(3) Zjistí-li ministerstvo vnitra, že výrobek má závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, může zakázat jeho výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo uložit provedení jiných opatření.

(4) Posudek vydaný ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky v rámci jeho působnosti ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) bod 3 platí i v České socialistické republice.

§ 33

Ministerstvo vnitra ve vztahu ke krajským národním výborům a okresním národním výborům vykonává hlavní státní požární dozor. Při výkonu tohoto dozoru zjišťuje, jak krajské národní výbory a okresní národní výbory plní úkoly státního požárního dozoru; přitom je oprávněno provést kontrolu v kterémkoliv orgánu a organizaci.

§ 34

(1) Krajský národní výbor vykonává státní požární dozor

a) v orgánech nadřízených organizacím z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 5, pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra,

b) posuzováním dokumentace staveb včetně technologií v případech stanovených obecně závazným právním předpisem,

c) v organizacích, určených ministerstvem vnitra v rozsahu § 31 písm. a), c), e) a f), pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra.

(2) Krajský národní výbor dohlíží, jak okresní národní výbory plní úkoly při výkonu státního požárního dozoru; přitom je oprávněn provést kontrolu v kterékoliv organizaci ve svém územ ním obvodu.

§ 35

Okresní národní výbor vykonává státní požární dozor v rozsahu § 31 písm. a), c), e) a f), pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra nebo krajskému národnímu výboru.

Vyloučení věci z užívání a zastavení provozu

§ 36

(1) Jestliže věc nebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o

a) vyloučení věci z užívání,

b) zastavení provozu v objektech, které toto nebezpečí vyvolávají.

(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.

(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavci 1 a 2 oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.

(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavci 1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.

§ 37

Zastavení provozu musí být předem projednáno s vedoucím organizace. Dojde-li vyloučením věci z užívání nebo zastavením provozu v jednotlivých objektech k podstatnému omezení nebo zastavení provozu v celém závodě nebo v celé organizaci, orgán vykonávající státní požární dozor o tom neodkladně uvědomí orgán nadřízený organizaci.

§ 38

Užívat věc, která byla vyloučena z užívání (§ 36 odst. 1 písm. a) nebo obnovit zastavený provoz (§ 36 odst. 1 písm. b), lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zastavení provozu.

Oddíl třetí

Preventivní požární kontroly

§ 39

(1) Účelem preventivních požárních kontrol je prověrka dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně

a) v objektech organizací, které určí okresní národní výbor,

b) v rodinných domcích a jiných objektech ve vlastnictví nebo užívání občanů.

(2) Okresní národní výbor určí k provedení preventivních požárních kontrol takové objekty, ve kterých se zřetelem k jejich velikostí a významu, malému požárnímu nebezpečí a malému rozsahu chráněných hodnot, není nutné vykonávat státní požární dozor.

§ 40

(1) Místní národní výbor vytváří k provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny. Do těchto skupin zařazuje členy Svazu požární ochrany, popřípadě i jiné osoby; přitom přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům. Vedoucí kontrolní skupiny ustanovuje po projednání se Svazem požární ochrany.

(2) Místní národní výbor může ustanovit pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany národního výboru, zpravidla z členů Svazu požární ochrany.

§ 41

(1) Kontrolní skupiny při provádění preventivních požárních kontrol upozorní občany a příslušné pracovníky organizací na zjištěné nedostatky, požadují jejich neodkladné odstranění a pro tyto účely poskytují potřebné informace a vysvětlení; nedostatky, které není možné odstranit neodkladně, oznamují místnímu národnímu výboru.

(2) Místní národní výbor

a) ukládá opatření k odstranění nedostatků, které mohou vést ke vzniku požáru nebo ke ztížení záchrany osob a majetku a kontroluje plnění těchto opatření,

b) rozhoduje o vyloučení věci z užívání; ustanovení § 36 a 38 platí obdobně,

c) navrhuje okresnímu národnímu výboru vydat rozhodnutí o zastavení provozu.

§ 42

Podrobnosti o provádění preventivních požárních kontrol stanoví obecně závazný právní předpis.

ČÁST TŘETÍ

SBOR POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Postavení a organizace Sboru požární ochrany

§ 43

(1) Zřizuje se Sbor požární ochrany. Jeho základním posláním je chránit před požáry život a zdraví občanů a majetek.

(2) Sbor požární ochrany je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra České socialistické republiky (dále jen "ministr vnitra") je představeným příslušníků Sboru požární ochrany.

(3) V rámci Sboru požární ochrany se vytvářejí správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany.

§ 44

(1). Ministerstvo vnitra, krajské národní výbory a okresní národní výbory zřizují k plnění svých úkolů na úseku požární ochrany správy Sboru požární ochrany.

(2) Náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru ustanovuje do funkce a odvolává z ní plenární zasedání příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.

(3) Zástupce náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru a velitele útvaru Sboru požární ochrany ustanovuje do funkce a odvolává z ní rada příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany po projednání s náčelníkem správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.

§ 45

(1) Správa Sboru požární ochrany národního výboru je zvláštním orgánem národního výboru [§ 63 b zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).]. Je řízena radou národního výboru a správou Sboru požární ochrany vyššího stupně. Za svou činnost odpovídá radě národního výboru.

(2) Správa Sboru požární ochrany národního výboru

a) vykonává státní správu na úseku požární ochrany s výjimkou věcí patřících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru, jeho rady, komisi a správních komisí,

b) řídí útvar Sboru národní ochrany,

c) zpracovává odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečuje plnění usnesení národního výboru a jeho orgánů,

d) informuje poslance o své činnosti.

(3) Příslušníci správy Sboru požární ochrany národního výboru se zúčastňují schůzí a besed poslanců s voliči.

§ 46

(1) Vláda České socialistické republiky urči celkové početní stavy Sboru požární ochrany.

(2) Ministr vnitra po projednání s krajskými národními výbory stanoví organizaci a určí početní stavy správ Sboru požární ochrany národních výborů a útvarů Sboru požární ochrany.

Oddíl druhý

Pracovněprávní vztahy příslušníků Sboru požární ochrany

§ 47

Podmínky přijetí

(1) Příslušníkem Sboru požární ochrany (dále jen "příslušník") může být jen československý státní občan, který je bezúhonný, morálně a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce ve Sboru požární ochrany, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.

(2) Podmínku dovršení věku podle odstavce 1 nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany. Tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.

(3) Podrobnosti o podmínkách přijetí a výjimky z podmínky vzdělání stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 48

Slib

(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrný Československé socialistické republice a jejímu socialistickému společenskému zřízení, budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry.

Své povinnosti budu vykonávat svědomitě, důsledně plnit rozkazy a pokyny náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany a při svém jednání budu mít stále na zřeteli zájmy socialistické společnosti."

(2) Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.

§ 49

Pracovní poměr a zkušební doba

(1) Příslušník je v pracovním poměru

a) k okresnímu národnímu výboru nebo

b) ke krajskému národnímu výboru nebo

c) k ministerstvu vnitra nebo jím řízené organizaci na úseku požární ochrany.

(2) S příslušníkem může být při přijetí do pracovního poměru sjednána zkušební doba až na šest měsíců.

§ 50

Převedení na jinou práci a přeložení

(1) Příslušníka lze převést i bez jeho souhlasu na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.

(2) Příslušníka lze přeložit i bez jeho souhlasu do jiného místa výkonu služby v rámci organizace i na dobu delší než 90 dnů, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby. Opětovně lze příslušníka přeložit nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho dřívější přeložení, pokud se s organizací nedohodne jinak.

§ 51

Pracovní cesta při plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany

(1) Správa Sboru požární ochrany je povinna na požádání správy Sboru požární ochrany vyššího stupně vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany. Obecně závazný právní předpis stanoví, co se rozumí mimořádnými úkoly Sboru požární ochrany.

(2) K plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

(3) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům náčelníka správy Sboru požární ochrany nebo velitele útvaru Sboru požární ochrany, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.

(4) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany uhradí ten národní výbor, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.

(5) Jestliže národní výbor, u něhož je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany, má nárok na náhradu vůči národnímu výboru, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.

§ 52

Okamžité zrušení pracovního poměru

S příslušníkem se může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.

§ 53

Povinnosti příslušníků

(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru

a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Sboru požární ochrany a z rozkazů a pokynů náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany; splnění rozkazu smí odmítnout, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin nebo přečin,

b) zvyšovat své politické a odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,

c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.

(2) Podrobnosti výkonu služby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 54

Odměny a kárná opatření

(1) Ministr vnitra, náčelníci správ a velitelé útvarů Sboru požární ochrany mohou příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Rozsah jejich pravomoci udělovat odměny a ukládat kárná opatření stanoví obecně závazný právní předpis.

(2) Odměnami jsou

a) písemná pochvala,

b) věcný dar,

c) peněžitá odměna,

d) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti.

(3) Dalším kárným opatřením je snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.

(4) Náčelníkovi správy Sboru požární ochrany národního výboru může udělovat odměny s výjimkou odměny uvedené v odstavci 2 písm. d) a ukládat kárná opatření s výjimkou kárného opatření uvedeného v odstavci 3 předseda tohoto národního výboru, a to zpravidla na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.

Pracovní doba

§ 55

(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může být nejvýše 24 hodin; přitom délka pracovní doby v této směně může být nejvýše 18 hodin.

(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 15 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 15 minut, nejvýše však v rozsahu 45 minut za směnu.

(3) Začátek a konec pracovní doby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 56

(1) Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.

(2) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje v rámci pracovní směny pracovní pohotovost na pracovišti.

(3) U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.

(4) Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti, a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.

(5) Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytuje náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.

(6) Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 57

Péče o příslušníky

(1) Náčelník správy Sboru požární ochrany je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění tohoto úkolu jsou organizace povinny poskytnout pomoc.

(2) Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví obecně závazný právní předpis.

Společná ustanovení o pracovněprávních vztazích příslušníků

§ 58

V pracovněprávních vztazích příslušníků, kteří jsou v pracovním poměru k okresnímu národnímu výboru nebo ke krajskému národnímu výboru, plní úkoly vedoucího organizace náčelníci správ Sboru požární ochrany těchto národních výborů; v pracovněprávních vztazích náčelníka správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru nebo krajského národního výboru plní úkoly vedoucího organizace předseda tohoto národního výboru.

§ 59

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na pracovněprávní vztahy příslušníků zákoník práce a obecně závazné právní předpisy vydané na jeho základě.

Oddíl třetí

Hodnosti a stejnokroj

§ 60

Hodnosti

(1) Příslušníkům náleží hodnosti s označením příslušnosti ke Sboru požární ochrany. Příslušnost ke Sboru požární ochrany se vyjadřuje zkratkou "PO" u každé hodnosti.

(2) Stanoví se tyto hodnosti

a) praporčické:	rotný PO, rotmistr PO, nadrotmistr PO, podpraporčík PO, praporčík PO, nadpraporčík PO;
b) důstojnické:	podporučík PO, poručík PO, nadporučík PO, kapitán PO, major PO, podplukovník PO, plukovník PO.

 

§ 61

Jmenování a povyšování do hodností

(1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného PO; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra PO a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka PO.

(2) Do praporčické nebo důstojnické hodnosti jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný náčelník správy Sboru požární ochrany nebo ministr vnitra.

(3) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže

a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,

b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,

c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti a

d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut.

(4) Povyšování do hodnosti plukovníka PO je výběrové.

§ 62

Odnětí hodnosti

Ministr vnitra může odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníkovi, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

§ 63

Stejnokroj

(1) Příslušníkům náleží stejnokroj.

(2) Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit. Výjimku z této povinnosti může povolit náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany.

§ 64

Podrobnosti o hodnostech a stejnokroji příslušníků, výjimky z § 61 odst. 1 a řízení ve věcech hodností příslušníků upraví obecně závazný právní předpis.

ČÁST ČTVRTÁ

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 65

Druhy jednotek požární ochrany

(1) Jednotkami požární ochrany jsou:

a) útvar Sboru požární ochrany, který je složený z příslušníků,

b) závodní požární útvar, který je složený z pracovníků organizace (dále jen "pracovníci"),

c) dobrovolný veřejný požární sbor a dobrovolný závodní požární sbor, které jsou složeny z osob vykonávajících činnost v těchto jednotkách požární ochrany dobrovolně, vedle svého zaměstnání (dále jen "členové") a jsou zpravidla členy Svazu požární ochrany.

(2) Zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání, stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 66

Útvary Sboru požární ochrany

(1) Okresní národní výbor zřizuje okresní útvar Sboru požární ochrany.

(2) Krajský národní výbor zřizuje krajský útvar Sboru požární ochrany.

(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů zřídit útvar Sboru požární ochrany ministerstva vnitra.

(4) Ministerstvo vnitra může v odůvodněných případech udělat výjimku z povinnosti zřídit útvar Sboru požární ochrany podle odstavce 1 nebo 2. Se souhlasem ministerstva vnitra může výjimečně zřídit útvar Sboru požární ochrany i jiný než okresní národní výbor nebo krajsky národní výbor.

(5) Na základě dohody mezi ministerstvem vnitra, ústředním orgánem a krajským národním výborem může být zřízen útvar Sboru požární ochrany i v organizaci. Zásady zřizování útvarů Sboru požární ochrany v organizacích stanoví vláda České socialistické republiky.

§ 67

Závodní požární útvar

(1) Závodní požární útvar zřizuje organizace, kterou určí krajský národní výbor v dohodě s orgánem přímo nadřízeným organizaci. Přitom se přihlíží zejména k velikostí organizace, jejímu významu pro národní hospodářství, k požárnímu nebezpečí vyplývajícímu z technologie nebo z povahy skladovaných materiálů.

(2) Organizace může zrušit závodní požární útvar jen se souhlasem krajského národního výboru.

(3) Odůvodňují-li to hospodářské nebo jiné důležité okolnosti, může být zřízen závodní požární útvar pro dvě nebo více organizací na základě smlouvy o sdružení; ke zřízení takového závodního požárního útvaru je třeba souhlas krajského národního výboru, v jehož územním obvodu má tento útvar působit.

Dobrovolné jednotky požární ochrany

§ 68

(1) Místní národní výbor zřizuje a spravuje dobrovolný veřejný požární sbor. Velitele tohoto sboru jmenuje po projednání s okresním národním výborem, a to zpravidla na návrh Svazu požární ochrany.

(2) Organizace, kterou určí okresní národní výbor, zřizuje dobrovolný závodní požární sbor. Se souhlasem okresního národního výboru jmenuje jeho velitele.

(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti dobrovolného veřejného požárního sboru nebo dobrovolného závodního požárního sboru se mohou do něho zařadit v nezbytném počtu i osoby vykonávající tuto službu jako svoje povolání. O tomto opatření rozhodne okresní národní výbor; u organizace se souhlasem orgánu nadřízeného organizaci.

§ 69

(1) V organizaci, v niž se nezřizuje jednotka požární ochrany, plní úkoly této jednotky požární ochrany požární hlídky.

(2) Místní národní výbor může místo dobrovolného veřejného požárního sboru zřídit požární hlídku jen se souhlasem okresního národního výboru.

§ 70

Základní úkoly jednotek požární ochrany

(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly

a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,

b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

(2) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s útvary Sboru národní bezpečnosti a dalšími orgány podle zvláštních předpisů. [Např. § 6 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, § 16 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.]

(3) Podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 71

Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany

(1) Příslušníci, pracovníci a členové jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.

(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky tomu národnímu výboru nebo organizaci, která jednotku zřídila.

(3) Činnost velitelů, příslušníků, pracovníků a členů jednotek požární ochrany a zásady velení při společném zásahu stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 72

Odborná způsobilost a příprava

(1) Určené funkce v jednotkách požární ochrany mohou zastávat příslušníci, pracovníci a členové s požadovanou odbornou způsobilostí. Okruh těchto funkcí, obsah odborné způsobilosti, způsob a podmínky jejího ověřování a osvědčování, jakož i vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti, stanoví obecně závazný právní předpis.

(2) Příslušníci, pracovníci a členové jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.

(3) Pracovníci [§ 65 odst. 1 písm. b)], členové dobrovolných jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. c j] a členové požárních hlídek (§ 69) jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany a členové požárních hlídek ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu. [§ 124 zákoníku práce.]

(4) Odborná příprava jednotek požární ochrany zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport. Podrobnosti o odborné přípravě jednotek požární ochrany a o organizování soutěží v požárním sportu stanoví obecně závazný právní předpis.