II.

Státní správa ve školství

Zákonem č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, byl výkon státní správy ve školství v působnosti národních výborů upraven se zřetelem na období postupného přetváření školské soustavy, a to tak, jak to vyplynulo ze zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol a z těch ustanovení ostatních zákonů upravujících školskou problematiku, která nebyla dotčena právní úpravou z roku 1978, đ s ohledem na nutnost vymezit působnost jednotlivých stupňů a druhů národních výborů na úseku školství.

Návrh zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) představuje komplexní právní úpravu, která se ve svých důsledcích dotýká i některých ustanovení zákona č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, a proto je třeba tento zákon v některých částech změnit a v některých směrech doplnit tak, aby íiprava při výkonu státní správy ve školství, především v působnosti národních výborů, byla v souladu s připravovaným novým školským zákonem.

Současně se změnami a doplňky zákona se zakotvují i důsledky vyplývající ze závěrů 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa konaného ve dnech 20. a 21. dubna 1982 o úkolech národních výborů po XVI. sjezdu KSČ; v návaznosti na zásady ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech, projednaných předsednictvem ÚV KSČ dne 5. března 1982.

Návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, obsahuje dále změny a doplňky, kterými se zpřesňuje dosavadní formulace některých ustanovení, a to jak z hlediska věcných potřeb, tak i pokud jde o odstranění formulací, které v době uvažované účinnosti návrhu zákona byly nebo budou překonány.

Do návrhu zákona ČNR o státní správě ve školství se přenášejí některé věci, které jsou dosud upraveny zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání, který bude zrušen novým zákonem o soustavě základních a středních škol. Jde o vyučovací jazyk, sdružení rodičů a přátel školy, vyučování občany (soukromé vyučování) a poradní sbor střední školy.

Nově se upravují věci týkající se výkonu státní správy ve školství, jako je hodnocení a klasifikace žáků, změna studijního nebo učebního oboru, přestup na jinou školu, postup do dalšího ročníku, opakování ročníku a vedlejší hospodářská činnost.

Současně se v souladu s návrhem zákona o soustavě základních a středních škol doplňují ustanovení o přijímání žáků do středních škol se zvláštním zřetelem k postupu žáků do středních odborných učilišť. V některých případech zakládá návrh zákona též novou působnost národních výborů v návaznosti na návrh zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

III.

Školská zařízení

Některá školská zařízení, na která se vztahuje rozšířená působnost městských národních výborů, v dosavadním zákoně ČNR o školských zařízeních nejsou uvedena; tato školská zařízení je třeba v zákoně zakotvit. Uskutečňuje se to navrhovanou novelou.

Ministerstvo školství se intenzivně zabývá nalézáním možností a forem zdokonalování struktury školských zařízení ve správě národních výborů. Nové formy bude třeba pokusně ověřit a pozitivní výsledky pokusného ověřování bude třeba organicky a jednotně realizovat na všech stupních a druzích národních výborů v zájmu zabezpečení maximálních personálních, materiálních a finančních úspor, jakož i soustředění kapacit k řešení nejnaléhavějších úkolů souvisejících s další realizací dokumentu po nabytí účinnosti nového školského zákona.

IV.

Navrhovaná novela zákona ČNR o státní správě ve školství a zákona ČNR o školských zařízeních si nevyžádá zvýšení výdajů ze státního rozpočtu, ani zvýšení počtu pracovníků; nová školská zařízení se budou zřizovat v rámci schválených plánů a rozpočtů. Navrhovaná právní úprava nevyvolá zvýšenou administrativní náročnost oproti současnému stavu.

Je účelné, aby zákony nabyly účinnosti současně se zákonem o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

Zvláštní část

K čl. I.

K bodu 1 - § 3 odst. 2 a 3:

Při tvorbě sítě škol a školských zařízení je třeba zohlednit přiměřený růst oblastí podle jejich specifických potřeb vyjádřených stupni a druhy škol. Tvorba sítě škol a školských zařízení musí být v souladu s vývojem jednotlivých hospodářských odvětví, zejména pokud jde o síť středních odborných učilišť. Síť se stanoví podle § 14 odst. 2 písm. b) a c) zákona ČNR č. 77/1978 Sb. v souladu s územním a oborovým principem.

Podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 77/1978 Sb. stanoví ministerstvo školství ČSR síť středních škol, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a síť školských hospodářství; podle písmena c) téhož ustanovení u ostatních škol a školských zařízení vydává zásady, podle nichž síť těchto zařízení stanoví krajský národní výbor. Ustanovení vymezuje pojem "síť škol a školských zařízení"; národní výbory jsou při zřizování a zrušování škol a školských zařízení stanovenou sítí vázány.

Síť středních škol stanoví ministerstvo školství po projednání s příslušnými ústředními orgány a krajskými národními výbory; tím bude zabezpečena koordinační funkce resortů podle usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 12. prosince 1980 ke zdokonalení plánovitého řízení hospodářství národních výborů.

K bodu 2 - § 4 odst. 4:

Vědeckotechnický pokrok vyžaduje neustálý styk školy s praxí, zejména při zavádění inovací a adekvátních forem a metod práce do vyučování, především v jeho praktické části.

Bezprostřední styk školy se socialistickými organizacemi v obvodu její působnosti k plnění těchto cílů zabezpečují členové poradního sboru.

Úkolem poradního sboru je především pomáhat při výběru pracovišť ve vybraných socialistických organizacích pro zabezpečení praktického vyučování a jeho jednotlivých složek, ověřování profilu absolventa, při zabezpečování externích učitelů a mistrů odborné výchovy, při materiálním vybavení odborných učeben, laboratoří, dílen a dalších zařízení škol, která bezprostředně souvisejí s odbornou přípravou žáků.

Na úseku výchovy mimo vyučování pomáhá poradní sbor ve spolupráci se socialistickými organizacemi při účelném využívání volného času žáků a jeho kádrovém zabezpečení; pomáhá též při materiálním vybavování středních škol a zvláštních odborných učilišť.

K bodu 3 - § 5 odst. 2 a 3:

Základní devítiletá škola se zruší ke dni 31. srpna 1984, proto se z výčtu škol vypouští.

K bodu 4 - § 6:

Doplnění § 6 vyplývá ze zásad zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech, projednaných předsednictvem ÚV KSČ dne 5. března 1982, ze zákona ČNR č. 137/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech na některých úsecích státní správy a z usnesení vlády ČSR č. 74/1982 k usnesení vlády ČSSR č. 56/1982 o zásadách ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech. Nová ustanovení vyjadřují tuto rozšířenou působnost národních výborů na úseku školství. V některých případech se nejedná jen o rozšíření působnosti, ale i o zřizování těchto nových školských zařízení: městské pedagogické středisko, městská pedagogicko-psychologická poradna a městské středisko školního stravování.

Protože ustanovení § 26 odst. 3 zákona o národních výborech bylo zrušeno zákonem ČNR č. 137/1982 Sb. a nahrazeno úpravou, kterou se rozšiřuje působnost městských národních výborů obecně a městských národních výborů první a druhé kategorie zvláště, vypouští se ustanovení § 6 odst. 2 zákona ČNR č. 77/1978 Sb.

Při zřizování domů pionýrů a mládeže, stanic mladých techniků, přírodovědců a turistů v působnosti městských národních výborů platí zásada součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména se Socialistickým svazem mládeže, jak je stanovena v § 4 zákona o národních výborech.

K bodu 5, 6 a 7 - § 7, 8 a 9:

Doplnění § 7, 8 a 9 je logickým důsledkem úpravy rozšířené působnosti městských národních výborů; základní devítiletá škola se vypouští z důvodů, který je uveden v odůvodnění bodu 3.

K bodu 8 - § 10:

V § 37 návrhu zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) se zpřesňují dosavadní instituty osvobození od povinné školní docházky a zproštění povinnosti vzdělávat se, které jsou upraveny v § 36 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol. Toto zpřesnění se současně promítá do § 10 zákona ČNR č. 77/1978 Sb.

Návrh zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) nepřejímá ustanovení § 20 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb. o tom, že organizace může odmítnout uzavřít učební smlouvy jen pro nezpůsobilost žáka k výchově ve zvoleném učebním oboru a že o tom rozhoduje okresní národní výbor na žádost žáka nebo jeho zákonného zástupce. Při nové úpravě postavení žáka středního odborného učiliště se toto ustanovení stává bezpředmětným, protože učební poměr zaniká.

K bodu 9 - § 11:

Ustanovení § 11 zohledňuje tu skutečnost, že nový školský zákon ruší odborné učiliště, střední školu pro pracující, učňovskou školu, odbornou školu a základní devítiletou školu.

Z § 32 ve spojení s § 10 návrhu zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) vyplývá, že napříště budou moci zřizovat a zrušovat zvláštní odborná učiliště i generální ředitelé výrobních hospodářských jednotek nebo orgány, které plní obdobnou funkci. Protože podle platné právní úpravy dávají souhlas k zřízení středního odborného učiliště krajské národní výbory, tato působnost se jim navrhuje i ve vztahu ke zvláštním odborným učilištím.

Podle § 61 návrhu zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve výjimečných případech tam, kde ještě nejsou podmínky ke zřízení středního odborného učiliště zabezpečujícího komplexně všechny výchovné složky, může ředitel organizace zřídit středisko praktického vyučování se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky nebo orgánu, který plní obdobnou funkci, národního výboru, příslušného ústředního orgánu a ministerstva školství České socialistické republiky; podle § 62 se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky a krajského národního výboru ustanovuje a uvolňuje z funkce vedoucího střediska praktického vyučování.

Podle § 11 zákona ČNR č. 77/1978 Sb. dává krajský národní výbor souhlas k ustanovení ředitele středního odborného učiliště, takže je účelné tuto působnost rozšířit i o souhlas k ustanovení vedoucího střediska praktického vyučování.

Paragraf 14 návrhu zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) umožňuje národním výborům určit, aby ve středním odborném učilišti nebo středisku praktického vyučování se připravovala mládež i pro jiné organizace. Tato působnost se svěřuje krajskému národnímu výboru, protože tento národní výbor odborně vede střední školy.

Vzhledem k celospolečenské péči o postiženou mládež se umožňuje krajskému národnímu výboru zřizovat střední odborné učiliště a středisko praktického vyučování pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštní odborné učiliště i pro přípravu mládeže, která nebude připravována pro určitou organizaci.

Podle § 19 odst. 2 návrhu zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) žákům, kteří nebyli přijati ke studiu ve střední škole, do které se přihlásili, nebo přihlášku ke studiu ve střední škole nepodali, ani si nevybrali žádnou střední školu, kterou jim národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách, zabezpečí po projednání s jejich zákonnými zástupci dokončení povinné školní docházky národní výbor ve středních školách jím určených. Z důvodů, že střední školy odborně vede krajský národní výbor, se působnost určit střední školy svěřuje krajskému národnímu výboru. Přitom musí krajský národní výbor zachovat možnost přijmout žáka do všech tří druhů středních škol a přihlédnout přitom k jeho schopnostem a zdravotnímu stavu.

Pokud zákon vymezuje působnost krajského národního výboru, rozumí se tím též působnost Národního výboru hlavního města Prahy ve smyslu zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze.

K bodu 10 - § 12:

Zákon č. 63/1978 Sb. upravuje v § 15 čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou v odborném učilišti a v učňovské škole. Jde o časově omezené opatření, protože do prvních ročníků čtyřletých učebních oborů ukončených maturitní zkouškou se žáci naposledy mohli přijmout pro školní rok 1978/79. Návrh zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) s tímto druhem studia už nepočítá, protože je zabezpečeno ve středních odborných učilištích, takže ustanovení o něm v § 12 zákona ČNR č. 77/1978 Sb. je třeba vypustit.

K bodu 11 - § 13:

Vzhledem k úpravám provedeným v § 11 se upravuje znění § 13, pokud jde o hospodářské zabezpečení škol a školských zařízení uvedených v § 11, pracovněprávní vztahy učitelů a dalších pracovníků škol a školských zařízení a ustanovování ředitelů do funkce.

K bodu 12 - § 14:

Ustanovení odstavce 2 písm. f) nově obsahuje zmocnění ministerstva školství k stanovení podmínek přijímání cizinců do středních škol. Praxe ukazuje, že přijímání cizinců do středních škol je třeba upravit odchylně, jde-li o cizince vysílané ke studiu ve středních školách v Československé socialistické republice na základě příslušných mezinárodních dohod, resp. úmluv.

Zařazením odstavce 3 se přejímá dosavadní zmocnění § 27 odst. 2 zákona č. 186/1960 Sb., o vydávání předpisů o zřizování, organizaci a činnosti poradního sboru školy a navazuje na nové ustanovení § 4 odst. 4.

K bodu 13 - § 14 a:

Protože se ruší zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), zakotvuje se funkce dosavadního Ústředního poradního sboru pro koordinaci výchovy učňů do zákona o státní správě ve školství.

K bodu 14 - § 22:

Navržená změna směřuje ke zpřesnění právní úpravy.

K bodu 15 - § 22 a a § 22 b:

Zákon ČNR č. 77/1978, Sb. dosud upravuje pouze výchovná opatření, jichž se užívá ve vztahu k žákům. V zájmu právní jistoty se jeví účelné zákonem upravit i další instituty, mezi něž patří i hodnocení a klasifikace žáků.

Hodnocení a klasifikace žáků probíhá ve všech etapách výchovy a vzdělávání. Vychází z projevů, podle nichž je možno posoudit úroveň žákova myšlení, stupeň osvojení předepsaného učiva, schopnost uplatňovat získané vědomosti, zručnosti a návyky při řešení různých úkolů, i jeho aktivitu, samostatnost, tvořivost a zájem o učení a pracovní činnost a z uvědomělého dodržování školního řádu a úrovně jeho společenského chování.

Ustanovení § 22 b směřuje k dalšímu posílení právních jistot občanů a jednotnosti ve věcech vydávání vysvědčení na celém území ČSSR.

K bodu 16 - § 23:

Při rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení ze studia žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště se považuje za účelné projednat toto výchovné opatření s organizací, pro kterou se žák připravuje.

Výchovnými opatřeními jsou napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, u žáků středních škol, kteří splnili povinnou školní docházku, i podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. Určení subjektivní lhůty (jednoho měsíce) a objektivní lhůty (jednoho roku) dosud zákonem nebylo upraveno. Vzhledem k závažnosti těchto opatření se ustanovení zákona v tomto směru doplňuje.

K bodu 17 - § 24:

Podmínkou pro přijetí žáka do střední školy je úspěšné absolvování základní školy nebo základní devítileté školy (která zanikne dnem 31. srpna 1984). Proto je třeba do zákona vložit klasifikaci ze základní školy, jakož i ze základní devítileté školy.

U žáků středních odborných učilišť je důležitá vazba na organizaci, pro kterou se žák připravuje nebo se má připravovat na budoucí povolání. To znamená, že ještě před přijetím žáka je nezbytné znát zdůvodněné stanovisko příslušné organizace. Vzhledem k tomu, že organizace vykonávají nábor do studijních a učebních oboru středních odborných učilišť, musí v tomto svém vyjádření přihlížet nejen k vlastním specifickým zájmům, ale i k širokým potřebám národního hospodářství.

Při přijímání ke studiu ve středních školách, jak je dosud upraveno v § 24 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., se vychází z dispoziční zásady spočívající v tom, že o přijetí žáka do střední školy rozhoduje ředitel střední školy jen na základě písemné přihlášky ke studiu. Pro případ, kdy žák, jenž nebude mít ukončenou povinnou školní docházku a nebude přijat ke studiu do střední školy, do níž se přihlásil, nebo přihlášku ke studiu nepodal a ani žádnou střední školu si nevybere, je třeba zakotvit pro další řízení zásadu oficiality, při níž impuls k zahájení řízení bude vycházet od ředitelů středních škol určených krajským národním výborem (35 návrhu zákona o soustavě základních a středních škol). Na toto řízení stejně jako na přijímací řízení na základě přihlášky žáka se bude vztahovat zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Vzhledem k tomu, že pro všechny žáky platí stejné podmínky pro přijímání do středních škol a o všech žácích se rozhoduje podle stejných právních předpisů, jsou zabezpečena jejich rovná práva.

Protože správní řád spočívá na zásadách socialistické zákonnosti, materiální pravdy, aktivní součinnosti účastníka řízení a na zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení, je v celém přijímacím řízení zabezpečena jeho maximální objektivita a nemůže dojít ani k zvýšení administrativní náročnosti.

V zájmu dalšího posílení právních jistot občanů a dalšího prohloubení demokratického charakteru školství se zakotvuje oprávnění ministra školství zrušit pravomocné rozhodnutí správního orgánu o nepřijeti ke studiu do střední školy a rozhodnout o přijetí uchazeče. Toto oprávnění je samostatným institutem. Možnost nápravy nesprávných rozhodnutí mimořádnými opravnými prostředky podle správního řádu zůstává nedotčena.

Totéž oprávnění se zakotvuje ministru zdravotnictví České socialistické republiky při přijímacím řízení do střední zdravotnické školy.

Jde o oprávnění širší (mimořádné opravné prostředky jsou možné pouze na základě existence zákonem daných skutečností), vyplývající z potřeby operativního řešení disproporcí při rozmisťování absolventů základní školy. Oprávnění ministra je umožněno ve zvlášť odůvodněných případech, tj. jak z hledisek celospolečenských, tak z hledisek týkajících se osoby žáka.

K bodu 18 - § 25:

Navržená změna směřuje ke zpřesnění právní úpravy.

K bodu 19 - § 26:

V souladu s ustanovením § 32 odst. 4 návrhu školského zákona se umožňuje přerušit studium i žákům zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku.

K bodu 20 - § 26 a a 26 b:

Změna studijního nebo učebního oboru nebo přestup na jinou školu nejsou dosud zákonem upraveny. Změna nebo přestup se povolují se zřetelem k plánu přípravy pracovníků pro jednotlivé obory; u žáků středních odborných učilišť (zvláštních odborných učilišť) se v zájmu zabezpečení výchovy mládeže vyžaduje předcházející projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

V souladu s dosavadní praxí se navrhuje, aby přestup na jinou školu povoloval ředitel školy, do které se žák hlásí, a to ze závažných důvodů, např. studijních, zdravotních nebo jiných osobních důvodů.

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku nejsou dosud upraveny zákonem. Protože tyto věci se dotýkají důležitého práva občanů na vzdělání, ukazuje se nutným upravit je zákonem.

Žák, který plní povinnou školní docházku a nesplnil předpoklady pro postup do vyššího ročníku, musí ročník opakovat. Po splnění povinné školní docházky povoluje opakování ročníku ředitel střední školy.

K bodu 21 a 22 - část pátá:

Vzhledem k zařazení nových ustanovení, a to s nadpisy, je třeba doplnit nadpis části páté a § 32 a 33 rovněž doplnit odpovídajícími nadpisy.

K bodu 23 - § 32 a, 32 b, 32 c, 32 d a 32 e:

Ústavní zákon č. 144/1968 Sb., o postavení národností v Československé socialistické republice, zabezpečuje právo na vzdělání občanům maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti v jejich jazyce v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národního rozvoje.

§ 32 a stanoví, že ve školách nebo ve třídách, zřízených pro žáky uvedených národností, je vyučovacím jazykem jejich jazyk a dále, že v těchto školách a třídách se vždy povinně vyučuje i jazyku českému nebo slovenskému.

Sdružení rodičů a přátel školy je socialistickou organizací. Zvláštnosti této organizace vyžadují, aby její vznik a činnost se upravily přímo v zákoně (§ 32 b).

Plněním svých úkolů a úzkou spoluprací se školou, nebo školským zařízením přispívá sdružení významnou formou k aktivní účasti pracujících při řízení škol a školských zařízení a k řešení komunistické výchovy dětí a mládeže. Obsah činnosti sdružení navazuje na plán práce školy a školského zařízení a na konkrétní politické, pedagogické a kulturní aspekty spolupráce školy s rodiči a veřejností. Sdružení nezasahuje do výchovně vzdělávacího procesu, pouze pomáhá vytvářet podmínky a podporu pro jeho úspěšnou realizaci.

Sdružení samostatně disponuje s finančními prostředky, které jsou odděleny od finančních prostředků školy. Prostředky pro svou činnost získává vybíráním členských příspěvků, ze zisku pořádaných akcí a z dobrovolných příspěvků a z výnosu vlastního majetku.

§ 32 b upravuje též vztahy národního výboru k sdružení.

Základní otázky sdružení jsou dosud upraveny v § 26 zákona č. 186/1960 Sb., který se navrhuje zrušit zákonem o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

Upravuje se způsob provádění vedlejší hospodářské činnosti (např. práce umělecké, průzkumové, vypracovávat expertizy, posudky, konzultace) a užití prostředků, které z ní plynou (§ 32 c). Při vedlejší hospodářské činnosti se bude postupovat podle hospodářského zákoníku a dalších obecně závazných právních předpisů.

Praxe ukazuje, že možnost soukromého vyučování je třeba ponechat (§ 32 d). Dosud bylo soukromé vyučování upraveno zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání, který má být zákonem o soustavě základních a středních škol zrušen.

Pro zvýšení zájmu mládeže o určité obory, zejména speciální a pro usnadnění výchovy mimo vyučování se v některých směrech jeví účelným, aby v zákoně nebyla jako dosud možnost soukromého vyučování omezena pouze na obor cizích jazyků a obor umění.

Ustanovení § 32 e vymezuje vztah k obecným předpisům o správním řízení tak, že výslovně vylučuje aplikaci správního řádu v případech v tomto ustanovení uvedených.

K bodu 24 - § 33:

V souladu s § 2 a § 28 odst. 3 návrhu školského zákona, které se týkají postavení škol pro mládež vyžadující zvláštní péči v soustavě základních a středních škol, promítá se tato úprava do ustanovení § 33.

V § 55 návrhu školského zákona jsou zařazeny střední školy požární ochrany řízené ministerstvy vnitra republik. Obdobně, jako je tomu u vojenských škol a škol Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, vyplývají z hlediska jejich postavení některé odlišnosti, které se týkají především řízení a organizace těchto škol. Proto se též tyto školy vylučují z působnosti zákona o státní správě ve školství.

K čl. II.

K bodu 5 - § 31 a:

Vzhledem k tomu, že podle návrhu zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon) bude zrušen zákon č. 186/1960 Sb., je třeba převzít ustanovení § 2 písm. e) tohoto zákona, které se týká poskytování vzdělání a výcviku občanům se změněnou pracovní schopností v zařízeních sociální péče, zřizovaných podle zákona ČNR č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení (úplné znění č. 32/1983 Sb.).

Zařízení sociální péče poskytující výcvik občanům se změněnou pracovní schopností mohou též plnit funkci středisek praktického vyučování, která se zřizují podle § 63 návrhu zákona o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

K bodům 9 až 14 - § 35 a, 37 a a 41:

Rozhodnutím nejvyšších politických a státních orgánů bylo uloženo novelizací zákona o národních výborech a jiných právních předpisů realizovat rozšířenou působnost městských národních výborů. Na úseku školství se uvedená rozhodnutí plní novelizací zákona České národní rady o státní správě ve školství a zákona České národní rady o školských zařízeních. Na úrovni městských národních výborů se zřizují nová školská zařízení, která je třeba vložit do platného zákona České národní rady o školských zařízeních, jejichž zřizování se svěřuje městským národním výborům podle usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 5. března 1982, usnesení vlády ČSSR č. 56/1982, jakož i usnesení vlády ČSR č. 74/1982.

Příslušná ustanovení zákona ČNR o školských zařízeních se doplňují o školská zařízení v zákoně dosud neuvedená (městská pedagogicko-psychologická poradna, městské pedagogické středisko, městské středisko školního stravování).

K bodu 15 - § 45:

Čtyřleté zkušenosti národních výborů s aplikací ustanovení zákona ČNR o školských zařízeních signalizují potřebu postupně přehodnocovat dosavadní dosti složitou organizační strukturu řízení školských zařízení ve správě národních výborů, zejména když v důsledku rozšíření působnosti městských národních výborů dochází k omezování územní příslušnosti existujících školských zařízení. Proto je žádoucí, aby se experimentálně ověřily i organizační formy řízení školských zařízení ve správě národních výborů, v nichž se budou eliminovat negativní faktory nynější řídící struktury při plném respektování rozšířené působnosti městských národních výborů.

Ustanovení organicky navazuje na vytvoření zákonného podkladu pro experimentální ověřování nových forem řídící struktury školských za= řízení ve správě národních výborů. K zavádění těchto forem nelze přistupovat živelně, ale organizovaně a jednotně; při jejich zavádění je třeba respektovat nejen možnosti a působnost národních výborů, ale i hlediska národohospodářského plánu a státního rozpočtu.

Úkoly učitelů základních a středních škol upravují ustanovení § 50 a 51 návrhu školského zákona. Protože i v některých školských zařízeních působí učitelé (např. učitelky mateřských škol), promítá se tato skutečnost do zákona ČNR o školských zařízeních.

K čl. III.

Zákonem ČNR č. 146/1971 Sb. byla přenesena působnost ve věci povolování soukromého vyučování v oboru umění a v oboru cizích jazyků z okresních národních výborů na městské národní výbory. Povolování soukromého vyučování nově upravuje § 32 d.

K čl. IV.

Novelizace zákona o státní správě ve školství a zákona o školských zařízeních bude obsahovat více věcných i legislativně technických změn, takže pro jeho přehlednost a k usnadnění pochopení jeho obsahu se navrhuje vyhlásit úplné znění obou zákonů ve Sbírce zákonů.

K čl. V.

Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních, by měl nabýt účinnosti současně se zákonem o soustavě základních a středních škol (školský zákon), přičemž na příjímání žáků na střední školy, kteří ukončí základní školu v roce 1984, se bude vztahovat již ustanovení tohoto zákona.

V Praze dne 23. listopadu 1983

Josef Korčák v. r.	Milan Vondruška v. r.
předseda vlády	ministr školství
České socialistické republiky	České socialistické republiky