Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1978
III. volební období
44
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění československé socialistické republiky
k souhlasu Ženevská smlouva o mezinárodním zápisu vědeckých objevů,
podepsaná v Ženevě dne 7. března 1978
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Ženevskou smlouvou
o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, podepsa-
nou v Ženevě dne 7. března 1978.
2
Důvodová zpráva
Vědecké objevy tvoří základ vědy a techniky.
Význam vědeckých objevů se rozšiřuje a prohlubu-
je v procesu vědeckotechnické revoluce. Uplatnění
objevů, představujících stanovení dosud neznámých
objektivně existujících jevů, vlastností nebo záko-
nitostí materiálního světa, je důležitým zdrojem
pro tvorbu nových technických řešení na úrovni vy-
nálezů a je tudíž významným hospodářským fakto-
rem. Objevy jsou rovněž důležitým činitelem v pro-
cesu ekonomické a vědeckotechnické spolupráce.
Vzhledem k tomuto významu vědeckých objevů
vzrůstá potřeba postupně vybudovat mezinárodní
systém, který by vytvořil předpoklady pro účin-
nější zabezpečení zájmů jednotlivých zemí a autorů
v této oblasti. S ohledem na to celková tendence ve
světě směřuje k vybudování základních předpokla-
dů pro rozvoj této spolupráce včetně zavedení práv-
ní ochrany objevů v jednotlivých zemích i v mezi-
národním měřítku. Zákonná ochrana objevů je již
zavedena v BLR, ČSSR, MoLR a SSSR.
Dosud však není vytvořen mezinárodní systém
zápisu vědeckých objevů, který by spojoval jména
autorů v souvislosti s jejich objevy a představoval
zdroj informací o nových objevech pro vědeckou
veřejnost a který by současně zajišťoval všeobec-
nou přístupnost k přesným popisům těchto objevů.
Tento mezinárodní systém má vytvořit předpo-
kládaná mnohostranná Smlouva o mezinárodním
zápisu vědeckých objevů, sjednaná v rámci Světové
organizace duševního vlastnictví v Ženevě (OMPI),
přijatá dne 7. března 1978.
Podle ustanovení Smlouvy se objevem rozumí
poznání jevů, vlastností nebo zákonů materiálního
světa dosud neznámých, které mohou být ověřeny.
Každá žádost o mezinárodní zápis musí být
doporučena vědeckou institucí nebo státním orgá-
nem určeným smluvním státem. Tyto instituce nebo
orgány musí být oznámeny smluvními státy Meziná-
rodnímu úřadu Světové organizace duševního vlast-
nictví. Splní-li žádost o mezinárodní zápis stano-
vené požadavky, provede Mezinárodní úřad mezi-
národní zápis, vydá žadateli osvědčení a zveřejní
provedení zápisu ve zvláštním věstníku. Každá oso-
ba fyzická nebo právnická je oprávněna podávat
písemně připomínky k zápisu vědeckého objevu
u Mezinárodního úřadu. Tyto připomínky se zašlou
v opise žadateli a příslušné vědecké instituci nebo
příslušnému státnímu orgánu, které žádost dopo-
ručily. Náklady spojené s mezinárodním zápisem
se hradí z poplatků placených žadateli a z výtěžku
prodeje věstníku.
Mezinárodní zápis vědeckých objevů neomezuje
volné využití myšlenek v nich obsažených a nedo-
týká se volnosti smluvních států poskytnout práva
autorům vědeckých objevů a stanovit podmínky a
obsah těchto práv.
Ke Smlouvě bude vydán prováděcí řád, který
schválí shromáždění členských států.
Smluvní stranou Smlouvy se může stát každý
členský stát OMPI, který Smlouvu podepíše a rati-
fikuje nebo k ní přistoupí. Smlouva vstoupí v plat-
nost tři měsíce po tom, co deset států uloží listiny
o ratifikaci nebo o přístupu; pro ostatní státy mě-
síc po uložení listiny o ratifikaci nebo přístupu.
Lhůta pro výpověď Smlouvy činí jeden rok. Výhra-
dy ke Smlouvě nejsou dovoleny.
V ČSSR byla ochrana objevů zavedena v roce
1957 zákonem č. 34/1957 Sb. Současná právní úpra-
va se opírá o zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vy-
nálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových
vzorech.
Podle tohoto zákona objevem je stanovení do-
soud neznámých, objektivně existujících jevů, vlast-
ností nebo zákonitostí materiálního světa, dokázané
vědeckou metodou. Tato definice objevu není v roz-
poru s definicí obsaženou ve Smlouvě. Řízení o při-
hlášce objevu provádí Úřad pro vynálezy a objevy,
u něhož se podávají přihlášky objevů. Při průzkumu
opírá se Úřad o vyjádření Československé akademie
věd nebo Slovenské akademie věd nebo Českoslo-
venské akademie zemědělské, příp. o vyjádření jiné-
ho vědeckého pracoviště. Je-li výsledek průzkumu
kladný, uveřejní se objev v odborném tisku. Každý
má právo podat ve lhůtě jednoho roku námitky
proti udělení diplomu na objev.
Diplomy na objev uděluje Úřad pro vynálezy a
objevy. Udělením diplomu se předmět přihlášky
uznává za objev, stvrzuje se autorství k objevu a
právo přednosti k objevu a zároveň vzniká právo
na odměnu a na výhody stanovené uvedeným zá-
konem. Odměnu stanoví a vyplácí Úřad pro vynále-
zy a objevy.
Smlouva o mezinárodním zápisu vědeckých ob-
jevů není v rozporu s uvedenou československou
právní úpravou podle zákona č. 84/1972 Sb.; zavádí
však mezinárodní zápis, který tento zákon nepřed-
pokládal. V tomto směru představuje doplnění
platné právní úpravy objevů.
Pro ČSSR je účelné stát se smluvní stranou
uvedené Smlouvy s ohledem na potřebu obeznáme-
ní široké mezinárodní veřejnosti s československými
objevy a s ohledem na možnost zajištění včasného
přístupu československých zainteresovaných orga-
nizací k přesným popisům objevů vzniklých v zahra-
ničí. Je třeba, aby ČSSR podpořila svou účastí v této
Smlouvě úsilí, především socialistických států, o vy-
3
tvoření mezinárodního systému v oblasti objevů, a
to s ohledem na potřeby vědecko - technického roz-
voje a ekonomické zájmy, jakož i na existenci čes-
koslovenské právní úpravy v této oblasti.
Provádění Smlouvy bude v ČSSR příslušet Úřa-
du pro vynálezy a objevy, který bude vykonávat
funkci určeného státního orgánu ve smyslu čl. 4
Smlouvy a bude též zastupovat ČSSR ve Shromáž-
dění podle článku 12 Smlouvy.
Náklady spojené s prováděním Smlouvy budou
tvořit poplatky placené Mezinárodnímu úřadu Svě-
tové organizace duševního vlastnictví, jejichž výše
není dosud stanovena. Z předchozích jednání však
vyplývá, že půjde pouze o úhradu nákladů spoje-
ných s vlastním zápisem vědeckých objevů.
Na diplomatické konferenci konané v Ženevě
ve dnech 27. února až 7. března 1978 a svolané za
účelem přijetí Smlouvy podepsali závěrečný akt
konference zástupci všech zúčastněných států;
Smlouvu podepsali s výhradou ratifikace BLR a
ČSSR. Zástupce SSSR uvedl, že se počítá s podpisem
Smlouvy ve lhůtě, v níž je otevřena k podpisu, tj.
do konce roku 1978. Očekává se, že v této lhůtě
podepíší Smlouvu i další socialistické státy, které
se zúčastnily konference, a některé další státy.
Smlouva o mezinárodním zápisu vědeckých ob-
jevů je dalším krokem v postupném budování širo-
kého ochranného systému v otázkách mezinárodní
smluvněprávní úpravy na úseku duševního vlast-
nictví, které je v ČSSR chráněno zákonem. Vzhle-
dem k tomu se Smlouva v souladu s ustanovením
článku 36 odst. 3 ústavního zákona o českosloven-
ské federaci č. 143/1968 Sb. předkládá Federálnímu
shromáždění ČSSR k vyslovení souhlasu. Po vyslo-
vení tohoto souhlasu bude předložena presidentu
republiky k ratifikaci.
V Praze dne 16. května 1978
Předseda vlády ČSSR:
L. Štrougal, v. r.
4
ŽENEVSKÁ SMLOUVA
o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, podepsaná
v Ženevě dne 7. března 1978
Smluvní státy
majíce na zřeteli odvolání na vědecké objevy obsa-
žené v článku 2 VIII. Úmluvy o zřízení Světové orga-
nizace duševního vlastnictví,
vedeny přáním napomáhat vědeckému pokro-
ku stimulací autorů vědeckých objevů bez diskri-
minace vytvořením systému, který by spojoval ve-
řejně jejich jména s jejich objevy,
vedeny přáním napomáhat získání informací
o nových vědeckých objevech ve prospěch vědecké
veřejnosti i celého světa vytvořením systému, který
by zajišťoval přístupnost popisů těchto vědeckých
objevu,
domnívajíce se, že systém mezinárodního zápi-
su vědeckých objevů, usnadňující přístup k vědec-
kým informacím, je v zájmu států, a zvláště rozvo-
jových zemí,
se rozhodují uzavřít smlouvu, zřizující v rámci
Světové organizace duševního vlastnictví systém
mezinárodního zápisu vědeckých objevů, a
dohodují se proto na následujícím:
Článek 1
Definice
(l) (Definice) Pro účely této smlouvy:
I. "vědecký objev" znamená poznání jevů,
vlastností nebo zákonů materiálního světa dříve ne-
známých, které mohou být ověřeny;
II. "autor vědeckého objevu" znamená fyzic-
kou osobu, která pozorováním, bádáním, experi-
mentováním nebo úvahou sama učinila vědecký ob-
jev způsobem zaručujícím jeho poznání; v případě,
že pro vznik vědeckého objevu uvedené požadavky
splnilo společné několik fyzických osob, je třeba
chápat jakékoliv odvolání na autora objevu jako od-
volání na každou z nich;
III. "mezinárodní zápis" znamená zápis popisu
a ostatních předepsaných údajů týkajících se vě-
deckého objevu do mezinárodního rejstříku vědec-
kých objevů, který vede Mezinárodní úřad;
IV. "přihláška" znamená přihlášku k meziná-
rodnímu zápisu;
V. "přihlašovatel" znamená osobu nebo osoby
fyzické nebo právnické, které přihlášku podávají;
VI. "datum objevu" znamená datum, k němuž
vědecký objev byl poprvé zveřejněn nebo oznámen
veřejnosti;
VII. "smluvní státy" znamenají státy, které
jsou smluvními stranami této smlouvy;
VIII. "shromáždění" znamená shromáždění
uvedené v článku 12;
IX. "Organizace" znamená Světovou organizaci
duševního vlastnictví;
X. "Mezinárodní úřad" znamená Mezinárodní
úřad organizace;
XI. "generální ředitel" znamená generálního re
ditele Organizace;
XII. "prováděcí řád" znamená prováděcí řád
uvedený v článku 4;
XIII. "Věstník" znamená věstník uvedený
v článku 7 odst. 1.
(2) (Možné výjimky) Nezávisle na odstavci 1/I
každý smluvní stát má volnost nepoužívat ustano-
vení této Smlouvy na objevy geografické, archeo-
logické, paleontologické, na objevy nalezišť užiteč-
ných nerostů a na objevy v oblasti společenských
věd.
Článek 2
Účinek mezinárodního zápisu
Systém mezinárodního zápisu vědeckých objevů
zavedený touto smlouvou
I. předpokládá co nejširší přístup k zapsaným
vědeckým objevům;
II. nedotýká se volného využití myšlenek obsa-
žených v zapsaných vědeckých objevech;
III. nedotýká se volnosti smluvních států po-
skytnout nebo neposkytnout práva autorům zapsa-
ných vědeckých objevů, a jestliže smluvní stát po-
skytuje taková práva, nedotýká se jeho volnosti sta-
novit podmínky a obsah těchto práv.
Článek 3
Přihláška
(1) (Možnost podat přihlášku; místo přihlášky)
a) Každý autor vědeckého objevu, který je ob-
čanem smluvního státu nebo má bydliště na území
takového státu, může žádat o mezinárodní zápis při
hláškou podanou u Mezinárodního úřadu podle
prováděcího řádu.
b) Přihláška může být podána se souhlasem
autora vědeckého objevu právnickou osobou, zříze-
nou ve smluvním státě.
c) Jestliže byl vědecký objev učiněn společně
několika autory, postačuje, když jeden z autorů
5
vyhovuje požadavku státní příslušnosti nebo byd-
liště uvedenému v pododstavci a).
(2) (Datum; podpis; prohlášení) Přihláška ob-
sahuje žádost o mezinárodní zápis. Je datována a
podepsána autorem vědeckého objevu nebo, je-li
podávána právnickou osobou, oprávněným zástup-
cem této právnické osoby a autorem vědeckého ob
jevu. Obsahuje prohlášení vědecké instituce nebo
státního orgánu určeného pro tento účel podle člán-
ku 4. Prohlášení spočívá v potvrzení, podle něhož
předmět přihlášky je vědeckým objevem ve smyslu
prvého článku a podle něhož přihlášku předkládá
uvedená instituce nebo orgán. Prohlášení může také
obsahovat vyjádření o významu vědeckého objevu
nebo stvrzovat jeho odůvodněnost.
(3) (Jednotnost, jazyk, závazný obsah) Při-
hláška se vztahuje pouze na jeden vědecký objev,
je zpracována v jazycích, které předepisuje prová-
děcí řád a obsahuje:
I. příjmení, jméno a plnou adresu autora vě-
deckého objevu;
II. datum a místo narození autora vědeckého
objevu;
III. státní příslušnost a bydliště autora vě-
deckého objevu;
IV. údaje o oblasti vědy, k níž se vědecký ob-
jev vztahuje;
V. název vědeckého objevu;
VI. datum objevu;
VII. úplný popis vědeckého objevu, včetně vý-
kladu o jevech anebo údaje o zdůvodnění a sku-
tečnostech, jež odůvodňují reálnost vědeckého ob-
jevu a v případě vědeckého objevu, který obsahuje
část experimentální, její dostatečný popis umožňu-
jící reprodukci a ověření;
VIII. anotaci tohoto popisu, obsahující maxi-
málně 200 slov:
IX. prohlášení autora vědeckého objevu o tom,
že pokud je mu známo, obsah vědeckého objevu
nebyl znám nikomu jinému než jemu v době, kdy
jej učinil;
X. popřípadě název instituce, laboratoře nebo
jiného zařízení, kde byl vědecký objev učiněn;
XI. je-li přihláška podána právnickou osobou,
jméno a adresu této právnické osoby.
(4) (Nezávazný obsah) Přihláška může obsa-
hovat:
I. životopis autora vědeckého objevu;
II. označení místa, kde vědecký objev byl uči-
něn;
III. popřípadě prohlášení o tom, že vědecký
objev byl učiněn v rámci plnění úkolů pro instituci
nebo zaměstnavatele a údaj jména a adresy této
instituce nebo tohoto zaměstnavatele;
IV. všechny ostatní údaje, které může určit
prováděcí řád.
(5) (Lhůta) Nelze přijmout přihlášku podanou
po uplynutí lhůty deseti let od data vědeckého
objevu, uvedeného v přihlášce.
(5) (Uznání v národním měřítku) Jestliže stát-
ní orgán nebo vědecká instituce úředně nebo ve-
řejně uznaly vědecký objev, který je předmětem
přihlášky tím. že jeho autorovi schválily zápis,
o který žádal nebo udělily tomuto autorovi cenu
nebo diplom, nebo jakýmkoliv jiným způsobem, je
žádoucí, aby tato skutečnost byla uvedena v při-
hlášce nebo jestliže toto uznání nastane až po po-
dání přihlášky, ve sdělení zaslaném Mezinárodnímu
úřadu vědeckou institucí nebo státním orgánem,
které učinily prohlášení uvedené v odstavci 2. Odů-
vodňující doklady se připojí k tomuto sdělení nebo
oznámení.
(7) (Poplatky) Za podání přihlášky vybírá Me-
zinárodní úřad poplatek. Výši poplatku stanoví pro-
váděcí řád.
(8) (Formuláře) Přihláška se podává na for-
muláři vydaném Mezinárodním úřadem a poskyto-
vaném tímto úřadem bezplatně na vyžádání.
Článek 4
Určené instituce a orgány
(1) (Určení) Každý smluvní stát určí jednu
nebo několik vědeckých institucí anebo jeden nebo
několik státních orgánů k účelům uvedeným v člán-
ku 3 odst. 2. Dodatečná určení mohou být prove-
dena kdykoliv.
(2) (Zpráva o určení) O každém určení uve-
deném v odstavci 1 podá vláda příslušného smluv-
ního státu zprávu generálnímu řediteli.
(3) (Odvolání určení) Smluvní stát může kdy-
koliv odvolat určení, které učinil. Odvolání se ozná-
mí generálnímu řediteli. Odvolání vstupuje v plat-
nost po uplynutí lhůty 3 měsíců od doby, kdy je
přijal generální ředitel.
(4) (Příslušnost činit prohlášení) Prohlášení
uvedené v článku 3 odst. 2 má být učiněno vědec-
kou institucí nebo státním orgánem určeným smluv-
ním státem,
I. jehož občanem je přihlašovatel nebo na je-
hož území má bydliště, je-li přihlašovatelem osoba
fyzická;
II. v němž přihlašovatel je zřízen, je-li přihla-
šovatelem osoba právnická.
Článek 5
Mezinárodní zápis
(1) (Nedostatky) Jestliže přihláška neodpovídá
požadavkům stanoveným v článku 3, Mezinárodní
6
úřad o tom vyrozumí přihlašovatele a stanoví mu
tříměsíční lhůtu k odstranění nedostatků.
(2) (Sankce na nedostatky, zvýhodňující lhů-
ta) Jestliže po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1:
I. přihlašovatel uvedl závažné důvody, vysvět-
lující, proč neodstranil nedostatky své přihlášky,
je mu dána další zvýhodňující lhůta tří měsíců na
odstranění nedostatků, počínající datem dojití do-
pisu omlouvajícího tyto nedostatky; pokud po uply-
nutí této zvýhodňující lhůty nedostatky nebyly od-
straněny, zápis se zamítne;
II. přihlašovatel neodstranil nedostatky své
přihlášky, zápis je zamítnut. Avšak přihlašovatel
může na základě žádosti podané během dvou mě-
síců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 a po
předběžném uhrazení dodatkového poplatku, jehož
výši určí prováděcí řád, využít další zvýhodňující
lhůty tří měsíců k odstranění nedostatků své při-
hlášky; jestliže po uplynutí této zvýhodňující lhů-
ty nedostatky nebyly odstraněny, zápis je zamítnut.
(3) (Mezinárodní zápis) Jestliže přihláška od-
povídá požadavkům stanoveným v článku 3, pro-
vede Mezinárodní úřad mezinárodní zápis vědecké-
ho objevu. Tento zápis spočívá v:
I. zápisu jména autora vědeckého objevu, po-
tvrzení uvedeného ve článku 3 odst. 2 týkajícího se
shody předmětu přihlášky s definicí vědeckého ob-
jevu podle prvního článku, data objevu, které je
uvedeno v přihlášce, jména vědecké instituce nebo
státního orgánu, jež učinily prohlášení uvedené
v článku 3 odst. 2 a ze všech ostatních údajů pře-
depsaných prováděcím řádem;
II. údaji na první straně přihlášky o počtu
stran, které obsahuje přihláška, dále údaji o pro-
vedení mezinárodního zápisu, o datu tohoto zápisu
a číslu mezinárodního zápisu s razítkem Meziná-
rodního úřadu s podpisem úřední osoby, určené
k tomuto účelu generálním ředitelem;
III. údaji na ostatních stranách přihlášky
o témže čísle mezinárodního zápisu, s uvedeným
razítkem a podpisem.
(4) (Datum mezinárodního zápisu) Datem me-
zinárodního zápisu se rozumí datum, kdy Meziná-
rodní úřad obdržel přihlášku a poplatek. Byla-li
přihláška opravována, považuje se za datum ob-
držení přihlášky datum, kdy došla opravená při-
hláška. Jestliže přihláška a poplatek nedošly k té-
muž datu, rozumí se datem mezinárodního zápisu
nejpozdější z těchto dat.
(5) (Archívování) Mezinárodní úřad uschová-
vá na bezpečném místě a bez časového omezení
všechny přihlášky, u nichž byl proveden meziná-
rodní zápis. Přihlášky, u kterých byl mezinárodní
zápis zamítnut, se uschovávají po dobu pěti let od
data jejich obdržení.
Článek 6
Osvědčení
(1) (Vyhotovení, obsah) Mezinárodní úřad vy-
hotoví osvědčení o každém mezinárodním zápise.
Toto osvědčení s pečetí Mezinárodního úřadu a
podpisem generálního ředitele stvrzuje, že byl zá-
pis proveden, jeho datum a číslo, a uvádí údaje
uvedené v článku 3 odst. 3 body I až VI, X a XI,
jakož i jméno vědecké instituce nebo státního or-
gánu, které učinily prohlášení uvedené v článku 3
odst. 2.
(2) (Adresáti) Mezinárodní úřad zasílá osvěd-
čení autoru vědeckého objevu nebo, je-li přihlašo-
vatelem právnická osoba, zároveň autoru vědecké-
ho objevu a této právnické osobě. Opis osvědčení
zasílá Mezinárodní úřad vědecké instituci nebo
státnímu orgánu, uvedeným v odstavci 1.
Článek 7
Věstník
(1) (Zveřejnění) Mezinárodní úřad vydává
publikaci nazvanou "Věstník pro mezinárodní zá-
pisy vědeckých objevů", jehož periodicita a jazyky
jsou určeny v prováděcím řádu.
(2) (Rubriky) Věstník obsahuje pro každý vě-
decký objev, který zapsal Mezinárodní úřad, rubri-
ku pro údaje, uvedené v článku 3 odst. 3 body I
až VI, VIII, X a XI, pro údaje uvedené v článku 3
odst. 6, pro jméno vědecké instituce nebo státního
orgánu, který učinil prohlášení uvedené v člán-
ku 3 odst. 2, jakož i pro datum a číslo mezinárod-
ního zápisu. Věstník obsahuje údaje o všech po-
daných připomínkách, odpovědích na připomínky
nebo změnách uvedených v článku 8 odst. 1 nebo
odst. 2 a údaje o výmazu podle článku 10 odst. 2
a o každém odvolání prohlášení podle článku 10
odst. 3.
(3) (Ostatní informace) Věstník obsahuje do-
plňovaný seznam smluvních států a určených vě-
deckých institucí a státních orgánů podle článku 4
a informace upozorňující veřejnost na právo vznést
připomínky a odpovědi na připomínky ve smyslu
čl. 8 odst. 1 a odst. 2.
Článek 8
Připomínky
(1) (Připomínky) Kterákoliv osoba fyzická
nebo právnická může kdykoliv podat Mezinárod-
nímu úřadu písemné připomínky týkající se vědec-
kého objevu, který byl předmětem mezinárodního
zápisu.
(2) (Odpovědi na připomínky) Zainteresovaný
autor vědeckého objevu a byla-li přihláška podána
právnickou osobou, tato právnická osoba, jakož
i zainteresovaná vědecká instituce nebo zaintere-
sovaný státní orgán mohou podat Mezinárodnímu
7
úřadu písemné připomínky (odpovědi na připomín-
ky) ke kterékoliv připomínce podle odstavce 1.
Ke každé odpovědi na připomínku může být připo-
jena změna týkající se popisu vědeckého objevu
nebo anotace; ustanovení článku 3 odst. 2, které se
týkají přihlášky, lze použít na odpovědi na připo-
mínky, k nimž je připojena změna.
(3) (Údaje o osobě, podpis) Každá připomínka,
odpověď na připomínku nebo změna podaná po-
dle odstavců 1 nebo 2 musí obsahovat jméno, adre-
su a podpis osoby, která ji učinila.
(4) (Poplatek) Při podávání připomínky, odpo-
vědí na připomínku nebo změny odstavců 1 nebo
2 se Mezinárodnímu úřadu platí poplatek. Výši
poplatku stanoví prováděcí řád.
(5) (Zápis) Každou připomínku, odpověď na
připomínku nebo změnu podle odstavců 1 nebo
2 zapíše a uchová Mezinárodní úřad. Ustanovení
článku 5 se použijí s příslušnými změnami.
(6) (Vyrozumění) Opis každé připomínky po-
dané podle odstavce 1, která byla zapsána, zašle
Mezinárodní úřad zainteresovanému autoru vědec-
kého objevu, a byla-li přihláška podána právnic-
kou osobou, této právnické osobě, jakož i zaintere-
sovaně vědecké instituci nebo zainteresovanému
státnímu orgánu. Opis každé připomínky nebo změ-
ny podané podle odstavce 2 a zapsané, zašle Me-
zinárodní úřad zainteresované fyzické nebo práv-
nické osobě, uvedené v odstavci 1.
(7) (Zveřejnění) při podání změny v anotaci
Mezinárodní úřad zveřejní tuto změnu s odvoláním
na původní zveřejnění anotace.
Článek 9
Přistup k informacím obsaženým
v mezinárodním rejstříku
(1) (Konzultace v rejstříku) Mezinárodní úřad
umožní každému na základě žádosti a po zaplacení
poplatku, jehož výši stanoví prováděcí řád, aby se
seznámil v sídle Mezinárodního rejstříku s každou
zapsanou přihláškou a s každou zapsanou připo-
mínkou nebo odpovědí na připomínku a s každou
zapsanou změnou.
(2) (Opisy) Na základě žádosti a po zaplacení
poplatku, jehož výši stanoví prováděcí řád, dá Me-
zinárodní úřad k dispozici komukoliv opisy každé
zapsané přihlášky, každé zapsané připomínky nebo
odpovědi na připomínku a každé zapsané změny,
a každé části takové přihlášky, připomínky, odpo-
vědi na připomínku nebo změny.
Článek 10
Odvoláni přihlášky, výmaz mezinárodního zápisu,
odvoláni prohlášení
(1) (Odvolání přihlášky) Před mezinárodním
zápisem vědeckého objevu může přihlašovatel od-
volat přihlášku. Je-li přihlašovatelem osoba práv-
nická, odvolání přihlášky vyžaduje souhlas autora
vědeckého objevu.
(2) (Výmaz mezinárodního zápisu) Po meziná-
rodním zápisu vědeckého objevu může přihlašova-
tel požádat, aby mezinárodní zápis byl vymazán.
Je-li přihlašovatelem osoba právnická, žádost o vý-
maz vyžaduje souhlas autora vědeckého objevu.
Mezinárodní úřad vymaže tedy mezinárodní zápis
a uveřejní ve Věstníku příslušnou zprávu.
(3) (Odvolání prohlášení) Prohlášení uvedené
v článku 3 odst. 2 může být odvoláno vědeckou in-
stitucí nebo státním orgánem, který je učinil. Je-li
prohlášení odvoláno před mezinárodním zápisem,
přihláška se považuje za odvolanou. Je-li prohlá-
šení odvoláno po mezinárodním zápisu, Mezinárod-
ní úřad zapíše, že prohlášení bylo odvoláno a uve-
řejní ve Věstníku příslušnou zprávu.
Článek 11
Třídění
Na návrh generálního ředitele shromáždění při-
jme pro účely této smlouvy soustavu třídění, která
může být shromážděním periodicky revidována. Po-
drobnosti týkající se provádění jsou stanoveny
v prováděcím řádu.
Článek 12
Shromáždění
(1) (Složení)
a) Shromáždění se skládá ze smluvních států.
b) Každý smluvní stát je zastoupen jedním delegá-
tem, který může mít zástupce, poradce a ex-
perty.
(2) (Činnost) Shromáždění:
I. vykonává práva, která jsou mu zvlášť svě-
řena a plní úkoly, které jsou mu zvlášť uloženy tou-
to smlouvou;
II. zkoumá a schvaluje zprávy a činnost gene-
rálního ředitele týkající se správy této smlouvy;
III. dává pokyny generálnímu řediteli týkající
se přípravy revizních konferencí;
IV. schvaluje účty uvedené v článku 13 odst. 2;
V. činí všechna jiná opatření vhodná k dosa-
žení cílů této smlouvy.
(3) (Zastoupení) jeden delegát může zastupo-
vat pouze jeden stát a může hlasovat pouze jeho
jménem.
(4) (Hlasování) Každý smluvní stát má jeden
hlas.
(5) (Kvorum)
a) Polovina smluvních států tvoří kvorum.
b) Jestliže není tohoto kvora dosaženo, může
shromáždění činit rozhodnutí; avšak tato roz-
8
bodnutí, s výjimkou těch, která se týkají jeho
postupu, nabývají účinnosti pouze tehdy, jest-
liže kvorum a potřebná většina jsou dosaženy
písemným. hlasováním, jak je stanoveno v pro-
váděcím řádě.
(6) (Většina) S výhradou ustanovení článku
14 odst. 1 a odst. 2 a 15 odst. 2 písm. c), je pro
rozhodnutí shromáždění zapotřebí většiny odevzda-
ných hlasů.
(7) (Zasedání)
a) Shromáždění se schází jednou v roce k řádné-
mu zasedání, které svolává generální ředitel,
pokud možno ve stejném období a na stejném
místě jako koordinační výbor Organizace.
b) Shromáždění se schází k mimořádnému zase-
dání svolanému generálním ředitelem ať již
z jeho vlastní iniciativy nebo na základě žá-
dosti jedné čtvrtiny smluvních států.
(8) (Jednací řád) Shromáždění schvaluje svůj
jednací řád.
Článek 13
Finance
(1) (Finanční autonomie) Poplatky Meziná-
rodního úřadu a prodejní cena Věstníku se stanoví
tak, aby souhrn příjmů Mezinárodního úřadu z při-
jetí těchto poplatků a z prodeje Věstníku kryl vše-
chny výdaje, které vyplývají pro Mezinárodní úřad
ze správy této smlouvy. Skončí-li hospodaření roz-
počtové deficitem, poskytnou smluvní státy pří-
spěvky, aby pokryly tento deficit.
(2) (Účty) Generální ředitel podává shromáž-
dění na každém řádném zasedání zprávu o pří-
jmech a výdajích spojených se správou této smlou-
vy a předkládá příslušné účty ke schválení shro-
máždění.
Článek 14
Prováděcí řád
(1) (Schválení prováděcího řádu) Prováděcí
řád schválený shromážděním na prvním zasedání
upravuje podmínky použití ustanovení této smlou-
vy. Jeho schválení vyžaduje dvě třetiny odevzda-
ných hlasů.
(2) (Změna prováděcího řádu) Shromáždění
může měnit prováděcí řád rozhodnutím učiněným
většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.
(3) (Rozpor mezi smlouvou a prováděcím řá-
dem) V případě rozporu mezi ustanoveními této
smlouvy a ustanoveními prováděcího řádu jsou roz-
hodující ustanovení této smlouvy.
Článek 15
Revize a změna smlouvy
(1) [Revize) Tato smlouva může být revido-
vána na konferencích smluvních států.
(2) (Změna)
a) Článek 3 odst. 2 až odst. 8, články 4 až 7, člá-
nek 8 odst. 3 až odst. 7 a články 9 až 12 a 14
mohou být měněny shromážděním.
b) Návrhy na změny ustanovení uvedených v pod-
odstavci a) mohou být předloženy každým
smluvním státem nebo generálním ředitelem.
Tyto návrhy sdělí generální ředitel smluvním
státům, a to nejméně šest měsíců před tím, než
jsou projednávány ve shromáždění.
c) Schválení každé změny těchto ustanovení vy-
žaduje většinu dvou třetin členů shromáždění.
d) Každá změna těchto ustanovení nabývá účin-
nosti měsíc po tom, co generální ředitel ob-
držel písemná sdělení o přijetí od tří čtvrtin
smluvních států, jež byly členy shromáždění
v okamžiku, kdy toto schválilo změnu.
e) Každá změna těchto ustanovení, která byla
přijata a nabyla účinnosti, váže všechny smluv-
ní státy, jež byly smluvními státy v okamžiku,
kdy shromáždění schválilo změnu, jakož i vše-
chny státy, které se stanou smluvními státy po
datu, kdy změna byla schválena shromáždě-
ním.
Článek 16
Podmínky členství ve smlouvě
(1) (Ratifikace, přístup) Každý stát, jenž je
členem Organizace se může stát smluvním státem
této smlouvy:
I. podpisem, po němž následuje uložení ratifi-
kační listiny nebo
II. uložením listiny o přístupu.
(2) (Uložení listin) Ratifikační listiny a listiny
o přístupu se ukládají u generálního ředitele.
Článek 17
Vstoupení smlouvy v platnost
(1) (Počátek vstoupení v platnost) Tato smlou-
va vstupuje v platnost tři měsíce poté, co deset stá-
tů uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o pří-
stupu.
(2) [Státy, na které se nevztahuje počáteční
vstoupení v platnost) Každý stát, jenž nepatří mezi
státy uvedené v odstavci 1, je vázán touto smlou-
vou měsíc po datu, ke kterému uložil svou ratifi-
kační listinu nebo listinu o přístupu.
Článek 18
Výhrady ke smlouvě
Výhrady k této smlouvě nejsou dovoleny.
9
Článek 19
Odstoupení od smlouvy
(1) (Oznámení) Každý smluvní stát může od
této smlouvy odstoupit oznámením zaslaným ge-
nerálnímu řediteli.
(2) (Datum vstoupení v platnost) Odstoupení
nabývá účinnosti rok po dni, kdy generální ředi-
tel obdržel oznámení.
Článek 20
Podpis a jazyky smlouvy
(1) (Originální texty) Tato smlouva se podpi-
suje v jediném originálním vyhotovení ve fran-
couzském, anglickém, španělském a ruském jazyce,
přičemž tyto texty mají stejnou platnost.
(2) (Úřední texty) Úřední texty jsou vyhoto-
veny generálním ředitelem po konzultaci se za-
interesovanými vládami v jazycích německém,
arabském, italském a portugalském a v jiných jazy-
cích, které může určit shromáždění.
(3) (Lhůta pro podpis) Tato smlouva je ote-
vřena k podpisu v Ženevě do 31. prosince 1978.
Článek 21
Funkce depozitáře
(1) (Uložení originálních textů) Originál vyho-
tovení této smlouvy se uloží u generálního ředitele.
(2) (Ověřené shodné opisy) Generální ředitel
potvrdí a zašle dva opisy této smlouvy všem člen-
ským státům Organizace a také každému státu na
požádání.
(3) (Registrace smlouvy) Generální ředitel dá
tuto smlouvu zaregistrovat u sekretariátu Organi-
zace spojených národů.
(4) (Změna) Generální ředitel potvrdí každou
změnu této smlouvy a zašle její dva opisy smluvním
státům a také každému jinému státu na požádání.
Článek 22
Oznámení
Generální ředitel vyrozumí smluvní státy Orga-
nizace:
I. o podpisech provedených podle článku 20,
II. o uložení ratifikačních listin nebo listin
o přístupu podle článku 16 odst. 2,
III. o datu vstupu této smlouvy v platnost po-
dle článku 17 odst. 1,
IV. o schválení prováděcího řádu podle člán-
ku 14 odst. 1,
V. o přijetí změn této smlouvy podle článku
15 odst. 2,
VI. o změnách prováděcího rádu podle článku
14 odst. 2,
VII. o době, kdy změny této smlouvy nebo pro-
váděcího řádu vstoupí v platnost,
VIII. o každém určení podle článku 4 odst. 1
a o každém odvolání určení podle článku 4 odst. 3,
IX. o každém odstoupení oznámeném podle
článku 19.
StT l -38290-78