ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1982
IV. volební období
21
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne ……… 1982,
kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších zákonů (úplné znění č. 28/1972 Sb.), se mění a doplňuje takto:
1. § 9 zní:
"(1) V obci, kterou na návrh okresního národního výboru určí krajský národní výbor jako střediskovou obec (dále jen "středisková obec"), působí místní národní výbor s rozšířenou působností.
(2) Se souhlasem občanů může být zřízen jeden místní národní výbor pro několik obcí; o tomto opatření rozhoduje na návrh místních národních výborů okresní národní výbor.
(3) Krajský národní výbor může na návrh okresního národního výboru určit, že místní národní výbor pro několik obcí má působnost jako místní národní výbor ve střediskové obci."
2. V § 13
ustanovení písm. a) zní:
"a) místní národní výbor měl nejméně
9 poslanců v obcích do 300 obyvatel,
11 poslanců v obcích do 600 obyvatel,
17 poslanců v obcích do 1500 obyvatel,
25 poslanců v obcích do 5 000 obyvatel,
40 poslanců v obcích nad 5 000 obyvatel;
" za písm. a) se vkládá nové ustanovení písm. b), které zní:
"h) místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor měl nejméně
25 poslanců v obcích do 1 500 obyvatel,
30 poslanců v obcích do 2 500 obyvatel,
35 poslanců v obcích do 5 000 obyvatel,
50 poslanců v obcích do 10 000 obyvatel,
60 poslanců v obcích do 20 000 obyvatel,
80 poslanců v obcích do 50 000 obyvatel,
85 poslanců v obcích nad 50 000 obyvatel;"
dosavadní ustanovení písm. b), c), d) a e) se označují jako ustanovení písm. c), d), e) a f).
3. Nadpis § 25 "Místní národní výbor" se předřazuje před číselné označení tohoto paragrafu.
4. Za § 25 se vkládá § 25a), který zní:
"§ 25a
Místní národní výbor ve střediskové obci mimo působnost, která mu přísluší podle § 25
a) zřizuje, řídí a zrušuje drobné provozovny a podle podmínek i podnik služeb poskytující základní služby občanům a zařízení nebo organizaci pro správu a údržbu domovního majetku, je-li to vzhledem k rozsahu tohoto majetku účelné;
b) vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje okresu, střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtu okresního národního výboru; okresní národní výbor je povinen projednávat tyto návrhy s místními národními výbory ve střediskových obcích a informovat je o schválených koncepcích, hospodářských plánech a rozpočtech a o jejich plnění;
c) ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory vyšších stupňů
1. vyžaduje zprávy o jejich činnosti, pokud se dotýká životních podmínek obyvatelstva obce a úkolů místního národního výboru při rozvoji jejího území;
2. požaduje na organizacích zjednání nápravy při zjištění nedostatků v jejich Činnosti, pokud došlo k porušení socialistické zákonnosti nebo celospolečenských zájmů a tím k ohrožení oprávněných potřeb nebo životních podmínek obyvatelstva obce; organizace jsou povinny oznámit národnímu výboru ve lhůtě jím určené, jak a do kdy zabezpečí odstranění nedostatků;
3. požaduje na organizaci uložení kárného opatření nebo jiného postihu pracovníkovi odpovědného za nedostatky, které nebyly odstraněny ve lhůtě oznámené organizací národnímu výboru;
4. dává souhlas k umístění a zahájení činnosti nových provozoven nebo zařízení služeb a k rozšíření, omezení, nebo zrušení služeb; po projednání s organizací a s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí stanoví provozní dobu pro poskytování služeb občanům;
5. vyjadřuje se k návrhům na ustanovení a odvolání vedoucích provozoven a zařízení; při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti provozoven a zařízení může navrhnout odvolání jejich vedoucích z funkce;
d) ve vztahu k ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím:
1. má oprávnění uvedená pod písm. c) č. 1, 2, 3 a 4;
2. navrhuje okresnímu národnímu výboru pozastavení výkonu usnesení nebo jiného opatření jednotného zemědělského družstva, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami jednotného zemědělského družstva, se smlouvou o spolupráci nebo o zřízení společného zemědělského podniku;
3. vyjadřuje se k vydávání povolení jednotnému zemědělskému družstvu k provozování přidružené výroby na území střediskové obce;
4. navrhuje okresnímu národnímu výboru, aby požádal o svolání mimořádné členské schůze (sboru zástupců) jednotného zemědělského družstva k projednání závažných otázek týkajících se zájmů střediskové obce.
5. V § 26 se za dosavadní odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Městský národní výbor vykonává i působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci (§ 25a)".
Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.
6. § 64 odst. 1 zní:
"(1) Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných shromážděních na dobu pěti let."
Čl. II
Zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 2 úvodní věta zní:
"(2) Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory, nejde-li o hraniční toky,"
2. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Místní národní výbory v ostatních obcích mohou vykonávat působnost uvedenou v odstavci 2 jen na základě pověření krajského národního výboru, vydaného po projednání s příslušným okresním národním výborem v případech, kde jsou pro to potřebné podmínky."
3. V § 3 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4.
Čl. III
Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1. V § 5 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory mohou jako správní komise zřídit komise péče o rodinu a děti."
2. Ustanovení § 14 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:
"(2) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, pokud ji zřídil,
a) rozhoduje
1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu,
2. o stanovení dohledu nad nezletilým,
3. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu,
b) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti."
Čl. IV
Zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, se doplňuje takto:
1. § 5 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Místní národní výbor ve střediskové obci, mimo působnost uvedenou v odstavcích 1 až 3, se souhlasem okresního národního výboru
a) zřizuje a zrušuje základní školu,
b) stanoví obvod škol a školských zařízení, které zřizuje.
2. § 6 odstavec 1 zní:
"(1) Městský národní výbor vykonává mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci, též působnost, která podle § 10 odst. 1 jinak přísluší okresnímu národnímu výboru."
3. V § 7 odst. 3 písm. a) text v závorce zní: "(§ 5 odst. I a 4)."
Čl. V
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších zákonů se mění takto:
§ 20 odst. 4 zní:
"(4) Přestupek projedná ten orgán národního výboru, v jehož oboru působnosti k přestupku došlo. Krajské národní výbory, okresní národní výbory, městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích mohou jako správní komise zřídit komise pro projednávání přestupků; působnost, složení a jednání těchto správních komisí upraví ministerstvo vnitra České socialistické republiky obecně závazným správním předpisem."
Čl. VI
Na místní národní výbory ve střediskových obcích se přenáší působnost okresních národních výborů, uvedená v příloze k tomuto zákonu. Působnost uvedená v položkách č. 1 až 7 a 10 až 22 přílohy se přenáší i na městské národní výbory. [Působnost uvedená v položkách č. 8 a 9 přílohy byla přenesena na městské národní výbory zákonem ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.]
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem …… 1982.
Důvodová zpráva
I.
Obecná část
Hluboké společenské, sociální a ekonomické přeměny, kterými prochází naše společnost při socialistické výstavbě, jsou doprovázeny též postupnými změnami ve struktuře osídlení. Dochází zejména ke změnám ve venkovském osídlení. Již od počátku šedesátých let probíhá postupná integrace obcí a místních národních výborů. V roce 1955 bylo v ČSR 10 816 obcí a stejný počet i místních, popř. městských národních výborů. V roce 1980 bylo v ČSR 4778 obcí a 4116 místních nebo městských národních výborů, přičemž pro 1011 obcí bylo vytvořeno 315 společných místních národních výborů. Pro vývoj v posledních letech je tedy patrná snaha snížit podíl nejmenších správních jednotek. Vznikla tak situace, že vedle národních výborů v obcích střediskového významu působí i nadále místní národní výbory v malých obcích. Přitom všechny místní národní výbory mají stejné postavení a stejnou působnost a pravomoc.
Střediskovými obcemi se rozumějí vybrané obce, jmenovitě určené krajskými národními výbory na návrh okresních národních výborů, s nově vytvořenými územně správními obvody, ve kterých budou působit národní výbory základního stupně se širší působností a pravomocí. V těchto vybraných obcích se budou vytvářet postupně a diferencovaně materiální, finanční, kádrové a organizační předpoklady pro účinnější činnost orgánů státní moci a správy a poskytování služeb pro obyvatele vymezeného územně správního obvodu. Navrhovaná právní úprava připouští, aby rozšířenou působnost a pravomoc vykonával i místní národní výbor, který byl zřízen pro několik obcí a kde tedy formální sloučení obcí bude provedeno později.
Proces vytváření národních výborů ve střediskových obcích dosáhl takového rozsahu a významu, že XV. sjezd Komunistické strany Československa uložil řešit zvýšení účinnosti jejich práce. XVI. sjezd KSČ pak znovu podtrhl nezbytnost posílit pravomoc národních výborů ve střediskových obcích. Opatření, která v tomto směru byla již přijata, popř. se připravují, konkretizují linii vytyčenou XV. sjezdem KSČ. Jde především o posílení postavení národních výborů ve střediskových obcích na úseku jejich hospodářsko organizátorské činnosti, v oblasti jejich politicko výchovné činnosti, dále ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory vyššího stupně a organizacím řízeným centrálně a o rozšíření působnosti těchto národních výborů.
Budování národních výborů ve střediskových obcích není jednorázovou záležitostí, ale dlouhodobým procesem, v jehož průběhu budou krajské národní výbory postupně určovat střediskové obce tak, jak pro to budou vytvářeny všechny potřebné předpoklady. Budou tedy vedle sebe působit jednak místní národní výbory ve střediskových obcích, jednak místní národní výbory v dosavadní podobě. V průběhu tohoto procesu bude docházet k další diferenciaci mezi těmito národními výbory tím, že bude posilována působnost a pravomoc místních národních výborů ve střediskových obcích, které se tak v budoucnu stanou základním článkem celé soustavy národních výborů. Kromě toho v další etapě prací dojde k řešení postavení, působnosti a pravomoci městských národních výborů.
Opatření týkající se zvýšení účinnosti práce národních výborů ve střediskových obcích jsou součástí celého komplexu úkolů, které mají zabezpečit další rozvoj národních výborů a byly přijaty předsednictvem ÚV KSČ v dubnu 1979.
Příloha
zákona České národní rady č. …/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon a národních výborech a upravuje působnost národních výborů ve střediskových obcích
|
Pol. |
Na úseku státní správy |
se přenáší na místní národní výbory ve střediskových obcích působnost příslušející okresním národním výborům |
||
|
podle |
Předmět působnosti |
|||
|
předpisu |
§ (čl.) |
|||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
|
1 |
zemědělství |
zák. ČNR č. 77/1976 Sb. |
§ 3 odst. 1 písm. b) |
zjišťování pozemků v obci, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu, prohlašování pozemků za součást tohoto fondu a uskutečňování opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu |
|
2 |
vyhl. |
č. 310/2951 Ú. l. § 1 odst. 3 |
vydávání povolení ke zřízení včelích oplodňovacích stanic |
|
|
3 |
vyhl. č. 310/1951 Ú. l. |
§ 2 |
povolování výjimek chovat jiná včelstva v chráněném obvodu oplodňovací stanice |
|
|
4 |
zák. č. 1021 1963 Sb. vyhl. č. 103/2963 Sb. |
§ 9 odst. 4 § 9 odst. 1, 2 |
schvalování rybářského hospodáře a jeho zástupce pro rybářský revír a vydávání průkazů rybářskému hospodáři a jeho zástupci; přijímá hlášení od rybářského hospodáře o závadách v rybářském hospodaření |
|
|
5 |
zák. č. 102/1963 Sb. vyhl. č. 103/2963 Sb. |
§ 18 § 49 odst. 2 § 50 odst. 2 a 3 51 odst. 3 § 52 |
schvalování rybářské stráže, která u něho složí slib, vydávání osvědčení o schválení rybářské stráže a o vykonání slibu; vedení seznamu rybářských stráží, vydávání služebního odznaku rybářské stráži, přebírání osvědčení od rybářské stráže, která přestala vykonávat ochrannou službu |
|
|
6 |
zák. č. 61/1964 Sb. vyhl. č. 62/1964 Sb. |
§ 25 odst. 2 § 36 odst. 3 |
nařizování vykonání účinných hromadných opatření při výskytu škůdců rostlin v nebezpečném rozsahu |
|
|
7 |
hospodaření s byty a nebytovými prostory |
zák. č. 41/1964 Sb. |
§ 57 odst. 1 |
vydávání souhlasu k výjimečnému rozdělení bytu na dva nebo více samostatných bytů |
|
8 |
zák. č. 41/1964 Sb. |
§ 57 odst. 2 |
vydávání souhlasu k užívání bytu nebo jeho části pro jiné účely než k bydlení |
|
|
9 |
zák. č. 41/1964 Sb. |
§ 67 odst. 3 |
rozhodování o tom, zda určitý byt má povahu služebního bytu |
|
|
10 |
směrnice uveřejněné v částce 42/1959 Ú. l. |
část I. bod 2 |
rozhodování o přidělení místností orgánům nebo organizacím působícím ve střediskové obci, jestliže v jednotlivém případě nepřesahuje jejich podlahová plocha 500 m2 |
|
|
Pol. |
Na úseku státní správy |
se přenáší na místní národní výbory ve střediskových obcích působnost příslušející okresním národním výborům |
||
|
podle |
Předmět působnosti |
|||
|
předpisu |
§ (čl.) |
|||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
|
11 |
dopravy |
zák. č. 68/1979 Sb. vyhl. č. 100/1975 Sb. |
§ 29 odst. 2 písm. a) § 33 odst. 1 |
udělování povolení k dopravě více než šesti osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu, nemá-li doprava přesahovat obvod působnosti okresního národního výboru a nejde-li o dopravu nebezpečných věcí |
|
12 |
sociálního zabezpečení |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. |
§ 8 písm. a) bod 8 |
rozhodování o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce |
|
13 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. |
§ 8 písm. a) bod 9 |
rozhodování o příspěvku na rekreaci dětí nepracujícího důchodce |
|
|
14 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. |
8 písm. a) bod 10 |
rozhodování o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny |
|
|
15 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. |
§ 8 písm. a) bod 11 |
rozhodování o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo rodinného příslušníka |
|
|
16 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. vyhl. č. 130/1975 Sb. |
§ 15 písm. a) bod 3 § 23, § 24 |
rozhodování o poskytování peněžitých příspěvků a věcné pomoci v péči o rodinu a děti |
|
|
17 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. vyhl. č. 130/1975 Sb. |
§ 15 písm. c) § 18 odst. 3 |
vykonávání stanoveného dohledu nad dětmi |
|
|
18 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. vyhl. č.130/1975 Sb. |
§ 18 písm. a) bod 3 § 18 odst. 1 |
rozhodování o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu |
|
|
19 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. vyhl. č.130/1975 Sb. |
§ 18 písm. b) §14.odst. 1 |
plnění úkolů při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti ve střediskové obci |
|
|
20 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. |
§ 32 |
poskytování věcné pomoci a peněžitých příspěvků občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí ocitli ve zvlášť obtížných poměrech a nemohou je dočasně překonat vlastním přičiněním, ani za pomoci své rodiny |
|
|
21 |
zák. ČNR č. 129/1975 Sb. |
§ 33 |
poskytování výchovné péče, poradenské služby a podle potřeby též věcné pomoci |
|
|
vyhl. č. 10/1975 Sb. |
§ 48 odst. 1, 2 § 49 odst. 1 § 51 odst. 1, 2 |
a peněžitých příspěvků občanům, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti |
||
|
22 |
požární ochrany |
zák. č. 18/1958 Sb. |
§ 7 |
rozhodování o vyloučení z užívání věci, které svými nedostatky ohrožuji požární bezpečnost lidí nebo majetku, a to v objektech, v nichž jsou oprávněny vykonávat protipožární prohlídky |
K realizaci opatření směřujících ke zdokonalení činnosti národních výborů vůbec bude třeba provést některé legislativní úpravy. Projednání těchto legislativních návrhů se předpokládá v roce 1982.
Výstavba národních výborů ve střediskových obcích však vyžaduje, aby legislativní úprava působnosti a pravomoci těchto národních výborů byla provedena neprodleně, a to ještě před celkovou novelizací zákona o národních výborech. Od této legislativní úpravy je totiž odvislé vytváření materiálních a kádrových předpokladů ve střediskových obcích k tomu, aby se postupně staly základnou společenského a ekonomického rozvoje území. Přijetím navrhované zákonné úpravy se vytváří podmínky pro kvalifikovanější zabezpečování potřeb občanů, vyřizování jejich záležitostí na základě konkrétních znalostí, pro pružnější uspokojování zájmů občanů a pro účinné plnění úkolů v oblasti hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje celého spádového území.
Hlavním cílem navrhované správní úpravy je zkvalitnit práci národních výborů ve střediskových obcích, zlepšit výkon státní správy a dokonaleji zabezpečit komplexní rozvoj života ve střediskových obcích. Kromě toho se upravují v návrhu zákona některé dílčí aktuální otázky.
Zabezpečení kvalifikovaného výkonu rozšířené působnosti národních výborů ve střediskových obcích vyžaduje zřídit u těchto národních výborů aparát. Vytvoří se tak, aby na 1 tisíc obyvatel střediskové obce připadli maximálně 2 pracovníci aparátu. Přitom se budou brát v úvahu specifika střediskových obcí, jako např. územní rozsah a počet částí střediskové obce, lázeňská, rekreační, pohraniční nebo podhorská oblast, rozsah účelové výstavby apod. Úpravy v počtu pracovníků aparátu národních výborů ve střediskových obcích nepřekročí současný celkový počet pracovníků systemizovaných v aparátu národních výborů všech stupňů.
Posílení aparátu národních výborů ve střediskových obcích bude řešeno úpravou systemizace aparátu národních výborů vyšších stupňů a přesunem funkčních míst z vyšších stupňů národních výborů na základní stupeň, popřípadě převodem funkčních míst pracovníků ze zrušených místních národních výborů.
Zkvalitnění aparátu těchto národních výborů si vyžádá určité vyšší mzdové náklady. Zdrojem pro jejich úhradu budou mzdové prostředky získané úpravou systemizace počtu pracovníků z aparátu ostatních národních výborů a úspory ostatních osobních nákladů vzniklých snížením celkového počtu poslanců místních národních výborů integrovaných obcí. Nezbytná potřeba mzdových prostředků, z titulu změn v odměňování, pro pracovníky aparátu národních výborů ve střediskových obcích bude zabezpečována ve státním prováděcím plánu a ve státním rozpočtu v návaznosti na postupné zřizování dalších národních výborů ve střediskových obcích.
Navrhovaná zákonná úprava zcela nevyčerpává všechna nezbytná opatření, která je 'nutno provést ke zvýšení účinnosti práce národních výborů ve střediskových obcích. Některá opatření byla již provedena a předána národním výborům, např. zásady systemizace aparátu místních národních výborů ve střediskových obcích, včetně jeho odměňování, zásady pro práci občanských výborů ve střediskových obcích; další opatření v tomto směru se připravují.
II.
Zvláštní část
K čl. I:
K bodu 1 - § 9:
Místní národní výbory ve střediskových obcích budou vykonávat v plném rozsahu působnost, která dosud přísluší všem místním národním výborům a je stanovena v dosavadním § 25 zákona o národních výborech, v příloze D k zákonu ČNR č. 146/1971 Sb. a v dalších zvláštních zákonech upravujících jednotlivé úseky státní správy.
Kromě toho již v souladu s dosavadní právní úpravou mohou být místní národní výbory vůbec, zejména tedy místní národní výbory ve střediskových obcích, pověřeny na některých úsecích výkonem státní správy zabezpečovaným jinak okresními národními výbory. Především podle zákona č. 50/ 1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, mohou okresní národní výbory pověřit místní národní výbory funkcí stavebního úřadu; na základě tohoto přenesení působnosti budou místní národní výbory ve střediskových obcích vykonávat pravomoc stavebního úřadu nejen podle citovaného zákona, ale i podle jiných zákonů, které svěřují určitou pravomoc stavebnímu úřadu (např. podle zákona o hospodaření s byty). V souladu se zákonem č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, mohou okresní národní výbory přenést na místní národní výbory pravomoc k udělování povolení k provozování silniční dopravy nemotorovými vozidly.
Navrhovanou zákonnou úpravou dochází pak k dalšímu zvýšení způsobnosti a pravomoci místních národních výborů ve střediskových obcích. Tím, že krajský národní výbor určí vybranou obec za střediskovou, rozšíří se přímo ze zákona dosavadní působnost místního národního výboru v této obci. V důsledku toho bude třeba,.aby krajský národní výbor prováděl určování střediskových obcí formou obecně závazného nařízení. Tato forma se v návrhu zákonné úpravy sice výslovně nepředepisuje, ale usnesením vlády ČSR se ukládá radám krajských národních výborů zabezpečit, aby střediskové obce byly určeny obecně závazným nařízením krajských národních výborů.
K bodu 2 - § 13:
Vytvářením národních výborů základního stupně pro větší územní celky by došlo k absolutnímu poklesu počtu poslanců. Další rozvoj socialistické demokracie a zvyšování účasti pracujících na tvorbě a výkonu státní moci však naopak vyžaduje posilování zastupitelského prvku v národních výborech. Kromě toho opatření směřující ke zvýšení účinnosti práce národních výborů základního stupně, např. zvýraznění jejich postavení, posílení působnosti a pravomoci národních výborů ve střediskových obcích, nepochybně budou klást i větší nároky na práci poslanců. Poćty poslanců jednotlivých stupňů a druhů národních výborů jsou upraveny dosud v § 13 zákona o národních výborech, a to tím způsobem, že národní výbor si sám stanoví počet svých poslanců při zachování zákonem požadovaného minimálního počtu. Ve všeobecných volbách do zastupitelských sborů v červnu 1981 byl zvolen do místních národních výborů ve střediskových obcích a městských národních výborů vesměs vyšší počet poslanců, než požaduje dosavadní zákonná úprava. Navrhované doplnění § 13 zákona o národních výborech je tedy legislativním vyjádřením faktického stavu.
K bodu 3 - § 25:
Vzhledem k tomu, že místní národní výbor ve střediskové obci není novým druhem národního výboru, je nutné nadpis předřadit před § 25.
K bodu 4 - § 25a:
Navrhovanou zákonnou úpravou se především vytvářejí právní předpoklady k tomu, aby se střediskové obce postupně staly základem pro poskytování běžných placených služeb pro obyvatelstvo. Zároveň se stanoví i organizační formy poskytování těchto služeb, z nichž místní národní výbor ve střediskové obci zvolí tu, která v jeho konkrétních podmínkách umožní nejúčelnější využití všech místních zdrojů pro poskytování řemeslných prací, oprav domovního majetku a dalších služeb. Provozování hospodářské činnosti národních výborů v jejich drobných provozovnách předpokládá již zákon č. 72/1970 Sb., o některých opatřeních týkajících se podnikového rejstříku i usnesení vlády ČSR č. 156/1970, jímž byly schváleny zásady pro zřizování a činnost drobných provozoven národních výborů, oznámené v částce 13/1970 Sb. Možnost zřídit i podnik služeb vychází z předpokladu, že zkvalitňování poskytovaných služeb půjde především cestou racionálních moderních forem provozu, tj. vhodnou specializací a účelnou koncentrací s plným využitím kádrů.
V zájmu vyváženého rozvoje území střediskové obce a řešení otázek, které se dotýkají životních a pracovních podmínek občanů, posiluje se postavení a pravomoc národních výborů v těchto obcích ve vztahu k organizacím, které působí na jejich území a nejsou jim podřízeny. Některá z navrhovaných oprávnění vůči těmto organizacím, např. požadovat zjednání nápravy při zjištění určitých nedostatků a povinnost organizací oznámit národnímu výboru, jak a do kdy bude zabezpečeno odstranění nedostatků, nebo požadovat uložení kárných opatření, popřípadě jiného postihu pracovníkům odpovědným za nedostatky, nemají dosud výslovně upraveny ani národní výbory vyšších stupňů. Tato disproporce bude odstraněna v souvislosti s komplexní novelou zákona o národních výborech.
Navrhovaná zákonná úprava oprávnění národních výborů ve střediskových obcích ve vztahu k činnosti jednotných zemědělských družstev na území obce souvisí s právní úpravou provedenou v příslušných federálních normách. Neznamená však změnu ani doplnění federální právní úpravy, nýbrž konkretizaci spolupráce národních výborů, jak ji v obecné poloze předpokládá ustanovení § 71 zákona o národních výborech.
K bodu 5 - § 26:
Městským národním výborům se již nyní přiznává zásadně stejně rozšířená působnost, jaká se svěřuje místním národním výborům ve střediskových obcích. Taková úprava zabrání vzniku nerovného postavení mezi místními národními výbory ve střediskových obcích a městskými národními výbory ve městech, která nebyla určena za střediskové obce. Nerovné postavení by spočívalo v tom, že řada městských národních výborů i ve velkých městech s několika desítkami tisíc obyvatel by měla menší působnost než místní národní výbory v obcích sice s daleko menším počtem obyvatel, ale určených za střediskové obce. Kromě toho v další etapě prací komplexní úprava postavení městských národních výborů dále rozšíří působnost a pravomoc některých skupin městských národních výborů.
K bodu 6 - § 64:
Nově se stanoví, že národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory obligatorně, kdežto MNV v ostatních obcích jen tehdy, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Především pomocí občanských výborů ve střediskových obcích bude zabezpečována organizátorská a politicko výchovná práce mezi občany a jejich účast na řešení veřejných záležitostí. Občané budou uplatňovat jejich prostřednictvím své potřeby a zájmy v národním výboru.
K čl. II:
Podle dosavadního ustanovení zákona č. 130/ 1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, může být rozšířena působnost místního a městského národního výboru ve stanovených případech pauze na základě pověření vydaného krajským národním výborem. Navrhovanou právní úpravou se tato působnost svěřuje místním národním výborům ve střediskových obcích a městským národním výborům obligatorně a pro ostatní místní národní výbory se zachovává dosavadní stav.
K čl. III:
V souladu s rozšířením působnosti národních výborů ve střediskových obcích se i v oblasti péče o rodinu a děti posiluje pravomoc místních a městských národních výborů ve střediskových obcích tím, že se jim umožňuje zřizovat komise péče o rodinu a děti jako správní komise.
Na rozdíl od krajských a okresních národních výborů, kterým zákon ukládá zřizovat tyto komise obligatorně, ponechává navrhovaná právní "oprava národním výborům ve střediskových obcích možnost zvážit, zda tyto komise s ohledem na místní potřeby a podmínky, a to zejména s přihlédnutím ke kádrovým možnostem, zřídí. Pokud komise bude zřízena, stanoví se její působnost ve správním rozhodování a při koordinaci činnosti orgánů působících v územním obvodu střediskové obce v oblasti péče a rodinu a děti.
K čl. IV:
Posiluje se pravomoc národních výborů ve střediskových obcích na úseku školství. Svěřuje se jim oprávnění po projednání s okresním národním výborem zřizovat a zrušovat základní školy a některá školská zařízení a stanovit obvod škol a školských zařízení, které budou zřizovat. Přitom budou muset respektovat síť škol a školských zařízení stanovenou KNV, aby v případě potřeby bylo zabezpečeno základní vzdělání i pro děti z přilehlých obcí. Národní výbory ve střediskových obcích budou podle platných předpisů zajišťovat provoz těchto škol a školských zařízení.
Ostatní místní národní výbory mohou i nadále zřizovat a zrušovat pouze školská zařízení, a to jen se souhlasem ONV.
K čl. V:
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve svém dosavadním znění umožňoval národním výborům, aby zřizovaly při svých komisích užší komise k projednávání přestupků. Ustavování těchto komisí se vžilo a činnost komisi se v praxi osvědčila.
Užší komise, které se po vydání zákona o národních výborech staly podle své povahy komisemi správními, mohou podle ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 60/1961 Sb. zřizovat pouze okresní, městské a obvodní národní výbory. V souvislosti s integrací obcí a vznikem střediskových obcí se ukazuje v současné době potřebným umožnit zřizování těchto správních komisí též místním národním výborům ve střediskových obcích. Proto spolu s úpravou působnosti národních výborů ve střediskových obcích dochází mimo jiné též k novelizaci ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 60/1961 Sb. tím způsobem, že se okruh národních výborů, které mohou zřizovat správní komise pro projednávání přestupků, rozšiřuje i o místní národní výbory ve střediskových obcích a současně i o krajské národní výbory, u nichž by správní komise působily při přezkoumávání rozhodnutí vydaných správními komisemi zřízenými u národních výborů nižších stupňů.
V Praze 4. listopadu 1981
Předseda vlády České socialistické republiky:
Josef Korčák v. r.
Ministr vnitra České socialistické republiky:
Josef Jung v. r.