Proto Vládní výbor pro otázky plánovitého řízení již v září 1978 požádal soudruhy Šupku, Hůlu, Kazimoura a dnešního ministra soudruha Kubáta a tenkrát ještě i soudruha ministra Bahyla, aby předložili vládě koncepci výstavby automatizovaných systémů řízení v letech 7. pětiletky. Usnesením vlády č. 42 z letošního roku, kterým byl schválen Soubor opatření ke zvýšení účinnosti plánovitého řízení, byly pak upřesněny hlavní směry v uplatňování výpočetní techniky při uplatňování souboru opatření. Jsou to zejména tyto tři hlavní směry:

Předně dobudovat automatizovaný systém plánovaných výpočtů při využívání matematicko-ekonomických metod a výpočetní techniky tak, aby umožnilo důslednější vybilancování, vnitřní provázanost a především variantnost přístupu k tvorbě plánu. Vytváření uceleného systému vzájemně propojených bilancí může účinně přispět k zajištění důsledné proporcionality mezi plánovanými zdroji a plánovanými potřebami na úrovni celého národního hospodářství. Můžeme říci, že zpracování těchto bilancí při rozsahu naší ekonomiky dnes bez uplatnění výpočetní techniky je nerealizovatelné.

Druhým směrem je komplexní uplatňování automatizace řízení při dodavatelsko-odběratelských vztazích, s cílem zefektivnit bilancování a umožnit kontrolu hospodářských smluv a zásobování.

Třetím směrem je využití automatizovaných informačních systémů k postupnému vyhodnocování a sledování efektivnosti reprodukčního procesu jako celku a tím pomáhat odhalovat rezervy ve směru intenzifikace rozvoje naší ekonomiky.

Je samozřejmé, že v návaznosti na tyto tři hlavní směry jsou zadány úkoly, jak využívat výpočetní techniky ve vědeckotechnickém rozvoji, v investiční výstavbě při racionalizaci konstrukčních a projekčních prací, vždy s úmyslem, aby docházelo k investičním úsporám.

Rozhodujícím směrem uplatnění výpočetní techniky bude však budování automatizovaných systémů při řízení výrobních a technologických procesů. Již dnes jsou průkazné argumenty o tom, jak automatizace řízení chodu vysoké pece přináší značné úspory koksu, zvyšuje výrobnost a rovnoměrnost chodu pece. Nejde však jen o technologické procesy ve výrobě, jde také o nevýrobní oblasti.

Jako příklad je možno uvést využití výpočetní techniky při řízení velkoskladu potravin v Ruzyni, který zásobuje obchodní síť téměř pro polovinu území Prahy, prakticky pro Prahu na levém břehu Vltavy. Tento největší sklad potravinářského zboží v naší republice představuje plochu v rozsahu tří Václavských náměstí. Do tohoto skladu dodává denně 400 dodavatelů až 500 tun zboží asi v 10 tis. různých položkách. Současně stejné množství je vyskladňováno pro maloobchodní prodejny, spotřební družstva, závodní a školní jídelny apod.

Při těchto rozsáhlých operacích je třeba nejen vědět- kam zboží uložit z hlediska toho, že je např. ve skleněných obalech apod., ale také jaké zboží vyskladňovat z hlediska záručních lhůt, optimálního pohybu vysokoložných vozíků apod. Je třeba každou hodinu provést asi 100 rozhodnutí. Bez výpočetní techniky by nebylo možno ručním způsobem takovéto řízení zvládnout. Kdyby nebylo počítače pro zvládnutí celé této manipulace, pak sklad, který byl vybudován, by byl využit jen asi na jednu třetinu.

Takovýchto příkladů je možno uvést celou řadu.

Uvedení soudruzi ministři předložili Vládnímu výboru vypracovanou koncepci výstavby automatizovaných systémů řízení pro období 7. pětiletky, která byla koncem září t. r. projednána ve Vládním výboru a je doporučena k projednání do vlády. Pro představu lze uvést, že v 7. pětiletce by mělo přijít do provozu asi za 15 mld Kčs nové výpočetní techniky, z toho přes 500 počítačů jednotného systému elektronických počítačů a skoro 1500 počítačů systému malých elektronických počítačů. Podniky by chtěly počítačů více. Na větší množství nebude dostatek výroby ani zdrojů.

Chtěl bych připomenout, že výpočetní technika po roce 1980 se bude realizovat v rámci fondu rozvoje podniků, které musí být vytvořeny tvorbou vlastních zdrojů. Proto podniky musí pečlivě vážit, na jaké účely budou počítače používat. Půjde zejména o to, aby to přispělo k řízení výroby, aby počítače nebyly používány k rutinním pracím, které je možno ručně zvládnout při prosté sumarizaci údajů.

Proto doporučujeme vládě, aby dala direktivy pro parametry uplatňování výpočetní techniky, tzn. práce na dvě směny při dvanácti pracovních hodinách produktivní práce pro plné dosažení těchto parametrů ve druhém roce uvedení do provozu počítačů apod., přičemž nejde pouze o hlediska kvantitativní, ale zejména o hlediska, aby počítače byly využity maximálně pro odhalování rezerv při řízení podniků, výrobně hospodářských jednotek a celých resortů.

Chtěl bych potvrdit, že důsledná realizace souboru opatření bude vyžadovat důsledné využívání výpočetní techniky a že k tomu jsou zpracovány příslušné koncepce, které koneckonců bude posuzovat federální vláda v nejbližších týdnech.

Předseda SL V. David: Děkuji s. ministrovi Lérovi. Ptám se poslance Tichého, zda souhlasí s odpovědí ministra Léra.

Poslanec R. Tichý: Ano.

Předseda SL V. David: O slovo se dále přihlásil ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR s. Kubát. Dávám mu slovo.

Ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR M. Kubát: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, rád bych poděkoval za zájem o rozvoj elektroniky a za vykonanou práci k tomuto zasedání pracovní skupině expertů, všem výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů, zvláště výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu a všem poslancům, kteří se na přípravě podíleli, zejména těm, kdo se zúčastnili průzkumu v podnicích. Diskusní příspěvky ukázaly na hluboké seznámení s problematikou i s místními problémy a upozornily nás na nutnost rychlého řešení některých aktuálních otázek, k nimž se ještě velmi stručně vyjádřím.

Jak známo, 18. plenární zasedání ÚV KSČ vytyčilo před nás ústy předsedy vlády s. Štrougala úkol 1,5krát zvýšit naši elektrotechnickou výrobu v průběhu 7. pětiletky. Prioritu elektroniky a mikroelektroniky jsme v našem odvětví vyjádřili diferencovanosti temp rozvoje v 7. pětiletce, a to tak, že silnoproudá elektronika se bude rozvíjet asi 135 % tempa, spotřební elektronice jsme určili 155 %, elektronickým součástkám 181 % a integrovaným obvodům 246 %. Státní cílový program "Elektronika" v SSR, kde jde vysloveně o mikroelektroniku, má dokonce tempo 310 %. Tato nadprůměrná dynamika nejprogresívnějšího oboru, tedy mikroelektroniky, vyžaduje jistě nadprůměrné úsilí také v zabezpečování ve všech oblastech, ať jde o investice, o modernizaci, rekonstrukce, nebo o materiály, subdodávky atd. V tomto směru zabezpečení podmínek nových výrob a vstupů výroby pro naše odvětví soudruzi poslanci podpořili ve svých vystoupeních. Můžeme přislíbit, že jak pro civilní, tak pro speciální výrobu ze své strany vyvineme maximální úsilí k zajištění těchto cílů.

V zásadě pokládáme podněty a návrhy z průzkumů z výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu za správné a přijímáme je. To znamená, že souhlasíme s návrhem výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu na odstranění subjektivních překážek, o kterých hovořil místopředseda Sněmovny lidu s. Hůla, takových, které začínají u solidních katalogů součástek a končí u vzorků progresivních nových typů a uplatňování modulových řešení. Souhlasíme s vytvářením sdružených vědeckovýrobních pracovišť, o nichž jsem již hovořil ve svém úvodním slově. Vytváříme takové pracoviště např. z Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně s naším podnikem Tesla Brno. Velmi vítáme, že Slovenská akademie věd vytváří vědeckovýrobní pracoviště z Ústavu technické kybernetiky SAV v Bratislavě a plně to podporujeme. Máme před podpisem dohodu o spolupráci s ČSAV. O těchto otázkách hovořil např. poslanec Chlad a další poslanci.

Souhlasíme vřele a rozvíjíme nutnost mezinárodní spolupráce, o které hovořil poslanec Tesař a další poslanci. K tomu bych chtěl poznamenat, že nejsem vůbec toho názoru, jak zde říkala poslankyně Cabalková, že nelze vypustit žádnou ze základních skupin součástek. Naopak, budeme pracovat k tomu, abychom vypustili některé skupiny součástek. Pracujeme k tomu již uzavřenými dohodami se Svazem sovětských socialistických republik a Německou demokratickou republikou, o nichž jsem se zmínil.

Na druhé straně to, že je situace složitá, bych chtěl ukázat na příkladu, který použil poslanec Tesař, který se však ne zcela povedl. Poslanec Tesař hovořil o magnetofonech a o tom, že by bylo žádoucí je brát z Polské lidové republiky, kde je 10krát větší výroba než v Československu. Bohužel, musím k tomu sdělit, že v letošním roce jsme měli dostat z Polské lidové republiky 50 tis. magnetofonů a že tato dodávka byla zcela odmítnuta. Tím jsme se dostali do situace, že naše odvětví, které dodává 90 tis. kusů, je tlačeno k tomu, aby zvýšilo dodávky. Zvýšili jsme na 100 tis., nemůžeme však dohonit 140 tis. kusů pro vnitřní obchod, které by bývaly realizovány s magnetofony z Polské lidové republiky.

Je tedy vidět, že v konkrétních případech je třeba věci řešit velmi uvážlivě a pečlivě a že je to často složité.

Tím se ovšem nijak nevyvrací nutnost mezinárodní spolupráce. Naopak, znovu ji plně potvrzuji. Budeme ji velmi pečlivě sledovat.

Dále několik poznámek k vystoupení poslankyně Cabalkové, která se dotkla velmi závažné problematiky spotřebního elektronického zboží. Víme dobře, že tato problematika zajímá naše ženy, jejichž práce si velmi vážíme. Především má poslankyně Cabalková plně pravdu pokud jde o poruchovost barevných televizorů. My jsme náš barevný televizor Tesla Color Fatra, který byl poruchový, v letošním roce přestali vyrábět. Přecházíme na několik typů nových barevných televizorů. Je to jednak barevný televizor Color Universal, plně tranzistorovaný nový typ se sovětskou obrazovkou, dále barevný televizor z Jugoslávských rozložených sad, jugoslávský Tesla Color. V letošním roce a zejména v příštím roce nabíhá výroba našeho nového televizoru zcela nové konstrukce s licenční obrazovkou Color 110. Těchto barevných televizorů nového typu ještě v letošním roce dodáme přibližně kolem 20 tis. V příštím roce jich bude podstatně větší počet. Pokud jde o cenu těchto televizorů, nemohu zcela potěšit poslankyni Cabalkovou a vás všechny, protože tyto televizory určitě nebudou zcela levné. Jejich cena není zatím ještě stanovena, ale můžeme ji odhadovat mezi 10 tis. až 20 tis. Kčs podle typu televizoru, jeho dokonalosti a náročnosti.

Soudružka poslankyně Cabalková hovořila dále o mikrovlnných sporácích. K tomu bych chtěl říci asi toto: My jsme tuto věc zkoumali velmi pečlivě. Jde jistě o zařízení velmi užitečné, avšak domnívám se, že úvahy o úspoře času a elektrické energie, který mi zde bylo operováno, jsou poněkud nadsazené. V běžné domácnosti totiž mikrovlnný sporák nevyřadí zcela tradiční způsoby tepelného zpracování potravy. Kromě toho mikrovlnný sporák ani sám svou technikou nestačí na přípravu masa, drůbeže a je vždycky třeba ještě dalších opékacích režimů, ať již jde o horkovzdušné nebo grilovací opékání, aby vznikla velmi žádoucí povrchová zahnědlá kůrka. Mikrovlnný ohřev je totiž objemový, maso má po něm zcela jiný vzhled a jiný povrch, než jsme běžně zvyklí.

Dal jsem zpracovat komplexní rozbor, ze kterého teprve vyplyne, zda potřeba těchto mikrovlnných sporáků při relativně vyšší ceně bude tak velká, abychom výrobu zajišťovali sami nebo abychom šli cestou dovozu. Máme také přehled o nabídce těchto mikrovlnných sporáků ze zahraničí. Například ve Velké Británii se jejich cena pohybuje mezi 300-500 librami.

Jsme toho názoru, že uplatnění velkých jednotek mikrovlnného ohřevu může být ekonomické, zejména pro ohřev zmrazených jídel ve velkých závodních jídelnách pro druhou a třetí směnu. K této problematice se v tisku objevily ne dosti seriózní stati, např. Dikobraz "Trouby v troubě", zaměřené více na senzaci než na objektivní posouzení.

Opakuji: Věcí se zabýváme a jakmile bude reálná, zavedeme ji sami nebo v mezinárodní spolupráci.

Pokud jde o zavádění výpočetní techniky, zejména v zemědělství do rostlinné a živočišné výroby, hovořili o tom soudruzi poslanci Exner a Janec a mohu s tím jenom plně souhlasit.

Zavádění do peněžnictví, poslanec Tichý. Rovněž nemám připomínek.

Systémové přístupy k řízení odvětví - soudruh poslanec Urban - rovněž nemám připomínek a jsem rád, že dával plnou podporu materiálně technickému zabezpečení elektroniky.

Poslání elektroniky v socialismu a v kapitalismu by sotva někdo lépe vyjádřil než soudruh poslanec Martinec.

Těsně spolupracujeme s Československým rozhlasem, s Československou televizí - bereme plně připomínky soudruha poslance Riška.

Velkou pozornost věnujeme rozvoji zdravotnické techniky, o níž mluvil soudruh poslanec Macháček, jmenovitě monitorovací přístrojové technice, dentální technice, takovým věcem, jako je umělá ledvina a umělé srdce, implantabilní kardiostimulátory a rozvíjíme tyto věci. Žel, musím říci, že nemáme zatím - a ani v socialistickém táboře nejsou - potřebné baterie pro implantabilní kardiostimulátory.

Plně podporujeme rozvoj školského i mimoškolského systému výchovy pracovníků a odborníků pro mikroelektroniku, o kterých hovořil soudruh poslanec Šaling.