- k podnětům č. 8 a č. 9 posl. A. Švrčka co nejdříve vyřešit problémy v cukrovarnictví tak, aby se zvýšily výnosy cukrovky a cukru a vhodnými opatřeními zajistit, aby brambory pro výživu obyvatelstva byly co nejvyšší kvality, sdělilo ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, že zásadní přístupy MZVž ČSR k rozvoji výroby cukrovky a brambor jsou obsaženy ve "Zprávě o zabezpečení rozvoje pěstování cukrovky a brambor", která po projednání ve vedení ministerstva bude předložena výboru ČNR pro zemědělství a výživu v květnu 1983.

Ve stanovisku MZVž ČSR se dále konstatuje, že k řešení problémů cukrovarnického průmyslu zpracovává v současné době FMZVž materiál "Koncepce rozvoje cukrovarnického průmyslu do r. 2000" k projednání v předsednictvu vlády ČSSR (čj. FM 01-404/83);

- k podnětu č. 10 posl. A. Kubíčka a O. Paula stanovit organizacím, které provedou zábor zemědělské půdy, trvalý roční poplatek, který by se rovnal ceně průměrné výroby potravin nebo surovin vyrobených ze zabrané půdy sdělilo ministerstvo zemědělství a výživy, že problematika je komplexně řešena novým návrhem odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, který vycházel ze světových cen zemědělských produktů. V současné době návrh projednalo FMF a FMZVž a návrh je předložen vládě ČSSR pod čj. V/1 21 766/1982 FMZVž čj. FM-041-1917/1982 pod názvem "Návrh na zvýšení sazeb odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a na zvýšení intenzity působení ekonomických nástrojů proti odnímání zemědělské půdy zemědělské výrobě";

- k podnětu č. 11 posl. S. Louthana radikálně vyřešit nedostatky v tržní úpravě baleného masa v poslední době informovalo MZVž ČSR, že bylo uloženo masnému průmyslu zvýšit péči při tržní úpravě, zejména baleného masa a s ministerstvem obchodu byla dohodnuta opatření k vzájemné kontrole v tomto směru;

- k podnětu č. 12 posl. J. Kolaříka posílit úlohu státních kontrolních orgánů v oblasti péče o životní prostředí a zdraví člověka, zvážit znovuzřízení rostlinolékařské služby a komplexně meziresortně hodnotit výskyt cizorodých látek v poživatinách včetně řešení společných preventivních opatření se ve stanovisku MZVž ČSR uvádí, že nelze hovořit o znovuzřízení rostlinolékařské služby, tato na KZS, OSZ, ACHP a při ÚKZÚZ existuje. MZVž ČSR vydalo v roce 1981 "Instrukce k zabezpečení vědeckého řízení výživy a ochrany rostlin", které ukládají KZS, OZS, agrochemickým podnikům provádět kontrolu dodržování předpisů a metodik chemické ochrany rostlin a zabezpečovat úzkou spolupráci s národními výbory, orgány hygienické, veterinární, vodohospodářské služby při řešení otázek ochrany životního prostředí v souvislosti s chemizací rostlinné výroby.

O způsobu a rozsahu použití jednotlivých chemických přípravků a jejich registraci je rozhodováno ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a hygienickými orgány.

Problematika výskytu a hodnocení cizorodých látek v poživatinách je resortem zemědělství a výživy řešena od r. 1979, kdy byly na koordinační poradě ministrů ZVž ČSSR, ČSR, SSR a zástupců ÚV KSČ odsouhlaseny zásady uceleného systému kontroly cizorodých látek v půdě, zemědělských a potravinářských výrobcích, vytvořen stálý poradní orgán složený ze zástupců kontrolních orgánů a koordinací úkolů pověřena Státní inspekce jakosti. 29. 6. 1982 byla vypracována podrobná zpráva o výskytu a kontrole cizorodých látek v zemědělských a potravinářských výrobcích, projednána v kolegiu ministra FMZVž. Zpráva hodnotí současný stav používání cizorodých látek v zemědělství a výsledky kontrol jejich výskytu v poživatinách. Pro účinnější postup řešení problematiky byla vymezena působnost kontrolních orgánů v této oblasti.

Zpráva o výskytu a kontrole cizorodých látek byla doplněna o návrh směrnice MZVž ČSR k provádění kontrol a 15. 9. 1982 projednána na koordinační poradě ministrů ZVŽ ČSR a SSR, dne 22. 9. 1982 na poradě vedení FMZVž. Bylo uloženo projednat závěry kontrol s MZd ČSR a SSR, FMZO a FMTIR a připravit podklady pro jednání v PV ČSSR. Přijatá opatření MZVž ukládají:

- zavedení centrální evidence výsledků kontroly obsahu cizorodých látek a pravidelné pololetní informace,

- vytváření nezbytné rezervy devizových prostředků na laboratorní techniku,

- sjednocování postupů v kontrole a využívání zjištěných výsledků,

- v polovině roku 1983 předložit program kontroly cizorodých látek v půdě.

Ministerstvo zdravotnictví v souladu s plánem vládní komise pro zásobování vnitřního trhu vydalo 14. 1. 1983 Hygienické aspekty průniku cizorodých látek do potravinářského řetězce. K těmto aspektům probíhá v současné době připomínkové řízení zainteresovaných organizací.

Kontrola výskytu cizorodých látek v půdě, krmivech a poživatinách je řešena FMZVž, které v březnu 1983 vydalo návrh pokynů; v současně době probíhá připomínkové řízení (čj. FM 032-525/83);

- k podnětu č. 13 akademika Kudrny (jako host) věnovat trvalou pozornost postupné realizaci vědeckého optimálního generálního projektu zemědělsko-průmyslového komplexu se ve stanovisku ministerstva zemědělství a výživy ČSR konstatuje, že i přes aktuálnost navržených směrů řešení zemědělské velkovýroby nepřistoupilo MZVž ČSR dosud k rozpracování generálního projektu, protože v současné době probíhají intenzívní práce na "Dlouhodobém programu rozvoje zemědělství a odvětví zabezpečující výživu lidu". Pokud tyto práce nebudou ukončeny a dlouhodobý plán schválen, nelze zahájit práce na komplexním programu, protože se na zpracování podílí téměř celá VVZ a jednak z důvodů duplicitního zpracování některých problémových okruhů;

- k podnětu č. 14 posl. H. Kotrlové vytvořit společný projekt MZd a MZVž ČSR k zajištění výroby důležitých surovin pro farmaceutický průmysl sdělilo MZVž ČSR, že spolupráce mezi resorty zdravotnictví ČSR a zemědělství a výživy ČSR je rozvíjena v meziresortní pracovní skupině, která byla zřízena na úrovni ředitelů odborů obou resortů a pracuje od roku 1980.

V této pracovní skupině jsou projednávány vzájemné požadavky obou resortů a schází se 3 - 4 X ročně. Rovněž společný projekt zabezpečování nejdůležitějších surovin pro MZd ČSR byl vytvořen jako Soubor opatření k rozvoji maloobjemových plodin do r. 1985, schválený v r. 1981. Řada opatření se daří plnit, pro zajištění některých surovin však nejsou vytvořeny dostatečné předpoklady v MTZ, ani v devizových zdrojích.

Nedořešeny jsou problémy v současné době v oblasti pěstování námele, pro něž byly v zemědělství vytvořeny podmínky v mechanizaci, posklizňových linkách a výnosech, ale VHJ Spofa nemá ujasněn výhled stabilizace produkce.

Radikální změna v požadavcích na produkci námele ze strany VHJ Spofa není ojedinělá. Tyto výkyvy ohrožují jak produkci námele, tak i plánovací a ekonomickou jistotu v zemědělských podnicích a vedou ke ztrátám;

- k podnětu č. 15 posl. P. Bařinavé zajistit absolventům SZTŠ dostatečnou uváděcí praxi, zejména orientaci v náročných mechanizovaných a automatizovaných provozech s moderním technologickým zařízením a upravit učební osnovy tak, aby odpovídaly současné úrovni zemědělské výroby se ve stanovisku ministerstva zemědělství a výživy ČSR konstatuje, že nástupní praxe je v resortu zabezpečována prakticky pro všechny absolventy VŠ a SOŠ, kteří do resortu nastoupili.

Nástupní praxe je prováděna podle podmínek jednotlivých organizací. V řadě OZS, ale i VHJ je organizována nástupní praxe pro absolventy VŠZ a SZTŠ (FPBT a SPŠPT) ve vybraných organizacích (provozech) s vyšší úrovní hospodaření.

K zabezpečování nástupní praxe absolventů škol byly vydány v resortu prováděcí pokyny a směrnice. Počítá se s jejich úpravou po novelizaci nařízení vlády ČSSR č. 38/1967 Sb., která je připravována FMPSV.

V současné době při rozmísťování absolventů škol a zvlášť realizaci nástupní praxe nepříznivě působí, že absolventi jsou organizacím započítáváni do limitu pracovníků a při současném snižování počtu THP musí být prakticky bezprostředně po nástupu ze škol zařazováni do příslušných funkcí, takže nástupní praxe probíhá současně s výkonem pracovní funkce nebo je velmi omezená. Dříve bylo možno absolventy škol po dobu nástupní praxe (až 1 rok) zařazovat mimo limity pracovníků do funkcí asistentů (VŠ) a praktikantů (SOŠ), což umožňovalo lépe zabezpečit jejich přípravu pro budoucí pracovníci zařazení. Bylo by potřebné, aby plánovací orgány a MPSV vytvořily podmínky pro zařazování absolventů do funkcí asistentů a praktikantů.

Pokud jde o učební osnovy SOŠ (zejména SZTŠ a SPŠPT) v současné době zpracovává z pověření ministra školství ČSR VÚOŠ v Praze a VÚ pedagogický v Bratislavě ve vazbě na nové pojetí SOŠ vyplývající z čs. výchovně vzdělávací soustavy návrhy nových základních pedagogických dokumentů moderní techniku až když po vyučení přijdou do praxe.

Ministerstvo zemědělství a výživy se podílí na zpracování těchto dokumentů zapojením vybraných odborníků resortu MZVž do těchto prací tak, aby příprava absolventů odpovídala potřebám zemědělství a potravinářské praxe.

Ve stanovisku kulturního a školského výboru ČNR k podnětu posl. Bařinové se praví, že se výbor touto problematikou již několikrát zabýval a upozornil především na nedostatek nové techniky při výuce učňů a to nejen v odvětví zemědělství, ale i v ostatních odvětvích, kdy učňové poznávají moderní techniku až když po vyučení přijdou do praxe.

Výbor bude realizaci podnětu dále sledovat, neboť souvisí s vytvořením lepších podmínek pro výchovu učňů, než je tomu dosud a jeho řešení spadá do působnosti národních i federálních orgánů;

- k podnětu č. 16 posl. P. Bařinové opětné zavedení stáží pro zemědělské pedagogy za účelem stálého rozšiřování a inovace jejich odbornosti se vyjádřilo MZVž ČSR v tom smyslu, že realizace námětu spadá do působnosti MŠ ČSR. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR je připraveno podle požadavků MŠ a škol zabezpečit pro vybrané pedagogy VŠ a SOŠ stáže ve vybraných zemědělských organizacích. Např. pro pedagogické pracovníky SZTŠ veterinárních oborů organizuje již Státní veterinární správa ve svém doškolovacím zařízení v období prázdnin kursy pedagogických pracovníků k jejich seznámení s novými poznatky v oblasti veterinárních činností.

Ve stanovisku kulturního a školského výboru ČNR k tomuto podnětu bylo sděleno, že ministerstvo školství ČSR připravuje příslušné opatření;

- k podnětu č. 17 post F. Pejchala pro živočišnou výrobu budovat vícepodlažní objekty se ve stanovisku MZVž ČSR konstatuje, že vícepodlažní objekty pro živočišnou výrobu jsou budovány experimentálně. U těchto objektů probíhají v současné dubě ověřovací provozy. Výsledky z provozů vícepodlažních objektů u drůbeže jsou vcelku příznivé.

Investiční výstavba je orientována na dodávky závodů, farem, rekonstrukce a modernizace stávajících provozů. U těchto objektů nepřichází vícepodlažní objekty v úvahu. V individuálních případech, kde bude prokázána efektivnost výstavby, je možno vícepodlažní objekt stavět. Realizace je však závislá na převzetí dodávky stavební organizací resortu MSv ČSR, neboť stavební organizace MZVž ČSR nejsou pro tento druh výstavby vybaveny.

- k podnětu č. 18 posl. F. Štefana dát do souladu plánovanou životnost zemědělských strojů s jejich skutečným morálním a fyzickým opotřebením sdělil ministr financí ČSR s. ing. J. Tlapák, že složitost uvedené problematiky, která má vazbu na projednání s ostatními příslušnými národními a federálními orgány, vyžaduje komplexní posouzení a zhodnocení.

Vzhledem ke značnému rozsahu struktury a počtu druhů zemědělských strojů, jejich rozdílnému využití a opotřebení, byly od ministerstva zemědělství a výživy ČSR vyžádány podklady a náměty k řešení stávajících problémů. Po jejich projednání příslušnými orgány budou podklady využity k povolení případných výjimek z vyhlášky federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odepisování základních prostředků nebo předložen jiný způsob řešení. V té souvislosti je též nezbytné sjednotit postup řešení problematiky v ČSR a SSR.

Za současných podmínek a možností národního hospodářství je nutno posoudit nejen morální a fyzické opotřebení zemědělských strojů, ale přihlédnout též i k ekonomické životnosti těchto základních prostředků. Přitom budou zvažovány též výrobní kapacity a možnosti dodavatelských organizací. To bude vyžadovat meziresortní projednání v návaznosti k připravovaným opatřením pro další zlepšení materiálně technické základny zemědělství v letech 8. a 9. pětiletky. Tento úkol bude zajišťován ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Českou plánovací komisí.

O průběhu a dopracování konkrétních opatření bude předseda výboru České národní rady pro plán a rozpočet informován ministrem financí ČSR.

K podnětu posl. Fr. Štefana se vyjádřilo i MZVž ČSR a ve svém stanovisku sdělilo, že zpracuje dílčí podklady pro meziresortní jednání a bude prosazovat novelizaci normativní životnosti u předmětné techniky. Kromě toho MZVž ČSR s cílem dosáhnout maximální životnosti zemědělské techniky, věnuje zvýšenou pozornost zkvalitňování péče o techniku prostřednictvím VHJ STS a OZS a všech stupňů řízení (KZS, OZS, PŘO). Základem je "Směrnice MZVž ČSR k zavádění komplexního systému péče o zemědělskou techniku".

K tomuto podnětu posl. Fr. Štefana ve spojitosti s podnětem č. 20 posl. J. Hájka úspory nafty v zemědělství řešit v budoucnu nejen sankčními opatřeními ve sféře spotřeby, ale zejména výrazným zvýšením tlaku a požadavků na výrobce veškeré zemědělské techniky sdělil místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. S. Rázl, že Česká plánovací komise si je vědoma, že stav zemědělských strojů a zařízení neodpovídá zatím plně potřebám zemědělství v množství i struktuře. (Svědčí o tom např. i to, že začátkem 7. 5LP bylo více jak 55% traktorů a 47% nákladních automobilů starších než je jejich normovaná životnost, že struktura mnohých strojů a zařízení, zejména však traktorů a dopravních prostředků neodpovídá současným změněným potřebám národního hospodářství i zemědělství.

V důsledku změněných hospodářských podmínek se proto ústřední orgány včetně České plánovací komise při sestavování ročních a zejména pětiletých plánů intenzívně zabývají situací, jak posílit výrobně technickou základnu zemědělství a maximálně dát do souladu požadavky a potřeby (včetně pohonných hmot) s možnostmi národního hospodářství.

V 7. 5LP se počítá s objemy investic pro stroje a zařízení v zemědělství ve výši 22,8 mld Kčs, což je objem o více jak 1 mld Kčs vyšší než činil za 6. 5LP. Dosavadní realizace ukazuje, že tyto objemy, především u strojů a zařízení budou ještě překročeny. Ve srovnání se soustavou zemědělských strojů schválenou usnesením vlády ČSR č. 218/79 jsou celostátně zabezpečeny dodávky traktorů v 7. 5LP na cca 90% a předpokládá se, že v ročních plánech budou řešeny podle výrobních možností problémy ve struktuře dodávek traktorů a to zejména z hlediska realizace úspor pohonných hmot (zvýšení podílu dodávek traktorů v nižších výkonnostních třídách apod.).

K lepšímu uspokojování potřeb zemědělství by mělo dojít i u některých podnikově plánovaných položek výroby a dodávek zemědělských strojů. Ve srovnání se schválenou soustavou zemědělských strojů jsou např. celostátně zabezpečovány dodávky strojů pro přípravu půdy a setí na 115%, stroje pro výrobu pícnin na 124% (kromě mechanizace na svahy), stroje pro sklizeň obilovin na 96%, stroje pro pěstování brambor na 100%, stroje pro sklizeň cukrovky na 95%, česačky chmele na 112%, rozmetadla chlévské mrvy na 122%, účelově upravené nákladní automobily pro zemědělství na 100% apod.

Průběh plnění plánu r. 191 a 1982 ukazuje na určité možnosti překročení plánovaných úkolů. Přesto však nelze předpokládat, že se v 7. 5LP podaří zcela vyřešit všechny nahromaděné problémy. Nadále proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost též mobilizaci vnitřních rezerv v oblasti využívání stávající techniky v samotném zemědělství a to jejím rovnoměrným nasazením, zlepšením údržby a uskladněním. Uvážlivým nákupem nových strojů nahrazovat pak stroje a zařízení staré a neproduktivní s velkou spotřebou pohonných hmot.

Plánovací orgány spolu s ministerstvy zemědělství a výživy a dodavatelskými resorty v současné době připravují opatření pro další zlepšení materiálně technické základny zemědělství v letech 8. a 9. pětiletky a po dopracování konkrétních navrhovaných opatření budou poslanci informováni.

K podnětu posl. J. Hájka se ještě vyjádřilo MZVž ČSR a v jeho stanovisku se konstatuje, že trvale prosazuje i z hlediska racionalizace spotřeby PHM u výrobců (dodavatelů) požadavky na strukturální a sortimentní skladbu mobilní zemědělské techniky tak, aby odpovídala požadavkům na hospodárnou agregaci strojů i celých linek.

Požadavky na strukturální skladbu jsou uplatňovány u FMVS, FMZVž i ČPK prostřednictvím plánu a v následných bilančních jednáních.

Kvantifikace na pětileté období obsažená v "Soustavě strojů" je objednávkou resortu na techniku; objednávka je současně podkladem pro tzv. "Projekty MTZ" na jednotlivé pětiletky. V součinnosti s nejvyšším politickým orgánem jsou řešena tzv. "úzká místa" zabezpečení zemědělské techniky;

- k podnětu č. 19 posl. B. Olšana učinit taková opatření v provozu velkokapacitních kravínů, která by zamezila vzniku zdravotních problémů a tím předčasnému vyřazování a zhoršení genefondu dojnic sdělilo MZVž ČSR, že po zkušenostech a zhodnocení velkokapacitních provozů je otázka technologií v ustájení skotu přehodnocována. Projekty nových staveb budou respektovat dosavadní dobré zkušenosti a eliminovat negativní jevy.

Poměrně složitá zůstává otázka úprav stávajících staveb, především ve směru zdravotního stavu zvířat. Nejčastěji docházelo k poruchám pohybového aparátu zejména u dojnic. Pravděpodobně bude nutné posuzovat jednotlivé stavby nebo skupiny staveb stejných technologií individuálně s konkrétními závěry pro řešení. Vzhledem k předpokládaným úpravám zabudovaných technologických zařízení a stavebním úpravám půjde o postupný proces.

Uváděná problematika musí být řešena ve spolupráci výzkumných ústavů, SVS MZVž ČSR, projektových organizací, případně odborníků z vysokých škol;

- k podnětu č. 21 posl. J. Hájka dát do souladu současně platné ON a ČSN a předpisy, např. o elektrických instalacích, revizích tlakových nádob a v celém zemědělském stavebnictví, aby odpovídaly současným požadavkům národního hospodářství a umožňovaly dosáhnout dalších energetických a surovinových úspor. V rámci toho řešit normy spotřeby stavebního materiálu, zejména cementu, aby nevedly k jejich nadměrné spotřebě při budování zemědělských staveb informovalo MZVž ČSR, že ČSN a právní předpisy jsou v současné době prověřovány a upravovány na základě usnesení vlády ČSR č. 246/1981.

Metodickým vedením bylo pověřeno ministerstvo výstavby a techniky ČSR. Ukončení prověrky a úprav norem a právních předpisů se předpokládá v roce 1984;

- k podnětu č. 22 posl. J. Hájka umožnit vhodnými legislativními úpravami ve vyhláškách a předpisech, tykajících se oblasti finančního a daňového hospodaření větší spolupráci a výpomoc zemědělských organizací národním výborům, než je současně vymezena se ve stanovisku ministerstva zemědělství a výživy ČSR konstatuje, že spolupráce orgánů a organizací v jeho působnosti s národními výbory je obecně založena usnesením vlády ČSR ze dne 21. ledna 1981 č. 16. Na základě tohoto usnesení vlády vydal ministr zemědělství a výživy ČSR pokyny ze dne 27. 2. 1981 čj. 522/81-11, jimiž uložil všem orgánům a organizacím v působnosti ministerstva aktivně se zúčastnit na tvorbě volebních programů a účinně se podílet na jejich realizaci.

V závěrech 6. pléna ÚV KSČ byl vznesen též požadavek zintensivnit spolupráci organizací s národními výbory při zabezpečování placených služeb pro obyvatelstvo. Konkrétní úkol v tomto smyslu uložila vláda ČSR svým usnesením ze dne 9. 6. 1982 č. 162 všem ústředním orgánům státní správy. Na základě tohoto usnesení vlády vypracovalo MZVž ČSR pokyny čj. 234/83-14, kterými se stanoví zásady a podmínky poskytování placených služeb obyvatelstvu organizacemi v působnosti ministerstva. Citovaným usnesením vlády a pokyny ministerstva je založena spolupráce organizací v působnosti MZVž ČSR s národními výbory při zajišťování služeb pro obyvatelstvo a nepočítá se již na uvedeném úseku s dalšími právními úpravami formou obecně závazných právních předpisů.

II.

Stálá pozornost je věnována i průběžné realizaci podnětů poslanců z předcházejících schůzí České národní rady.

K podnětu posl. M. Dubské ze 6. schůze České národní rady, urychleně vydat prováděcí předpisy zajišťující sdružování prostředků podle odst. a) § 6 zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy se konstatuje, že federální vláda schválila svým usnesením č. 43/1983 z 10. března 1983 (usnesení vlády ČSR č. 88 z 13. dubna 1983) "Zásady koordinační činnosti národních výborů při sdružování prostředků a činností socialistických organizací". V návaznosti na usnesení 6. schůze České národní rady z 9. listopadu 1982 ke zprávě vlády ČSR o uplatňování vědeckotechnického rozvoje, modernizace a rekonstrukce v odvětvích řízených vládou ČSR uložila vláda ČSR svým usnesením z 16. března 1983 č. 56 ministrům, vedoucím ostatních ústředních orgánů, radám krajských národních výborů a radě Národního výboru hlavního města Prahy zabezpečit v součinnosti s ministerstvem výstavby a techniky v oboru své působnosti rozpracování doporučení České národní rady a námětů, které jim byly zaslány ministrem výstavby a techniky; informaci o rozpracování podat do 31. prosince 1983 ministru výstavby a techniky.

K podnětu posl. V. Trejbala ze 3. schůze České národní rady, rozšířit plochy pro pěstování vojtěšky a zajistit dostatek vojtěškového semene. Pro zkvalitnění siláže výrazně zvýšit podíl silážní kukuřice a zajistit dostatek semen ranné hybridní kukuřice se ve zprávě MZVž ČSR konstatuje, že zabezpečení dostatku osiva vojtěšky seté v ČSR je dlouhodobým problémem, který se nedaří řešit v plném rozsahu. Přes rozsáhlou plochu, vojtěšky ponechanou ke sklizni na semeno (1982 - 11450 ha) je výroba nízká a v roce.1982, který byl rokem semenářsky poměrně příznivým bylo sklizeno průměrně z hektaru 96 kg osiva.

Výnos je nepříznivě ovlivňován řadou faktorů, přičemž rozhodujícími jsou kromě povětrnostních podmínek ročníků, kombinace pícninářsko-semenářského využívání a nedostatky pesticidů.

Pro zlepšení výroby v ČSR jsou organizována opatření k zabezpečení výše a stabilnosti výnosů (výběr množitelů a nejvhodnějších lokalit, zakládání množitelských porostů speciální množitelskou agrotechnikou, zlepšování ochrany a sklizně).

Semenářství vojtěšky je řešeno i v rámci výzkumného úkolu. Například v letošním roce bude v návaznosti na vysokou koncentraci množitelských ploch provozně ověřován vliv samotářských včel na opilení vojtěšky (dovoz včel vyšlechtěných a využívaných v Kanadě a USA).

Máme snahu využít moderní zahraniční velkovýrobní technologie výroby osiva. Za tímto účelem uzavřelo GŘ Oseva dohodu se svojí partnerskou organizací v BLR k ověření, příp. zavedení bulharské technologie u nás. V rámci dvoustranné spolupráce se SSSR jsou ověřovány možnosti rozmnožování československých odrůd vojtěšky v nejvhodnějších agrotechnických podmínkách Sovětského svazu.

Z pohledu současné bilance byla realizována dostupná opatření pro zlepšení domácích zdrojů. Podařilo se přesunout ze SSR 60 tun osiva a dovézt z BLR 40 tun osiva vojtěšky.

U kukuřice byla zpracována pro jednotlivé kraje odrůdová skladba podle účelového využití. Odrůdová skladba byla stanovena na základě výsledků státních odrůdových zkoušek a je pro semenářskou organizaci Oseva závazná. U silážní kukuřice v ČSR je stanoven podíl nejranějších hybridů (do FAO 200) 40%, raných hybridů (FAO 300) 50% a jen 10% hybridů poloraných (FAO 325). Osiva v tomto podílu budou vyráběna na množitelských plochách v letošním roce.

K podnětu posl. K. Kostky ze 3. schůze České národní rady, v zájmu zvyšování úrodnosti půdy, na základě využití kvalitní chlévské mrvy zásadně rozhodnout o dalším budování bezstelivových stájí, sdělilo MZVž ČSR, že v posledním období dochází k přehodnocení otázky bezstelivového a stelivového ustájení skotu ve vazbě na potřeby zvýšit úrodnost a sorpční schopnost půdy organickými hnojivy. V této souvislosti je nutno uvést, že sláma se v současnosti stala převážně komponentem krmné dávky pro skot. Během posledních let se zvýšily výnosy obilovin, ale snížily se výnosy slámy. Na základě uvedeného bude rozhodující při posuzování bezstelivových a stelivových staveb možnost zajištění dostatku slámy jak pro stelivové ták i krmné účely v dané oblasti.

Problematikou se intenzívně zabývá vědeckovýzkumná základna. Československá akademie zemědělská zpracovala v letech 1981 - 1982 syntetickou zprávu "Možnosti dalšího využití bezstelivových provozů v podmínkách průmyslově organizované živočišné velkovýrobě v ČSSR".

Závěry oponentního řízení uvedené zprávy ukazují, že k hodnocení a vzájemnému srovnávání předností a nevýhod stelivových a bezstelivových provozů pro chov skotu je třeba přistupovat diferencovaně v souladu s konkrétními podmínkami příslušného zemědělského podniku, zejména z hlediska požadavků na udržení půdní úrodnosti, disponibilních zdrojů stelivové slámy a možností v oblasti ošetření a využití kejdy.

Problematika technologických systémů a výstavby farem pro chov skotu je v současné době řešena v rámci závazného úkolu státního plánu TR P 11-329-059 "Racionální soustava chovu skotu v podmínkách ČSSR".

V současné době probíhají ověřovací provozy a vyhodnocování vybraných specializovaných farem pro chov skotu. Součástí realizačního výstupu bude i návrh maximálních koncentrací jednotlivých kategorií skotu, vycházející z optimálních podmínek pro zvládnutí plánovitého využití produkovaného hnoje nebo kejdy, včetně minimalizace transportní náročnosti inputového a outputového okruhu.

K podnětu posl. M. Svobodové z 5. schůze České národní rady, dořešit na MZVŽ ČSR čištění odpadních vod z o. p. Škrobárny, Havlíčkův Brod a nepovolit další prodloužení výjimky z příslušných předpisů a narušování životního prostředí vypouštěním nedostatečně vyčištěných vod se ve stanovisku ministerstva zemědělství a výživy ČSR poukazuje na to, že vzhledem k sezónnosti produkce, proměnlivosti množství a kvality je v současné době pro škrobárny nejvýhodnější zneškodňování a využívání odpadních vod závlahou především travních porostů. Využitím hnojivé a vláhové hodnoty lze takto dosáhnout výrazné zemědělsko-melioračních efektů při vysoké zdravotně-vodohospodářské činnosti. U dokonale prováděných závlah (Šmolovy, Horažďovice, Chýnov) se dosahuje čistírenský efekt i vyšší než 99%, což je v souladu se zákonem o vodách a navazujícími předpisy.

V současné době z celkové roční produkce odpadních vod 4,1 mil. m³ se využívá k závlaze cca 29%. Zbývající množství se čistí v městských kanalizačních čistírnách nebo provizorními, často nevyhovujícími způsoby. Provizorní způsoby čištění jsou používány většinou rovněž u zemědělských lihovarů, organizačně začleněných do oborového podniku Škrobárny.

Usnesením vlády ČSR č. 319 z 1. listopadu 1978 byla oborovému podniku Škrobárny povolena výjimka u 83 provozů vypouštět nedostatečně čištěné odpadní vody do vodních toků.

Výstavba potřebných čistírenských zařízení si vyžádá více než 1,2 mld Kčs. Při současném nedostatku investičních limitů a investičních prostředků nutno výstavbu čistíren odpadních vod u škrobárenských a lihovarských provozů realizovat etapově jako podlimitní akce. U části provozů bude proto nutné počítat s prodloužením výjimek i po roce 1985. Kromě toho je věnována zvýšená pozornost dalšímu rozšiřování a zdokonalování závlah. Dále se provádí racionalizační opatření s cílem snížit množství odpadních vod i látkové zatížení vodních toků. Důsledněji se kontrolují provozní řády včetně funkční kontroly stávajících zařízení.