FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980
III. volební období
81
Vládní návrh,
kterým se podle článku 19 odst. 5 b) a odst. 6 b) ústavy.
Mezinárodní organizace práce předkládají Federálnímu shro-
máždění Československé socialistické republiky texty
úmluv a doporučení přijatých na 63. zasedání Mezinárodní
konference práce v Ženevě v roce 1977 se stanoviskem vlády
Československé socialistické republiky
Návrh schvalovacího usnesení;
Federální shromáždění souhlasí se stanoviska
vlády Československé socialistické republiky k úmlu-
vám a doporučením přijatým na 63 zasedání Mezi-
národní konference práce v Ženevě v roce 1977
Stanovisko vlády
Československé socialistické republiky
k úmluvám a doporučením přijatým na 63. zasedání Mezinárodni kon-
ference práce
V souladu s článkem 19 ústavy Mezinárodni organizace práce
a podle usnesení vlády ze dne 6. února 1963 5. 116 ke zprávě o
stavu plnění členských povinností ČSSR na úseku normotvorné čin-
nosti Mezinárodni organizace práce se předkládá návrh stanoviska k
a) úmluvě č. 148 a doporučení č. 156 o ochraně pracovníků proti
nebezpečím z povoláni způsobeným znečištěním vzduchu, hlukem
a vibracemi na pracovištích,
b) úmluvě č. 149 a doporučení č. 157 o zaměstnání a pracovních a
životních podmínkách ošetřovatelských pracovníků,
přijatým na 63, zasedání Mezinárodni konference práce, které se
konalo v Ženevě v červnu 1977.
X, Ochrana pracovníků proti nebezpečím z povoláni způsobeným zne-
čištěním vzduchu, hlukem a vibracemi na pracovištích
A, Stručná charakteristika
1. Úmluva č. 148
Úmluva se vztahuje na všechna odvětvi hospodářské činnosti.
Stát, který úmluvu ratifikuje, může však vyjmout z Jejího provedě-
ní Jednotlivá odvětvi hospodářské činnosti, pokud by provádění
úmluvy v nich vyvolalo závaznější problémy.
- 2 -
Ratifikující stát nemusí přijmout všechny závazky z úmluvy,
které se týkají znečištění vzduchu, hluku a vibrací, posta-
čí, přijme-li závazky alespoň ohledně jednoho ze tří zmíně-
ných druhů nebezpečí z povoláni. Avšak i ohledně těchto vy-
loučených druhů nebezpečí na podávat ve svých periodických
zprávách informace o stavu svého zákonodárství a praxe.
Zákonodárství ratifikujícího státu stanoví opatření uči-
něná pro předcházení a snižování uvedených nebezpečí z povo-
láni a pro ochranu pracovníků proti nim. Taková opatření má-
ji být projednána s organizacemi pracovníků a zaměstnavatelů.
Zaměstnavatele zodpovídají za provádění předepsaných
opatření.
Pracovníci jsou povinni zachovávat bezpečnostní před-
pisy, která se týkají nebezpečí z povoláni, jež vznikají zne-
čištěním vzduchu, hlukem nebo vibracemi na pracovištích,
Příslušný orgán určí hlediska pro stanovení nebezpečí
z vystavení těmto škodlivým činitelům a
jejich hranice. Tato
hlediska a hranice budou pravidelně prověřovány a pokud toho
bude třeba, upravovány.
Taková nebezpečí ohrožující pracovní prostředí by měla
být odstraněna technickými opatřeními na pracovištích nebo
opatřeními v organizaci práce a pokud by se takto nedosáhlo
jejich snížení na stanovenou hranici, je zaměstnavatel povi-
nen poskytnout pracovníkům individuální ochranná pomůcky.
Zdravotní stav pracovníků zaměstnaných v prostředí,
v němž jsou ohrožováni znečištěním vzduchu, hlukem nebo vibra-
cemi, by měl být pravidelně lékářský
kontrolován. Pokud by
zdraví pracovníka bylo ohroženo. Je třeba ho převést na jiná
vhodná zaměstnání.
- 3 -
Užíváni postupy, látek a strojů, která vystavují pra-
covníky takovým nebezpečím, musí zaměstnavatel oznámit pří-
slušnému orgánu, který může stanovit podmínky pro jejich
užíváni nebo je zakázat.
Pracovnici zaměstnáni v takovém prostředí budou informo-
váni o zmíněných nebezpečích. Jež vznikají na pracovišti a po-
učeni o ochraně proti nim.
Zaměstnavatel musí ustanovit odborně způsobilou osobu,
jež by se zabývala otázkami pracovního prostředí v podniku,
členské státy, jež úmluvu přijaly, jsou povinny učinit opatře-
ní potřebná k provedení úmluvy, včetně stanovení sankci a kon-
trolovat, jak je úmluva prováděna.
2. Doporučení č. 156
Doporučení doplňuje úmluvu podrobnými ustanoveními o pre-
ventivních a ochranných opatřeních, o dohledu na zdrávi pra-
covníků zaměstnaných v pracovním prostředí, kde mohou být ohro-
žováni na zdrávi zněčištěním vzduchu, hlukem nebo vibracemi,
jakož i o odborné výchově a informováni osob, jimž v zaměst-
nání hrozí nebezpečí z takových rizik. Věnuje dále pozornost
výzkumu, který by umožňoval předcházet znečištění vzduchu,
hluku a vibracím na pracovištích,
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
1. Úmluva
Československé právo vyhovuje ustanovením úmluvy. Jsou
vydány právní předpisy o vytváření a ochraně zdravých život-
ních podmínek na pracovištích, včetně ochrany zdrávi před ne-
příznivými účinky znečištěného vzduchu, hluku a vibraci.
- 4 -
Tyto předpisy ukládají v uvedených oblastech povinnosti
všem zúčastněným orgánům a organizacím. Vymezuji pravomoc
orgánů hygienicko služby, včetně hygienického dozoru, stanoví
vydáváni závazných pokynů, posudků a zákazů,
upravuji účast
pracovníků na tomto úseku a výkon společenské kontroly, kterou
v organizacích provádějí orgány ROH, a v JZD, bytových družstvech
a družstvech vzájemné občanské pomoci pověřené orgány těchto
družstev, československé právo dále upravuje povinnost organiza-
ce poskytnout odškodnění pracovníku, jemuž vznikla škoda v důsled-
ku nemoci z povoláni, vyvolaná zmíněnými škodlivými činiteli,
její povinnost převést pracovníka na jinou práci nebo mu ve
spolupráci s národním výborem poskytnout účinnou pomoc při zís-
kání
nového vhodného zaměstnáni, nemůže-li pracovník v důsled-
ku onemocnění nemoci z povoláni nebo ohrožení takovou nemoci
dosavadní práci vykonávat.
Za porušení povinnosti uložených právními předpisy o ochra-
ně zdrávi před nepříznivými účinky znečištěného vzduchu, hluku
a vibraci, stanoví československé právo sankce.
Podrobnou úpravu obsahují zvláště tyto předpisy:
- zákoník práce č. 35/1865 Sb. ve znění vyhlášeném pod č.
55/1975 Sb. (zejména ustanovení §§ 132 až 138 a § 270 a).
- nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí záko-
ník práce (zejména ustanovení §§ 35 až 40 ),
- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, (zejména ustano-
vení části první, čtvrté a páté),
- vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých ži-
votních podmínek (zejména § 1, § 35 a nesl., § 43 a § 44
a nesl. ),
- zákon ČNR č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušováni právních
předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,
- zákon SNR Č. 53/1975 Sb., o pokutách za porušováni právních
předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,
- 5 -
- směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 sb. Hy-
gienické předpisy svazek č. 39, o hygienických požadavcích
na pracovní prostředí,
- závazné opatření ministerstva zdravotnictví SSR č. 7 - Hy-
gienické požadavky na pracovní prostředí částka 7-9 Vest
HZ SSR,
- vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochra-
ně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,
- vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 14/1977 Sb., o ochra-
ně zdrávi před nepříznivými účinky hluku a vibrací,
- nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibraci - příloha k vyhl.
č. 13/1977 Sb., o ochraně zdrávi před nepříznivými účinky
hluku a vibraci č. 41, sv. 37/1977 sb. Hygienické předpisy
MZ ČSR.
- nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibraci, příloha k vyhláš-
ce č. 14/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky
hluku a vibraci, uveřejněná v částce 1-3/1977 Vest. MZ SSR,
- směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku
a ultrazvuku v pracovním prostředí, č. 42, sv. 37/1977 sb.
Hygienické předpisy MZ ČSR.
- směrnice, jimiž se určuje způsob měření a hodnocení hluku
a ultrazvuku v pracovním prostředí, uveřejněná v částce
4-6/1977 Vest. MZ SSR,
- směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, o posu-
zování zdravotní způsobilosti k práci, registrovaná v částce
2/ 1968 Sb., ve znění směrnic č. 17/1970 Věst MZ ČSR, registro-
vaných v částce 20/1974,
- směrnice ministerstva zdravotnictví SSR č. 17/1970 Vest. MZ
SSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, registrované
v částce 24/1970 Sb.,
-6 -
- zákon č. 121/1975 Sb,, o sociálním zabezpečeni, (zejména
§ 80 a násl. ),
- vyhláška č. 128/1975 Sb.. kterou se provádí zákon o sociál-
ním zabezpečení, (zejména § 128 a násl. ).
Kromě toho jsou předpisy, týkající se požadavků na pra-
covní prostředí, dále podrobné metodicky usměrněny rozsáhlou
řadou opatření hlavních hygieniků ČSR a SSR,
Při provádění těchto předpisu v praxi se však vyskytuji
ojediněle některá nesrovnalosti s ustanoveními úmluvy, která
by v rámci kontrolního systému MOP mohly vést k případným
výtkám ze strany komise znalců.
2. Doporučení
Rovněž ustanovení doporučeni. Jsou promítnuta v Českoslo-
venskem právním řádu,
jediným nesouladem je bod 19 doporučení,
podle něhož by měl být pracovník, u něhož není ze zdravotních
důvodů vhodné, aby pracoval na místě, kde je vystaven znečiš-
těnému vzduchu, hluku nebo vibracím, nejen převeden na jinou
vhodnou práci, ale měl by mu být zaručen i předchozí příjem
dávkami sociálního zabezpečení nebo jiným způsobem. Podle
československého práva je tomu tak, je-li pracovník převeden
na
jinou práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povoláni (§ 193
a násl. zák. práce), nikoli tedy v případě, že není ze zdra-
votních důvodů vhodná, aby vykonával dosavadní práci.
C. Návrh stanoviska
československý právní řád vyhovuje ustanovením úmluvy
č. 148. Vzhledem k některým problémům, která se ojediněle vy-
skytuji v praxi, by Mezinárodní organizace práce mohla ČSSR vy-
týkat případná neplnění některých ustanovení táto úmluvy, a proto
se navrhuje k úmluvě zatím nepřistupovat.
- 7 -
2. Doporučení
Československá právo vyhovuje až na výjimku zmíněnou
výše pod I. B. 2 ustanovením doporučeni. Při budoucích úpra-
vách pracovního práva bude účelná zvážit, nakolik je vhodná
uvedená ustanovení doporučení převzít do československého prá-
va.
II. Zaměstnáni a pracovní a životni podmínky ošetřovatelských
pracovníků
A, Stručná charakteristika
1. Úmluva č. 149
Úmluva se vztahuje na všechny kategorie osob, která posky-
tuji ošetřovatelskou péči a služby bez ohledu na to, kde pra-
cuji (51. 1).
Vnitrostátní politika týkajicí se ošetřovatelských slu-
žeb a ošetřovatelského personálu má směřovat k zabezpečeni
ošetřovatelské páče taková jakosti a v takovém rozsahu, aby
bylo dosaženo pokud možno nejvyšší zdravotní úrovně obyva-
telstva. Pro ošetřovatelský personál má být zajištěna přiměře-
ná výchova s výcvik a zaměstnanecká, pracovní a mzdová podmín-
ky, které by získávaly pracovníky pro volbu ošetřovatelského
povolání a pro to, aby v něm setrvali (čl. 2),
Vnitrostátní předpisy mají stanovit základní požadavky pro
výuku o výcvik ošetřovatelského personálu a pro výkon ošetřo-
vatelské činnosti (čl. 3 a čl. 4). Maji být učiněna opatřeni
- 8 -
na podporu účasti ošetřovatelského personálu na plánováni
ošetřovatelských služeb a na rozhodnutích, která se jich
dotýkají. Stanovení zaměstnaneckých a pracovních podmínek,
jakož i urovnáni sporů vzniklých při stanovení těchto podmínek
má být řešeno jednáním mezi zúčastněnými organizacemi za-
městnavatelů a pracovníků. V oblasti pracovně-právní
máji být
vytvořeny pro ošetřovatelský personál stejná podmínky jako
pro ostatní pracovníky (čl. 5 a čl. 6).
Platná právní předpisy týkající se hygieny a bezpečnosti
při práci máji být přizpůsobeny zvláštní povaze ošetřovatel-
ská práce a prostředí, ve kterém je vykonávána (či, 7).
2. Doporučení č. 157
Doporučení přejímá ustanovení úmluvy, která doplňuje
o další podrobnosti, zejména pokud jde o studium a výcvik
ošetřovatelského personálu (oddíl III) a výkon povoláni (od-
díl IV), o postup v zaměstnáni a odměňováni (oddíl VI a VII),
o pracovní dobu a dobu na odpočinek (oddíl VIII) a o ochranu
zdraví (oddíl IX),. Doporučení upravuje dále otázky mezinárod-
ní
kooperace ošetřovatelského personálu (oddíl XIII) a v pří-
loze uvádí podněty pro praktická provádění politiky týkající
se ošetřovatelských služeb a ošetřovatelského personálu.
B, Porovnání s vnitrostátními předpisy
1. úmluva č. 149
V ČSSR je zajištěna pro ošetřovatelský personál potřebná
výchova a výcvik pro vykonávání
jeho funkci, zejména na střed-
ních zdravotnických školách, která poskytuji úplná střední
odborná vzděláni s maturitou, a dále formou nástavbového poma-
turitního studia pro některá zdravotnická specializace.
- 9 -
Výchova a vzděláváni pracovníků pro nástup do zaměstnání
se provádí podle koncepce schválená českou a slovenskou vlá-
dou (vzdělávání dospělých), která zajišťuje pro všechny ob-
čany soustavnou a plánovitou péčí o zvyšováni kvalifikace od
nástupu do zaměstnání. O povolání zejména středních zdravotnic-
kých pracovníků je zájem, o čemž svědči počet uchazečů o studium
na středních zdravotnických školách, který převyšuje počet
plánovaných míst. Aby byli tito pracovnici získáni a udržení
ve svém povolání, je mj. uloženo národním výborům, aby zdra-
votnickým pracovníkům usnadňovaly plnění jejich povoláni vy-
tvářením příznivých životních podmínek. Pro ošetřovatelský
personál jsou zajištěny pracovně právní podmínky a podmínky
nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení jako pro ostat-
ní pracovníky. Rovněž byla učiněna opatření, aby ošetřovatel-
ský personál mohl pracovat v podmínkách příznivých z hlediska
hygieny a bezpečnosti při práci.
Podrobnou úpravu obsahují především tyto předpisy:
- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (zvláště § 52
a následující),
- vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 72/ 1971 Sb..
o zdravotnických pracovnicích a jiných odborných pracovní-
cích ve zdravotnictví,
- vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 77/1971 Sb.,
o zdravotnických pracovnicích a jiných odborných pracovní-
cích ve zdravotnictví,
- zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních
a středních škol (zvláště § 9 a § 12),
- vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském
zabezpečení studujících při zaměstnání,
- zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
- 10 -
- vyhláška ÚRO č. 42/1975 Sb. o projednáváni a rozhodováni
pracovních sporů rozhodčími komisemi,
- vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní
pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů
s pětidenním pracovním týdnem,
- nařízení vlády ČSR č. 159/1976 Sb., o výjimečném zkráceni
nepřetržitého odpočinku v týdnů,
- vyhláška č. 75/1967 Sb., o dodatková dovolená pracovníků,
kteří vykonávají práce zdráví škodlivá nebo zvláště obtížné,
- zákon č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů o nemocen-
ském pojištění zaměstnanců,
- zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení,
- vyhl. č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a další předpisy vydaná k provedení a na zákla-
dě zákona č. 121/1975 Sb.
Současná československá praxe v některých případech ne-
vyhovuje plně ustanovením úmluvy, což by mohlo vést k připo-
mínkám ze strany komise znalců MOP.
Doporučení č. 157
Podle bodu 9 odst. 2 je předpokladem pro přijeti ke stu-
diu a výcvik pro obor diplomovaných ošetřovatelů (ošetřovate-
lek) ukončená středoškolská vzděláni s maturitou. V českoslo-
venská socialistická republice je však pro ošetřovatelský per-
sonál až dosud zavedeno pouze čtyřletá středoškolské studium
ukončená maturitou. Nástavbová, pomaturitní studium je zatím
zavedeno pouze pro obor dětská a ženská sestry a hygienického
asistenta.
- 11 -
Bod 24 odst. 1 doporučení stanoví, že ošetřovatelský
personál, který si přeje a Je schopen sledovat programy
trvalého vzděláváni a výcviku, by měl za tím účelem obdržet
úlevy. Podle § 2
vyhl. č. 140/1968 Sb,, o pracovních úlevách
a hospodářském zabezpečení
studujících při zaměstnáni, je
možné poskytnout úlevy ve studiu pouze tehdy, dala-li ke stu-
diu souhlas organizace. Československá právní úprava je tedy
v porovnání s požadavkem doporučení užší.
Podle bodu 32 odst. 2 doporučení neměla by týdenní pra-
covní doba pro ošetřovatelský personál překročit 40 hodin.
Tato týdenní, pracovní doba pro ošetřovatelský personál není
v Československu pravidlem. Podle vyhlášky č. 63/1968 Sb,,
o zásadách pro zkracováni týdenní pracovní doby a pro zavá-
dění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním
týdnem, se čtyřiceti hodinový pracovní týden vztahuje pouze
na ošetřovatelský personál, který pracuje ve třisměnných ne-
přetržitých provozech.
Podle bodu 36 odst. 2 je stanoveno, že délka nepřetržité-
ho odpočinku v týdne by neměla být kratší než 36 hodin. Podle
z
§ 2 odst. 1 zákoníku práce však nepřetržitý odpočinek v týdnu
musí činit alespoň 32 hodin, tedy méně, než vyžaduje doporuče-
ní.
Bod 39 odst. 2 požaduje pro veškerý ošetřovatelský perso-
nál čtyřtýdenní placenou dovolenou na zotavenou. Naproti tomu
podle československé právní úpravy (§ 101 zák. práce) Je délka
dovolená na zotavenou (zásadně dva až čtyři týdny) závislá na
délce pracovního poměru.
Ustanovení hlavy XIII o mezinárodni kooperaci (bod 62
a následující) nejsou v mnoha směrech praktická pro ČSSR, kde
vzdělávání ošetřovatelského personálu je zajištěno na potřeb-
né úrovni ve vlastních školských zařízeních, a nejsou proto
ani plně promítnuta do československého práva.
- 12 -
C. Návrh stanoviska
Oba dokumenty byly přijaty za účelem zlepšení pracovních
a životních podmínek ošetřovatelského personálu zejména v ze-
mích, kde jsou tyto podmínky pro ošetřovatelský personál méně
příznivé než pro ostatní pracovníky.
Platná právní úprava pracovních a životních podmínek oše-
třovatelského personálu v ČSSR vyhovuje požadavkům úmluvy
č. 149. Vzhledem k některým ojedinělým problémům v praxi se
však navrhuje k úmluvě zatím nepřistupovat.
V Praze dne 15. ledna 1980
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Úmluva č. 148
Úmluva o ochrání pracovníků proti nebezpečím z povolání
způsobeným znečištěním vzduchu, hlukem a vibracemi na
pracovištích
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce
do Ženevy a tam se sešla dne 1. června 1977 na svém 63.
zasedání,
majíc na zřeteli úmluvy a doporučeni, které se věci týkají,
zejména doporučení o ochraně zdraví pracovníků, 1953;
doporučení o závodních zdravotnických službách, 195. 9;
úmluvu a doporučení o ochraně proti-záření, 1963; úmlu-
vu a doporučení o ochranných zařízeních na strojích, 1963;
úmluvu o dávkách při pracovních úrazech a nemocech z po-
volání, 1964; úmluvu a doporučení o hygieně (obchod a kan-
celáře), 1964; úmluvu a doporučení o benzenu, 1977 a úmlu-
vu a doporučení o rakovině z povolání, 1974;
rozhodnu vši přijmout některé návrhy týkající se pracovního
prostředí: znečištění vzduchu, hluku a vibrací, jež jsou
čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovišti, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 25. června 1977 tuto úmluvu, která bude označová-
na jako Úmluva o pracovním prostředí (znečištění vzduchu,
hluk a vibrace), 1977.
- 2 -
Část I. Rozsah platnosti a vymezení pojmů
Článek 1
1. Tato úmluva se vztahuje na všechna odvětvi hospodář-
ské činnosti.
2. Členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může po
projednáni se zúčastněnými representativními organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existuji, vyjmout z pro-
vádění úmluvy jednotlivá odvětví hospodářské činnosti, pokud
toto provádění vyvolává zvláštní problémy, které mají urči-
tou závaznost.
3. Každý členský stát, který ratifikuje úmluvu, uvede.
V první zprávě o jejím provádění, kterou je povinen podat
podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, a to
s odůvodněním, odvětvi, která byla vyloučena podle odstavce
2 tohoto článku, a vyložit v pozdějších zprávách stav svého
zákonodárství a praxe, pokud jde o tato odvětvi, a rozsah,
v němž byla úmluva provedena nebo se zamýšlí ji provést,
pokud jde o taková odvětví.
Článek 2
1. Každý členský stát může po projednáni s representa-
tivními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud
existuji, přijmout závazky stanovené touto úmluvou zvlášť,
pokud jde o
a) znečištění vzduchu;
b) hluk;
e) vibrace.