Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1977
III. volební období
22
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi českoslo-
venskou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou
republikou o spolupráci a vzájemné pomoci na československo-
maďarských státních hranicích, podepsaná v Praze dne
19. listopadu 1976
Návrh schvalovacího usneseni:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou mezi
československou socialistickou republikou a
Maďarskou lidovou republikou o spolupráci a
vzájemné pomoci na československo-maďarských
státních hranicích, podepsanou v Praze dne
19. listopadu 1976.
Důvodová zpráva
ke Smlouvě mezi československou socialistickou republikou a
Maďarskou lidovou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci
na československo-maďarských státních hranicích
Podepsaná Smlouva mezi československou socialistickou repub-
likou a Maďarskou lidovou republikou nahradí Dohodu mezi vládou
československé socialistické republiky a Maďarské lidové republi-
ky o hraničních zmocněních ze dne 13. října 1956 v celém rozsahu,
ustanovení článků 10 až 12. 16 až 18 a 22 až 24 Smlouvy mezi
Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou
republikou o úpravo režimu na státních hranicích ze dne 13. říj-
na 1955 včetně bodů VI a VII Závěrečného protokolu k této Smlouvě
a ustanovení článku 15 Dohody mezi vládou Československé socia-
listické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o úpravě
pohraničního styku se dne 16. října 1962.
Tímto opatřením dojde k tomu, že všechny otázky režimu na
státních hranicích budou soustředěny do jednoho dokumentu. Ve
Smlouvá o úpravě režimu na státních hranicích ze dne 13. října
1956 -zůstanou pak upraveny pouze statutární otisky týkající se
státních hranic. Podobná situace nastane i v Dohodě o úpravě po-
hraničního styku z l6. října 1962, kde dochází k vyloučení člán-
ku 15, který upravuje mimořádné překračovaní státních hranic.
Při sjednávaní Smlouvy se vycházelo z poznatků již získaných
při uzavření podobných smluv sjednaných mezi ČSSR a PLR, NDR
a SSSR.
Smlouva upravuje spolupráci a vzájemnou pomoc orgánů obou
stran, kteří? se zabývají ochranou státních hranic včetně pasové
kontroly v případech, kdy dojdu k poručení pravidel jednání na
státních hranicích. Za tím účelem se upravuje způsob jmenování
hlavních hraničních zmocněnců a hraničních zmocněnců, určují se
jejich hlavní Úkoly a upravuje se způsob jejich vzájemné činnosti
a jednání.
- 2 -
V konkrétní činnosti Smlouva upravuje postup hraničních zmoc-
něnců obou stran při předávání osob, donacích zvířat a předmětů,
které překročily nebo byly zaneseny přes státní hranice a v je-
jich blízkosti zadrženy nebo zachyceny. Rovněž tak upravuje i
provoz na hraničních vodách a na hraničních cestách, rybolov,
myslivost a provádění prací v blízkosti státních hranic. Dále
pak Smlouva upravuje mimořádné překračovaní státních hranic. V zá-
věrečné části Smlouvy se uvádí vyklad pojmů, způsob hrazení nákla-
dů i otázky týkající se platnosti Smlouvy a zrušovací ustanovení.
Hlava I Smlouvy stanoví, že vlády smluvních stran jmenují
hlavní hraniční zmocněnce a zástupce hlavních hraničních zmocněn-
ců. Hlavní hraniční zmocněnci pak jmenují hraniční zmocněnce a
jejich pomocníky kteří působí na jednotlivých úsecích státních
hranic. Všichni hraniční zmocněnci budou vybavení zvláštním prů-
kazem, jehož vzory si obě strany vymění.
Hlava II. obsahuje výčet hlavních úkolů hraničních zmocněnců.
které se v podstatě neliší od dosavadní úpravy.
Hlava III, upravuje vlastní činnost hraničních zmocněnců,
která se odbývá na řádných pracovních poradách / hlavní hraniční
zmocněnci 1 x za rok, hraniční zmocněnci 2 x za rok/, kde se
projednávají řádně plánováno otázky a. dále pak na mimořádných po-
radách, kde se zpravidla projednávají jednotlivé konkrétní přípa-
dy porušení pořádku na státních hranicích, zpravidla na místě, kde
k porušení došlo. Hraniční zmocněnci mají přitom právo vyslýchat
svědky a experty i na území druhého státu. Tyto výsledky však ne-
nahrazují pravomoc soudních nebo správních orgánů smluvních stran.
Jednající osoby požívají na území druhého státu osobní nedotknutel-
nosti, mohou nosit služební zbraň a služební stejnokroj a nohou
s sebou bezcelně převážet dopravní prostředky a jiné potřeby,
nutné pro jednání.
Hlava IV. upravuje předávání osob, domácích zvířat a předmětů,
které neoprávněně přešly státní hranice nebo se tam zaběhly či byly
zaneseny. Vrácení osob se má uskutečnit v době co nejkratší, nej-
později do 48 hodin. Přitom se nepředávají vlastní občané, občané
druhé strany pokud se dopustily jiné protiprávní činnosti a občané
třetího státu. Přitom není dotčena úmluva o právní pomoci obou
stran.
- 3 -
Hlava V. upravuje provoz na hraničních vodách a na hranič-
ních cestách, články 14 až 20 ve své podstatě přebírají ustano-
vení článků 10 až 12 a 16 až 18 Smlouvy mezi ČSSR a MLR o úpra-
vě režimu na státních hranicích ze dne 13. října 1956. Přitom
zůstává v plné platnosti úmluva o režimu plavby na Dunaji, po-
depsaní v Bělehradě dne 18. srpna 1948. Nově je v rámci opera-
tivnosti upraveno přistávaní služebních plavidel Pohraniční strá-
že, bezpečnostních sboru a vodohospodářských orgánů na hraničních
tocích Dunaje a Tisy u břehů druhé strany ze služebních důvodů.
Služební styk mezi hraničními zmocněnci obou stran se předem
/i v mimořádných případech/ telefonicky nebo osobní dohaduje.
Hlava VI. upravuje otázky spojené s rybolovem, myslivostí
a prováděním prcci v blízkosti státních hranic a nahradí čl. 22
až 24 Smlouvy mezi ČSSR a MLR o úpravě režimu na státních hranicích
ze dno 13. října 1956. V odst. 2 čl. 25 se zakotvuje do Smlouvy
základní omezení povrchové těžby do vzdálenosti 20 m od státních
hranic, které nebylo dosud smluvně upraveno. Článek 24 i 25 dá-
le zajišťuje ochranu před eventuálními škodami na majetku, zdraví
a životu osob, které by mohly vzniknout v důsledku prováděných pra-
cí, jakož i živelních pohrom /povodeň, požár/ v blízkosti státních
hranic.
Hlava VII. ve své podstato přebírá ustanovení čl. 15 Dohody
mezi vládou ČSSR a vládou MLR o úpravě pohraničního režimu, pode-
psané dne 16. října 1962. Toto ustanovení upravuje mimořádné pře-
kračování státních hranic v případě živelních pohrom nebo v sou-
vislosti s poskytnutím nutné pomoci pracovníky zdravotní nebo ve-
terinární služby. Překračování státních hranic se v těchto přípa-
dech může uskutečnit na kterémkoliv místě státních hranic s tím, že
při návratu použijí nejbližší hraniční přechod.
Hlava VIII. obsahuje závěrečná ustanovení, kteří v čl. 27
uvádějí výklad pojmů používaných ve Smlouvě. Tento článek byl za-
řazen proto,, aby pohraniční orgány měly v jednom dokumentu všechny
rozhodující definice a nemusely jo vyhledávat v jiných dokumentech,
Článek 20 zmocňuje vlády obou stran aby mohly beze změny Smlouvy
změnit výši částek, o kterých mohou hraniční zmocněnci jednat v ná-
rocích na náhrady škody v souvislosti s porubením pořádku na stát-
ních hranicích.
- 4 -
článek 30 stanoví povinnost ratifikace Smlouvy, její vstup
v platnost, popřípadě skončení její platnosti na základě šestimě-
síční výpovědi. Konečně se uvádí zrušovací ustanovení těch částí
smluv a dohod, které byly do této Smlouvy převzaty.
Smlouva podléhá podle čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/
1968 Sb., o československé federaci, schválení Federálním shromáž-
děním, neboť připouští výkon statní správy jedné smluvní strany
na území druhého státu a mění smlouvu, která byla rovněž schválena
nejvyšším ústavním orgánem.
V Praze dne 30. září 1977
Štrougal v. r.
předseda vlády ČSSR
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou
lidovou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci na česko-
slovensko-maďarských státních hranicích
President Československé socialistické republiky
a presidiální rada Maďarské lidové republiky vedeni přáním
posílit a dále rozvíjet spolupráci na československo-maďar-
ských státních hranicích, při ochraně státních hranic, kon-
trole hraničního provozu a při stanovení pravidel pořádku
na státních hranicích se rozhodli uzavřít tuto Smlouvu a za
tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
Karla Kropáčka,
náměstka ministra vnitra Československé socialistické
republiky,
presidiální rada Maďarské lidové republiky
Dr. Jánoše K a m a r u,
státního tajemníka ministerstva vnitra Maďarské lidové
republiky,
kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány
v dobré a náležité formě, dohodli takto:
- 2 -
Hlava I
Jmenování hlavních hraničních zmocněnců a hraničních
zmocněnců
Článek 1
/1/ Vláda každé smluvní strany jmenuje k plnění úkolů
vyplývajících z této Smlouvy hlavního hraničního zmocněnce
a zástupce hlavního hraničního zmocněnce. Hlavní hraniční
zmocněnci jmenují potřebný počet hraničních zmocněnců a zá-
stupců hraničních zmocněnců.
/2/ Jmenování a odvolání hlavního hraničního zmocněnce
se oznamuje diplomatickou cestou. Hlavní hraniční zmocněnci
si písemně oznamují jmenování a odvolání svých zástupců,
jakož i hraničních zmocněnců a jejich zástupců.
/3/ Osoby uvedené v odstavci 1 mohou přizvat k plnění
úkolů vyplývajících z této Smlouvy potřebný počet pomocníků
a expertů.
/4/ Zástupci hlavního hraničního zmocněnce a zástupci
hraničních zmocněnců mají stejná práva a povinnosti jako
zmocněnci, které zastupují.
/5/ Pomocníkům a expertům vydává podle potřeby hlavní
hraniční zmocněnec nebo hraniční zmocněnci pověření, ve kte-
rém stanoví jejich práva a povinnosti.
Článek 2
/1/ Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástupci, hra-
niční zmocněnci a jejich zástupci jsou
vybavení průkazem
v jazyce českém nebo slovenském a maďarském.
/2/ Hlavní hraniční zmocněnci si vymění vzory průkazů
uvedených v odstavci 1.
- 3 -
Hlava II
Úkoly hlavních hraničních zmocněnců a hraničních
zmocněnců
Článek 3
Hlavní hraniční zmocněnci zajišťují plnění úkolů vyplý-
vajících z této Smlouvy, zejména:
a/ hodnotí všeobecnou situaci v oblasti ochrany státních hra-
nic, kontrole hraničního provozu a pořádku na státních
hranicích, spolupráci a vzájemné poskytování pomoci a činí
opatření k posílení spolupráce v těchto oblastech;
b/ řídí a usměrňují činnost hraničních zmocněnců a jejich spo-
lupráci v oblastech ochrany státních hranic, kontroly hra-
ničního provozu a pořádku na státních hranicích;
c/ schvalují zápisy z řádných pracovních porad hraničních
zmocněnců;
d/ rozhodují v případech, kdy nedošlo k dohodě mezi hranič-
ními zmocněnci anebo tehdy, kdy řešení případu přesahuje
působnost hraničních zmocněnců;
e/ předávají zvlášť závažné, komplikované nebo sporné pří-
pady, na jejichž řešení se nedohodli, spolu se svým vy-
jádřením k vyřízení diplomatickou cestou;
f/ určují způsob, formu a místo předávání osob, domácích
zvířat a předmětů;
g/ vydávají jednací řád pro svou společnou činnost a pro
společnou činnost hraničních zmocněnců.
- 4 -
Článek 4
Hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly:
a/ hodnotí společně s hraničními zmocněnci druhé smluvní
strany situaci ve spolupráci a vzájemné pomoci při
ochraně státních hranic na hraničních úsecích a prová-
dějí opatření k ujednocení činnosti pohraničních orgánů;
b/ informují hraniční zmocněnce druhé smluvní strany o údajně
připravovaném nebo uskutečněném přechodu státních hranic
bez povolení nebo o osobách, které při pronásledování
uprchlý na území druhé smluvní strany;
c/ informují bezodkladně hraniční zmocněnce druhé smluvní
strany o přistání plavidel druhé smluvní strany bez po-
volení a o přeletu státních hranic letadly nebo o jejich
přistání bez povolení;
d/ informují bezodkladně hraniční zmocněnce druhé smluvní
strany o živelných pohromách, výskytu nakažlivých a ne-
bezpečných nemocí lidí, zvířat a chorob a škůdců rostlin,
které se mohou rozšířit na území druhé smluvní strany
a o prováděných opatřeních;
e/ informují hraniční zmocněnce druhé smluvní strany o pra-
cích prováděných v blízkosti státních hranic, které mo-
hou způsobit škody na území druhé smluvní strany nebo
ohrozit život nebo zdraví osob zdržujících se na jejím
území, o honech prováděných ve vzdálenosti
1 lan od hra-
niční čáry a o nočním rybolovu v hraničních vodách;
f/ činí opatření k předcházení porušení pořádku na státních
hranicích a pokud k porušení pořádku došlo, prošetřují
tyto případy a společně s hraničními zmocněnci druhé
smluvní strany je řeší;
- 5 -
g/ projednávají společně s hraničními zmocněnci druhé smluvní
strany nároky na náhradu škody vzniklé porušením pořádku
na státních hranicích, jakož i nároky na náhradu nákladů
uvedených v článku 13 odstavec 2, podle právních předpisů
smluvní strany, na jejímž území škoda nebo náklady vznikly,
pokud škoda nebo náklady nepřesáhly částku 6. 800 Kčs nebo
10. 000 Ft a podklady k rozhodnutí v této věci předkládají
příslušným orgánům. Převyšuje-li škoda nebo náklady uve-
dené částky, postoupí záležitost spolu se svým vyjádřením
k projednání hlavním hraničním zmocněncům;
h/ hlavním hraničním zmocněncům předkládají případy porušení
pořádku na státních hranicích, na jejichž vyřešení se
s hraničními zmocněnci druhé smluvní strany nedohodli;
i/ vracejí osoby, které překročily československo-maďarské
státní hranice bez povolení nebo přes ně zabloudily a byly
zadrženy v jejich blízkosti (s výjimkou osob uvedených
v článku 11 odstavec 1), zatoulaná domácí zvířata, před-
měty získané trestnou činností nebo předměty, které byly
přes státní hranice zaneseny působením přírodních sil,
jakož i letadla druhé smluvní strany.
Hlava III
Činnost hlavních hraničních zmocněnců a hraničních
zmocněnců
Článek 5
/1/ Hlavní hraniční zmocněnci se scházejí jednou za rok,
střídavě na území obou smluvních stran na řádných zasedáních,
kde projednávají plnění úkolů uvedených v článku 3 písmeno a/
a přijímají závěry k plnění dalších úkolů vyplývajících z této
Smlouvy.
- 6 -
/2/ Návrh programu řádného zasedání je třeba zaslat
hlavnímu hraničnímu zmocněnci druhé smluvní strany alespoň
patnáct dní před zasedáním.
/3/ Z řádného zasedání se vyhotoví zápis v jazyce čes-
kém nebo slovenském a maďarském.
/4/ Zápis podléhá schválení podle vnitrostátních před-
pisů smluvních stran a vstoupí v platnost dnem, kdy se hlavní
hraniční zmocněnci písemně informují o tomto schválení.
Článek 6
/1/ Na žádost kteréhokoliv hlavního hraničního zmoc-
něnce se koná mimořádné zasedání. Návrh programu je třeba
zaslat alespoň pět dní před zasedáním.
/2/ Zápis z mimořádných zasedání se vyhotovuje, schva-
luje a vstupuje v platnost podle článku 5 odstavec 3 a 4.
Článek 7
/1/ Řádné pracovní porady hraničních zmocněnců se ko-
nají podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, stří-
davě na území obou smluvních stran.
/2/ Hraniční zmocněnec té smluvní strany, na jejímž
území se řádná pracovní porada bude konat, zašle hraničnímu
zmocněnci druhé smluvní strany písemný návrh na její uskuteč-
nění spolu s návrhem programu alespoň pět dní předem. Na ná-
vrh je třeba odpovědět do čtyřicetiosmi hodin od jeho pře-
vzetí. Hraniční zmocněnec druhé smluvní strany může navrh-
nout nový termín nebo doplnění návrhu programu řádné pracovní
porady.
- 7 -
/3/ Z řádné pracovní porady se vyhotoví zápis v jazyce
českém nebo slovenském a maďarském.
/4/ Zápis schvalují hlavní hraniční zmocněnci a vstoupí
v platnost dnem, kdy se hraniční zmocněnci informují o tomto
schválení.
/5/ V naléhavých případech mohou hraniční zmocněnci
učinit potřebná opatření na základě zápisu ještě před jeho
schválením.
Článek 8
/1/ Mimořádné pracovní porady hraničních zmocněnců se
konají za účelem společného prošetřování případů porušení
pořádku na státních hranicích na návrh hraničního zmocněnce
jedné ze smluvních stran, zpravidla na místě samém. V sou-
vislosti s tím mohou hraniční zmocněnci vyslýchat svědky
a experty na území obou smluvních stran. Společné prošetřo-
vání nenahrazuje pravomoc soudních nebo správních orgánů
smluvních stran.
/2/ Z mimořádné pracovní porady se vyhotoví zápis po-
dle článku 7 odstavec 3 a připojí se k němu dokumenty (foto-
grafie, situační plánek, vyjádření svědků apod. ). Zápis
vstoupí v platnost dnem podpisu hraničními zmocněnci.
/3/ Hraniční zmocněnci si na vyžádání nebo z vlastní
iniciativy navzájem předají spisy a poznatky potřebné k pro-
šetření porušení pořádku nebo jiných událostí na státních
hranicích.
Článek 9
/1/ Osoby, které plní úkoly vyplývající z této Smlouvy,
mají při jejich plnění na území druhé smluvní strany:
- 8 -
a/ zaručenou osobní nedotknutelnost a nedotknutelnost úřed-
ních listin, které mají u sebe;
b/ právo nosit služební stejnokroj a služební zbraň;
c/ právo vzít s sebou potřebné dopravní prostředky a jiné
předměty bez dovozního a vývozního cla a jiných poplatků.
/2/ Hraniční zmocněnci poskytnou v případě potřeby oso-
bám uvedeným v odstavci 1 pomoc při jejich ubytování, dopravě,
jakož i při zajištování spojení s jejich vlastními orgány.
Hlava IV
Předávání osob, domácích zvířat a předmětů
Článek 10
/1/ Osoby, které překročily československo-maďarské
státní hranice bez povolení a byly zadrženy na území druhé
smluvní strany v jejich blízkosti, budou předány v době co
nejkratší, nejpozději však do čtyřicetiosmi hodin, a to
i ve dnech pracovního klidu. Současně s těmito osobami bu-
dou předány i předměty, které tyto osoby měly v okamžiku
zadržení u sebe a které vyvezly z území druhé smluvní stra-
ny. Nebudou však předány předměty a platební prostředky,
které pocházejí ze smluvní strany, na jejímž území byly
osoby zadrženy.
/2/ Osoby, které zabloudily přes státní hranice, je
třeba předat co nejdříve.
Článek 11
/1/ Nemusí být předány osoby, které:
- 9 -
a/ jsou státními občany smluvní strany, na jejímž území byly
zadrženy nebo bezdomovci, kteří mají na území této smluvní
strany trvalý pobyt;
b/ jsou státními občany druhé smluvní strany a kromě překro-
čení státních hranic bez povolení se dopustily jiné proti-
právní činnosti podle zákonů té smluvní strany, na jejímž
území byly zadrženy;
c/ jsou státními občany třetího státu.
/2/ Ustanovení o vydávání osob podle platné smluvní
úpravy právních vztahů mezi Československou socialistickou
republikou a Maďarskou lidovou republikou zůstávají nedotčena.
Článek 12
/1/ O zaběhnutí domácích svírat na území druhé smluvní
strany je třeba uvědomit hraničního zmocněnce nebo nejbližší
pohraniční orgán druhé smluvní strany, aby mohla být učinena
opatření k jejich vyhledání. Nalezená domácí zvířata se od-
dělí od ostatních domácích zvířat a předávají se podle vete-
rinárních předpisů beze cla a jiných poplatků, zpravidla
nejblíže místu, kde byla nalezena.
/2/ Za zaběhnutá domácí zvířata, pokud jejich vyhledá-
vání nevedlo k úspěchu, nelze požadovat náhradu.
Článek 13
/1/ O předání osob, domácích zvířat nebo předmětů se
vyhotoví zápis.
/2/ Zápis musí obsahovat i případné náklady spojené
s držením zaběhnutých domácích zvířat a s jejich veterinár-
ním ošetřením.
- 10 -
Hlava V
Provoz na hraničních vodách a na hraničních cestách
Článek 14
/1/ Na hraničních vodách se mohou plavit lodi obou smluv-
ních stran v kteroukoliv dobu nerušené v plné šíři hlavního
plavebního koryta.
/2/ Služební plavidla obou smluvních stran (Pohraniční
stráže, bezpečnostních sborů, celních orgánů, státního odbor-
ného dozoru v plavbě a vodohospodářských orgánů) se mohou pla-
vit v kteroukoliv dobu v plné šíři hraničních vod.
/3/ Jiná plavidla obou smluvních stran (čluny, motorové
čluny, plachetnice atd. ) se mohou plavit v hraničních vodách
pouze po hraniční čáru od svítání do soumraku.
/4/ Plavidla obou smluvních stran plavící se v hranič-
ních vodách musí zachovávat plavební předpisy vydané v dohodě
obou smluvních stran.
Článek 15
/1/ Na hraničních tocích Dunaje a Tisy mohou služební
plavidla Pohraniční stráže, bezpečnostních sborů a vodohospo-
dářských orgánů obou smluvních stran ze služebních důvodů
přistát u břehu ležícího na území druhé smluvní strany.
/2/ Ostatní plavidla obou smluvních stran mohou přistát
u břehu ležícího na území druhé smluvní strany pouze v nebez-
pečí (vichřice, poškození apod. ). Osoba odpovědná za plavidlo
je povinna tuto skutečnost okamžitě ohlásit pohraničním nebo
pořádkovým orgánům druhé smluvní strany, které jí poskytnou
náležitou pomoc.
- 11 -
/3/ Přistávání plavidel na mezinárodních vodních cestách
se řídí zvláštními předpisy.
Článek 16
/1/ Plavidla obou smluvních stran plavící se v hranič-
ních vodách musí být opatřena příslušnými znaky podle plat-
ných předpisů.
/2/ O označení plavidel se hlavní hraniční zmocněnci
navzájem informují.
Článek 17
Ustanovení Úmluvy o režimu plavby na Dunaji, podepsané
v Bělehradě dne 18. srpna 1948, zůstávají nedotčena.
Článek 18
/1/ Obě smluvní strany mohou nerušeně plavit dříví po
celé délce hraničních vod včetně úseků, kde oba břehy patří
k území druhé smluvní strany.
/2/ Příslušné úřady obou smluvních stran stanoví dobu
a pořadí spouštění dříví na vodu a jeho plavení, o čemž se
vzájemně vyrozumí alespoň dva měsíce předem; zahájení plavení
si oznámí alespoň pět dní předem.
Článek 19
/1/ V zájmu zabezpečení plavení dříví příslušné úřady
obou smluvních stran mohou dát na podkladě vzájemného ujed-
nání souhlas k tomu, aby osoby mohly vystoupit na břeh druhé
smluvní strany a zřizovat přechodná opatření k plavení, ke
spouštění na vodu nebo k očištění břehů od plaveného dříví.
- 12 -
/2/ O době a místě vystoupení osob na břeh druhé smluv-
ní strany k provedení prací podle odstavce 1 se zástupci pří-
slušných úřadů obou smluvních stran dohodnou alespoň pět dní
předem.
/3/ Osoby plavící dříví a dříví plavené na hraničních
vodách podléhají celní kontrole.
Článek 20
/1/ Každé plavené dříví se zvláštním způsobem označí.
Příslušné úřady obou smluvních stran stanoví na základě vzá-
jemného ujednání vzory označení a vzájemně si je vymění.
/2/ Jestliže se stahuje kůra plaveného dříví, nesmí se
dostat do koryt hraničních toků.
Článek 21
Příslušné úřady obou smluvních stran jsou povinny in-
formovat o opatřeních provedených podle článku 18 odstavec 2,
článku 19 odstavec 2 a článku 20 odstavec 1 příslušného hra-
ničního zmocněnce své smluvní strany.
Článek 22
Na hraničních cestách je možno užívat celé jejich šířky;
příslušné orgány smluvních stran mohou po předchozí dohodě
nařídit omezení provozu podle svých předpisů.
- 13 -
Hlava VI
Rybolov, myslivost a provádění prací v blízkosti
státních hranic
Článek 23
/1/ Rybolov v hraničních vodách je povolen až po hranič-
ní čáru.
/2/ Výlov ryb, zarybňování a vodohospodářská opatření
na hraničních vodách upravuje zvláštní smlouva.
Článek 24
Smluvní strany zajistí, aby při výkonu myslivosti v blíz-
kosti státních hranic nedocházelo k narušení území druhé smluv-
ní strany, jakož i k ohrožení života nebo zdraví osob zdržují-
cích se na území druhé smluvní strany.
Článek 25
/1/ Smluvní strany zajistí, aby při provádění prací
(měření, těžba, zemědělské a lesní práce apod. ) v blízkosti
státních hranic nedocházelo ke škodám na území druhé smluvní
strany, jakož i k ohrožení života nebo zdraví osob zdržují-
cích se na území druhé smluvní strany.
/2/ Smluvní strany zajistí, aby na jejich území nebyla
do vzdálenosti dvaceti metrů od státních hranic prováděna
povrchová těžba, pokud zvláštní smlouva nestanoví jinak.
/3/ Smluvní strany zajistí, aby nevznikla překážka od-
toku velkých vod a učiní opatření k zamezení rozšíření požáru
na území druhé smluvní strany.