ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1986

IV. volební období

135

Vládní návrh

Zákon

České národní rady

ze dne .............................. 1986,

kterým se doplňuje zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, se doplňuje takto:

1. Za § 17 se vkládají § 17 a a 17 b, které včetně nadpisů zní:

"§ 17 a

Přestupky

(1) Za přestupek na úseku státní ochrany přírody může uložit okresní národní výbor občanovi

a) důtku,

b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2 nebo 3.

(2) Důtku nebo pokutu až do výše 1 000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že

a) poškodí součásti přírody v chráněných územích nebo mění dochovaný stav chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek,

b) chová bez povolení chráněné živočichy [Vyhláška č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.] v zajetí, sbírá, přemisťuje nebo poškozuje jejich vývojová stádia, ruší nebo jinak nepříznivě zasahuje do jejich přirozeného vývoje nebo životního prostředí,

c) nevede předepsané záznamy o chovu a zpracování chráněných živočichů a obchodování s nimi nebo vede tyto záznamy nesprávně,

d) používá při dovoleném chytání nebo usmrcování chráněných živočichů prostředků a zařízení, kterými je nelze chytit neporušené nebo okamžitě usmrtit,

e) ničí chráněné rostliny nebo jejich části [Vyhláška č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.] nebo je ruší ve vývoji,

f) neoznámí příslušnému národnímu výboru nutné skácení stromů rostoucích mimo les [Vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.], které bezprostředně ohrožovaly životy osob nebo provozování obecně prospěšného zařízení nebo nenabídne vytěženou dřevní hmotu ze stromů rostoucích mimo les organizaci určené k jejímu výkupu,

g) vykonává jinou činnost, která není dovolena v ochranném palmu určeném k zabezpečení chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo chráněných přírodních památek.

(3) Pokutu až do výše 5 000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustí přestupku tím, že

a) ničí součásti přírody v chráněných územích nebo zařízení určená k jejich ochraně, ničí chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky nebo jinak ohrožuje jejich stav,

b) poškodí stromy rostoucí mimo les nebo je skácí bez povolení,

c) usmrcuje nebo chytá bez povolení chráněné živočichy nebo ničí jejich životní prostředí

d) ohrožuje chráněné živočichy nad nezbytnou míru při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelu a při hygienických opatřeních,

e) vyváží bez povolení do zahraničí chráněné živočichy nebo jejich vývojová stadia,

f) jinak porušuje podmínky ochrany v chráněných územích, na chráněných přírodních výtvorech nebo na chráněných přírodních památkách.

(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy [Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].

(5) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.

§ 17 b

Pokuty organizacím

(1) Okresní národní výbor může uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs organizaci, která

a) poškodí součásti přírody v chráněných územích nebo mění dochovaný stav chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek,

b) poškodí stromy rostoucí mimo les nebo je skácí bez povolení, neoznámí příslušnému národnímu výboru nutné skácení stromů rostoucích mimo les [Vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.], které bezprostředně ohrožovaly životy osob nebo provozování obecně prospěšného zařízení nebo nenabídne vytěženou dřevní hmotu ze stromů rostoucích mimo les organizaci určené k jejímu výkupu,

c) ničí chráněné rostliny nebo jejich části nebo je ruší ve vývoji,

d) chová bez povolení chráněné živočichy v zajetí, sbírá, přemisťuje nebo poškozuje jejich vývojová stadia, ruší nebo jinak nepříznivě zasahuje do jejich přirozeného vývoje nebo životního prostředí,

e) nevede předepsané záznamy o chovu a zpracování chráněných živočichů a obchodování s nimi nebo vede tyto záznamy nesprávně,

f) používá při dovoleném chytání nebo usmrcování chráněných živočichů prostředků a zařízení, kterými je nelze chytit neporušené nebo okamžitě usmrtit,

g) vykonává jinou činnost, která není dovolena v ochranném pásmu určeném k zabezpečení chráněných uzemí, chráněných přírodních výtvorů nebo chráněných přírodních památek.

(2) Okresní národní výbor může uložit pokutu až do výše 250 000 Kčs organizaci, která

a) ničí součásti přírody v chráněných územích nebo zařízení určená k jejich ochraně, ničí chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky nebo jinak ohrožuje jejich stav,

b) poškodí nebo skácí bez povolení stromy rostoucí mimo les ve větším rozsahu,

c) usmrcuje nebo chytá bez povolení chráněné živočichy nebo ničí jejich životní prostředí,

d) ohrožuje chráněné živočichy nad nezbytnou míru při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelu a při hygienických opatřeních,

e) vyváží bez povolení do zahraničí chráněné živočichy nebo jejich vývojová stadia,

f) jinak porušuje podmínky ochrany v chráněných územích na chráněných přírodních výtvorech nebo na chráněných přírodních památkách,

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti protiprávního jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené škody.

(4) Okresní národní výbor může v rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 1 nebo 2 současně organizaci uložit, aby v určené lhůtě provedla opatření k nápravě následků jednání, za něž byla pokuta uložena; jestliže tak organizace neučiní, lze jí uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty uložené podle odstavce 1 nebo 2.

(5) Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne, kdy se okresní národní výbor o porušení povinnosti dozvěděli nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo; další pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy měla být povinnost uložená organizaci splněna.

(6) Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(7) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace popřípadě jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.

(8) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.".

2. § 19 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Ministerstvo kultury České socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy může stanovit obecně závazným právním předpisem způsob společenského ohodnocení vybraných částí přírody chráněných tímto zákonem a k němu vydanými prováděcími předpisy [Vyhláška č. 80/1965 Sb. o ochraně volně žijících živočichů.

Vyhláška č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.].".

Čl. II.

Zrušuje se § 11 písm. d) zákona č. 60/1961 Sb. o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

Čl. III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1986.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Obecná část

Rozmach výroby, především průmyslové a zemědělské, ale i doprava, výstavba atd., zhoršuje svými druhotnými účinky přirozený vývoj v biosféře, přináší narušování životního prostředí, včetně jeho nejvýznamnější složky - přírody. Nejčastější případy porušování podmínek ochrany přírody se týkají znečišťování chráněných biotopů průmyslovými exhalacemi a odpady, necitlivých zásahů při uplatňování zemědělské velkovýroby, jako je např. nadměrné užívání umělých hnojiv, chemických prostředků na ochranu rostlin, porušování podmínek při melioracích a rekultivacích, nepovolená těžba anorganických a organických surovin apod. Časté jsou také případy porušování konkrétních podmínek ochrany stanovených v jednotlivých právních úpravách o vyhlášení velkoplošných i maloplošných chráněných území včetně jejich ochranných pásem.

Další nebezpečí pro přírodu představují nové masové tendence obyvatel týkající se využívání volného času. Rozvoj individuální i organizované rekreace způsobuje vážné narušování a poškozování přírody, především poškozování nebo ničení přírody v chráněných územích, nedovolený sběr chráněných rostlin, rozdělávání ohně s nebezpečím vzniku požáru, rušení klidu s důsledky pro zdravý vývoj fauny, znečišťování přírody odpadky nejrůznějšího druhu, poškozování zařízení na ochranu přírody, nerespektování biologických potřeb přírody v souvislosti s rozvojem motorismu, jako je znečišťování vod, půdy, ovzduší, nedovolené vjezdy apod.

Porušování chráněných částí přírody představuje rovněž okruh případů souvisejících se stavební a jinou činností občanů a organizací při realizaci jejich ekonomických zájmů. K poškozování hodnot dochází především nedovolenou výstavbou chat, těžbou anorganických surovin, vyvážením odpadů, ale i neoprávněným vývozem chráněných přírodnin apod. Společensky mimořádně závažnou činností je nepovolené kácení stromů rostoucích mimo les, popřípadě nedodržování podmínek stanovených v povolení.

Z vyhlášky č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů, jde o skutkové podstaty týkající se neoprávněného chovu a sběru chráněných živočichů, přemisťování nebo poškozování jejich vývojových stadií, jakož i jejich nepovolený vývoz do zahraničí. V podstatě to samé se vyskytuje i na úseku chráněných druhů rostlin (vyhláška č. 54/1958 Ú. l.).

Za porušování předpisů o ochraně přírody mohly postihovat okresní národní výbory podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pouze občany, a to pokutou maximálně do výše 500 Kčs. Dosavadní úprava zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, neumožňovala postihnout organizace, které nevhodnou a necitlivou činností v různých formách a většinou ve značném rozsahu i intenzitě způsobují poškozování přírodních hodnot. Navrhovaná právní úprava proto národním výborům v zájmu účinnější ochrany přírody umožňuje ukládat za přestupky vyšší pokuty, diferencované podle závažnosti jednání a rovněž umožňuje ukládat pokuty i organizacím.

Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet ani na zvýšení počtu pracovníků.

Zvláštní část

K čl. I.

K § 17 a

Podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů, lze občanu, který se dopustí přestupku na úseku státní ochrany přírody uložit pokutu do výše 500 Kčs. Tento postih je z hlediska zájmů státní ochrany přírody nedostačující. Proto se v návrhu stanoví pokuty, diferencované podle závažnosti nedovolených zásahů do ochranných podmínek chráněných částí přírody, je-li toto jednání ve smyslu citovaného zákona přestupkem, a to do výše 7. 000 Kčs, popřípadě až do výše 5 000 Kčs. Posunutí horní hranice pokuty stanovené přestupkovým zákonem se z hlediska účinného zabezpečení státní ochrany přírody považuje za nevyhnutelné.

Skutkové podstaty uvedené v odstavci 2 a 3 odpovídají konkrétním povinnostem uloženým v obecně závazných právních předpisech vydaných k ochraně přírody, zejména v zákoně č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, a v dalších předpisech, vydaných k jeho provedení, tj. ve vyhlášce č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany, vyhlášce č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů, a ve vyhlášce č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů. Z citovaných obecně závazných právních předpisů bylo převzato i pojmosloví, jako např. "vývojová stadia", jimiž jsou všechna stadia chráněných živočišných druhů až po narození nebo vylíhnutí (vajíčko, larva, kukla, pupa apod.), jejich "přemisťování" (z původního přírodního prostředí, jako např. vybírání vajec z hnízd chráněných ptáků, odchyt vývojových stadií hmyzu a jejich přemisťování a "záznamy o chovu a zpracování chráněných živočichů", které obsahují tzv. chovné knihy (sešity, listy), vedené chovateli popř. chovatelskými organizacemi, a z pověření krajského národního výboru evidovány a kontrolovány krajskými středisky státní památkové péče a ochrany přírody. Preparátorská činnost, včetně záznamů o povolení, se zaznamenává do knih (sešitů), které jsou vedeny, evidovány a kontrolovány stejným způsobem jako chovné knihy. Skutková podstata uvedená v odstavci 3 písm. d) je mimo jiné naplněna, ohrožuje-li občan chráněné živočišné druhy nad nezbytnou míru při hygienických opatřeních. Aby se při posuzování těchto přestupků zabránilo střetu právních předpisů, vydaných pro oblast péče a vytváření a ochranu zdravých životních podmínek a právních předpisů vydaných pro oblast ochrany přírody budou národní výbory vycházet z té skutečnosti, že skutková podstata tohoto přestupku není naplněna, jde-li o hygienická opatření vyplývající pro občana z obecně závazného právního předpisu (zejména zákona č. 20/1966 Sb., vyhlášky č. 45/1966 Sb. a obecně závazných směrnic hlavního hygienika ČSR) nebo o hygienická opatření nařízená podle zákona č. 20/1966 Sb. orgány hygienické služby všech stupňů, byla-li provedena odborně správně a v mezích obecně závazných právních předpisů popř. rozhodnutí orgánu hygienické služby.

Kritériem pro stupeň sankce (výše pokuty) je stupeň závažnosti zásahu do předpisy stanovených podmínek ochrany přírody.

Při projednávání přestupků zejména při zjišťování podmínek odpovědnosti občanů, stanovení druhu trestu a jeho výměry a při zjišťování příslušnosti k projednání přestupků se bude postupovat podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

Stanovením konkrétních skutkových podstat je současně umožněno zrušit ustanovení § 11 písm. d) zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Obdobná právní úprava byla v našem právním řádu provedena již v některých dřívějších zákonech, např. ve stavebním zákoně č. 50/1976 Sb. (§ 105), v zákoně č. 142/1970 Sb. o devizovém hospodářství (§ 27), v zákoně č. 86/1972 Sb. o plemenitbě hospodářských zvířat (§ 23).

K § 17 b

§ 17 b upravuje ukládání sankcí organizacím porušujícím povinnosti uložené obecně závaznými právními předpisy na ochranu přírody. Skutkové podstaty jsou v zásadě vymezeny shodně jako v § 17 a. Při posuzování skutkové podstaty uvedené v odstavci 2 písm. d), tj. ohrožování chráněných živočichů nad nezbytnou míru při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelu a při hygienických opatřeních, budou národní výbory vycházet z té skutečnosti, že skutková podstata není naplněna, jde-li o hygienická opatření vyplývající pro organizaci z obecně závazného právního předpisu, zejména zákona č. 20/1966 Sb., vyhlášky č. 45/1966 Sb. a obecně závazných směrnic hlavního hygienika ČSR nebo o hygienická opatření nařízená podle zákona č. 20/1966 Sb. orgány hygienické služby všech stupňů, byla-li provedena odborně správně a v mezích obecně závazných právních předpisů, popř. rozhodnutí orgánu hygienické služby.

Rovněž opatření v lesních porostech v chráněných územích prováděná podle schválených lesních hospodářských plánů nebo podle rozhodnutí orgánů státní správy lesního hospodářství, vydaná po projednání s orgány státní ochrany přírody, nejsou poškozením součástí přírody.

Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti a významu protiprávního jednání popř. k rozsahu způsobené škody. Sankční opatření jsou u organizací navíc ještě zesílena ustanovením o možnosti uložit opatření k nápravě následků jednání, za něž byla pokuta uložena. Nejčastěji to bude náhradní výsadba stromů, popř. rostlin, obnova zařízení sloužícího k ochraně části přírody apod. Pro případ nesplnění takto uloženého opaření v určené lhůtě může národní výbor uložit další pokutu v dvojnásobné výši.

Sankce budou národními výbory ukládány zpravidla z podnětu orgánů a organizací státní ochrany přírody nebo na základě vlastního zjištění.

Byla-li organizaci uložena pokuta, nezprošťují se tím ani organizace ani pracovníci odpovědnosti vyplývající ze zvláštních předpisů, např. o náhradě škody.

S ohledem na skutečnost, že ukládání pokut organizacím na úseku ochrany přírody není upraveno v jiném právním předpisu, určují se subjektivní i objektivní lhůty pro uložení sankcí a splatnost pokuty přímo v zákoně. Národní výbor určí v rozhodnutí o uložení pokuty také lhůtu, ve které organizace je povinna odstranit následky nedovelené činnosti, za kterou jí byla pokuta uložena.

Výnosy z uložených pokut poplynou do rozpočtů okresních národních výborů.

K § 19 odst. 3

Obecně závazný právní předpis, k jehož vydání je zmocněno ministerstvo kultury České socialistické republiky, bude obsahovat seznam vybraných chráněných částí přírody (rostlin, živočichů atd. s vyjádřením kritérií pro jejich společenské ohodnocení.

Výběr jednotlivých částí přírody a stanovení kritérií pro objektivní vyjádření společenského ohodnocení bude vycházet z jejich biologické hodnoty, přírodovědeckého významu, ojedinělosti výskytu, nenahraditelnosti druhu z hlediska přírodního bohatství atd.

Tento předpis bude sloužit jako podklad ve správním i soudním řízení pro ohodnocování vybraných částí přírody, při posuzování celospolečenských ztrát, ke kterým dochází v důsledku různých nežádoucích zásahů do těchto částí přírody. Současně bude cennou pomůckou ve správním i soudním řízení při rozhodování o tom, zda je možno protiprávní jednání v ochraně přírody kvalifikovat jako přestupek, přečin nebo trestný čin v souvislosti s ohodnocením společenské ztráty, ke které tímto jednáním došlo.

K čl. II.

Vzhledem k tomu, že ustanovení § 17 a obsahuje nově definované skutkové podstaty přestupků, je nutné zrušit ustanovení § 11 písm. d) zákona č. 60/1966 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

V Praze dne 18, února 1986

Josef Korčák, v. r.

předseda vlády České socialistické republiky

Milan Klusák, v. r.

ministr kultury České socialistické republiky