V ústředně řízeném školství, včetně hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizací, bylo dosaženo vesměs příznivých výsledků v plnění výkonů i celkových příjmů a tedy i v souhrnném výsledku hospodaření. U hospodářských organizací byly vykázané výsledky schváleny bez výhrad. Rovněž úkoly a opatření z programu hospodárnosti na r. 1984 - tedy ve snižování počtu pracovníků na úseku řízení a správy, ve zhospodárnění služebního autoprovozu a ve snižování neproduktivních nákladů - byly beze zbytku splněny. Hodnocení je provedeno na rozpočet výdajů, který byl v průběhu roku několikrát upraven a zvýšen celkem o 137 mil. Kčs. Rozpočet výdajů v konečné výši byl čerpán na 97,5 %. Přesto toto čerpání vykazuje oproti skutečnosti r. 1983 nárůst o 106,5 mil. Kčs. Důvodem posílení rozpočtu výdajů bylo zabezpečení úkolů investiční výstavby, a to jak na provoz, tak i na úkoly vědy a techniky, dále na vybavování nových kapacit vysokých škol, na jejich modernizaci, na nákup kalkulaček, na zajištění studia zahraničních studentů, na výstavu uspořádanou při příležitosti celostátní konference učitelů a další.

Rovněž v odvětví školství v působnosti národních výborů bylo dosaženo v plnění plánu a rozpočtu vcelku dobrých výsledků. V celkovém plnění plánovaných úkolů se neprojevily odchylky zásadního charakteru, avšak rozdíly u jednotlivých škol a školských zařízení jsou četnější než v předchozím období. Tak plánované výkony byly překročeny u mateřských škol, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, ve studiu při zaměstnání na středních odborných učilištích a ve školních jídelnách. Naopak plán výkonů nebyl splněn u gymnázií (nižší zájem uchazečů), ale také u studijních oborů na SOU, ve školních družinách a klubech a ve studiu při zaměstnání na gymnáziích a středních odborných školách.

Ve srovnání s rokem 1983 došlo k největšímu přírůstku počtu žáků u škol pro mládež vyžadující zvláštní péči (o 4,2 %), u základních škol (o 2,1 %) a u lidových škol umění o 1,5 %. Značně vzrostl počet žáků využívajících stravování ve školních jídelnách, a to o 43 700 osob, tj. o 2,5 %.

Rozpočet výdajů ve školství v působnosti národních výborů, jehož výše činila 13 949 mil. Kčs, byl překročen o 4 %, tj. o 621 mil. Kčs. Toto překročení bylo plně kryto doplňkovými zdroji národních výborů prostředky uvolněnými z rozpočtu ministerstva školství ČSR, ale také účelovými prostředky ministerstva financí ČSR.

Těmito opatřeními byly zčásti zabezpečeny přístavby a nástavby škol a školských zařízení, pobyt dětí ve školách v přírodě, jehož rozsah i nákladnost meziročně značně narůstá a za rok 1984 si vyžádal 488 mil. Kčs, dále vybavování nových kapacit, kterých za rok 1984 bylo opět úctyhodné množství (pro vaši představu bylo předáno do užívání 167 mateřských škol, 104 základní školy, 10 středních odborných škol a učilišť, 5 gymnázií, 8 domovů mládeže, 19 stravovacích zařízení, 5 školních dílen, 6 školních družin a 24 tělovýchovných a ostatních zařízení), ale také částečná úhrada studia zahraničních studentů z rozvojových zemí a další potřeby.

Chci v této souvislosti znovu připomenout, že k řešení potřeb našeho školství přispívají také ty podniky a závody i družstva, které se podílejí na provozování předškolních zařízení, zejména pak mateřských škol. Pro vaši informaci, soudružky a soudruzi, činil podíl těchto organizací na provozování mateřských škol k 30. 9. 1984 27,1 %. Nejvyšší podíl vykazují dík mimořádné pozornosti stranických a státních orgánů kraje Jihomoravský s 33,8 % a Východočeský s 33,1 %. Nejnižší podíl je vykazován v hlavním městě Praze - 12,5 %. Uvedený podíl představuje za ČSR v r. 1984 4553 tříd, 7284 provozních pracovníků, téměř 133 mil. Kčs mzdových výdajů a přes 173 mil. provozních nákladů.

Hospodářské a družstevní organizace, které již závazky v tomto směru převzaly a svědomitě je plní, zasluhují ocenění a plného uznání. Věřím, že můj předchozí výklad jim poskytne přesvědčivou odpověď na otázku, jak je s takto ušetřenými prostředky hospodařeno. Je také žádoucí, aby tento zdroj byl příslušnými orgány v krajích nadále sledován, neboť možnosti vyčerpány nejsou.

Ve svém souhrnu byl splněn ve školství i plánovaný objem investiční výstavby. Z toho u ústředně řízeného školství na 104,6 - dosáhl objemu téměř 432 mil. Kčs - a v působnosti národních výborů činil skutečný objem školské investiční výstavby 1240 mil. Kčs, což představuje plnění na 110,4 %. K tomu hodnota díla školských zařízení budovaných v rámci akce "Z" dalších 463 mil. Kčs. Těchto dobrých výsledků bylo dosaženo i přesto, že v ústředně řízeném školství se nepodařilo zabezpečit stavby nad 2 mil. Kčs o 55 mil. Kčs, i když smluvně byly stavební kapacity potvrzeny.

Vážené soudružky a soudruzi, jak jsem řekl v úvodu, druhou významnou oblastí, jejíž plnění plánu a rozpočtu kulturní a školský výbor posuzoval, je odvětví kultury včetně filmu, rozhlasu a televize a Českého úřadu pro tisk a informace. Mohu konstatovat, že plnění kulturně politických úkolů probíhalo v uplynulém roce v souladu s Hlavními směry rozvoje kultury v ČSR na léta 1981 - 1985, navazující na závěry XVI. sjezdu KSČ. V nich je vymezena úloha kultury, umění a sdělovacích prostředků v současné etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Sdělovací prostředky, zejména v politickém zpravodajství, realizovaly na vysoké úrovni řadu publicistických pořadů k významu Slovenského národního povstání. Vytvořily rovněž dobré předpoklady k zajištění rozhlasových a televizních relací k významu 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Součástí jejich práce bylo i vytváření vhodných podmínek pro zajištění publicity mistrovství světa v ledním hokeji a v přípravě přenosů čs. spartakiády. Obdobná kritéria respektovala i filmová tvorba, která byla v uplynulém roce rovněž bohatá. K veřejnému promítání bylo odevzdáno 34 celovečerních hraných filmů, 187 premiérových titulů a 12 pásem krátkých filmů při dodržení plánované teritoriální i žánrové vyváženosti. Socialistická produkce se na uvedených premiérách podílela 69,5 %. Pozitivní je, že se zvýšila o 2 milióny diváků návštěva v kinech, a to zejména na filmech české produkce.

Plnění finančních a ekonomických ukazatelů plánu a rozpočtu lze ve svém souhrnu hodnotit rovněž kladně. Kvalita splnění však není stejná. Zatímco u čs. filmu, televize, rozhlasu, Českého úřadu pro tisk a informace a hospodářských organizací přímo řízených ministerstvem kultury jde o dobré plnění těchto úkolů bez závažnějších úprav původních plánů a výsledky hospodaření byly u nich schváleny bez výhrad, byl původní rozpočet výdajů ostatních organizací ministerstva kultury a organizací v působnosti národních výborů vysoko překročen, a to o 485 mil. Kčs, tj. o 15,5 %. Z toho u ústředně spravovaných organizací o 110 mil. Kčs, což představuje překročení o 20,9 %, a u organizací v působnosti národních výborů o 375 mil. Kčs, to jest o 14,3 %. Posílení rozpočtů bylo řádně zdůvodněno, ministerstvem financí ČSR resp. Českou plánovací komisí přezkoušeno a schváleno anebo kryto z prostředků národních výborů.

Vycházeje z uvedených poznatků a informací přijal kulturní a školský výbor usnesení, jímž doporučuje plnění plánu a rozpočtu v odvětví školství, kultury, včetně čs. filmu, rozhlasu, televize a Českého úřadu pro tisk a informace za rok 1984 dnešní schůzi ČNR ke schválení.

Nicméně, vážené soudružky a soudruzi poslanci, náš výbor ve snaze co nejúčinněji posuzovat úspornost čerpání nákladů v odvětví školství i vynakládání společenských prostředků v oblasti kultury, hodnotil i dlouhodobější tendence či praktiky, které se při tvorbě plánů a rozpočtů i jejich plnění opakovaně vyskytují.

Považuji za vhodné vás s nimi seznámit:

1/ Každoročně dochází k značnému posilování schválených rozpočtů v obou odvětvích v průběhu roku, ať již z prostředků resortů" nebo - a to zejména - z prostředků národních výborů a ministerstva financí ČSR a České plánovací komise.

Při plném respektování kompetencí těchto orgánů a dobrou vůlí zdůvodněné potřeby řešit vede tato praxe nezbytně ke

- snižování autority plánu a rozpočtu,

- k pochybnostem, že některé právní normy v době svého schvalování neměly správně zhodnoceny finanční a jiné nároky po zavedení do praxe, což je činí prakticky závislé na nadplánované tvorbě zdrojů a oslabuje jejich reálnost a závaznost,

- k tomu, že řada oprávněných požadavků není vědomě do plánu a rozpočtu zařazována a jejich možnost realizace je předem vázána na dodatečné posílení rozpočtu. Tím se na jedné straně vytváří nepříznivé klima v realizační sféře, pochybnosti a nejistota se všemi nežádoucími vlivy a jednak to snižuje celkový tlak na vyšší hospodárnost a efektivnost vynakládání rozpočtových prostředků.

2/ Opakovaně dochází k překračování orientačních i přepočtených plánovaných stavů pracovníků, zejména ve školství, které jsou nakonec každoročně zdůvodněny a tolerovány. To vede zpravidla:

- k nežádoucí napjatosti v úrovni realizace, tj. např. uvádění nových kapacit do provozu, kdy někdy vzniká situace, že nové zařízení je vybudováno a do poslední chvíle je zpochybňováno jeho uvedení do užívání pro nekrytý plán pracovníků a mzdových prostředků, což je zpravidla posuzováno jako hrubá chyba v plánu a rozpočtu,

- ke snižování plánovaného nárůstu průměrných výdělků (např. ve školství v roce 1984 k nárůstu o 0,4 % místo plánovaných 1,2 %) - opět s nedobrými následky. To je také pravděpodobně příčinou zaostávání průměrné mzdy ve školství v ČSR za průměrem vykazovaným ve stejném odvětví SSR.

3/ V praxi je velmi kladně hodnocena možnost poskytovaná ministerstvem financí ČSR a ministerstvem školství ČSR v budování přístaveb a nástaveb školských zařízení až do celkového nákladu 5 mil. Kčs z provozních nákladů národních výborů. V praxi jsou však tyto akce, jejichž roční hodnota se pohybuje kolem 150 mil. Kčs, kryty z mimorozpočtových prostředků na školství.

To jednak

- přispívá ke snížení autority plánu a rozpočtu, o němž jsem hovořil,

- a jednak zkracuje období pro konstrukční, rozpočtovou a stavební připravenost jednotlivých akcí.

4/ Zaznamenáváme zvyšování rozdílů v dosahování výsledků různých finančně ekonomických ukazatelů u stejného typu škol a školských zařízení.

Ministerstvo školství by mělo přezkoumat tento stav a připravit pro příští období kritéria, jež by výrazně omezila vliv subjektivních příčin na výsledky hospodaření těchto zařízení.

5/ Při projednávání plnění plánu a rozpočtu je opakovaně také posuzován velmi citlivý problém památkové péče. Vynakládáme na ni ročně kolem 500 mil. Kčs.

Účelnějšímu, ale také účinnějšímu vynakládání společenských prostředků na tento účel by prospělo zásadně a znovu zhodnotit a rozdělit památky podle významu (novelizovat kategorizaci) tak, aby respektovala nezbytné potřeby státu a odpovídala také přiměřeně možnostem na jejich zachování a obnovu.

Hovořím o těchto poznatcích našeho výboru dnes proto, že se nacházíme v období, kdy již bylo nebo někde zakrátko bude započato s přípravami plánu na 8. pětiletku. Je tedy příhodná doba k tomu, aby je příslušné orgány znaly a jako podněty našeho výboru ke zlepšení se zabývaly jejich řešením.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)