15
Důvodová zpráva
I. Část obecná
Plné využití možnosti vědeckotechnického po-
kroku klade stále vyšší požadavky na ideově poli-
tickou a odbornou kvalifikaci pracovníků činných
v oblasti vědy, výzkumu a vývoje a na soustavné
zvyšování jejich pracovní způsobilosti. Významným
úkolem socialistického státu je proto na tomto úse-
ku vytvářet všestranné podmínky a předpoklady
pro zajištění výchovy nových vědeckých pracovní-
ků, jakož i pro další zvyšování kvalifikace vědec-
kých pracovníků, řídit výchovu nových vědeckých
pracovníků a dbát o soustavný a cílevědomý růst
jejich tvůrčí způsobilosti.
Jednou z podmínek rozvoje organizované vě-
decké výchovy v zájmu rozvoje socialistické spo-
lečnosti je i právní úprava této oblasti, úprava po-
vinností a práv všech účastníků vědecké výchovy
a zvyšování vědecké kvalifikace, úprava otázek
týkajících se pracovníků, organizací a v neposlední
řadě i státních orgánů, řídících výchovu nových vě-
deckých pracovníků a další zvyšování kvalifikace
těch, kteří již v oblasti vědy a výzkumu pracují.
Nová právní úprava podle předkládaného návrhu
má zajistit, aby výchova nových vědeckých pracov-
níků i další zvyšování kvalifikace vědeckých pra-
covníků bylo prováděno v rámci účelného systému,
efektivně a kontrolované.
Současný systém organizované vědecké výcho-
vy byl u nás zaveden podle sovětských zkušeností
částečně již v roce 1949. Principy systému se v pod-
statě osvědčily. Byly zavedeny formy organizované
výchovy nových vědeckých pracovníků, vytvořily
se předpoklady její návaznosti na vysokou školu a
vztah k potřebám praxe. Z celkového počtu dnes
činných vědeckých pracovníků (kandidátů a dokto-
rů věd) absolvovalo organizovanou vědeckou vý-
chovu více než 80 %.
V současné době se v ČSSR připravuje téměř
9000 pracovníků v rámci organizované vědecké vý-
chovy k získání vědecké hodnosti. Z nich je 16, 2 %
řádných aspirantů, 52, 4 % externích aspirantů a
31, 4 % pracovníků školících pracovišť ve vědecká
přípravě při práci na plánovaných výzkumných
úkolech.
Dosavadní právní úprava výchovy nových vě-
deckých pracovníků je neúplná, po stránce obsaho-
vé i formální a neodpovídá významu celé věci. Je
vyjádřena na úrovni zákona pouze v § 2 odst. 2
písm. f) zákona č. 54/1963 Sb., o ČSAV a v § 2
odst. 2 písm. c) zákona SNR č. 74/1963 Sb. o SÁV,
jimiž se ukládá oběma akademiím vyhledávat a vy-
chovávat ve spolupráci s vysokými školami vědec-
ké pracovníky. Zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých
školách, ukládá vysokým školám v § 21 odst. 1 vy-
chovávat nové vědecké pracovníky v souladu s po-
třebami společnosti a tím, že jejich vědecká výcho-
va je organizována podle zvláštních předpisů. Ta-
kovým předpisem je dosud vyhláška předsedy ČSAV
a ministra školství a kultury č. 199/1964 Sb., o vý-
chově nových vědeckých pracovníků. Vyhláška
č. 199/1964 Sb. je dodnes základním právním před-
pisem v této oblasti. Sehrála pozitivní roli při roz-
voji organizované vědecké výchovy. Stále více se
však ukazuje, že již neřeší všechny otázky spojeně
s výchovou nových vědeckých pracovníků.
Oprava dalšího zvyšování kvalifikace vědec-
kých pracovníků a jejího hodnocení není dosud
v celém rozsahu provedena obecně závazným před-
pisem. Další zvyšování kvalifikace a její hodno-
cení je dosud právně upraveno pouze u kategorie
vědeckopedagogických pracovníků (vysokoškol-
ským zákonem a předpisy vydanými k jeho prove-
dení] a u kategorie vědecko-technických pra-
covníků (vyhláškami FM TIR vydanými na základě
zásad stanovených vládou ČSSR). Předkládaný ná-
vrh zákona odstraňuje tuto mezeru v čs. právním
řádu. Upravuje další zvyšování kvalifikace vědec-
kých pracovníků, působících na pracovištích vě-
deckovýzkumně základny ve funkcích, pro které
se vyžaduje vědecká kvalifikace vyjádřená vědec-
kými kvalifikačními stupni.
Navrhovaná právní úprava se netýká vlastního
procesu udělování vědeckých hodností. Tato oblast
je upravena zákonem č. 53/1964 Sb., o udělování
vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké
hodnosti, ve znění pozdějších předpisů a předpisy
vydanými k provedení citovaného zákona.
Skutečnost, že udělování vědeckých hodností
je upraveno zvláštním zákonem, umožňuje, aby se
O udělení vědeckých hodností ucházeli i občané,
kteří nejsou zařazeni do vědecké výchovy podle
navrhovaného zákona. Je nutno zdůraznit, že právní
úprava v oblasti vědecké výchovy a dalšího zvyšo-
vání kvalifikace vědeckých pracovníků těmto obča-
nům neznemožňuje samostatným úsilím zvýšit svou
kvalifikaci a získat vědeckou hodnost. Takovou
samostatnou přípravou (mimo organizovanou vě-
deckou výchovu] získává nyní vědeckou hodnost
však již jen velmi malá část uchazečů. Je v zájmu
společnosti, aby velká většina vědeckých pracov-
níků prošla vědeckou výchovou, která je pro ně
i pro společnost efektivnější a umožňuje plánování.
Připravovaný zákon o výchově nových vědec-
kých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace
vědeckých pracovníků má být přijat jako zákon Fe-
derálního shromáždění.
Forma zákona Federálního shromáždění je
z ústavně právního hlediska odůvodněna ustanove-
ním čl. 37 odst. 1 písm. b) ústavního zákona o čes-
16
koslovenské federaci, podle něhož má Federální
shromáždění zákonodárnou pravomoc ve věcech
patřících do společné působnosti, a to v části svě-
řené Československé socialistické republice.
Zákon bude mít, jak vyplývá z předloženého
návrhu, na upravovaném úseku povahu dílčí úpra-
vy způsobu řízení vědy. Stanovit způsob řízení vědy
patří podle čl. 21 odst. 2 písm. a) ústavního zákona
o československé federaci do působnosti Českoslo-
venské socialistické republiky.
Zákon dále bude mít na upravovaném úseku
povahu jednotlivých zásad pracovněprávních vzta-
hů, jejichž stanovení patří podle čl. 22 písm. a)
ústavního zákona o československé federaci do pů-
sobnosti Československé socialistické republiky.
Konečně zákon bude mít pro úsek výchovy no-
vých vědeckých pracovníků i pro úsek zvyšování
kvalifikace vědeckých pracovníků povahu úpravy
základních otázek jednotné vědecké politiky. Podle
ustanovení čl. 21 odst. 1 ústavního zákona o čes-
koslovenské federaci se v ČSSR uskutečňuje v zá-
kladních otázkách jednotná vědecká politika.
Ustanovení článků 80 a 83 ústavního zákona
o československé federaci dovolují, aby v připra-
vovaném zákoně byla řešena otázka postavení Čes-
koslovenské akademie věd spolu se SAV v oblasti
řízení výchovy nových vědeckých pracovníků a
v oblasti zvyšování kvalifikace vědeckých pracov-
níků i oprávnění vydávat obecně závazné předpisy
v rámci zákonného zmocnění.
Realizace předloženého návrhu zákona si nevy-
žádá finančních nákladů ani zvýšení plánu pracov-
ních sil a opatření, která z jeho účinnosti vyply-
nou, nebudou důvodem ke zvýšení plánu a rozpočtu
v roce 1977 ani v letech dalších. Lze očekávat, že
zákonná úprava o výchově nových vědeckých pra-
covníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědec-
kých pracovníků ovlivní v pozitivním směru rozvoj
ekonomiky a ostatních oblastí československé so-
cialistické společnosti.
II. Část zvláštní
Všeobecná ustanovení - část první
K § 1 a 2:
Úvodní paragrafy návrhu zákona stanoví účel
a základní principy navrhované úpravy. Vyjadřují
cíl výchovy nových vědeckých pracovníků a dalšího
zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků i sou-
vislost procesu výchovy vědeckých pracovníků se
základními potřebami socialistické společnosti.
Tvůrčí způsobilost vědeckých pracovníků se
musí vytvářet a rozvíjet v přímé souvislosti s plně-
ním úkolů rozvoje vědy a techniky; není jen osobní
záležitostí těchto pracovníků. Formy i obsah vý-
chovy i dalšího vzděláváni vědeckých pracovníků
nutno zásadně podřídit vyšším zájmům socialistic-
ké společnosti.
V ustanovení § 2 návrhu zákona se obecně vy-
jadřuje účel systému vědecké výchovy nových vě-
deckých pracovníků, tj. všech pracovníků, kteří se
v souladu se zájmem společnosti organizovaně při-
pravují k získání vědecké hodnosti a účel systému
dalšího zvyšování kvalifikace těch vědeckých pra-
covníků, kteří působí ve funkcích, pro něž se vyža-
duje vědecká kvalifikace.
Systém organizované výchovy nových vědec-
kých pracovníků navazuje na vysokoškolské stu-
dium a zabezpečuje předpoklady vědecké tvůrčí
způsobilosti všech pracovníků, od nichž to zájem
společnosti vyžaduje. Tvůrčí schopnosti jejích účast-
níků jsou zaměřeny na řešení společensky potřeb-
ných témat ve všech odvětvích vědy. Organizovaná
vědecká výchova dává reálnou možnost ucházet se
o vědeckou hodnost kandidáta věd.
Systém dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých
pracovníků se týká upraveného okruhu osob, tj.
vědeckých pracovníků působících ve funkcích, pro
něž se vyžaduje vědecká kvalifikace (§ 33). Účelem
dalšího zvyšování kvalifikace je zabezpečit cílevě-
domý růst jejich tvůrčí způsobilosti v souladu se
zájmy společnosti.
Výchova nových vědeckých pracovníků -
část druhá
K § 3:
Studium účastníků vědecké výchovy se usku-
tečňuje v oborech určených tak, aby odpovídaly
oborům stanoveným v systému udělování vědeckých
hodností. Stanovením oborů se vymezuje okruh spe-
cializace budoucí činnosti účastníků vědecké vý-
chovy.
Návrh upravuje způsob stanovení nových oborů
pro výchovu vědeckých pracovníků tak, aby byla
zabezpečena koordinace a vertikální návaznost
s obory vysokoškolského studia. Kromě ústředních
orgánů v návrhu jmenovitě uvedených se mohou
na určování oborů vědecké výchovy podílet i vše-
chny další orgány a instituce předkládáním přísluš-
ných návrhů.
K § 4 až 7:
Návrh zákona upravuje funkci školícího praco-
viště, kterému přísluší oprávnění vychovávat nové
vědecké pracovníky.
Ustanovení § 4 stanoví obecné předpoklady,
které musí školící pracoviště splňovat. Školícím pra-
covištěm je vždy socialistická organizace, i když
výchovu přímo zajišťuje některá její složka. Školí-
cím pracovištěm je tudíž např. vysoká škola, ale vě-
17
dečka výchova se konkrétně uskutečňuje na některé
z jejích kateder.
Ustanovení § 5 upravuje určování školících pra-
covišť. Zvláštní režim v určování školících pracovišť
je v oblasti vysokých škol a organizací podřízených
ústředním orgánům řídícím vysoké školy. Úprava
vyplývá z rozdílu v náplni činnosti vysokých škol
i obou akademií a odpovídá dosavadní praxi.
Zvláštními předpisy je přiznáno právo školit
vědecké pracovníky také Ústavům marxismu-leni-
nismu ÚV KSČ a ÚV KSS i Vysoké škole politické
ÚV KSČ.
Ústřední evidence školících pracovišť podle § 6
je potřebná pro účely ústředního řízení a pro infor-
maci odborné veřejnosti.
Návrh v porovnáni s dosavadní úpravou stanoví
náročněji požadavky na školitele, který odpovídá za
všechny části vědecké výchovy i po stránce poli-
ticko-morální.
K §8:
Potřeba konkrétně vymezit pojem mateřského
pracoviště je spojena s pracovněprávním postave-
ním účastníka vědecké výchovy a dále s otázkou,
která organizace a jak se účastní na finančním za-
jištění vědecké výchovy.
Ve většině případů je mateřským pracovištěm
organizace, u níž je účastník vědecké výchovy
v pracovním poměru. Organizace jej vysílá do vě-
decké výchovy (nebo dává souhlas k jeho vědecké
výchově]; jeho pracovní poměr k organizaci se ne-
mění, I po dobu vědecké výchovy je v pracovním
poměru k mateřskému pracovišti.
Mateřským pracovištěm je však i organizace,
pro jejíž potřebu je účastník vědecké výchovy při-
pravován, ač není v pracovním poměru k této orga-
nizaci. Praktické je to zejména u mladých absol-
ventů vysokých škol, kteří v pracovním poměru vů-
bec ještě nebyli a nejsou.
Návrh zákona používá legislativní zkratku "pra-
covní poměr" k vyjádření všech pracovních vztahů
obdobných pracovnímu poměru, především pracov-
ních vztahů vyplývajících z členského poměru
k JZD a k výrobním družstvům.
K § 9-12:
Vzhledem k velkým nárokům na počet a kvalitu
vědeckých pracovníků je vyjádřena tendence pod-
chytit všechny potenciální zdroje budoucích, vědec-
kých pracovníků při komplexním hodnocení jejich
předpokladů a to po stránce odborné i morálně po-
litické. Do vědecké výchovy mohou být přijati absol-
venti vysokých škol s ukončeným vysokoškolským
vzděláním (§ 13 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých
školách).
Podmínka předchozí praxe je uvedena v sou-
lad s požadavkem, aby tam, kde je to možné a po-
třebné, uchazeči absolvovali organizovanou vědec-
kou výchovu v mladém produktivním věku. Přijetí
uchazeče do vědecké výchovy je podmíněno úspěš-
ným složením přijímací zkoušky, ale současně ome-
zeno plánem výchovy.
O přijetí rozhoduje školící pracoviště, tedy
organizace, která má plánem určená místa vědecké
výchovy a u které se uchazeči k vědecké výchově
přihlašují přímo. Rozhodnutí organizace v přijíma-
cím řízení je konečné. Na rozhodování o přijeti
k vědecké výchově, stejně jako na ostatní rozhodo-
vání ve věcech vědecké výchovy se podle ustano-
vení § 48 návrhu zákona nevztahuje zákon č. 71/
1967 Sb., o správním řízení (Správní řád).
K § 13 až 17:
Formy výchovy vědeckých pracovníků se proti
dosavadní vyhlášce č. 199/1964 Sb. doplňují o no-
vou formu vědecké výchovy - o účelovou aspiran-
turu. Dále se pozměňuje dosavadní název "řádná
vědecká aspirantura" na "interní vědeckou aspiran-
turu" a dřívější název "vědecká příprava při práci
na plánovaných výzkumných úkolech", který nebyl
výstižný, protože se mohl vztahovat i na jiné formy
výchovy, na "vědeckou aspiranturu pracovníků ško-
lících pracovišť".
V návrhu jsou specifikovány základní podmínky
jednotlivých forem vědecké výchovy a vysvětleno,
čím se v podstatě od sebe liší.
Pracovněprávní postavení účastníků vědecké
výchovy upravuje návrh zákona jen v hlavních ry-
sech. Podrobnosti stanoví prováděcí předpisy. To
platí především o řádné vědecké aspirantuře, pro
kterou se podle ustanovení § 14 odst. 3 umožňuje
specifická úprava pracovněprávních vztahů. Návrh
zákona v této otázce vychází z dosavadního práv-
ního stavu a z ustanovení § 5 zákoníku práce, které
v podstatě přejímá.
K § 18 a 19:
ustanovení § 18 návrhu zákona stanoví základ-
ní obsahové složky vědecké výchovy společné všem
formám. Tyto složky zajišťují při komplexním ve-
dení ze strany školitele výchovu vědeckého pra-
covníka vyhovující požadavkům rozvoje socialistic-
ké společnosti.
Význam navrhovaných ustanovení spočívá
v tom, že se účastníkům vytvářejí právní předpokla-
dy pro dosažení vědecké hodnosti podle zákona
č. 53/1964 Sb. Podle ustanovení § 18 má závěrečná
práce povahu kandidátské disertační práce. Podle
ustanovení § 19 odst. 2 mají zkoušky vykonané
v průběhu vědecké výchovy povahu kandidátských
zkoušek.
18
Konečným cílem vědecké výchovy je vypraco-
vání kandidátské disertační práce o vyřešeném vý-
zkumném úkolu. Disertační práci může uchazeč
ukončit i po skončení období organizované vědecké
výchovy. Samotný postup při obhajobě kandidátské
disertační práce není věcí navrhovaného zákona,
nýbrž podléhá režimu zákona č. 53/1964 Sb. a před-
pisů vydaných na základě tohoto zákona.
K § 20-24:
Vědecká výchova, která svým obsahem je speci-
fickým právním poměrem, vyžaduje specifickou
úpravu vzniku, přerušení, ukončení, změn a zrušení
vědecké výchovy. Navrhované ustanovení § 20
upravuje vznik všech forem vědecké výchovy dnem
uvedeným v oznámení o přijetí uchazeče k vědecké
výchově. Pro vznik interní vědecké aspirantury se
stanoví podmínka skončení dosavadního pracovního
poměru uchazeče.
Navrhovaná úprava sleduje ten záměr, aby in-
terní vědecký aspirant se plně soustředil na stu-
dium, při kterém se mu dostává hospodářského za-
jištění formou stipendia.
Ustanovení § 21 návrhu umožňuje přerušení vě-
decké výchovy. Přitom konkrétně upravuje pracov-
něprávní vztah interního vědeckého aspiranta do-
sud náležitě neupravený. Přerušit vědeckou výchovu
je možné buď na odůvodněnou žádost účastníka (ne-
moc, vojenská služba, mateřská dovolená] nebo
z rozhodnutí školícího pracoviště při vzniku neoče-
kávané překážky (nemoc školitele, provozní po-
rucha aj. ).
Navrhovaný § 23 upravuje podrobně a konkrét-
ně skončení vědecké výchovy. Vědecká výchova se
ukončuje uplynutím stanovené doby i tehdy, když
účastník nedokončil dosud závěrečnou vědeckou
práci, kterou může dokončit při zaměstnání. Naopak
vědecká výchova se ukončí i před koncem stano-
vené doby, splnil - li účastník všechny podmínky uve-
dené v § 18-19.
Účastník vědecké výchovy může požádat kdy-
koliv o její zrušení. Takové případy jsou velmi říd-
ké a účastník má k tomu vždy vážné důvody. Pro-
váděcí předpisy upraví povinnost školících praco-
višť důsledně kontrolovat aktivitu účastníka během
jeho výchovy a včas předcházet případnému zne-
užití i možnému neúspěchu výchovy.
Návrh stanoví taxativně případy, kdy může vě-
deckou výchovu zrušit školící pracoviště.
Porušil - li účastník základní povinnosti stano-
vené zákony, je věcí školícího pracoviště uvážit,
jde-li o porušení tak závažné, že by mělo mít za ná-
sledek zrušení vědecké výchovy.
Navrhovaný § 24 upravuje náležitosti a dobu
skončení vědecké výchovy.
K § 25 až 30:
Zabezpečení vědecké výchovy po stránce fi-
nanční a věcně je v návrhu řešeno podle zkušeností
s dosavadní právní úpravou. Interní a účeloví vě-
dečtí aspiranti jsou hospodářsky zajištěni stipen-
diem. Způsob stanovení stipendia upravuje § 52.
U finančního zabezpečení vědeckých aspirantů
je kritériem, zda je aspirant vychováván pro po-
třeby určité organizace na její žádost či návrh, nebo
zda se do aspirantury přihlásil přímo. V prvním
případě poskytuje stipendium a hradí i ostatní ná-
klady s vědeckou výchovou spojené, např. cestovní
výlohy (§28) mateřská organizace, v druhém pří-
padě školící pracoviště.
Osnova stanoví v § 29 povinnost organizací dis-
ponujících nákladnými speciálními či unikátními
zařízeními poskytovat k nim podle potřeby přístup
školícím pracovištím, aby tato zařízení mohla být
využita i při vědecké výchově.
Navrhovaný § 30 upravuje vztahy mezi účast-
níky účelové a externí vědecké aspirantury a školí-
cími pracovišti v otázkách náhrady škody. V těchto
případech, kdy externí a účeloví vědečtí aspiranti
nejsou ke školícímu pracovišti v pracovním po-
měru, se vyžaduje konkrétní úprava. Volí se analo-
gie s příslušnými ustanoveními zákoníku práce.
K § 31:
Návrh zákona obsahuje základní ustanovení za-
jišťující péči o absolventy vědecké výchovy a tím
i o náležité využití jejich znalostí pro potřeby spo-
lečnosti.
Studijní pobyty - část třetí
K § 32:
Studijní pobyty uchazečů, kteří mohou být
později přijati do organizované vědecké výchovy, se
již po řadu let využívají a jsou důležité pro vyhle-
dávání budoucích vědeckých pracovníků. V dosa-
vadní praxi, kdy se uskutečňovaly na základě usta-
novení § 53 až 60 vyhlášky č. 199/1964 Sb., se plně
osvědčily. Návrh zákona vychází při úpravě studij-
ních pobytů z dosavadních zkušeností, upřesňuje
postavení jejich účastníků, především z hlediska
pracovněprávních vztahů.
Tak návrh zákona v § 32 stanoví dvě kategorie
účastníků studijních pobytů: studijní pobyty mla-
dých absolventů vysokých škol (především absol-
ventů teoretických oborů studia), kteří nastupují
k studijním pobytům v rámci zkvalitnění výběru
a přípravy k vědecké výchově pouze u organizací
určených jako školící pracoviště, a studijní pobyty
pracovníků jiných organizací, kteří při zaměstnání
se připravují k získání vědecké hodnosti; tyto pra-
covníky může přijímat ke studijním pobytům každá
19
organizace, která má předpoklady pro to, aby účast-
níkům umožnila obeznámení se s praxí v oboru, po-
skytla možnost experimentálního prověření výsled-
ků vědecké práce apod. (tedy. nejen školící praco-
viště].
U první kategorie sjednává školící pracoviště
na dobu studijního pobytu s absolventem vysoké
školy pracovní poměr a poskytuje mu stipendium.
Odměna ve formě stipendia namísto mzdy je zdů-
vodněna skutečností, že při studijním pobytu nejde
o výkon práce pro organizaci za mzdu. Během stu-
dijního pobytu absolventa vysoké školy je prvotním
hlediskem při ukládání úkolů hledisko výchovné.
Úkoly se mu stanoví v rámci studijního plánu účast-
níka a směřují k přípravě pro přijetí do organizo-
vané vědecké výchovy. Nejde tedy o výkon práce
pro organizaci podle § 111 zákoníku práce. Stipen-
dia nejsou hrazena ze mzdových prostředků organi-
zace. Prostředky na stipendia, stejně jako stipen-
dia účastníků vědecké aspirantury, plánují ústřední
orgány v položkách "Osobní výdaje mimo mzdový
fond".
U druhé kategorie účastníků studijních pobytů
nesjednává s nimi organizace, ve které studijní po-
byt absolvují, pracovní poměr. Stipendium jim po-
skytuje organizace, u níž jsou v pracovním poměru.
Zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí
způsobilosti vědeckých pracovníků -
část čtvrtá
K § 33:
Osnova specifikuje společenské úkoly vědec-
kých pracovníků a zdůrazňuje, že tyto úkoly lze
úspěšně plnit jen při soustavném zvyšování kvali-
fikace, tj. tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.
Výsledky zvyšování kvalifikace se projevují v úspěš-
ném řešení stále náročnějších úkolů rozvoje vědy
a podle jejich výsledků společnost soustavně hod-
notí vědecké pracovníky.
Osnova přesně vymezuje pojem vědeckého pra-
covníka pro oblast zvyšování kvalifikace podle to-
hoto zákona a tím upravuje okruh osob, na které se
část čtvrtá návrhu zákona vztahuje.
Oprava navazuje na úpravu zvyšování kvalifi-
kace platnou pro vědeckopedagogické pracovníky a
pro vědeckotechnické pracovníky. Tím se vytváří
systém dalšího vzdělávání všech tvůrčích pracov-
níků ve vědě, výzkumu a vývoji vycházející ze stej-
ných principů.
K § 34 až 36:
Zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků
probíhá podle plánu a je organicky spjato s jejich
aktivní vědeckou činností obdobně jako je tomu při
výchově nových vědeckých pracovníků.
Oprava vychází ze zásad stanovených pro další
zvyšování kvalifikace pracovníků působících ve vě-
dě, výzkumu a vývoji usnesením předsednictva vlá-
dy ČSSR č. 33/1976.
Ustanovení v § 36 zákona směřuje k tomu, aby
kvalifikační růst každého pracovníka byl podporo-
ván až k dosažení individuálního maxima. Proto se
péče organizací zaměří i na to, aby odborně i mo-
rálně nejvyspělejší vědečtí pracovníci mohli postup-
ně dosáhnout vědecké hodnosti doktora věd zejmé-
na v oblastech pro společnost nejvíce potřebných.
Organizace, které mohou svým pracovníkům ukládat
plnění náročných úkolů, mají umožnit i zpracování
výsledků pracovních úkolů ve formě doktorských
disertačních prací. Návrh zákona dále umožňuje,
aby organizace mohly poskytnout svým pracovní-
kům k dokončení doktorských disertačních prací
pracovní volno s náhradou mzdy, připouštěji-li to
provozní podmínky organizace.
K § 37 až 41:
Proces zvyšování kvalifikace je třeba soustavně
kontrolovat a hodnotit. Účelem hodnocení je jednak
stimulovat pracovníky i organizace k maximálnímu
úsilí, jednak vyvodit pro hodnocené vědecké pracov-
níky příslušně pracovněprávní důsledky. Osnova
přejímá z dosavadní úpravy institut vědeckých kva-
lifikačních stupňů. Stanoví, že vyšší, popř. nejvyšší
vědecký kvalifikační stupeň přiznávají jako dosud
komise ČSAV a SAV po individuálním posouzení.
Tento způsob se provádí již přes dvacet let a v pod-
statě se osvědčil.
Bližší specifikaci kritérií pro přiznání vyššího
a nejvyššího kvalifikačního stupně však ponechává
návrh až prováděcím předpisům, protože v souvis-
losti s rozvojem vědy, techniky a výchovných me-
tod, mohou kritéria podléhat změnám. Komise jsou
povinny při volbě kritérií vycházet z potřeb společ-
nosti a tím trvale uplatňovat princip náročného
výběru.
Kromě přiznávání kvalifikačního stupně osnova
upravuje i nový institut periodických atestací, které
provádějí atestační komise v jednotlivých organi-
zacích v předepsaných obdobích, tedy i tehdy, když
organizace neuvažuje o změně kvalifikačního stupně
vědeckého pracovníka.
Řízení vědecké výchovy a dalšího zvyšování
kvalifikace vědeckých pracovníků -
část pátá
K § 42 až 45:
Podobně jako celá vědecká činnost podřizuje se
i výchova vědeckých pracovníků a další zvyšování
jejich kvalifikace potřebám společnosti a ústředně
přijatým politickým směrnicím. Proto osnova sta-
noví, kterým organizacím přísluší řízení tohoto pro-
cesu. Věcně se předloženým návrhem nic nemění na
dosavadním stavu. Působnost všech ústředních
20
orgánů vyplývající z jiných zákonů není návrhem
osnovy nijak dotčena.
V souladu s dosavadním stavem upravuje se
právně ústřední řízení v této oblasti tak, že přísluší
ČSAV spolu se SÁV ve spolupráci s ústředními orgá-
ny zúčastněnými na procesu výchovy vědeckých
pracovníků a udělování vědeckých hodností.
Obsahem ústředního řízení je společné řešení zá-
sadních koncepčních otázek, metodické řízeni
a zajišťování jednotné praxe. Do rámce ústředního
řízení patří i příprava návrhů právní úpravy v dané
oblasti, což je podrobněji upraveno v ustanoveních
§ 50 a 51 osnovy, kterým se ČSAV spolu se SÁV
dává oprávnění k vydávání obecně závazných před-
pisů.
Při úpravě řízení upravované oblasti doplňují
se úkoly ČSAV a SÁV i působnosti těchto institucí a
dává se ČSAV spolu se SÁV pro oblasti činnosti
upravené navrhovaným zákonem, funkce ústředního
orgánu státní správy. Ustanovení § 43 osnovy je do-
plněním zákona o ČSAV.
Zvláštnost výchovy nových vědeckých pracov-
níků, jakož i skutečnost, že v této oblasti velkou
část výchovy zajišťují ve smyslu zákona č. 19/
1966 Sb., o vysokých školách, vysoké školy, vyža-
duje jednoznačně vyjádřit rozsah působnosti orgá-
nů řídících vysoké školy na straně jedné a ČSAV
i SÁV na straně druhé.
Zdůrazňuje se, že ostatní ústřední orgány, zú-
častněně na procesu výchovy vědeckých pracovní-
ků, plní úkoly spojené s vědeckou výchovou v roz-
sahu své dosavadní působnosti.
Další zvyšování kvalifikace vědeckých pracov-
níků je plně v působnosti příslušných ústředních
orgánů.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná -
část šestá
K § 46 až 49:
Navrhovaná úprava vyplývá z potřeby speciální
dílčí problematiky. Týká se rozvoje tvůrčích schop-
ností mládeže na školách všech stupňů, zejména na
vysokých školách.
Dále se upravuje způsob financování stipendií,
které je pro státní organizace upraveno vyhláškou
FMF č. 153/1975 Sb. Ustanovení § 48 navrhovaného
zákona stanoví, s přihlédnutím k povaze vědecké
výchovy a studijních pobytů, že na rozhodování
v těchto otázkách se nevztahují ustanovení zákona
o správním řízení.
Velmi důležitá je mezinárodní spolupráce ve
vědecké výchově, zejména v rámci RVHP. Budoucí
. vědečtí pracovníci získají mezinárodní rozhled a
naváží pracovní kontakty. Neméně významná je
pomoc našich vědeckých pracovišť při výchově za-
hraničních vědeckých pracovníků, zejména z rozvo-
jových zemí.
Návrh dále podtrhuje význam mezinárodních
dohod o vědecké výchově a rámcových i provádě-
cích plánů. Ustanovení § 51 pak umožňuje speciální
úpravu pro zahraniční účastníky vědecké výchovy
na čs. školících pracovištích.
K § 50 až 54:
Aby se vědecká výchova a další zvyšování kva-
lifikace vědeckých pracovníků uskutečňovaly jed-
notně a v zájmu rozvoje socialistické společnosti, je
nezbytná jednotná úprava procesu v těchto oblas-
tech činnosti.
Ustanovení § 50 až 52 dává ČSAV spolu se SÁV
zákonně zmocnění k vydání prováděcích předpisů
k navrhovanému zákonu, které budou obsahovat
podrobnou úpravu jednotlivých institutů v mezích
nového zákona.
Jde o novou úpravu, kterou umožňuje ustano-
vení či. 83 ústavního zákona o československé fe-
deraci. Působnost ostatních ústředních orgánů
v této oblasti zůstává nezměněna.
K zmocnění podle navrhovaného § 52 nutno
uvést, že jde o pracovněprávní předpisy, které ČSAV
bude vydávat podle § 23 zákoníku práce, v dohodě
s FMPSV a po projednání s ÚRO podle ustanovení
§ 23 odst. 2 zákoníku práce.
Ustanovení § 53 a 54 vyjadřuje zvláštní působ
nost FMNO a FMV, jakož i zvláštnost služebních po-
měrů vojáků, příslušníků SNB a příslušníků Sboru
nápravné výchovy.
K § 55 až 58:
Vzhledem k tomu, že organizovaná vědecká vý-
chova a další zvyšování kvalifikace vědeckých pra-
covníků se již dosud zajišťovaly, je třeba stanovit,
která opatření provedená podle dosud platných
předpisů zůstanou v platnosti i po vydání zákona.
Zároveň se v této části zrušují ty právní normy, kte-
ré budou nahrazeny novou právní úpravou.
V Praze dne 20. dubna 1977
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
StT l-37982-77