Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Hořenímu.
Zjišťuji, že promluvili všichni poslanci, kteří se přihlásili do rozpravy.
Hlásí se ještě někdo z poslanců nebo z členů vlády o slovo? Nikoli. Můžeme tedy rozpravu uzavřít.
Dávám závěrečné slovo společnému zpravodaji posl. ing. Miroslavu Mrázkovi.
Společný zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, mám zato, že v diskusi, která následovala po výkladu soudruha ministra a po zpravodajské zprávě, neodezněly žádné problémy, ke kterým by bylo třeba zaujmout zvláštní stanovisko. Proto doporučuji znovu plénu České národní rady, aby schválilo předložený návrh vládního zákona o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1984 ve znění, jak vám byl předložen.
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o státním rozpočtu ČSR na rok 1984.
Nyní je ve schůzi ČNR přítomno 190 poslanců. Jsme tedy usnášení schopni.
Navrhuji, abychom hlasovali tak, že schválíme předložený vládní návrh včetně obou příloh k zákonu a základních čísel státního rozpočtu, a to ve znění společné zprávy výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního, podle tisku 74 a 73.
Jsou k tomuto způsobu hlasování námitky? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1984 a s oběma přílohami k zákonu, ve znění společné zprávy výborů České národní rady s tím, že
- celkové příjmy státního rozpočtu ČSR se stanoví částkou 147 miliard 479 miliónů 700 tisíc Kčs a stejnou částkou se stanoví i celkové výdaje, a dále s tím, že ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy
- dotace ze státního rozpočtu federace do státního rozpočtu republiky ve výši 74 miliard 718 milionů 500 tisíc Kčs a
- finanční vztahy k rozpočtům národních výborů, a to
a/ neúčelové dotace ve výši 26 miliard 49 miliónů 800 tisíc Kčs
a
b/ účelové subvence ve výši 23 miliard 357 miliónů 500 tisíc Kčs.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Je někdo proti? Nikdo.
Děkuji. Tím Česká národní rada schválila státní rozpočet naší republiky na příští rok a projednala tak první bod pořadu své schůze.
Můžeme přistoupit k projednávání druhého bodu, kterým je
II
Společná zpráva výborů České národní rady /tisk 75/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí /tisk 66/
Vládní návrh odůvodní z pověření vlády České socialistické republiky ministr spravedlnosti ČSR dr. Antonín Kašpar. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČSR JUDr. Antonín Kašpar: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda ČSR vám předložila k projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
Navrhuje, aby se součástí našeho právního řádu stal nevelký předpis, kterému však vláda připisuje významnou a racionalizační funkci. V návrhu zákona se stanoví způsob, kterým mají být počínaje prvního dubna 1984 prováděny zápisy práv nabytých vydržením do evidence nemovitostí u středisek geodézie. Týká se to jednak vydržení osobního vlastnictví k nemovitosti a jednak vydržení práva odpovídajícího věcnému břemenu.
Jde ve své podstatě o to, uvést i v tomto směru stav evidence nemovitostí do souladu se skutečným právním stavem. Potřeba doplnit dosavadní zákon o evidenci nemovitostí se zřetelem k možnosti vydržení uvedených oprávnění vyplynula z novely občanského zákoníku č. 131/82 Sb.
Vydržení jako jeden z předpokladů nabytí vlastnictví věci popř. práva odpovídajícího věcnému břemenu bylo do občanského práva hmotného nově zahrnuto s účinností ode dne 1. dubna 1983, přičemž požadované předpoklady se dovrší až za rok od tohoto data, tedy po dni 31.3. 1984.
Novela představuje praktické opatření v případech, v nichž k dovršení předpokladů pro nabytí osobního vlastnictví k nemovitosti nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni bude mimo jakoukoli pochybnost a v nichž by vyvolávání soudního sporu bylo neúčelné a nehospodárné. Využívá se zde aparátu státních notářství, která ve věcech souvisejících s právy a povinnostmi k nemovitostem jsou v každodenním styku a mají proto dokonalý přehled o nakládání s nemovitostmi a s vyznačováním vlastnických nebo obdobných práv do evidence nemovitostí.
V připraveném návrhu vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického, kterou se mění vyhláška č. 23/1964 Sb., jako prováděcí předpis k zákonu č. 22/1964 o evidenci nemovitostí, se uvádí, že v osvědčení státního notářství bude obsaženo prohlášení občana o okolnostech, době a nepřetržitosti držby nemovitosti nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu a potvrzení o tom, že ani místní národní výbor, ani dotčený vlastník nemovitosti nemají ke vzniku uvedeného oprávnění žádné výhrady.
Povaha úkonu ze strany státního notářství, o jaký jde o případě osvědčování právně významných skutečností, vylučuje možnost řešení sporných otázek. Pokud by se vyskytly, státní notářství osvědčení odmítne. Žadateli zůstane možnost podat návrh k soudu o určení, zda tu právo nebo právní vztah je.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, z uvedených důvodů jménem vlády České socialistické republiky doporučuji přijetí předloženého návrhu. Děkuji za vaši pozornost.
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru spravedlnosti dr. Kašparovi za odůvodnění návrhu.
Zpravodajskou zprávu o výsledku projednání vládního návrhu ve výborech ČNR přednese poslankyně Vlasta Matějková. Prosím ji o slovo.
Poslankyně Vlasta Matějková: Vážené soudružky, vážení soudruzi, předložený návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o evidenci nemovitostí, je součástí souboru právních norem, které je třeba změnit a doplnit v souvislosti s novelou občanského zákoníka projednanou Federálním shromážděním na podzim minulého roku.
Návrh novely občanského zákoníka vycházel z důkladné politicko-právní analýzy, která ukázala, že zákon v celku plní předpokládanou společenskou funkci a že odpovídá současným potřebám i potřebám dalšího rozvoje naší socialistické společnosti.
Analýza však také ukázala, že je třeba přistoupit k novelizaci již překonaných ustanovení a současně doplnit zákoník o úpravu těch společenských vztahů, které nebyly vůbec nebo v dostatečné míře upraveny. Již delší dobu byl pociťován nedostatek spočívající v tom, že občanský zákoník neobsahoval konkrétní úpravu držby a neznal vydržení, jako způsob nabytí vlastnického práva. Nebyla poskytována ochrana tomu, kdo v dobré víře nemovitost užíval, nebyl však ani jejím vlastníkem, ani k ní neměl užívací právo nebo jiný právní důvod. Šlo o nežádoucí společenský jev, zejména v případech dlouhodobého narušeného vztahu k věci, proti kterému ani z hlediska zájmů občanů ani z hlediska zájmů společnosti nebyly námitky.
Proto bylo v občanském zákoníku zakotveno, že vlastníkem nemovitosti, která může být v osobním vlastnictví a není v socialistickém vlastnictví, se stane občan, který ji v dobré víře drží po dobu stanovenou zákonem.
Stejná situace byla i v otázce věcných břemen a práv odpovídajících těmto věcným břemenům. I zde byla právní úprava nedostatečná a novela občanského zákoníka je pak nově upravila a umožnila rovněž jejich vydržení tam, kde je právo nepřetržitě vykonáváno po dobu stanovenou zákonem. Úpravou věcných břemen byla doplněna mezera v zákoně, která v praxi ztěžovala zabezpečení oprávněných zájmů občanů.
Formou věcných břemen je možno například zřizovat doživotní užívací právo v rodinném domku při převodu nemovitostí, a to ve prospěch dosavadního vlastníka, vyřešit tímto právem časté problémy přístupových cest k sousední nemovitosti, čerpání vody na sousedním pozemku apod.
Nový způsob nabytí vlastnictví k nemovitostem formou vydržení i další způsob nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni vydržením vyžaduje i novou úpravu ustanovení zákona o evidenci nemovitostí.
Rozšiřuje se též okruh listin, na jejich základě lze provádět zápisy právních vztahů k nemovitostem vzniklých vydržením.
Vládní návrh zákona projednaly všechny výbory ČNR, kromě výboru mandátového a imunitního. Je možno uvítat, že úprava je vedena snahou nevyvolávat zbytečná soudní rozhodnutí a snahou předcházet soudním sporům. Vládní návrh zákona totiž předpokládá, že zápis vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni do evidence nemovitostí se bude provádět na základě písemného ohlášení občana, které bude doloženo osvědčením státního notářství. I když je zřejmé, že takové zápisy bude možno provádět jen v nesporných případech bylo by vhodné tuto okolnost vyjádřit přímo v zákoně. Výbory ČNR doporučují, aby článek I., bod 1, § 4, odst. 3. vládního návrhu zákona byl doplněn tak, že za slova "lze provádět" se vkládají slova "v nesporných případech".
Tím bude jednoznačně vyjádřeno, že státní notářství vydá takové osvědčení jen v nesporných případech na základě souhlasných prohlášení držitele, dočasného vlastníka a příslušného místního národního výboru. Pokud nebude takových souhlasných prohlášení, rozhodne ve sporných případech soud a zápis do evidence nemovitostí se bude provádět na základě soudního rozsudku. Touto úpravou se dosáhne shodného znění s obdobným vládním návrhem zákona SNR.
Z pověření výborů, které vládní návrh projednaly, doporučuji ČNR schválit vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí ve znění společné zprávy těchto výborů, která byla pro naše dnešní jednání předložena jako tisk č. 75. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce poslankyni Matějkové jako společné zpravodajce.
Hlásí se někdo do rozpravy? Nehlásí.
Navrhuji, abychom o předloženém vládním návrhu zákona České národní rady obsaženém v tisku 66 hlasovali najednou ve znění společné zprávy výborů České národní rady - tisk 75.
Jsou k tomuto způsobu hlasování námitky? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí /tisk 66/ ve znění společné zprávy výborů České národní rady /tisk 75/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikoli.
Děkuji. Tím jsme projednali druhý bod pořadu schůze.
Třetím bodem je
III
Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 31. října do 19. prosince 1983 /tisk 78/
Tato zpráva vám byla rozdána před schůzí. Její součástí je zpráva o využití podnětů poslanců z osmé a deváté schůze České národní rady, která vám byla zaslána s pozvánkou. Má někdo k těmto zprávám připomínku nebo dotaz? Nejsou.
Navrhuji, aby Česká národní rada schválila zprávu o činnosti předsednictva České národní rady od 31. října t. r. /tisk 78/.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikoli.
Děkuji, tím jsme projednali třetí bod pořadu schůze.
Přerušuji naši schůzi. V jednání budeme pokračovat zítra v 9.00
hod.
Děkuji všem za účast a členy předsednictva prosím, aby se nyní sešli ke schůzi v zasedací síni předsednictva.
/Schůze byla přerušena v 17.00 hodin./