Právě z těchto hledisek se snažíme o včasnou a kvalitní přípravu návrhu sedmé pětiletky. Vůdčí myšlenka těchto prací spočívá v kontinuitě hlavního cíle - zabezpečit další vyvážený růst hmotné a kulturní úrovně našich občanů a posílení jejich sociálních jistot. Je samozřejmé, že dynamika životní úrovně může být úměrná tomu, jak se nám bude dařit rozvíjet výrobní síly a urychlovat efektivnost celkového hospodářského a sociálního růstu.

Vycházíme z toho, že přírůstek národního důchodu musíme dosáhnout při podstatně nižší náročnosti na měrnou spotřebu energie, surovin a materiálů i s maximálním růstem produktivity práce, protože přírůstek pracovních sil bude v příštím pětiletí nejnižší ze všech dosavadních pětiletek. Nemůžeme také připustit, aby předpokládaný růst výroby byl provázen neúměrnými nároky na investice.

Dnešní úvahy resortů zatím překračují reálné zdroje na investiční výstavbu v sedmé pětiletce téměř o čtvrtinu. Navíc jsou provázeny přemrštěnými požadavky na pracovní síly, které prostě nejsou k dispozici, a nepočítají s potřebnou efektivností mezinárodní směny. Ve svém souhrnu jsou tyto návrhy naprosto nepřijatelné.

V celkovém rozsahu investic je třeba zvýšit podíl prostředků určených k rekonstrukci a modernizaci výrobně technické základny. Investice musí přinášet výrazně vyšší efekt, než je tomu dnes. Strukturální změny nezbytně vyžadují prohlubovat koncentraci a specializaci výroby, zužovat sortiment cestou intenzivnějšího zapojení zpracovatelského průmyslu do ekonomické integrace, zvýšit kooperaci i s nesocialistickými zeměmi, promyšleně, ale rozhodně využívat licencí tam, kde to přináší výrazný pokrok.

Příprava návrhu sedmé pětiletky vyžaduje nové netradiční přístupy. Ekonomické procesy se pochopitelně nedají měnit ze dne na den, ale příští pětiletka musí znamenat výrazný pokrok v dosahovaném tempu efektivnosti. Přitom nemůžeme tyto cíle jen vyhlašovat, deklarovat, ale jejích splnitelnost musíme podporovat novými důkladně promyšlenými a konkrétně rozpracovanými opatřeními. Všechny nás tedy při přípravě sedmé pětiletky očekává ještě mnoho složité práce jak na úrovni podniků a výrobních hospodářských jednotek, tak zejména v centru, kde rozhodování o těchto otázkách určuje základní předpoklady pro dosažení vyšší výkonnosti naší ekonomiky.

Ze stručné charakteristiky úkolů, soudružky a soudruzi poslanci, o kterých uvažujeme pro sedmou pětiletku, zcela jasně vyplývá společenská závažnost i obtížnost nejbližších let. Neváhám říci, že dobrou výchozí základnu pro naše příští smělé rozvojové záměry může vytvořit jen důsledné naplnění všech cílů, které pro šestou pětiletku stanovil XV. sjezd strany. A právě na to musíme v duchu březnového zasedání ústředního výboru strany koncentrovat všechny své síly a prostředky.

Stranou pozornosti federální vlády samozřejmě nezůstávají ani otázky spojené s rozvojem obou národních republik a těch oblastí, kam především soustřeďujeme síly a značné prostředky, tj. do Prahy, Bratislavy a do Severočeského kraje.

Rychlejší rozvoj průmyslové, stavební i zemědělské výroby v Slovenské socialistické republice provázený vyšším tempem růstu investiční výstavby vytváří pro současnost i pro příští léta příznivé podmínky k tomu, aby se lépe využily dané možnosti a aby se zvyšoval podíl Slovenska na tvorbě celospolečenských zdrojů.

Tento proces bude pokračovat i ve zbývajících letech pětiletky s tím, že na Slovensku počítáme s dalším přírůstkem pracovních sil i vyššími tempy produktivity práce.

Pokud jde o Prahu, koncentrace investiční výstavby je tu vskutku nebývalá. Na jejím území je v současné době rozestavěno téměř 600 staveb s rozpočtovými náklady nad 2 mil. Kčs. Tato skutečnost se samozřejmě promítá do denního života Pražanů, přináší různé nepříjemnosti a velké obtíže.

Jestliže však vycházíme z toho, co se v Praze v nejbližších letech musí vykonat, nelze, bohužel, v dohledné době předpokládat podstatnější ulehčení životních podmínek.

Zdaleka ne všechny problémy v hlavním městě ovšem vyplývají ze samotné jeho výstavby a přestavby. Víme přece, že mnohé obtíže mají svůj původ v nízké úrovni koordinace a řízení prací, že mají svůj původ i v nepořádcích a nedostatečné disciplíně u investorů, dodavatelů, u stavebních organizací.

Spolu s vládou České socialistické republiky a městskými orgány usilujeme o pevnější a cílevědomější řízení výstavby, jejím plánováním počínaje a předávacím řízením konče. Velmi často se již ve fázi investorské, územní a projektové přípravy začínají hromadit neopodstatněné skluzy, které pak zpravidla provázejí stavbu až do jejího dokončení. To všechno pak se promítá do vyšších nákladů, komplikuje zbytečně život Pražanů i prácí dodavatelských, zejména mimopražských organizací, které hlavnímu městu vypomáhají svými kapacitami.

Za vážnou považujeme situaci v dopravě. Je jisté, že například nová linka metra i otevření další části severojižní magistrály se projeví příznivě. Vedle toho je však třeba urychleně podniknout opatření ke zlepšení kvality tramvajové a autobusové dopravy, průjezdnosti Prahy pro automobilovou dopravu, i když je to v současných podmínkách značně obtížné, ale určité možnosti zde jsou, řešení problému parkování a řady dalších otázek, které jsou předmětem oprávněných stížností občanů i návštěvníků.

Praha stále zápasí s citelným nedostatkem pracovních sil. Přijali jsme opatření zvýhodňující ty, kteří sem přicházejí posílit některá výrobní odvětví a obory. Považujeme však za potřebné zdůraznit, že pražské závody musí za účinnější pomoci příslušných ministerstev podstatně přidat v úsilí o modernizaci a racionalizaci a chybějící pracovní síly ve větší míře nahrazovat technikou. Rovněž vnitroresortní přesuny pracovníků do Prahy musí přinášet větší výsledky.

Rozsáhlý program investiční výstavby zvládáme i v hlavním městě SSR, v Bratislavě. V minulém roce šlo především o dokončení společensky důležitých staveb. V plné šíři se však tento záměr realizovat nepodařilo. I zde bude třeba zvýšenou pozornost věnovat zejména dodržování schválených harmonogramů a důsledně uplatňovat zásady pro zahajování nových staveb.

V bytové výstavbě byl sice v Bratislavě plán překročen, málo uspokojivý je však stav v její komplexní a technické vybavenosti. Také stupeň rozestavěnosti ke konci minulého roku ukazuje, že odevzdávání nových bytů se v Bratislavě letos opět soustředí do pozdějších měsíců.

Využití vlastních zdrojů paliv a energie je nerozlučně spojeno s rozvojem a přestavbou řady rajónů a míst Severočeského kraje.

Přijali jsme k tomu řadu opatření, která se již příznivě projevila, takže některé celostátně důležité úkoly se podařilo částečně plnit, nebo se postupně zajišťují. To platí zejména o výstavbě většiny hnědouhelných lomů a elektráren Počerady II a Prunéřov II. Nelze však nevidět, že za těmito prioritními stavbami, na kterých je pochopitelně mnoho závažných otázek k dořešení, se opožďují navazující důležité železniční, silniční a vodohospodářské stavby a zvláště občanská i technická vybavenost ovlivňující život a práci Severočechů.

Přitom nejde bohužel jen o uplynulá 2 léta, ale již v minulé pětiletce jsme v celé infrastruktuře zůstali mnoho dlužni. Všichni musíme pochopit, že většinou v příslušných rajonech severních Čech jde o náhradu měst, vesnic, sídlišť, která jsme nuceni bourat v souvislosti s postupem uhelné těžby.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že v důsledku podcenění řady závažných souvislostí i nakupení rozsáhlých investičních akcí a ekologických problémů a rovněž nedůslednosti investorů i dodavatelů vytváří se v severních Čechách nejužší, nejvážnější a nejsložitější oblastní problém ČSSR.

Proto se musíme problematikou výstavby v tomto kraji znovu zabývat a přijmout nová opatření. Jsme si vědomi, že jde o velmi složitou a na prostředky i kapacity nebývale náročnou operaci, na jejímž úspěšném provedení již zítra i dlouhodobě závisí zásobování našeho národního hospodářství palivy a energií. Federální i národní orgány, příslušní dodavatelé a investoři zde musí naplno zapnout, velice odpovědně si počínat, abychom tento klíčový úkol 6. pětiletky úspěšně zvládli.

Vysoké nároky, které musíme uplatnit na všechny stupně řízení, se týkají i činností národních výborů. Objem prostředků, určených v jejich rozpočtech na výdaje, činí v letošním roce 90 miliard Kčs, což představuje plnou třetinu všech výdajů našeho státu. Nikomu nemůže být lhostejné, jak se s těmito prostředky hospodaří, jak efektivně se využívají ve sféře služeb, obchodu, kultury, zdravotnictví, místním hospodářství a dalších úsecích činností národních výborů. A o tom, že zde existují slabá místa a rezervy, není sporu. Poukázala na to i poslední zasedání obou národních rad.

Oceňujeme, že v posledních dvou letech národní výbory všech stupňů zvýšily úroveň své práce. Projevuje se to v rostoucí pozornosti k bezprostředním otázkám života a práce lidí v okruhu jejich působnosti, v péči o plynulé zásobování a vyšší kvalitu služeb. V tom je třeba pokračovat a současně čelit některým nešvarům, které se v této sféře stále objevují a které naši občané právem kritizují.

Spolu s vládami obou republik usilujeme, aby v popředí pozornosti národních výborů stály otázky zabezpečování plánované výstavby zařízení občanské a technické vybavenosti tak, jak je to zakotveno ve volebních programech.

Považujeme za velmi pozitivní, že v akci "Z" se prosazuje orientace na výstavbu společensky nejvíce žádoucích zařízení. O tom svědčí i výsledky posledních dvou let, kdy za pomoci široce rozvinuté občanské iniciativy bylo postaveno 625 nových mateřských škol - tolik, co za 4 léta předchozí pětiletky, dále pak 30 jeslí, dokončeno bylo 53 základních devítiletých škol s více než 7000 místy a téměř 100 školních jídelen. Bylo vybudováno 2710 km vodovodů a kanalizací a 143 tis. m² prodejní plochy nových prodejen.

Březnové zasedání ústředního výboru ocenilo práci národních výborů v tomto směru a vyjádřilo přesvědčení, že činnost všech poslanců v následujícím období bude charakterizována ještě intenzivnějším úsilím o splnění všech úkolů, které jsou vytyčeny ve volebních programech.

V úzké součinnosti s vládami obou národních republik jsme započali s realizací projektu velkého společenského významu - přestavbou výchovně vzdělávací soustavy. Jde o záležitost, jejíž úplné osvojení a zavedení si vyžádá řadu let trpělivého úsilí. S konečnou platností rozhodne o úspěchu přestavby školské soustavy příprava, kvalita i aktivita početného sboru pedagogických pracovníků, úroveň práce školské správy v poslední řadě vytváření potřebných materiálních předpokladů.

Základní záměr této přestavby - dále postoupit v demokratizaci a polytechnizaci tím, že se poskytne postupně střední vzdělání veškeré mládeži a úplné střední vzdělání většině mladé generace, se opírá o objektivní potřeby rozvoje vyspělé socialistické společnosti.

Celý projekt se začíná uvádět v život. Prvé zkušenosti ukazují, že značnou část úkolů se vcelku daří plnit. Samozřejmě nikoli bez úsilí a vypětí a také ne bez překážek a problémů. Nedostatek kapacit jeslí a mateřských škol je jedním z nich.

V nejbližší době hodlá vláda předložit Federálnímu shromáždění návrhy zákonů, kterými budou vytvořeny i právní předpoklady pro řízení školství v přechodném období i pro realizaci projektu cílového řešení, jehož završení předpokládáme v polovině 80. let.

Obsahová a organizační přestavba základní školy postoupila již do 2. ročníku prvního čtyřletého stupně a experimentálně se ověřuje ve vyšších ročnících. Celkově bez větších nedostatků přicházejí postupně žáci z 8. ročníků základní devítileté školy do 1. ročníku středních škol - do gymnázií, středních odborných škol a do čtyřletých učebních oborů s maturitou.

Některé potíže při vydávání a výrobě nových učebnic a pomůcek, přípravě učitelů a problémy vyplývající ze specifických podmínek malotřídních škol národní ministerstva školství v současné době řeší.

Pokud jde o přípravu mládeže pro dělnická povolání, byla vypracována nová soustava učebních oborů a začali jsme vytvářet podmínky pro zavádění čtyřletých oborů s maturitou a pro budování středních škol pro pracující i středních odborných učilišť. Zejména v této oblasti však musíme reálně uvážit, jaké prostředky můžeme vydělit na utvoření sítě učňovských zařízení v příštích dvou pětiletkách a zároveň s tím vytvořit i potřebné kádrové předpoklady pro tuto přestavbu.

Považujeme za správné připomenout, že pro uskutečnění této části projektu je nezbytná vyšší účast výrobních organizací a cílevědomá součinnost příslušných ministerstev a národních výborů. Cestou úzké spolupráce školské správy s výrobními resorty je nutno zabezpečit i provozní praxi žáků gymnázií a středních odborných škol, se kterou se napříště v určitém rozsahu počítá.

Koncepce dalšího rozvoje naší výchovně vzdělávací soustavy a její obsahové přestavby zahrnuje pochopitelně i vysoké školy. Také na tomto úseku se již vykonalo mnoho užitečné práce. Byla zkrácena délka studia některých oborů a reorganizována příprava učitelů pro základní a střední škoty. Byla rovněž vypracována nová nomenklatura studijních oborů a jejich rozmístění v síti vysokých škol. Za organizačním řešením však dosud zaostává péče o změny v obsahové náplni studia.

Potřebný a plánovitý rozvoj vysokého školství je brzděn nedostatkem výukových, ubytovacích i stravovacích kapacit. Tomu bude nutno věnovat v příštích letech náležitou pozornost, aby rozsah těchto zařízení nebrzdil rozvoj vysokých škol a růst počtu vysokoškolsky vzdělaných odborníků, které potřebuje jak naše národní hospodářství, tak i další úseky společenského života.

Znovu chci zdůraznit, že jsme v této oblasti na samém počátku, že většina práce je před námi. Od rozvážnosti a důslednosti našeho postupu bude záviset i kvalita a účinnost působení nové výchovně vzdělávací soustavy.

Současně s péčí o prohlubování socialistického obsahu naší kultury a umění usilovala federální vláda spolu s vládami České a Slovenské republiky o zdokonalení podmínek v její materiálně technické základně. Zvláštní pozornost věnujeme hromadným sdělovacím prostředkům, jejichž význam a úloha v našem společenském životě stále vzrůstá.

V roce 1976 byl v televizním středisku v Praze uveden do provozu druhý studiový blok se třemi studii pro barevné vysílání a zlepšuje se jejich technické zázemí. Spolu s tím pokračuje výstavba televizního střediska v Bratislavě. Předpokládáme, že do konce šesté pětiletky zvýší naše televize vysílací dobu na 7300 hodin ročně. Přitom většina programů - plných 80 % - má být barevných.

Zvyšování kvality rozhlasového vysílání je zabezpečováno nejen modernizací studií a postupným budováním silnějších vysílačů, ale zejména rozhlasového střediska v Bratislavě a zahajovanou výstavbou rozsáhlého střediska v Praze.

Ruku v ruce s posilováním materiálně technické základny očekáváme od pracovníků těchto hromadných sdělovacích prostředků i zvýšené úsilí o neustálé zkvalitňování televizních a rozhlasových programů, o jejich pestrost a přitažlivost, vysokou ideovou a profesionální úroveň.

Československá vláda věnuje v oblasti kultury pozornost i koordinaci důležitých právních norem obou republik. Tak byla provedena koordinace nových divadelních zákonů ČNR a SNR, jsou připravovány zákony o hudbě, o státní památkové péči a o kulturně výchovné činnosti, které mají nově vyjádřit poslání těchto sfér kultury v našem státě.

Pokud jde o zdravotnictví, činily v minulém roce výdaje na jednoho obyvatele ve srovnání s rokem 1970 více než dvojnásobek. Počet lůžek ve zdravotnických zařízeních se v prvních dvou letech šesté pětiletky zvýšil o 3275, v lázních přibylo 1340 lůžek. Budujeme je s velikými náklady, a to stále dráže, na druhé straně nejsou dost využívány pro malý počet středního zdravotnického personálu v některých nemocnicích, pro opožďování rekonstrukce a oprav a nakonec i pro nízkou úroveň organizace. Zvláště naléhavě je třeba řešit zejména velký nedostatek středně zdravotnického personálu v Praze a v některých dalších velkých městech.