ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1984
IV. volební období
90
Vládní návrh
Zásady zákona České národní rady o České obchodní inspekci
Zásada č. 1
Česká obchodní inspekce (dále jen "obchodní inspekce") přispívá svou činností k ochraně zájmů občanů na vnitřním trhu.
Obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu obchodu České socialistické republiky; člení se na ústřední inspektorát a krajské inspektoráty.
V čele obchodní inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr obchodu České socialistické republiky. V čele krajského inspektorátu je ředitel, kterého ustanovuje a odvolává ústřední ředitel.
Obchodní inspekce je rozpočtovou organizací.
V této zásadě je formulováno poslání obchodní inspekce, hlavní zásady jejího organizačního uspořádání a začlenění mezi orgány státní správy. Přitom se vychází z dosavadní právní úpravy tak, jak je zakotvena v zákoně č. 122/1962 Sb., o Státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci ve znění zákona č. 31/1968 Sb., neboť se osvědčila. Název obchodní inspekce, jak je uveden v této zásadě, je v souladu se zákonem ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR a je v souladu i s názvy jiných obdobných orgánů.
Název funkce "ústřední ředitel" pro vedoucího pracovníka organizace a "ředitel" pro vedoucího pracovníka krajského inspektorátu je v souladu se společenským významem a posláním obchodní inspekce a je vhodný a funkční i z hlediska okruhu osob, s nimiž vedoucí pracovníci obchodní inspekce vstupují do jednání. Ústřední ředitel obchodní inspekce je řízen ministrem obchodu ČSR.
Zásada č. 2
Obchodní inspekce
(1) kontroluje v organizacích, provozujících obchodní činnost na vnitřním trhu a při prodeji zboží občany dodržování předpisů a opatření ve věcech vnitřního obchodu, zejména
a) dodržování zásad jednotné socialistické obchodní politiky,
b) dodržování podmínek provozování obchodní činnosti a prodeje zboží občany, stanoveného sortimentu a řádného zásobení prodejen nebo provozoven, prodejní doby, odpovídající úrovně obsluhy, dodržování hygienických předpisů, stanoveného způsobu skladování a dopravy zboží, provádění přejímky co do množství a jakosti,
c) zda zboží je prodáváno ve správné míře, množství, hmotnosti, jakosti a za platné ceny,
d) přesnost měřidel a správnost jejich používání;
(2) kontroluje v orgánech a organizacích, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu, dodržování jakosti a sortimentu hotových výrobků určených pro vnitřní trh, zejména zda odpovídají technickým normám a dále dodržování podmínek stanovených pro skladování těchto výrobků a manipulaci s nimi;
(3) v kontrolovaných organizacích, a podle povahy věci i u jejich nadřízených orgánů, zjišťuje v návaznosti na výsledky kontroly základní příčiny závad a nedostatků, projednává výsledky kontroly s jejich vedoucími, sjednává; opatření k odstranění zjištěných závad a nedostatků a kontroluje jejich plnění.
Tato zásada obsahuje specifikaci poslání obchodní inspekce pro jednotlivé oblasti kontrolního působení. Zabezpečení náročné činnosti obchodní inspekce, jejího účinného působení na odstraňování zjištěných nedostatků a zásady aktivního předcházení vzniku nežádoucích odchylek je podmíněno tím, že kontrolní orgán bude vykonávat svoji působnost v dostatečně široké oblasti a k tomu bude mít i odpovídající kontrolní oprávnění, které mu umožní komplexní přístup ke kontrole i k odstraňování zjištěných nedostatků včetně jejich základních příčin. Zároveň je nezbytné dát působnost a úkoly obchodní inspekce po obsahové i formální stránce do souladu s ustanoveními zákona č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě při respektování toho, že kontrolní působnost obchodní inspekce se vztahuje i na organizace, jejichž činnost nepodléhá režimu zákona o vnitřním obchodě, což je v souladu i se Zásadami č. 66/1982 Sb.
Zásada č. 3
Obchodní inspekce
a) zaměřuje svoji činnost zejména na kontrolu zabezpečování rozhodujících úkolů v konkrétní řídící činnosti vedoucích pracovníků, upevňování socialistického pořádku, ochranu společenských zájmů a práv občanů a na potlačování protispolečenských jevů,
b) zjišťuje nedostatky a jejich základní příčiny i ve vztahu k úrovni řídící práce a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání,
c) ukládá, popř. navrhuje podle výsledků kontrol zásadní opatření k trvalému odstranění nedostatků a jejich základních příčin; jde-li o hrubé nedostatky, nebo nedostatky, jejichž odstranění není možné v rámci působnosti kontrolované organizace, vyžaduje zásah nadřízeného orgánu,
d) zobecňuje poznatky z výkonu kontrol a navrhuje orgánům, řídícím kontrolované organizace, opatření ke zkvalitnění řízení a kontroly a jiná opatření k celkovému zlepšení práce v příslušných úsecích,
e) zabezpečuje systematickou kontrolu opatření k odstranění zjištěných nedostatků a jejich základních příčin,
f) upozorňuje na zjištěné nedostatky nadřízené orgány kontrolovaných organizací, národní výbory, společenské orgány a organizace, zejména ROH a SSM a informuje je o přijatých opatřeních k nápravě zjištěných nedostatků,
g) předchází vzniku nedostatků a závad, zejména včasným odhalováním jejich příčin, výchovným působením, zevšeobecňováním a zveřejňováním výsledků kontrol,
h) ukládá sankční a jiná opatření podle tohoto zákona.
Zásada upravuje obecně povinnosti obchodní inspekce a stanoví způsob plnění jejich úkolů stanovených tímto zákonem. Vychází přitom ze zásad, záměrů a cílů vyjádřených v usnesení vlády ČSSR č. 190/1981, v usnesení vlády ČSR č. 235/1981 o opatřeních ke zdokonalení kontrolního systému a ze Zásad č. 66/1982 Sb. kontroly v národním hospodářství a ve státní správě. Při provádění kontrol se postupuje v souladu s vyhláškou č. 75/1959 Ú. l., Zásadami kontroly v národním hospodářství a ve státní správě a vyhláškou č. 93/1982 Sb. Svou působnost u vyšších člunků řízení obchodní inspekce vykonává pouze v závažných a odůvodněných případech.
Zásada č. 4
(1) Pracovníci obchodní inspekce jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni:
a) vstupovat
1. do prostor všech organizací provozujících obchodní činnost na vnitřním trhu,
2. do expedičních prostor a skladů organizací a orgánů, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu,
3. při odhalování příčin vzniku nedostatků, zjištěných v expedičních prostorách a skladech organizací a orgánů, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu nebo v souvislosti s poznatky z kontrolní činnosti na vnitřním trhu i do ostatních prostor těchto organizací a orgánů;
b) požadovat potřebné doklady, údaje a vysvětlení od příslušných pracovníků kontrolovaných organizací, orgánů jim nadřízených a od občanů prodávajících zboží;
c) požadovat od vedoucích kontrolovaných organizací a orgánů, aby bez průtahů odstranili zjištěné nedostatky a jejich příčiny;
d) odebírat na náklad kontrolovaných organizací nebo občanů, prodávajících zboží, potřebné vzorky k posouzení jejich jakosti a na jejich náklad provádět rozbory nebo provedení rozborů na příslušných orgánech nebo organizacích požadovat; na základě těchto rozborů vydávat pro účastníky závazné posudky nebo na příslušných orgánech a organizacích jejich vydání požadovat, pokud o jakosti těchto kontrolovaných výrobků již nerozhodl k tomu příslušný orgán.
(2) Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni přibírat k účasti na kontrole odborné pracovníky jiných orgánů a organizací, je-li to odůvodněno zvláštní povahou kontrolované činnosti a požadovat jejich uvolnění na dobu nejdéle 10 pracovních dnů v roce, přičemž uvolňující orgán nebo organizace jsou povinny těmto pracovníkům poskytnout náhradu mzdy; účast těchto pracovníků na kontrole se považuje za činnost v obecném zájmu. O podmínkách účasti na kontrole se ústřední ředitel obchodní inspekce a ředitel krajského inspektorátu obchodní inspekce s příslušným orgánem nebo organizací včas dohodne.
(3) Vedoucí kontrolované organizace a orgánu je povinen neodkladně provést nezbytná opatření k odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a podat obchodní inspekci ve stanovené lhůtě zprávu o provedených opatřeních a jejich výsledcích.
K realizaci vlastních kontrolních oprávnění musí být pracovníci obchodní inspekce vybaveni zákonným zmocněním k provádění veškerých úkonů, které jsou nezbytné k uskutečňování co nejúčinnější kontrolní činnosti. Jedná se zejména o právo vstupu do příslušných prostor a právo vykonávat zde kontrolní úkony.
Komplexní a účinná ochrana zájmů občanů vyžaduje také, aby v určitém, v zákoně přesně vymezeném rozsahu, byli pracovníci obchodní inspekce oprávněni vykonávat kontrolní činnost v orgánech a organizacích, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu. V tomto rámci budou tedy pracovníci obchodní inspekce uskutečňovat i kontrolu v řídících útvarech, v odbytových útvarech a v útvarech řízení kontroly jakosti, event. v jiných prostorách souvisejících s expedicí a nebo prostorách, kde se manipuluje s hotovými výrobky. Zásada účinnosti kontrolní práce vyžaduje, aby byly pracovníkům obchodní inspekce vytvořeny optimální podmínky pro zjišťování i příčin nedostatků a míst jejich vzniku, aby mohli vyžadovat spolupráci jiných státních orgánů a hlavně i to, aby na odpovědných pracovnících mohli požadovat odstranění zjištěných nedostatků bez průtahů.
Důsledná a komplexně pojímaná kontrola kvality a zdravotní nezávadnosti výrobků vyžaduje i to, aby v případech, kdy je to zapotřebí, byly provedeny příslušné analytické či mikrobielní rozbory vzorků výrobků nebo surovin. Vzhledem k tomu, že výsledky rozborů prakticky vždy slouží zároveň i kontrolovaným organizacím jako informace o vlastnostech prodávaného, zpracovávaného či vyráběného zboží a surovin a vzhledem ke společenskému významu kontrolní práce, je plně odůvodnitelná zásada, aby náklady za odebrané vzorky a za jejich rozbor nesly kontrolované organizace, resp. občané.
Mimořádný význam má oprávnění obchodní inspekce přibírat ke kontrole odborné pracovníky jiných orgánů a organizací. Jedná se o činnost v obecném zájmu ve smyslu ustanovení § 124 odst. 1 zákoníku práce. Je nejenom vyjádřením zásady odbornosti kontroly, ale je i důležitým nástrojem zvyšování účinnosti kontrolní práce obchodní inspekce. Společenský význam kontrolní práce a dále to, že se jedná o krátkodobé uvolnění, odůvodňuje zásadu, aby uvolňující organizace poskytla svým pracovníkům náhradu mzdy ze svých prostředků bez další náhrady ze strany obchodní inspekce i resortu. Účinnost kontroly vyžaduje i to, aby vedoucí kontrolovaných organizací a orgánů podávali obchodní inspekci zprávy o výsledcích jimi provedených opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Zásada č. 5
(1) Pracovníci obchodní inspekce na základě svého zjištění při kontrole zakáží
a) nákup, dodávku, prodej nebo použití výrobků nebo surovin neodpovídajících technickým normám, technickým podmínkám, referenčním vzorkům nebo jinak jakostně závadných,
b) další používání měřidel neodpovídajících předpisům.
(2) Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni ukládat organizacím za porušení cenových předpisů dodatkové odvody stanovené zvláštním předpisem.
Účinnost kontroly vyžaduje, aby byla obchodní inspekce vybavena i oprávněními podle této zásady, která mají převážně charakter operativního zásahu. Při zjištění neoprávněně získaných prostředků porušením cenových předpisů ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou oprávněni ukládat podle zvláštních předpisů dodatkové odvody. Přitom budou postupovat v souladu s nařízením vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Zásada č. 6
(1) Na základě svého zjištění při kontrole může pověřený pracovník obchodní inspekce uložit pracovníkovi kontrolované organizace, který zaviněně
a) poruší jakost výrobků,
b) nedodržuje stanovený technologický postup při výrobě, dopravě a skladování výrobků,
c) nedodržuje předepsanou recepturu při výrobě,
d) způsobí, že organizace neprovedla při přejíme kontrolu jakosti výrobků,
e) nedodržuje stanovený sortiment, stanovené množství, jakost, míru nebo hmotnost výrobků a platné ceny,
f) používá neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících státním nebo oborovým technickým normám,
g) porušuje předpisy o sanitaci,
h) neoprávněně uzavře prodejnu nebo provozovnu,
i) nesplní opatření k nápravě zjištěných nedostatků,
j) porušuje předpisy a opatření, platné pro provozování obchodní činnosti, zejména nedodržuje zásady prodeje nebo provozní dobu, bezdůvodně neprodá zboží, nebo poruší povinnosti stanovené pro označení zařízení určených k provozu obchodu nebo služeb
pokutu v blokovém řízení do výše 200,- Kčs a ředitel krajského inspektorátu i důtku nebo pokutu do výše 5000,- Kčs.
(2) Za přestupek při prodeji zboží občany (§ 49 zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě) může pověřený pracovník obchodní inspekce uložit pokutu v blokovém řízení až do výše 200,- Kčs.
(3) Pokutu v blokovém řízení lze uložit, jestliže je zaviněné porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a pracovník je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(4) Ředitel krajského inspektorátu může uložit tomu, kdo maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše 1000,- Kčs, a to i opětovně.
(5) Důtku nebo pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(6) Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti; způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k míře zavinění.
(7) O odvolání proti rozhodnutí ředitele krajského inspektorátu rozhoduje ústřední ředitel.
(8) Uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky.
(9) Ustanovení této zásady se nepoužijí, byla-li pracovníkovi za totéž jednání uložena sankce podle jiných právních předpisů.
(10) Zjistí-li obchodní inspekce při kontrole skutečnosti, na základě kterých je třeba učinit opatření, která jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí je těmto orgánům.
Dosavadní právní úprava neobsahuje výčet skutkových podstat, za něž mohou orgány obchodní inspekce ukládat sankční opatření. Stanovení těchto skutkových podstat je v souladu zejména se zásadou prohlubování právní jistoty a zásadou konkrétnosti právní normy.
Skutkové podstaty jsou formulovány tak, aby umožňovaly účinný postih protispolečenských, společensky nebezpečných jednání ve všech oblastech, které podléhají kontrolní působnosti obchodní inspekce. Tato jednání mají charakter jiných správních deliktů a spočívají v zaviněném porušení povinnosti. Tato úprava je v souladu i s připravovaným zákonem o přestupcích.
Podrobně se vymezuje též soustava sankčních opatření, která ve spojení se zásadou prevence představuje významný nástroj ke zvyšování účinnosti kontrolní práce. Zvýšení horní hranice u blokových pokut (z dosavadních 100,- Kčs na 200,Kčs) je odůvodněno potřebným zvýšením operativnosti kontrolní činnosti, zásadou bezprostřednosti postihu po protiprávním jednání a zásadou snižování administrativní náročnosti ukládaných postihů. Zvýšení horní hranice u pokut (z dosavadních 2000,- Kčs na 5000,- Kčs) je odůvodněno zásadou zachování adekvátnosti opatření ve vztahu k růstu mezd a většího diferencování při ukládání postihů. Blokové pokuty budou ukládat pověření pracovníci obchodní inspekce, ostatní postihy bude ukládat ředitel krajského inspektorátu. O odvoláních proti jeho rozhodnutím bude rozhodovat ústřední ředitel obchodní inspekce.
Pokud obchodní inspekce zjistí naplnění skutkové podstaty přestupku při prodeji zboží občany podle zákona o vnitřním obchodě, dá podnět příslušnému národnímu výboru k uložení postihu. Pouze v případech, kdy bude k postihu takového přestupku úměrné uložení blokové pokuty do výše 200,- Kčs, uloží obchodní inspekce občanovi pokutu v blokovém řízení.
Uložení pořádkové pokuty je nástrojem proti nežádoucím zásahům do činnosti pracovníků obchodní inspekce. Navrhovaná úprava přejímá v podstatě principy sankčních opatření dosavadní právní úpravy, rozšiřuje však okruh jejich působnosti a zvyšuje jejich účinnost. Na ukládání postihů se vztahují obecně závazné právní předpisy (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení). Dále je v této zásadě vyjádřen princip úměrnosti postihu.
Zásada č. 7
(1) Poruší-li organizace, která se svou výrobní činností podílí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu, povinnost dodat výrobky odpovídající technickým normám, technickým podmínkám nebo jinak stanoveným požadavkům na jakost výrobků, může jí ředitel krajského inspektorátu uložit pokutu až do výše 50 000,- Kčs.
(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy obchodní inspekce zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(3) Ustanovení zásady č. 5 odst. 6 až 10 platí při ukládání pokut organizacím obdobně.
K důslednější a důraznější ochraně občanů před dodávkami nekvalitních výrobků má přispět pokuta, postihující organizace, které vyrábějí a uvádějí do oběhu výrobky jakostně neodpovídající.
Při stanovení horní hranice pokuty se vycházelo ze zásady účinnosti a výchovného působení uloženého postihu. Uložením pokuty organizaci zůstává nedotknutá odpovědnost organizace a jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.
Zásada č. 8
Při výkonu kontroly rozvíjí obchodní inspekce součinnost s národními výbory a jejich aktivy, s pracujícími a jejich společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím, Socialistickým svazem mládeže a Československým svazem žen a spolupracuje s kontrolními a jinými orgány v prověřovaných organizacích, popř. s orgány vnější kontroly. Při výkonu své činnosti se opírá o iniciativu pracujících.
V součinnosti s orgány společenských organizací přispívá obchodní inspekce ke zvyšování kvalifikace pracovníků v obchodě, pomáhá národním výborům v řízení a školení členů dobrovolných kontrolních aktivů a rovněž pomáhá při školení dohlížecích výborů spotřebních družstev.
Státní orgány, socialistické organizace i občané jsou povinni obchodní inspekci poskytovat podklady, vysvětlení a údaje potřebné při kontrolní činnosti.
Úzká součinnost s pracujícími i příslušnými orgány a organizacemi vyplývá ze zásady podílu pracujících na řízení, tedy i na kontrole. Přispívá také k zajištění vysoké účinnosti kontrolní práce. V tom, že pracovníci obchodní inspekce přispívají ke zvyšování kvalifikace pracovníků obchodu, je nutné spatřovat mimo jiné i naplňování zásady prevence. Navíc se pracovníci obchodní inspekce podílejí i na školení členů dobrovolných aktivů (např. Reflektor mladých) a dohlížecích výborů. K dokonalejšímu a efektivnějšímu plnění svých úkolů nezbytně potřebují pracovníci obchodní inspekce podporu a pomoc.
Zásada č. 9
Krajské národní výbory jsou oprávněny ukládat v zájmu ochrany občanů krajským inspektorátům, zejména při sestavování plánů kontrolní činnosti, provedení kontroly dodržování podmínek
a) provozování obchodní činnosti, zejména dodržování maloobchodních cen, jakosti zboží a obchodních služeb a hygienických předpisů,
b) pro stánkový prodej, pro prodej na trzích a v tržnicích a pro prodej zboží občany,
c) zařazování odbytových středisek restauračního stravování do kategorií a skupin a závodů a zařízení poskytujících ubytovací služby do kategorií a tříd.
Oprávnění krajských národních výborů požadovat ve vymezené oblasti na krajských inspektorátech provedení kontroly vyplývá z postavení národních výborů jako orgánů státní moci a správy. Zásada plánovitosti a jednotnosti řízení vyžaduje, aby byla činnost krajských inspektorátů řízena jednotným plánem a tedy, aby i kontrolní akce, prováděné z podnětu a pro KNV, byly zařazeny do plánu kontrolní činnosti krajského inspektorátu. Jinak o vztazích národních výborů a krajských inspektorátů platí příslušná ustanovení zákona o národních výborech.
Zásada č. 10
Posudky Slovenské obchodní inspekce platí i v České socialistické republice.
Je účelné, aby posudky obchodní inspekce platily v obou republikách, neboť by nebylo hospodárné vypracovávat je duplicitně.
Zásada č. 11
Výkon kontroly nad provozováním obchodní činnosti v útvarech a zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů vzájemně dohodnou ministerstvo obchodu České socialistické republiky, federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra a ministerstvo vnitra a spravedlnosti České socialistické republiky.
Tato úprava byla i v dosud platném zákoně a není důvodu pro její změnu.
Zásada č. 12
Na řízení podle tohoto zákona, nejde-li o ukládání důtky, pokuty nebo pořádkové pokuty, se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
Při ukládání sankcí bude obchodní inspekce postupovat podle zákona o správním řízení, na ostatní činnosti se tento zákon nevztahuje. Je to dáno charakterem činnosti obchodní inspekce jako kontrolního orgánu (např. ukládání zákazů prodeje a podobně ve správním řízení by bylo neefektivní a administrativně náročnější).
Zásada č. 13
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají v České socialistické republice platnosti ustanovení zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci ve znění zákona č. 31/1968 Sb., pokud se týkají státní obchodní inspekce.
V České socialistické republice pozbude platnosti celý zákon č. 122/1962 Sb. Jeho ustanovení týkající se Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu mají v ČSR pozbýt platnosti dnem nabytí účinnosti zákona ČNR o České zemědělské a potravinářské inspekci, jehož zásady se připravují souběžně. Vzhledem k tomu, že připravované zákony ČNR o České obchodní inspekci a o České zemědělské a potravinářské inspekci by měly nabýt účinnosti ke stejnému dni, bude při přípravě paragrafovaného znění těchto zákonů ještě zvážena otázka, zda by platnost zákona č. 122/1962 Sb., neměla být v ČSR zrušena pouze jedním z obou připravovaných zákonů ČNR.
Politický a ekonomický rozbor
1. Důležitou součásti rozvoje životní úrovně a uspokojování životních potřeb občanů je péče socialistického státu o zásobování obyvatelstva, které má být v potřebném množství zabezpečeno jakostními výrobky. Současně s budováním socialistického vnitřního trhu byla proto k upevňování životních jistot obyvatelstva v oblasti osobní spotřeby, jejíž součástí je i ochrana zájmů spotřebitele na vnitřním trhu, zřízena státní obchodní inspekce, a to vládním nařízením č. 98/1952 Sb. Nynější Česká obchodní inspekce (dále jen "obchodní inspekce") vykonává činnost podle zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci ve znění zákona č. 31/1968 Sb.
Význam a úlohu obchodní inspekce zvyšuje v současné etapě uskutečňování hospodářské a sociální politiky KSČ a státu růst nároků na úroveň kontrolní činnosti jako nedílné součásti řízení vnitřního obchodu. Základním východiskem pro zabezpečení kontroly a činnosti obchodní inspekce jsou i v odvětví vnitřního obchodu Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě (schválené usnesením vlády ČSR č. 139 ze dne 12. května 1982). Obsahové zaměření kontrolní činnosti obchodní inspekce dále orientuje zejména nová právní úprava vnitřního obchodu - zákon ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě a prováděcí vyhláška. Úkolem obchodní inspekce je podílet se systematickou kontrolou na komplexní ochraně zájmů spotřebitelů na vnitřním trhu. Přitom jde nejen o to, co nejúčinněji přispívat ke zjednání rychlé nápravy tam, kde byly zjištěny nedostatky, ale i předcházet jejich vzniku.
K zabezpečení těchto cílů je nutné vytvářet potřebné předpoklady. Jedním z nich je i odpovídající legislativní úprava, která přinese nezbytné právní podmínky pro to, aby činnost obchodní inspekce mohla být plně na úrovni požadavků kladených na poskytování služeb ve vnitřním obchodě a na ochranu spotřebitelů.
Nová právní úprava obchodní inspekce musí vytvořit legislativní základ pro komplexní zvyšování účinnosti kontrolní práce obchodní inspekce. Zejména půjde o zjednávání co nejrychlejší a nejefektivnější nápravy zjištěných nedostatků včetně odstraňování jejich příčin a zjišťování osob odpovědných za jejich vznik. Dále jde o vytvoření právních předpokladů pro účinné uskutečňování činnosti preventivní.
2. K vytvoření legislativních podmínek pro realizaci cílů novelizace jsou navrhovány zejména tyto změny oproti platné právní úpravě obchodní inspekce:
- rozšíření kontrolní pravomoci obchodní inspekce i na nadřízené orgány organizaci a orgánů, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu a o právo vstupu pracovníků obchodní inspekce i do dalších prostor těchto organizací a orgánů. Potřeba této změny je vyvolávána nutností zabezpečovat systematickou kontrolu a potřebou komplexní ochrany spotřebitele, která musí být zabezpečována v koordinaci s ostatními kontrolními orgány;
- poskytnout obchodní inspekci možnost přizvat odborné pracovníky jiných orgánů a organizací k provádění kontrolní činnosti. Tento požadavek je odůvodněn nezbytností zvyšování odbornosti kontrolní práce, která je zároveň i předpokladem její účinnosti;
- zvýšení zákonné horní hranice pro ukládání pokut rozhodnutím i pokut blokových. To je diktováno nezbytností vytvořit takové nástroje pro uplatňování postihové politiky obchodní inspekce, které by odpovídaly současným podmínkám, byly dostatečně účinné a mohly být využívány i při provádění prevence. Toto navržené zvýšení pokut je v souladu i s připraveným návrhem zásad zákona o přestupcích a s úkolem vyplývajícím z usnesení vlády ČSR č. 13/1982 (bod 32 Souboru opatření k předcházení neoprávněnému obohacování a k zajištění účinnějšího postihu majetku a majetkového prospěchu z nepoctivých zdrojů);
- sjednocení okruhu sankčních opatření pro všechny pracovníky a občany, kteří podléhají kontrolní pravomoci obchodní inspekce. To je vyvoláváno jednak nezbytností sjednotit prostředky pro ukládání sankčních opatření obchodní inspekcí a dále potřebou zvýšit účinnost kontrolní práce obchodní inspekce v organizacích a orgánech, které se svou výrobní nebo jinou činností podílejí na zabezpečování potřeb občanů na vnitřním trhu. Oba požadavky vyplývají z nezbytnosti zvýšit účinnost kontrolní práce zejména posílením komplexnosti jejího působení. S tím koresponduje na druhé straně i nutnost vymezit skutkové podstaty jednání, za něž mohou pracovníci obchodní inspekce uložit sankční opatření;
- zákonné vyjádření zásady, že náklady na odběr a za rozbory vzorků jdou na vrub kontrolované organizace nebo občana a zásady závaznosti vydávaných posudků. Potřeba této úpravy vyplývá z nezbytnosti přímo v zákoně tyto zásady výslovně vyjádřit, což opět přispěje ke zvýšení účinnosti kontrolní práce obchodní inspekce a dále odstraní dosavadní nejasnosti a rozdílné právní úpravy.
Při tom tyto požadavky jsou plně odůvodnitelné jednak společenským významem kontrolní práce obchodní inspekce a dále tím, že informace, získané rozbory vzorků, jsou téměř vždy plně využitelné i těmi organizacemi, event. občany, kterým byly vzorky odebrány.
Do nové právní úpravy obchodní inspekce se promítají i změny, které přinesl nový zákon o vnitřním obchodě a nové Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě. Nová právní úprava obchodní inspekce důsledně vychází z právní úpravy vnitřního obchodu tak, jak byla komplexním a odvětvovým způsobem upravena v zákoně o vnitřním obchodě. Zejména oprávnění a hlavní zásady činnosti obchodní inspekce jsou koncipovány tak, aby byly vytvořeny legislativní předpoklady pro to, aby tento orgán svou činnost vyvíjel v plném souladu s novou právní úpravou vnitřního obchodu.
3. K zákonu o obchodní inspekci nebude vydán žádný prováděcí předpis
4. Předkládaný návrh zásad zákona si nevyžádá zvýšených nároků na státní rozpočet ani na plán pracovníků.
5. Tímto zákonem se v České socialistické republice zruší zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci ve znění zákona č. 31/1968 Sb., pokud se týká postavení a působnosti obchodní inspekce.
V Praze dne 20. června 1984.
Josef Korčák v. r.
předseda vlády
České socialistické republiky
ing. František Chmel v. r.
v zast. ministra obchodu České socialistické republiky