Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1979
III. volební období
58
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou
republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských
a průmyslových výrobků odkazujících na původ, podepsaná ve Vídni dne 11. června 1976,
a Protokol k této Smlouvě, podepsaný ve Vídni dne 30. listopadu 1977
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Česko-
slovenskou socialistickou republikou a Rakouskou
republikou o ochraně údajů o původu, označení pů-
vodu a jiných označení zemědělských a průmyslo-
vých výrobků odkazujících na původ, podepsanou
ve Vídni dne 11. června 1976 a s Protokolem k této
Smlouvě, podepsaným ve Vídni dne 30. listopadu
1977.
2
Důvodová zpráva
Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů
o původu, označení původu a jiných označení země-
dělských a průmyslových výrobků odkazujících na
původ byla podepsána ve Vídni dne 11. června 1976
a Protokol k ní dne 30. listopadu 1977.
Cílem Smlouvy je zajistit čs. údajům o původu
a označením původu ochranu na území Rakouské
republiky a vytvořit dostatečně účinný prostředek
k jejich obraně pro případ, že by je kdokoli zneuží-
val a tím poškozoval zájmy čs. zahraničního obcho-
du na rakouském trhu. Uzavření Smlouvy je jedinou
právní formou, jak tohoto cíle dosáhnout, neboť
Rakousko není členem Lisabonské dohody o ochraně
označení původu a jejich mezinárodním zápisu ze
dne 31. 10. 1958, revidované ve Stockholmu, jíž je
Československo smluvní stranou, a nemá vnitro-
státní předpisy, které by umožnily tuto ochranu
získat např. registrací u příslušného rakouského
úřadu, jak to na území Československé socialistické
republiky dovoluje zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně
označení původu výrobků. Mimo to jde podepsaná
Smlouva nad rámec Lisabonské dohody i čs. zá-
kona, neboť zahrnuje i údaje o původu a jiná ozna-
čení odkazující na původ. Recipročně se Smlouvou
zajišťuje ochrana rakouským údajům o původu a
označením původu na území Československé socia-
listické republiky.
Rakousko patří mezi tradiční obchodní partnery
Československa, je na druhém místě co do obratu
zahraničního obchodu ve vztahu k vyspělým kapi-
talistickým státům. Vzájemná výměna zboží má
stoupající charakter, za posledních 20 let zazname-
nala desetinásobný vzestup. Mezi čs. výrobky vy-
váženými do Rakouska jsou i ty, které jsou opa-
třeny čs. proslulými označeními, jako např. Plzeňské
pivo, Český křišťál, Žatecký chmel, Sedlecký kaolín,
Karlovarská sůl apod. Uzavření Smlouvy bude mít
tudíž příznivý vliv na postavení čs. tradičních vý-
robků na rakouském trhu.
Smlouva vymezuje předmět ochrany, jímž jsou
především údaje o původu, označení původu a další
označení uvedená v seznamech, které jsou zakot-
veny v Dohodě sjednané podle článku 6 vládami
obou smluvních států. Tento způsob uzavření dvou
dokumentů, tj. ratifikované Smlouvy a mezivládní
Dohody, byl zvolen proto, aby bylo možné snadněji
měnit, zejména doplňovat uvedené seznamy. Před-
mětem ochrany jsou však i názvy států a jména a
vyobrazení známých míst. Smlouva rozvádí podrob-
ně pojmy "údaje o původu, označení původu a jiná
označení odkazující na původ", přičemž zachovává
zásadu, že tyto pojmy tvoří především zeměpisný
údaj. Jiné údaje je možno zařadit pod shora uvedené
pojmy jen tehdy, jestliže je příslušné obchodní kru-
hy země původu považují za odkaz na zemi, kde byl
výrobek takto označený výroben. Názvům smluvních
států jednotlivých zemí na území smluvních států
i historickým názvům těchto zemí se poskytuje ab-
solutní ochrana. Jedinou výjimkou jsou vlastní jmé-
na, jestliže se shodují s chráněným označením, musí
se však užívat nezměněná a způsobem, který ne-
může vést ke klamání.
K obraně svých práv, zajištěných touto Smlou-
vou, může poškozená fyzická nebo právnická osoba
použít správní nebo soudní opatření podle práv-
ního řádu smluvního státu, v němž se svých práv
domáhá a za předpokladu, že je subjektem opráv-
něným k tomu podle předpisů své země. Zmíněný
postih se uplatní i v případech, že by se chráněná
označení užívala v překladu s odkazem na skutečný
původ nebo s různými dovětky jako je druh, typ,
napodobení a podobně. Smlouva umožňuje postih
neoprávněného uživatele
1 v případě, kdy by na
výrobcích uváděl přímo nebo nepřímo nepravé nebo
klamavé údaje nejen o původu, nýbrž i povaze, dru-
hu a podstatných vlastnostech výrobků. Z postihu
jsou vyloučeny výrobky, které se územím smluv-
ních států provážejí.
Ve Smlouvě se upravuje vztah platných ochran-
ných známek a označení chráněných podle této
Smlouvy, která se po nabytí platnosti Smlouvy do-
stanou do kolize. Kolizní ochranné známky se bu-
dou moci užívat ještě po dobu osmi, případně deseti
let. Po uplynutí této výběhové lhůty musí majitel
známky s jejím užíváním skončit, jinak se vystavuje
nebezpečí postihu. Další výběhová lhůta, a to jed-
noho roku, byla dohodnuta pro možné užívání údajů
chráněných touto Smlouvou ze strany jiného uži-
vatele na výrobcích, obalech a dokumentech. Tím
se takovému uživateli umožňuje spotřebovat obaly
apod. a zavést na své výrobky nové označení, pod
kterým je bude po uplynutí jednoho roku uvádět
na trh. Smlouva zároveň nevylučuje širší ochranu,
která se označením chráněným touto Smlouvou
poskytuje nebo v budoucnu poskytne ať již podle
vnitrostátních předpisů nebo jiných mezinárodních
smluv.
Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost
100 dní po výměně ratifikačních listin. Je sjednána
na neomezenou dobu. Výpovědní lhůta činí
1 rok.
V Protokolu se upravují jednak podrobnosti k ně-
kterým ustanovením Smlouvy, například užívání
označení vinných odrůd, ochrana gramatických od-
vozenin chráněných označení, jednak způsob uží-
vání některých chráněných označení, například
označení Plzeňského piva, Jabloneckého skla, Jablo-
necké bižuterie, apod.
Předkládaná Smlouva ani Protokol není v roz-
poru s čs. právním řádem ani se závazky vyplýva-
jícími pro Československo z jiných mezinárodních
smluv, jimiž jsou Pařížská úmluva na ochranu prů-
myslového vlastnictví ze dne 20. 3. 1883, Lisabonská
dohoda o ochraně označení původu a jejich meziná-
rodním zápisu ze dne 31. 10. 1958, Madridská dohoda
3
o potlačování nepravých údajů o původu na zboží
ze dne 14. 4. 1891, všechny naposled revidované
14. 7. 1967 ve Stockoholmu, a Smlouva o ochraně
údajů o původu, označení původu a jiných země-
pisných označení uzavřená se Švýcarskou konfede-
rací dne 16. 11. 1973.
Smlouvou se zajišťuje ochrana údajů o původu,
označení původu a jiných označení zemědělských a
průmyslových výrobků odkazujících na původ, jež
vyžaduje podle čs. právního řádu zákonně úpravy,
a z toho důvodu je třeba, aby podle článku 36 odsta-
vec 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. ve znění
ústavního zákona č. 125/1970 Sb., o čs. federaci vy-
slovilo před ratifikací presidentem republiky se
Smlouvou souhlas Federální shromáždění.
Sjednané smluvní dokumenty, které jsou před-
loženy Federálnímu shromáždění k vyslovení sou-
hlasu, jsou výrazem prohlubování dobrých hospo-
dářských vztahů, existujících mezi Československou
socialistickou republikou a Rakouskou republikou
a mají přispět k dalšímu rozvoji širší spolupráce
mezi těmito dvěma sousedními státy.
V Praze dne 5. března 1979
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
4
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou
o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků
odkazujících na původ
President
Československé socialistické republiky
a
Spolkový president
Rakouské republiky
vedeni přáním chránit proti nekalé soutěži údaje
o původu, označení původu a jiná označení zeměděl-
ských a průmyslových výrobků odkazující na pů-
vod, dohodli se uzavřít za tím účelem Smlouvu
a jmenovali svými zmocněnci:
President
Československé socialistické republiky
Ing. Miroslava Bělohlávka
předsedu Úřadu pro vynálezy a objevy
a
Spolkový president
Rakouské republiky
Dr. Otto L e b e r l a
předseda Rakouského patentního úřadu.
Zmocněnci po výměně svých plných mocí, které
shledali v dobré a náležité formě, dohodli toto:
Článek 1
Každý ze smluvních států se zavazuje učinit
veškerá opatření nutná k tomu, aby účinným způ-
sobem chránil proti nekalé soutěži v obchodním sty-
ku údaje o původu, označení původu a jiná označení
zemědělských a průmyslových výrobků, odkazující
na původ, která spadají pod skupiny uvedené v člán-
ku 5 a jsou blíže označena v Dohodě podle článku 6,
jakož i jména a vyobrazení zmíněná v článcích 3,
4 a 8, odstavec 2.
Článek 2
Pod údaji o původu, označeními původu a jinými
označeními odkazujícími na původ se ve smyslu této
Smlouvy rozumí všechny odkazy, které se přímo
nebo nepřímo vztahují na původ výrobku. Takový
odkaz tvoří v zásadě zeměpisné označení. Mohou
jej tvořit i jiné údaje, jestliže příslušné obchodní
kruhy země původu v nich spatřují v souvislosti
s takto označeným výrobkem odkaz na zemi, kde
byl výrobek zhotoven. Uvedená označení mohou
vedle odkazu na původ z určitě zeměpisné oblasti
obsahovat též údaje o jakosti příslušného výrobku.
Tyto zvláštní vlastnosti výrobků jsou podmíněny vý-
hradně nebo převážně zeměpisnými nebo lidskými
činiteli.
Článek 3
(1) Jména "Československá socialistická repub-
lika", "Česká socialistická republika", "Slovenská
socialistická republika", označení "Českosloven-
sko", "Bohemia", "Moravia" a "Slovakia" a historic-
ká jména jednotlivých zemí v Československé so-
cialistické republice, jakož i československá ozna-
čení uvedená v Dohodě podle článku 6 se vyhrazují
v Rakouské republice výhradně československým
výrobkům.
(2) Historická jména jednotlivých zemí v Čes-
koslovenské socialistické republice jsou: Čechy, Mo-
rava, Slovensko.
(3) Shoduje-li se některé z československých
označení chráněných podle odstavce 1 s označením
území nebo místa mimo území Československé so-
cialistické republiky, smí se toto označení používat
v souvislosti s nečeskoslovenskými výrobky jen jako
údaj o původu a jen takovým způsobem, zejména
uvedením země původu, který vyloučí jakékoli kla-
mání o původu a povaze výrobků.
(4) Odstavec 1 nebrání tomu, aby oprávněný
uživatel užíval na území Rakouské republiky vlastní
jméno, jestliže toto jméno je zcela nebo zčásti
Československým označením chráněným podle této
Smlouvy. V tomto případě se smí vlastní jméno
užívat pouze nezměněné, rovněž ne v překladu a
nikoli způsobem, který může vést ke klamání.
Článek 4
(1) Jméno "Rakouská republika", označení "Ra-
kousko" a "Austria" a jména rakouských spolko-
vých zemí, jakož i rakouská označení uvedená v Do-
hodě podle článku 6 se vyhrazují v Československé
socialistické republice výhradně rakouským výrob-
kům.
(2) Rakouské spolkové země jsou: Burgenland,
Korutany, Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Salz-
bursko, Štýrsko, Tyroly, Vorarlbersko, Vídeň.
(3) Shoduje-li se některé z rakouských ozna-
čení chráněných podle odstavce 1 s označením
území nebo místa mimo území Rakouské republiky,
smí se toto označení používat v souvislosti s nera-
kouskými výrobky jen jako údaj o původu a jen
takovým způsobem, především uvedením země pů-
vodu, který vyloučí jakékoli klamání o původu a
povaze výrobků.
(4) Odstavec 1 nebrání tomu, aby oprávněný
uživatel užíval na území Československé socialis-
5
tické republiky vlastní jméno, jestliže toto jméno
je zcela nebo zčásti rakouským označením chráně-
ným podle této Smlouvy. V tomto případě se smí
vlastní jméno užívat pouze nezměněné, rovněž ne
v překladu a nikoli způsobem, který může vést ke
klamání.
Článek 5
(1) Skupiny československých výrobků jsou
tyto:
A
Vína
B
Výživa a zemědělství (bez vín)
1. Pekařské a cukrářské výrobky
2. Pivo
3. Ryby
4. Masné výrobky
5. Zemědělské výrobky
6. Zahradnické výrobky
7. Mléčné a sýrařské výrobky
8. Vody a minerální vody
9. Lihoviny
10. Různé zboží
C
Průmyslová výroba
1. Skleněné a porcelánové zboží
2. Výrobky uměleckoprůmyslové a uměleckoře-
meslné
3. Šperky, bižuterie
4. Stroje, ocelové a železné zboží
5. Hry, hračky, hudební nástroje
6. Kamenina, kámen, zeminy
7. Textilní výrobky
8. Soli a slatiny
9. Různé zboží
(2) Skupiny rakouských výrobků jsou tyto:
A
Vína
B
Výživa a zemědělství (bez vín)
1. Pečivo
2. Piva
3. Minerální vody
4. Sýry
5. Lihoviny (likéry a pálenky)
6. Cukrovinky
7. Rakouské speciality
8. Různé zboží
C
Průmyslová výroba
1. Textilní výrobky
2. Jiné průmyslové a řemeslnické výrobky
3. Kamenina, kámen a zeminy
4. Různé zboží
Článek B
Označení jednotlivých výrobků, která splňují
předpoklady článku 2 a 5, která požívají ochrany
podle této Smlouvy a nejsou tudíž označeními dru-
hu, budou uvedena v Dohodě, již uzavřou vlády
obou smluvních států.
Článek 7
(1) Budou-li se jména a označení chráněná po-
dle článku 3, 4, 8 a 8 odstavce 2 této Smlouvy užívat
v obchodním styku v rozporu s těmito ustanoveními
pro výrobky, zejména pro jejich úpravu nebo ba-
lení, nebo na účtech, přepravních dokladech nebo
jiných obchodních papírech nebo v reklamě, použijí
se všechna soudní a správní opatření, která podle
zákonodárství smluvního státu, v němž se uplatňuje
ochrana, přicházejí v úvahu pro potírání nekalé
soutěže nebo pro potlačení nepřípustných označení,
a to za předpokladů stanovených v tomto zákono-
dárství a podle ustanovení článku 9.
(2) Pokud je v obchodním styku nebezpečí zá-
měny, použije se odstavec 1 též tehdy, jestliže se
označení chráněná podle této Smlouvy užívají v po-
změněné formě nebo pro jiné výrobky, než pro
které jsou určena v Dohodě podle článku 6.
(3) Odstavec 1 se použije tehdy, jestliže se
označení chráněná podle této Smlouvy užívají
v překladu nebo s odkazem na skutečný původ nebo
s dovětky "druh", "typ", "způsob", "napodobení"
nebo podobně.
(4) Odstavec 1 se nepoužije pro překlady ozna-
čení jednoho smluvního státu, jestliže překlad do
jazyka druhého smluvního státu je slovem hovorově
řeči.
Článek 8
(1) Článek 7 této Smlouvy se rovněž použije,
jestliže se pro výrobky, zejména pro jejich úpravu
nebo balení, anebo na účtech, přepravních dokla-
dech nebo jiných obchodních papírech nebo v rekla-
mě užívají značky, známky, jména, nápisy nebo vy-
obrazení, které obsahují přímo nebo nepřímo ne-
pravé nebo klamavé údaje o původu, povaze, druhu
nebo podstatných vlastnostech výrobků.
(2) Užívají-li se v obchodním styku jména nebo
vyobrazení míst, budov, památníků, řek, hor, nebo
podobně jednoho smluvního státu, která tam poží-
vají zvláštní pověsti nebo mají zvláštní reklamní
sílu, pro výrobky, které nepocházejí z tohoto státu,
v druhém smluvním státě, považuje se toto užívání
za klamavé, pokud jde o původ takto označených
6
výrobků, ledaže již za daných okolností nelze kla-
mání rozumně předpokládat.
Článek 9
(1) Nároky z jednání odporujících ustanovením
této Smlouvy mohou před soudy Rakouské repub-
liky uplatnit kromě fyzických a právnických osob,
jež jsou k tomu oprávněné podle zákonodárství
Rakouské republiky, též svazy, sdružení a zařízení
se sídlem v Československé socialistické republice,
které zastupují zúčastněné výrobce nebo obchod-
níky, pokud to zákonodárství Československé socia-
listické republiky československým svazům, sdru-
žením a zařízením umožňuje.
(2) Nároky z jednání odporujících ustanovením
této Smlouvy mohou před soudy Československé so-
cialistické republiky uplatnit kromě fyzických a
právnických osob, jež jsou k tomu oprávněné podle
zákonodárství Československé socialistické repub-
liky, též svazy, sdružení a zařízení se sídlem v Ra-
kouské republice, které zastupují zúčastněné vý-
robce nebo obchodníky, pokud to zákonodárství
Rakouské republiky rakouským svazům, sdružením
a zařízením umožňuje.
Článek 10
(1) Známky zapsané a platné před dnem 1. led-
na 1973, s nimiž jsou v rozporu označení uvedená
v článcích 3 a 4 nebo v seznamech obsažených
v Dohodě předvídané v článku 6, mohou se dále
užívat nejdéle do uplynuti osmi let po vstupu
v platnost této Smlouvy (rozhodný
den).
(2) Známky zapsané a platné přede dnem
1. ledna 1973, které porušuji výhradně článek 8
odstavec 2, mohou se dále užívat nejdéle do uply-
nuti deseti let po vstupu v platnost této Smlouvy
(rozhodný
den).
(3) Na označeni, která podléhají této Smlouvě
teprve na podkladě změny anebo doplnění seznamu
obsažených v Dohodě předvídané v článku 6, se
použijí odstavce 1 a 2 s tím, že za rozhodný den se
považuje den, kdy vstoupl v platnost pozměněná
Dohoda.
Článek 11
(1) Výrobky, obaly, reklamní prostředky, jakož
i účty, přepravní doklady a jiné obchodní papíry,
které jsou při vstupu v platnost Dohody předvídané
v článku 6 na území jednoho ze smluvních států a
jsou řádně opatřeny údaji, jež se podle této Smlou-
vy nesmějí používat, se mohou užívat po dobu jed-
noho roku po vstupu Dohody v platnost.
(2) V případě, že se seznamy označení obsaže-
né v Dohodě, kterou předvídá článek 6, změní nebo
rozšíří, použije se odstavce 1 s tím, že jednoroční
lhůta počíná vstupem pozměněné Dohody v platnost.
Článek 12
Tato Smlouva se nepoužije na označení výrob-
ků, které se územím jednoho ze smluvních států
pouze provážejí.
Článek 13
Ochranou označení výrobků podle této Smlou-
vy nejsou dotčena ustanovení platná v každém ze
smluvních států o dovozu a deklarování takových
výrobků.
Článek 14
Tato Smlouva nevylučuje širší ochranu, která
se ve smluvních státech poskytuje nebo v budoucnu
poskytne podle vnitrostátních právních předpisů
nebo jiných mezinárodních dohod označením chrá-
něným podle této Smlouvy.
Článek 15
Příslušné úřady smluvních států budou- pravi-
delně ve vzájemném styku, aby se radily o návrzích
na změnu nebo rozšíření Dohody předvídané v člán-
ku 6, jakož i o otázkách, které by mohly vzniknout
při provádění Smlouvy.
Článek 16
(1) Tato Smlouva vyžaduje ratifikaci; ratifikač-
ní listiny budou vyměněny co nejdříve v Praze,
(2) Tato Smlouva vstoupl v platnost 100 dni po
výměně ratifikačních listin a není časově omezena.
(3) Tuto Smlouvu může každý ze smluvních
států vypovědět ve lhůtě alespoň jednoho roku pí-
semně diplomatickou cestou.
(4) Dohoda podle článku 6 může být uzavřena
již před vstupem Smlouvy v platnost, vstoupí však
v platnost nejdříve současně se Smlouvou.
Na doklad toho zmocněnci obou smluvních
států tuto Smlouvu podepsali a opatřili pečetěmi.
Dáno ve Vídni dne 11. června 1976, ve dvou pů-
vodních vyhotoveních, každé v českém a německém
jazyce, přičemž každé znění má stejnou platnost.
Za presidenta
československé socialistické republiky
Za spolkového presidenta
Rakouské republiky
7
PROTOKOL
SMLUVNÍ STRANY VEDENY PRANÍM
blíže upravit používání určitých předpisů Smlouvy
ze dne 11. června 1976 o ochraně údajů o původu,
označení původu a jiných označení zemědělských
a průmyslových výrobků odkazujících na původ,
SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:
Článek I.
Ustanovení Smlouvy zásadně neomezují užívání
označení vinných odrůd samostatně nebo ve spo-
jení se zeměpisným nebo jiným označením.
Rakouskými označeními vinných odrůd jsou ze-
jména:
Bouviertraube
Blaufränkisch
Blauer Portugieser
Blauer Wildbacher
Klevner, Blauburgunder, Grauburgunder, Weissbur-
gunder
Cabernet
Cabernet-Sauvignon
Jubiläumsrebe
Mädchentraube
Malvasier
Merlot
Morillon [nebo Chardonnay]
Riesling x Sylvaner (Müller-Thurgau)
Muskat
Muskateller
Muskat-Ottonel
Muskat-Sylvaner
Neuburger
Rheinriesling (nebo Riesling)
Rotgipfler
Ruländer (nebo grauer Burgunder)
St. Laurent (nebo Laurenzitraube)
Sauvignon (nebo Muskat-Sylvaner)
Sylvaner
Traminer (Roter Traminer, Gewürztraminer)
Veltliner (Grüner Veltliner, Roter Veltliner, Früh-
roter Veltliner)
Welschriesling (nebo Riesling)
Zierfandler (nebo Spätrot)
Zweigeltrebe
Článek II.
Stejnou ochranu jako označení chráněná Smlou-
vou a Dohodou, která se má uzavřít podle Smlouvy,
požívají i gramatické odvozeniny těchto označení
jako například odvozená přídavná nebo podstatná
jména.
Článek III.
Pod vlastními jmény ve smyslu článku 3 odsta-
vec 4 a článku 4 odstavec 4 Smlouvy se rozumějí
jak osobní jména, tak i zeměpisná označení.
Článek IV.
Údaji o podstatných vlastnostech ve smyslu
článku 8 odstavec 1 Smlouvy jsou zejména:
a) u vín:
obsah alkoholu, výrobce (producent), lahvovna,
obchodník,
označení: bílé, červené, rosé, vzrůst vína, kres-
cence, originál, původní plnění, původní stá-
čení, plněno ve sklepě, stáčeno ve sklepě, sa-
morodné, pozdní sběr, víno z pozdního sběru,
výběr, výběrové víno, výběr z bobulí, víno z vý-
běrových bobulí, vznik, samotok, výběr ze su-
chých bobulí, vysoké vedení, špičková odrůda,
klaret, kabinet (cabinet), stolní víno, tabulové
víno, víno k pečením, kvalitní víno, kvalitní ví-
no zvláštní zralosti a způsobu sběru (predikátní
víno), víno s pečetí, desertní víno, aromatizo-
vané víno, vermuth (vermouth), perlivé víno,
šumivé víno, sekt, kvalitní šumivé víno, kvalitní
sekt;
b) u pálenek:
V. O., V. O. S., V. S. O. P., extra; jedna, tři
hvězdy.
Článek V.
Smlouva se nevztahuje na čerstvá jídla prodá-
vaná nebo podávaná bezprostředně přímému spo-
třebiteli, například v pohostinství nebo výčepnictví.
Článek VI.
(1) Zařazením rakouských označení "Marillen-
brand", "Marillenlikör", "Ribiselbrand", "Ribisel-
likör", "Ribiselwein", "Ribiselsaft" do Dohody,
která se má uzavřít podle této Smlouvy, se nevylu-
čuje užívání překladů jako československé označení
"Rybíz", nebo synonymních pojmů jako "Aprikosen-
likör", "Aprikosenbrand", "Johannisbeerbrand", "Jo-
hannisbeerlikör", "Johannisbeerwein", "Johannis-
beersaft".
(2) Odstavec 1 nevylučuje užívání českosloven-
ského označení "Mařila" samostatně nebo ve spo-
jení s vyobrazením ovoce, např. meruněk, především
jako obchodního jména nebo známky, jestliže bude
zřetelně vyznačen československý původ.
(3) Užívají-li se rakouská označení "Marillen-
brand", "Marillenlikör", "Ribiselbrand", "Ribiselll-
kör", "Ribiselwein", "Ribiselsaft" na území Česko-
slovenské socialistické republiky, musí být zřetelně
vyznačen rakouský původ.
Článek VII.
(1) Zařazením dále uvedených označení pro
rakouské výrobky do Dohody, která se má uzavřít
podle Smlouvy, se nevylučuje užívání jejich překla-
dů do jiných jazyků:
Inländerrum
Kremser Senf.
8
. (2) Označení "Karpatenbitter", "Karpatensala-
mi" a "Olmützer Quargel" se mohou užívat pro
rakouské výrobky jen v německé řeči ve spojení
s jednoznačným a zřetelně čitelným odkazem na
rakouský původ a jen bez dodatků jako "pravý",
"Originál" a podobně.
Článek VIII.
Označení "Heuriger" se smí užívat v německé
řeči pouze pro rakouská vína. To platí též pro gra-
matické odvozeniny a složení slov, v nichž se toto
označení vyskytuje.
Článek IX.
(l ) Zařazením československého označení "Lip-
tovská bryndza" do Dohody, která se má uzavřít
podle Smlouvy, se nevylučuje, že se označení "Lip-
tauer" užívá pro rakouskou specialitu (třený sýr).
[2] Zařazením označení "Jablonec" do Dohody,
která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje
užíváni označení "Gablonzer Waren", "Gablonzer
Bijouterie", "Gablonzer Schmuck", "Gablonzer
Schmuckwaren", "Gablonzer Kristallerie" a "Gab-
lonzer Schmucksteine" pro rakouské výrobky, po-
kud je vyznačen rakouský původ.
Článek X.
(1) Zařazením označení "Plzeň", "Plisen",
"Plzeňské", "Pilsner", "Pilsener" a "Pils" do Doho-
dy, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylu-
čuje užívání označení "Pils" pro pivo v Rakousku
ve spojení slov, jež obsahuje připojení například
slovní známky, obchodního jména nebo jiného odka-
zu na vyrábějící pivovar nebo na zemi výroby.
K takovému spojení slov dochází nejen tehdy, jde-li
o složené slovo nebo o několik slov spojených po-
mlčkou, ale i tehdy, jsou-li tato slova na břišní eti-
ketě lahve nebo na etiketě plechovky bezprostředně
prostorově spojena.
(2) Fyzické a právnické osoby včetně osobních
společností podle obchodního práva, které užívaly
označení "Pilsner" nebo "Pilsener" pro jimi v Ra-
kousku vyráběné pivo nepřetržitě nebo s přerušením
od 1. 1. 1967 až do vstupu Smlouvy v platnost, mo-
hou toto označení dále užívat až do uplynutí 9 let
po vstupu Smlouvy v platnost spolu s jednoznačným
a zřetelně čitelným odkazem na rakouský původ.
(3) Právo na další užívání podle odstavce 2 lze
zcizit nebo zdědit pouze s tou částí podniku, na kte-
rou se tato označení vztahují.
Článek XI.
Tento Protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy,
která byla podepsána dne 11. června 1976 mezi Čes-
koslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou
republikou o ochraně údajů o původu, označení pů-
vodu a jiných označení zemědělských a průmyslo-
vých výrobků odkazujících na původ.
Na důkaz toho podepsali zmocněnci tento Pro-
tokol.
Dáno ve Vídni, dne 30. listopadu 1977 ve dvou
původních vyhotoveních, každé v českém a němec-
kém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Československou socialistickou republiku
Za
Rakouskou republiku