Přesto, že hlavní cesty k dosažení
vysoké efektivnosti nutno spatřovat uvnitř
naší ekonomiky, nezastupitelnou úlohu při
prodeji našich výrobků do zahraničí
má kvalitní komerční práce.
l když se cenová práce v uplynulém období
zkvalitnila a získala na koncepčnosti, přesto
nemůžeme být plně spokojeni. Ostatně
zhoršení směnných relací o 20
bodů proti roku 1971 nasvědčuje tomu, že
jsme dovozy realizovali v cenách, které rostly rychleji
než vývozy.
I když situace je složitější, protože
předmětem dovozu a vývozu bývají
rozdílné výrobky, musí být
vývoj cen středem pozornosti. Kvalitní cenová
práce závisí do značné míry
na kvalitě cenových informací. A zde je celá
řada oblastí, kde je co zlepšovat. V daleko
větší míře musí být
získávány a v mnohem větším
měřítku využívány informace
zahraničních delegátů, československých
majetkových účastí a zástupců.
Též krátkodobým cestovatelům
je třeba ukládat mnohem náročnější
úkoly v cenové oblasti. Rovněž tak pracovníci
na obchodních odděleních v zahraničí
se musí daleko více angažovat v cenových
otázkách. I když podniková sféra
může čerpat cenové informace z různých
časopisů, publikací a zpráv, chybějí
jí právě poznatky pracovníků
zahraničního obchodu, kdy při cenových
jednáních s partnery i ze socialistických
zemí se projevuje značný rozdíl, a
to v náš neprospěch, právě v
oblasti cenové dokumentace.
Velkou pozornost je třeba věnovat cenovým
otázkám i ve vzájemném obchodě
se zeměmi RVHP. Systém klouzavých cen s sebou
přináší mnohem větší
nároky na cenovou práci resortu zahraničního
obchodu, neboť prakticky každoročně je
třeba provádět rozsáhlé úpravy
kontraktačních cen. Je proto zapotřebí,
aby pracovníci zahraničního obchodu byli
dobře připraveni na jednání s partnery,
dobře znali principy cenové tvorby, byli vybaveni
potřebnou dokumentací, uměli správně
argumentovat při projednávání cenových
otázek. Ještě více bude zapotřebí
prohloubit spolupráci a koordinaci postupu socialistických
zemí v cenových otázkách vůči
třetím zemím.
Soudružky a soudruzi poslanci, vše nasvědčuje
tomu, že změny, k nimž došlo ve světové
ekonomice, mají dlouhodobý charakter. Vysoké
nároky jsou kladeny na výrobní sféru,
ale i na práci zahraničního obchodu. Jestliže
zhruba jedna třetina hodnot prochází zahraničním
obchodem, bude tento podíl nadále stoupat, pak i
výsledky práce zahraničního obchodu
budou stále silněji ovlivňovat naši
ekonomiku. Je proto namístě vyžadovat od všech
našich výrobních a komerčních
pracovníků vysokou kvalitu veškeré práce,
protože to je jediná cesta k posílení
pozic naší ekonomiky a tím naší
socialistické společnosti, jejichž trvalý
rozvoj je naším společným zájmem.
Jen tak je možno vytvářet předpoklady
pro urychlené obnovování rovnováhy
ve vnějších vztazích, jak je to požadováno
v usnesení 5. zasedání ústředního
výboru KSČ.
Na závěr mi dovolte, abych vám doporučil
návrh zákona o sedmé pětiletce k přijetí.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tichavskému.
Vystoupí poslanec Tichý.
Poslanec SL R. Tichý: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, pro toto pětileté období
byla vytyčena direktiva zaměřit investiční
politiku zvláště na zvýšení
procesů efektivnosti obnovy, modernizaci a rozšiřování
materiálně technické základny výroby,
při současně rychlejším tempu
likvidování zastaralých fondů a neefektivních
provozů.
V obrácení pozornosti k modernizování
a rekonstrukcím výrobní základny nevidím
pouhý důsledek nižší míry
investování, či omezeného zahajování
nových staveb. Považuji jej naopak za prostředek
k řešení těch úkolů, které
návrh zákona o 7. pětiletce vyjadřuje
a které spočívají zejména v
požadavcích na dosažení vyšší
racionalizace výroby, výrazné snižování
její pracnosti a celkové potřeby živé
práce a dosažení potřebného růstu
produktivity práce zvláště cestou nové
technologie a inovace výroby, opírající
se o využití nových vědeckých
a technických poznatků.
Uplatnění každé modernizace a rekonstrukce
přitom nebývá, jak známo, nějakou
jednodušší záležitostí, neboť
obvykle probíhá - a to je pro celou tuto koncepci
zvlášť podstatné - za běžného
provozu a s ním spojeného plnění plánovaných
výrobních úkolů. Vyžaduje proto
velmi promyšlené postupy, důkladné zvážení
cílů, jichž se sleduje dosáhnout, a
odpovídající přípravu. Zejména
pak, aby stavebních úprav a s nimi spojených
nákladů bylo raději co nejméně,
a pokud jsou zapotřebí, aby byly prováděny
v čase co nejkratším, neboť to je také
rozhodující pro možnost dosáhnout obnovení
provozu s co nejmenší časovou ztrátou.
Také výměna zastaralé již techniky
za novou progresívnější, jako např.
výměna strojů s malým výkonem,
či poloautomatů za automaty, nebo instalace programově
řízených linek a novodobá robotizace
přináší zvýšené nároky
na kvalifikaci její obsluhy, zvláště
pak na techniky a údržbáře. Dokonalejší
vybavování technikou bývá přirozeně
ve srovnání s dosavadním, namnoze již
třeba zcela odepsaným zařízením,
také dražší, popř. provozně
nákladnější.
Zmiňuji se o takovýchto skutečnostech zcela
záměrně, protože bývají
důvodem rozpačitého až negativního
přístupu k modernizaci výrobních postupů.
Tak by tomu však nemělo být v této pětiletce
z hlediska cílů v zákoně vyjádřených
a naopak některé z těchto skutečností
by spíše měly být pro podniky podnětem,
aby uvažovaly o lepším a efektivnějším
využívání nové techniky cestou
zvýšené směnnosti. Konečně
sama pravidla známého Souboru opatření
vytvořila nemálo podmínek k tomu, aby rychlejší
návratností prostředků vynakládaných
na investice se mohly v podnicích vytvářet
finanční zdroje, potřebné pro modernizační
akce.
Soudružky a soudruzi poslanci, podle poznatků našeho
výboru bude ke zvýšení celkových
efektů investiční politiky a k dosažení
plynulejšího zabezpečování investičních
akcí třeba - jak to bylo již zdůrazněno
na 4. zasedání ÚV KSČ - reálně
oceňovat pro zbývající léta
této pětiletky naše skutečné
investiční možnosti a správně
stanovovat jejich zaměření. Takovéto
vyjasnění investičních programů
by při jeho závaznosti velmi umožnilo zlepšit
práci investorů a dodavatelů ve výrobní
i nevýrobní sféře a příznivě
ovlivňovalo průběh investičních
procesů. Letošní jeho výsledky znovu
jen potvrzují, že tento proces není zdaleka
uspokojivý a vzbuzují obavu, že příčiny
tohoto stavu by při jejich přetrvávání
mohly být překážkou uspokojivého
naplnění investičních záměrů
této pětiletky a prosazení v návrhu
zákona požadované úspornosti a racionality
procesu investování.
Mezi hlavní z nich po našem soudu obvykle patří
nízká úroveň stavební připravenosti
investorů a stavbařů, opožděné
dodávky různé technologie, zvláště
pak kotlů, transformátorů, ocelových
konstrukcí a jeřábů, regulačních
a měřících prvků a dalšího,
stále ještě úzkoprofilového vybavení.
Ve světle konkrétních případů
prodloužení doby výstavby, či růstu
rozpočtovaných nákladů, nebo nedosahovaných
parametrů projektované kapacity výroby si
musíme přiznat, že opatření přijatá
k řešení různých problémů
investiční výstavby nevedla vždy k žádoucím
výsledkům.
Pokud jde o připravenost staveb nad 10 mil. Kčs
rozpočtových nákladů, určených
k zahájení v roce 1982, ukázal např.
jejich rozbor provedený SBČs, že třetina
z nich nebyla dobře připravena a u čtvrtiny
z nich banka nemohla dát kladné stanovisko k zahájení.
Očekáváme proto zejména od naší
Státní banky, že bude vše m i svými
nástroji nekompromisně působit k tomu, aby
k realizaci byly určovány jen akce připravené,
nezbytně a efektivně pojaté, jejichž
přínosy pro naše ekonomické potřeby
budou nesporné. Zvláště pak, že
budou úvěrově podporovány zejména
akce zvyšující exportní schopnost ekonomiky,
či snižující její dovozní
závislost a náročnost, akce zabezpečující
úspory materiálu, energie a pracovních sil
či akce podporující vyšší
využívání domácích surovin.
Potřeby vyrovnané platební bilance si také
vyžádají, aby i státní expertíza
a celá fáze předrealizačních
příprav investic byla velmi odpovědně
prováděna a měla na zřeteli zejména
všechny ty požadavky, které zákonem o
této pětiletce klademe na udržení vyrovnanosti
této bilance.
Soudružky a soudruzi poslanci, společenská
závažnost investiční výstavby
a s ní spojené nové principy a požadavky
vyžadují, aby v ní působící
pracovníci si co nejlépe uvědomovali odpovědnost,
kterou mají vůči společnosti. Připomenul
bych v tomto směru zvláště závažnost
plánované realizace programu výstavby jaderných
elektráren, která hluboce ovlivní plnění
úkolů sedmé pětiletky, ale která
je také zcela mimořádně náročná
na přesnost, vysokou kvalitu odváděné
práce a zvládnutí jejich obtížností.
Příslušné výrobní dodavatelské
podniky, jako Škoda Plzeň, Vítkovice či
První brněnská, stejně jako dodavatelé
stavebních částí jí musí
věnovat odpovídající pozornost, ale
dávat jí také jednoznačnou přednost
a jednotlivé úkoly bez zpoždění
plnit.
Všem účastníkům investiční
výstavby by pak mělo k plnění jejich
významné společenské úlohy
napomáhat důsledné prosazování
pravidel Souboru opatření a pozornost, jakou budou
věnovat hodnocení dosahovaných výsledků.
Dovolte mně k tomu poznamenat, že například
čeští stavbaří si vytyčili
za cíl mít přímo v plánu a
jeho ukazatelích potřebný základ pro
důslednější koncentraci svých
sil a prostředků na rozestavěné akce
a pro další adaptaci výrobně technické
struktury svých kapacit na krytí celospolečenské
potřeby, či vybudování specializovaných
kapacit pro zprůmyslnění výstavby
technické a občanské vybavenosti sídlišť.
Myslím, že během pětiletky, bychom se
měli příležitostně k ověření
výsledků takovýchto cílů v
našich orgánech vrátit.
Závěrem mi dovolte, abych jménem Klubu poslanců
Československé strany lidové ujistil Federální
shromáždění, že se budeme maximálně
snažit pomoci realizovat záměry vlády
vyjádřené zákonem o sedmé pětiletce.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tichému,
prosím poslankyni Paulechovou, připraví se
poslanec Nováček.
Poslankyně SL M. Paulechová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, základný cieľ
politiky našej strany a nášho štátu
pre obdobie siedmej päťročnice je udržať
a neuvoľniť dosiahnutú životnú úroveň
obyvateľstva. Z toho vyplýva i úloha pre poľnohospodársko-potravinársky
komplex - zvýšiť celkovú sebestačnosť
vo výrobe potravín, a to cestou lepšieho využitia
vlastných zdrojov. Keď hovoríme o dostatku
potravín, ide nám predovšetkým o dostatok
živočíšnych bielkovín, ktoré
tvoria základ pre dosiahnutie sebestačnosti v potravinách.
Dosiahnuť sýtosť vzácnymi živočíšnymi
produktami si dnes môžu dovoliť len krajiny vysoko
rozvinuté, alebo krajiny s dostatkom pôdy. Československo
patrí v tomto smere ku krajinám s vysokou konzumáciou
celkových i živočíšnych bielkovín,
ktoré musia zabezpečovať pri nízkej
výmere pôdy na obyvateľa a v súčasnej
dobe i pri poklese výroby vlastních krmovín
a s obmedzením dovozu obilnín zo zahraničných
trhov. Tieto skutočnosti žiadajú od poľnohospodárov,
za priamej účasti a zodpovednosti i ostatných
odvetví, hľadanie ciest a odkrývanie rezerv
pri výrobe potravín tak, ako to vytýčil
XVI. zjazd KSČ a ďalej rozpracovalo 4. zasadnutie
ÚV KSČ.
V uplynulom období výrazne vzrástla spotreba
mäsa a mäsových výrobkov. Tento rast spotreby
živočíšnych produktov sme museli zabezpečovať
za tej skutočnosti, že intenzifikácia rastlinnej
výroby v minulých rokoch bola zameraná predovšetkým
na rozvoj obilninárstva, menej na výrobu ostatných
plodín, vrátane krmovín.
V nadväznosti na krmovinovú základňu
sa v plnej miere nerozvíjal chov hovädzieho dobytka
a oviec, pritom vieme, že týmto zvieratám zostáva
prvenstvo, lebo využívajú produkty rastlinnej
výroby, najmä s vyšším podielom vlákniny,
trávne porasty a vedľajšie výrobky. Takže
z hľadiska využitia celého pôdneho fondu,
môžu dosiahnuť a prevýšiť efektívnosť
výroby ošípaných a hydiny s podstatne
menšími nárokmi na dovoz krmív.
Nezabezpečením plnohodnotnej výživy
hovädzieho dobytka, kde máme veľký deficit,
predovšetkým u bielkovinových a objemových
krmív, minerálií a vitamínov, sme
navodili zhoršenie zdravotného stavu zvierat. Zápasíme
s poruchami vo výžive, ktoré sú príčinou,
že nám krávy zle zabrezávajú,
rodia sa málo odolné a životaschopné
teľatá, mlezivo obsahuje málo protilátok,
je veľké brakovanie zvierat zo zdravotných
dôvodov, čo všetko má vplyv na celkovú
úžitkovosť a efektívnosť výroby.
Úmerne k potrebám sa nám nedarí plniť
reprodukčné ukazovatele hovädzieho dobytka,
ktoré by tvorili základ pre zvyšovanie ich
stavov. Nie je to tak dávno, kedy sme tieto a podobné
problémy prežívali a ktoré sčasti
i pretrvávajú v našom okrese, v kooperačnom
obvode, i vo vlastnom chove. Ak sme chceli vo výrobe napredovať,
museli sme rozmýšľať a hľadať
východiská, ako ďalej v našich podmienkach.
Som z Trnavského okresu, ktorý hospodári
prevažne v kukurično-repárskej oblasti a 1/4
pôdy máme pod závlahami, čo nám
skoro vždy umožňovalo dorobiť dostatok objemových
krmív čo do množstva. A predsa existujú
spomínané problémy v živočíšnej
výrobe.
Táto skutočnosť nás nútila robiť
opatrenia a celú produkciu objemových krmív
prispôsobovať prirodzeným potrebám hovädzieho
dobytka. V rámci okresu boli prijaté viaceré
opatrenia na rozvoj chovu hovädzieho dobytka a na zabezpečenie
výroby krmív a ich využívania. Okres
i družstvá si vypracovali plány rozvoja chovu,
ktoré sme sa snažili preniesť až do povedomia
ošetrovateľov a kŕmičov, realizujeme šľachtiteľský
program. Dbáme, aby boli dodržiavané osevné
plochy krmovín a ich efektívne využívanie.
Plošne sa pristúpilo k preberaniu objemových
krmív podľa kvality, veterinárne zariadenie
i agrochemický podnik zabezpečujú pre poľnohospodárske
podniky rozborovosť krmív, niektoré poľnohospodárske
podniky si vybudovali svoje laboratóriá, v súčasnosti
sa na úrovni okresu zavádza optimalizácia
krmných dávok hovädzieho dobytka, zlepšila
sa poradenská služba, posilnili sa niektoré
investície, vybudoval sa okresný teľatník,
podhorské družstvá nášho okresu
sa špecializujú v rámci kooperácie na
odchov jalovíc.
Zvýšila sa zodpovednosť vedúcich pracovníkov
poľnohospodárskych podnikov za tento druh výroby.
Viaceré druhy socialistickej súťaže sú
zamerané v tomto smere, činnosť agronomickej
i zootechnickej služby sa posudzuje podľa úrovne
chovu hovädzieho dobytka. Teda chov dobytka sa stal stredobodom
pozornosti celého aktívu poľnohospodárov
nášho okresu, ktorej orientácii zodpovedá
aj vývoj stavov. Za obdobie rokov 1976 - 1980 sa zvýšili
stavy hovädzieho dobytka o 7000 kusov a tým aj hustota
hovädzieho dobytka na 100 ha poľnohospodárskej
pôdy zo 66 kusov na 74 kusov. Súčasne sa menila
aj úroveň úžitkových a reprodukčných
ukazovateľov. Zvýšil sa odstav teliat na 100
kusov kráv na 97 kusov, zvýšila sa ročná
dojivosť na 3839 litrov, čím bolo možné
zvýšiť dodávku mlieka v prepočte
na 1 ha poľnohospodárskej pôdy na 844 litrov,
čo je index rastu 124 %.
V lanskom roku sme v našom družstve vsadili na chov
hovädzieho dobytka - cez objemové krmivá -
ktorých úroveň agrotechniky a ošetrovania
sme povýšili na úroveň pestovania obilnín
a technických plodín. Tým sme zvýšili
výrobu mlieka a hovädzieho mäsa v minulej päťročnici
o viac ako 30 %.
Popri chove hovädzieho dobytka sme nezanedbali ani šľachtiteľský
chov ošípaných, ktorý má u nás
dlhoročnú tradíciu. V kŕmných
dávkach ošípaných máme počas
celého roka zaradené okrem jadrových i objemové
krmivá. Skrmovanie u ošípaných nám
vždy pomáhalo plniť vysoké úlohy,
ktoré u tohto druhu výroby máme. Objemové
krmivá majú priaznivý vplyv na zdravotný
stav zvierat, celkovú žravosť, mliečnosť
prasníc, dobrú využiteľnosť jadrových
krmív a tým na celkovú úžitkovosť
a efektívnosť výroby mäsa ošípaných.
Ich využiteľnosť u ošípaných
by mala byť väčšia všade tam, kde to
prevádzka dovoľuje.
Čomu vďačíme na našom družstve
za vysokú intenzitu výroby? Je to závislé
od riadenia, celkovej organizácie výroby a úrodností
pôdy, ktorá je neodmysliteľná bez chovu
hovädzieho dobytka. Vo vysokej hustote dobytka, v našom
prípade je to 105 kusov na 100 ha poľnohospodárskej
pôdy tkvie vysoká výroba maštaľného
hnoja a jeho využívaní je zárukou vysokej
úrodností našich pôd. Maštaľný
hnoj je jedným zo základných faktorov zvyšovania
úrodnosti našej pôdy. Ročne hnojíme
v priemere 30 % celkovej výmery ornej pôdy. Starostlivosť
o ošetrovanie maštaľného hnoja sa stala
našou každodennou povinnosťou, a to sa nám
v plnej miere oplatí. V ďalšom období
plánujeme zdokonaliť operácie novými
investíciám a skladmi pre budovanie spevnených
poľných hnojísk, čo je v súlade
s novým návrhom opatrení a plánu.
Týmito poznatkami okresu a družstva som chcela dokumentovať
skutočnosť, že i pri spomenutej intenzite výroby
ešte máme ďalšie rezervy. Úlohou
nás poľnohospodárov, je v čo najkratšom
čase a v čo najväčšej miere za
pomoci celej spoločnosti ich využiť. V tomto
duchu sa nesie celá diskusia krajských, okresných
i družstevných orgánov, hľadajú
sa nové prístupy, ako veci riešiť. Pestovanie
medziplodín má dôležitý význam
pre krytie potreby krmív. Zastúpenie 10 - 11 % na
ornej pôde si však vyžaduje nový prístup
od našich šľachtilov a celej vedeckovýskumnej
základne, ktorá musí rozšíriť
druhovú a odrodovú skladbu, ako aj doriešiť
využitie medziplodín.