FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1981
IV. volební období
19
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou
o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná
v Praze dne 24. června 1981
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky souhlasí se Smlouvou mezi Československou so-
cialistickou republikou a Afghánskou demokratickou repub-
likou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních,
podepsanou v Praze dne 24. června 1981.
Důvodová zpráva
Vztahy mezi Československem a Afghánistánem mají dlouhou
tradici. V historii obou zemí je řada společných prvku.
Celé 19. století bojoval Afghánistán proti cizí nadvládě.
Tak jako pro naše národy, i pro národy Afghánistánu to byla
Velká říjnová socialistická revoluce, která vytvořila podmínky
pro dosažení národní a státní nezávislosti.
V roce 1937 byla uzavřena Smlouva o přátelství mezi ČSR
a Afghánským královstvím a na jejím základě byly po druhé
světové válce navázány diplomatické styky. Došlo k rozvoji
vztahů v řadě oblastí.
československý lid, stranické a státní orgány vyjádřili
velké sympatie a plnou podporu vítězství dubnové revoluce
v Afghánistánu, kterou bylo zahájeno budování nové, sociálně
spravedlivé společnosti v ADR. Historickým mezníkem v tomto pro-
cesu je vytvoření Vlastenecké národní fronty, která sjednocuje
pokrokové, demokratické a vlastenecké síly k realizaci cílů dubno-
vé revoluce, k ubránění revolučních vymožeností.
Kvalitativně nový charakter získaly čs. -afghánské vztahy
po zahájení nové etapy dubnové revoluce nástupem nového vedení
v čele se soudruhem Babrakem Karmalem.
Styky mezi ČSSR a ADR se zintenzivnily a prohloubily na
všech úrovních, po stranické i státní linii a rovněž mezi
různými společenskými a masovými organizacemi. Rozvoj těchto
styků má pevnou základnu opírající se o tradiční přátelství
lidu obou zemí a shodnost hlavních cílů při budování společnosti.
ČSSR vždy vyjadřuje aktivní podporu politickému řešení
situace kolem Afghánistánu, které musí zabezpečit nezávislost,
svrchovanost a územní celistvost této země. Jeho součástí musí
být i spolehlivá a pevné mezinárodní záruky, že se proti ADR ne-
oude rozvíjet žádná podvratná činnost.
- 2 -
Nebývalého rozmachu dosáhly v poslední době čs. -afghánské
styky v oblasti školství, výchovy kádrů, kultury, zdravotnictví
a sdělovacích prostředků. Kontakty v těchto oblastech se dále
aktivizují, rozšiřují, obohacuje se jejich obsah i formy, aby
bylo využito všech možností pro hlubší vzájemné poznání
života, práce a budovatelských úspěchů lidu obou zemí.
ČSSR poskytuje ADR pomoc při obnově a dalším rozvoji
afghánského národního hospodářství. Dokladem toho je i trvalý
růst a diverzifikace obchodní výměny a hospodářské a vědecko-
technické spolupráce. Zajištění stabilnosti a dlouhodobosti
hospodářských styků mezi ČSSR a ADR přispěje i postupně se roz-
víjející spolupráce ADR a RVHP.
Vyvrcholením dosavadního vývoje čs. -afghánských styků.
byla návštěva stranické a vládní delegace ADR vedená s. Babrakem
Karmalem v ČSSR v červnu 1981. V průběhu jednání soudruhů
Karmala a Husáka oba straničtí a státní činitelé zdůraznili
zájem a politickou vůli svých zemí dále rozšiřovat a všestranně
prohlubovat československo-afghánskou spolupráci na základě
bratrského přátelství, revoluční solidarity a zásad internaciona-
lismu. Jádrem této spolupráce je těsný bojový svazek mezi
KSČ a Lidovou demokratickou stranou Afghánistánu.
Výrazem nové kvality a kvantity vzájemných vztahů je i
nová Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a ADR
ze dne 24. června 1981, která je pevným základem jejich další-
ho rozvoje a zlepšování.
Při příležitosti afghánské návštěvy na nejvyšší úrovni
byla 24. června 1981 v Praze. podepsána také předkládaná
Smlouva mezi ČSSR a ADR o právní pomoci ve věcech občanských
a trestních.
Smlouva má 53 článků rozdělených do čtyř částí, část I
obsahuje všeobecná ustanovení, v části II je upraveno uznání
a výkon rozhodnutí, v části III trestní věci a část IV obsahu-
je závěrečná ustanovení.
- 3 -
Nejvýznamnější z části I /Všeobecná ustanovení/
jsou ustanovení článku 1 smlouvy. Občanům a právnickým oso-
bám jedné smluvní strany se na území druhé smluvní strany
zaručuje stejná právní ochrana, jakou tato smluvní strana
zaručuje svým vlastním občanům. K ochraně a hájení svých
práv a zájmů mají občané jedné smluvní strany volný přístup
k orgánům druhé smluvní strany.
Smlouva v článku 2 odst. 2 vykládá pojem "věci občanské".
Tento pojem zahrnuje ve smyslu terminologie čs. právního řádu
věci občanské, rodinné a pracovní.
Pro usnadnění právních styků mezi oběma státy smlouva
zakotvuje přímý styk mezi některými ústředními orgány smluvních
stran.
Justiční orgány smluvních stran si navzájem poskytují
právní pomoc. Právní pomoc se poskytuje na základě dožádání,
jehož obsah, náležitosti a způsob vyřízení jsou obecně uprave-
ny v článcích 5 a 6 smlouvy, články 7 a 8 obsahují zvláštní
ustanovení o doručování. Na rozdíl od ostatních ustanovení
smlouvy o jazyce písemností, umožňujících připojit překlad do
jazyka druhé smluvní strany nebo jazyka anglického, musí
být doručovaná písemnost sepsána pouze v jazyce dožádané smluvní
strany anebo opatřena překladem do tohoto jazyka. Jinak dožá-
daný stát uskuteční pouze tzv. doručení prosté.
Kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti
s provedením znaleckého důkazu je poskytování právní pomoci
bezplatné /čl. 11/, článek 13 obsahuje ustanovení o poskytová-
ní informací o právních předpisech smluvních stran, článek
15 o poskytování pomoci při zajištování adres a dalších údajů
o občanech smluvních stran a osobách pobývajících na jejich
území. Ochrana svědků a znalců je upravena v článku 10.
Podle článku 14 mají veřejné listiny jedné smluvní strany dů-
kazní moc veřejných listin také na území druhé smluvní strany,
ostatní listiny a podpisy na nich jsou osvobozeny od dalšího
ověření.
- 4 -
V článku 12 jsou stanovena kritéria, podle kterých mají
smluvní strany možnost odmítnout poskytnutí právní pomoci.
Toto ustanovení spolu se zvláštními ustanoveními v částech
II a III je důležitou zárukou toho, že smlouva nebude zneuži-
ta proti zájmům každé ze smluvních stran.
V článcích 16-18 je upraveno vzájemné poskytování výpisů
z matrik a jiných listin. Výpisy se zasílají bezplatně, diplo-
matickou cestou, v zásadě z úřední povinnosti ihned po provedení
zápisu do matriky. Vzhledem k předpokládanému růstu počtu zápisů
v matrikách jednoho státu týkajících se občanů druhého státu v
souvislosti s rozvojem vzájemné spolupráce ve všech oblastech
dává smlouva možnost /čl. 16 odst. 1/ dohodnout pro zasílání vý-
pisů z matrik jinou lhůtu /např. čtvrtletně, nebo 1x za rok/,
která by odpovídala potřebám praxe a nepředstavovala neúměrné
zatížení příslušných orgánů smluvních stran.
Značný význam pro postavení občanů jedné smluvní strany v
řízení vedeném před orgánem druhé smluvní strany mají ustanovení
článků 19-24, která zaručují rovnoprávnost a nediskriminaci
při poskytování procesních úlev týkajících se nákladů řízení.
Ustanovení části II /články 25-31/ upravují podmínky
a postup orgánů smluvních stran při uznávání a výkonu roz-
4
bodnutí vydaných justičními orgány druhé smluvní strany v občan-
ských věcech, rozhodnutí rozhodčích orgánů a rozhodnutí občansko-
právní povahy vydaná v trestním řízení. S přihlédnutím k vyklá-
dacím ustanovením čl. 2 odst. 2 a 3 smlouvy pokrývá ustanovení
článku 25 písm. a smlouvy také např. rozhodnutí o dědictví
vydaná čs. státními notářstvími. Vzhledem k tomu, že Afghánská
demokratická republika není v současné době stranou mnohostranné
smluvní úpravy uznávání a výkonu rozhodčích nálezů, obsahuje
smlouva kromě obecných podmínek pro uznávání a výkon rozhodnutí
/čl. 26/ ještě další zvláštní podmínky pro uznávání a výkon
rozhodčích nálezů /čl. 27/.
- 5 -
V části III smlouvy jsou upraveny věci trestní.
Poskytování právní pomoci ve věcech trestních se obecně
řídí všeobecnými ustanoveními části I smlouvy. V úvodním
článku /čl. 32/ části III smlouvy je upraveno převzetí
trestního stíhání. Za podmínek tam stanovených zahájí jedna
smluvní strana trestní stíhání vlastních občanů, kteří se
na území druhé strany dopustili činu, za který ukládají
tresty soudy, tj. trestného činu nebo přečinu podle čs.
právního řádu.
Ve shodě s ustálenou terminologií čs. smluv o právní
pomoci sjednávaných v posledním období, používá smlouva
pro trestný čin i přečin souhrnného pojmu "soudně trestný čin".
Tento pojem vystihuje společný obsah pojmů "trestný čin"
i "přečin", tj. jednání, za které ukládá trest soud. Zároveň
umožňuje překlenout rozdíly mezi terminologií právního řádu
ČSSR a právní terminologií jiných států, kde se většinou pro
všechny činy, za které ukládají tresty soudy, používá jeden
termín.
Články 33-49 smlouvy obsahují závazek smluvních
stran k vydávání osob k trestnímu stíhání nebo k výkonu
trestu, průvoz osob vydaných jedné smluvní straně třetím
státem a podmínky a způsob jeho realizace.
Významné je ustanovení článku 33 odst. 4, podle kterého
se obě smluvní strany zavazují k vydávání pachatelů protipráv-
ních činů proti bezpečnosti civilního letectví a ostatních
činů mezinárodního terorismu.
Základním kritériem pro vydání k trestnímu řízení je,
aby spáchaný čin byl oboustranně trestný trestem odnětí svo-
body na dobu delší než jeden rok, pro vydání k výkonu trestu,
- 6 -
vedle oboustranné trestnosti, musí být splněna podmínka,
že byl uložen trest odnětí svobody na dobu nejméně jednoho
roku nebo trest těžší. K těmto kritériím přistupují
v článku 34 podmínky, za kterých je vydání nepřípustné.
Kromě vydávání pachatelů trestných činů se obě strany
rovněž zavazují k vydávání věcí souvisejících s trestnou
činností.
články 50 a 51 smlouvy upravují vzájemnou výměnu roz-
sudků v trestních věcech, otisků prstů odsouzených a výpisů
z rejstříku trestů.
Část IV /Závěrečná ustanovení/ obsahuje obvyklá usta-
novení o ratifikaci, vstupu smlouvy v platnost, době plat-
nosti a možnosti výpovědi.
Po svém vstupu v platnost smlouva usnadní a urychlí práv-
ní styk mezi ČSSR a Afghánistánem a přispěje ke zvýšení
právní ochrany občanů obou zemí pobývajících na území druhé
smluvní strany.
Smlouva nebude vyžadovat změn čs. právního řádu, její
provádění si nevyžádá zvláštní výdaje ze státního rozpočtu
ani potřebu zvýšení počtu pracovních sil. Smlouva se nedotkne
závazků ze smluv, jimiž je ČSSR vázána.
Vzhledem k tomu, že jde o významnou mezinárodní smlouvu
politickou, vyžaduje smlouva podle článku 36 odstavce
3 ústavního zákona č. 143/68 Sb., o československé federa-
ci, před ratifikací souhlas Federálního shromáždění.
V Praze dne 5. listopadu 1981
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou
demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských
a trestních
Prezident československé socialistické republiky a
předseda Revoluční rady Afghánské demokratické republiky,
vedení snahou dále upevňovat přátelské vztahy a spolu-
práci mezi oběma
státy a přáním upravit po vzájemné dohodě
právní pomoc v oblasti práva občanského a trestního
se rozhodli uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem
jmenovali svými zmocněnci:
Prezident československé socialistické republiky:
ing. Bohuslava Chňoupka, ministra zahraničních věcí,
a
Předseda Revoluční rady Afghánské demokratické republiky:
Šáha Muhammada Dósta, ministra zahraničních věcí,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány
v dobrá a náležité formě, se dohodli takto:
- 2 -
část I
Všeobecná ustanovení
Hlava l
Právní ochrana a právní pomoc v občanských a trestních věcech
Článek 1
Právní ochrana
/1/ Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé
smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových
věcech jako občané druhé smluvní strany.
/2/ Občané jedné smluvní strany mohou před justičními
orgány druhé smluvní strany vystupovat, hájit svá práva, po-
dávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky
za stejných podmínek, jako občané této smluvní strany.
/3/ Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran
se vztahují přiměřeně také na právnické osoby zřízené podle
právního řádu jedné ze smluvních stran, které mají sídlo
na území této smluvní strany.
článek 2
Právní pomoc
/1/ Justiční orgány smluvních stran si poskytují ve vě-
cech upravených touto smlouvou navzájem právní pomoc.
/2/ Pro účely této smlouvy výraz "věci občanské" zahr-
nuje rovněž věci rodinné a pracovní.
/3/ Pro účely této smlouvy výraz "justiční orgán" ozna-
čuje každý státní orgán jedné ze smluvních stran, do jehož pů-
sobnosti patří projednávání věcí upravených touto smlouvou
podle právního řádu jeho státu.
- 3 -
Článek 3
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc pro-
váděním jednotlivých úkonu, zejména
sepisováním, zasíláním
a doručováním písemností a prováděním důkazů.
Článek 4
Způsob styku
/1/ Justiční orgány smluvních stran se při provádění
této smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím příslušných
ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví jiný způsob.
/2/ Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozu-
mí:
a/ na straně československé socialistické republiky:
- Generální prokuratura československé socialistické
republiky
- ministerstvo spravedlnosti české socialistické republi-
ky
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické re-
publiky
b/ na straně Afghánské demokratické republiky:
- Generální prokuratura
- Nejvyšší soud
- ministerstvo spravedlnosti.
/3/ Ústřední orgány smluvních stran používají při vzá-
jemném styku při provádění této smlouvy svých úředních ja-
zyků a vždy též jazyk anglický.
- 4 -
Článek 5
Dožádání
/1/ Dožádání musí obsahovat:
a/ označení dožadujícího orgánu,
b/ označení dožádaného orgánu,
c/ označení věci, v které se o právní pomoc žádá,
d/ jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalo-
vaných a případně jejich zástupců, místo jejich
bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní
občanství a povolání, v trestních věcech podle
možnosti také místo a datum jejich narození a
jména a příjmení rodičů; u právnických osob je-
jich název a sídlo,
e/ předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné
pro vyřízení dožádání,
f/ v trestních věcech také popis a zákonné označení
soudně trestného činu a údaje o poškozeném a
výši škody, byla-li činem způsobena.
/2/ Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být
vyhotoveny v úředním jazyce dožádané smluvní strany nebo
musí být připojen překlad do tohoto jazyka, nebo do jazyka
anglického. Každý překlad spojený s dožádáním musí být ově-
řen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou misí
nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.
/3/ V dožádání bude uvedeno datum jeho vyhotovení,
bude vlastnoručně podepsáno a opatřeno otiskem úředního
razítka.
- 5 -
Článek 6
Vyřízení dožádání
/1/ Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán
podle právního řádu svého státu. Může však na žádost doža-
dujícího orgánu provést dožádání způsobem v něm uvedeným,
pokud to není v rozporu s právním řádem jeho státu.
/2/ Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení
dožádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu a
uvědomí o tom dožadující orgán.
/3/ Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná
nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené
adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění
její správné adresy.
/4/ Dožádaný orgán oznámí včas přímo dožadujícímu or-
gánu na jeho žádost místo a čas vyřizování dožádání.
/5/ Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán na žádost
spisy dožadujícímu orgánu. V případě, že není možno dožádá-
ní vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu
a současně oznámí důvody, pro které není možno dožádání vy-
řídit.
Článek 7
Doručování
Dožádaný orgán zařídí doručení písemnosti podle práv-
ního řádu svého státu, jestliže doručovaná písemnost je
sepsána v jazyce dožádané smluvní strany nebo je k ní při-
pojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný or-
gán doručí písemnost adresátovi, jestliže je ochoten ji přij-
mout dobrovolně.
- 6 -
článek 8
Doklad o doručení
/1/ Doručení se prokáže potvrzením podepsaným pří-
jemcem a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a pod-
pisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto
orgánem, kterým se prokazuje způsob, místo a datum doruče-
ní. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotove-
ních, může se její přijetí a doručení potvrdit na druhém
stejnopise.
/2/ Doklad o doručení se zasílá bezodkladně dožadu-
jící smluvní straně. V případě, že není možno doručení
provést, dožádaná smluvní strana oznámí bezodkladně do-
žadující smluvní straně důvody, které brání doručení.
Článek 9
Vyřizování dožádání diplomatickými misemi
nebo konzulárními úřady
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním
občanům a vyslýchat je také prostřednictvím svých diplo-
matických misí nebo konzulárních úřadů. V těchto případech
nesmí být použito donucovacích prostředků.
Článek 10
Ochrana svědků a znalců
/1/ Občan, který má pobyt na území jedné smluvní stra-
ny a který má být vyslechnut před justičním orgánem druhé
smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinen se
na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto
nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.
- 7 -
/2/ Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jed-
né ze smluvních stran a který se dostavil na předvolání
k justičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na je-
jím území bez ohledu na své státní občanství trestně stí-
hán ani podroben omezení osobní svobody za čin, který
spáchal před překročením státních hranic dožadující smluv-
ní strany, nelze na něm vykonat trest za takový čin dříve
uložený ani nemůže být trestně stíhán v souvislosti s po-
dáním svědectví nebo znaleckého posudku.
/3/ Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v od-
stavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadují-
cí smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu justiční
orgán, který ho předvolal, oznámil, že jeho přítomnost ne-
ní dále potřebná, nebo jestliže opustil území dožadující
smluvní strany a dobrovolně se tam vrátil. Do této lhůty
se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl
opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezá-
vislých.
/4/ Předvolaný občan má právo na náhradu výdajů na
cestu a Dobyt, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho
i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady před-
volanému natři. Na jeho žádost se mu poskytne záloha na
náhradu výdajů.
Článek 11
Náklady právní pomoci
/1/ Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů
provedení dožádání kromě znalečného a jiných výdajů vznik-
lých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.
- 8 -
/2/ Provedení znaleckého důkazu možno vázat na pod-
mínku složení zálohy.
/3/ Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na je-
ho žádost výši nákladů vzniklých vyřízením dožádání.
Článek 12
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci může být odmítnuto:
a/ jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že vyříze-
ní by mohlo ohrozit její svrchovanost nebo její bez-
pečnost nebo by bylo v rozporu s jejím veřejným pořád-
kem;
b/ ve věcech trestních též, jestliže se dožádání týká či-
nu, který podle právního řádu dožádané smluvní strany
není soudně trestný.
Článek 13
právní informace
Ústřední orgány smluvních stran si budou na žádost
poskytovat informace o právních předpisech, které platí
nebo platily na jejich území, texty těchto předpisů a
informace o právní praxi.
Článek 14
Platnost a důkazní moc listin
/1/ Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a
opatřené otiskem úředního razítka příslušného státního
orgánu nebo úřední osoby /tlumočníka, znalce/ jedné smluv-
- 9 -
ní strany nevyžadují na území druhé smluvní strany další-
ho ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro pod-
pisy/ které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních
stran.
/2/ Listiny, které jsou na území jedné ze smluvních
stran považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných
listin také na území druhé smluvní strany.
Článek 15
Zjišťování adres a jiných údajů
/1/ Ústřední orgány smluvních stran si na žádost po-
skytnou pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržují
na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich
občanů.
/2/ Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany
uplatněn nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje
na území druhé smluvní strany, poskytne tato smluvní
strana na žádost pomoc i při zjišťování zdroje a výše
příjmů této osoby.
Hlava 2
Zasílání dokladů o osobním stavu a jiných listin
Článek 16
/1/ Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy
z matrik o narození, o uzavření manželství a o úmrtí
občanů druhé smluvní strany, jakož i sdělení o všech změ-
nách v těchto matrikách. Tyto výpisy se zasílají z úřed-
ní nevinnosti ihned po provedení zápisu do matriky /ne-
bo ve smluvené lhůtě/.
- 10 -
/2/ Na žádost jedné smluvní strany zašle druhá smluv-
ní strana výpisy z matrik pro úřední potřebu.
/3/ Výpisy z matrik podle tohoto článku se zasílají
bezplatně diplomatickou cestou.
Článek 17
Žádosti občanů smluvních stran o výpis z matriky ne-
bo opis jiné listiny týkající se osobního stavu je možno
zaslat přímo příslušnému matričnímu Úřadu nebo justiční-
mu orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady se žada-
teli zasílají prostřednictvím diplomatické mise nebo
konzulárního úřadu státu, jehož orgán doklad vydal. Dip-
lomatická mise nebo konzulární úřad vybere při předání
od žadatele poplatek za vyhotovení dokladu.
Článek 18
Smluvní strany si budou navzájem zasílat způsobem
uvedeným v článku 16 odst. 3 této smlouvy opisy rozhod-
nutí týkajících se osobního stavu občanů druhé smluvní
strany, která nabyla právní moci.
Hlava 3
Náklady řízení
Článek 19
Osvobození od složení žalobní jistoty
Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před
justičními orgány druhé smluvní strany, pokud mají bydliš-