/Začátek schůze České národní rady ve 13,00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc. místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr předseda Výboru lidové kontroly ČSR Vlastimil Svoboda a ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV.

175 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, zahajuji 13. schůzi České národní rady a všechny vás do ní srdečně vítám. Zvláště mezi námi vítám členy vlády České socialistické republiky v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ústředního výboru KSČ soudruhem Josefem Korčákem. /Potlesk./

Srdečně vítám v naší schůzi místopředsedkyni Slovenské národní rady a předsedkyni výboru pro věci sociální a zdravotní soudružku Annu Kretovou. /Potlesk./ Vítám představitele ostatních ústředních orgánů a další hosty, kteří byli pozváni k dnešnímu jednání.

Soudružky a soudruzi, nebývá zvykem připomínat si ve schůzích České národní rady vyznamenání našich poslanců, která obdrželi za dobrou práci. Dnes činím výjimku, protože chci připomenout, že mezi námi přibyl další hrdina socialistické práce. Soudruhu Jaromíru Plívovi byl tento čestný titul propůjčen u příležitosti slavných květnových dnů, a protože jsme ještě neměli možnost mu společně blahopřát, činím tak za nás za všechny nyní. /Potlesk./

Před necelými dvěma týdny, soudružky a soudruzi, skončila v Moskvě ekonomická porada členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci na nejvyšší úrovni, která řešila nejzávažnější otázky hospodářské spolupráce bratrských zemí a jejího dalšího rozvoje, otázky mezinárodní situace, hospodářské spolupráce ve světě a především otázky související s udržením míru.

Předsednictvo ústředního výboru KSČ a vláda Československé socialistické republiky schválily koncem minulého týdne postup naší delegace a zdůraznily mimořádný význam moskevských jednání pro celé socialistické společenství i pro naši zemi. My poslanci České národní rady, vyjadřujeme plnou podporu stanovisku předsednictva ÚV KSČ a vlády ČSSR k výsledkům porady na nejvyšší úrovni. Přijatá opatření představují významný krok k prohlubování socialistické ekonomické integrace a posilují naši jistotu při uskutečňování sociálně ekonomického programu XVI. sjezdu naší KSČ. Budeme plně podporovat realizaci přijatých dokumentů a promyslíme způsob, jak se na tom jako orgány a poslanci České národní rady budeme co nejefektivněji podílet.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady se 24. dubna t. r. usneslo na návrhu pořadu 13. schůze České národní rady, který vám předkládám ke schválení:

I. Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet (tisk 86) k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1983 (tisk 85)

II. Zpráva vlády České socialistické republiky o dosažené úrovni a perspektivách zdravotnictví v krajích a okresech České socialistické republiky z hlediska rozpracování závěrů XVI. sjezdu KSČ

III. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce (tisk 87)

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky (tisk 88)

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 2. dubna do 25. června 1984 (tisk 89)

Máte k návrhu pořadu nějaké připomínky? Nejsou.

Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno 179 poslanců České národní rady, takže Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad schválen a přistoupíme k jeho projednávání.

Prvním bodem pořadu je

I.

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní vládní návrh ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky vám předkládám k projednání státní závěrečný účet za rok 1983. Skutečnosti v něm obsažené dokazují, že finanční hospodaření probíhalo v podstatě v souladu se státním rozpočtem, který Česká národní rada schválila. Příjmy činily 142 731 mil. Kčs, výdaje 142 691 mil. Kčs, a přebytek tedy představuje 40 mil. Kčs. Oprávněně zdůrazňujeme, že rozpočtová vyrovnanost přispěla k posílení celkové finanční rovnováhy naší ekonomiky, ke splnění jednoho ze základních úkolů, který jsme pro 7. pětiletku přijali.

Překročení příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu je odrazem celkového vývoje. Chtěl bych podtrhnout zejména tu skutečnost, že dynamiky v národním hospodářství se podařilo dosáhnout vyšší výkonností při zlepšování kvalitativních ukazatelů a upevňování vnější i vnitřní ekonomické rovnováhy. Ano, poctivá práce, obětavost a iniciativa lidí se přičinily o další pokrok při naplňování programových cílů politiky strany, jak je stanovil XVI. sjezd.

V průmyslu řízeném vládou naší republiky byl plán překročen. Ve srovnání s rokem 1982 výroba vzrostla o 1,7 %. Přínos tohoto výsledku vynikne v plném rozsahu tehdy, když si uvědomíme, že jde o prozatím nejvyšší meziroční vzestup od roku 1981. Také stavební výroba přesáhla uvažované záměry a v porovnání s předchozím obdobím se zvýšila o 1,2 %. Zvláštního ocenění zasluhuje, podle mého soudu, skutečnost, že produktivita práce z upravených vlastních výkonů v průmyslu stoupla o 5,1 % a ve stavebních organizacích o 2,1 %.

V hrubé zemědělské výrobě jsme dosáhli nárůstu, který z roku na rok představuje 4,3 %. Ani rekordní sklizeň obilovin (7 miliónů 300 tisíc tun) však nedokázala nic změnit na faktu, že i živočišná produkce stále zachovává předstih před rostlinnou.

Vážíme si toho, že dynamický rozvoj byl spjat se snižováním měrné spotřeby paliv, energie, surovin, materiálu i přepravní náročnosti.

Vyšší tvorba společenských zdrojů, založená na účinností práce a hospodárnosti v mnoha oblastech, efekt plynoucí z rozsáhlého obchodu se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem, v souhrnu vytvořily podmínky pro růst životní úrovně a další zkvalitňování společenské spotřeby. Příjmy našich občanů stouply o 7,4 miliard korun, vyjádřeno v procentech o 2,8. Průměrná mzda v hospodářství řízeném vládou ČSR vzrostla o 1,8 % a činila 2718 Kčs. K objemu předloňského maloobchodního obratu přibyla 3,0 %. Tržby od obyvatelstva za placené služby poskytované podniky místního hospodářství a výrobními družstvy dosáhly 6,5 miliard korun. Celkově se osobní spotřeba proti roku 1982 zvýšila o 3 % a neinvestiční výdaje na hlavní odvětví společenské spotřeby o 3,3 %.

Jistě mi dáte za pravdu, že údaje, které tu uvádím, a také jejich vzájemné vazby, ukazují jenom určité stránky mnohotvárné praxe. Jejich celkový dosah a skutečnou hodnotu může přiblížit teprve poznání náročnosti, ze které vyvěrají starosti, jež provázely řešení problémů a odstraňování překážek. Měli bychom mít též na paměti, že v dnešním složitém světě je naše úspěšná bilance mimořádně cenná, a to i s přihlédnutím k nezbytným obranným opatřením státu.

Vykonané dílo přijímáme s uznáním, za aktivní přístupy dělníků, rolníků a inteligence upřímně děkujeme. Naši pracující konkrétními činy znovu osvědčili svoji důvěru a podporu politice Komunistické strany Československa.

Soudružky a soudruzi, finanční politika byla v roce 1983 zaměřena na zrychlení dynamiky činitelů a upevňování hospodárnosti, směřovala k odhalování a zapojování rezerv na jednotlivých úsecích.

Plánované příjmy státního rozpočtu byly překročeny o 3,92 miliard Kčs. V rozhodující míře k tomu přispěly vlastní příjmy ze socialistického hospodářství. Takto získané prostředky jsme orientovali především na pokrytí vyšších neinvestičních nároků v zemědělsko-potravinářském komplexu, na dotace do zahraničního obchodu a na uspokojování některých naléhavých potřeb České socialistické republiky, zejména těch, které zabezpečují národní výbory.

Klíčové postavení v této oblasti měl příznivý vývoj zisku. Byl o 3,47 miliard korun vyšší, než určoval plán. Proti roku 1982 vzrostl na srovnatelné základně o 9,5 %.

Do těchto výsledků se promítá vnitřní efektivnost naší ekonomiky, poměrně vysoká intenzita snižování celkových nákladů představovaná 0,7 %, ve sféře materiálové bez odpisů 0,8 % a v neposlední řadě obnovená dynamika národního hospodářství.

Přijatelný vývoj nákladů a zisku vůbec předznamenává hodnocení minulého roku. Docílená úroveň byla lepší, než stanovil roční výhled i ve všech ukazatelích rentability. V poměru k nákladům činila 11,3 % a byla o 0,9 bodu vyšší, než jsme uložili; ve vztahu k výrobním fondům dosáhla 7,0 % a o 0,5 bodu se dostala nad plán.

K tomu, že jsme se zdárně vyrovnali s kvalitativními ukazateli, přispěl "Soubor cílů a opatření ke splnění státního plánu ve zbývající části roku 1983". Naše vláda jej přijala proto, aby zabezpečila rozvíjení pozitivních procesů, aby se udrželo tempo rozvoje z 1. pololetí loňského roku.

I když to, čeho se dosáhlo, hodnotíme dobře, zvláště ve srovnání s minulostí, iluzím nepropadáme. Také planý optimismus je nám cizí. Víme, že zásadního obratu v intenzifikaci národního hospodářství dosaženo nebylo a že výsledky neodpovídají nejen možnostem, ale zejména potřebám naší společnosti. Stupeň jejího vývoje, spletité otázky, které život přináší, obtíže z dřívějška i nové úkoly a hlavně mimořádně závažné souvislosti s mezinárodně politickou a hospodářskou situací vyžadují, abychom postupovali odvážněji, důsledněji a s opravdovou cílevědomostí.

Proto i nadále, a to velmi výrazně, vystupuje do popředí požadavek na nekompromisní prosazování účinnosti, hospodárnosti a kvality na všech úsecích činnosti. Chtěl bych opětovně připomenout, že jde o programový záměr, který je rozpracován ústředním výborem strany, v poslední době na jeho 10. zasedání. V něm také spatřujeme podstatné a určující měřítko úspěšnosti řídícího působení.

I při této příležitosti je zapotřebí připomenout na první pohled dost možná samozřejmý poznatek, že úsilí o maximální efektivnost, o všestranné využívání všech výrobních činitelů, péče o produktivitu, úsporu materiálu, surovin a energie nejsou samoúčelné.

Zaměření je zřejmé a jeho správnost mnohokrát prakticky prověřená. Musí soustavně pronikat do stylu řízení a napomáhat tak k rozšiřování zdrojů plynulého růstu socialistické ekonomiky, jako základu zvyšování životní úrovně a zajišťování obranyschopnosti země. "Mluvíme-li o plánech do budoucna," řekl v březnu na setkání s voliči v Moskvě generální tajemník ÚV KSSS a předseda Nejvyššího sovětu SSSR soudruh Černěnko, "nikdy nesmíme zapomínat na jednoduchou pravdu: abychom lépe žili, musíme lépe pracovat. Máme-li úspěšně uskutečňovat naše sociální programy, musíme zajistit trvalý a dynamický rozvoj hospodářství a především růst jeho efektivnosti."

Musíme, soudružky a soudruzi, důsledně dbát na to, aby na všech úsecích národního hospodářství se v podstatně větší míře než tomu bylo dosud rozhodovalo a hodnotilo na základě technicky zdůvodněných výkonových, materiálových a kapacitních norem a spolehlivé ekonomické kalkulace. Nepořádků, spekulací a nedůsledností v těchto oblastech je stále mnoho a společnost za to draze platí. Iniciativu pracujících a hmotné podněcování kolektivů i jednotlivců je nezbytné náročněji a důrazněji soustřeďovat na klíčové úkoly, na zvyšování kvality výroby a služeb. Postarat se o to, aby všestranněji usměrňovaly socialistickou podnikavost a ekonomicky racionální jednání, aby lépe vyhovovaly měnícím se vnitřním a vnějším podmínkám a důrazněji se spolupodílely na uspokojování soudobých i perspektivních hospodářských potřeb.

Prověrkou zásadového pochopení těchto úkolů se stane i nejbližší období. Jedním z jeho východisek je Soubor cílů, který naše vláda přijala, aby ve shodě se závěry 10. zasedání ÚV KSČ mohl být překročen letošní plán. Spoléháme na osvědčené i nové formy pracovní aktivity, na její ještě užší sepětí s reálnými problémy pracovišť. Mimořádnou váhu přikládáme konkrétním ohlasům na Provolání ÚV KSČ, ÚV NF a vlády ČSSR ke 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Projevy skutečného socialistického uvědomění a tvořivé angažovanosti jsou ztělesněny v závazkovém a soutěžním hnutí. V jeho promyšleném usměrňování, a to není ani fráze, ani jakési obecné tvrzení, spatřujeme jednu ze záruk, že svěřeným povinnostem čestně dostojíme.

Všestranné úsilí o účelnou úspornost se projevilo též v plnění Programu hospodárnosti. Je třeba říci, že se se základními úkoly vyrovnáme. Celkově jsme za poslední údobí snížili počty pracovníků u ústředně řízených organizací a národních výborů o 16 509 osob, tj. 53,6 % z úkolu pro 7. pětiletku.

Pokud jde o zhospodárnění služebního autoprovozu, byl počet vozidel ve srovnání s rokem 1982 omezen v oblasti řízené ústředními orgány o 5,5 %, tj. o 2502 vozů a na úseku národních výborů o 4,7 %, tj. o 932 automobilů.

Snižovali jsme i náklady na propagaci, ostatní osobní výdaje, cestovné a na pohoštění, občerstvení a dary.

Bylo by však hrubým zkreslením, kdyby se vztah k hospodárnosti zjednodušoval na samotný Program, na jeho čísla a procenta. Její trvalé prohlubování a upevňování v celém procesu rozšířené reprodukce je objektivní zákonitostí budování socialistické společnosti. Tak je třeba otázku chápat a k jejímu řešení přistupovat.

Na plýtvání a velikášství nemáme a mít nebudeme. Nemáme a nebudeme mít ani na to, abychom nechávali běžet nerentabilní výroby, abychom vyráběli nekvalitní, neprodejné zboží. Nejsme tak bohatí, abychom mohli trpět vysokou rozestavěnost a dlouhé lhůty pro dokončování investičních akcí. Cožpak si opravdu můžeme dovolit, aby se investovalo bez zajištění patřičné návratnosti vložených prostředků? Jaké postavení zaujímá odpovědnost a svědomitost tam, kde se zanedbávají opravy a běžná údržba?

To všechno jsou oblasti, a jmenoval jsem z pochopitelných důvodů jenom několik za mnohé další, ve kterých se musíme bezodkladně a velmi pečlivě zabývat uplatňováním principů hospodárnosti.

Dynamiku a efektivnost národního hospodářství i urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického rozvoje do praxe významným způsobem ovlivňuje investiční výstavba. Na její zabezpečování vynakládá naše socialistická společnost obrovské prostředky. V loňském roce to bylo 53,16 miliard korun, z toho ze státního rozpočtu a z rozpočtů národních výborů 18,46 miliard korun.

Máme radost, že úkoly stanovené XVI. sjezdem KSČ pro oblast investiční výstavby se z větší části plní. Poněkud se snížila nadměrná rozestavěnost a postupně dochází k pokroku při uvádění kapacit do provozu, zejména u závazných a centrálně posuzovaných. Přesto by nebylo správné, kdybychom si nepřiznali, že v investiční výstavbě nadále přetrvávají obtíže, především kvalitativního charakteru, a že jejich odstraňování musíme důsledně prosazovat na všech stupních řízení. Tento požadavek se dotýká přípravy i zajišťování staveb a je adresován projektantům, investorům i dodavatelům.

Podstata uskutečňování plánu investiční výstavby je prostá. Včasné uvádění kapacit do provozu a dosažení očekávaných technicko-ekonomických parametrů. Nicméně desítky příkladů svědčí o tom, kolik těžkostí naplňování tohoto záměru provází. Větší důraz naše vláda klade na lepší využívání kapacit, zejména těch nejmodernějších, jak ji k tomu ostatně zavazují usnesení ústředního výboru strany. S velkou naléhavostí vystupuje do popředí požadavek na zvýšení kvality stavění a prováděných oprav. To se neobejde bez zdokonalování kontroly zaměřené v první řadě na množství a kvalitu provedených prací a účtovaných cen. Také tady je poslání investorů nezastupitelné. Zatím zde přetrvávají vážné nedostatky. Po pravdě řečeno jejich podceňování, odkládání či nedůsledné odstraňování dává vzniknout nepořádkům, na něž ve svých důsledcích všichni doplácíme. Také v loňském roce kontrolní orgány shromáždily závažné a varovné podněty.

Rozhodujícím předpokladem naplňování strategické linie XVI. sjezdu KSČ v intenzifikaci a ve zvyšování ekonomické efektivnosti je urychlené rozvíjení vědy, techniky a využívání jejich výsledků v praxi. Zásadní význam a dlouhodobou platnost mají v tomto směru závěry přijaté na 8. zasedání ÚV KSČ, podrobně projednané a rozpracované také naší vládou.

V loňském roce jsme vynaložili na financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky 4,05 miliard korun, z toho 1,76 miliard korun bylo poskytnuto ze státního rozpočtu. To, jak mi jistě dáte za pravdu, není právě málo. Tyto prostředky jsou relativně srovnatelné s ekonomicky vyspělými zeměmi.

Nemá smysl si však zakrývat, že tato "štědrost" naší společnosti se jen málo odráží v konkrétních výsledcích. Prozatím se nedostatečně projevuje jak v tvorbě hmotných a hodnotových zdrojů, tak v technické a funkční úrovni výrobků a ve zvyšování jejich konkurenční schopnosti. Příčina není jediná. Ta nejzávažnější ale spočívá v řídící a rozhodovací činnosti, kde převládají do značné míry extenzívní přístupy.

Také kapacita výzkumných a vývojových pracovišť je příliš rozptýlena na velký počet úkolů, v některých případech se tu dokonce sledují náměty zcela podružné. Ani projektanti, konstruktéři, technologové, agronomové a zootechnici stále nesehrávají to poslání, v němž je v období vědeckotechnické revoluce nikdo nemůže nahradit. Mám za to, že se musíme urychleně zabývat i tím, proč současná soustava řízení nevytváří účinný tlak na inovace, na změny výrobních programů, zvyšování kvality, na vysokou efektivnost výroby a směny na vnitřním a hlavně na zahraničních trzích.

Vláda očekává, že vedoucí pracovníci na všech stupních aktivněji, předvídavěji a se skutečnou znalostí přispějí ke všestrannějšímu prosazování vědy a techniky, že se dokáží opřít o pracovní kolektivy, o vynálezce a zlepšovatele, o všechny, jimž leží na srdci budoucí rozvoj socialistického Československa.

Chceme v tomto směru vytvářet dobré zázemí, jak na úrovni plánovacích a finančních orgánů, v jednotlivých resortech, tak zobecňováním zkušeností nejlepších VHJ, podniků a výzkumných ústavů, oceňováním těch, kteří bez ohledu na osobní pohodlí dbají na zabezpečování celospolečenských zájmů.

V minulém roce jsme věnovali soustavnou pozornost vývoji zásob. Na tomto úseku došlo k dílčím pozitivním změnám, zejména ve snížení dynamiky růstu. Záměry plánu a rozpočtu však nebyly zcela splněny. Ústředně řízené organizace vykazují, že zásoby bez nevyfakturovaných prací a dodávek se v průběhu roku 1983 zvýšily o 3,52 miliard korun. V porovnání s předcházejícím rokem to je čtyřicetiprocentní pokles. K nadplánovanému vzestupu došlo u dvou resortů. U ministerstva zemědělství a výživy je to především z toho důvodu, že jsme měli dobré výsledky v zemědělské produkci. V organizacích ministerstva obchodu působí kromě jiných vlivů, jako je ne vždy dostatečná znalost poptávky a nízká jakost některých výrobků, také značný objem zásob průmyslového zboží ve vyšších cenových polohách. Tento vývoj nelze hodnotit jednoznačně negativně. V oblasti ministerstva průmyslu a stavebnictví v průběhu roku 1983 zásoby poklesly, plánované zrychlení doby obratu zásob se v porovnání s předloňskem překročilo.

Aby se hospodaření na tomto úseku dále zlepšovalo, uložila vláda v dubnu řadu úkolů. Dotýkají se zejména důsledného vytřiďování a zařazení ukazatele o vývoji zásob mezi ty, které rozhodují o hmotné zainteresovanosti odpovědných pracovníků. Rozhodli jsme též, aby se využila soustava norem a normativů jako rozhodující nástroj optimalizace zásob. Hlavní cíl, na který se přitom soustřeďujeme, spočívá ve snížení jejich absolutní výše. Fakta prokazují, že je stále neúměrná a váže zhruba roční objem vytvořeného národního důchodu.

Pozitivní vývoj vnitřní efektivnosti byl oslabován obtížemi, které provázely zahraniční směnu s nesocialistickými zeměmi. Také v loňském roce pokračoval pro nás nepříznivý vývoj relace dovozních a vývozních cen. I když pasívní saldo dovozně vývozních vztahů s nesocialistickými zeměmi bylo ve srovnání s plánem o 1,02 miliard korun fco příznivější, dosáhlo se převážně snížením dovozu a zvyšováním vývozu hmoty. Rozdílový ukazatel, měřený poměrem vývozu ve fco cenách a velkoobchodních cenách, byl téměř o čtyři body nižší než plán a o 1,7 bodu poklesl proti skutečnosti roku 1982. V obchodu se socialistickými zeměmi, který je stabilizujícím prvkem naší ekonomiky, byl rozdílový ukazatel proti plánu vyšší o 1,7 bodu a ve srovnání s předcházející etapou o plných 5 bodů.

Fakta svědčí o tom, že konkurence nadále poroste a situace na nesocialistických trzích se ještě zostří. Nejenom naši výrobci, ale i pracovníci zahraničního obchodu musí této situaci aktivněji čelit. Zvyšování efektivní exportní ofenzívy by se mělo stát hlavním směrem úsilí, jež se v této oblasti vyvíjí.

Stále platí, že prosadit se můžeme jen špičkovou kvalitou i vysokou technicko-ekonomickou úrovní vyváženého zboží a servisem, včetně náhradních dílů.

Základem naší účasti na mezinárodní dělbě práce je RVHP a především těsná součinnost se Sovětským svazem. Nové významné podněty a závěry pro další zintenzívnění společného postupu byly schváleny jednáním na nejvyšší úrovni, které se uskutečnilo 12. - 14. června t. r. v Moskvě. Úkoly, které z této porady vyplývají, naše vláda ve své působnosti beze zbytku splní.