Středa 16. listopadu 1977

Rezačka E 280 z NDR - podľa našich rozborov a zistení nejde o nedostatkový dielec a n. p. Agrotechnika vo Zvolene je povinná túto dodávku zaistiť. Rotačná plečka 6 KLX je dodávaná z Maďarska. Súdruhovia k tomu nedodávali práve nože, takže sme boli nútení náhradne zaviesť výrobu u nás. Vyrába ich Agrostroj Jičín, takže sme dodávky zabezpečili do centrálneho skladu, do Agrotechniky do Zvolena a pre rok 1978 sú dodávky zabezpečené podľa potreby.

Čo sa týka Kombajnu E 512 z NDR, súdružka poslankyňa spomenula tiež, strekovacie trysky. V priebehu roku týchto dielcov bol dostatok. Štartérov bol nedostatok, špecializované opravovne uskutočnili renováciu. S NDR musíme dohodnúť ďalšiu nápravu v dodávkach.

Všetci poľnohospodári dobre vedia, že najpálčivejšie miesto v celej tejto sústave, je tu spomínaný kolesový traktor ŠT 180, ktorý je prakticky zložený z dielcov nákladného automobilu LIAZ Škoda. Pokiaľ ide o náhradné dielce k motorickej časti, jedná sa prakticky o motorickú časť totožnú s nákladným automobilom, sme pre rok 1978 dohodli priame zásobovanie náhradnými dielcami pre špecializované opravovne v Mimoni a v Košiciach a budeme musieť zabezpečiť, aby tieto opravovne zabezpečovali najnutnejšie potreby. Pritom aj tam sa to sústreďuje prakticky do dvoch otázok - nedostatku odliatkov zo sivej zliatiny, pretože tam budujeme a na budúci rok dáme do prevádzky prvú časť rekonštruovanej zlievárne a niektorého autopríslušenstva.

Všeobecne by som chcel poznamenať, že práve úzkoprofilové náhradné dielce, o ktorých súdružka poslankyňa hovorila, dodávame v súlade s prijatou koncepciou opravárenstva prednostne do špeciálnych opravovní ŠTS. Z týchto dôvodov sa preto môže vyskytnúť kritika, že niektoré náhradné dielce nie sú. Musíme však existujúce problémy ešte ďalej doriešiť.

Záverom by som chcel, súdružky a súdruhovia, pripomenúť, že tohoročné zberové práce máme prakticky za sebou. Môžeme v súlade s hodnotením Ústrednej zberovej komisie konštatovať, že všetka technika bola maximálne využitá v priebehu zberu, na niektorých miestach sme pracovali aj s rezervami náhradných dielcov a potešiteľné bolo, že sa v podstate zlepšilo aj plnenie náhradných dielcov pre stroje z dovozu. Na rok 1978 pripravujeme ďalšie opatrenia na zlepšenie dodávok sortimentu náhradných dielcov.

Pretože dotaz s. poslankyne sa netýkal automobilov, rád by som len poznamenal, že v nákladných automobiloch i traktoroch plán plníme a samozrejme finálne dodávky môžeme rozdeľovať len do úrovne štátnej bilancie. Obdobne je to aj s niektorými vecami, o ktorých sa tu hovorilo, ako sú napr. nakladače. V Československu vyrábame spolu asi 3 tis. nakladačov. Je pravda, že podstatná časť ide na export a preto treba, aby sme vychádzali z celkových limitov, ktoré pre poľnohospodárstvo môžeme dodať. Treba však povedať, že ani tie s troje, ktoré máme na sklade, nie sú odčerpávané, a to v značnom množstve, pre nedostatok limitov jednotlivých JRD a štátnych majetkov. Samozrejme ďalšie dodávky by išli nad tieto limity na úkor iného užitia, či už v národnom hospodárstve, alebo v exporte.

Chcem vás teda ubezpečiť, že v roku 1978 sa situácia nemôže zhoršiť, ale len zlepšiť, práve v dodávkach náhradných dielcov, ktorá bude ešte na lepšej úrovni ako bola v tomto roku. Chceme ďalej veľmi pružne reagovať na sezónne práce, aj keď tu ešte budú mnohé problémy a nedostatky, či už ide o nedostatok niektorých bateriek, ako sa to prejavilo v lete, čo sme museli nárazovo riešiť, i nedostatky niektorých sortimentov pneumatík. Došli sme však tak ďaleko, že u týchto úzkoprofilových položiek som musel so súdruhom Hůlom, hľadať cesty a metódy, ako predísť tomu, aby sa nám neopakovali niektoré takéto nárazové problémy a nedostatky. Máme tu pripravený názor i určitú rezervu, ako prípadne takéto veci riešiť.

Prosil by som vás, súdruhov poslancov, ktorí v tejto oblasti pracujete, o spoluprácu práve i v oblasti ďalšieho prehĺbenia činnosti opravárenstva, o spoluprácu štátnych majetkov a JRD, aby sme mohli reagovať na niektoré nedostatky, ale súčasne aj o to, aby ste viedli pracovníkov v tej to oblasti k vysokej starostlivosti a ošetrovaniu strojov, čo povedie k efektívnejšiemu využitiu mechanizácie a nižšej spotrebe náhradných dielcov. Ďakujem vám za pozornosť.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi súdruhovi Bahylovi za odpoveď.

Pýtam sa súdružky Kolesárovej, či súhlasí s odpoveďou. (Poslankyně M. Kolesárová: Ano.) Ďakujem. Teraz prosím o slovo súdruha ministra Nágra.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR J. Nágr: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych odpověděl na dotaz soudruha poslance Štáfka. Šestá pětiletka ukládá zvýšit proti skutečnosti roku 1975 hrubou potravinářskou výrobu o 20%, dodávky pro vnitřní trh o 19,5% a odbyt pro vývoz zhruba o jednu čtvrtinu. Opatření k zabezpečení těchto náročných úkolů opíráme především o další racionalizaci výroby, práce i řízení a posilování materiálně technické základny. Využíváme přitom výsledků a zkušeností získaných v průběhu 5. pětiletky, kdy se plán rozhodujících investičních akci v potravinářském průmyslu pro špatné dodavatelské zajištění i opožďující se investiční přípravu nepodařilo v plném rozsahu splnit. A počítáme tedy i do budoucna s tím, že kromě nápravy na tomto úseku budeme řešit situaci i cestou modernizací, rekonstrukcí, obměnou technologických zařízení a jinými možnostmi, které umožňují využít stávající výrobní fond. Důležitým předpokladem pro zvládnutí programu dalšího rozvoje výroby potravin je vzhledem k značné opotřebovanosti základních fondů, jak správně uvedl soudruh poslanec Štáfek, realizace nové investiční výstavby.

Chtěl bych vás informovat, že zdroje našeho hospodářství umožňují proinvestovat do potravinářského průmyslu v období 6. pětiletky celkem 19,5 mld Kčs, z nichž připadá na stavební práce 7 mld 200 mil. Kčs, na stroje a zařízení 12 mld 300 mil. Kčs.

Ve spolupráci s dodavateli staveb, technologických zařízení a strojů vytváříme podmínky pro to, aby byla podle plánu v letech 1976-1980 dokončena výstavba 13 masokombinátů, 8 mlékáren a sušáren mléka, 3 sladoven a 3 mrazíren a dalších 13 velkých závodů pro jiné výrobní úseky.

K rozhodujícím úkolům patří především uvést postupně v plánovaných termínech do provozu kapacity na zpracování 278 tis. tun masa v jateční úpravě, 209 tis. tun výrobků z masa, 81 tis. tun sladu a více než 1,6 mld litrů mléka.

Chtěl bych vás informovat, že v letošním roce se nám podaří po dlouhé době investiční výstavbu v potravinářském průmyslu, pokud jde o akce s rozpočtovými náklady nad 2 mil. Kčs, nejen splnit, ale i překročit. Zvyšování efektivnosti investiční výstavby zabezpečujeme posuzováním rozhodujících investičních akcí, jejich účelného územního rozmisťování ve vazbách na zemědělskou výrobu i odbytové možnosti a stanovením priorit na úrovni ministerstev zemědělství a výživy a u zvlášť významných staveb na úrovni vlád. Celkové investiční zdroje dávají při včasné a dokonalé investiční přípravě a zabezpečení dodavatelských prací základní kapacitní předpoklady pro zvládnutí zvyšujících se výrobních úkolů v souladu s růstem surovinové základny. Jsme si vědomi, že větší pozornost, než tomu bylo až doposud, bude nutno věnovat nejen včasnému zahajování akcí, ale zejména uvádění kapacit včas do plného provozu.

Přesto se však ani v roce 1980 na některých úsecích potravinářského průmyslu zcela nevypořádáme s jistou napjatostí mezi potřebou základních fondů a plánovanými objemy výroby. Překonávání těchto problémů vyžaduje vynakládat prostředky i na plánované stavební investice, stroje a zařízení a jít opět cestou modernizací, rekonstrukcí, obměny technologických zařízení, tak jak tomu bylo v celém průběhu 5. pětiletky.

Obdobně jako jiné hospodářské úseky má i potravinářský průmysl, zejména s ohledem na zvyšující se objemy zpracovávaných surovin a rozvoj finálních výrobků přímo do obchodní sítě, velmi značné problémy s obnovou a rozšiřováním dopravního parku. V důsledku postupující koncentrace a specializace zemědělské prvovýroby zejména stoupá potřeba velkoobjemových a speciálních přepravníků. Soustřeďujeme proto pozornost především na doplnění autoparku velkokapacitními mrazírenskými přepravníky. Chtěl bych informovat, že v letošním roce plán dodávek bude překročen zhruba o 10 kusů - a dále velkokapacitními cisternami na přepravu mléka k dořešení celkové skladby autoparku pro zlepšení rozvozu potravinářského zboží.

V poslední době se postupně daří zvyšovat i dodávky tradičních i nových druhů obalových materiálů - např. ze skla, plechu, umělých hmot - a částečně se zlepšuje i jejich kvalita. Dobrých výsledků dosahujeme při rozšiřování výroby obalů v rámci samotného potravinářského průmyslu, tedy obalů vyráběných naší organizací Strojobal, a to především pro naši vlastní potřebu, a pokud jde o umělá střeva typu CUTISIN, o kterých soudruh poslanec Štáfek hovořil, tedy i pro export. Není bez zajímavosti, že budeme v krátké době uvádět do provozu druhý závod na výrobu CUTISINŮ v Sovětském svazu. Přesto, jak bylo upozorněno v dotazu s. poslance Štáfka, máme i na tomto úseku mnoho otevřených problémů a věnujeme jim proto v současné době v součinnosti s výrobci a dodavateli obalových materiálů a technologických zařízení prvořadou pozornost. K vytvoření podmínek pro rychlejší realizaci rozvojových programů především malospotřebitelského balení výrobků a průmyslové výroby polotovarů a hotových jídel, kde tato problematika vystupuje zvlášť výrazně do popředí.

Přes všechny tyto problémy bych chtěl vyslovit přesvědčení, že vládou i ministerstvy přijímaná opatření i přístup k jejich zabezpečení podnikovou sférou vytváří celkem reálné předpoklady pro splnění hlavních úkolů, vyplývajících z XV. sjezdu Komunistické strany Československa a jejího sedmého plenárního zasedání, v této pětiletce, pro zajištění dalšího rozvoje výroby potravin po roce 1980. Děkuji za pozornost.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi Nágravi.

Pýtam sa poslanca Štáfka, či je spokojný s odpoveďou? (Poslanec V. Štáfek: Ano.) Ďakujem.

Teraz sa o slovo prihlásil podpredseda vlády s. Rohlíček.

Místopředseda vlády ČSSR R. Rohlíček: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia, k otázke poslanca Sedláčka treba vari povedať, že pochopiteľne všetky vyspelé kapitalistické štáty a ich poľnohospodárov nie je možné posudzovať ako jednoliatu spoločenskú vrstvu, ale ide v poľnohospodárstve o niekoľko skupín, triedne a ekonomicky hlboko diferencovaných. V ňom životné istoty predovšetkým maloroľníkov, sú v súčasnom kapitalistickom svete veľmi labilné. Naviac tu prebieha proces koncentrácie, ktorý opäť sa veľmi nemilosrdne týka predovšetkým drobných poľnohospodárov.

Je možné na celom rade konkrétnych údajov doložiť, ako sa postupne zhoršuje životná úroveň a sociálne postavenie roľníkov v kapitalistickom svete. Tak napríklad za posledné roky značne zosilnel proces prenikania agrárnych monopolov do poľnohospodárstva západnej Európy. Také medzinárodné monopoly, ako Nestlé, Unilever a ďalšie, ťažia z relatívnej zaostalosti poľnohospodárstva, z malovýrobnej štruktúry roľníckych hospodárstiev a z ich nevýhodného postavenia na trhu a tým si zvyšujú svoje zisky. Štátny intervencionalizmus, proklamovaný ako politika uskutočňovaná v prospech roľníctva, v skutočnosti chráni záujmy bohatých výrobcov, a nie je v stave, ako dokazujú čísla, zabrániť prenikaniu monopolov do poľnohospodárstva. Ohromné množstvo malých roľníkov preto nemôže obstáť v konkurencii s veľkými kapitalistickými podnikmi, prakticky je likvidované a vstupuje do stavu proletariátu, alebo nezamestnaných. Tak napríklad v NSR za povojnové obdobie znížil sa týmto spôsobom počet roľníckych hospodárstiev o 50%, vo Francii o 60% a v celom rade európskych krajín ešte vyššími podielmi.

Zhoršovanie situácie roľníkov a farmárov v podmienkach hospodárskej krízy a inflácie je zvlášť viditeľné na raste ich zadĺženosti. Napríklad v NSR hypotečná zadĺženosť roľníkov sa od roku 1948 zvýšila do roku 1976 šesťkrát a dosiahla sumy 32 mld DM, čo predstavuje takmer štvrtinu štátneho rozpočtu NSR. Znižujú sa ďalej reálne dôchodky roľníkov a zhoršujú sa í reprodukčné možnosti ich hospodárstiev, ktoré rovnako ako technická inovácia, môže sa uskutočňovať iba za cenu ďalšieho a nového zadĺženia.

Pre milióny roľníkov kapitalistických krajín stal sa boj proti nadvládnym monopolom ich existenčnou otázkou. Preto vystupujú stále aktívnejšie na obranu svojej existencie. V posledných rokoch sme v západnej Európe stále častejšie svedkami roľníckych protestných akcií, vystúpení, napríklad dorábateľov vína vo Francii, bezzemkov v Taliansku a v ďalších západoeurópskych krajinách. Boj poľnohospodárov, najmä malovýrobcov v tejto oblasti je však prirodzene nerovný. Proces kapitalistickej koncentrácie neustáva a rovnako tak neustáva zbedačovanie a proletarizácia roľníctva.

S cieľom integračnej politiky EHS je v súčasnej dobe vytvorenie spoločného poľnohospodárskeho trhu. Tento sa však vyznačuje značnou nerovnováhou spôsobenou predovšetkým v rozdielnom tempe hospodárskeho rozvoja jednotlivých členských štátov EHS, kde silné štáty, ako NSR, Francúzsko a Veľká Británia a časť Talianska, snažia sa a presadzujú svoje záujmy na úkor slabších. Prejavuje sa to napríklad veľmi konkrétne stanovením nákupných cien poľnohospodárskych výrobkov na tento rok, inflácia, nízke tempo rastu poľnohospodárskej výroby, ako aj dôsledky minuloročného sucha nútila poľnohospodárov, aby požadovali vyššie nákupné ceny než v minulosti. Avšak komisia európskych spoločenstiev navrhuje zvýšenie cien v podstatne nižšom rozsahu. Jednotlivé krajiny presadzujú zvýšenie predovšetkým svojich produktov. Belgicko a Nizozemsko mliečnych výrobkov, Taliansko ovocia, zeleniny a vína, Francúzsko a Dánsko podporujú návrhy komisie európskych spoločenstiev, zatiaľ čo Veľká Británia požaduje zachovať doterajšiu úroveň cien, obdobne ako Nemecká spolková republika.

Výsledkom tohto boja sú nedokonalé kompromisy, na ktoré opäť prirodzene doplácajú predovšetkým farmári a ostatní drobní výrobcovia poľnohospodárskej produkcie.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP