ze dne ............................... 1983,

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí se mění a doplňuje takto:

1. § 4 odst. 3 zní:

"(3) Zápisy právních vztahů vzniklých vydržením osobního vlastnictví k nemovitosti anebo vydržením práva odpovídajícího věcnému břemenu lze provádět též na základě písemného ohlášení občana o změně právního vztahu doloženého osvědčením státního notářství, [§ 100 odst. 1 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím] v jehož obvodu je nemovitost. Podrobnosti o náležitostech ohlášení těchto změn upraví prováděcí předpis."

2. V § 4 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4.

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1984.

Zájmy společnosti vyžadují, aby kromě ochrany, kterou tzv. nedoloženým právním vztahům poskytuje v § 132 a zákon č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy (dále jen "novela OZ"), bylo možno vlastnické vztahy při splnění stanovených podmínek uvést do souladu se skutečným stavem. Tuto funkci plní nový, dosud neupravený způsob nabytí vlastnického práva a nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu na základě vydržení, rovněž jako nový způsob nabytí práva na uzavření dohody o osobním užívání pozemku podle ustanovení § 135 a novely OZ.

Tyto úpravy a nová oprávnění vyplývající z novely OZ se přímo dotýkají evidence nemovitostí. Zakotvením nového institutu vydržení v občanském zákoníku byl upraven způsob nabytí vlastnictví k nemovitostem, a to jednak vlastnictví státu k pozemku při současném právu občana na uzavření dohody o osobním užívání pozemku v rozsahu stanoveném v § 200 občanského zákoníku, jednak vlastnictvím občana ke stavbě, která je způsobilá být předmětem osobního vlastnictví. Podle nové právní úpravy lze vydržet též právo odpovídající věcnému břemenu.

Konstituování institutu vydržení osobního vlastnictví k nemovitosti anebo vydržení práva odpovídajícího věcnému břemenu, který odpovídá úrovni politického a ekonomického rozvoje naší společnosti, si proto vynucuje následnou úpravu § 4 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, v tom směru, že rozšiřuje okruh listin (písemné ohlášení občana o změně právního vztahu), na základě kterých budou orgány geodézie provádět zápisy právních vztahů o nemovitostech vzniklých vydržením osobního vlastnictví k nemovitosti anebo vydržením práva odpovídajícího věcnému břemenu.

II.

Předložený návrh zákona České národní rady upravuje proto postup při zápisu právních vztahů o nemovitostech vzniklých vydržením osobního vlastnictví k nemovitosti anebo vydržením práva odpovídajícího věcnému břemenu, který stávající právní úprava v zákoně č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, neobsahuje.

Protože vyznačení změny nemůže spočívat na pouhém ohlášení občana, je s ohledem na požadavek právní jistoty a bezpečnosti při nakládání s nemovitostmi nezbytné, aby skutečnost nabytí vlastnického práva nebo věcného oprávnění byla náležitě osvědčena.

Orgánem, který k tomu má prostředky, je státní notářství, v jehož obvodu je nemovitost. Osvědčení státního notářství, které musí písemné ohlášení občana obsahovat, bude proto předpokladem pro provedení zápisu v evidenci nemovitostí.

Jestliže státní notářství odmítne občanovi toto osvědčení vydat, protože nemůže spolehlivě posoudit prohlášení občana nebo proto, že prohlášení občana je zřejmě v rozponu se zájmy společnosti, má občan možnost obrátit se na soud s návrhem na určení, že osobní vlastnictví k nemovitosti nebo právo odpovídající věcnému břemenu vydržel.

III.

V předkládaném návrhu zákona se neřeší postup zápisu nabytí vlastnictví k pozemku státem na základě vydržení; v těchto případech se bude postupovat podle příslušných předpisů: občan, který má pozemek v dobré víře v držbě nepřetržitě deset roků a na kterém by jinak mohlo být zřízeno právo osobního užívání (§ 199 odst. 1 občanského zákoníku), vydrží tento pozemek ve prospěch čs. státu.

Okresní (nebo jemu na roveň postavený) národní výbor, v jehož obvodě se nachází pozemek, po zjištění, že došlo k vydržení pozemku nebo jeho části pro stát, převezme pozemek do prozatímní správy (§ 65 odst. 3 hospodářského zákoníku) a zajistí, aby nabytí pozemku státem na základě vydržení bylo vyznačeno v evidenci nemovitostí (§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 86/1977 Sb., o prozatímní správě národního majetku). Občan nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném v § 200 občanského zákoníku (§ 135 a odst. 2 novely OZ).

Dohadu o zřízení práva osobního užívání pozemku uzavře s občanem ta socialistická organizace, které okresní (nebo jemu na roveň postavený) národní výbor pozemek převede do správy anebo do vlastnictví.

Právo osobního užívání pozemku vznikne registrací dohody u státního notářství (§ 205 odst. 2 občanského zákoníku); registrovanou dohodu zasílá státní notářství orgánu geodézie.

IV.

Legislativní úprava zápisu právních vztahů k nemovitostem vzniklých vydržením stane se tak účinným nástrojem regulace a dalšího rozvoje socialistických společenských vztahů, přičemž současně umožní důsledněji vést evidenci nemovitostí v souladu se skutečným stavem postupným odstraňováním tzv. nedoložených právních vztahů.

Podrobnou úpravu zápisů správních vztahů k nemovitostem vzniklých vydržením, dále zápisů změn v důsledku vzniku nebo zániku věcných břemen a změn právních vztahů k nemovitostem v důsledku zániku manželství bude obsahovat novela vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb.

Pokud jde o stanovení postupu pro zápis nabytého práva do evidence nemovitostí (u pozemků nabytí státem a v souvislosti s tím zápisu dohody o osobním užívání pozemku) lze v zásadě vystačit s dosavadními právními předpisy na úseku evidence nemovitostí, s dílčími změnami a doplňky.

Občan, který splní podmínky podle § 135 a odst. 1 a 2 novely OZ a vydrží vlastnictví k nemovitosti, která je způsobilá být předmětem osobního vlastnictví, nebo vydrží pro sebe právo odpovídající věcnému břemenu, předloží příslušnému orgánu geodézie písemné ohlášení o změně právního vztahu k nemovitosti; jestliže ohlášení obsahuje údaje o nemovitosti podle stavu evidence nemovitostí (obec, katastrální území, parcelní číslo) a je doloženo osvědčením státního notářství o tom, že v něm obsažené prohlášení občana o okolnostech, době a nepřetržitosti držby nemovitosti nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu odpovídá předpokladům zákona, provede orgán geodézie zápis a vyrozumí o tom účastníky, kterými jsou: občan, který ohlásil změnu právního vztahu k nemovitosti a dotčený vlastník nebo jeho zástupce; u nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu je účastníkem též ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku. Vedle toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, se o zápisu vyrozumívá též organizace, která má pozemek ve správě.

V,

Dosavadní součinnost místních národních výborů na úseku zakládání a vedení evidence nemovitostí se doplňuje o vyjadřování se ke změně právního vztahu k nemovitosti na základě vydržení osobního vlastnictví k nemovitosti anebo vydržení práva odpovídajícího věcnému břemenu.

Rovněž řešení otázek zániku nebo zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů se odráží v novele vyhlášky č. 23/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 135/1965 Sb. v tom směru, že se doplňuje výčet listin pro zápis změny v evidenci nemovitostí (písemná dohoda nebo potvrzení manželů, pokud nedošlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudním rozhodnutím, popřípadě souhlasné prohlášení manželů, že po zániku nebo zrušení jejich bezpodílového spoluvlastnictví nebyl v tříleté lhůtě podán návrh na jeho vypořádání, takže platí, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí náležejících do bezpodílového spoluvlastnictví).

Přílohu k dohodě, potvrzení, popřípadě souhlasnému prohlášení manželů bude tvořit listina o zániku manželství a listiny o nemovitostech (výpis z evidence nemovitostí, popřípadě z pozemkové knihy).

VI.

Změny a doplňky v zákoně o evidenci nemovitostí a v prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu, které se provedou v souladu s novelou OZ, se ztotožňují se zájmem společnosti a s pravidly socialistického soužití, podporují právní jistotu, jakož i společensky odůvodněné uspokojování osobních, rodinných a majetkových potřeb občanů.

Vzhledem k tomu, že jde o jednoduchou právní úpravu, potřebnou k provedení přijaté novely OZ, přistoupilo se přímo k vypracování paragrafovaného znění zákona, kde úlohu politickoekonomického rozboru plní důvodová zpráva.

Provedení novely zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí si nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu a nebude spojeno s nároky na pracovní síly.

Nabytí účinnosti tohoto zákona dnem 1. dubna 2984 je v souladu s ustanovením § 507 a odst. 3 novely OZ.

V Praze dne 28. září 1983

Josef Korčák v. r.

předseda vlády České socialistické republiky