FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1978
III. volební období
47
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Rakouskou republikou o zamezení
dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná
ve Vídni dne 7. března 1978
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialis-
tické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českoslo-
venskou socialistickou republikou a Rakouskou repu-
blikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní
z příjmu a z majetku, podepsanou ve Vídni dne
7. března 1978.
Důvodová zpráva
Příjem, který občané a organizace docilují z hospodář-
cké činnosti, vykonávané v zahraničí, může být předmětem
zdanění nejen ve státě, ve kterém má občan bydliště nebo or-
ganizace sídlo, ale i ve státě, ve kterém byla vykonávána
činnost. Tak dochází k dvojímu zdanění, které může postiho-
vat také příjmy z jiných zdrojů nebo majetek, které jsou
umístěny v cizině. Dvojí zdanění může vést k nadměrnému daňo-
vému zatížení, které je nežádoucí, protože působí negativně
na rozvoj Mezinárodní hospodářské a kulturní spolupráce.
Dvojí zdanění, které je výsledkem kolize daňových sou-
stav dvou států, může být nejúčinněji odstraněno mezinárodní,
smlouvou.
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou
a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru
daní z příjmu a z majetku řeší celou problematiku dvojího
zdanění příjmu a majetku občanů a organizací obou států.
K jednotlivým ustanovením smlouvy se uvádí:
K článku 1
Smlouva se vztahuje na občany a organizace, jejichž byd-
liště nebe sídlo je umístěno v některém ze smluvních států.
K článku 2
Smlouva se vztahuje na všechny současné i budoucí daně,
které se ve smluvních- státech vybírají z příjmu, z majetku,
ze zisku ze zcizení majetku, z objemu mezd a z přírůstku hod-
noty.
K článkům 3, 4 a 5
V zájmu jednotnosti výkladu smlouvy se stanoví přesná
definice výrazů použitých ve smlouvě. Některé další výrazy,
jejichž význam je omezen pouze na určitý článek smlouvy,
jsou definovány přímo v tomto článku.
K článku 6
Příjem z nemovitého majetku může být zdaněn pouze ve
- 2 -
státě, ve kterém je umístěn. Podle práva tohoto státu se de-
finuje pojem nemovitého majetku. Lodi, čluny a letadla se
pro účely této smlouvy nikdy nepovažují za nemovitý majetek.
K článku 7
Zisky podniku jednoho smluvního státu mohou být v dru-
hém smluvním státě zdaněny pouze tehdy - pokud smlouva nemá
pro určité případy výslovné ustanovení odlišné - jestliže by-
ly v tomto druhém smluvním státe docíleny pomocí stálé provo-
zovny, jejíž definice je uvedena v článku 5.
K článku 8
Zisky z mezinárodní námořní a letecké dopravy a zisky
z vnitrozemské lodní dopravy mohou být zdaněny jen ve státě,
ve kterém má bydliště nebo sídlo osoba, která šišky dociluje.
K článku 9
Účelem tohoto článku je zabránit daňovému úniku, k němuž
by mohlo dojít skrytým převodem zisku mezi podniky, které
jsou kapitálově propojeny nebo řízeny týmiž osobami.
K článku 10
Dividendy podléhají zdanění ve státe příjemce. Mohou být
však zdaněny sazbou 10 % také ve státě, ve kterém má sídlo
společnost, která je vyplácí. Daň zaplacená v tomto státě se
započte příjemci na jeho. celkovou daňovou povinnost ve státě
jeho bydliště či sídla.
K článku 11
Úroky podléhají zdanění pouze ve státě, ve kterém má pří-
jemce bydliště či sídlo
K článku 12
Licenční poplatky za využívání autorských práv k dílům
literárním, uměleckým a vědeckým a za využívání patentů a ji-
ných průmyslových práv, za využívání technických znalostí,
průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení podléhají
- 3 -
zdanění ve státě příjemce. Ve státě, kde se právo nebo zaří-
zení využívá, mohou být průmyslové licenční poplatky zdaněny
sazbou nepřekračující 5 %. Daň zaplacená ve státě zdroje se
započte na celkovou daňovou povinnost příjemce ve státě jeho
bydliště či sídla.
K Článku 13
Zisky ze zcizení nemovitého majetku a zisky ze zcizení
majetku movitého, který je částí stálé provozovny nebo stálé
základny užívané k výdělečným účelům, mohou být zdaněny ve
státě, ve kterém je takový majetek umístěn. Zisky ze zcizení
jiného majetku mohou být zdaněny jen ve státě, ve kterém má
zcizitel bydliště či sídlo.
K článku 14
Příjem samostatně výdělečně činných osob (svobodná povo-
lání) může být zdaněn pouze ve státě, ve kterém má příjemce
bydliště. V druhém smluvním státě může být tukový příjem zda-
něn pouze tehdy, jestliže byl dosažen pomocí trvalého zaříze-
ní, které má příjemce v tomto druhém státě.
K článku 15
Příjem z pracovního poměru může být zdaněn jen ve státě,
ve kterém má příjemce bydliště. V druhém smluvním státě může
být příjem z pracovního poměru zdaněn pouze tehdy, jestliže
práce byla konána v tomto druhém státě pro zaměstnavatelů
z tohoto druhého smluvního státu nebo jestliže pobyt příjemce
v tomto druhém smluvním státě trval déle než 183 dnů v kalen-
dářním roce, nebo jestliže pracovní odměna jde k tíži stálé
provozovně, umístěné v tomto druhém smluvním státě.
K článku 16
Odměny za výkon funkce člena správní nebo dozorčí rady
společnosti mohou být zdaněny ve státě, ve kterém má sídlo
společnost, která je vyplácí.
- 4 -
K článku 17
Odměny za vystupování umělců, artistů a profesionálních
sportovců podléhají zdanění ve státě, ve kterém se koná vy-
stoupení.
K článkům 18 a 19
Platy a penze placené za výkon funkcí ve státní správě
mohou být zdaněny ve státě, který je vyplácí. Je-li příjemce
státním občanem druhého smluvního státu, podléhají tyto platy
zdanění v tomto druhém státě. Jiné penze podléhají zdanění
pouze ve státě příjemce.
K článku 20
Studenti, praktikanti a učňové, kteří mají bydliště v jed-
nom smluvním státě, mají v druhém smluvním státě nárok na daňo-
vé úlevy, jestliže se v tomto druhém státě zdržuji přechodně
za účelem studia nebo výcviku.
K článku 22
Zdanění majetku se řídí stejnými zásadami, jako zdanění
zisků z jeho zcizení (viz článek 13)
K Článku 23
Článek 23 upravuje způsoby, jimiž se ve smluvních státech
postupuje v daňovém řízení, aby bylo vyloučeno dvojí zdanění.
K článkům 24 - 26
V těchto článcích jsou obsazena všeobecná ustanovení,
která upravují zásadu rovného nakládání, zásadu řešení spor-
ných nebo nejasných případů dohodou mezi ministerstvy financí
smluvních států a zásadu výměny informací nutných k provádění
smlouvy.
K článku 27
Daňové výsady členů diplomatických misí a konzulárních
úřadů zůstávají zachovány.
- 5 -
K článkům 28 a 29
Závěrečná ustanovení upravují nabytí platnosti smlouvy,
počátek její účinnosti, možnost výpovědi a ukončení účinnosti,
Smlouva vyžaduje souhlas Federálního shromáždění podle
článku 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci, a ratifikaci prezidentem republiky, pro-
tože upravuje odchylné od ustanovení federálních zákonů daňo-
vé povinnosti občanů a organizací, poskytuje daňová osvoboze-
ní a jiné úlevy. Jde o výjimky z platných čs. zákonů, které
překračují rámec zmocnění daných těmito zákony ministerstvu
financí.
V Praze dne 19. června 1978
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
- 6 -
SMLOUVA
MEZI ČESKOSLOVENSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU
RAKOUSKOU REPUBLIKOU
O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU
Prezident československé socialistické republiky a spolkový
prezident Rakouské republiky,
vědomi si potřeby usnadňovat obchod a podporovat hospodářskou
spolupráci v souladu se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě,
se dohodli uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění
v oboru daní z příjmu a z majetku.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky
pana Ing. Leopolda Léra, ministra financí Československé
socialistické republiky,
spolkový prezident Rakouské republiky
pana vicekancléře Dkfm. Dr. Hannese Androsche, spolkového
ministra financí Rakouské republiky,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány
v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
- 7 -
Článek 1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby mající bydliště či sídlo
v jednom nebo v obou smluvních státech.
Článek 2
Daně, na které se smlouva vztahuje
/1/ Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku,
vybírané v některém z obou smluvních států, ať je způsob vybírání
jakýkoli.
/2/. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně,
vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z částí
příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisku ze zcizení movitého
nebo nemovitého majetku a daní z přírůstku hodnoty.
/3/ Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:
a/ v československé socialistické, republice:
1. odvod ze zisku a daň ze zisku,
- 2. daň ze mzdy,
3. daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
4. daň zemědělská,
5. daň z příjmů obyvatelstva,
6. daň domovní,
7. odvod z jmění
/dále nazývané "československá daň"/;
b/ v Rakouské republice:
1. daň z příjmu,
2. daň právnických osob,
3. dávka z členství v dozorčí radě,
4. daň z majetku,
5. dávka z majetku, který je odňat dědické dani,
6. živnostenská daň včetně daně z objemu mezd,
7. pozemková daň,
- 8 -
8. dávka ze zemědělských a lesních podniků,
9. příspěvky zemědělských a lesních podniků k vyrovnávacímu,
fondu pro podpory rodinám,
10. dávka z ceny půdy u nezastavěných pozemků
/ dále nazývané "rakouská daň"/.
/4/ Tato smlouva se vztahuje také na všechny daně stejného
nebo podobného druhu, které budou vybírány po podpisu smlouvy
vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné Úřady smluvních
států si vzájemně sdělí změny, které byly provedeny v jejich
daňových zákonech, pokud to bude potřebné.
Článek 3
Všeobecné definice
/1/ Ve smyslu této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje
odlišný výklad,
a/ výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna
jiná sdružení osob;
b/ výraz "společnost" označuje právnické osoby nebo nositele
práv, považované pro účely zdanění za právnické osoby;
c/ výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, případně podnik
provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě;
d/ výraz "státní příslušníci" označuje
1. všechny fyzické osoby, které jsou státními občany
některého z obou smluvních států,
2. všechny právnické osoby, osobní společnosti a jiná
sdružení osob, které byly zřízeny podle práva platného
v některém z obou smluvních států;
- 9 -
e/ výraz "příslušný úřad" označuje v případě československé
socialistické republiky ministra financí Československé socia-
listické republiky nebo jeho zmocněného zástupce a v případě
Rakouské republiky spolkového ministra financí Rakouské republiky,
/2/ Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci
této smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle práva
tohoto státu, které upravuje daně, jež jsou předmětem této
smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Článek 4
Daňový domicil
/1/ Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě" označuje ve smyslu této smlouvy osobu, která je podle
práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého
bydliště, stálého pobytu, místa skutečného vedení nebo jiného
podobného kritéria.
/2/ Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1
bydliště v obou smluvních státech, postupuje se takto:
a/ Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvním
státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou
smluvních státech, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním
státě; ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy /středisko
životních zájmů/.
b/ Jestliže nemůže být určeno, ke kterému smluvnímu státu
má tato osoba užší osobní a hospodářské vztahy, nebo jestliže
nemá stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má
bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
c/ Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních
státech nebo jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich,
předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, jehož je
státním občanem.
- 10 -
d/ Jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních
států nebo jestliže není státním občanem žádného z nich,
vynasnaží se příslušné úřady smluvních států upravit otázku
vzájemnou dohodou.
/3/ Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustano-
vení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se,
že má sídlo v tom smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného
vedení.
článek 5
Stálá provozovna
/1/ Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik
vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.
/2/ Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a/ místo vedení,
b/ odštěpný závod,
c/ kancelář,
d/ továrnu,
e/ dílnu a
f/ důl, ložisko oleje nebo plynu, lom nebo jiné místo,
kde se těží půdní bohatství.
/3/ Staveniště nebo montáž jsou stálou provozovnou jen
tehdy, jestliže trvají déle než 12 měsíců.
/4/ Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku,
nepovažují se za stálou provozovnu:
a/ zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení
nebo k dodání zboží patřícího podniku;
b/ zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze
za účelem uskladnění, vystavení něho dodání;
c/ zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze
za účelem zpracování jiným podnikem;
- 11 -
d/ trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze
za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e/ trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze
za účelem vykonávání jiných činností pro podnik, které mají
přípravný charakter nebo představují pomocnou činnost/
f/ trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze
za účelem vykonávání více činností, vyjmenovaných pod písmeny a/
až e/, za předpokladu, že celková činnost trvalého zařízení z toho
vyplývající má přípravný charakter nebo představuje pomocnou
činnost.
/5/ Jestliže osoba - jiná než nezávislý zástupce ve smyslu
odstavce 6 - jedná za podnik a má v některém smluvním státě
plnou moc uzavírat jménem podniku smlouvy a jestliže tam tuto
plnou moc obvykle využívá, posuzuje se podnik, nehledě na usta-
novení odstavců 1 a 2 tak, jako by měl v tomto státě stálou
provozovnu pro všechny činnosti vykonávané touto osobou pro
podnik, ledaže se tyto činnosti omezují na činnosti vyjmenované
v odstavci 4, které kdyby byly vykonávány prostřednictvím trvalého
zařízení pro podnikání, by toto zařízení podle jmenovaného odstavce
neučinily stálou provozovnou.
/6/ Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu
v některém smluvním státě jenom proto, že tam vykonává svoji
činnost prostřednictvím makléře, komisionáře nebo jiného nezávislého
zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci svého řádného podnikání.
/7/ Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom
smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností,
která má sídlo v druhém smluvním státě, nebo která tam vykonává
svoji činnost /ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak/,
neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu
druhé společnosti.
- 12 -
Článek 6
Příjmy z nemovitého majetku
/1/ Příjmy, které osoba mající bydliště či sídlo v jednom
smluvním státě, pobírá z nemovitého majetku /včetně" příjmů
ze zemědělských a lesních podniků/, který leží v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
/2/ Výraz "nemovitý majetek" má význam, který mu náleží
podle práva toho smluvního státu, v němž tento majetek leží.
Tento výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého
majetku, živý a mrtvý inventář zemědělských a lesních podniků,
práva, pro která platí předpisy občanského práva vztahující se
na pozemky, práva požívání nemovitého majetku a práva na
proměnlivé nebo pevné náhrady, placené za těžení nebo za právo
na těžení nerostných ložisek, pramenů a jiného půdního bohatství,
lodi a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
/3/ Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého
užívání, nájmu nebo pachtu a každého jiného způsobu užívání
nemovitého majetku.
/4/ Ustanovení odstavců 1 a 3 platí také pro příjmy
z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku
užívaného k výkonu nezávislého povolání.
Článek 7
Zisky podniků
/1/ Zisky podniku jednoho smluvního státu mohou být zdaněny
jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém
smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem,
mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze
v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
- 13 -
/2/ Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává
svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou
ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé
provozovně zisky, která by byla mohla docílit, kdyby byla
jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti
za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá
ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
/3/ Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady vynaložené na tuto stálou provozovnu včetně výloh
vedení a všeobecných správních výloh, ať vznikly ve státe, v němž
je tato stálá provozovna umístěna či jinde.
/4/ Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit
zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě
rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem,, nevylučuje
ustanovení odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil zisky,
jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob
rozdělení zisků musí být však takový, aby výsledek byl v souladu
se zásadami stanovenými v tomto článku.
/5/ Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
/6/ Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro
aplikaci předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem,
pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
/7/ Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků
dotčena ustanoveními tohoto článku.
/8/ Ustanovení tohoto článku se použijí také na příjmy,
které plynou tichému společníku z jeho účasti na "tiché společnosti"
rakouského práva.
- 14 -
Článek B
Lodní a letecká doprava
/1/ Osoba mající bydliště či sídlo v některém smluvním
státe může být zdaněna, pokud jde o zisky z provozovaní námořních
lodí, člunů pro vnitrozemskou plavbu nebo letadel v mezinárodní
dopravě, jen v tomto smluvním státě.
/2/ Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně pro Účasti
podniku námořní nebo vnitrozemské plavby nebo letecké dopravy
na poolu, společném provozu nebo na jiném mezinárodním provozním
sdružení.
článek 9
Spojené, podniky
Jestliže
a/ se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo
na vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b/ tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení,
kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku
druhého smluvního státu,
a jestliže v těchto případech byly mezi oběma podniky v jejich
obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy
podmínky, které se liší od podmínek, které by byly sjednány
mezi podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku
včleněny a přiměřeně zdaněny zisky, které bez těchto podmínek
by byly docíleny jedním z podniků, které vsak vzhledem k těmto
podmínkám docíleny nebyly.
- 15 -
Článek 10
Dividendy
/1/ Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom
smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
/2/ Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě,
v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle práva
tohoto státu; daň však nesmí přesáhnout 10 % hrubé částky dividend.
/3/ Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje příjmy
z akcií, požitkových akcií nebo požitkových listů, kuksů, zakla-
datelských podílů nebo jiných práv - s výjimkou pohledávek -
s účastí na zisku a příjmy z jiných podílů na společnosti, které
jsou podle práva státu, ve kterém má sídlo společnost, která
rozděluje dividendy, postaveny daňově na roven příjmům z akcií.
/4/ Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce
dividend mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává
v druhém smluvním státě, v němž má sídlo, společnost vyplácející
dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím
stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání
prostřednictvím trvalého zařízení tam umístěného, a jestliže účast,
pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří k této stálé
provozovně nebo k tomuto trvalému zařízení. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 případně článku 14.
/5/ Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním
státě dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu,
nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností,
ledaže tyto dividendy jsou vypláceny osobě mající bydliště či sídlo
v druhém státě nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí,
skutečně patří ke stálé provozovně nebo k trvalému zařízení, které
- 16 -
jsou umístěny v druhém státě, ani podrobit zisky společnosti dani
z nerozdělených zisků, ani když vyplácené dividendy nebo nerozdě-
lené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů
docílených v tomto druhém státě.
Článek 11
Úroky
/1/ Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené
osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou
být zdaněny pouze v tomto druhém státě.
/2/ Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy
z pohledávek jakéhokoli druhu, i když jsou pohledávky zajištěny
zástavními právy na nemovitostech nebo opatřeny účastí na zisku
dlužníka a obzvláště příjmy z veřejných půjček a z obligací
včetně s nimi spojených prémií a zisků ze slosovatelných půjček.
Penále za opožděné placení se nepovažuje za úroky ve smyslu tohoto
článku.
/3/ Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce
úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj,
průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny,
"která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím
trvalého zařízení tam umístěného, a jestliže pohledávka, ze které
jsou úroky placeny, skutečně patří k této stálé provozovně nebo
k tomuto trvalému zařízení. V takovém případě se použijí ustanovení
článku 7 případně článku 14.
/4/ Jestliže úroky, posuzováno se zřetelem k pohledávce,
ze které jsou placeny, přesahují v důsledku zvláštních vztahů
existujících mezi dlužníkem a příjemcem úroků nebo mezi oběma
a třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil dlužník s příjemcem;
kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku
- 17 -
jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka, která ji přesahuje,
může být v tomto případě zdaněna podle práva každého smluvního
státu a s přihlédnutím k jiným ustanovením této smlouvy.
Článek 12
Licenční poplatky
/1/ Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě
a pobírané osobou, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě/ mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
/2/ Licenční poplatky uvedené v odstavci 3 písm. a/ mohou
však být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj,
a to podle práva tohoto státu; daň však nesmí překročit 5 % hrubé
částky licenčních poplatků.
/3/ Výraz "licenční poplatky", -použitý v tomto článku,
označuje náhrady jakéhokoli druhu, placené za užití nebo za právo
na užití
a/ patentů, ochranných známek, vzorů nebo modelů, plánů, tajných
vzorců nebo postupů nebo za užití nebo za právo na užití průmyslo-
vého, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za sdělení průmyslo-
vých, obchodních nebo vědeckých zkušeností,
b/ autorských práv k dílům literárním, uměleckým nebo vědeckým
včetně kinematografických filmů.
/4/ Předpokládá se, že licenční poplatky nají zdroj
v jednom smluvním státě, jestliže dlužníkem je tento stát sám,
některá z jeho Územních korporací nebo osoba mající bydliště
či sídlo v tomto státě. Jestliže však dlužník licenčních poplatků
bez ohledu na to, zda má nebo nemá bydliště či sídlo v některém
smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu
nebo trvalé zařízení a jestliže závazek, pro který jsou licenční
poplatky placeny, byl sjednán pro účely stálé provozovny nebo