Přítomni: 173 poslanci Sněmovny lidu
Omluveni poslanci:
Bahyl, Bartončík, Biľak, Čapka, Flösslerová,
Gubová, Hajko, Chňoupek, Janák, Janda, Jandová,
Kapek, Kratochvíl, J. Kučera, Laštovička,
Matyáš, Pástorová, Petřík,
Pirč, Sagová, Sučko, Svěrčina,
Šimek, Štrougal, Švestka, Toms, Vooková
Předseda SL V. David: Vážená
Sněmovno lidu, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, zahajuji 2. schůzi
Sněmovny lidu a srdečně vás všechny
vítám.
Dovolte mi, abych přivítal člena předsednictva
ústředního výboru Komunistické
strany Československa a předsedu Federálního
shromáždění Aloise Indru, další
členy předsednictva ÚV KSČ soudruhy
Karla Hoffmanna, Václava Hůlu, Miloše Jakeše,
Josefa Korčáka a Jozefa Lenárta, kandidáta
předsednictva ÚV KSČ soudruha Miloslava Hruškoviče,
tajemníky ÚV KSČ Josefa Hamana a Františka
Pitru, dále místopředsedy a další
členy federální vlády. Vítám
rovněž vedoucího oddělení ÚV
KSČ soudruha Václava Janouška.
Dále vítám I. místopředsedu
FS soudruha Jána Marka, místopředsedu Federálního
shromáždění a předsedu Sněmovny
národů soudruha Dalibora Hanese, místopředsedy
Federálního shromáždění
soudruhy Bohuslava Kučeru, Jaroslava Srba a Michala Žákoviče,
místopředsedu Sněmovny národů
soudruha Vladimíra Vedru a další poslance Sněmovny
národů i poslance České a Slovenské
národní rady.
Vítám též členy vlády
Československé socialistické republiky a
Slovenské socialistické republiky, náměstky
ministrů vlády ČSSR, představitele
společenských organizací Národní
fronty, generální ředitele a další
vedoucí hospodářské pracovníky
a vítěze celostátních tématických
soutěží za úsporu paliv a energie, organizované
Vědeckotechnickou společností, Socialistickým
svazem mládeže a výrobními resorty.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, omlouvám
neúčast předsedy vlády ČSSR
soudruha Lubomíra Štrougala a některé
členy federální vlády vzhledem k oficiální
návštěvě soudruha Štrougala v Alžíru
a v Tunisu.
Soudružky a soudruzi, podle zjištění jsou
v zasedací síni přítomni 164 poslanci
Sněmovny lidu, takže podle článku 40
odst. 1 ústavního zákona o československé
federaci je Sněmovna lidu schopna se usnášet.
Oznamuji vám, že prezident Československé
socialistické republiky dopisem ze dne 13. září
1982 svolal podle článku 61 ústavního
zákona o československé federaci dnem 15.
září 1982 Federální shromáždění
Československé socialistické republiky k
podzimnímu zasedání.
Předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo dnešní
schůzi Sněmovny lidu jeden bod pořadu: Program
racionalizace spotřeby paliv a energie - náročný
úkol celospolečenského významu v 7.
pětiletce (tisk 38).
Soudružky a soudruzi, navrhuje někdo z poslanců
změnu nebo doplnění návrhu pořadu?
(Nikdo.)
Přistoupíme k hlasování. V zasedací
síni jsou přítomni 164 poslanci Sněmovny
lidu.
Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny
lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se hlasování? (Nikdo.)
Návrh pořadu schůze Sněmovny lidu
byl jednomyslně schválen.
Soudružky a soudruzi, problematikou racionálního
využívání paliv a energie se zabýváme
ve Sněmovně lidu prakticky od začátku
letošního roku. Navázali jsme na jednání
sněmovny z roku 1979, kdy jsme se rovněž zabývali
zajišťováním paliv a energie a jejich
hospodárným využíváním
a přijali jsme různá doporučení
pro vládní a další orgány.
Palivoenergetický problém je nutno řešit
nejen zvýšenou těžbou uhlí a zajišťováním
dalších zdrojů, ale především
podstatně intenzívnější racionalizací
a úsporností při spotřebě paliv
a energie. XVI. sjezd Komunistické strany Československa
stanovil dosáhnout v období 7. pětiletky
úspory minimálně 12 miliónů
tun měrného paliva. Cestou ke splnění
tohoto úkolu je snižování palivoenergetické
náročnosti československé ekonomiky
i výraznější úspory v nevýrobní
sféře.
Při dnešním našem jednání
bychom měli posoudit, jak se plní náročné
úkoly, zakotvené ve státním cílovém
programu 02 a jak se daří realizovat závazek
přijatý na X. všeodborovém sjezdu z
dubna letošního roku ke zpevnění úspor
o 0,5 % proti cílovému programu.
V dnešním jednání posoudíme též
účinnost zákonů z oblasti paliv a
energetiky, zkontrolujeme, jak se v praxi uplatnila doporučení
Sněmovny lidu z roku 1979 při projednávání
problematiky paliv a energie.
Výbory i poslanci sněmovny přistupovali k
projednávání otázek racionalizace
ve spotřebě paliv a energetiky a k přípravě
dnešní schůze velmi odpovědně.
Dlouhodobá a cílevědomá práce
našich výborů a také organizátorská
činnost předsednictva sněmovny vyústí
v dnešní plenární schůzi.
Soudružky a soudruzi, úvodní výklad
k předložené písemné zprávě
přednese místopředseda vlády ČSSR
soudruh Ladislav Gerle. Prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR L. Gerle:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, zabezpečování
prvotních energetických zdrojů nezbytných
pro rozvoj naší socialistické společnosti
se stává jedním z nejsložitějších
úkolů. Jeho řešení spočívá
v tom, že další rozvoj společenské
výroby, plnění úkolů stanovených
7. pětiletým plánem, ale i v dalších
pětiletkách budeme moci zajišťovat jen
při podstatně vyšším zhodnocování
a využívání energetických zdrojů
v celém reprodukčním procesu. Z tohoto důvodu
považujeme hospodárnější využití
paliv a energie za jeden z nejdůležitějších
úkolů naší ekonomiky.
Význam racionalizačního programu je podtržen
i skutečností, že ne všechny záměry
především v získávání
tuzemských energetických zdrojů se daří
zabezpečovat plně v souladu s hlavními směry
hospodářského a sociálního
rozvoje na léta 1981 - 1985.
Chtěl bych se proto zmínit o některých
problémech, které pro zabezpečení
plynulého zásobování palivy a energií
v nejbližším období musíme dořešit.
Ze zprávy, kterou jsem předložil Sněmovně
lidu před dnešní schůzí, vyplývá,
že Československo má značně nepříznivou
strukturu palivoenergetických zdrojů s vysokým
podílem pevných paliv, který se blíží
skoro dvěma třetinám celkové spotřeby.
Jde ovšem především o domácí
zdroje uhlí. Přibližně 40 % prvotních
zdrojů kryjeme dovozem, a to hlavně dovozem ropy,
zemního plynu, ale i elektřiny, tedy ušlechtilých
forem energie.
Základním prvotním energetickým zdrojem
pro osmdesátá, ale i devadesátá léta
zůstává domácí těžba
tuhých paliv. V roce 1979 se Federální shromáždění
zabývalo situací v těžbě uhlí,
výhledem i rozvojovými plány v této
oblasti. Je nutno konstatovat, že se problémy minulého
období v 7. pětiletce ještě dále
prohlubují.
Pro zajištění plánované těžby
uhlí především v Severočeských
hnědouhelných dolech byla přijata na všech
úrovních včetně vlády řada
opatření. Týkají se zabezpečení
dodávek nových investičních celků,
zvýšení spolehlivosti těžebních
i dopravních zařízení a zajištění
potřebného počtu kvalifikovaných pracovních
sil. Jenom za poslední rok se zvýšil počet
pracovníků v Severočeských hnědouhelných
dolech o více než 1300, z toho přímo
v lomech o více než 1100 kvalifikovaných lidí.
Zastavilo se i narůstání skluzů v
investiční výstavbě, generálních
opravách a rekonstrukcích velkostrojů. Nad
plán byly ještě v letošním roce
uvolněny další prostředky pro zabezpečení
doplňkové mechanizace jako buldozerů, nakladačů
a jiných pomocných mechanismů.
Přes všechna tato opatření činí
výpadek v Severočeském hnědouhelném
revíru proti plánu letošního roku půl
druhého miliónu tun a nebude dosaženo ani úrovně
těžby z roku 1981.
Rychlému postupu v těžbě uhlí
- u nás představuje asi 3-4 % zásob za rok
proti 1-2 % v NDR - neodpovídá postup skrývky,
kde teprve letos dosahujeme úrovně prvních
let 6. pětiletky i přes početní nárůst
velkostrojů, takže klesá stav dobyvatelných
zásob a tím i zabezpečení potřebného
rozvoje těžby uhlí v příštích
letech. Problémy se soustřeďují do lomu
Most, Čs. armády a Maxim Gorkij. Naproti tomu východiska
ze složité situace ukazují doly Nástup
na Chomutovsku, které se stejným technologickým
zařízením, ale lepšími báňskými
postupy a souhrnně vyšší náročností
úkoly zabezpečují.
Vzhledem k výše uvedené situaci v těžbě
uhlí bylo nutno v průběhu celého letošního
roku přijímat operativní opatření
v jeho rozdělování. Přednostní
dodávky energetického uhlí byly směrovány
pro elektrárenské provozy a tříděným
hnědým uhlím byl v souladu s plánem
zásobován především vnitřní
trh. Dodávky hnědého uhlí ostatním
průmyslovým spotřebitelům jsou řízeny
pouze do výše odpovídající nezbytným
potřebám. To se odrazilo ve skutečnosti,
že stav zásob hnědého uhlí u
průmyslových spotřebitelů je ve svém
průměru nejnižší za posledních
10 let. Operativní způsob řízení
dodávek hnědého uhlí budeme muset
zachovat i po období celého zimního provozu
1982/1983. Cílem je udržet ke konci letošního
roku zásoby elektráren ministerstva paliv a energetiky
nejméně 2,5 mil. tun hnědého a 1 mil.
tun černého uhlí a tím vytvořit
předpoklady pro plynulé zásobování
elektrickou energií v prvních měsících
příštího roku.
Znovu zdůrazňuji, že přes všechny
uvedené obtíže budou plánované
celoroční dodávky hnědého uhlí
pro vnitřní obchod plně zabezpečeny
a nepředpokládáme proto žádné
vážnější poruchy v zásobování
obyvatelstva. Musím však upozornit, že není
možné nadále plně pokrývat požadavky
na dodávky tohoto paliva ve výši přesahující
někdy až 120 q na bytovou jednotku. Pravidla přísné
hospodárnosti musí platit nejen v oblasti velkoodběratelů,
ale i ve spotřebě u obyvatelstva, u každého
z nás.
V zásobování černým uhlím
nejsou vážnější nedostatky. Dodávky
černého energetického uhlí z Polska
a především Sovětského svazu
budou překročeny. Navíc bude z Polska dovezeno
zhruba 30 tisíc tun tříděného
uhlí výhradně pro spotřebu obyvatelstva.
Pro ně je také určena i část
nadplánované výroby koksu.
Zásobování topnými plyny bylo v průběhu
letošního roku plynulé. Bylo toho dosaženo
především rovnoměrnými dodávkami
zemního plynu ze Sovětského svazu a dobrou
technickou připraveností vlastních těžebních,
výrobních i přepravních kapacit.
Pro nastávající zimní období
jsou vytvořeny zásoby zemního plynu v podzemních
zásobnících v objemu - zatím největším
dosaženém - kolem 2 mld m3. Přijímáme
opatření, aby výrobní zařízení
na tlakových plynárnách mohla zabezpečit
potřebnou výrobu svítiplynu i pro období
špičkového odběru.
V souladu s opatřeními, která přijala
vláda v listopadu loňského roku, došlo
k podstatnému snížení spotřeby
kapalných paliv a pohonných hmot. Chtěl bych
v této souvislosti zdůraznit, že snížení
limitu, především motorové nafty pro
jednotlivé resorty národního hospodářství,
vyvolalo ve svém počátku pochybnost, zda
omezené dodávky umožní plnit stanovené
výrobní úkoly.
Po zvýšení cen spotřeba topné
nafty u obyvatelstva v letošním roce poklesla v porovnání
se stejným obdobím loňského roku asi
o 16 %. Spotřeba benzínu asi o 12 %.
Současně zdůrazňuji, že spotřebu
pohonných hmot je nezbytné dále snižovat.
I když dále prohloubíme ekonomicky působící
opatření z centra, rozhodující je
přímá řídící
činnost a iniciativa pracovníků v provozech,
dopravních střediscích, opravnách
a všude tam, kde se o spotřebě rozhoduje.
Zdroje ropy, které budeme mít k dispozici, je třeba
využívat především k rozvoji našeho
chemického průmyslu, ale i účelné
motorizaci národního hospodářství.
Do těchto oborů se postupně přesunují
kapalná paliva z výroby elektrické energie
a z výroby tepla. Vláda připravuje v tomto
směru koncepční opatření, které
umožní především v oblasti dodávkového
tepla zabezpečit jeho potřebné dodávky
i při podstatně omezených zdrojích
kapalných paliv.
Pro plynulé zásobování elektrickou
energií počátkem příštího
roku je rozhodující vytvoření potřebných
zásob paliva u elektráren koncem letošního
roku. Z tohoto důvodu považujeme za nezbytné
provést ještě v závěru letošního
roku určitá opatření ke snížení
spotřeby elektrické práce v rozsahu od 1
do 2,5 % diferencovaně podle jednotlivých resortů,
a to jak na základě posouzení plnění
plánu, tak i objemu užití jejich produkce.
Přitom budeme přihlížet i k relativním
úsporám paliv a energie, které jsou skutečně
dosahovány.
Úsporná opatření v oblasti elektrické
práce je však třeba zabezpečovat nejen
u velkoodběratelů, ale i ve všech oblastech
našeho národního hospodářství.
Připravujeme proto i nový systém usměrňování
spotřeby elektřiny u maloodběratelů
- socialistických organizací.
I za situace, kdy proti minulým desetiletím budou
podstatně nižší přírůstky
tuzemské spotřeby prvotních energetických
zdrojů, je třeba udržet plánované
tempo rozvoje výroby elektrické energie. Východiskem,
jak již bylo řečeno na XVI. sjezdu Komunistické
strany Československa, je výstavba jaderných
elektráren.
V uplynulé zimě 1981/1982 byla elektrárna
V-1 v Jaslovských Bohunicích vůbec nejspolehlivějším
zdrojem elektrické energie v národním hospodářství.
V letošním roce předpokládáme,
že proti úkolům stanoveným plánem
vyrobí navíc více než 300 mil. kWh.
V plné výstavbě jsou další dva
bloky 440 MW v Jaslovských Bohunicích, čtyři
v Dukovanech, zahájena je výstavba čtyř
bloků v Mochovicích. Připraveno je zahájení
jaderné elektrárny v Temelíně s 1000
MW bloky.
K uvedení pěti bloků 440 MW do provozu a
zajištění výroby 15 mld kWh v roce 1985
z jaderných elektráren, je nutno dořešit
mnoho složitých úkolů. Rozvoj jaderné
energetiky v Československu, ke kterému dochází
díky spolupráci se Sovětským svazem,
znamená další kvalitativně nový
krok v rozvoji československého strojírenství
a elektrotechniky. Zařadili jsme se tak mezi přibližně
deset zemí světa, které jsou schopny v celém
rozsahu zařízení pro jaderné elektrárny
vyrábět. Současný stav ukazuje, že
jsme lépe zvládli výrobu zařízení
ve VHJ Škoda, Sigma, Vítkovice a podnicích
elektrotechnického průmyslu než samu výstavbu
elektráren.
Ve výstavbě prvních bloků V-2 Jaslovské
Bohunice a Dukovany je zpožděna stavební připravenost
od půl až do jednoho roku. Dodavatelé zařízení
toho ovšem nevyužili pro včasnou přípravu
dodávek pomocných, kompletačních materiálů
a pro nastávající souběžné
montáže nemají připraven dostatečný
počet pracovníků. Na obou stavbách
celkem pracuje v dnešní době asi 10 tisíc
stavbařů, 4-5 tisíc strojařů
a elektromontérů, avšak o sobotách a
nedělích sotva několik set a o využití
pondělní a páteční směny
je možno oprávněně pochybovat. Roční
výroba elektrárny o výkonu 4 X 440 MW je
asi 10 mld kWh a představuje dovoz 3 mil. tun ropy nebo
těžbu 10 mil. tun hnědého energetického
uhlí. V Severočeském hnědouhelném
revíru, o kterém jsem se poněkud kriticky
zmínil, pracuje o sobotách a nedělích
asi 5 tisíc pracovníků, v průběhu
celého roku. Často v krajně nepříznivých
podmínkách a nikoliv v zastřešených
halách, jak je to už dnes možné v Jaslovských
Bohunicích i Dukovanech. Tato čísla a jejich
srovnání svědčí o tom, že
přechod na jadernou energetiku s jejími ekonomickými,
ekologickými i lidskými výhodami umíme
přesvědčivě zdůvodnit, ale
nedokážeme zatím zajistit včasnou vlastní
výstavbu.