Ráda bych vás v této souvislosti informovala
o tom, že 6. zasedání ústředního
výboru Československé strany socialistické,
vycházejíce z poznatků našich členů
a funkcionářů a z celospolečenských
potřeb, se zabývalo některými otázkami
vztahu k národním trdicícm, k výchově
mladé generace, k socialistickému vlastenectví
a k proletářskému, socialistickému
internacionalismu. V této souvislosti bych ráda
doporučila, aby naše školské orgány
věnovaly intenzívnější pozornost
než dosud účinnějšímu formování
vztahu naší mladé generace k vlasti, socialismu
a společnosti, protože právě tento vztah
je předpokladem nejen jejich opravdového socialistického
občanství, ale i jejich aktivního, internacionálního
cítění a jednání. Tato výchova
by měla prodchnout nejen hodiny určené k
výuce občanské nauky, ale všechny předměty,
především výuky češtiny,
dějepisu, zeměpisu a ostatní.
Problematika morální, etické a estetické
výchovy se přirozeně netýká
pouze a výhradně mladé generace. Zasloužila
by si zvýšenou pozornost i v oblasti vzdělávání
dospělých, kde jeho mnohotvárné formy
jsou dosud zaměřeny spíše k prohlubování
odborných znalostí a vědomosí našich
spoluobčanů. Čestné výjimky
v tomto směru, například činnost Lidové
univerzity Městské knihovny v Praze, si zaslouží
ocenění. Právem rovněž oceňujeme
v tomto směru činnost brigád socialistické
práce, především těch nejlepších,
zapsaných do Knihy Ústřední rady odborů,
mezi než patří např. brigáda
socialistické práce vrtné osádky Závodů
geologického průzkumu Spišská Nová
Ves, brigáda socialistické práce pracoviště
navijárny n. p. Elektro-Praga Hlinsko, BSP československo-sovětského
přátelství z pece č. 11 ocelárny
II Třineckých železáren VŘSR
Třinec a desítky dalších, ale nejen
těch. Jejich členové vynikají nad
ostatní nejen příkladnou prací, ale
i vysokou úrovní mezilidských vztahů,
vytvářením přátelských
kolektivů s mimopracovnímí styky rodin. Spojují
je společné zájmy o práci a úsilí
přispět co největší měrou
ke zlepšování životních podmínek
v celé naší socialistické společnosti.
Slibný počátek realizace naší
nové výchovně vzdělávací
soustavy není již dnes bez pozitivních výsledků
a celé řady dobrých zkušeností,
ale i bez problémů, jejichž řešení
si vyžádá dalšího promýšlení
a organizačního úsilí. Nepochybně
k tomu napomohou i výsledky dnešního jednání.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslankyni Čermákové.
Prosím, aby se ujal slova poslanec Tencian, připraví
se Ivaničová.
Poslanec J. Tencian: Vážený soudruhu
předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, ve svém vystoupení bych se chtěl
zmínit o některých poznatcích v politické
a odborné připravenosti absolventů právnických
fakult na praxi, kteréžto poznatky byly mj. získány
i při průzkumech poslanců Federálního
shromáždění na vysokých školách.
Je zcela pochopitelné, že kvalitní výchova
právníků a jejich uplatnění
v praxi je závislé na pedagogické úrovni
vysoké školy, stejně tak na pracovištích
přijímajících absolventy vysokých
škol a v neposlední řadě i na absolventech
samých.
Obecně je možné řící,
že se u absolventů projevuje dobrá úroveň
teoretických znalostí ze základních
právních oborů. Ukazuje se však, že
absolventi právnických fakult, kteří
přicházejí do hospodářské
sféry, by měli mít daleko větší
přehled a znalosti o organizaci podniku a požadavcích,
které budou na ně kladeny, jakož i komplexnější
a hlubší znalosti především z pracovního
a hospodářského práva a státní
arbitráže. O to snadnější a kvalitněší
může být pak jejich uplatnění,
když vysoká škola jim vytvoří optimální
podmínky v nabytí širších a hlubších
znalostí i v ekonomických disciplínách.
Problémy se ukazují i přípravě
pro řídící a organizátorskou
práci.
Z toho vyplývá nutnost daleko užší
součinnosti mezi vysokými školami a hospodářskými
organizacemi, zvýšení úrovně
kontaktu škol s praxí během celého studia.
Kromě odborných kvalit nemůžeme pouštět
se zřetelu právnických kádrů
ani určité osobnostní předpoklady,
zejména ty, které jsou základem jejich dovednosti
v jednání s lidmi, objektivnosti a uplatňování
socialistického práva. Je proto žádoucí,
aby k těmto předpokladům bylo přihlédnuto
i ve výběrovém řízení.
Diferencované výsledky jsou zjišťovány
v politické připravenosti absolventů. Přestože
většina z nich je organizována v SSM, v mnohých
případech se však po nástupu do zaměstnání
politicky málo angažují ve svém zapojení
do práce ve společenských organizacích.
Stoupající trend politických znalostí
neodpovídá přínosu, který se
právem očekával od zavedení závěrečné
zkoušky z marxismu-leninusmu. Zvláště
to nepřineslo zlepšení pro každodenní
praxi.
Posluchači právnických fakult by si měli
v průběhu studia lépe osvojit znalosti politických
disciplín a také získat základní
znalosti dalších neprávnických společenskovědních
oborů. Přitom je třeba ve výchově
vzdělávacím procesu usilovat o formování
potřebných morálních vlastností
studentů.
Poznatky získané pro hodnocení politické
a odborné připravenosti absolventů právnických
fakult na práci např. v resortu prokuratury svědčí
o tom, že zde se nedaří cílů,
stanovených v oblasti výchovy, vždy plně
dosáhnout.
Vždyť právě význam politické
připravenosti absolventů, jejich politické
znalosti a ztotožnění se s nimi, jak uvedl
soudruh poslanec Vedra, je pro úspěšnou realizaci
stranické a státní politiky nezbytný.
Právě v této oblasti není stupeň
přípravy zcela uspokojivý, převážně
proto, že v politických disciplínách
převládají znalosti teoretické, vědomosti
absolventů mají často pouze knižní
a proklamační charakter bez bližšího
vztahu k naší socialistické přítomnosti.
Praktické znalosti a zkušenosti, často i základní,
získávají absolventi postupně při
plnění denních úkolů na pracovištích
a při výkonu politických a veřejných
funkcí. To všechno je mj. závislé i
na vzdělávací a výchovné čínnosti
politicky a odborně vyspělých pedagogických
pracovníků právnických fakult, kteří
bezprostředně ovlivňují kvalitu vyučovacího
procesu.
Domnívám se, že by bylo účelné
zvláště v závěrené fázi
vyučovacího procesu klást větší
důraz na kombinaci teorie s praxí k získání
většího prostoru pro přednášky
a semináře pod vedením zkušených
lektorů - praktiků a dát studentům
možnosti k seznámení se s úseky příští
praktické činnosti v aplikaci na právní
předpisy.
To ovšem neznamená, že vysokoškolská
příprava našich právníků
je jediným faktorem pro jejich úspěšné
a žádoucí uplatnění v praxi.
Problematika uplatnění absolventů vyžaduje
neustálého zdokonalování adaptačního
procesu, která je spojen s náročnými
úkoly kádrové a personální
práce podniků a s efektivním využitím
odborného vzdělání. Zvláště
je nutné věnovat se absolventům v době
nástupní praxe, věnovat jim zvýšenou
péči a intenzívní další
výchovu.
Příprava a výchova právnických
kádrů je do značné míry závislá
právě na individuálních formách
zvyšování kvalifikace, jakými jsou samostatné
studium, příprava a výkon lektorské
činnosti, publikační činnost, zvyšování
jazykových znalostí apod. To všechno bezpochyby
přispívá ke zkvalitňování
přípravy i politického a odborného
růstu mladých právníků.
Hodně ovšem záleží na absolventech
samotných. Od nich očekáváme, aby
svých znalostí, získaných vysokoškolským
studiem, využívali v praktické činnosti
na svých pracovištích i ve veřejné
angažovanosti. Vždyť jsou to především
právníci, od nichž můžeme požadovat
jejich účast na posilování právního
vědomí našich pracujícíh a občanů,
jak o to usilují orgány národních
výborů, soudy, prokuratury i veřejná
bezpečnost.
Soudružky a soudruzi poslanci, neméně důležitou
oblastí je výchova na středních školách
a mimoškolní výchova k posilování
právního vědomí mládeže
v boji proti protispolečenským jevům. Dovolte
mi k této problematice několik poznámek.
Postavení výchovy k právnímu vědomí
zřetelně naznačuje, že nejde o složku
izolovanou, ale o nedílnou součást výchovně
vzdělávacího úsilí našich
pedagogických pracovníků, o nedílnou
součást obsahu předmětů ve
složce všeobecně vzdělávací
i odborné, o nedílnou součást systému
komunistické výchovy mládeže. Cílem
a posláním výchovy k právnímu
vědomí na středních školách
je vytváření poznatků o základních
právních normách socialistické společnosti,
jejich uvědomělé respektování,
dodržování a podpora, jejich prosazování
v souladu s úkoly stranické a státní
politiky.
Těžiště výchovy k právnímu
vědomí je v předmětu občanská
nauka a jejích tématických celcích
- "Postavení a úkoly mladého člověka
v socialistické společnosti", "Socialistické
společenské zřízení",
"Socialistický občan a stát" a
"Základy socialistické zákonnosti",
v nichž jsou mladí lidé seznamování
s třídní podstatou socialistického
práva a chápání této problematiky
v širších souvislostech a aplikacích na
konkrétní podmínky veřejného
života. Mladí lidé jsou seznamováni
s hlavními zásadami občanského, trestního
a pracovního práva, se základními
předpisy a normami hospodářského práva,
ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.
Existují však i další předměty,
které v tomto směru výchovně působí.
Např. dějepis zahrnuje právní normy
hodnocené a vysvětlované v souvislosti s
jednotlivými společensko-ekonomickými formami,
nebo předmět o podnikové ekonomice a organizaci,
přírodovědné předměty
a další.
Je samozřejmé, že přístup k této
výchově na středních školách
je třeba diferencovat podle typů škol.
Ukazuje se, že účinnějších
výsledků ve výchově k právnímu
vědomí se dosahuje zejména na těchto
školách, kde dochází k propojování
výchovně vzdělávacích cílů
s poznatky praxe, např. při besedách s pracovníky
soudů a prokuratury, s pracovníky Veřejné
bezpečnosti, kontrolních orgánů socialistických
organizací, s poslanci národních výborů
apod.
Poznatky svědčí o tom, že naprostá
většina žáků chápe nutnost
a význam právních norem. K jejich dodržování
mají také pozitivní postoj. V praxi však
vidíme, že si plně uvědomují
především obsah svých práv, ale
už méně svých povinností, i když
jejich dialektickou jednotu teoreticky znají a také
uznávají.
Provedené průzkumy ukázaly, že v posledních
letech se aktivně připojují k výchově
k právnímu vědomí i školní
organizace SSM zejména ve vyšších ročnících
středních škol.
Vedle těchto pozitivních zjištění
jsou však i některé nedostatky, které
obsahují výchovně vzdělávací
úsilí pedagogických pracovníků,
kteří spatřují jako jeden z vážných
výchovných problémů na školách
absenci žáků, která negativně
působí na výsledky výchovně
vzdělávací páce a může
býti příčinou trestné činnosti.
V souvislosti s tím bylo při průzkumech poukázáno
na nedostatky v platném školním řádu,
který stanoví, že nepřítomnost
žáka kratší než 2 dny omlouvají
rodiče. Při omlouvání absencí
delších se negativně projevuje i určitá
benevolence lékařů, pro které vystavení
omluvenky žákovi mnoho neznamená. Zatím
se také nepodařilo aktivněji působit
na rodičovskou veřejnost prostřednictvím
Sdružení rodičů a přátel
školy. I zde je nutná užší a aktivní
spolupráce.
Chtěl bych rovněž poukázat i na ty souvislosti,
které nám v toku denního života často
unikají. Žáci všech odborných škol
se zúčastňují praktického vyučování.
Je to zejména provozní praxe ve vybraných
provozech socialistických organizací, při
níž žáci získávají
základní dovednosti, zručnosti a návyky
podle odborného zaměření, které
studují. Výchovné působení
by však bylo mnohem účinnější,
kdyby všichni vedoucí pracovníci důsledně
zabezpečovali provozní praxi žáků
středních škol. Mám tím na mysli
zejména to, aby pro provozní praxi byly vybírány
takové provozy podniků, které svou technologií,
oragnizací práce i kádrovými obsazeními
mohou na žáky působit velmi pozitivně.
Výchova mladé generace k právnímu
vědomí nemůže byti jen záležitostí
škol, ale soustředěného výchovného
působení rodičovské i ostatní
veřejnosti. Zde mají široké možnosti
i národní výbory, aby společně
s ostatními orgány uplatňovaly svou pravomoc
danou novelou zákona o národních výborech
na svém území. Z vlastních zkušeností
mohu řícim, že v tomto směru jsou uzavírány
vzájemné dohody národních výborů
s okresními soudy, prokuraturou, orgány VB a výbory
Národní fornty v zájmu jednotného
postupu ke zvýšení právního vědomí
s cílem snižování protispolečenských
jevů.
Soudružky a soudruzi poslanci, sami se denně přesvědčujeme
o nutnosti zkvalitnění a urychlení procesu
ve vztazích mezi vědou a vzdělaností,
výzkumem, praxí a výrobou, o nutnosti prohloubení
právního vědomí našich občanů.
A právě zde připadá také výzanmné
místo a úloha poslanců všech stupňů
národních výborů, zvláště
pak poslanců České národní
rady a Slovenské národní rady i poslanců
Federálního shromáždění
občanů se zákony, jejich významem
i nutností dodržování.
Jsme přesvědčeni, že i jednání
Sněmovny národů svým obsahem účinně
přispěje k realizaci cílů KSČ
v rozvoji naší socialistické spoelčnosti.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Tencianovi a prosím
poslankyni Ivaničovou, aby se ujala slova.
Poslankyně H. Ivaničová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, hladné smery hospodárskeho
a sociálneho rozvoja, vytýčené na
obdobie 7. päťročnice, položili dôraz
na zaisťovanie jednotlivých zdrojov v súlade
s potrebami tohto rozvoja, zvlášť v smere úspešného
rozvoja vedy a techniky ako významnej výrobnej sily.
Dôležitým predpokladom toho je hlavne zabezpečovanie
včasnej a štrukturálnym potrebám zodpovedajúcej
výchovy príslušného počtu odborníkov,
zvlášť odborníkov vysokoškolsky vzdelaných,
pre potreby praxe dobre pripravených a tiež správne
rozmiestnených.
Okolo potrebného počtu absolventov vysokých
škôl a ich rozmiestňovania vzniklo u nás
nemálo dohadov. Skutočnosť je, že v minulom
roku bolo treba napríklad v Slovenskej socialistickej republike
zaradiť asi 12,5 tis. absolventov vysokých škôl
a takmer 20 tisíc absolventov stredných odborných
škôl, gymnázií a odborných škôl.
Vláda Slovenskej socialistickej republiky uložila
ústredným orgánom a národným
výborom prijať zodpovedajúci počet týchto
absolventov a súčasne uložila preveriť
plány prípravy kádrov a personálneho
rozvoja, s cieľom využiť tieto nové zdroje
pracovníkov k zlepšeniu kvalifikačnej a vekovej
štruktúry pracovníkov. Na realizácii
týchto zámerov boli zapojené aj príslušné
školy. Aktívne do nej zasahovali hlavne pomocou kontaktov
nadviazaných so zamestnávateľmi prichádzajúcimi
do úvahy, a ďalej svojimi odporúčaniami
k umiestneniu absolventov v organizáciách podľa
zoznamov voľných pracovných miest.
Ukázalo sa, že metodika plánovania spôsobu
rozmiestňovania absolventov škôl má určité
slabiny v aktuálnosti týchto zoznamov a zabezpečení
ich reálnosti. Potvrdili to aj vykonané previerky,
ktoré napríklad ukázali, že táto
reálnosť dosahovala v organizáciách
národných výborov len 60 %, v organizáciách
riadených vládou Slovenskej socialistickej republiky
82 % a vo federálne riadených organizáciách
len 74 %.
Na koniec roku však nastúpilo na pracovné miesta
takmer 99 % všetkých absolventov, z toho v organizáciách
federálne riadených 96 % a v riadených vládou
Slovenskej socialistickej republiky dokonca 106 %. Úsilie
vykonané predtým sa teda prejavilo celkom pozitívne.
Plnenie plánovaných úloh v organizáciách
Národného výboru hl. m. Bratislavy na cca
138 %, Ministerstva priemyslu na 131 %, Ministerstva stavebníctva
na 128 % a Ministerstva poľnohospodárstva a výživy
na 107 % tiež ukázalo, aké rozdielne môžu
byť východiskové predpoklady, prípadne
kvalita podkladov pre plány, používané
v tejto oblasti.
Pokiaľ ide o umiestnenie absolventov stredných odborných
škôl, boli v SSR plánované zámery
ich nástupu do praxe splnené na 90 % a u absolventov
gymnázií na 100,5 %. Ukázalo sa však,
že zo stredných odborných škôl sa
snaží stále väčší počet
absolventov - hoci vždy nespĺňajú k
tomu náročné predpoklady - prechádzať
na vysoké školy technického smeru, o ktorý
nie je taký záujem, aby umožňoval širší
výber schopných študentov. A naopak, časť
absolventov núti vyčerpanie plánovaných
kvót študentov prijímaných na vysoké
školy prechádzať na robotnícke miesta.
Nemalý problém predstavuje tiež relatívne
vysoký podiel žien, absolvujúcich stredné
odborné školy technického smeru, s prihliadnutím
na pracoviská pre nich menej vhodné, s viacsmennými
a nepretržitými prevádzkami, či rizikovými
miestami.
Takéto poznatky a skúsenosti vyžadujú
naďalej venovať celej problematike správneho
prijímania študentov a rozmiestňovania absolventov
veľkú a sústavnú pozornosť. V tomto
roku bude napríklad v rámci prestavby štúdia
na vysokých školách končiť v niektorých
študijných odboroch dvojnásobný počet
absolventov, resp. v roku 1984 sa môže prejaviť
vplyv rozširovaných hospodárnostných
opatrení.