ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1986
IV. volební období
136
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne ..........................
o České zemědělské s potravinářské inspekci
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce je orgánem státní správy, podřízeným ministerstvu zemědělství a výživy České socialistické republiky; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené krajské inspektoráty.
(2) V čele České zemědělské a potravinářské inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr zemědělství a výživy České socialistické republiky. V čele krajského inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel.
(3) Sídla krajských inspektorátů stanoví ústřední ředitel.
(4) Česká zemědělská a potravinářská inspekce je rozpočtovou organizací.
§ 2
(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje v organizacích, které vyrábějí, nakupují, skladují, dopravují nebo prodávají zemědělské, potravinářské [ČSN 56 0000 - Základní potravinářské názvosloví.], kosmetické, mydlářské, saponátové nebo tabákové výrobky
a) zda tyto výrobky odpovídají
1. jakosti stanovené právním předpisem, technickou normou nebo jiným závazným způsobem,
2. jakostním a hmotnostním podmínkám, za nichž byla stanovena jejich cena,
b) zda při výrobě potravinářských [ČSN 56 0000 - Základní potravinářské názvosloví.], kosmetických, mydlářských, saponátových a tabákových výrobků (dále jen "potravinářské výrobky") a při nákupu, skladování, dopravě a prodeji zemědělských a potravinářských výrobků se dodržují podmínky stanovené k zabezpečení jakosti včetně zdravotní nezávadnosti těchto výrobků, zejména předepsané receptury, technologické postupy, podmínky pro skladování a dopravu a požadavky na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozů,
c) zda se nepoužívají neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající státním, popřípadě oborovým technickým normám, nebo jiné vadné přístroje a zařízení ovlivňující jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků.
(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce při své kontrolní činnosti posuzuje také vliv obalů a jiných činitelů na jakost zemědělských a potravinářských výrobků.
§ 3
(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce
a) zjišťuje v kontrolovaných organizacích nedostatky, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání; podle povahy věci zjišťuje příčiny nedostatků a osoby odpovědné za vznik nebo trvání těchto nedostatků i u orgánů, které řídí kontrolované organizace (dále jen "nadřízené orgány"),
b) vyžaduje odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění; při zjištění hrubých nedostatků nebo nedostatků, jejichž odstranění není možné v rámci působnosti kontrolované organizace, vyžaduje zjednání nápravy nadřízeným orgánem,
c) zabezpečuje a provádí systematickou kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin,
d) zobecňuje poznatky z výkonu kontroly, seznamuje s nimi nadřízené orgány a doporučuje jim opatření ke zlepšení péče o jakost zemědělských a potravinářských výrobků,
e) předchází vzniku nedostatků, zejména včasným odhalováním jejich příčin, výchovným působením a zveřejňováním výsledků kontrol,
f) provádí k ověření jakosti zemědělských a potravinářských výrobků rozbory jejich vzorků a na jejich základě vydává posudky a osvědčení o jakosti těchto výrobků, které jsou závazné pro zúčastněné organizace a občany a pro orgány státní správy,
g) ukládá sankční a jiná opatření podle tohoto zákona.
(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce při zjišťování příčin nedostatků provádí potřebná šetření také v ostatních organizacích ovlivňujících jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků.
§ 4
(1) Pracovníci České zemědělské a potravinářské inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen "inspektoři") jsou při kontrole oprávněni
a) vstupovat do prostorů kontrolovaných organizací a nadřízených orgánů a do prostorů organizací uvedených v § 3 odst. 2,
b) požadovat od příslušných pracovníků kontrolovaných organizací, nadřízených orgánů a od příslušných pracovníků organizací uvedených v § 3 odst. 2 potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení,
c) odebírat na náklad kontrolovaných organizací potřebné vzorky zemědělských a potravinářských výrobků k posouzení jejich jakosti a používat na nálad těchto organizací zařízení jejich technické kontroly,
d) požadovat od příslušných vedoucích pracovníků kontrolovaných organizací, popřípadě nadřízených orgánů, aby ve stanovené lhůtě odstranili zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky, nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedli nezbytná opatření a podali o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České zemědělské a potravinářské inspekci.
(2) Při plnění úkolů podle tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy České zemědělské a potravinářské inspekce.
§ 5
(1) Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni přibírat k účasti na kontrole odborné pracovníky jiných orgánů a organizací, je-li to odůvodněno zvláštní povahou kontrolované činnosti a požadovat jejich uvolnění nejdéle na deset pracovních dnů v roce. Účast těchto pracovníků na kontrole se považuje za činnost v obecném zájmu [§ 124 odst. 1 zákoníku práce.]; uvolňující orgán nebo organizace jsou povinny poskytnout jim náhradu mzdy. O podmínkách účasti na kontrole se ústřední ředitel nebo ředitel krajského inspektorátu s příslušným orgánem nebo organizací předem dohodne.
(2) Odborní pracovníci přibraní k účasti na kontrole mají práva a povinnosti podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Tímto pověřením se prokazují při plnění svých úkolů.
§ 6
(1) Kontrolované organizace, nadřízené orgány, jakož i organizace uvedené v § 3 odst. 2, jsou povinny umožnit inspektorům a odborným pracovníkům přibraným k účasti na kontrole plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly.
(2) Příslušní vedoucí pracovníci kontrolovaných organizací, popřípadě nadřízených orgánů, jsou povinni ve stanovené lhůtě odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést neodkladně nezbytná opatření k jejich odstranění a podat o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České zemědělské a potravinářské inspekci.
§ 7
(1) Inspektor na základě provedené kontroly
a) zakáže do z jednání nápravy
1. výrobu potravinářských výrobků, nákup, dodávku, prodej nebo použití těchto výrobků nebo surovin k jejich výrobě anebo zemědělských výrobků, jestliže tyto výrobky nebo suroviny jsou zdravotně závadné nebo jinak jakostně vadné,
2. používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících státním nebo oborovým technickým normám a používání jiných vadných přístrojů a zařízení ovlivňujících jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků,
b) přeřadí do odpovídající jakostní třídy zemědělské a potravinářské výrobky, které byly do jakostní třídy nesprávně zařazeny.
(2) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně příslušnému vedoucímu pracovníkovi kontrolované organizace a neprodleně o něm učiní písemný záznam.
(3) Nesouhlasí-li kontrolovaná organizace s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v písemném záznamu podle odstavce 2. Námitky musí být podepsány organizací, která je podala. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel krajského inspektorátu a pokud opatření podle odstavce 1 uložil inspektor ústředního inspektor ústřední ředitel. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované organizaci a je konečné.
§ 8
Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni ukládat organizacím za porušení cenových předpisů dodatkové odvody stanovené zvláštním předpisem [§ 9 zákona č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 112/1985 Sb. o státním řízení cen,
nařízení vlády České socialistické republiky č. 117/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen.].
§ 9
(1) Ředitel krajského inspektorátu může na základě zjištění České zemědělské a potravinářské inspekce uložit pracovníkovi kontrolované organizace, který zaviněně
a) poruší jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků,
b) nedodržuje stanovené podmínky pro dopravu nebo skladování zemědělských nebo potravinářských výrobků,
c) nedodržuje stanovený technologický postup nebo předepsanou recepturu při výrobě potravinářských výrobků,
d) způsobí, že organizace neplní povinnosti při provádění technické kontroly jakosti zemědělských nebo potravinářských výrobků,
e) porušuje předpisy nebo opatření pro řízení a kontrolu jakosti zemědělských nebo potravinářských výrobků,
f) používá neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající státním nebo oborovým technickým normám, nebo jiné vadné přístroje a zařízení ovlivňující jakost zemědělských nebo potravinářských výrobků,
g) nedodržuje stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu,
h) porušuje jiné podmínky stanovené k zabezpečení jakosti včetně zdravotní nezávadnosti zemědělských nebo potravinářských výrobků,
i) nesplní, nebo způsobí, že nebylo splněno opatření k nápravě zjištěných nedostatků,
j) poruší rozhodnutí vydané podle § 7 odst. 1,
důtku nebo pokutu až do výše 5 000 Kčs.
(2) Inspektor na základě svého zjištění při kontrole může uložit pracovníkovi kontrolované organizace za méně závažné zaviněné porušení povinností uvedených v odstavci 1 pokutu až do výše 200 Kčs bez dalšího projednání, bylo-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a pracovník je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení takové pokuty se nelze odvolat; o tom musí být pracovník předem poučen. Inspektor je oprávněn uloženou pokutu vybrat; k jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.
(3) Ředitel krajského inspektorátu může uložit pracovníkovi kontrolované organizace, který maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše 1000 Kčs a to i opětovně.
(4) Důtku, pokutu nebo pořádkovou pokutu nelze uložit tomu, kdo byl za totéž jednání postižen podle jiných právních předpisů.
(5) Důtku, pokutu nebo pořádkovou pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
§ 10
(1) Ředitel krajského inspektorátu může na základě zjištění České zemědělské a potravinářské inspekce uložit kontrolované organizaci, která
a) dodá zemědělské nebo potravinářské výrobky vadné jakosti,
b) neplení povinnosti při provádění technické kontroly jakosti zemědělských nebo potravinářských výrobků,
c) závažným způsobem poruší stanovený technologický postup nebo předepsanou recepturu při výrobě potravinářských výrobků nebo stanovené podmínky pro dopravu nebo skladování zemědělských nebo potravinářských výrobků,
pokutu až do výši 50 000 Kčs.
(2) Pokutu nelze organizaci uložit, byla-li jí za totéž jednání uložena pokuta podle jiných právních předpisů.
(3) Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne, kdy Česká zemědělská a potravinářská inspekce zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
§ 11
(1) Při určení výše pokuty a pořádkové pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k míře zavinění.
(2) O odvolání proti uložení důtky, pokuty nebo pořádkové pokuty rozhoduje ústřední ředitel.
(3) Pokuty a pořádkové pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky.
§ 12
(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce plní své úkoly plánovitě. Při své činnosti spolupracuje
a) s národními výbory a jejich aktivy, s jinými státními orgány a se socialistickými organizacemi, zejména s orgány vnější kontroly, státního zkušebnictví, hygienické služby a veterinární péče,
b) s orgány společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže a Svazu družstevních rolníků.
(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce se při své činnosti opírá o zkušenosti a iniciativu pracujících a využívá jejich stížností, podnětů a oznámení.
(3) Orgány a organizace uvedené v odstavci 1 písm. a) poskytují České zemědělské a potravinářské inspekci podklady, údaje a vysvětlení nezbytné pro její kontrolní činnost. Vyžaduje-li to povaha věci, zejména při zjišťování příčin nedostatků, poskytují jí kontrolní orgány a orgány státního zkušebnictví, hygienické služby a veterinární péče také potřebnou odbornou pomoc.
(4) Zjistí-li Česká zemědělská a potravinářská inspekce při kontrole skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí je těmto orgánům.
§ 13
Ustanovení § 2 až 7 a § 12 platí přiměřeně i pro kontrolu jakosti zemědělských výrobků prodávaných občany nákupním organizacím. Prodávajícímu občanu, který při této kontrole maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly lze uložit pořádkovou pokutu obdobně podle ustanovení tohoto zákona o pořádkové pokutě.
§ 14
Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na ukládání důtky, pokuty nebo pořádkové pokuty obecné předpisy o správním řízení. V ostatních případech se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení nevztahují.
§ 15
Tento zákon se nevztahuje na
a) kontrolu jakosti
1. osiva, sadby, školkařských výpěstků, krmiv, krmných směsí a surovin k jejich výrobě a násadových vajec,
2. chovných a užitkových zvířat, rybích násad, rybích plůdků a jiker,
3. plemenných zvířat,
4. léčivých rostlin;
b) kontrolu jakosti zemědělských a potravinářských výrobků v útvarech a zařízeních ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a v objektech Správy federálních hmotných rezerv.
§ 16
Tímto zákonem není dotčena působnost orgánů, popřípadě organizací kontrolujících jakost nebo zdravotní nezávadnost zemědělských a potravinářských výrobků podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 66/1961 Sb., o veterinární péči,
zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví,
zákon č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění oznámení Kanceláře České národní rady č. 111/1972 Sb.]
§ 17
Posudky a osvědčení vydané Slovenskou zemědělskou a potravinářskou inspekcí v rámci její působnosti ve věcech uvedených v § 3 odst. 1 písm. f) platí i v České socialistické republice.
§ 18
Ustanovení zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb., pokud se týkají Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu, se v České socialistické republice zrušují.
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
Důvodová zpráva
Obecná část
Nezbytným předpokladem dalšího růstu životní úrovně obyvatelstva a uplatnění zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu na zahraničních trzích je zajištění jejich vysoké jakosti a v souladu s požadavky praxe další zvyšování této jakosti. Ke splnění vytčeného úkolu nemalou měrou přispívá kontrola prováděná specializovanými státními orgány.
Od počátku roku 1963 plnily úkoly na úseku kontroly jakosti zemědělských a potravinářských výrobků Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků při Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků a Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu při ministerstvu potravinářského průmyslu podle zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci který též obsahuje právní úpravu obchodní inspekce, do té doby od právní úpravy zemědělské a potravinářské inspekce oddělenu.
Po zřízení ministerstva zemědělství a výživy v roce 1967, přešly Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu do působnosti tohoto ministerstva.
V souvislosti s přípravou federativního uspořádání Československé socialistické republiky zřídilo ministerstvo zemědělství a výživy koncem prosince 1968 ze Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků s celostátní působností Státní inspekci jakosti zemědělských výrobků v Praze s působností pro Českou socialistickou republiku a Státní inspekci jakosti zemědělských výrobků v Bratislavě s působností pro Slovenskou socialistickou republiku; a ze Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu s celostátní působností Státní inspekci jakosti výrobků potravinářského průmyslu v Praze s působností pro Českou socialistickou republiku a Státní inspekcí jakosti výrobků potravinářského průmyslu v Bratislavě s působností po Slovenskou socialistickou republiku.
V souladu s procesem racionalizace řízení národního hospodářství byla opatřením ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky sloučena k 1 lednu 1983 Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků potravinářského průmyslu v Praze v jednu organizaci s názvem Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu v Praze.
S rozvojem národního hospodářství se postupně zvyšovaly společenské nároky na kontrolu jakosti zemědělských a potravinářských výrobků.
Účinnost působení zákona a práce inspekcí při kontrole jakosti zemědělských a potravinářských výrobků byla v poslední době několikrát hodnocena ústředními orgány. Opakovaná zjištění totožných nedostatků v kontrolovaných organizacích signalizovala všeobecnou potřebu účinněji než dosud zjišťovat skutečné příčiny nedostatků na rozhodujících úsecích péče o jakost zemědělských a potravinářských výrobků a důsledně prosazovat zásadní opatření, a to využíváním poznatků inspekce z kontrolní praxe, tak i rozšířením pravomoci inspekce.
V návaznosti na tyto skutečnosti a na základní úkoly kontroly stanovené Souborem opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980 vymezil Soubor opatření ke zdokonalení kontrolního systému v národním hospodářství a ve státní správě, schválený usnesením vlády ČSR č. 235/1981, komplexní požadavky na působení státních inspekcí v podmínkách orientace na zabezpečování potřeb společnosti cestou zvyšování efektivnosti výroby a kvality práce; usnesení vlády ČSR zároveň uložilo připravit novou právní úpravu na úseku kontroly jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, která by nahradila dosavadní úpravu stanovenou zákonem č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb.
Navrhovaná právní úprava konstituuje inspekci jednak jako nástroj státního řízení jakosti, jednak jako orgán státní správy. Svěřuje jí přiměřená oprávnění k objektivnímu odhalování nedostatků v péči o jakost zemědělských a potravinářských výrobků. Současně jí dává možnost působit na trvalou nápravu nedostatků v kontrolovaných oblastech a tak účinně chránit práva občanů a organizací, jakož i společenské zájmy v procesu výroby a oběhu potravinářských výrobků a oběhu zemědělských výrobků.
Vytvoření jedné organizace zlepší podmínky pro komplexní kontrolu jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, umožní účinnější zaměření inspekce na rozhodující úkoly a přispěje k lepšímu využití pracovních sil a technických prostředků inspekce i k efektivnějšímu vyhodnocování vzorků a zpracování informací.
Prohlubuje se poznávací funkce inspekce, zejména tím, že se ukládá zjišťování příčin odhalených nedostatků a kontrola plnění nápravných opatření a současně se kontrolní pravomoci inspekce podřizuje v určeném rozsahu i řídící sféra. Zároveň se jako nedílná složka kontroly zařazuje zevšeobecňování kontrolou získaných poznatků. Ke zjišťování příčin odhalených nedostatků se inspekce v zájmu materiální pravdy vybavuje pravomocí provádět potřebná šetření též u orgánů, které řídí kontrolované organizace, jakož i v organizacích, které svou činností ovlivňují jakost zemědělských a potravinářských výrobků.
Zdůrazňuje se plánovitost v činnosti inspekce, což směřuje k orientaci na hlavní problémy v zabezpečování jakosti kontrolovaných výrobků.
Podstatně se posiluje nápravná funkce inspekce s cílem trvale aktivizovat řízení a kontrolu jakosti a zpřísňuje se postup při kontrole, včetně vyvozování osobní odpovědnosti. Inspekce se vybavuje právními prostředky, které podle dosavadní úpravy příslušely jen státní obchodní inspekci.
Z platné právní úpravy se přebírá vnitřní organizační struktura inspekce princip součinnosti s ostatními orgány a organizacemi a její osvědčená oprávnění. Současně se inspekce oprošťuje od činností, které nepříslušejí orgánům kontroly jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu, např. sledování předpokladů pro plnění výrobních a nákupních úkolů v příslušných druzích a jakosti zemědělských výrobků. Provádění těchto úkonů je prvkem řízení a přísluší orgánům hospodářského řízení zemědělství. V době koncipování zákona č. 122/1962 Sb. nebyl orgán hospodářského řízení institucionalizován, řízení zemědělství příslušelo národním výborům a spočívalo spíše v organizátorské činnosti při socializaci zemědělství než v jeho odborném řízení. Proto svěřil zákon č. 122/1962 Sb. provádění některých prognostických zjištění zemědělským inspekcím, které v té době byly jediným orgánem odborně způsobilým k této činnosti.
Navrhovaná úprava vyžaduje formu zákona, jehož vydání v souladu s rozdělením působnosti mezi federaci a republiky přísluší České národní radě.
Přijetí navrhovaného zákona nepřinese zvýšení nároků na státní rozpočet České socialistické republiky a ani na plán pracovních sil.
Zvláštní část
K § 1
Kontrola jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu je součástí hospodářského řízení. Význam potravin, jejich vliv na zdravou výživu obyvatelstva a omezené možnosti působení hmotné stimulace na jakost zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu v porovnání s jinými odvětvími národního hospodářství vyžadují zvláštní specializovanou odbornou státní kontrolu jakosti, prováděnou inspekcí organizačně oddělenou od orgánů hospodářského řízení a pracující metodami státní správy.
Dosavadní vnitřní organizace inspekce, její organizační členění i územní působnost jednotlivých organizačních útvarů se osvědčily, vyhovují i současným požadavkům a proto se na nich nic nemění. Podrobnosti o vnitřním uspořádání inspekce stanoví organizační norma.
K § 2
V souladu se zvýšením úlohy kontroly jakosti výrobků v podmínkách pokrokových metod řízení výrobního procesu v odvětvích zemědělství a potravinářského průmyslu se navrhovanou právní úpravou zajišťuje komplexní provádění kontroly jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu, počínaje kontrolou jakosti zemědělských výrodků jako výchozí suroviny pro potravinářský průmysl.
Osnova nevymezuje pojem "jakost". Vychází se z vymezení v ČSN 010101 - Názvosloví z oboru řízení jakosti a v § 15 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví. Vlastnosti výrobků vyjadřující jejich způsobilost uspokojit požadavky spotřebitele a zájmy společnosti určuje technická norma nebo jiný právní předpis, smlouva, rozhodnutí hospodářské arbitráže, opatření státního nebo jiného oprávněného orgánu (§ 133 odstavec 1 a § 17 hospodářského zákoníku).
Potravinářský průmysl vyrábí kromě potravinářských výrobků i jiné výrobky, jejichž jakost má z hlediska použití totožný význam jako jakost potravinářských výrobků, a proto se začleňují do působnosti inspekce. Jde o saponáty a kosmetické, mydlářské a tabákové výrobky.
Zákon nerozlišuje působnost inspekce dle původu zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu; kontrolní působnost inspekce se vztahuje na tyto výrobky bez zřetele k tomu, zda jsou tuzemského či cizozemského původu, a bez zřetele k tomu, které organizace je vyrábějí, nakupují, skladují, dopravují nebo prodávají.
Vzhledem k vlivu obalů, zejména jejich fyzikálních a chemických vlastností, jakož i jiných činitelů, k nimž patří též cizorodé látky a rezidua látek zdraví škodlivých, na jakost zemědělských a potravinářských výrobků, je nezbytné zahrnout do působnosti inspekce i posuzování těchto vlivů.
K § 3
Při stanovení základních směrů poznávací a nápravné funkce zemědělské a potravinářské inspekce se vychází z Opatření ke zdokonalování kontrolního systému v národním hospodářství a státní správě schválených usnesením vlády ČSR č. 235/1981. Prohlubuje se poznávací funkce inspekce tím, že se zvýrazňuje kontrola příčin odhalených nedostatků a kontrola plnění nápravných opatření a současně se rozšiřuje kontrolní působnost v určeném rozsahu i na řídící sféru.
Jako součást kontroly se zdůrazňuje zevšeobecňování kontrolou získaných poznatků pro zvyšování úrovně řízení jakosti.
Zásada závaznosti posudků a osvědčení vydávaných inspekcí jen pro taxativně vymezený okruh subjektů se přejímá z dosavadní právní úpravy. Posudkem o jakosti se určuje míra shody vlastností zkoumaného výrobku s vlastnostmi předepsanými technickou normou, právním předpisem, smlouvou, rozhodnutím hospodářské arbitráže nebo jiného oprávněného orgánu. Osvědčením o jakosti se deklaruje, zejména pro potřeby mezinárodního obchodu, jakostní zařazení výrobku.
Z hlediska komplexnosti kontroly se pověření pracovníci inspekce vybavují oprávněním provádět potřebná šetření též v jiných než kontrolovaných organizacích, pokud je to v zájmu výsledku kontroly nezbytné; tato šetření budou provádět např. v organizacích vyrábějících plech používaný k výrobě konzerv, v organizacích vyrábějících plastikové obaly na mléko.
Inspekce provádí kontrolu, s výjimkou případů uvedených v § 15 písm. b), bez ohledu na resortní příslušnost kontrolované organizace.
K § 4
Nezbytným předpokladem pro realizaci vlastní kontrolní činnosti pracovníků zemědělské a potravinářské inspekce je oprávnění provádět veškeré úkony potřebné k uskutečňování komplexně pojímané a tudíž i co nejúčinnější kontrolní činnosti. Jde zejména o oprávnění vstupovat do prostor kontrolovaných, popřípadě též ostatních organizací a vykonávat tam kontrolní úkony. Toto oprávnění přísluší jak kontrolním pracovníkům zemědělské a potravinářské inspekce, tak odborným pracovníkům jiných organizací přibraných k účasti na kontrole a váže se výlučně na výkon kontroly. Při výkonu jiné než kontrolní činnosti toto oprávnění nepřísluší.
Oprávnění inspektorů požadovat odstranění zjištěných nedostatků se jako osvědčený právní nástroj přejímá z dosavadní právní úpravy; nově se však zřizuje právní povinnost kontrolovaných organizací podat zemědělské a potravinářské inspekci zprávu o provedení nezbytných opatření a jejich výsledcích. Také toto ustanovení směřuje k posílení postavení zemědělské a potravinářské inspekce a účinnosti její kontrolní působnosti.
K § 5
Z hlediska zkvalitnění kontrolní činnosti má zvláštní význam oprávnění ústředního ředitele a ředitelů krajských inspektorátů přibírat k účasti na kontrole odborné pracovníky jiných orgánů či organizací. Z pracovněprávního hlediska (§ 124 odst. 1 zákoníku práce) jde o činnost v obecném zájmu, která je v souladu s požadavkem na prohloubení účasti pracujících na kontrole a zvyšování odbornosti kontroly a tím i účinnosti kontrolní práce inspekce. Obdobným oprávněním jsou vybaveny i orgány výboru lidové kontroly podle zákona č. 103/1971 Sb. Náhrady cestovních výdajů poskytuje těmto odborným pracovníkům inspekce podle obecných předpisů o cestovních náhradách (vyhláška č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách).
K § 6
Zvýšení účinnosti kontrolní práce vyžaduje uložit kontrolovaným organizacím a jejich vedoucím pracovníkům právní povinnost spolupracovat s inspektory při plnění jejich úkolů podle tohoto zákona a odstraňovat zjištěné nedostatky, nebo přijmout opatření k jejich odstranění.
Plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků bude inspekce systematicky kontrolovat.
K § 7
Zákon vybavuje inspekci mimořádnými oprávněními pro případy, že při provádění kontroly byly zjištěny závažné nedostatky, jejichž odstranění je nezbytné pro ochranu celospolečenských zájmů a práv občanů. Tím se zejména umožňuje zabránit výrobě potravin ze surovin a na zařízeních nezaručujících jakost výrobku, jakož i zakázat výrobu potravinářských výrobků, které by mohly ohrozit zdraví spotřebitelů.
Při ukládání opatření k odstranění nedostatků musí inspekce přihlížet i k ekonomickému dopadu, například při převedení vadného výrobku do nižší jakostní třídy se sleduje jednak ekonomické využití tohoto výrobku, jednak ochrana spotřebitele v cenové oblasti, aby nekupoval vadný výrobek za cenu výrobku bezvadného.
Protože neodkladnost mimořádných opatření ukládaných inspekcí vyžaduje odchylný postup od obecných předpisů o správním řízení, upravuje zákon základní pravidla tohoto postupu.
K § 8
Působnost inspekce v cenové oblasti založená dosavadní právní úpravou se osvědčila a proto se ponechává i v tomto zákoně; uvádí se však do souladu s novou právní úpravou v této oblasti.
K § 9
V zájmu zvýšení účinnosti kontroly a posílení právní jistoty pracovníků kontrolovaných organizací, zákon vymezuje konkrétní skutkové podstaty, za něž lze uložit pracovníkům kontrolovaných organizací důtku nebo pokutu.
Zavedením institutu pokut se odstraňuje dosud nerovné postavení zemědělské a potravinářské inspekce ve vztahu k obchodní inspekci při ukládání sankčních opatření, protože pokuty podle dosavadní právní úpravy může ukládat jenom obchodní inspekce.
Uložení pokuty za maření výkonu kontroly je právním nástrojem proti nežádoucím zásahům do činnosti pracovníků inspekce a slouží k zabezpečená nerušeného výkonu kontroly po všech stránkách.
Za méně závažné porušení povinnosti umožňuje zákon vybrat pokutu do 200 Kčs na místě; protože tu nejde o přestupky, upravuje osnova základní pravidla tohoto postupu.
Horní hranice pokut 5000 Kčs, které lze uložit pracovníkům kontrolovaných organizací, je určena se zřetelem ke stávající úrovni mezd a při jejím stanovení se vycházelo též z požadavku umožnit přiměřenou diferenciaci, především se zřetelem k sociálnímu postavení pracovníka.
Z důvodu pružnější aplikace tohoto ustanovení se lhůta použitelnosti vymezuje jako objektivní a subjektivní lhůta se nestanoví.
K § 10
Nově se zakládá oprávnění zemědělské a potravinářské inspekce ukládat, za podmínek stanovených zákonem, pokuty organizacím. Pokuta se neuloží, byla-li organizaci za totéž jednání uložena pokuta podle jiných předpisů, zejména hospodářského zákoníku; toto ustanovení má zamezit dvojímu postihu za totéž jednání.
K § 11
Toto ustanovení obsahuje společná ustanovení k § 9 a 10. Vytváří procesní předpoklady pro účinnější postihování protispolečenské činnosti socialistických organizací a jejich pracovníků na úseku dodržování jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.
Ustanovení odstavce 1 určuje v obecné poloze podmínky a předpoklady, k nimž musí inspektor přihlédnout při rozhodování o výši pokuty; vzhledem k obecnosti těchto podmínek a předpokladů dává dostatek prostoru pro volnou úvahu a umožňuje tak určit za daných okolností společensky žádoucí míru ukládané sankce.
Upravují se rovněž nezbytné procesní odchylky od správního řádu, který jinak pro ukládání pokut platí.
K § 12
Spolupráce inspekce s národními výbory a společenskými organizacemi vychází z principu účasti pracujících na správě a řízení národního hospodářství a sleduje zvýšení účinnosti kontroly využitím iniciativy pracovníků a jejím usměrněním k důslednějšímu zabezpečování jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.
Zemědělská a potravinářská inspekce je jen jedním z kontrolních orgánů a proto se její činnost v rámci celého kontrolního systému koordinuje s činností ostatních kontrolních orgánů. Úzká součinnost inspekce s občany a společenskými organizacemi je v souladu se zásadami účasti pracujících na řízení a správě národního hospodářství a přispívá k zajištění vysoké účinnosti kontrolní práce. Spolupráce občanů s inspekcí je vyjádřením jejich iniciativy na úseku poznávací a nápravné funkce inspekce.
Zásada spolupráce kontrolních orgánů nachází konkrétní výraz v povinnosti inspekce oznámit zjištěné nedostatky, jejichž náprava jí nepřísluší, příslušnému orgánu, např. zjistí-li porušení hygienických předpisů, uvědomí o tom neprodleně orgány hygienické služby.
K § 13
Některé nové způsoby uspokojování společenské potřeby vytvářejí předpoklady k rozšíření působnosti zemědělské a potravinářské inspekce i na zemědělské výrobky dodávané nákupním organizacím jednotlivě hospodařícími rolníky, drobnými chovateli a ostatními občany v rámci občanskoprávních vztahů.
Prodej zemědělských výrobků občany na vnitřním trhu (týká se i členů Českého zahrádkářského svazu, kteří prodávají své výpěstky jiným občanům) je činností obchodní a kontrola jakosti zemědělských výrobků, uváděných tímto způsobem do oběhu, přísluší obchodní inspekci. Kontrolní systém prodeje zemědělských výrobků občany na vnitřním trhu (obchodní inspekce, hygienická služba, národní výbory) je dostatečně účinný k plnění úkolů v této oblasti společenských vztahů. Není proto účelné svěřovat část těchto úkolů i zemědělské a potravinářské inspekci.
K § 14
Platná právní úprava nemá ustanovení o aplikaci předpisů o správním řízení při plnění úkolů zemědělské a potravinářské inspekce. Zvláštní povaha a účel některých opatření podle tohoto zákona vyžadují při jejich ukládání poněkud jiný postup, než umožňují obecné předpisy o správním řízení, např. při ukládání opatření podle § 7 je nezbytné okamžité provedení úkonu bez případných průtahů, s nimiž jsou úkony ve správním řízení neodlučně spojeny. Proto zákon upravuje řešení těchto vztahů odchylně od správního řízení, včetně řízení o opravném prostředku.
Při plnění úkolů podle tohoto zákona se řídí zemědělská a potravinářská inspekce též podle Zásad kontroly v národním hospodářství a státní správě uveřejněných pod č. 66/1982 Sb.
K § 15
Kontrolu jakosti osiv, sadby a ostatních zemědělských výrobků určených pro výrobní spotřebu v zemědělské výrobě, jakož i procesu zemědělské výroby, provádějí jiné orgány podle zvláštních předpisů, zejména Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze a orgány veterinárního dozoru.
Podle tohoto zákona patří do působnosti zemědělské a potravinářské inspekce kontrola jakosti mléka a ovčího sýra, protože oba tyto výrobky mlékárensky zpracované jsou potravinářskými výrobky; není proto účelné ponechávat mléko a ovčí sýr jako surovinu v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního stavu zemědělského v Praze, zejména též proto, že inspekce je k této kontrole podstatně lépe vybavena, a to jak po personální, tak po hmotné stránce.
Vzhledem k specifickým podmínkám resortů federálního ministerstva národní obrany, Správy federálních hmotných rezerv, ministerstva vnitra České socialistické republiky, federálního ministerstva vnitra a Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky jeví se účelným, aby kontrolu jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu dodávaných těmto resortům nebo v nich vyráběných zabezpečovaly jejich vlastní kontrolní orgány.
K § 16
Zákon se nedotýká kontrolní působnosti prováděné podle jiných předpisů, zejména orgány státního zkušebnictví (zákon č. 30/1968 Sb.), odborné státní kontroly rostlinné výroby (zákon č. 61/1964 Sb.), veterinárního hygienického dozoru (zákon č. 66/1961 Sb.) a hygienické služby (zákon č. 20/1966 Sb.).
K § 17
Je účelné, aby posudky a osvědčení zemědělské a potravinářské inspekce platily v obou republikách, neboť by nebylo hospodárné vypracovávat je duplicitně.
V Praze dne 18.února 1986.
J. Korčák, v. r.
předseda vlády České socialistické republiky
ing. V. Třeška, Csc., v. r.
ministr zemědělství a výživy, v. r.
České socialistické republiky