13

Nová úprava znamená podstatné zjednoduše-
ní pro občany, kteří hlásí ukončení dosavadního
trvalého pobytu a počátek nového trvalého poby-
tu ve stejné době a na stejném místě. Změny
v evidencích budou provedeny administrativní
cestou. Vyznačení ukončení trvalého pobytu v ob-
čanských průkazech odpadá. Zamezí se možnosti
současného vzniku dvojího trvalého pobytu.

Ohlašovně musí být v zájmu přesnosti údajů
dána možnost ověřit rozporné údaje nebo zjistit
údaje neuvedené v občanském průkazu, a proto
je nutno v takových případech uložit občanům
povinnost předložit doklad o rodném čísle, rodný
nebo oddací list.

Opravu způsobu hlášení ukončení trvalého
pobytu u některých skupin občanů svěřuje zákon
prováděcímu předpisu jde především o občany,
kterým byl vydán cestovní doklad opravňující je
k trvalému pobytu v cizině, o občany vykonáva-
jící vojenskou základní (náhradní) službu, o ob
čany dlouhodobě pobývající ve zdravotnických
zařízeních, ve kterých se jim poskytuje ústavní
péče, nebo v ústavech sociální péče a o občany
ve výkonu trestu odnětí svobody.

Prováděcí předpis k zákonu stanoví, že ob-
čané, kteří opouštějí natrvalo naši republiku, hlá
sí ukončení svého trvalého pobytu ohlašovně pří-
slušne podle místa dosavadního pobytu na stej-
ném tiskopisu jako ostatní občané. Musí však při
hlášení předložit cestovní doklad opravňující je
k trvalému pobytu v cizině.

Občane nastupující vojenskou základní (na
hradní) službu a občané nastupující výkon trestu
odnětí svobody nebudou hlásit ukončení pobytu
v dosavadním místě.

Hlasem místa, počátku a ukončení trvalého
pobytu v hraničním pásmu nebo ve vojenském
ůjezdu upravené v § 5 zákona se provádí stejným

způsobem jako v jiných místech. Je však vázáno
na předložení propustky do hraničního pásma
resp. na předložení povolení ke vstupu do vojen-
skeho ůjezdu, které vydávají podle příslušných
předpisů orgány Sboru národní bezpečnosti, po-
případě organy vojenské správy. Tyto doklady
jsou nezbytnou podmínkou pro to, aby se občan
mohl hlásit k trvalému pobytu v těchto prosto-
rech.

Zvláštním způsobem je v § 6 upraveno hlá-
šení místa, počátku a ukončení trvalého pobytu
vojáků z povolání. Je odůvodněno tím, že tito ob-
čané nemají občanské průkazy, ale osobní průka-
zy vojáka z povolání, které jim vystavují přísluš-
né orgány vojenské správy a které slouží nejen
k prokazování totožnosti vojáka z povolání, ale
plní i jiné funkce. Proto do těchto průkazů ohla-
šovna nevyznačuje ani základní ohlašovací údaje,
ale vystavuje po ověření totožnosti vojáka z po-
volání potvrzení o učiněném hlášení.

Tato zvláštní úprava se nevztahuje na vojáky

z povolání vojsk ministerstva vnitra, kterým jsou
vydávány občanské průkazy.

V zájmu hospodárnosti se v § 7 přebírá z do-
savadní úpravy možnost, aby za členy rodiny,
popřípadě za občany žijící ve společné domác-
nosti, hlásil trvalý pobyt jeden člen této rodiny,
resp. domácnosti, a to po předložení potřebných
dokladů uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona.

Za občany mladší 15 let nebo za občany zba
vené způsobilosti k právním úkonům je povinen
hlásit místo, počátek a ukončení trvalého pobytu
jejich zákonný zástupce nebo opatrovník.

Za občany starší 15 let, kteří jsou sice způ-
sobilí k právním úkonům, avšak pro svůj zdra
votní stav nejsou s to splnit ohlašovací povin-
nost, může tak učinit jimi zmocněná osoba, přitom
je povinna předložit vedle písemného zmocnění
i ostatní zákonem stanovené doklady.

Prováděcí předpis stanoví, jakým způsobem
resp. jaké ohlašovací tiskopisy vyplňují občané
při tomto plnění ohlašovací povinnosti, jak se po-
stupuje při hlášení občanů mladších 15 let žijících
s rodiči nebo s jinými osobami anebo dosáhne-li ob-
čan věku 15 let.

K § 8-10:

Oddíl 2 části druhé zákona upravuje podmín-
ky pro hlášení přechodného pobytu občanů.

V § 8 se především stanoví, kdy vzniká ob-
čanům povinnost hlásit přechodný pobyt, jaké zá-
kladní údaje a v jakých lhůtách tuto povinnost
plní.

Vychází se ze zásady, že přechodný pobyt
jsou občané povinní zrušit za předpokladu, že
jsou na jiném místě hlášení k trvalému pobytu
a že jejich předpokládaná doba dočasného poby-
tu mimo toto místo bude trvat déle jak 30 dnů.
Přitom se přechodný pobyt nepovažuje za pře-
rušený resp. ukončený, jestliže se občané krátko-
době zdržuji v místě svého trvalého pobytu nebo
v jiném místě (např. návštěva rodiny, příbuzných
a známých).

Dále se pak přebírá dosud platná a osvědče-
na zásada, že občané - až na nepatrné výjimky
- nejsou povinní hlásit resp. nechat si vyznačit
v občanském průkazu ukončení přechodného po-
bytu. Množství administrativních úkonů ohlašo-
ven i občanů při event. hlášení ukončení přechod-
ného pobytu by nebylo adekvátní získanému
efektu. Trvá -li přechodný pobyt i po skončení
předpokládané doby, je občan povinen hlásit ve
stanovené lhůtě přechodný pobyt znovu.

Místo, počátek a předpokládanou dobu pře-
chodného pobytu jsou občané povinní hlásit stej-
ně jako u trvalého pobytu nejpozději do tří pra-
covních dnů po ubytování a jsou při hlášení po-
vinní předložit ohlašovně občanský průkaz, osob-
ni průkaz vojáka z povolání, popřípadě cestovní
doklad opravňující je k trvalému pobytu v cizině.


14

Pro úplnost je třeba uvést, že při hlášení
přechodného pobytu občané nepředkládají doklad
o opravném užívat být nebo jinou obytnou míst-
nost anebo písemné potvrzení ubytovatele.

Zákon připouští plnění ohlašovací povinnosti
jmou osobou i u přechodného pobytu, a to za
stejných podmínek jako při hlášení pobytu trva-
lého (§ 7 zákona); podrobnosti upraví prováděcí
předpis.

Poněkud odchylná je úprava hlášení místa,
počátku a předpokládané doby přechodného po-
bytu v hraničním pásmu. Hodlají-li se občané
zdržovat v tomto prostoru déle jak 48 hodin, jsou
povinni podle § 9 odst. 1 předložit ohlašovně
propustku do hraničního pásma, občanský prů-
kaz nebo osobní průkaz vojáka z povolání anebo
cestovní doklad a písemné potvrzení ubytovatele.

Přechodný pobyt kratší než 48 hodin a pobyt
v ubytovacích zařízeních kratší než 30 dnů se za-
pisuje pouze do knihy ubytovaných (§ 13 odst l
písm b). odst. 21. Tuto knihu vedou obytovatelé
ve všech objektech umístěných v hraničním pás
mu

Potřeba speciální úpravy hlášení přechodné-
ho pobytu v hraničním pásmu je vyvolána vyzná
mém tohoto prostoru pro ochranu státních hranic.

Hlášení přechodného pobytu ve vojenských
Újezdech (§ 9 odst. 3) se bude i nadále provádět
podle zásad stanovených v § 8 zákona a za před-
pokladu, že občasné budou při hlášení povinní
předkládat povolení k pobytu v těchto prostorech
vydané příslušným orgánem vojenské správy

V § 10 jsou uvedeny některé kategorie obča-
nů, kteří jsou přímo ze zákona zproštění povin-
nosti hlásit místo, počátek a předpokládanou
dobu přechodného pobytu i přesto, že jejich do
řasný pobyt mimo místo trvalého pobytu trvá
déle jak 30 dnů jde o občany, kteří se zdržují
resp jsou umístění v různých zařízeních či ústa-
vech a jejichž pobyt je evidován podle interních
předpisů platných pro tato zařízení a ústavy.

Zmocnění (§ 10 odst. 3) k úpravě podrob-
nosti hlášení přechodného pobytu je nezbytné
k úpravě technických podmínek hlášení. Rovněž je
třeba upravit odlišný způsob hlášení přechodné-
ho pobytu občanů, kteří mají trvalý pobyt v ci-
zině, zejména skutečnost, že přechodný pobyt na
území Československé socialistické republiky hlá
sí na stanovených útvarech pasů a víz.

Nově je upravován způsob hlášení přechod-
ného pobytu občanů zdržujících se každoročně ve
vlastním rekreačním objektu nebo v rekreačním
objektu člena domácnosti nebo osoby blízké. Jed
ná se zejména o občany - důchodce nebo mat-
ky s dětmi, kteří pobývají každoročně delší dobu
v rekreačních chatách v krajině nebo v rekreač-
ních chatách v zastavěném území venkovského
sídelního útvaru (rekreační domky nebo rekreač-
ní chalupy), jak tyto objekty definuje stavební
zákon a prováděcí předpisy k němu vydané.

Zjednodušení způsobu hlášení přechodného
pobytu těchto občanů upraví prováděcí předpis
tak, že tento přechodný pobyt budou hlásit pří-
slušné ohlašovně na dobu pěti let bez specifikace
skutečné délky přechodného pobytu v jednotli-
vých letech.

K § 11-13:

Oddíl 3 části druhé zákona vymezuje pojem
ubytovatele a stanoví jeho povinnosti. Vymezení
zmíněného pojmu a zejména plnění povinností vy-
plývajících z tohoto postavení má rozhodující vý-
znam pro řádné a včasné hlášení především trva-
lého pobytu občanů a současně i pro ohlašovny.

Pojem ubytovatele je vymezen v § 11 záko-
na a je v podstatě převzat z dosavadní úpravy
(§ 4 zákona č 52, 1949 Sb. o hlášení obyvatel-
stva, ve znění pozdějších předpisů).

Ubytovatelem je především vlastník (správ-
ce) budovy (objektu), pokud jde o jeho vztah
k občanům, které ve své budově ubytoval a kteří
se tak stah užívateli bytu nebo jiné obytné míst-
nosti. Přitom není rozhodující, zda vlastníkem
budovy je občan nebo organizace.

Dále je ubytovatelem užívatel nebo vlastník
bytu nebo jiné obytné místnosti, pokud jde o jeho
vztah k občanům, které ve svém bytě nebo v jiné
obytné místnosti ubytoval (v tomto případě jde
o právní vztah mezi užívatelem bytu a užívatelem
části bytu nebo o vztah mezi užívatelem bytu a
členem jeho domácnosti. ) Přitom z hlediska uží-
vatele bytu jako ubytovatele není rozhodující,
jestliže ve svém bytě nebo v jme obytné místnosti
někoho ubytoval s přivolením národního výboru
nebo jiného orgánu příslušného podle předpisů
o hospodáření s byty.

Ubytovatelem je též provozovatel ubytování
ho zařízení (hotel, rekreační chata apod. ). Za
ubytovací zařízení se považuje takové zařízení,
v němž jeho vlastník nebo ten, komu je svěřeno
do správy, za plat či bezplatně poskytuje ubyto-
vání. V této souvislosti je třeba uvést, že za pro-
vozovatele ubytovacího zařízení ve smyslu tohoto
zákona se považují i uživatelé bytů, kteří v nich
podle zvláštní smlouvy s různými organizacemi
(např. s podniky ČEDOK, REKREA, národní vý-
bory) ubytovávají jiné občany.

Naproti tomu za ubytovací zařízení se nepo-
važují v návaznosti na § 10 zákona kasárna, ne-
mocnice, sociální ústavy a podobná zařízení, na
právně výchovné ústavy a ústavy výkonu vazby,
ve kterých občané nemusí hlásit svůj přechodný
pobyt, i když trvá déle jak 30 dnů. Podobným
zařízením jsou např. domovy pro matky s dětmi
a zařízení pro občany společensky nepřizpůsobe-
né (§ 37 zákona České národní rady č 129/1975
Sb., o působnosti orgánů České socialistické re
publiky v sociálním zabezpečení)

Prováděcí předpis stanoví, že organizace,
která je ubytovatelem, může pověřit plněním po-


15

vinnosti ubytovatele svého pracovníka nebo ob-
rana v domě bydlícího a vykonávajícího povin-
nosti správce domu

Pokud fyzická osoba, která je ubytovatelem,
v domě nebydli, ale ubytovává tam občany, může
plněním povinností ubytovatele písemně pověřit
jmou osobu bydlící v domě

Povinnosti ubytovatelů jsou uloženy v § 12
Jejich plnění je významné pro ohlašovny a pro
vedení evidence pobytu občanu Zákon stanoví
pouze povinnosti základní; další podrobnosti svě-
řuje prováděcímu předpisu

Povinnosti provozovatelů ubytovacích zaříze-
ni jsou stanoveny v § 13 zákona

Provozovatelé ubytovacích nařízení jsou pře
devším povinní hlásit okresní (obvodní, městské)
správě Sboru národní bezpečnosti zřízení nebo
zrušení každého takového nařízení v jejím územ-
ním obvodu.

Stanovené povinnosti provozovatelů ubytova-
cích zařízení jsou v podstatě převzaty z dosavad
ní úpravy, která se osvědčila.

Nově se stanoví, že všichni ubytovatelé v hra
ničním pásmu mají stejné povinnosti jako pro
vozovatelé ubytovacích zařízení. To především
znamená, ze všichni ubytovatelé (vlastníci nebo
správci objektu, uživatelé nebo vlastníci bytů
i vlastníci nebo uživatelé pozemků) jsou povinní
vést v každé budově knihy ubytovaných a plnit
i všechny ostatní povinnosti uvedené v § 13. Ten
to přísnější režim je plně odůvodněn zájmy bez-
pečnosti státu.

ČÁST TŘETÍ

POVINNOSTI OHLASOVÉM

A EVIDENCE POBYTU OBČANŮ

K § 14.

Tento paragraf navazuje na základní ustano-
vení uvedené v § 2 odst. 4, které ukládá ohlašov-
nám povinnost plnit úkoly spojené s hlášením
pobytu občanů a vedením evidence jejich pobytu
Obsahuje obecné administrativně organizační
úkony, které jsou ohlašovny povinny provádět.
Je však třeba zdůraznit, že tyto úkony mají roz-
hodující vyznám pro přesné a spolehlivé vedení
evidence pobytu obranu.

K § 15:

Nově se stanoví povinnost ohlašovny zrušit
záznam o hlášení trvalého pobytu v případě obča-
nova úmrti jestliže je bezpečně prokázáno, že zá-
znam o tomto hlášení neodpovídá skutečnosti
V praxi půjde o případy občanů, kteří bez povo-
lení opustili území Československé socialistické
republiky anebo u nichž bylo ve správním nebo
soudním řízení prokázáno, že doklad, na jehož zá-
kladě hlásili svůj trvalý pobyt, byl neplatný, pa-

dělaný nebo vědomě pozměněny (např. na zákla-
dě odcizeného občanského průkazu v nemž byly
pozměněny údaje, vyměněna fotografie apod ).

V těchto případech bude rozhodováno o ne-
platnosti, padělaní nebo vědomém pozměnění clo
kladu a nikoliv o neplatnosti provedeného hláše-
ní k trvalému pobytu. Rozhodnutí v uvedených
řízeních bude důvodem ke zrušení záznamu
o trvalém pobytu, které se uskuteční neformál-
ním způsobem (opatřením) a nebude mít tedy
charakter rozhodnutí ve správním řízení.

Zruší-li ohlašovna záznam o hlášení trvale
ho pobytu podle § 15, nezbavuje se tím občan -
pokud žije na území Československé socialistické
republiky - povinnosti v zákonem stanovené
lhůtě hlásit místo a počátek trvalého pobytu.

Předpokládá se, že v interních předpisech
bude upraven postup ohlašovny při zrušení za
známu o trvalém pobytu také u zemřelých obča-
nu.

K § 16:

Zájem na přesném a spolehlivém vedení evi-
dence pobytu občanů vyžaduje, aby byl upraven
postup ohlašoven v případech, kdy dojde ke změ-
ně území nebo nazvu obce, její časti, ulic nebo
jiného veřejného prostranství anebo ke změně
popisného, orientačního, popřípadě evidenčního
čísla. Jde o změny objektivní, prováděné nezá-
visle na vůli občanů. Je proto příslušná ohlašov-
na povinna vyznačit takové změny ve své eviden-
či a potom zajistit jejich vyznačení i v občan
ských průkazech občanů, jichž se dotýkají. Vo-
jákům z povolání vystaví ohlašovna v takovém
případe nové potvrzení uvedené v § 14 odst 2.

K § 17:

V tomto paragrafe se stanoví, kdo a v jakém
rozsahu vede evidenci pobytu občanů. Tímto usta-
novením se v zákoně zakladá působnosti státních
orgánů při vedení evidenci; pobytu občanů.

Pracovníkům ohlašoven je nezbytné stanovit
v zákone povinnost dbát, aby evidovaných sku-
tečností nemohlo byt zneužito na újmu občanů
nebo společnosti. Pro příslušníky Sboru národní
bezpečnosti tato povinnost vyplývá ze zákona
č. 40/1974 Sb.

K § 18:

Zákon počítá i nadále s tím, že ohlašovny a
útvary Sboru národní bezpečnosti pověřené ve
děním evidence pobytu občanů budou poskytovat
státním orgánům, organizacím i občanům údaje
o místě pobytu občanů. Takové údaje jsou velmi
často požadovány pro nejrůznější účely (např.
pro účely soudního i správního řízení, pro účely
vymáhání výživného, k vyhledávání příbuzných).

V prováděcím předpise jsou podrobně stano-
veny náležitosti, které je třeba splnit, aby ohla-
šovny a útvary Sboru národní bezpečnosti, které


16

vedou evidenci pobytu občanů, poskytly požado-
vaně informace. Předpokládá se, že žádosti mo-
hou být jako dosud písemné i ústní.

Za poskytnutí údajů o miste pobytu občanů
se podle platných předpisů o správních poplat-
cích vybírá poplatek ve výši 5 Kčs.

ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

K § 19:

Zákon upravuje provádění technicko-organi-
začních a administrativně evidenčních úkonů.
Z jejich povahy plyne, že plnění zákona státními
orgány, organizacemi anebo občany nevyžaduje

stanovení zvláštních formálních náležitostí a po-
stupů. Půjde totiž o jednoduché úkony, jejichž
plnění nelze - má-li být naplněn účel zákona -
vázat na procesní pravidla.

K §21:

K provedení zákona o hlášení a evidenci po-
bytu občanů bude vydána vyhláška federálního
ministerstva vnitra obsahující podrobnější úpravu
jeho ustanovení. Prováděcí vyhláška nabude účin-
nosti současně se zákonem.

K § 23:

Po přijetí zákona Federálním shromážděním
se počítá s tím, že v zájmu optimálních podmínek
pro jeho realizaci bude potřebná legisvakance.

V Praze dne 1. dubna 1982

Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.

Ministr vnitra ČSSR:
Obzina v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP