FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
39
Návrh
zásad zákona o odvodech do státního rozpočtu
ZÁSADY
ZÁKONA O ODVODECH DO STÁTNIHO ROZPOČTU
I. Úvodní ustanovení
Zákon upraví:
a) odvod ze zisku;
b) odvod volného zůstatku zisku;
c) příspěvek na sociální zabezpečení;
d) odvod z odpisů základních prostředků;
e) dodatkové odvody.
Dosavadní soustava odvodů do státního rozpočtu, která se jako celek v zásadě osvědčila, se mění
v tom, že se z ní vypouští odvod z jmění. Podrobné zdůvodnění této navrhované změny obsahuje
politickoekonomický rozbor.
S ohledem na skutečnou ekonomickou podstatu se dosavadní odvody na základě finančního plánu
označují jako odvod volného zůstatku zisku a systematicky zařazuje za odvod ze zisku.
Příspěvek na sociální zabezpečení je formou odvodu do státního rozpočtu a proto není nutné jej
v nadpisu zákona uvádět. Jeho obsah se v zásadě nebude měnit ani v nové právní úpravě.
II. Odvod ze zisku
1. Subjekty odvodu ze zisku
a) Odvodu ze zisku podléhají:
- státní hospodářské organizace; jsou-li státní hospodářské organizace uspořádány do výrob-
ních hospodářských jednotek, podléhá odvodu výrobní hospodářská jednotka jako celek a od-
vod provádí oborový podnik nebo generální ředitelství trustu nebo koncernu s výjimkou těch
výrobních hospodářských jednotek v působnosti ústředních orgánů republik, které zahrnují
státní hospodářské organizace se sídly na území obou republik,
- podniky zahraničního obchodu,
- akciové společnosti se sídlem na území Československé socialistické republiky, jestliže jsou
socialistickými organizacemi,
- socialistické organizace vzniklé na základě smlouvy o sdružení podle § 360a odst. 4 hospo-
dářského zákoníku nebo § 636 zákoníku mezinárodního obchodu, jestliže alespoň polovina je-
jich členů podléhá odvodu ze zisku podle tohoto zákona,
- mezinárodní hospodářské organizace (§ 389 a odst. 1 hospodářského zákoníku),
(dále jen "organizace").
b) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové
dani nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani, nebo které provádějí odvod volného
zůstatku zisku.
Okruh organizací, které budou podléhat odvodu ze zisku se proti dosavadnímu stavu nezmění.
Upřesňuje se pouze formulace jejich vymezení, která se případně upraví v návaznosti na připravova-
- 1 -
nou novelu hospodářského zákoníku a uvažovaný prováděcí předpis v návrhu zákona. Tento odvod
budou provádět především výrobně hospodářské jednotky jako celek.
Rozhodné není, zda do výrobní hospodářské jednotky budou uspořádány i státní hospodářské orga-
nizace, které by jinak podléhaly podle předmětu své činnosti dani ze zisku podle zákona o země-
dělské dani.
Ve sporných případech o způsobu odvodu nebo daně rozhodne příslušné ministerstvo financí podle
navrhovaného zmocnění v zásadě VIII/4 písm. a) a obdobného zmocnění obsaženého v zákonu o ze-
mědělské dani.
U výrobních hospodářských jednotek v působnosti ústředních orgánů republik, které mají celostátní
působnost se prozatím ponechává dosavadní stav a do návrhu zákona bude navržena úprava odpo-
vídající jejich nově stanovenému postavení a systému řízení.
Tomuto odvodu podléhají samostatně státní hospodářské organizace jako dosud, pokud nejsou uspo-
řádány do výrobní hospodářské jednotky. Jde zejména o samostatné státní projektové, projektově
inženýrské a inženýrské organizace, státní organizace výzkumné a vývojové základny, státní odby-
tové a zásobovací organizace, organizace státních lázní, státní organizace veřejné automobilové do-
pravy, hospodářské organizace v oblasti kultury a ostatní státní hospodářské organizace, pokud ne-
provádějí odvod volného zůstatku zisku nebo nepodléhají důchodové dani nebo dani zemědělské
ze zisku.
Akciové společnosti se sídlem na území ČSSR budou podléhat odvodu jen jsou-li socialistickými
organizacemi jako např. Československá obchodní banka. Pokud nejsou tyto akciové společnosti so-
cialistickými organizacemi, podléhají důchodové dani.
2. Základ odvodu ze zisku
a) Základem odvodu ze zisku je vytvořený zisk z veškeré činnosti organizace, vykázaný v řádně
vedeném účetnictví, zvýšený o tyto připočitatelné položky:
- částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy;
- rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté pokuty a penále;
- přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod;
- poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky.
b) U organizaci uhelného průmyslu se základ odvodu ze zisku upravuje o částky poskytnuté nebo
přijaté v rámci přerozdělení prostředků v důsledku rozdílných přírodních a polohových pod-
mínek.
c) U organizací, které nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem odvodu ze zisku úhrn připoči-
tatelných položek po odečtení vykázané ztráty.
d) U organizací v likvidaci a u organizací zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ
stanovit podle písm. a), je základem odvodu ze zisku likvidační přebytek.
Základem odvodu bude i nadále zisk vykázaný v řádně vedeném účetnictví.
Bude-li subjektem odvodu ze zisku výrobní hospodářská jednotka jako celek, bude tvořit základ od-
vodu ze zisku zisk, docílený za tuto organizaci jako celek, zvýšený o úhrn připočitatelných po-
ložek.
Základ odvodu ze zisku se upravuje v tom směru, že se ponechávají z dosavadních připočitatel-
ných položek jen ty nejvýznamnější. V rámci zjednodušení se vypouštějí tyto připočitatelné polož-
- 2 -
ky: vratký odvodu z jmění, popřípadě daně z pozemků, částky, o které organizace překročila zá-
vazné limity nákladů stanovené ve schváleném finančním plánu, jejichž druhy určuje vláda ČSSR
a záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u státních hospodářských or-
ganizací s převážně obchodní činností.
Pokud jde o přirážky k úplatám za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných vod navr-
huje se formulační úprava podle nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospo-
dářství.
Ponechané připočitatelné položky nelze považovat za sankce, protože pouze upravují zisk na výši,
které by se dosáhlo, kdyby k uvedeným výdajům resp. ke zkrácení příjmů nedošlo. Přitom se před-
pokládá, že z porušování platných předpisů budou důsledněji vyvozovány závěry a opatření k od-
stranění vzniklých nedostatků včetně samostatného postihu za případné překročení závazných fi-
nančních limitů.
V návaznosti na úpravu připočitatelných položek a v zájmu racionalizace systému odvodů a daní or-
ganizací se ruší odpočitatelné položky. Jde zejména o vliv zrušení odvodu z jmění, který byl co do
objemu nejpodstatnější odpočitatelnou položkou. Vzhledem k připravované úpravě hospodářského zá-
koníku, která bude působit k důslednému uplatňování penále, neboť prekludované penále bude od-
váděno do státního rozpočtu, není již nutné zainteresovávat organizace na přijatém penále, které
přesahuje objem zaplaceného penále formou odpočitatelné položky.
U organizací, které nedosáhnou zisku nebo vykáží ztrátu, se základ odvodu proti dosavadnímu stavu
analogicky upravuje pouze o navrhovanou změnu připočitatelných a odpočitatelných položek.
Beze změny se ponechává položka upravující základ odvodu ze zisku u podniků v uhelném prů-
myslu, kterou se reaguje na nutné přerozdělování prostředků vyplývajících z jednotných velkoob-
chodních cen a z objektivních důvodů výrazně rozdílných nákladů.
Dosavadní zmocnění pro úpravu základu odvodu ze zisku u organizací zahraničního obchodu a pro
stanovení způsobu odvodu se přesouvá do zásady VIII/3.
3. Sazby odvodu ze zisku
Sazby odvodu ze zisku budou stanoveny v návaznosti na vlivy vyplývající především z přestav-
by velkoobchodních cen k 1. 1. 1982, zrušení odvodu z jmění, změny v připočitatelných a odpoči-
tatelných položkách a případné dopady ze sjednocení výše příspěvku na sociální zabezpečení. Při
stanovení sazeb se přihlédne k tomu, aby se posílila vlastní finanční základna organizací v zájmu
vytváření podmínek k dalšímu upevňování chozrasčotu a omezení rozsahu přerozdělovacích procesů
přes státní rozpočet.
Podle podrobně provedené kvantifikace se sazby odvodu ze zisku stanoví diferencovaně, a to
v zásadě pro příslušná odvětví národního hospodářství.
Sazby odvodu ze zisku se určí v návaznosti na změny vyplývající z úpravy velkoobchodních cen
k 1. 1. 1982 a na metodické změny prováděné v tomto zákoně. Při stanovení konkrétní výše sazeb se
bude respektovat požadavek zvyšování podílu vlastních finančních zdrojů organizací na financo-
vání plánovaných potřeb při omezení rozsahu dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.
Podkladem pro návrhy sazeb budou především finanční plán na rok 1982 v nových cenách a zá-
kladní údaje pětiletky na roky 1983 až 1985, jakož i skutečné hospodářské výsledky za předchozí
období. Konkrétní návrhy sazeb odvodu ze zisku se proto předloží až v rámci návrhu zákona.
Uplatnění progresivních sazeb u organizací, u nichž je tato forma dosud používaná, se posoudí sa-
mostatně. Proti současnému stavu však nedojde k rozšíření okruhu organizací s progresivními saz-
bami.
- 3 -
Sazba odvodu ze zisku pro mezinárodní hospodářské organizace se sníží na cca 50 %, a to v ná-
vaznosti na úpravu sazby daně pro subjekty se sídlem v cizině, uvažovanou v rámci zásad zákona
o důchodové dani.
4. Minimální výše odvodu ze zisku
Odvod ze zisku nemůže být nižší než 85 % plánované celoroční odvodové povinnosti.
V případě, že organizace nevytvoří zisk ve výši plánu a vypočtený odvod by byl nižší než činí plá-
novaný roční odvod do státního rozpočtu, organizace uhradí odvod ve vypočtené výši nejméně však
85 % z plánované roční povinnosti odvodu ze zisku.
Uplatnění této zásady v praxi bude znamenat, že minimální výše odvodu ze zisku se v podstatě
uplatní pouze u těch organizací, které splní celoroční plán zisku na méně než 85 %. Při vyšším
plnění nebo překračování plánovaného zisku se použije sazba stanovená zákonem.
Tímto opatřením se má zabezpečit zaručený příjem státního rozpočtu, zejména při zrušení odvodu
z jmění a především vyvinout zvýšený tlak na důslednější plnění syntetického ukazatele zisku včet-
ně plnějšího uplatnění zásad chozrasčotu.
Zdrojem krytí rozdílu mezi minimálním odvodem a vytvořenými zdroji bude především rezervní fond,
resp. další zdroje stanovené v prováděcím předpisu. Ve výjimečných případech bude možno poskyt-
nout úlevu podle zmocnění v zásadě VIII/4 písm. d), a to na základě podrobného posouzení proka-
zatelných objektivních vlivů.
III. Odvod volného zůstatku zisku
1. Odvod volného zůstatku zisku provádějí státní hospodářské organizace, zejména provozující
obecně prospěšná zařízení.
2. Základem odvodu volného zůstatku zisku je veškerý zisk státní hospodářské organizace vyká-
zaný v řádně vedeném účetnictví, který nebyl podle příslušných právních předpisů přidělen do fon-
dů nebo nebyl podle nich použít na jiné účely.
3. Vláda Československé socialistické republiky nařízením určí, které státní hospodářské orga-
nizace provádějí odvod volného zůstatku zisku a stanoví další podmínky provádění včetně úpravy
základu odvodu volného zůstatku zisku.
Tato forma odvodu se uplatní především u organizací, u nichž převládá veřejno-prospěšný charak-
ter (např. organizace dopravy, vodního a lesního hospodářství, spojů, bytového hospodářství a
další).
Proti dosavadnímu stavu se mění označení tohoto odvodu tak, aby to odpovídalo
jeho ekonomické
podstatě. Rozhodnutí o tom, u kterých státních hospodářských organizací resp. jejich výrobních
hospodářských jednotek se uplatní odvod volného zůstatku zisku i stanovení dalších podmínek, se
ponechává jako dosud vládě Československé socialistické republiky. Je tomu tak především proto,
aby se tato forma odvodu mohla operativně uplatnit podle konkrétních podmínek. Přitom se před-
pokládá, že ani při nové právní úpravě odvodů do státního rozpočtu nedojde proti dosavadnímu sta-
vu k zásadnějším změnám v této oblasti. Na rozdíl od současné právní úpravy se v novém zákoně
přímo stanoví základ tohoto odvodu, který dosud upravuje nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., o fi-
nančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.
Nepředpokládá se však jeho obsahová změna.
- 4 -
IV. Příspěvek na sociální zabezpečení
1. Příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen "příspěvek") podléhají všechny organizace uve-
dené v zásadě II bod 1 písm. a) i když jsou uspořádány do výrobních hospodářských jednotek, ja-
kož i koncernové podniky a koncernové účelové organizace.
2. Základem příspěvku je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce,
snížený o odměny poskytnuté podle předpisů o autorském právu zúčtované k výplatě v běžném roce.
U koncernů se základ příspěvku snižuje o základ příspěvku koncernových podniků a koncernových
účelových organizací.
3. Příspěvek zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. Příspěvek je součástí nákladů organi-
zace.
4. Sazba příspěvku činí 20 % ze základu.
Příspěvek budou samostatně odvádět přímo jednotlivé organizace, a to i ty, které jsou uspořádány
do výrobních hospodářských jednotek, jakož i koncernové podniky a koncernové účelové organizace.
Jde o nákladovou položku jednotlivých organizací a centralizace není proto ekonomicky opodstat-
něná a byla by administrativně náročná. Případné upřesnění označení subjektů příspěvku bude pro-
vedeno v návrhu zákona v návaznosti na úpravu hospodářského zákoníku a prováděcí předpis k němu.
V zájmu zjednodušení se nebudou již ze základu příspěvku vylučovat odměny poskytnuté ze státní-
ho rozpočtu při udělení Rudého praporu pětiletky nebo praporu, případně standarty mu na roven
postaveným. Jde poměrně o malý rozsah těchto odměn poskytovaných vybraným organizacím, při-
čemž k odměnám poskytovaným z jiných zdrojů resp. k jiným vyznamenáním se již nyní nepřihlíží.
Úpravou základu se řeší odvod příspěvků u koncernů, které budou příspěvek platit v podstatě pouze
z objemu mezd připadajícího na generální ředitelství.
Jednotná sazba příspěvku na sociální zabezpečení ve výši 20% se bude vztahovat i na organiza-
ce výzkumné a vývojové základny a organizace státních lázni, které dosud platí pouze 10 %. Sjed-
nocení se navrhuje především z hlediska vytvoření jednotných ekonomických podmínek stanoveni
stejné základny pro tvorbu cen i objektivnější posuzováni nákladů a efektivnosti.
V. Odvod z odpisů základních prostředků
1. Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu provádějí ministerstva a jiné
ústřední orgány za jimi řízené organizace.
2. Výše odvodu se stanoví v příslušném státním rozpočtu absolutní částkou pro jednotlivá mi-
nisterstva a jiné ústřední orgány v případech, kdy plánovaná tvorba odpisů všech jimi řízených
organizaci je vyšší než objem odpisů, určený v působnosti příslušného ústředního orgánu k financo-
váni plánovaných investičních potřeb.
3. Další podmínky odvodů z odpisů základních prostředků stanoví vláda
Československé socialis-
tické republiky.
Úprava odvodu z odpisů se proti dosavadnímu stavu nemění a stejně jako dosud nebude povinnost
stanovena jednotlivým organizacím, ale pouze ústředním orgánům (ministerstvům).
- 5 -
VI. Dodatkové odvody
1. Organizacím uvedeným v zásadě II bod 1 písm. a) nebo podléhajícím dani podle zákona
o důchodové dani anebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani, jakož i koncernovým pod-
nikům, koncernovým účelovým organizacím a rozpočtovým a příspěvkovým organizacím mohou být
uloženy dodatkové odvody:
a) k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů nebo v důsledku
cenových opatření příslušného orgánu;
b) k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění podle cenových předpisů;
c) k odčerpání části prostředků, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu
pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpi-
sům zdravotnickým;
d) k přerozdělování prostředků;
e) k zajištění plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické
republiky.
2. Organizacím rozpočtovým a příspěvkovým mohou být uloženy dodatkové odvody uvedené pod
bodem 1 písm. a), b), c) a e).
3. Podmínky a způsob provádění jednotlivých dodatkových odvodů stanoví vláda Českosloven-
ské socialistické republiky nařízením.
Z okruhu dodatkových odvodů se vypouští odvod z překročení limitu mzdových prostředků uhra-
zovaný z fondu odměn v důsledku nových podmínek pro usměrňování vývoje mzdových prostředků.
Upřesňuje se formulace dodatkových odvodů v oblasti cenové.
V zájmu účinného působení dodatkových odvodů se navrhuje, aby byly dodatkové odvody ukládány
samostatně organizacím i když jsou uspořádány do výrobních hospodářských jednotek.
Oproti dosavadnímu stavu se rozšiřuje okruh subjektů o rozpočtové a příspěvkové organizace. Tím
se sleduje jednotné působení těchto sankčních odvodů na veškeré organizace. Řešení těchto sankcí
se stejnou intenzitou nelze u uvedených organizací uplatnit podle předpisu o rozpočtových pra-
vidlech, protože lze u nich odčerpat nejvýše neoprávněně použité prostředky. Účinnost u rozpoč-
tových organizací řízených národními výbory je navíc anulována tím, že jsou odčerpány do Jejich
rozpočtů.
Protože některé dodatkové odvody není možné uplatňovat u všech organizací (např. dodatkový
odvod k přerozdělování prostředku u družstevních a společenských organizací), určí se v nařízení
vlády ČSSR okruh subjektů, na něž se budou jednotlivé dodatkové odvody vztahovat.
Stejně jako dosud se předpokládá, že návrh příslušného nařízení předloží vládě ČSSR vždy ústřed-
ní orgán, do jehož kompetence problematika upravovaná dodatkovým odvodem patří a který bude
na základě navrhovaného zmocnění rozhodovat c případných výjimkách.
VII. Společná ustanovení
1. Výnos odvodu ze zisku a příspěvku
Od organizací řízených orgány federace a od mezinárodních hospodářských organizací plyne vý-
nos odvodu ze zisku a příspěvku do státního rozpočtu čs. federace.
V určení výnosu odvodu ze zisku a příspěvku se nenavrhují změny proti dosavadnímu stavu. Záko-
ny národních rad bude, stejně Jako dosud, určeno kam poplyne výnos odvodu ze zisku a příspěvku
- 6 -
od ostatních organizací. Určením výnosu je dáno i kdo bude vykonávat správu odvodu ze zisku a
příspěvku. Správu odvodu ze zisku a příspěvku, které poplynou do státního rozpočtu čs. federace
nebo do státních rozpočtů republik, budou vykonávat finanční správy. Předpokládá se, že výnos
odvodu ze zisku a příspěvku od organizací řízených národními výbory poplyne stejně Jako dosud
do rozpočtů národních výborů, Jejichž finanční odbory budou vykonávat správu.
2. Vyúčtování a vyměření odvodu ze zisku a příspěvku
a) Odvodovým obdobím je běžný kalendářní rok.
b) Organizace je povinna podat vyúčtování k odvodu ze zisku a příspěvku orgánu vykonávajícímu
správu odvodů, v jehož obvodu měla sídlo 31. prosince odvodového období, a to nejpozději do
15. února po uplynutí odvodového období a připojit k němu účetní závěrku a další podklady
stanovené příslušným ministerstvem financí.
c) Organizace je povinna ve vyúčtování odvod ze zisku a příspěvek sama vypočítat a uvést též pří-
padné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.
d) Organizace si mohou od odvodu ze zisku odečíst v cizině zaplacenou obdobnou daň, nejvýše
však do částky odvodu ze zisku připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny. Daň
zaplacenou ve státech, se kterými Československá socialistická republika uzavřela smlouvy o za-
mezení dvojího zdanění, lze odečíst jen do výše, která je v souladu s těmito smlouvami.
e) Nebylo-li vyúčtování podáno včas, může být odvod ze zisku a příspěvek zvýšeny až o 10%,
f) Odvod ze zisku a příspěvek vyměří orgán vykonávající správu odvodů po uplynuti odvodového
období.
g) Základ odvodu ze zisku, odvodu volného zůstatku zisku, základ příspěvku a základ dodatkových
odvodů se zaokrouhlují na celé 1000 Kčs dolů; odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku,
příspěvek a dodatkové odvody se zaokrouhlují na celé 100 Kčs nahoru a zvýšení odvodu ze zis-
ku a příspěvek i penále se zaokrouhlují na celé 10 Kčs dolů.
h) O vyměření odvodu ze zisku a příspěvku vyrozumí orgán vykonávající správu odvodu organizaci
platebním výměrem popřípadě dodatečným platebním výměrem.
i) Organizace je povinna oznámit den svého vzniku orgánu vykonávajícímu správu odvodů.
V ustanoveních o vyúčtování a vyměření se navrhuje proti dosavadnímu stavu změna v tom směru, že
základ uvedených odvodů a příspěvků se bude zaokrouhlovat směrem dolů na celé 1000 Kčs a
výše těchto odvodů a příspěvku budou zaokrouhlovány nahoru na celé 100 Kčs. Tím
je sledováno
i zjednodušení výpočtů a výkaznictví. Stejně jako dosud si budou moci organizace při výpočtu ko-
nečné povinnosti odvodu ze zisku odečíst ve vyúčtování odvodu obdobnou daň zaplacenou v cizině.
Pokud jde o příjmy plynoucí ze států, se kterými ČSSR uzavřela smlouvy o zamezení dvojího zdaně-
ní, bude postupováno podle těchto smluv.
3. Placení odvodu ze zisku, odvodu volného zůstatku zisku a příspěvku
a) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy
na odvod ze zisku nebo odvod volného zůstatku zisku takto:
- v lednu ve výši Jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti nebo ve výši
jedné
třetiny plánované odvodové povinnosti na první čtvrtletí, jde-li o organizaci se značně dife-
rencovanou plánovanou tvorbou zisku;
- v únoru ve výši odvodu ze zisku nebo odvodu volného zůstatku zisku, vypočteného ze zisku
vykázaného za leden a v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem vypočteným
ze zisku vykázaného od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zá-
lohy splatné v lednu.
- 7 -
b) Organizace, u níž činí plánovaný odvod ze zisku nebo plánovaný odvod volného zůstatku zisku:
- méně než 500 000 Kčs, neplatí zálohy a celoroční povinnost uhradí ve lhůtě pro podání vyúč-
tování;
- více než 500 000 Kčs a méně než 1 000 000 Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem prv-
ního měsíce po skončení I. až III. čtvrtletí zálohy čtvrtletně ve výši odvodu ze zisku nebo od-
vodu volného zůstatku zisku vypočtené ze zisku vykázaného od počátku roku po odečtení již
dříve splatných záloh.
c) Zálohy na příspěvek jsou organizace povinny platit měsíčně, a to (nejpozději třetího dne před
koncem každého měsíce, ve výši jedné dvanáctiny povinností vypočtené podle plánu na běžný rok.
d) Jestliže odvod ze zisku a příspěvek, vypočtené ve vyúčtování, jsou vyšší než zaplacené zálohy,
je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování. Jsou-li stanove-
né zálohy vyšší než odvod ze zisku a příspěvek vypočtené ve vyúčtování, zúčtuje se přeplatek za
uplynulé odvodové období na zálohy odvodu ze zisku a příspěvku v běžném roce nebo se na
žádost vrátí organizaci.
e) Jestliže odvod ze zisku a příspěvek, stanovené platebním výměrem, jsou vyšší než odvod ze zis-
ku a příspěvek vypočtené ve vyúčtování, je organizace povinna zaplatit rozdíl do 15 dnů po
doručení platebního výměru.
f) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu odvodů stanovit zálohy jinak.
g) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v řízení ve věcech daní a poplatků platné pro státní hospo-
dářské organizace platí pro všechny organizace. Použije se obdobně i pro úhradu dlužných čás-
tek z účtů u ostatních peněžních ústavů.
h) Zálohy na odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku a na příspěvek se zaokrouhlují na
celé tisíce Kčs dolů.
Placení měsíčních záloh na odvod ze zisku se navrhuje zjednodušit tak, že v měsíci lednu se za-
platí záloha stanovená z plánované povinnosti a počínaje měsícem únorem budou zálohy placeny
narůstajícím způsobení od počátku roku, a to ze zisku vykázaného v účetních výkazech (bez pro-
mítnutí připočitatelných položek a minimální výše odvodu). Rozdíly se zúčtují v souvislosti s vy-
účtováním odvodu po uplynutí kalendářního roku včetně případného doplatku na minimální výši
odvodu ze zisku podle zásady II/4. Při placení záloh v průběhu roku se nebude přihlížet k zásadě
minimálního odvodu ze zisku. Oproti dosavadnímu stavu se stanoví přímo způsob placení záloh na
odvod volného zůstatku zisku.
Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí značně diferencovanou tvorbou zisku i sjednotí postup or-
gánů zabezpečujících správu odvodů při odchylném stanovení záloh. Za organizace se značně
diferencovanou tvorbou zisku, které budou v lednu platit zálohu na odvod ze zisku ve výši 1/3 pláno-
vané čtvrtletní povinnosti, budou považovány ty organizace, u nichž plánovaný zisk na I. čtvrtletí
bude nižší, např. než 15 % celoročního plánu zisku.
V zájmu administrativního zjednodušení se upouští od čtvrtletního zpřesňování záloh na příspěvek
a celoroční povinnost se vypořádá až v rámci vyúčtování.
Ustanovení § 27 vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, upravující výkon roz-
hodnutí u státních hospodářských organizací, se stejně jako doposud bude aplikovat na všechny
organizace.
4. Penále
a) Nebyl-li odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, anebo příspěvek, popřípadě zálohy na
ne nebo dodatkový odvod zaplacený včas a v plné výši, je organizace povinna zaplatit za každý
den prodlení penále ve výši 0, 1 % z nedoplatků příslušného odvodu nebo příspěvku, zjištěných
ke dnům splatnou.
b) Uvede-li organizace ve vyúčtování odvod ze zisku nebo příspěvek nižší částkou, než jakou měla
správně uvést, zvýší orgán vykonávající správu odvodů odvod ze zisku nebo příspěvek o penále
ve výší 10 % tohoto rozdílu.
c) Předpis penále se sdělí organizaci platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne do-
ručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat organizace
odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.
d) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.
e) Orgán vykonávající správu odvodů může penále prominout nebo snížit popřípadě upustit od jeho
předpisu za podmínek a v rozsahu, který stanoví prováděcí předpis.
Oproti dosavadnímu stavu se penále ze zákona bude vztahovat i na odvod volného zůstatku zisku
a dodatkové odvody a doplňuje se ustanovení o předpisu, lhůtě splatnosti penále.
V zájmu administrativního zjednodušení se navrhuje limitovat výši penále částkou, do které nebude
předepisováno.
K pružnému řešení možných tvrdostí se navrhuje zmocnit orgány vykonávající správu odvodů k pro-
minutí popřípadě snížení penále. Prováděcím předpisem bude limitována částka penále, o níž může
orgán vykonávající správu odvodů rozhodnout a stanoveny bližší podmínky pro využívání tohoto
zmocnění.
5. Zánik práva vyměřit a vymáhat odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, příspěvek a
penále
a) Odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, příspěvek a penále nelze vyměřit ani vymáhat po
uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna podat vyúčtování
k odvodu ze zisku a příspěvku.
b) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání odvodu ze zisku, odvodu volného
zůstatku zisku, příspěvku nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce
roku, ve kterém byla organizace o tomto úkonu zpravena; vyměřit a vymáhat odvod ze zisku,
odvod volného zůstatku zisku, příspěvek a penále lze však nejpozději do 10 let počítaných od
konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna podat vyúčtování odvodu ze zisku,
odvodu volného zůstatku zisku a příspěvku.
Ustanovení se upřesňuje tak, aby vyjadřovalo, že jde o zánik práva vyměřit a vymáhat odvod, pří-
spěvek a penále a nikoliv o jeho promlčení. Současně se navrhuje stanovit maximální lhůtu, do
které lze odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, příspěvek a penále vyměřit a vymáhat.
Úkony směřující k vyměření a vymáhání jsou především výzvy k podání vyúčtování odvodů, upo-
mínky na zaplacení. apod.
6. Řízení
a) Pro řízení ve věcech odvodu ze zisku, odvodu volného zůstatku zisku a příspěvku platí před-
pisy o řízení ve věcech daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.
b) Orgán vykonávající správu odvodů může mezinárodním hospodářským organizacím stanovit ji-
nak lhůtu oznamovací povinnosti, odvodové období nebo odchylnou lhůtu pro podání vyúčtování.
Pro řízení bude nadále platit vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, která
v § 10 upravuje i provádění kontroly a proto se ustanovení o kontrole neuvádí. Zákon stanoví od-
chylky od vyhlášky č. 16/1962 Sb. především pokud jde o výkon rozhodnutí a předpisováni penále.
V ustanoveních o řízeni se nenavrhují změny proti dosavadnímu stavu. Na rozdíl od dosavadního sta-
vu se nenavrhuje, aby vláda ČSSR u vybraných druhů odvodů stanovila, která společná ustanove-
ní zákona se pro ně použijí, ale určují se přímo v zákoně.
-9-
VlII. Prováděcí předpisy, výjimky a úlevy
1. Vláda Československé socialistické republiky může:
a) nařízením snížit; popřípadě zvýšit sazbu odvodu ze zisku a příspěvku až o jednu čtvrtinu v ná-
vaznosti na zásadní úpravy ekonomických nástrojů;
b) snížit mezinárodním hospodářským organizacím sazbu odvodu ze zisku nebo je od tohoto odvodu
osvobodit, popřípadě jim upravit základ příspěvku;
c) snížit organizacím provádějícím odvod volného zůstatku zisku sazbu příspěvku, popřípadě je od
příspěvku osvobodit;
d) určit v nařízení o dodatkových odvodech podmínky, při jejichž splnění mohou příslušné ústřed-
ní orgány se souhlasem příslušného ministerstva financí povolit úlevu na těchto odvodech.
2. Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány federace
a mezinárodní hospodářské organizace, vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské so-
cialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace, mohou:
a) povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými podmínkami nahradily odvod ze zisku a
příspěvek podle tohoto zákona jiným vztahem ke státnímu rozpočtu popřípadě jiným způsobem
prováděly odvody, a to k ověření nových způsobů řízení, zejména též k sjednocení
jednotlivých
ekonomických nástrojů mezi socialistickými zeměmi;
b) zcela nebo zčásti osvobodit od odvodu ze zisku nově zřizované organizace nebo organizace, které
se podstatně rozšiřují, a to na plánovanou dobu výstavby.
3. Federální ministerstvo financí může určit organizace zahraničního obchodu, u nichž se do
základu odvodu ze zisku nezahrnují rozdíly mezi kalkulovanými a skutečnými přímými obchodními
náklady, a pokud se výjimečně používá dohodnutých kupních cen, i rozdíly mezi dohodnutými a
běžnými kupními cenami a stanovit podmínky odvodu z těchto rozdílů do státního rozpočtu.
4. Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace řízené orgány federace a mezinárodní
hospodářské organizace, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí
Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace, mohou:
a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodu ze zisku;
b) povolit na návrh příslušného ústředního orgánu, aby
1. státní hospodářské organizace uspořádané do výrobních hospodářských jednotek prováděly
odvod ze zisku samostatně,
2. příspěvek byl odváděn za výrobní hospodářskou jednotku jako celek,
3. dodatkové odvody mohly být ukládány výrobní hospodářské jednotce jako celku;
c) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu odvodu ze zisku z téhož základu;
d) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to spo-
lečenské zájmy a určit orgány s vymezením jejich oprávnění k povolování této úlevy.
Sazby odvodu ze zisku se stanoví na základě platné a v plánu předpokládané soustavy ekonomic-
kých nástrojů, především velkoobchodních cen. Protože však nelze vyloučit, že bude nutno provést
v průběhu platnosti tohoto zákona výraznější odchylky některých rozhodujících ekonomických ná-
strojů, je potřebné zajistit časově a věcně odpovídající změny v oblasti odvodů do státního rozpočtu.
V zájmu operativního provedení těchto změn se navrhuje zmocnění pro vládu ČSSR, aby svým
nařízením mohla upravit sazbu odvodu ze zisku a příspěvku až o jednu čtvrtinu a tak zajistit fi-
nanční rovnováhu mezi státním rozpočtem a chozrasčotní sférou. Tento postup by při řádném pro-
jednání navrhovaných zmén se zainteresovanými orgány výrazně zjednodušil provedení nesporných
a nezbytných změn sazeb odvodu ze zisku a příspěvku.
- 10 -