§ 19

Zrušují se pro území České socialistické republiky

1. Zákon č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích.

2. Opatření ministerstva financí k provádění zákona o soudních poplatcích č. 153/46 260/1967 z 2. ledna 1968, registrované v částce 9/1968 Sb.

3. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození družstev pro výstavbu rodinných domků od soudních poplatků, č. j. 153/11026/1983 z 9. června 1983, registrován v částce 26/1983 Sb.

§ 20

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.

Důvodová správa

I. Všeobecná část

1. Současná právní úprava

Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích. Přílohou tohoto zákona je sazebník soudních poplatků.

Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti vydalo na podkladě zmocnění § 20 citovaného zákona "Opatření k provádění zákona o soudních poplatcích" pod č. j. 153/46 260/67 ze dne 2. 1. 1968, které bylo registrováno v částce 9/1968 Sb. a podává výklad některých ustanovení tohoto zákona a zmocňuje orgány správy soudů k poskytování úlev.

Soudní poplatky se vybírají za činnost soudů v občanském soudním řízení, za některé úkony prováděné orgány správy soudů a za některé úkony prokuratury. Tyto poplatky mají částečně krýt náklady, které vznikají státu výkonem soudnictví v občanskoprávních věcech.

2. Stručné zhodnocení současné právní úpravy

Současné sazby soudních poplatků byly téměř beze změny převzaty ze sazebníku soudních poplatků, vydaného nařízením ministerstva financí č. 22/1959 Sb., o soudních poplatcích. Výše soudních poplatků stanovených pevnou částkou v roce 1959 je vzhledem k poměrně značnému časovému odstupu od této doby překonána hospodářským a sociálně politickým vývojem. Současná výše soudních poplatků stanovených pevnou částkou nesplňuje tak úlohu dílčí regulace soudního vymáhání velmi nízkých částek majetkových nároků a je ve zřejmém nepoměru k faktickým nákladům soudního řízení.

Rozbor účinnosti zákona o soudních poplatcích, který uskutečnilo již v dřívějších letech ministerstvo spravedlnosti ČSR ve spolupráci s krajskými soudy, jakož i zpráva o činnosti soudů v oblasti občanskoprávních vztahů, která byla projednána v květnu 1984 ve vládě ČSR, konstatují, že od r. 1970 dochází stále k nárůstu občanskoprávních sporů a dalších soudních řízení, zejména mezi socialistickými organizacemi a občany. Usnesením, které bylo k této správě přijato, uložila vláda ČSR mimo jiné ministru financi prosazovat v rámci novelizace právních předpisů o soudních poplatcích takovou právní úpravu, která by přispěla k posílení výchovné funkce soudních poplatku ve směru snižování počtu neodůvodněných a neuvážených návrhů na zahájení řízení.

Také nová úprava telekomunikačních tarifů, poštovních poplatků a cen elektrické energie a paliv, provedená v letech 1979-1980, způsobuje, že soudní poplatky již nekryjí původně stanovenou část nákladů státu na výkon soudnictví v občanskoprávních věcech, zatímco náhrady nákladů trestního řízení byly vzniklým cenovým relacím přizpůsobeny a nově upraveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti ČSR č. 66/1980 Srb., kterou se stanoví paušální částka náhrad nákladu trestního řízení.

Naproti tomu výše soudních poplatků stanovených procentní sazbou běžně reaguje na změněné cenové relace a tím nadále splňuje záměry sledované při jejich zavedení. Proto se navrhovaná úprava dotýká především poplatků stanovených pevnou částkou.

Z těchto důvodů byl předložen návrh zásad na úpravu soudních poplatků předsednictvu ÚV KSČ, které s návrhem vyslovilo souhlas.

3. Hlavní cíle a záměry navrhované právní úpravy

Z důvodu shora uvedených a z důvodu odstranění některých výkladových nejasností zákona, které jsou v současné době řešeny judikaturou, se jeví potřeba novelizovat zákon č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích, a vydat vyhlášku k provedení zákona o soudních poplatcích, jejíž příloho by byl sazebník soudních poplatků.

Podle čl. 12 ústavního zákona o československy federaci č. 143/1968 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, je daná a poplatky možno ukládat jen na základě zákona (odstavec 1). Kompetence a působnost mezi orgány federace a republik podle jednotlivých daní je upravena v odstavci 2, 3 a 4 čl. 12 citovaného ústavního zákona. Vzhledem k tomu, že podle odstavce 3 ostatní daně a poplatky stanoví zákony národních rad, patří úprava soudních poplatků do působnosti orgánů republik.

V oblasti právní úpravy daní a poplatků dochází k častým změnám z důvodu společného, ekonomického i sociálního vývoje socialistické společnosti. Proto je třeba pružně reagovat i na nezbytnost zpoplatnění některých nových úkonů, které vyplývají z nově přijímaných zákonných úprav, například u správních poplatků jde o vydání nového zákona o zbraních a střelivu, zákona o pozemních komunikacích, právní úpravy služeb. Obdobné důvody vedly i k právní úpravě předmětu a sazeb notářských poplatků za úkony týkajících se vydržení vlastnického práva ke stavbě a vydědění, které bylo upraveno novelou občanského zákoníku. V této souvislosti nelze opomenout ani úpravu místních poplatků, které stanoví příslušný národní výbor a která musí pružně reagovat na změny místních poměrů. Rovněž je nutno při stanovení výše poplatků přihlížet k výši finančních nákladů, které jsou s provedením poplatných úkonů spojeny.

V neposlední řadě je nutno přihlédnout i k tomu, že daně a poplatky, taxativně jmenované v čl. 12 odstavec 2 ústavního zákona o československé federaci, které jsou upravovány v kompetenci federace také podléhají častým změnám. Např. se jedná o daň z obratu, u níž je sazebník této daně v závislosti na změnách velkoobchodních cen měněn výnosem federálního ministerstva financí prakticky každoročně.

V případě, že by tyto právní úpravy (např. sazby některých poplatků, úkony, za něž se vybírají poplatky atd.) byly součástí zákona, mohlo by se stát, že by s ohledem na ekonomický i sociální vývoj společnosti podléhaly častým změnám, čímž by byla narušena stabilita zákonných úprav.

S ohledem na tyto skutečnosti se navrhuje sazebník soudních poplatků vydat jako přílohu k prováděcí vyhlášce.

Cílem navrhované úpravy je, aby vybírání soudních poplatků plnilo i výchovnou funkci, a to tím, že by vhodnou úpravou omezilo neuvážené podávání žalob a působilo na občany, aby dobrovolná plnili své povinnosti vůči spoluobčanům, organizacím a společnosti.

Z uvedeného vyplývá, že výše soudních poplatků v některých případech v současných podmínkách rozvoje naší společnosti již neplní svoje poslání a vyžaduje novou právní úpravu.

S ohledem na to, že základní právní úprava soudních poplatků bude provedena zákony České a Slovenské národní rady, postupovalo ministerstvo financi ČSR při přípravě návrhu zákona, ale i prováděcí vyhlášky k němu, v úzké součinnosti s ministerstvem financí SSR, takže znění připravených návrhu nové právní úpravy je shodné.

K základním změnám navrhované právní úpravy patří především změna sazeb za jednotlivé úkony a jejich úprava bude na základě zmocnění v 17 zákona provedena v Sazebníku, který bude tvořit přílohu prováděcí vyhlášky. Jedná se zejména o tyto úpravy sazeb:

a) navrhuje se zavést poplatek z návrhu na zahájení řízení o ochranu osobnosti a dále ve věcech podle zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích; tento poplatek stanovit pevnou částkou 600,- Kčs,

b) vzhledem k náročnosti a pracnosti úkolů soudu před nařízením výkonu rozhodnutí podle § 260 občanského soudního řádu se navrhuje zavést nový poplatek za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí v částce 30,- Kčs,

c) navrhovaná úprava zahrnuje zvýšení některých dalších poplatků stanovených pevnou částkou z důvodů vpředu uvedených, jako např. z návrhu na zahájení řízeni, pokud není stanovena zvláštní sazba z dosavadních 20,- Kčs na 100,- Kčs. Z návrhu na zahájení řízení, nelze-li předmět řízeni penězi ocenit, z dosavadních 60,- Kčs na 300,- Kčs. Z návrhu na obnovu řízení z dosavadních 30,- Kčs na 100,- Kčs, přičemž podle stejné sazby by se poplatek platil i v odvolacím řízení proti rozhodnutí o obnově řízení. Stejná sazba jako pro návrhy na obnovu řízení se navrhuje i pro návrhy na zrušení soudního smíru. U návrhu na určení otcovství, včetně popření otcovství, se navrhuje zvýšit poplatek z dosavadních 100 Kčs na 200 Kčs s výjimkou řízeni zahájeného na návrh prokurátora, které je od poplatků osvobozeno,

d) zároveň se navrhuje i zvýšení poplatků stanovených pevnou sazbou za zápisy do podnikových rejstříků z 60,- Kčs na 120,- Kčs, z návrhu za zápis změny bydliště osob u organizací zapsaných v podnikovém rejstříku z 20,- Kčs na 40,- Kčs. První zápisy do podnikového rejstříku se navrhuje osvobodit,

e) navrhuje se zrušit poplatek za sdělení jména soudního znalce nebo tlumočníka (5 Kčs), neboť s touto činností jsou spojeny pouze minimální náklady. Na druhé straně se navrhuje zavést nový poplatek, a to za přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, ve výši 50 Kčs, což kryje v podstatě náklady poštovného,

f) sazby poplatků za činnost soudů (opisy, výpisy, osvědčení, ověření podpisů apod.) byly upraveny v návaznosti na novelizace právní úpravy notářských i správních poplatků,

g) dosud je na úseku soudních poplatků zakotveno placení kolkovými známkami do 400,- Kčs. Navrhuje se zvýšeni hranice pro placení kolkovými známkami do výše 1000,- Kčs shodně jako je tomu u návrhu na úpravu placení notářských a správních poplatků a jak je upraveno v současné právní úpravě arbitrážních poplatků.

4. Finanční dopad navrhované úpravy a administrativní náročnost

Zvýšení soudních poplatků se neprojeví plně a jednoznačně ve zvýšených výdajích obyvatelstva, neboť možnost uplatnění práv občanů v řízení před soudem je zajištěna v řadě případů věcným i osobním osvobozením ze zákona. Nová právní úprava přebírá možnost poskytnuti úlev od soudních poplatků. Účastníkům, kteří uplatňují u soudu svá práva důvodně a mají ve věci úspěch, zpravidla uhradí zaplacený poplatek odpůrce.

Soudní poplatky tvoří jen nepatrnou část příjmů státního rozpočtu České socialistické republiky. Na jejich příjem (inkaso) má vliv jednak množství projednaných občanskoprávních sporů, jednak hodnota ceny předmětu řízeni.

Jak vyplývá z následujícího přehledu a z přehledu o počtu vyřízených právoplatných nároků v občanskoprávních věcech (podle statistiky MS ČSR), má jak inkaso soudních poplatků (bez kolků),tak i počet vyřízených občanskoprávních sporů vzestupnou tendenci.

Přehled inkasa soudních poplatků (bez placení kolky)

	1975	1981	1982	1983
Částka v tis. Kčs	10 874	12 093	12 475	12 992
(1975 = 100%)	100	111,2	114,7	119,5

Zvýšením poplatků, především těch, které jsou stanoveny pevnou částkou, dojde i k celkovému zvýšení soudních poplatků.

Inkaso poplatků za solidní projednání sporů o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželu není možné kvantifikovat, protože nelze evidovat a statisticky sledovat hodnoty, které jsou předmětem sporu. Lze však předpokládat, že při zachování dosavadní sazby poplatku zůstane zachována i výše inkasa poplatků.

Ostatním zvýšením sazeb, zejména minimálních částek stanovených pevnou sazbou, dojde k částečnému zvýšení celkového příjmu soudních poplatků.

Z titulu všech navrhovaných úprav možno předpokládat nárůst příjmů do státního rozpočtu ČSR o cca 20 mil. Kčs.

Navrhovaná právní úprava přinese snížení počtu některých občanskoprávních sporů a s tím související snížení administrativních prací a nevyžádá si zvýšené nároky na počty pracovníků.

II. Zvláštní část

1. K zákonu o soudních poplatcích

K § 1 a 2

Proti dosavadní právní úpravě budou sazby poplatku uvedeny v sazebníku, který bude přílohou prováděcí vyhlášky.

Tato změna umožní pružnější postup při případných změnách, úpravách a potřebě doplnění sazebníku soudních poplatků.

K § 3

Proti dosavadní právní úpravě, je-li předmětem poplatného úkonu nemovitost, považuje se za nutné oddělit základ poplatku od smluvního vztahu občanů. Základem poplatku v těchto případech je cena zjištěná podle cenových předpisů; ke zvýšení ceny až o 20 %, ani k event. snížení ceny, které připouští vyhláška o cenách staveb a pozemků, se nepřihlíží.

K § 4

Přesněji se formuje kdo je poplatníkem, kdy je jím navrhovatel a kdy se jím stává odpůrce.

K § 5 a 6

Nová právní úprava vychází z konstrukce vzniku poplatkové povinnosti vázané na skutečnosti specifikované v tomto ustanovení. Dosud platná úprava vychází ze vzniku poplatkové pohledávky.

V návaznosti na to se upřesňuje odpovídajícím způsobem splatnost poplatku.

K § 7

Za účelem jednotného způsobu placení všech druhů státních poplatků, upravuje se placení kolkovými známkami do 1000,- Kčs shodně jako v návrhu na úpravu notářských a správních poplatku a jak je tomu nyní u arbitrážních poplatků.

Doplňuje se o ustanovení, že poplatek v odvolacím řízení se platí na účet soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje.

K § 8

Následky nezaplacení poplatku v nové právní úpravě byly doplněny proti současnému stavu odstavci 3 a 6 a byl upřesněn odstavec 2. Kromě vyjmenovaných případů v odstavci 1 a případů, kdy se jedná o poplatek za sepsání návrhu na zahájení řízení nebo odvolání proti rozhodnutí do protokolu, se řízení v případě nezaplacení poplatku zastaví a jde-li o návrh na provedení poplatného úkonu správou soudů nebo o návrh na provedení jiného poplatného úkonu, než je uveden v odstavci 1, poplatný úkon se neprovede, dokud pobude poplatek zaplacen.

K § 9

V tomto paragrafu byla zařazena nová ustanovení upřesňující vrácení zaplaceného poplatku, s ohledem na dosavadní justiční praxi.

Nově se upravuje vrácení poplatku při zamítnutí návrhu či odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost a při zpětvzetí návrhu na vydání platebního rozkazu.

Na rozdíl od současného stavu, kdy se vrací jen polovina poplatku se navrhuje, aby v případech, kdy byl návrh na rozvod manželství vzat zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, byl vrácen celý poplatek.

V odvolacím řízení se vrátí polovina soudních poplatků zaplacených v obou stupních řízení, bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo bylo-li odvolání proti rozhodnutí, kterým byl návrh na rozvod manželství zamítnut, vzato zpět.

Částka poplatku, který se nevrací, se zvyšuje z 10 Kčs na 30 Kčs z důvodů alespoň částečného krytí nákladů spojených s vrácením; úprava je shodná s navrženou právní úpravou notářských i správních poplatků.

K § 10

Mezi věcná osvobození se zařadilo osvobození prvního zápisu hospodářských organizací, včetně zápisů členů představenstva družstva do podnikového rejstříku; dosud bylo upraveno v "Opatření k prováděni zákona o soudních poplatcích (registrováno ve Sbírce zákonů v částce 9/1968 Sb. dále jen "Opatření").

Nově se upravuje odstavec 2 písm. a), kdy osobní osvobození, které se přiznává československému státu, rozpočtovým organizacím a Státní bance československé platí bez, omezení. Dosud se přiznávalo, převyšoval-li poplatek 50,- Kčs.

U odstavce 2 písm. b) se pojem "učňové" nahrazuje "žáci středních odborných učilišť a žáci zvláštních odborných učilišť". Dále se rozšiřuje osvobození prokurátora, národního výboru a společenské organizace, jde-li o řízení do nichž vstoupili. V návrhu je zakotveno osvobození vyplývající z Vídeňské úmluvy o diplomatických a konsulárních stycích. Ustanovení v odstavci 3 a 4 jsou převzata z jíž citovaného Opatření.

K § 11 až 13

V navržené úpravě se přihlíží k dosavadní soudní praxi a stanoví se, že ve věcech poplatků týkajících se řízení o odvolání rozhoduje soud, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, pokud o poplatku nerozhodne odvolací soud.

Z hlediska právní jistoty poplatníka se upravuji lhůty, ve kterých lze poplatek (doplatek poplatku) vyměřit a vymáhat.

Právní úprava obsažená v předpisech o soudním řízení a o řízení ve věcech daní a poplatků platí pouze tehdy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

K § 14

Stanoví se povinnost soudu poučit poplatníka o jeho právech a povinnostech ve věcech poplatků.

K § 15

V zájmu zajištění řádné správy soudních poplatků se upravuje kontrolní a dohlídková činnost na tomto úseku.

K § 16

Jednotlivá ustanovení tohoto zákona se vztahují i n a vybírání soudních poplatků orgány prokuratury.

K § 17

Toto ustanovení zajišťuje návaznost navrhované právní úpravy na dosavadní právní předpis.

K § 18

Vzhledem k nové struktuře zákona a potřebě vydat prováděcí předpis se zmocňuje ministerstvo financí ČSR, aby v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ČSR vydalo předpisy potřebné k provedení tohoto zákona. Zmocnění k poskytování poplatkových úlev byla v podstatě převzata z dosud platného zákona.

K § 19

Zrušuje se citované Opatření, které obsahovalo mj. i některé úlevy a osvobození, z nichž některá byla přímo zapracována do zákona a v dalších případech budou na základě odůvodněných požadavků nově posouzena a řešena výnosem vydaným v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ČSR na základě zákonného zmocnění, v němž budou eventuálně stanoveny i podmínky, za kterých se osvobození nebo úlevy poskytují.

V Praze dne 17. října 1984.

Josef Korčák v. r.

předseda vlády

České socialistické republiky

Ing. Jaroslav Tlapák v. r.

ministr financí

České socialistické republiky