Musíme tedy ve prospěch elektroniky měnit v určitém zdůvodněném rozsahu také strukturu výrobních programů celého našeho strojírenství, a to vytvoří nezbytný předpoklad pro to, aby naše účast v mezinárodní dělbě práce, v socialistické ekonomické integraci v oblasti elektroniky byla intenzívnější a poskytovala pro nás také potřebný vyšší efekt.

Ovšem i zde v rámci předpokládaných vzájemných dodávek prostředků výpočetní techniky a v souladu s tím, co bylo zatím dohodnuto při koordinaci národohospodářských plánů, představuje čs. vývoz pro příští pětiletku pouze u prostředků výpočetní techniky částku 643 mil. rublů, při dovozu 484 mil. rublů k nám ze socialistických zemí.

V dvoustranné spolupráci budeme pokračovat v souladu s dohodnutými programy pro období do roku 1990. Programy máme dohodnuty zejména se sovětskými soudruhy, ale v některých oblastech - jak to tady řekl soudruh ministr Kubát - také se soudruhy v Německé demokratické republice.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ujišťuji vás, že by bylo možno uvést ještě řadu dalších faktů. Já jsem to měl původně připraveno na 8 stran, ale patrně byste mě příliš nepochválili za to, kdybych zneužíval vaši pozornost a uváděl další údaje - ty ovšem jsou k dispozici - které svědčí o tom, že socialistická ekonomická integrace je v současné době opravdu jedinou cestou, jak je možno zvládnout a dát k využití takový široký soubor výrobků, které současná elektronika obsahuje a bez kterých by nebyl myslitelný progresívní rozvoj všech odvětví našeho hospodářství i samozřejmě třetí sféry, jak my ji nazýváme.

Tolik jsem chtěl říci jako odpověď na otázku soudruha poslance Tesaře.

Předseda SL V. David: Děkuji soudruhu ministru Šupkovi. Ptám se poslance Tesaře, zda souhlasí s odpovědí ministra soudruha Šupky.

Poslanec F. Tesař: Ano.

Předseda SL V. David: Děkuji. Prosím, soudruhu ministře, abys pokračoval.

Ministr pro technický a investiční rozvoj ČSSR L. Šupka: Pokud se mohu pokusit zodpovědět otázku soudruha poslance Chlada, jakými formami bude koncentrována československá výzkumně vývojová základna na hlavní úkoly elektrotechniky, tak si myslím, že z toho hlediska, které sleduje soudruh poslanec Chlad ve své otázce, je mnohé dáno už i postavením elektroniky ve státním plánu technického rozvoje.

Dovolte, abych řekl, že z celkových neinvestičních prostředků státního plánu technického rozvoje na tuto 6. pětiletku, ve výši zhruba 22 mld Kčs činí náklady na úkoly zabezpečující rozvoj elektroniky včetně bezprostředních jejich aplikací v národním hospodářství téměř 4,5 mld Kčs, což představuje 20 %. Pro tyto úkoly byla současně použita téměř třetina celkového objemu devizových prostředků, o kterých jsme v 6. pětiletce na federálním ministerstvu pro technický a investiční rozvoj rozhodovali. Jde o dovozy přístrojové techniky a kompletační dovozy pro výzkumně vývojové úkoly.

Obdobná je situace i v pasívních licencích, kde pro rozvoj elektroniky jsme zatím vynaložili v 6. pětiletce 200 mil. Kčs franko, přičemž jsme toho názoru, že to ještě není všechno, ale těchto 200 mil. Kčs se týká smluv, jejichž celková suma překračuje 650 mil. Kčs franko, takže ještě v příští, 7. pětiletce, budou tyto smlouvy odčerpávat celkem 30 % našich prostředků na licence. Přitom přirozeně počítáme s tím, že budeme jednat a uzavřeme další licenční smlouvy v oblasti elektroniky a na ně také ještě v příští pětiletce rezervujeme potřebné prostředky, takže postavení elektroniky v 7. pětiletce bude opravdu ještě podstatně výraznější ve státním plánu technického rozvoje, než tomu je v této pětiletce. Je třeba říci, že proti 4,5 mld Kčs, které si vyžaduje celkem řešení úkolů elektroniky a aplikované elektroniky v 6. pětiletce, vynaložíme do této oblasti v příštích pěti letech celkem 8 mld Kčs.

V současné etapě je nemyslitelné, aby rozvoj mikroelektroniky a elektroniky zajišťoval pouze resort elektrotechnického průmyslu vlastními kapacitami. Proto předsednictvo vlády v souladu s tím, co tady bylo již řečeno v úvodním slově soudruha ministra Kubáta, přijalo dne 4. září usnesení č. 197 k zajištění zejména maloobjemových dodávek speciálních a pomocných materiálů, nezbytných pro rozvoj mikroelektroniky; jde o takové materiály, které jsou zajišťovány v rámci ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, ministerstva všeobecného strojírenství a obou národních ministerstev průmyslu.

Každý náročnější výzkumně vývojový úkol v elektronice, a zejména mikroelektronice, má interdisciplinární a meziodvětvovou povahu a na jeho řešení se musí podílet řada ústavů a podniků z různých oborů a odvětví. Platí to např. o elektronové litografii, o které rovněž dnes z různých pohledů byla řeč. Je to opravdu jedno z klíčových zařízení, jedna z klíčových technologií pro budoucí výrobu integrovaných obvodů s velmi vysokým stupněm integrace.

Úkol na základě příslušné mezivládní dohody mezi vládou Sovětského svazu a vládou Československé socialistické republiky se začal řešit u nás v druhé polovině roku 1979. Již v příštím roce budou po přísném ověření dodány první dvě soupravy zařízení, jedna z nich pro elektrotechnický průmysl v Sovětském svazu a druhá pro naše příslušné podniky. Že nejde o úkol jednoduchý svědčí, vážené soudružky a soudruzi poslanci, skutečnost, že ve Spojených státech stál vývoj obdobné technologie příslušného o zařízení 200 mil. dolarů.

Pro vaši informaci chci říci, že úkol u nás bude stát o něco méně než 150 mil. Kčs včetně výroby a ověření dvou prvních souborů zařízení.

Z toho vyplývá, že někdy dovedeme řešit náročné úkoly nejenom rychle, ale i levně. Je mi líto, že nemohu zatím prohlásit, že se nám to daří ve všech případech. Ale mohu ujistit Sněmovnu lidu, že to není případ zcela ojedinělý v elektrotechnickém průmyslu, ale i v širším pohledu.

Zvládnutí tohoto úkolu v tak mimořádně krátké lhůtě bylo podmíněno koordinovaným úsilím a vzornou spoluprací 200 kvalifikovaných výzkumných a vývojových pracovníků z Ústavu přístrojové techniky ČSAV, ze dvou průmyslových výzkumných ústavů, ze tří podniků a jedné inženýrské organizace. Chtěl bych říci, že přitom mezi Ústavem přístrojové techniky ČSAV a Teslou Brno neexistuje formálně žádná smlouva o výzkumně výrobním sdružení, ale fakticky zde takové sdružení založené na potřebných společných zájmech existuje. Sdružení, založené na dobrých soudružských vztazích a na respektování potřeb národního hospodářství.

Zcela obdobné je to s úkolem, v rámci kterého se zabezpečuje výzkum a vývoj optoelektronických sdělovacích systémů, na jehož řešení se podílejí pracovníci čtyř výrobních podniků ministerstva elektrotechnického průmyslu a jednoho podniku federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, jeden výzkumný ústav sklářského průmyslu a tři výzkumné ústavy ministerstva elektrotechnického průmyslu a dva ústavy Československé akademie věd. Přirozeně jsme nemohli tak široké sdružení organizovat - prostě nemůžeme zabezpečovat koncentraci nezbytných výzkumně vývojových kapacit pro potřeby rozvoje elektroniky, a to zejména mikroelektroniky pouze organizačními cestami, nebo cestou reorganizací - promiňte, že to takto vyjadřuji, ale především kvalifikovaným plánovaným řízením a koordinací práce všech zúčastněných organizací z různých resortů a různých oborů. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji s. ministru Šupkovi. Ptám se poslance Chlada, zda souhlasí s odpovědí ministra Šupky.

Poslanec R. Chlad: Ano.

Předseda SL V. David: A nyní pokračujeme v rozpravě. Slovo má poslankyně Dvořáková.

Poslankyně L. Dvořáková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mně, abych se ve svém diskusním příspěvku zabývala právními aspekty v oblasti elektroniky. Budu přitom vycházet z výsledků, které vyplynuly z projednávání této problematiky, jež byla na programu jednání ústavně právních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů v červnu t. r.

Těžiště úkolů týkajících se rozvoje elektroniky v ČSSR spočívá pochopitelně především v řešení náročných technických otázek a dále v řešení otázek ekonomických, organizačních a kádrových. Avšak je nezbytné, aby rovněž náš právní řád napomáhal k plnění zmíněných závažných úkolů. Provedený rozbor ukázal, že je třeba vyřešit nejeden legislativní úkol, aby bylo zabezpečeno plnění uvedeného postulátu.

Ukazuje se, že důležitou roli v tomto směru musí sehrát zejména hospodářské právo jako jeden z nástrojů plánovitého řízení národního hospodářství Československé socialistické republiky. To je též důvod, pro který je na tuto oblast práva převážně zaměřen můj diskusní příspěvek.

Poznatky a závěry, k nimž dospěly ústavně právní výbory při projednávání právní problematiky elektroniky, lze shrnout takto:

V oblasti hospodářského práva se ukazuje potřeba poměrně značných úprav na úrovni prováděcích předpisů k hospodářskému zákoníku, aniž by však bylo třeba z hlediska specifiky odvětví elektroniky měnit, či doplňovat tento zákon.

Tak především zřejmě bude třeba, aby federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu vydalo pro odvětví elektroniky základní podmínky dodávek výrobků, dále dodávky smontovaných zařízení a posléze i dodávky prací a výkonů. Vydáním těchto základních podmínek dodávky bude překlenut nedostatkem specifické právní úpravy, který je již po delší dobu v praxi pociťován, např. při smluvním zajišťování dodávek počítačových systémů. Některé dílčí úpravy a doplňky budou zřejmě potřebné i v základních podmínkách, jimiž se řídí dodávky výrobků a zařízení elektroniky pro vývoz a zejména pak, jimiž se řídí tyto dodávky na úseku dovozu. I zde se jedná především o potřebu vyhovující právní úpravy dovozu výpočetní techniky, kdy organizace dosud musí nahrazovat chybějící právní úpravu smluvním jednáním.

Poměrně závažný problém, který nesporně vyžaduje řešení, spočívá v tom, že dosud nemáme předpisem upravené podmínky pro poskytování servisních služeb, a to jak pro tuzemské výrobky, určené pro tuzemské odběratele nebo pro vývoz, tak i pro výrobky z dovozu. Tento problém se ovšem netýká pouze odvětví elektroniky; postihuje veškeré strojírenské výrobky vyžadující servis. Proto by bylo zřejmě vhodné legislativně řešit tuto problematiku vydáním prováděcího předpisu k hospodářskému zákoníku, který by stanovil komplexní úpravu podmínek pro poskytování servisních služeb pro všechny výrobky vyžadující servis. Současně též bude účelné stanovit v tomto předpise, že na úseku dovozu povinnost poskytovat servisní služby má zásadně organizace zastávající pro příslušný výrobek funkci dovozního gestora.

Nároky na československý právní řád se budou zvyšovat i s ohledem na požadavek, aby dovážené stroje a zařízení vyhovovaly čs. předpisům. Do rámce této problematiky spadá i dovoz výrobků a zařízení z odvětví elektroniky; týká se to zejména výpočetní techniky. V praxi se totiž při realizaci těchto dovozů projevují některé nesnáze, neboť nelze vždy dosáhnout toho, aby se zahraniční dodavatel zavázal k takovému provedení dodávky, které by bylo v plném souladu s našimi předpisy, včetně technických norem. Tak např. jde o to, aby posouzení otázky, zda dovážený stroj či zařízení vyhovuje z hlediska čs. předpisů, bylo příslušnými čs. orgány prováděno zásadně před uzavřením zahraniční smlouvy v zájmu prevence vzniku případných devizových škod. Rovněž bude třeba dořešit i otázky týkající se dodatečných úprav u dovezených strojů a zařízení, které jsou prováděny v těch případech, kdy je toto řešení účelnější, respektive ekonomičtější než provedení úprav u zahraničního dodavatele atd.

Ústavně právní výbory též doporučily, aby federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu uvážilo, zda a do jaké míry je třeba měnit, či doplňovat hospodářskoprávní úpravu vztahující se na jeho výrobky, které nespadají do odvětví elektrotechniky, a aby uvážilo případnou potřebu přenést úpravu dodávek těchto výrobků do nových základních podmínek dodávky, které bude toto ministerstvo zřejmě vydávat pro dodávky z odvětví elektroniky. Nečekáme sice, že v platné právní úpravě těchto dodávek bude zapotřebí větších změn, přesto však bude správné, aby federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu zmíněnou otázku posoudilo.

Chtěla bych se zabývat i tím aspektem, že provedená analýza vyzněla v potřebu zvláštních legislativních opatření. Důvod toho, že na daném úseku zřejmě nelze vystačit s obecnou právní úpravou, je třeba hledat především v bouřlivém technickém rozvoji, jímž se vyznačují odvětví elektroniky, jakož i ve výrazných zvláštnostech, jimiž se toto odvětví odlišuje od klasické strojírenské výroby. S ohledem na tyto faktory je ovšem třeba předpokládat, že v souvislosti s rozvojem elektroniky budou i v budoucnu vznikat nové problémy, na něž bude třeba včas reagovat ve sféře práva. To je též důvod, pro který bude třeba právní problematice, jíž se zabývá analýza, která byla projednávána v ústavně právních výborech, věnovat i do budoucna trvalou a soustavnou péči. Shora zmíněná potřeba právních úprav na daném úseku je posléze i dokladem správnosti toho, že se ústavně právní výbory zabývají právní problematikou týkající se podpory rozvoje elektroniky v Československé socialistické republice.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jednání ústavně právních výborů o právní problematice elektroniky vyústilo v usnesení, jímž se doporučuje ústředním orgánům provedení potřebných legislativních opatření. V podstatě se jedná o upozornění, na jakou právní problematiku by se měla zaměřit legislativa příslušných ústředních orgánů.