho vlastnické
oprávnění k předmětu úschovy rozhodnutím stát-
ního notářství.
K § 76
Oprava je zařazena v příslušných částech no-
tářského řádu, do kterých byly jednotlivé druhy
notářských úschov začleněny (srovnej odůvodnění
k § 69).
K § 77
Toto ustanovení bylo zařazeno mezi ustanovení
části páté notářského řádu (§ 90a odst. 5), kam
systematicky patří.
K § 78
Úprava vychází z praktických zkušeností stát-
ních notářů.
13
K § 90a
Samostatnou úpravou úschov, k nimž dochází
v rámci ostatní činnosti státního notářství, a jejím
systematickým zařazením mezi ustanovení části
páté notářského řádu, je dán výraz odlišné povaze
těchto úschov od úschov, o nichž se vede řízení,
i od úschov, sloužících k zajištění některých hod-
not z majetku tvořícího předmět dědictví.
Státní notářství při této úschově plní pouze
příkaz složitele a jemu také odpovídá z toho, jak
se s tímto příkazem vypořádalo. Nepodaří-li se
státnímu notářství splnit příkaz složitele, jak je
uveden pod písm. b) návrhu, není žádného důvodu
k tomu, aby si předmět úschovy nadále ponechalo,
a proto jej vrátí složiteli. Termín vrácení bude od-
vislý od pokynu složitele.
K § 103a
Také zvláštní úpravou těchto úschov pro jiné
orgány a jejich systematickým zařazením mezi usta-
novení Části páté notářského řádu je zdůrazněna
odlišná povaha těchto úschov. Státní notářství ne-
vydává rozhodnutí o přijetí věcí do úschovy, o jejich
přijetí pouze vystaví potvrzení, neboť pouze reali-
zuje rozhodnutí vydané v trestním nebo jiném
soudním řízení. Kadukování těchto úschov je vy-
loučeno, s úschovou státní notářství naloží podle
rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení či
soudu.
Stejně jako za dosavadní úpravy (§ 66 odst. 2
v dosavadním znění) jsou z úschovy u státního no-
tářství vyloučeny peníze a jiné hodnoty náležející
osobám, u kterých soud dohlíží na správu jejich
majetku (§ 180 odst. 2, § 193 občanského soudního
řádu) a zálohy a jiné platby, které bezprostředně
souvisí se soudním řízením.
K §104
Správné plnění úkolů státního notářství vyža-
duje, aby veškeré práce státního notářství, včetně
prací administrativních, byly organizovány podle
přehledného, jednotného a obecně závazného práv-
ního předpisu. Nová úprava pouze upřesňuje dosa-
vadní stav a dává výslovné zákonné zmocnění pro
úpravu těchto otázek.
II.
K čl. II
Přechodná ustanovení vyjadřují zásadu, že
nová úprava se vztahuje i na řízení zahájená před
její účinností a že zůstávají zachovány právní účin-
ky úkonů, které v řízení již nastaly. Výjimka je
stanovena pouze pro řízení o dědictví.
U úschov přijatých přede dnem účinnosti to-
hoto zákona je počátek běhu lhůty pro řízení o sta-
rých úschovách výslovně upraven.
K čl. III
Protože v minulém období se notářského řádu
dotkly již dvě novelizace, bylo do nové úpravy
pojato zmocnění předsednictva Federálního shro-
máždění, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplně zně-
ní notářského řádu, jak vyplývá ze změn a doplňků
provedených pozdějšími předpisy.
* * *
S přijetím tohoto zákona nevzniknou žádné ná-
roky na počet pracovních sil a na nové náklady ze
státního rozpočtu.
V Praze dne 1. července 1982
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.