Po druhé - v oblasti riadenia vysokých škôl navrhovaný zákon vychádza z princípu demokratického centralizmu, teda z princípu, ktorý sa uplatňuje v riadení celej našej spoločnosti. V súlade s tým sa zvyšuje právomoc a zodpovednosť ministrov a ministerstiev školstva za riadenie vysokých škôl a presnejšie sa stanovujú práva, povinnosti a zodpovednosť rektorov a dekanov v ich riadiacej činnosti. Celkove sa zvyšuje postavenie a úloha vysokej školy, a tým aj práva, povinnosti a zodpovednosť rektorov za chod pedagogickej, vedeckovýskumnej i hospodársko-organizačnej činnosti celej vysokej školy.

Rektori a dekani sa vo svojej činnosti i naďalej budú opierať o vedecké a umelecké rady ako svoje poradné a iniciatívne orgány.

Zákon ďalej zabezpečuje účasť fakultných a vysokoškolských organizácií, učiteľov a študentov, ROH a ZSM na riadení vysokých škôl.

Funkcionári vysokých škôl budú menovaní na päť rokov a môžu byť, ak sa v práci osvedčia, menovaní i na ďalšie funkčné obdobia.

Rektorov, tak ako doteraz, bude menovať prezident republiky, prorektorov a dekanov ministri školstva a prodekanov rektori vysokých škôl.

Návrh zákona po novom stanovuje postavenie rektorátu a kvestora ako výkonných orgánov rektora pre hospodársku a administratívnu činnosť. Vysokoškolskí funkcionári budú sa tak môcť venovať predovšetkým výchovno-vzdelávaciemu procesu a zabezpečovaniu vedeckovýskumnej činnosti na vysokých školách.

Po tretie k významným zmenám oproti doterajšiemu, zákon dochádza v stanovení obsahu, organizácie a foriem výchovno-vzdelávacej činnosti vysokých škôl.

Sústava študijných odborov a dĺžka štúdia bude sa stanovovať nariadením vlády ČSSR. Doteraz tieto otázky boli v kompetencii ministerstiev školstva.

Schvaľovanie študijných programov patrilo podľa doterajšieho zákona do kompetencie dekanov fakúlt. Podľa nového zákona študijné programy budú schvaľovať na návrh fakúlt ministerstvá školstva.

Uplatnenie týchto zásad v praktickom riadení vysokých škôl má neobyčajný význam. Umožňuje lepšie plánovať nomenklatúru študijných odborov v súlade s potrebami spoločnosti a zamedzí ich živelnému vznikaniu alebo drobeniu podľa predstáv jednotlivých katedier, fakúlt či vysokých škôl, respektíve iných rezortov. Vytvára ďalej predpoklady na účinnejšie rozmiestňovanie študijných odborov na vysokých školách totožného či príbuzného zamerania a tým aj na účelnejšie rozmiestňovanie vedecko-pedagogických pracovníkov v záujme zabezpečenia vysokej úrovne výchovy a vzdelávania. Zabezpečuje tým i jednotnosť nárokov a kritérií na rozsah a obsah štúdia i kvalitu absolventov rovnakých študijných odborov na rôznych fakultách. Zároveň sa vytvárajú podmienky pre kontrolu a hodnotenie úrovne pedagogického procesu na jednotlivých fakultách a vysokých školách.

Na vysokých školách máme stále nedostatok učebníc a učebných pomôcok pre poslucháčov. Navrhovaný zákon vytvára predpoklady, aby príprava kvalitných učebníc mohla sa cieľavedomejšie tak na úrovni republík, ako aj celoštátne plánovať a aby na ich tvorbe sa mohli zúčastňovať najkvalifikovanejšie teamy odborníkov z celej republiky.

Počas prípravy návrhu zákona o vysokých školách veľkú pozornosť vyvolala otázka spôsobu ukončovania vysokoškolského štúdia a udeľovanie titulov. Intenzita záujmu o tieto otázky je pochopiteľná už aj pre to, že doterajšie zákony ich riešili nedôsledne a v niektorých smeroch úplne protichodne. Tak napríklad zákon z roku 1953 zrušil všetky tituly a zaviedol nové označenie promovaný lekár, právnik, pedagóg atd. Zákon č. 19 z roku 1966 sa opäť vrátil k pôvodným titulom, ale právo udeľovať tituly nedal všetkým vysokým školám a fakultám.

Presne neboli stanovené najmä podmienky a kritériá na udelenie titulov na vysokých školách univerzitného smeru. O to pestrejšia bola potom prax na jednotlivých fakultách.

Predložený návrh zákona o vysokých školách tieto nedostatky odstraňuje. V podstate vychádza z doterajších zásad o ukončovaní vysokoškolského štúdia, ale zároveň zakotvuje jednotný postup a kritériá na udeľovanie titulov. Na všetkých fakultách, s výnimkou fakúlt lekárskych a veterinárskych, vysokoškolské štúdium sa bude ukončovať jednotne štátnou záverečnou skúškou pozostávajúcou z obhajoby diplomovej práce a ústnych skúšok. Štúdium na lekárskych a veterinárskych fakultách bude sa povinne ukončovať štátnou rigoróznou skúškou. Táto výnimka je zdôvodnená nárokmi, tradíciami a praxou, ktorá sa uplatňovala a uplatňuje u nás, i vo väčšine štátov v oblasti medicínskeho štúdia.

Vysoké školy a fakulty technického, ekonomického a poľnohospodárskeho smeru budú tak ako doteraz udeľovať tradične tituly "inžinier" po zložení štátnej záverečnej skúšky. Fakulty univerzitného smeru budú udeľovať titul "doktor" až po zložení štátnej rigoróznej skúšky. Na vysokých školách umeleckých sa na doterajšej praxi nič nemení.

Toto riešenie vychádza z tradícií československých vysokých škôl a zaužívaných zvyklostí vo svete. Avšak významnou zmenou pri udeľovaní titulu "doktor" na univerzitách je to, že toto právo budú mať všetky fakulty univerzitného smeru, že podmienky a kritériá na štátne rigorózne skúšky budú určené jednotné, a to vládnym nariadením, a spôsob rigorózneho pokračovania bude racionálnejší ako doterajší. Absolventi univerzít budú mať možnosť sa na rigorózne skúšky prihlásiť hneď po zložení štátnej záverečnej skúšky, alebo neskôr.

Významnou zmenou v predloženom návrhu zákona, pokiaľ ide o udeľovanie titulu "doktor" je ďalej to, že na vysokých školách univerzitného smeru možno priznať tento titul tzv. skráteným rigoróznym pokračovaním po zložení štátnej záverečnej skúšky tým absolventom, ktorí počas celého štúdia na vysokej škole dosahovali výborné študijné výsledky, vykonali štátnu záverečnú skúšku s výborným prospechom a absolvovali štúdium s vyznamenaním. Toto opatrenie má pôsobiť ako významný stimulačný faktor na dosahovanie čo najlepších študijných výsledkov.

Titul "doktor" budú môcť získať aj tí absolventi vysokých škôl, ktorí ukončili štúdium podľa doteraz platných zákonov a predpisov. Podmienky stanoví vládne nariadenie o ukončovaní vysokoškolského štúdia a štátnych rigoróznych skúškach, návrh ktorého sme vám pre informáciu predložili.

Po štvrté navrhovaný zákon vytvára priaznivejšie podmienky na lepšie a efektnejšie využitie vedeckovýskumnej kapacity vysokých škôl, prehĺbenie spolupráce medzi akadémiami vied a rezortnými výskumnými ústavmi i na upevnenie spolupráce vysokých škôl s praxou.

Zákon tu má na zreteli potrebu hlbšej integrácie a efektívnejšie využívanie všetkých duchovných síl a materiálnych prostriedkov vysokých škôl a vedeckovýskumných inštitúcií pre rozvoj vedeckého bádania a technického pokroku slúžiaceho potrebám celej spoločnosti. Vo vzťahu vysokých škôl a praxe ide zasa o presadenie vzájomne prospešnej spolupráce, ktorá vysokým školám umožní lepšie plniť ich výchovno-vzdelávacie poslanie a praxi zase využiť fond poznania vysokých škôl na riešenie úloh, na ktoré už sama nestačí.

Po piate návrh nového zákona o vysokých školách upresňuje kategórie pracovníkov vysokých škôl a pokiaľ ide o vedecko-pedagogické tituly zavádza jedine označenie profesor oproti doterajším titulom riadny a mimoriadny profesor. Po novom rieši získavanie vedecko-pedagogických a umelecko-pedagogických titulov najmä v tom, že vytvára lepšie podmienky pre to, aby na vysokých školách mohli pôsobiť vynikajúci odborníci z praxe a vedeckovýskumných pracovísk. Pritom nároky na získanie vedecko-pedagogických titulov sa neznižujú. Aj naďalej jednou zo základných požiadaviek na získanie docentúry bude vedecká hodnosť kandidát vied a na získanie profesúry doktor vied. Ak však odborník, ktorý preukázal iným spôsobom vedeckú spôsobilosť, napríklad tým, že vytvoril spoločensky významné práce, má potrebnú prax a schopnosť pedagogicky pracovať, zákon dáva vysokým školám možnosť udeliť mu titul docenta alebo profesora aj bez formálneho získania vedeckej hodnosti.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, predložený návrh zákona o vysokých školách, podľa názoru vlády ČSSR, vytvára všetky predpoklady pre to, aby sa vysoké školy pod vedením Komunistickej strany Československa, ako vedúcej sily našej spoločnosti, ďalej úspešne rozvíjali a aby sa zvyšovala úroveň ich práce v súlade s potrebami budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti s vedecko-technickým pokrokom.

Dovoľte mi, aby som sa úprimne poďakoval všetkým, ktorí sa aktívne zúčastnili na jeho príprave a aby som vám, poslancom, vyjadril hlbokú vďaku za pomoc, ktorú ste nám v tejto práci poskytli.

V mene vlády ČSSR odporúčam Federálnemu zhromaždeniu vládny návrh zákona o vysokých školách schváliť.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem podpredsedovi vlády ČSSR súdruhovi Lúčanovi za odôvodnenie vládneho návrhu.

Návrh zákona bol prikázaný na prerokovanie všetkým výborom snemovní okrem mandátových a imunitných.

Za výbory Snemovne ľudu bol poverený funkciou spoločného spravodajcu predseda výboru ústavnoprávneho poslanec Zdeněk Češka a za výbory Snemovne národov členka výboru kultúrneho poslankyňa Nina Lefflerová.

Prosím najskôr predsedu Výboru ústavnoprávneho Snemovne ľudu poslanca Zdeňka Češku, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslance Z. Češka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, právem vzpomněl místopředseda vlády ČSSR s. Lúčan, když odůvodňoval vládní návrh zákona o vysokých školách, bohatých tradic československého vysokého školství.

Jak Univerzita Karlova, která náleží k nejstarším univerzitám ve světě, i ostatní československé vysoké školy sehrály mimořádně závažnou roli v rozvoji vzdělanosti našeho lidu a získaly si mezinárodní uznání pro svůj přínos ke světovému pokroku. Nikdy v historii však nezaznamenalo československé vysoké školství takový rozmach, jako v socialistickém společenském zřízení. Naše socialistická společnost si je plně vědoma významu vysokých škol pro svůj další vývoj, poskytuje jim všestrannou podporu, ale staví před ně rovněž naléhavé a odpovědné úkoly. Vysoké školy hrají a budou hrát závažnou roli při budování rozvinuté socialistické společnosti v naší zemi, a to jak přípravou nové socialistické inteligence, tak svou vědeckovýzkumnou činností. Je totiž pro vysoké školy charakteristické, že jsou nejen pedagogickými, ale též vědeckovýzkumnými a kulturními institucemi a že činnost výchovně vzdělávací je v nich těsně spjata s činností vědeckovýzkumnou, popřípadě uměleckou, v nichž má výchovně vzdělávací činnost na vysokých školách nevysychající pramen živé vody.

Poslání našich vysokých škol v současné i budoucí době je zvýrazněno též tím, jaký význam přikládáme z hlediska dalšího úspěšného rozvoje naši společnosti vědeckotechnickému pokroku. Stačí se v tomto směru odvolat na zprávu, kterou včera podával, pokud jde o plnění vládního programu, našemu Federálnímu shromáždění předseda vlády Československé socialistické republiky s. Štrougal.

Uvedenému poslání vysokých škol musí ovšem odpovídat jejich adekvátní právní úprava. Protože dosavadní právní úprava nesplňuje tento požadavek, přikročilo se k přípravě úpravy nové a výsledkem této přípravy je vládou Československé socialistické republiky předložený a oběma našimi sněmovnami dnes projednávaný návrh zákona o vysokých školách.

Je dobře známo, že se vysoké školy těší mimořádné pozornosti vrcholných stranických i státních orgánů. Svědčí o tom již několikrát vzpomínané dokumenty: "Projekt dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy" a "Úkoly vysokých škol po XV. sjezdu KSČ", ale také soustavná péče o realizaci těchto dokumentů. Je to zcela pochopitelné. Veškerá výchovně vzdělávací a vědeckovýzkumná činnost vysokých škol musí být orientována na aktuální i perspektivní úkoly společnosti a tomu musí odpovídat též obsah a forma této činnosti. Ukázala se proto nutnost takové úpravy řízení vysokých škol, které by umožnilo plné využití jejich vědeckého potenciálu, a zabezpečila další harmonický i dynamický rozvoj vysokých škol v souladu se zájmy a potřebami celé společnosti. Proto má právem být při uplatňování principu demokratického centralismu posíleno ústřední řízení vysokých škol ze strany vrcholných orgánů školské správy ministerstev školství, jež mohou nejlépe zabezpečit uplatnění jednotné celostátní politiky na úseku vysokých škol.

Nový vysokoškolský zákon, jehož návrh projednáváme, představuje dovršení přestavby celého školského systému Československé socialistické republiky, jehož jsou vysoké školy nejvyšším článkem.

Je mnoho kladů, které přináší nová právní úprava ve srovnání s úpravou dosavadní. Vedle vzpomenutého již upevnění řízení vysokých škol, které je jediným možným řešením, má-li být činnost našich vysokých škol soustředěna na nejangažovanější a společensky nejzávažnější úkoly, uvádím namátkou: realizaci požadavku úzkého sepětí vysokých škol s praxí, a to jak pokud jde o jejich pedagogickou, tak i vědeckovýzkumnou činnost; prohloubení řídící pravomoci, ale i zvýšení odpovědnosti funkcionářů vysokých škol, a to až po vedoucí kateder; jasné vymezení povinností učitelů vysokých škol a v souvislosti s tím zjednodušení procesu jmenování profesorů a docentů bez snížení nároku na jejich odbornou i politickou úroveň; podrobné vymezení práv a povinností studentů, včetně upevnění studijní kázně při zachování prostoru pro rozvoj samostatné tvůrčí činnosti studentů; zavedení nových progresívních forem studia, jaké představuje například mezioborové studium atd.

Příprava nového zákona o vysokých školách se právem těšila mimořádné pozornosti orgánů Federálního shromáždění i jednotlivých poslanců. Projevilo se to již při projednávání zásad nové úpravy, k nímž byla ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů vznesena řada připomínek, doporučení a podnětů. Ty také byly v naprosté většině akceptovány a vyjádřeny buď přímo v navrhovaném textu zákona nebo budou obsaženy v prováděcích předpisech. Mám tu na mysli např. stanovení pevného pětiletého funkčního období funkcionářů vysokých škol, zpřesnění úpravy přijímacího řízení, stanovení začátku a konce školního roku přímo v zákoně a jiné. Vládní návrh obsahuje i některé úpravy, které nebyly obsaženy v zásadách (např. pokud jde o ústavy marxismu-leninismu), avšak tyto úpravy jsou jen na prospěch komplexnímu pojetí vysokých škol v navrhovaném zákoně a výbory je pří projednávání vládního návrhu oprávněně přijaly.

Vládní návrh zákona o vysokých školách projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů kromě výborů mandátových a imunitních. Ve všech výborech proběhla živá rozprava a poslankyně a poslanci přišli, a to též po projednání věcí s občany ve volebních obvodech, s celou řadou poznatků a podnětů k co nejdokonalejší zákonné úpravě našeho vysokého školství. Je třeba konstatovat, že mezi připomínkami a podněty nebyly podstatnější rozpory a že připomínky a podněty výborů obou sněmoven Federálního shromáždění se v hlavních rysech shodovaly s obdobnými připomínkami a doporučeními České národní rady a Slovenské národní rady.

Ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů projednaly vládní návrh zákona o vysokých školách jako poslední a zabývaly se všemi v ostatních výborech uplatněnými připomínkami a podněty. Naprostá jejich většina je obsažena ve společné zprávě všech výborů, kterou jste obdrželi a kterou máte, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, k dispozici. Pokud nebylo možné některé připomínky či podněty z různých důvodů přijmout, bylo to na zasedání ústavně právních výborů vysvětleno.

Ve společné zprávě navržené úpravy a doplňky textu vládního návrhu zákona o vysokých školách směřují ke zkvalitnění tohoto textu, k jeho lepší srozumitelnosti, k náležité přehlednosti nové zákonné úpravy a k odstranění možností dvojího či několikerého výkladu. Navržené změny mají napomoci k uskutečnění předpokládaného účelu nového zákona o vysokých školách, kterým je takové usměrnění činnosti vysokých škol a života na nich, aby se tyto výchovně vzdělávací i vědeckovýzkumné popř. kulturně politické instituce zdárně vyrovnaly se svými závazky, jež mají vůči socialistické společnosti, především pak s úkolem připravit takové absolventy, kteří by se vyznačovali vysokou odbornou a ideologickou úrovní a byli příkladnými občany našeho státu.