(2) Místní příslušnost národních výborů při péči o občany se změněnou pracovní schopnosti se řídí místem stálého pracoviště těchto občanů., jestliže národní výbory

a) doporučují vhodnou úpravu pracovních podmínek nebo vhodné pracovní uplatnění občana se změněnou pracovní schopností v organizaci, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

b) sledují, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností.

(3) Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona rozhoduje nebo činí opatření místní nebo městský národní výbor, se žádost o dávku nebo službu sociálního zabezpečení podává místnímu nebo městskému národnímu výboru žadatelova bydliště, v ostatních případech se žádost podává okresnímu národnímu výboru žadatelova bydliště. [§ 5 odst. 2 správního řádu, § 110 zákona č. 121/1975 Sb.]

(4) Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu se podává u místního národního výboru, v jehož obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní národní výbor ověří skutečnosti uvedené v žádosti a postoupí ji okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl voják před nástupem vojenské služby trvalý pobyt.".

55. V § 50 písmeno a) zní:

"a) podrobnosti o složení a jednání správních komisí národních výborů,".

56. V § 50 se ustanovení písm. d) vypouští. Dosavadní ustanovení písm. e) a f) se označují jako ustanovení písm. d) a e).

Čl. II

Zrušují se položky 13 až 22 přílohy k zákonu ČNR č. 49/1982 Sb.,.kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech místních národních výborů a upravuje působnost ve střediskových obcích.

Čl. III

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 7. ledna 1983.

 

Důvodová zpráva

I.

Obecná část

Zákonem České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení byla poprvé formou zákona sjednocena a vymezena působnost, úkoly a postavení orgánů České socialistické republiky a v jejich rámci především orgánů národních výborů v sociálním zabezpečení.

Základním důvodem pro novelizaci tohoto zákona jsou změny v působnosti národních výborů vyplývající z opatření stranických a státních orgánů ke zvýšení účinnosti práce národních výborů ve střediskových obcích. Tyto změny jsou z větší části zakotveny v zákoně č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, zejména v příloze k tomuto zákonu. Vzhledem k tomu, že problematika sociálního zabezpečení je v činnosti národních výborů i ostatních orgánů působících na tomto úseku velmi frekventovaná, je účelné v zájmu úplnosti a zejména v zájmu zabezpečení přesného uplatňování právních předpisů převzít do novely zákona o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení i úpravu o přesunu působnosti okresních národních výborů na národní výbory ve střediskových obcích a na městské národní výbory obsaženou v příloze citovaného zákona a z důvodů zachování systematiky novely zákona č. 129/1975 Sb. zahrnout do novely také ustanovení obsažené v bodě 2 článku III citovaného zákona.

Převzatá ustanovení přílohy zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, se navrhovaným zákonem České národní rady zruší.

Dalším závažným důvodem novelizace jsou změny v působnosti národních výborů, vyplývající ze schválených zásad ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech.

Nutnost změny a doplnění některých ustanovení zákona vyplývá též ze zkušeností a poznatků získaných při jeho aplikaci. Ukazuje se především naléhavá potřeba zjednodušení řízení při rozhodování o některých dávkách a službách sociálního zabezpečení, které národní výbory poskytují z vlastního podnětu, nebo na žádost občana v požadovaném rozsahu. Postup podle obecných předpisů o správním řízení v těchto případech národní výbory nepřiměřeně zatěžuje a zejména na úseku sociální péče často brání pružnému a operativnímu řešení sociální situace potřebných občanů.

Podle zkušeností získaných za dobu uplatňování zákona vyžadují upřesnění a doplnění rovněž některá ustanovení zákona týkající se činnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení národních výborů. Jako nedostatek dosavadní právní úpravy se projevuje skutečnost, že není v právním předpise zakotvena možnost, aby posuzování invalidity a jiných zdravotních otázek souvisejících s výkonem sociálního zabezpečení cizích státních příslušníků, kteří jsou sociálně zabezpečení podle československých státních předpisů na základě mezinárodních smluv, bylo svěřeno jedné posudkové komisi sociálního zabezpečení pro více krajů, popřípadě pro celé území České socialistické republiky. Jako další nedostatek právní úpravy se projevuje také to, že dosud není právně upraven režim kontrolních lékařských prohlídek.

V návaznosti na 57 zákona o národních výborech se navrhuje doplnění zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení o základní ustanovení upravující volbu, složení a jednání správních komisí národních výborů, které působí na úseku sociálního zabezpečení, která jsou dosud obsažena ve vyhlášce ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 130/1975 Sb. s tím, že podrobnosti o složení a jednání těchto správních komisí se nadále ponechají a podle potřeby doplní v uvedené vyhlášce.

V návrhu zákona se dále upřesňují a doplňují některá ustanovení, týkající se okruhu zařízení sociální péče, jejich zřizování a správy národními výbory.

Navrhovaná úprava nevyvolá žádné požadavky na státní rozpočet ani na pracovní síly. Posílení aparátu místních národních výborů ve střediskových obcích a městských národních výborů bude řešeno přesunem funkčních míst a potřebných finančních prostředků z národních výborů vyšších stupňů.

II.

Zvláštní část

K čl. I:

K bodu 1:

Jde o legislativně-technickou úpravu, která souvisí s doplněním zákona o nový § 5a, kterým se přebírají do zákona z prováděcí vyhlášky základní ustanovení upravující volbu a složení správních komisí. Stejný charakter mají některá další ustanovení, která nejsou v důvodové zprávě samostatně komentována (body 5, 22, 33, 35 a 41).

K bodům 2 a 3:

Navrhovaným doplněním se zákonem upraví možnost, aby invaliditu a jiné zdravotní otázky související s prováděním sociálního zabezpečení posuzovala u cizích státních příslušníků, kteří jsou sociálně zabezpečení podle československých právních předpisů na základě mezinárodních smluv, jedna posudková komise pro území celého kraje, popřípadě pro území více krajů nebo pro celé území České socialistické republiky, podle jednotných hledisek vzhledem ke specifickým zdravotním podmínkám těchto cizích státních příslušníků. Přitom se předpokládá dohoda mezi zúčastněnými krajskými národními výbory.

Navrhované opatření si vyžaduje doplnění tohoto zákona o odchylkách od obecných předpisů o správním řízení v části týkající se místní příslušnosti (§ 48 odst. 1 písm. f) návrhu zákona).

K bodu 4:

V tomto novém ustanovení se do zákona přebírají z prováděcí vyhlášky základní ustanovení, která upravuji volbu, složení a jednání správních komisi na úseku sociálního zabezpečení. Napříště budou ve vyhlášce upraveny jen podrobnosti, které by vzhledem k různé působnosti, a proto i složení jednotlivých komisí, tj. posudkových komisí sociálního zabezpečení, dávkových komisí a komisí péče o rodinu a děti, činily zákon příliš obsáhlým.

K bodům 5 a 6:

V nadpisu § 7 a v dalších ustanoveních uvedených v bodě 6 se vypouští slovo "městský", neboť městský národní výbor má podle novely zákona o národních výborech působnost místního národního výboru vždy.

K bodu 7:

Návrh neobsahuje proti dosavadnímu znění § 7 písm. b) změnu věcného charakteru. Jde pouze o použití legislativní zkratky.

K bodům 8, 15 a 16:

V těchto ustanoveních jde o rozšíření působnosti místních národních výborů ve střediskových obcích a všech městských národních výborů, převzaté z přílohy k zákonu České národní rady č. 49/1982 Sb.

Pokud jde o nové ustanovení o povinnosti těchto národních výborů sledovat, zda jsou splněny podmínky pro výplatu některých dávek důchodového zabezpečení, půjde o sociální důchod a o důchod manželky, o kterých rozhodují okresní národní výbory.

Působnost místních národních výborů ve střediskových obcích a všech městských národních výborů při sepisování žádostí o dávky důchodového zabezpečení se navrhuje v bodě 8 u vymezeného okruhu pracujících tak, aby se přiblížilo uskutečňování sociálního zabezpečení občanům a přispělo se ke zkrácení a zkvalitnění řízení. V bodě 15 se doplňují ustanovení o sepisování žádostí u stejného okruhu pracujících jako v bodě 8, kteří však z hlediska místní příslušnosti nespadají do působnosti místních národních výborů ve střediskových obcích a městských národních výborů. Bod 15 se navíc doplňuje o ustanovení týkající s sepisování žádostí okresním národním výborem v některých dalších případech (tj. u vědeckých pracovníků, umělců a novinářů, jednotlivě hospodařících rolníka a jiných osob samostatně hospodařících apod.).

V bodě 16 se vymezuje působnost okresních národních výborů ve vztahu k působnosti místních národních výborů ve střediskových obcích a městských národních výborů tak, aby v praxi nedocházelo k duplicitě těchto působností.

K bodům 9 až 12 a k bodu 17:

Jde o zpřesnění a doplnění dosavadního znění, které je účelné především v zájmu důsledného a přesného provádění hmotně-právních předpisů o sociálním zabezpečení a o použití legislativní zkratky zavedené v bodě 7.

K bodu 13:

Podle § 91 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje o povinnosti vrátit přeplatek na dávce z tohoto zabezpečení orgán, který je příslušný rozhodovat o změně nebo odnětí dávky nebo její části. Tímto orgánem je sociální komise jednotného zemědělského družstva. Podle dosavadního znění zákona rozhodnutí o přeplatku na dávce ze zabezpečení v nemoci nebo ze zabezpečení matky a dítěte schvaluje okresní národní výbor. Vypuštění rozhodovací pravomoci okresního národního výboru v tomto směru ve vztahu ke členům jednotného zemědělského družstva z předpisu o působnosti je opodstatněné. Kromě toho vzhledem k výsledkům dlouholeté aplikační práce sociálních komisí jednotných zemědělských družstev lze předpokládat, že při nejbližší příležitosti bude v tomto směru novelizován § 91 citovaného zákona.

K bodu 14:

Tato působnost okresního národního výboru vyplývá z § 34 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů. Jde o případy, kdy právní nárok na přídavky na děti nevzniká, ale jejich nepřiznáním by vznikala nepřiměřená a nadměrná tvrdost, zejména, když dítě po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato do učebního poměru nebo do zaměstnání, dále v případech, kdy družstevník nemohl splnit podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů z jiných vážných důvodů nebo družstevnice nemohla tuto podmínku splnit, protože čerpala další (neplacenou) mateřskou dovolenou apod.

Pro úplnost se doplňuje tato působnost okresního národního výboru do § 8 zákona.

K bodům 18 a 19:

Navrhované doplnění působnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení konkretizuje příslušná ustanovení zákona č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku tím, že určí, který orgán sociálního zabezpečení posuzuje pro účely tohoto zákona invaliditu dítěte a nutnost stálé péče o ně.

K bodu 20:

Navrhované doplnění působnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení je účelné v zájmu jednotného zajišťování postupu podle zákona o sociálním zabezpečení. Doplnění § 9 písm. b) bodem 3, které se týká uplatňování § 42 zákona o sociálním zabezpečení, nebude však znamenat, že příslušná posudková komise sociálního zabezpečení bude posuzovat zdravotní stav občana v každém případě. Půjde jen o ty žádosti o zvýšení důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, kde nebudou uvedené okolnosti dostatečně prokázané, a proto o toto posouzení požádá příslušný orgán sociálního zabezpečení, zpravidla Úřad důchodového zabezpečení v Praze. Rovněž na žádost bude tato komise posuzovat schopnost příslušníka ozbrojených sil k přiměřenému občanskému zaměstnání.

K bodu 21:

Jde o doplnění dosavadního znění zákona, kterým se upraví působnost a postup posudkových komisí sociálního zabezpečení, při stanovení kontrolních lékařských prohlídek. Lékařskou kontrolní prohlídku bude posudková komise mít možnost stanovit nejen na základě vlastních závěrů a zjištěni, ale bude povinna ji stanovit také z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení. Předpokládá se, že zpravidla půjde o podnět národního výboru vyššího stupně, Úřadu důchodového zabezpečení v Praze a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky; navrhovaná formulace však nebude vylučovat ani orgán sociálního zabezpečení národního výboru stejného stupně, popřípadě i národního výboru nižšího stupně.

K bodu 24:

Ustanovení odstavce 2 § 14 byla doplněna zákonem č. 49/1982 Sb. Poněvadž vzhledem k systematice novely musí být toto ustanovení zařazeno do § 14a, vypouští se z § 14.

K bodům 25, 28 a 29:

V ustanoveních obsažených v bodě 25 se zakotvuje rozšíření působnosti místních národních výborů ve střediskových obcích a všech městských národních výborů na úseku péče o rodinu a děti, jak vyplývá z opatření ke zvýšení účinnosti práce národních výborů ve střediskových obcích a rozšíření působnosti městských národních výborů v některých městech, podle schválených zásad ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech. Jde jednak o městské národní výbory ve městech, která jsou sídly krajů, a městské národní výbory v dalších významných velkých městech a ve významných lázeňských městech, která určí vláda a pro které se zavádí legislativní zkratka "městský národní výbor první kategorie". Dále jde o městské národní výbory ve městech, která jsou sídly okresů, a městské národní výbory v obcích městského charakteru, které určí krajský národní výbor, pro které se zavádí legislativní zkratka "městský národní výbor druhá kategorie.

V § 14a odst. 1 písm. a) až c) jde o ustanovení převzatá z přílohy k zákonu České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích. Ustanovení obsažené pod písm. d) navazuje na předchozí ustanovení pod písm. a) až c).

V § 14a odst. 2 je zakotveno ustanovení obsažené dosud podle článku III. zákona č. 49/1982 Sb. v § 14 odst. 2.

V § 14b je zakotvena rozšířená působnost městských národních výborů první kategorie a městských národních výborů druhé kategorie podle schválených zásad ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech.

Současně se navrhuje v bodě 28 též upřesnění působnosti okresních národních výborů ve vztahu k občanům, kteří bydlí mimo obvod střediskových obcí a městských národních výborů. U těchto občanů okresní národní výbor rozhoduje o poskytování peněžitých příspěvků a věcné pomoci a rovněž vykonává stanovený dohled nad nezletilými. Pro úplnost je v § 18 písm. a) bod 3 navržena úprava, podle které okresní národní výbor může rozhodnout o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu jen tehdy, jestliže tato působnost nepřísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.

K bodům 23, 26, 27, 30 a 31:

V těchto ustanoveních se upřesňují a doplňují některá ustanovení, spadající do úseku péče o rodinu a děti. Tyto úpravy přispějí ke správnému a jednotnému provádění příslušných hmotně-právních ustanovení zákona o sociálním zabezpečení a zákona o rodině a zabezpečí plný soulad zákona České národní rady č. 129/1975 Sb. s citovanými zákony.

K bodům 32 a 34:

Jde o úpravu působnosti na úseku péče o občany se změněnou pracovní schopností městských národních výborů první kategorie a městských národních výborů druhé kategorie na základě schválených zásad ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech. V bodě 34 se jedná o doplnění působnosti krajských národních výborů, která nebyla dosud právně upravena.

K bodům 36, 38, 42 a 45:

V těchto ustanoveních se jednotnou dikcí upřesňuje, popřípadě doplňuje působnost národních výborů pokud jde o rozhodování o přijetí do ústavu sociální péče, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu, o úhradě za služby v ústavu poskytované, a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče.

K bodu 43:

Působnost národních výborů, pokud jde o zřizování a správu zařízení sociální péče, je v novele komplexně upravena v § 39. Z § 30 se proto vypouští ustanovení o zřizování a správě zařízení sociální péče místního významu.

K bodům 37, 39, 44 a 46:

Ustanovení navrhovaná v těchto bodech obsahují úpravu působnosti městských národních výborů první kategorie na základě schválených zásad ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech na úseku péče o občany těžce postižené na zdraví a na úseku péče o staré občany. V bodech 39-a 46 se v souvislosti s tím vymezuje i působnost okresních národních výborů.

K bodu 40:

Péče o občany těžce postižené na zdraví vyžaduje podrobnější a přesné vymezení působnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení národních výborů v řízení o některých dávkách a službách sociální péče na tomto úseku. Z tohoto důvodu se navrhuje nové znění § 27 zákona č. 129/1975 Sb.

K bodům 47 až 49:

Působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, všech městských národních výborů a v bodě 49 i městských národních výborů první kategorie a městských národních výborů druhé kategorie se rozšiřuje i na úseku péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a na úseku péče o občany společensky nepřizpůsobené. Znění § 32 je navrhováno tak, aby místní národní výbory poskytovaly v souladu s dosavadní právní úpravou (§ 47 odst. 1 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 130/1975 Sb.) a praxí na tomto úseku i nadále peněžité příspěvky a věcnou pomoc občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí (např. živelních pohrom) ocitli ve zvlášť obtížných poměrech a nemohou je dočasně překonat vlastním přičiněním ani za pomoci své rodiny.

K bodu 50:

Dosavadní znění dostatečně nevystihuje okruh zařízení sociální péče a v jejich rámci okruh zařízení pečovatelské služby, která národní výbory zřizují v zájmu dalšího rozvoje sociální péče a racionalizace pečovatelské služby.

Navrhovaná úprava zahrnuje experimentálně vyzkoušená zařízení, která se osvědčila a počítá se s jejich další existencí a rozšiřováním.

Pod novým písmenem f) se v zákoně zakotvuje pro okresní národní výbory, městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie možnost zřizovat pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, především pro jejich děti, sociálně výchovná zařízení (§ 39 odst. 5). V těchto zařízeních působí národní výbory na získání a upevnění základních sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů pro společenskou integraci těchto občanů. U dětí a mládeže působí k prohloubení jejich socialistické výchovy, k rozvoji zájmové činnosti a k přípravě na budoucí povolání. V těchto zařízeních mohou národní výbory pořádat sociálně zdravotní kursy, popřípadě letní rekreačně-výchovné tábory a další skupinové formy sociálně-výchovného působení na tyto občany.

K bodu 51:

Navrhovanou úpravou se přihlíží k požadavkům výstižněji označit existující stavy sociální péče a v jejich rámci i samostatná oddělení, případně samostatná zařízení pro denní a týdenní pobyt.

K bodu 52:

Jde o podstatné rozšíření dosavadního znění § 39 tak, aby byla v jednom ustanovení podrobně vymezena pravomoc národních výborů zřizovat a spravovat jednotlivá zařízení sociální péče. V souvislosti s tím se upravují, doplňují, popřípadě vypouštějí některá předchozí ustanovení, která by nebyla s novým zněním § 39 v souladu nebo by byla duplicitní. Jde o ustanovení pod body 36, 38, 42, 43 a 45. Zároveň se v novém znění § 39 bere v úvahu i požadavek racionalizace v oblasti technického a ekonomického řízení a organizace služeb sociální péče tím, že krajským národním výborům i místním a městským národním výborům bude umožněno svěřit ekonomické, technické a organizační řízení služeb sociální péče v zařízeních, která zřídily, okresnímu národnímu výboru. I v těchto případech bude však národní výbor, který zařízení zřídil a spravuje, rozhodovat o přijetí do zařízení, o propuštění z něho, o přemístění do jiného zařízení a o úhradě za poskytované služby.

Uvedená úprava § 39 je nutná zejména v souvislosti s rozšířením působnosti místních národních výborů ve střediskových obcích a městských národních výborů.

K bodu 53:

V tomto ustanovení jsou obsaženy úpravy nutné v souvislosti s předcházejícími úpravami působnosti národních výborů (body 38, 42, 45 a 49).

K bodu 54:

V dosavadním znění části čtvrté zákona je stanoveno, že pro řízení ve věcech upravených tímto zákonem platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nebo zákon o sociálním zabezpečení nestanoví jinak. Odchylky byly stanoveny pouze v místní příslušnosti, a to v § 47 odst. 2 a 3 a v § 48 zákona.

V zájmu zajištění souladu se souvisícími právními předpisy a snížení administrativní náročnosti se navrhuje zjednodušit řízení při rozhodování o přesně vymezeném okruhu dávek a služeb sociálního zabezpečení tím způsobem, že na rozhodování o těchto dávkách a službách se nebudou vztahovat obecné předpisy o správním řízení. Správní řízení v těchto věcech se zahájí teprve tehdy, jestliže se v průběhu zjednodušeného řízení, na které se obecné předpisy o správním řízení nevztahují, zjistí, že jsou dány tímto zákonem stanovené důvody pro zahájení správního řízení.

V důsledku této změny a doplnění zákona se mění systematika celé části čtvrté zákona takto:

V § 47 je stanoveno, ve kterých případech se na rozhodování o vymezeném okruhu dávek a služeb nevztahuji obecné předpisy o správním řízení a jaká pravidla a Lhůty se pro toto zjednodušené řízení použijí. Z úpravy navržené v § 47 odst. 2 písm. a) vyplývá, že obecné předpisy o správním řízení se vztahují na rozhodování o snížení nebo odnětí dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte uvedených osob, neboť jde o dávky nárokové.

Postup a lhůty pro vyřízení návrhu na lázeňskou péči nejsou upraveny v zákoně, protože tato problematika vyžaduje podrobnější úpravu. Pro vyřízení návrhu na lázeňskou péči nelze stanovit 30 denní lhůtu jako v ostatních případech zjednodušeného řízení. Postup a lhůty je nutno odchylně stanovit s ohledem na to, že návrhy na lázeňskou péči jsou podávány v průběhu celého roku, zatímco poukazy jsou národním výborům přidělovány zpravidla na jednotlivá čtvrtletí a v rozdílném složení, pokud jde o indikace. Pokud nejde o případy kontraindikace, kdy se návrh rozhodnutím zamítne, národní výbor neví, zda a kdy v průběhu roku bude možno žádosti vyhovět. Řízení o návrhu na lázeňskou péči bude proto upraveno ve vyhlášce tak, aby byly respektovány uvedené skutečnosti.

V posledním odstavci § 47 je stanoveno, jaké jsou důvody pro zahájení správního řízení.

V § 48 jsou soustředěny všechny odchylky v místní příslušnosti od ustanovení obsažených ve správním řádu. Většina ustanovení je převzata z úpravy obsažené dosud v § 47 odst. 2 a 3 a v § 48. O novou úpravu jde pouze v § 48 odst. 3, kde je stanoveno, který stupeň národního výboru žadatelova bydliště ve smyslu § 110 zákona o sociálním zabezpečení je příslušný k podání žádosti o dávku nebo službu sociálního zabezpečení. V § 48 odst. 1 písm. d) se úprava týká Sboru nápravné výchovy ČSR, který v době přijetí zákona v roce 1975 neměl vlastní zdravotnickou službu. Navrhované doplnění vyplývá ze současného stavu. Ustanovení § 48 odst. 1 písm. e) se doplňuje tak, aby byla stanovena potřebná odchylka z místní příslušnosti v případech, kdy se jedná o obviněného v době vazby. V § 48 odst. 1 písm. f) se v souvislosti s úpravou § 5 upravuje místní příslušnost při posuzování zdravotního stavu cizích státních příslušníků, kteří jsou účastni sociálního zabezpečení podle československých předpisů na základě mezinárodních smluv.

Počet dávek, o kterých se bude rozhodovat ve zjednodušeném řízení podle § 47, nelze přesně určit, neboť k přiznání dávky v rámci tohoto řízení bude docházet jen tehdy, pokud se nezjistí, že dávka nemůže být poskytnuta vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo jestliže by poskytnutím dávky mohly vzniknout právní povinnosti občanu, je muž má být dávka poskytnuta, nebo jinému občanu.

Pro orientaci se uvádí počet těchto dávek, o jejichž poskytování bylo v roce 1981 rozhodováno ve správním řízení:

1. Dávky poskytované občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům

Druh dávky:	Počet:
příspěvky na společné stravování	9 528
příspěvky na dietní stravování	16 619
jednorázové peněžité příspěvky	207 698
věcná pomoc	66 926

2. Dávky poskytované občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc

Druh dávky:	Počet:
peněžité příspěvky	6 870
věcná pomoc	1 750

3. Dávky poskytované občanům společensky nepřizpůsobeným

Druh dávky:	Počet:
peněžité dávky	3 859
věcná pomoc	641

4. Dávky poskytované umělcům

Druh dávky:	Počet:
nemocenské	1 226
podpora při narození dítěte	79
peněžitá pomoc v mateřství	76
přídavky na děti	7 929
pohřebné	12

5. Dávky poskytované jednotlivě hospodařícím rolníkům a jiným osobám samostatně hospodařícím včetně spolupracujících členů jejich rodin

Druh dávky:	Počet:
podpora při narození dítěte	4
přídavky na děti	2 397

6. Dávky poskytnuté nepracujícím důchodcům

Druh dávky:	Počet:
podpora při narození dítěte	264
pohřebné	110 000

7. Počet rozhodnutí o poskytnutí

lázeňské péče

43 951

K bodům 55 a 56:

Úprava zmocnění v bodě 55 je nutná vzhledem k tomu, že do § 5a zákona byla převzata z prováděcí vyhlášky jen základní ustanovení o volbě, složení a jednání správních komisí působících na úseku sociálního zabezpečení.

V dosavadním ustanovení § 50 písm. d) zákona bylo obsaženo zmocnění pro ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR stanovit další zařízení sociální péče, která mohou zřizovat národní výbory. Okruh těchto zařízení je nově stanoven zákonem. Zmocnění nebylo po dobu platnosti zákona využito. Proto se navrhuje toto zmocnění ze zákona vypustit.

K čl. II:

Tímto ustanovením se navrhuje zrušit příslušnou část přílohy k zákonu České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, týkající se oblasti sociálního zabezpečení, protože se v zájmu úplnosti přebírá do tohoto zákona.

K čl. III:

Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb. o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení byl novelizován zákonnými opatřeními předsednictva České národní rady č. 78/1979 Sb., zákonným opatřením předsednictva České národní rady č. 10/1982 Sb. a zákonem České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích. Vzhledem k navrhované čtvrté novelizaci se navrhuje vydat úplné znění tohoto zákona.

V Praze dne 29. září 1982

Josef Korčák v. r.

předseda vlády

České socialistické republiky

Emilian Hamerník v. r.

ministr práce a sociálních věcí

České socialistické republiky