Niektorým orgánom a organizáciám sa doteraz nepodarilo zvládnuť v plnom rozsahu rozvoj technickej a tvorivej práce a iniciatívy v súlade s potrebami vedeckotechnického rozvoja a výroby. Je to politicky závažná otázka, lebo nedostatočná úroveň riadenia brzdí ďalší rozvoj iniciatívy pracujúcich.

Pre ministerstvá, generálne riaditeľstvá a organizácie platí aj naďalej nevyhnutnosť zabezpečovať súlad medzi úlohami plánu a iniciatívou pracujúcich v oblasti vynálezeckého a zlepšovateľského hnutia. Je však treba, aby sa výsledky tohto hnutia plne podchytili a premietali do hospodárskych výsledkov.

Ide najmä o to, aby na základe plného využitia tohto zákona vedúci hospodárski pracovníci zaistili zvýšenie zodpovednosti a poriadok v tejto oblasti. Pre zrýchlenie rozpracovania, skúšania a zavádzania vynálezov a zlepšovacích návrhov do výroby sa musia lepšie organizovať a výraznejšie stimulovať kolektívy vynálezcov, zlepšovateľov a novátorov a to predovšetkým formou komplexných racionalizačných brigád ako napr. socialistickej práce Zväzu čs.-sovietskeho priateľstva.

Všetky organizácie doteraz nemajú vypracovaný konkrétny a neformálny program rozvoja vynálezectva a zlepšovateľstva, ktorý by bol dôsledne zameraný na úlohy 6. 5RP. Vypracovanie a plnenie týchto programov napríklad vo Vítkovických železiarňach Klementa Gottwalda, Považských strojárňach a ďalších podnikoch sa osvedčilo a stalo sa nevyhnutnou súčasťou skvalitňovania riadenia na tomto úseku. Na druhej strane je treba tiež rozvinúť kontrolu, najmä ústrednými orgánmi a strednými článkami riadenia.

Vážené súdružky a súdruhovia, poslanecký prieskum na vykonávanie a dodržiavanie zákona č. 84 z roku 1972 vo vybraných organizáciách potvrdil, že princípy, na ktorých je zákon založený, plne odpovedajú potrebám rozvoja socialistického vynálezectva a zlepšovateľstva. Je nutné realizovať opatrenia na dodržiavanie poriadku, k plnému využívaniu možností daných zákonom, k celkovému prehlbovaniu riadenia tejto oblasti na všetkých stupňoch. Je treba ďalej rozvíjať a skvalitňovať vykonávacie predpisy upravujúce oblasť vynálezectva a zlepšovateľstva, najmä smernicami ministerstiev a ústredných orgánov. Zvýšenú starostlivosť si vyžadujú aj normy súvisiace s realizáciou medzinárodnej spolupráce, ako aj vydávanie rôznych metodík a pomôcok pre potrebnú prax.

Len tak sa môže dosiahnuť ako výraznejšej dynamiky, tak aj zlepšenia orientácie tejto tvorby na riešenie naliehavých potrieb rozvoja vedy a techniky v národnom hospodárstve, programov komplexnej socialistickej racionalizácie a programov inovačných procesov vo výrobe.

Ďakujem za pozornosť.

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Šteckové. Slovo má poslanec Macháček, připraví se poslankyně Skácelová.

Poslanec Z. Macháček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, naše socialistické zdravotnictví, tak jak se vyvíjelo od roku 1948, se řadí mezi nejlepší na světovém žebříčku svou vysokou odborností, bezplatností a dostupností pro každého.

Obstojí-li toto konstatování i do budoucna, závisí z velké části na tom, jak také v tomto odvětví budeme umět soustavně využívat vědeckotechnický rozvoj.

V současném období máme řadu zdravotnických pracovišť s vysokou odbornou i technickou úrovní, širokou výzkumnou základnu v rámci ministerstev zdravotnictví, vysokých škol, ČSAV, výrobních podniků apod., ale zároveň prudký rozvoj zdravotnických služeb a růst počtu zdravotnických pracovišť poněkud více prosazuje v technickém vybavení kvantitu před kvalitou. Mluvíme-li dnes o vědeckotechnickém rozvoji, dá se říci, že ve zdravotnictví v některých případech předbíhá vědecký rozvoj techniky. A to jistě není dobré. Proto také XV. sjezd KSČ stanovil, aby v příštím období věda a technika přispěly k výraznému zlepšení úrovně a kvality zdravotnictví. Usnesení uložila neustále zdokonalovat léčebně preventivní péči o občany, řešit nejzávažnější zdravotnické problémy, jako jsou kardiovaskulární a onkologická onemocnění, nemoci dýchacího ústrojí, revmatické a virové choroby, transplantace životně důležitých orgánů apod.

Současně byl položen důraz na rozvoj farmaceutických věd a zdravotní techniky.

Můžeme s uspokojením konstatovat, že k zabezpečení těchto záměrů byl vypracován předními specialisty ve zdravotnictví komplexní program, který byl zařazen v 6. pětiletém plánu do státního plánu technického rozvoje pod názvem "Péče o zdraví lidu".

Obsahuje výzkumné a rozvojové úkoly pro oblast medicíny, léčiv, imunopreparátů a zdravotní techniky v 35 rámcových vědeckotechnických úkolech. Do programu je zapojeno přes 5 tis. vědeckovýzkumných pracovníků a stát vynakládá na jeho plnění více než 2 mld Kčs, kromě prostředků z podnikových fondů.

V této souvislosti je třeba přivítat usnesení XXIV. zasedání RVHP z října 1975, ustanovit stálou komisi RVHP pro spolupráci ve zdravotnictví. Problematika výzkumu v lékařství, farmacii, výrobě sér a očkovacích látek a zdravotní technice je tak široká, že není v silách jednotlivých států řešit samostatně všechny úkoly; spolupráce, kdy vždy jeden stát je organizátorem, koordinuje a řídí výzkum a ostatní spolupracují, nabízí optimální výsledky. Tak např. ČSSR je organizátorem pro řešení komplexního problému - transplantace orgánů a tkání a otázky transplantační imunologie - organizátorem je IKEM v Praze. Je výhodné, že program komise RVHP je téměř shodný s programem rozpracovaným pro naše výzkumná pracoviště.

V čem spočívají hlavní úkoly komplexního programu, jak je realizován v 6. pětiletém plánu a bude pokračovat v 7. pětiletém plánu?

Na úseku řízení zdravotnictví je projektován komplexní automatizovaný systém řízení, zahrnující systémy informací zdravotnickosociálně ekonomické, technologické apod.

Vědecké řízení však předpokládá důslednou realizaci vyhlášky MZd o síti, rozmístění a profilu jednotlivých zařízení podle typů, což znamená značný zásah do současné situace. Z mého volebního obvodu mohu dokumentovat, že např. jen slučování duplicitních oddělení a reprofilizace lůžek v rámci okresu je záležitost sice velice odborně i ekonomicky prospěšná, umožňující lepší využití kádrů i techniky, ale na druhé straně velmi obtížná, narážející na osobní a místně patriotické zájmy. Prosazování vyžaduje nejen dobrou organizátorskou a řídící práci uvnitř ústavu, ale i náročnou osvětově vysvětlovací kampaň mezi širokou veřejností.

V biomedicínském výzkumu se zaměřuje pozornost na výzkum těch onemocnění, která svou četností nebo prognózou invalidity, popř. úmrtí vážně ohrožují zdravotní stav obyvatelstva. Jde např. o nemoci srdce a cév, zhoubné nádory, nemoci pohybového ústrojí, virová onemocnění, ale i o propracování komplexní péče o matku a dítě, otázky transplantací, zejména ledvin apod.

Neméně důležité jsou též úkoly v oblasti ochrany před škodlivými faktory životního a pracovního prostředí, problematika znečisťování ovzduší, důsledky hluku a chemizace, včetně ochrany povrchových i podzemních zdrojů pitné vody.

V oblasti léčiv půjde pak o výzkum a syntézu nových léčiv, která navazují na uvedený biomedicínský program a pomohou též odstraňovat závislost na dodávkách surovin zvenčí. Stejně tak jsou formulovány úkoly v oblasti imunopreparátů, virových vakcín, diagnostik a enzymových preparátů.

Velmi důležitou složkou výzkumu je oblast zdravotnické techniky. Zde půjde o vysokou inovaci dosavadních typů s vyšším využitím elektroniky a miniaturizace, dosažení vyšší racionalizace a efektivnosti provozu a vývoj elektronických přístrojů pro diagnostiku, monitorování a stimulační terapii, přístrojů pro anesteziologii s vysokým stupněm automatiky apod.

S návazností na jednotný systém ve státech RVHP vznikne nová generace integrovaných RTG přístrojů a příslušenství RTG techniky.

Nelze opomenout též III. generaci hemikapilárního deskového dialyzátoru k léčení ledvinné nedostatečnosti. Důkazem toho, že už dnes se zdravotnická technika má čím pochlubit, byl letošní podzimní brněnský veletrh věnovaný plně této tématice, který demonstroval velkou péči našeho státu o toto odvětví a předvedl mnoho špičkových výrobků našich i zahraničních a ukázal další možnosti spolupráce a kooperace, zejména mezi zeměmi RVHP.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, není možno v krátkém referátu obsáhnout celou problematiku, ale přece je třeba se zmínit ještě o technických zlepšeních, náhradách dovozů a vynálezech, které pramení z iniciativy lidí a zdaleka nejsou zanedbatelné i do budoucna. Bude jen třeba je všemožně podporovat. A zase mi dovolte jeden příklad z mého volebního obvodu z OÚNZ: inženýr naší biochemické laboratoře sestrojil přístroj na stanovení koncentrace chloridů v biologickém materiálu. Výsledkem je 6krát vyšší produktivita práce, nahrazení složitého, dováženého přístroje a úspora asi 6000 dánských korun. Je tristní, že přes velký zájem pracovišť se nenajde výrobce, ačkoliv jde o poměrně jednoduchou výrobní záležitost a přístroje z devizové oblasti se dovážejí dál.

Vážené soudružky a soudruzi, z toho všeho je zřejmé, že uplatnění vědeckotechnického rozvoje ve zdravotnictví je skutečnou podmínkou k udržení dobré úrovně péče o zdraví lidí. Bude třeba komplexní plán beze zbytku realizovat a zainteresovat na jeho plnění nejen všechny složky zdravotnické, ale zejména ty činitele, kteří mimo oblast působnosti ministerstva zdravotnictví rozhodují o realizaci rozvoje a dostatku zdravotnické techniky.

Nelze připustit, aby, jak to někdy bývá, vedoucí pracovníci výrobních odvětví věnovali plný zájem zdravotnické technice až tehdy, když sami jako pacienti si ověří, že požadavky jsou oprávněné a nutné pro potřeby lidského zdraví.

Závěry XV. sjezdu KSČ v oblasti zdravotnictví jsou jasné a my všichni si plně uvědomujeme, proč je nutné je beze zbytku plnit. Jde přece o to, chránit to nejcennější, co každá společnost má!

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Macháčkovi. Slovo má poslankyně Skácelová, připraví se poslanec Riško.

Poslankyně A. Skácelová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, podle projektu dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy vědecká a odborná činnost na vysokých školách vytváří podmínky nutné k tomu, aby studenti získané znalosti nejen správně chápali, ale získávali i schopnost tvůrčím způsobem řešit problémy studovaného oboru. Proto tato činnost studentů a učitelů se stále výrazněji stává nedílnou součástí přípravy na vysokých školách, neboť zabezpečuje dokonalou vazbu mezi individuálními a kolektivními formami studia a stává se modernizujícím prvkem výchovně vzdělávacího procesu.

Díky podpoře stranických a státních orgánů zaznamenala vědecká činnost na vysokých školách značný kvalitativní a kvantitativní rozvoj. V současné době je každý pátý vysokoškolák zapojen v některé z jejích forem, zatímco ještě v roce 1974 to bylo zhruba jen 13 % studentů. Z 25 311 posluchačů bylo ve školním roce 1976/1977 zapojeno 64 % ve studentských vědeckých kroužcích.

V souladu se závěry XV. sjezdu KSČ rozlišujeme dvě úrovně při spolupráci s praxí: jednak využívání výsledků vědecké a výzkumné práce studentů pro potřeby praxe a jednak využívání odborné způsobilosti vysokoškoláků k řešení úkolů vyplývajících z potřeb výrobně hospodářských jednotek, podniků a různých institucí.

Zjišťujeme, že převládá první typ spolupráce s praxí, neboť většina předkládaných prací nacházela v posledních letech praktické uplatnění, ať již jako samostatně rozpracované problémy nebo jako dílčí řešení v rámci stěžejních státních, resortních či fakultních výzkumných úkolů.

Pokud jde o formy této spolupráce, jde vedle řešení vědeckovýzkumných úkolů o účast na vedlejší hospodářské činnosti fakult a škol, při plnění objednávek z praxe, o činnost komplexních řešitelských kolektivů a racionalizačních brigád, o spolupráci s radami mladých odborníků a hlídkami Reflektoru mladých ze závodů, o práci mezinárodních řešitelských studentských kolektivů. Pozitivní trend v praktické využitelnosti a využívání studentských vědeckých a odborných prací je podmíněn úspěšným rozvojem spolupráce vysokých škol se závody a institucemi vědeckovýzkumné základny, která vychází již z existujících anebo nově uzavíraných smluv mezi školami a podniky, závody či výzkumnými ústavy. V tomto pozitivním vývoji má své pevné místo i iniciativa svazáckých organizací, které se na plnění zmíněných smluv podílejí a současně hledají také možnosti vlastní svazácké cesty při řešení aktuálních problémů praxe. Tak např. svazáci z Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvolenu navázali na základě smlouvy CZV SSM a CZV SSM v n. p. Bučina spolupráci s radou mladých odborníků a vytvořili společné řešitelské kolektivy. K výzvě MV KSČ v Praze "Spojením vědy s výrobou za splnění úkolů 6. pětiletky" a k hnutí "Mládež Prahy 6. pětiletce" se přihlásili mládežníci elektrotechnické fakulty ČVUT a ČKD Polovodiče uzavřením dohody o spolupráci, podle níž se mj. budoucí inženýři podílejí na řešení tematických úkolů vypsaných v závodě radou mladých odborníků.

Vysoká škola báňská v Ostravě uzavírá smlouvu o přímé spolupráci s Vítkovicemi, kde jsou řešeny problémy související s realizací jaderného programu.

Jsme svědky podobného úsilí na dalších školách. Jedenáctičlenný kolektiv studentů z plzeňské elektrotechnické fakulty se zabýval problematikou řízení chladicí pece sklářské linky, počítačem IBM 1800 a vzniklý řídící systém předal n. p. Sklo -Union Teplice. Také práce Jana Ulrycha z pražské Vysoké školy chemickotechnologické "Soubor programů pro výpočet kritických veličin látek, stavového chování látek a hustoty kapalin" byla vypracována pro bezprostřední uplatnění v ČKD Kompresory.

Na Vysoké škole báňské v Ostravě splnili studenti v týmu řešícím spalování méně hodnotného uhlí ve všech velkých elektrárnách našeho státu 20 % veškerého měření. Nebo také studenti této školy pod vedením učitelů vyřešili problém vhodného materiálu pro vodní dílo Dalešice, čímž vznikla úspora přes 2,5 mil. Kčs. Dále jsou dobře známé již tradiční měřicí práce v kolech OKR, zejména pokud jde o koncentrace metanu, otřesů a tektonických poruch. Ostravská Vysoká škola báňská realizuje studentskou vědeckou a odbornou činnost i v mezinárodním měřítku. Svědčí o tom tří- až čtyřstranné dohody o řešení společných problémů v zemích RVHP, např. Ostrava-Doněck-Frinburg-Krakov.

Výsledky jsou hodnoceny na mezinárodních studentských konferencích, kde Ostrava má již delší dobu prioritní postavení. Např. práce "Lomová houževnatost oceli", jako součást výzkumného programu RVHP, získala v národním měřítku hlavní cenu. Pro svůj aplikační charakter mají výše uvedené příklady studentských vědeckých prací bezprostřední vazbu na praxi.

Přes tyto pozitivní jevy máme však na tomto úseku celou řadu vážných nedostatků. O jaké problémy jde? Při úvahách o dalším rozvoji studentské vědecké a odborné činnosti se nelze vyhnout ani otázce podchycování středoškolských talentů bezprostředně po jejich přechodu na vysokou školu. Co nejrychlejší jejich podchycení při příchodu na vysokou školu není však v současnosti nijak snadné. Způsobuje to řada faktorů. Předně studentská vědecká a odborná činnost nemá na středních školách svůj institucionalizovaný protějšek, neboť tam dosud neexistuje jednotná soustava odborné činnosti středoškoláků, jako je tomu na vysokých školách. Zde tato praxe vznikla z iniciativy Socialistického svazu mládeže a našla velké pochopení u obou republikových ministerstev školství, Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, ústřední rady ČSVTS, Českého i Slovenského literárního fondu. V dalších letech ji konkretizovala řada metodických pokynů ministerstev školství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Dále půjde o to, aby se zlepšil výběrový systém, tj. cílevědoměji vybírat vědecké aspiranty. Při výběru na interní aspiranturu orientovat se více než dosud na zvláště nadané posluchače vysokých škol a systematicky je připravovat již v průběhu vysokoškolského studia na aspiranturu.