ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1981
IV. volební období
10
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne……………1981
o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1981-1985
(zákon o pětiletém plánu)
Vycházejíc z generální linie výstavby rozvinuté socialistické společnosti, z Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky na léta 1981-1985 schválených XVI. sjezdem Komunistické strany Československa, z výsledků rozvoje dosažených v minulém období, jakož i z vyvíjejících se vnitřních a vnějších podmínek rozvoje národního hospodářství, usnesla se Česká národní rada na tomto zákoně:
Část první
Základní cíle a úkoly pětiletého plánu
§ 1
Základní cíle a úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1981-1985 (dále jen "pětiletý plán") a rozhodující podmínky pro jeho realizaci jsou závaznou směrnicí pro řídící činnost vlády, ústředních orgánů, národních výborů a jiných orgánů České socialistické republiky a pro hospodářskou činnost socialistických organizací.
§ 2
Stěžejním cílem pětiletého plánu, vycházejícím z hospodářské a sociální politiky Komunistické strany Československa, je i při podstatně obtížnějších vnějších a vnitřních podmínkách udržet a zkvalitňovat dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva i jeho sociální jistoty, a to v souladu s výsledky, kterých bude dosaženo v rozvoji národního hospodářství.
§ 3
K dosažení tohoto cíle a k posílení socialistického státu se stanoví tyto základní úkoly:
a) vytvářet podmínky pro postupný růst tempa společenské výroby a pro dynamickou rovnováhu v průběhu let pětiletky prosazením výrazné intenzifikace ekonomiky, efektivnosti a kvality veškeré práce, zejména vhodnými strukturálními změnami a maximálním využitím výsledků vědecko-technického rozvoje,
b) vytvářet podmínky pro růst národního důchodu o 1,5-2,5 % ročně a jeho přírůstek krýt přírůstkem společenské produktivity práce zhruba z 92-97 %; dosáhnout předstihu růstu vytvořeného národního důchodu před jeho užitím,
c) při tvorbě a užití společenského produktu a národního důchodu počítat s výraznějším předstihem růstu vývozu před dovozem, s úsporným vynakládáním prostředků pro výrobní spotřebu, zejména u dovážených surovin, materiálů a výrobků, s přiměřeným (ve vztahu k tvorbě zdrojů) uspokojováním společenské a osobní spotřeby obyvatelstva a s hospodárným používáním prostředků na investice a zásoby; snižovat podíl akumulace na vytvořeném národním důchodu proti předchozím letům,
d) zabezpečovat další prohlubování účasti odvětví řízených vládou České socialistické republiky v mezinárodní dělbě práce, zejména se státy Rady vzájemné hospodářské pomoci a zvláště se Sovětským svazem,
e) účinněji využívat socialistické ekonomické integrace, specializace, kooperace a vědeckotechnické spolupráce tak, aby přispěly k růstu technické úrovně výroby, produktivity práce, zvýšení sériovosti a efektivnosti a ke snížení energetické a materiálové náročnosti,
f) zvýšit exportní výkonnost odvětví řízených vládou České socialistické republiky, snížit jejich dovozní náročnost a prosadit pružnější přizpůsobení výroby i zahraničního obchodu požadavkům světových trhů; vytvářet podmínky pro zvýšení výměny zboží v zahraničním obchodě o 18-22 % v zahraničních cenách,
g) v rozvoji národního hospodářství České socialistické republiky věnovat prvořadou pozornost řešení klíčových problémů jednotné československé ekonomiky; optimálně využívat přírodní a ekonomické podmínky rozvoje, zejména výrobně technickou základnu a zdroje práceschopného obyvatelstva,
h) zabezpečovat obranyschopnost země a dále ji upevňovat,
i) soustavně zvyšovat účinnost řízení a plánování národního hospodářství a na všech stupních cílevědomě reagovat na měnící se věcné podmínky a předpoklady. K tomu důsledně využívat a dále rozvíjet opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.
§ 4
K realizaci úkolů v růstu efektivnosti národního hospodářství a kvality veškeré práce a v prosazování hospodárnosti ve všech odvětvích národního hospodářství se stanoví zejména:
a) zabezpečit trvalý růst produktivity práce v průmyslu, stavebnictví a zemědělství, uplatňovat progresivní výkonové normy a soustavně zvyšovat výkonnost v nevýrobní sféře; podstatně lépe využívat existujících zdrojů pracovních sil a zlepšit současnou strukturu zaměstnanosti,
b) dosáhnout rozhodného obratu v intenzitě využívání základních a oběžných prostředků, zejména zásob,
c) prosazovat vyšší využívání základních prostředků, úspornost a racionalizaci celého procesu investování, snížení rozestavěnosti, zmenšení počtu současně prováděných staveb, omezení rozsahu zahajování staveb a zkrácení lhůt výstavby; uplatňovat, zejména ve zpracovatelském průmyslu, investičně nenáročné, rychle návratné, modernizační a racionalizační akce,
d) vytvářet racionální oblastní strukturu národního hospodářství a vyvážené hospodářské a sociální proporce v oblastním uspořádání výrobních a nevýrobních odvětví,
e) účinněji přizpůsobovat výrobně technickou základnu a strukturu výroby požadavkům progresivních změn a potřebám v užití produkce,
f) podstatně zvýšit kvalitu a technickou úroveň výrobků, zejména jejich užitkové a estetické vlastnosti a spolehlivost; zavádět náročné normy kvality výrobků a realizovat opatření k efektivnímu uplatňování nových technologií ve výrobě a službách,
g) racionálně využívat přírodní zdroje, zejména zemědělský a lesní půdní fond a vodu, v souladu s danými možnostmi a potřebami,
h) mobilizovat a využívat rezervy ve všech oblastech výroby, služeb a spotřeby.
§ 5
K dosažení vyšších úspor, zhodnocování a hospodárnějšího využívání všech druhů paliv a energie, surovin a materiálů a ke snížení materiálové náročnosti společenské výroby se stanoví zejména:
a) dosáhnout v letech 1981-1985 v národním hospodářství minimálně 2 % průměrných ročních úspor a zhodnocování paliv a energie a 4,5 až 5 % ročních úspor a zhodnocování kovů v výrobě a zvýšit využití kovového odpadu a ostatních druhotných surovin proti současnému stavu; přitom postupovat v souladu se státními cílovými programy racionalizace spotřeby paliv a energie a racionalizace spotřeby kovů a využívat k tomu i zavádění nových vysoce hospodárných technologií výroby,
b) soustavně zavádět a zpevňovat normy spotřeby paliv a energií, surovin a materiálů a uplatňovat je v plánování, bilancování, při kontrole plnění plánu a v řízení na všech stupních v přímé odpovědnosti odvětvových ústředních orgánů a národních výborů.
§ 6
K podstatnému zvýšení technicko-ekonomické úrovně výroby a k rychlému uplatňování výsledků cílevědomého zaměření vědy a techniky se stanoví:
a) soustředit výzkumné a vývojové kapacity na řešení nejdůležitějších úkolů ekonomiky s cílem urychlit práce a podstatně zvýšit efekty z realizace jejich výsledků ve společenské praxi; přitom dosáhnout podstatně vyššího podílu nových výrobků s vysokými technicko-ekonomickými parametry a přispět tak ke zvýšení rentabilního vývozu na světové trhy a k lepšímu uspokojování požadavků vnitřního trhu,
b) bezodkladně realizovat přínosy z vědeckotechnického rozvoje ve výrobě a v ostatní společenské praxi, a to přednostní orientací na řešení a zavádění nových výrobků a technologií s minimálními nároky na palivo-energetické, surovinové, materiálové, investiční a devizové zdroje; v realizaci vědecko-technického rozvoje účinněji uplatňovat i zahraniční poznatky vědy a techniky.
§ 7
V reprodukci základních prostředků se stanoví:
a) účinně využívat základní prostředky a uskutečňovat jejich řádnou údržbu a opravy,
b) novou investiční výstavbu realizovat s maximální úsporností vkládaných prostředků a řešit jí pouze nejnaléhavější potřeby rozvoje národního hospodářství; nezvyšovat v jednotlivých letech pětiletky rozsah investic nad současně dosahovaný objem s tím, že průměrný roční objem investic nepřesáhne výši 90-100 mld Kčs,
c) orientovat investiční výstavbu především na akce zajišťující zvýšení efektivního vývozu a omezování ekonomicky neodůvodněného dovozu, na program racionalizace spotřeby paliv a energie a na nezbytný rozvoj jejich zdrojů, na modernizaci, na akce pro vyšší využití kapacit, úspor surovin a materiálů, zejména kovů a úspor pracovních sil, na realizaci přínosů z vědecko-technického rozvoje a na zvýšení soběstačnosti ve spotřebě potravin; zaměřit se na včasné uvádění kapacit do provozu a zkracování lhůt výstavby,
d) nezahajovat investorsky a projektově nepřipravené stavby, zvyšovat hospodárnost urbanistického, architektonického a technického řešení projektů; více využívat typových podkladů a opakovatelných projektů.
§ 8
V rozvoji průmyslové a stavební výroby se stanoví:
a) prvořadou pozornost v rozvoji průmyslové výroby věnovat struktuře výroby a jejímu užití; prosadit podstatné zvýšení hospodárnosti, kvality a technické úrovně výrobků, snížit energetickou a materiálovou náročnost vyráběné produkce a lépe zhodnocovat suroviny, včetně surovin domácího původu a druhotné surovinové zdroje; zvyšovat efektivnost výroby a usilovat o snižování jejích nákladů; celkový objem průmyslové výroby zvýšit v průběhu pětiletky v České socialistické republice o 10 až 14 %,
b) zajistit další zvýšení produktivity práce ve všech průmyslových odvětvích, zejména zdokonalováním organizace výroby, práce a řízení, lepším využíváním a dalším zvyšováním technického vybavení práce, prohlubováním zapojení československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce, rozvojem socialistického soutěžení, rušením zastaralých a nevyhovujících výrob a dalšími intenzifikačními faktory,
c) koncentrací pracovních sil do moderních kapacit dosáhnout jejich lepšího využití vyšší směnností,
d) vytvářet v odvětvích řízených vládou České socialistické republiky předpoklady pro těžbu uhlí a lignitu v r. 1985 v rozsahu 117-121 mil. tun,
e) ve struktuře průmyslové výroby posilovat úlohu strojírenství, dosáhnout v pětiletce na území České socialistické republiky růstu strojírenské výroby o 14-17 %, a to při rychlejším rozvoji elektrotechnického průmyslu, zvláště elektroniky a kompletačních oborů ovlivňujících růst technické úrovně a kvality produkce a oborů zajišťujících realizaci státních citových programů; lépe uspokojovat potřeby v náhradních dílech,
f) rozvoj chemické výroby soustředit na obory kvalifikované chemie; účinnými opatřeními zabezpečovat v potřebném rozsahu snížení spotřeby ropných produktů,
g) lépe využívat dřevní hmotu v národním hospodářství; zvýšit výrobu v dřevozpracujícím průmyslu o 17-20 %,
h) rozvoj lehkého průmyslu zaměřit na zvyšování kvality a technické úrovně výrobků, intenzivnější inovaci sortimentu a zásobování vnitřního trhu novinkami a luxusními výrobky; výrobu lehkého průmyslu zvýšit v pětiletce o 10 až 13 %,
i) rozvoj stavební výroby a její strukturu podřídit potřebám investiční výstavby, oprav a údržby a zabezpečit dokončování staveb; stavební kapacity koncentrovat na rozhodující stavby a do oblastí soustředěné investiční výstavby, zkvalitňovat a zefektivňovat technologii stavění, snižovat jeho energetickou náročnost a orientovat se na využití místních zdrojů stavebních materiálů,
j) ve stavební výrobě soustavně usilovat o snižování nákladů a zdokonalovat řízení a organizaci práce.
§ 9
V rozvoji odvětví zabezpečujících výživu lidu se stanoví:
1. v rozvoji zemědělské výroby
a) v období 1981-1985 zvýšit zemědělskou produkci proti předchozí pětiletce zhruba o 5 až 7 %; pokračovat v intenzifikaci jednotlivých výrobních úseků při přednostním zvyšování rostlinné produkce;
b) postupně dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvyšovat celkovou soběstačnost ve výrobě potravin; k tornu vytvářet podmínky úsilím o harmonický rozvoj všech odvětví podílejících se na zabezpečování produkce potravin;
c) v rostlinné, výrobě plně využívat zemědělský půdní fond, zintenzívnit jeho ochranu a soustavně zvyšovat jeho úrodnost; zajistit přísný režim hospodaření s obilním fondem;
d) živočišnou výrobu rozvíjet v souladu s reálnými možnostmi produkce krmiv a její přírůstek realizovat převážně rozvojem chovu skotu při zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat;
2. ve výrobě potravin
a) dosáhnout ve všech oborech vysokého stupně zhodnocení surovin a vedlejších produktů, využívat rostlinné a živočišné odpady,
b) zkvalitnit výrobky a urychlit zavádění nových výrobků a inovací; zvyšovat trvanlivost a nutriční hodnotu potravin;
c) rozvíjet integrační vztahy mezi zemědělskou prvovýrobou, zpracovatelským průmyslem a obchodem;
3. v rozvoji a struktuře strojírenské a chemické výroby a v ostatních dodavatelských odvětvích zabezpečovat plánované potřeby zemědělství.
§ 10
V rozvoji lesního hospodářství se stanoví:
a) zajistit předpoklady a podmínky pro další růst produkčních schopností a ostatních funkcí lesů a ochranu lesního fondu,
b) těžbu dřeva provádět v souladu s produkčními schopnostmi lesů; zvýšit využití vytěžené dřevní hmoty, jakož i zhodnocení jejího odpadu.
§ 11
V rozvoji dopravy a spojů se stanoví:
a) uspokojovat plynule, kvalitně a efektivně přepravní potřeby hospodářství i obyvatelstva,
b) snížit přepravní náročnost společenské produkce především racionalizačními opatřeními u přepravců a odstraněním neefektivních kooperací a nehospodárných přeprav zboží,
c) rozvíjet progresivní přepravní systémy a podstatně snížit energetickou náročnost všech druhů dopravy,
d) pokračovat v automatizaci telefonního provozu, zkvalitnit a zvýšit úroveň všech služeb spojů pro obyvatelstvo i pro socialistické organizace a zvýšit jejich pohotovost.
§ 12
V rozvoji životní úrovně a zaměstnanosti se stanoví:
a) upevňovat životní úroveň obyvatelstva v oblasti osobní i společensky spotřeby v souladu s výsledky růstu efektivnosti společenské výroby a zvyšování produktivity práce,
b) ve vývoji mezd důsledně prosazovat závislost na výsledcích práce kolektivů a jednotlivců a jejich přínosu pro společnost; ve všech oblastech zvýšit důraz na stimulaci vysoké výkonnosti veškeré společenské práce,
c) zlepšovat bytové podmínky obyvatelstva výstavbou nových bytů, obnovou a modernizací bytového fondu, lepší občanskou vybaveností a důslednou regulací odpadu bytů; k tomu orientovat i účast obyvatelstva; v letech 1981 až 1985 dokončit výstavbu 295-340 tisíc bytů,
d) při zachování dosavadního okruhu bezplatně poskytovaných služeb dále zdokonalovat rozvinutý systém péče o zdraví lidu a sociální péče, školskou a vzdělávací soustavu i péči o rozvoj kultury a tělovýchovy; v této oblasti zvýšit hospodárnost a účinněji využívat zdrojů pracovních sil,
e) vývoj zaměstnanosti orientovat tak, aby bylo dosaženo dalšího zvýšení efektivnosti živé práce, a to zejména vytvořením systému zainteresovanosti a ekonomických podmínek pro racionálnější hospodaření se zdroji pracovních sil, modernizací a lepší organizací práce, zlepšením pracovní kázně a zvýšením úrovně řízení,
f) zlepšovat životní prostředí především v průmyslových oblastech a pečovat o čistotu vodních toků a ovzduší,
g) zlepšit organizaci a systém řízení zdravotnictví, racionalizovat síť zdravotnických zařízení a integrovat zdravotnické a hospodářsko-technické činnosti do optimálních spádových celků,
h) za účasti odborových organizací zvyšovat péči o zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí a o bezpečnost při práci,
i) zabezpečovat plánovité řízení kádrového, personálního a sociálního rozvoje,
j) rozvíjet osvědčené formy péče o děti předškolního a školního věku, o rodiny s dětmi a o starší a invalidní občany,
k) zlepšit činnost vnitřního obchodu a placených služeb; zdokonalit spolupráci vnitřního obchodu a výroby, aby se pružněji reagovalo na uspokojování požadavků spotřebitelů.
Část druhá
Podmínky a předpoklady pro realizaci pětiletého plánu
§ 13
Vláda České socialistické republiky
a) zabezpečuje ve své řídící činnosti konkretizaci základních cílů a úkolů stanovených tímto zákonem,
b) upřesňuje stanovené úkoly podle tohoto zákona a soustavně kontroluje jejich plnění,
c) koordinuje v rámci své působnosti činnost orgánů státní správy a orgánů hospodářského řízení tak, aby úkoly stanovené tímto zákonem byly plněny racionálně a aby bylo přitom dosahováno nejpříznivějších hospodářských výsledků,
d) organizuje práce na prováděcích (ročních) plánech s cílem zabezpečit plnění pětiletého plánu.
§ 14
(1) Orgány státní správy a orgány hospodářského řízení odpovídají za důslednou realizaci základních cílů a úkolů stanovených tímto zákonem, za stanovení konkrétních úkolů a povinností podřízeným orgánům a organizacím a za jejich soustavnou kontrolu a vyhodnocování.
(2) Hospodářské orgány a organizace jsou povinny aktivně a iniciativně hledat a uplatňovat nejúčinnější cesty, postupy a opatření při zabezpečování svých povinností a k tomu účelu využívat i vstřícného plánování.
(3) Národní výbory kromě úkolů uvedených v odst. 1 zabezpečují stanovené směry hospodářské politiky na svém území a v místních podmínkách, zejména racionálním rozmisťováním a využíváním pracovních sil a materiální základny nevýrobních odvětví; rozvíjejí a organizují též účast občanů na dobrovolných zvelebovacích pracích.
(4) Realizaci plánovaných cílů musí orgány podle odstavce 1 uskutečňovat při důsledném dodržení zásady proporcionálního vývoje mezi tvorbou a použitím zdrojů v souladu s dodržením závislosti každé organizace na výsledcích jejího hospodaření. Uplatnění tohoto principu budou organizace v součinnosti s orgány Revolučního odborového hnutí napomáhat především zdokonalením mzdové praxe a zkvalitňováním norem spotřeby živé a zhmotnělé práce, jakož i využíváním všech potenciálních rezerv.
§ 15
(1) Vláda České socialistické republiky, ústřední orgány státní správy, národní výbory a orgány hospodářského řízení odpovídají za soustavné zvyšování úrovně řídící a organizátorské práce a kontroly na všech stupních řízení; potřebnou pozornost věnují zvyšování kvality a autority plánu jako základního nástroje řízení a předpokladu zabezpečování růstu společenské efektivnosti a výsledných národohospodářských efektů. Orgány hospodářského řízení odpovídají zejména za to, že hospodářské plány budou účinným nástrojem uplatňování výsledků vědecko-technického rozvoje a že zabezpečí zvyšování kvality výroby, snižování energetické a materiálové náročnosti; zvyšování exportní schopnosti a vyšší využívání základních prostředků a pracovních sil.
(2) Orgány a organizace jsou povinny na všech stupních usilovat o snížení administrativní náročnosti řízení a o racionalizaci a snižování řídícího a správního aparátu při současném zvyšování jeho odborné kvalifikace a schopností a aktivity řídících kádrů.
(3) Dosažení základních cílů a úkolů pětiletého plánu musí orgány hospodářského řízení a organizace cílevědomě podporovat rozvíjením tvořivých schopností lidí, jejich společenskou angažovaností, vysokou aktivitou, iniciativou a odpovědností v práci, posílením pracovní a řídící disciplíny, organizováním dalšího rozmachu socialistického soutěžení v jeho nejrůznějších formách a rozvojem vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí; musí prohlubovat ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí účast pracujících na tvorbě, realizaci a kontrole plnění národohospodářských plánů a na ostatní řídící a kontrolní činnosti.
Část třetí
Závěrečná ustanovení
§ 16
(1) Vláda České socialistické republiky může pro účely experimentálního ověřování nových prvků plánovitého řízení národního hospodářství povolit výjimky z ustanovení zákonů České národní rady, upravujících řízení národního hospodářství.
(2) K zabezpečení hospodárného využívání vybraných materiálových a surovinových zdrojů mohou ústřední orgány státní správy na základě zásad stanovených vládou České socialistické republiky vydávat obecně závazné právní předpisy.
§ 17
Státní plán rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1981, stanovený na základě zákona České národní rady č. 182/1980 Sb., je prováděcím státním plánem k pětiletému plánu.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Část obecná
XVI. sjezd Komunistické strany Československa v dokumentu "Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky na léta 1981-1985" stanovil hlavní záměry a politicko-ekonomické souvislosti sedmého pětiletého plánu. Předložený návrh zákona z tohoto dokumentu vychází, bere však v úvahu i nové náročnější podmínky a vytyčuje cesty k řešení naléhavých hospodářských problémů.
Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje stanoví hospodářskou politiku státu na léta 1981-1985 takto:
"Generální linie výstavby rozvinuté socialistické společnosti je základem dalšího hospodářského a sociálního programu KSČ i pro období sedmé pětiletky.
Stěžejním cílem politiky strany je i při podstatně obtížnějších vnějších a vnitřních podmínkách udržet a zkvalitňovat dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva a jeho sociální jistoty, a to v souladu s výsledky, kterých bude dosaženo v rozvoji národního hospodářství.
Splnění záměrů sedmého pětiletého plánu za této situace vyžaduje důsledné prosazení výrazného růstu intenzifikace ekonomiky, zvýšení efektivnosti a kvality veškeré práce, efektivních strukturálních změn, především na základě urychlení a maximálního využití výsledků vědeckotechnického rozvoje, prohlubování účasti ČSSR v mezinárodní socialistické dělbě práce, zejména se SSSR a zdokonalování plánovitého řízení při zvyšování účasti pracujících.
Zákon stanoví závazný základ pro řídící činnost všech státních orgánů a pro hospodářskou činnost všech organizací v letech 1981-1985.
Návrh zákona o pětiletém plánu vymezuje konkrétní odpovědnosti a povinnosti za důslednou realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ a v hledání příslušných cest, postupů a opatření všemi orgány a organizacemi.
Koncepce a obsah návrhu zákona odpovídá současné ekonomické situaci, poznaným souvislostem jejího vývoje a podmínkám jejího řešení. Návrh zákona vychází z příslušných ustanovení ústavního zákona o československé federaci, zejména z jeho čl. 107 odst. 1 písm. d) a čl. 10 odst. 5.
Provedení zákona o pětiletém plánu si nevyžádá žádného zvýšení finančních nákladů. Jeho realizace přinese zdroje potřebné pro další rozvoj národního hospodářství.
Část zvláštní
K § 1
Tento paragraf stanoví funkci zákona o pětiletém plánu jako základ řízení národního hospodářství (závaznou směrnici] v období let 1981 až 1985, a to v souladu s čl. 10 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. Dále rámcově vymezuje obsah zákona jako stanovení hlavních národohospodářských úkolů na léta 1981 až 1985 a rozhodující podmínky pro jejich realizaci.
K § 2
Tento paragraf vytyčuje stěžejní cíl pětiletého plánu s přihlédnutím k současné i předpokládané hospodářské situaci a k podmínkám let 1981-1985. Vzhledem k rozhodující funkci materiální výroby a jejího kvantitativního a kvalitativního rozvoje zdůrazňuje se v tomto ustanovení závislost zkvalitňování životní úrovně na výsledcích rozvoje národního hospodářství.
K § 3
K dosažení stěžejního cíle formulovaného v 2 se stanoví soubor základních úkolů a cest, které mají všestranně posílit socialistický stát. Jde jednak o úkoly, které přispějí k růstu tvorby národního důchodu, jednak o úkoly k jeho efektivnímu užití, a to při dynamické ekonomické rovnováze. Rozhodující úlohu tu mají intenzifikační faktory, zabezpečující plynulý a proporcionální růst společenské výroby a náročné potřeby zahraničního obchodu. V neposlední řadě k nim patří i zvyšování účinnosti řízení a plánování národního hospodářství a jeho přizpůsobování měnícím se podmínkám.
K § 4
V tomto paragrafu se stanoví hlavní intenzifikační faktory, a to trvalý růst produktivity práce, vyšší využívání základních a oběžných prostředků, vysoká úspornost a racionalita procesu investování, přizpůsobování struktury výroby progresivním změnám, zvyšování kvality a technické úrovně výrobků a jejich inovace, racionální využívání přírodních zdrojů, zejména zemědělského a lesního půdního fondu a vody, maximální odhalování a využívání všech rezerv a respektování oblastních hledisek rozvoje.
Je ovšem nutné využívat i ostatních, v zákoně neuvedených způsobů ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství, a to s ohledem na konkrétní odvětvové i místní podmínky.
K § 5
Tento paragraf obsahuje úkoly k řešení napjaté palivo-energetické bilance a bilance kovů a ke snížení vysoké materiálové náročnosti výroby.
Stanoví se konkrétní úkoly v úsporách a zhodnocování paliv a energie u v úsporách a zhodnocování kovů ve výrobě, jakož i ve zvyšování využití kovového odpadu i jiných druhotných surovin.
Dále se stanoví odpovědnost na všech stupních řízení, především odvětvových ústředních orgánů a národních výborů za zavádění a zpevňování norem materiálové spotřeby, zejména paliv a energie a za využívání těchto norem při plánování bilancování, při kontrole plnění plánu, při řízení a v dodavatelsko-odběratelských vztazích.
K § 6
Tento paragraf orientuje vědu a techniku na potřeby národního hospodářství, k podstatnému zvýšení technicko-ekonomické úrovně výroby a k urychlené aplikaci jejich výsledků.
K § 7
Zvláštní pozornost se věnuje zvýšení efektivnosti v reprodukci základních prostředků, a to jednak při využívání stávajících základních prostředků, jednak v investiční výstavbě, kde se sleduje též snížení vysoké míry investování. Stanoví se rovněž žádoucí směry investiční výstavby se zákazem zahajovat stavby investorsky a projektově nepřipravené.
Tento paragraf souvisí úzce s problematikou stavební výroby [§ 8 písm. i)], ale i s problematikou strojírenství [§ 8 písm. e)].
Vláda zajistí vyjádření údaje uvedeného pod písm. b) v nových velkoobchodních cenách vyhlášených k 1. lednu 1982.
K § 8 až 10
Zákon stanoví základní úkoly pro rozhodující odvětví národního hospodářství, a to pro průmysl a stavebnictví )§ 8), pro zemědělsko-potravinářský komplex a lesní hospodářství (§ 9 a 10) a pro dopravu a spoje (§ 11). Realizace těchto úkolů je jedním z předpokladů dalšího rozvoje ekonomiky a plnění stěžejního cíle podle § 2.
K § 12
Vzhledem k stěžejnímu cíli (§ 2) je nutné zabývat se podrobněji i rozvojem životní úrovně (včetně zaměstnanosti) v nových podmínkách.
Především se stanoví závislost životní úrovně obyvatelstva na výsledcích v růstu efektivnosti společenské výroby a ve zvyšování produktivity práce. S tím souvisí i znovu zdůrazněný princip socialistického odměňování podle množství, kvality a společenského významu práce.
Další ustanovení obsahují direktivy k rozvoji jednotlivých složek životní úrovně, a to zejména bytové výstavby, bezplatně poskytovaných služeb, zaměstnanosti a pracovní kázně, životního prostředí, pracovních podmínek a prostředí, péče o děti a činnosti vnitřního obchodu a placených služeb.
K § 13
Konkrétní rozpracování pětiletého plánu v členění podle let a na jednotlivá odvětví národního hospodářství spadá do hospodářsko-organizátorské funkce vlády. Tato funkce vlády nabývá na náročnosti zejména nyní, kdy se vnitřní a vnější hospodářské podmínky stávají složitějšími. Proto též návrh zákona věnuje postavení vlády v plánovacím a řídícím procesu zvýšenou pozornost.
K zabezpečení realizace pětiletého plánu budou sloužit i prováděcí (roční) státní a hospodářské plány, organizované vládou.
K § 14
Stanoví se odpovědnost orgánů hospodářského řízení za realizaci hlavních úkolů stanovených zákonem o pětiletém plánu a úkolů uložených k této realizaci vládou.
Hospodářské orgány a organizace musí projevit potřebnou aktivitu při hledání a využívání nejvhodnějších cest, postupů a opatření ke splnění jim uložených úkolů a povinností v souladu s čl. 13 Ústavy ČSSR.
K podpoře realizace hlavních úkolů pětiletého plánu budou rozvíjeny též chozrasčotní principy hospodaření. Zdokonalována bude mzdová regulace a zkvalitňovány normy v oblasti živé i zhmotnělé práce.
K § 15
Tento paragraf stanoví podmínky, popř. předpoklady potřebné pro realizaci pětiletého plánu. Vymezuje se úloha a zaměření systému řízení národního hospodářství a jeho jednotlivých složek, stanoví se odpovědnost odvětvových ústředních orgánů za výsledky řízení jimi spravovaných odvětví (oborů), upevňuje se postavení státního plánu.
Hlavní podmínkou realizace pětiletého plánu je cílevědomé utváření socialistického způsobu života a práce a rozvíjení nových vlastností pracujících, zejména tvůrčí iniciativy, aktivity, odpovědnosti, angažovanosti a kázně. Stále účinnější zapojování pracujících do řízení a kontroly představuje významného činitele rozvoje společnosti.
Orgánům a organizacím se ukládá významná povinnost usilovat o snížení administrativní náročnosti řízení a o racionalizaci a snižování řídícího a správního aparátu při současném zvyšování jeho odbornosti a účinnosti. Zde připadá významná úloha i ústředním orgánům státní správy s funkční (průřezovou) působností.
K § 16
Stejně jako v zákoně o pětiletém plánu na období 1976-1980 se zmocňuje vláda České socialistické republiky pro účely experimentů v řízení povolit výjimky z příslušných ustanovení souvisících zákonů České národní rady. Toto ustanovení je nezbytné vzhledem k dalšímu rozvíjení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství v náročnějších podmínkách; povolení výjimek nesmí však vést ke změkčení úkolů experimentujících organizací.
K povolení potřebných výjimek ze zákonů Federální shromáždění bude vláda ČSR zmocněna zákonem Federálního shromáždění o 7. pětiletém plánu.
K zabezpečení hospodárného využívání vybraných materiálových a surovinových zdrojů se umožňuje ústředním orgánům státní správy vydávat na základě zásad stanovených vládou obecně závazné právní předpisy.
K § 17
Toto ustanovení odpovídá obvyklému postupu, kdy se zákon o pětiletém plánu vydává až v průběhu plánovacího období.
V Praze dne 18. listopadu 1982
Předseda vlády
České socialistické republiky:
Josef Korčák v. r.
Místopředseda vlády České socialistické republiky a
předseda České plánovací komise:
Stanislav Rázl v. r.