Odborné učilisko Východoslovenských železiarní zabezpečuje prípravu 1800 učňov v novej moderne vybavenej škole, ktorá má 43 klasických a 11 odborných učební.

Na úlohy, ktoré vytyčuje dokument o ďalšom rozvoji československej výchovno vzdelávacej sústavy, bolo vedenie obidvoch zariadení pripravené a sú vytvárané podmienky pre ich postupnú realizáciu. Veľká pozornosť je venovaná náplni štúdia. Pred piatimi rokmi začali postupne zavádzať experimentálne učebné odbory. Vypracovali pre ne v spolupráci s príslušnými výskumnými pedagogickými ústavmi a pedagogickými fakultami analýzu profesionálneho poľa a učebné osnovy. Pričom niektoré odbory, ako napríklad odbory univerzálny obrábač kovov a mechanik NC strojov, majú veľmi úzku špecializáciu a niektoré ich predmety sa vyučujú v rozsahu, ktorý zodpovedá učivu na vysokej škole. U klasických odborov boli viazaní osnovami z roku 1964, ktoré už nezodpovedajú súčasnému vývoju.

Do roku 1981 všetky učebné odbory, včetne klasických, prejdú na nové osnovy. Podiel teórie sa zvýši na 70 % oproti doterajším 50 %. Zatiaľ na zaistenie týchto zmien kapacity učňovského závodu ČKD nestačia. Je však rozpracovaný projekt nového závodu, výstavba ktorého má byť dokončená v roku 1983.

Popri pozitívnych výsledkoch, ktoré sme napr. zistili i v uvádzaných zariadeniach, je v učňovskom školstve ešte celý rad problémov. V materiálno-technickej, ale i kádrovej vybavenosti sú v učňovských zariadeniach a v odborných učiliskách jednotlivých závodov ešte značné rozdiely.

Veľké percento pracovníkov týchto zariadení plne nespĺňa kvalifikačné požiadavky. Prejavuje sa to najmä u pedagogického vzdelania učiteľov a vychovávateľov.

Nedarí sa plniť plánovaný počet žiakov v učiliskách. Uničovské strojárne sa napr. sťažujú, že u trojročných odborov sa už po niekoľko rokov nenapĺňa plánovaný počet napriek tomu, že vytvárajú pre nábor a stabilizáciu pracovníkov dobré predpoklady.

Riešiť tento problém napomôže i dôsledná realizácia opatrení ministerstiev školstva oboch republík na posilnenie vplyvu základnej školy a výchovného poradenstva na voľbu povolania v prospech hutníctva a strojárstva.

Ďalej sme sa zaujímali, ako Vysoké školy technické a ich strojnícke fakulty pripravujú poslucháčov pre prax. Zistili sme, že strojnícke fakulty sa prevažne usilujú o to, aby sa ich absolventi rýchlo prispôsobovali potrebám praxe, aby boli pripravení na skutočnosť, že objavy v oblasti fyziky, chémie a biológie a v ostatných disciplínach sa rýchlejšie realizujú, rýchlejšie uplatňujú vo výrobe, ako tomu bolo predtým.

Práca inžiniera a technika je dnes prácou v kolektíve. Preto fakulty kladú veľký dôraz na prax poslucháčov, ktorá začína už v prvom ročníku technickou praxou v prevádzke a končí preddiplomovou praxou na rôznych projektoch, väčšinou pre potreby závodu. Sú napríklad dobré skúsenosti z práce študentov prvého ročníka na linke AZNP Mladá Boleslav. Osvedčilo sa uzatváranie zmlúv vysokých škôl s rôznymi podnikmi a rezortmi za účelom získavania praxe i pri pomoci prevádzke, napr. ČVUT a ČKD Praha, so závodmi AVIA Letňany, PRAGA, SONP Kladno, VŠT v Košiciach s Východoslovenskými železiarňami v Košiciach a pod.

Dobre pripraviť pre život, pre prácu mladú nastupujúcu generáciu, je mimoriadna úloha celej našej spoločnosti, popri škole, pracovisku a rodine, významná úloha všetkých zložiek NF.

Preto aj II. zjazd Socialistického zväzu mládeže po zásluhe venoval týmto otázkam mimoriadnu pozornosť. V súlade s dnešnou prerokúvanou problematikou chceme podčiarknuť, že naša organizácia môže zohrať dôležitú úlohu pri podnecovaní tvorivého prístupu k práci mladej generácie robotníckej triedy, v prehlbovaní jej záujmu o odborný rast i v širokom zapojení mladých robotníkov do spoločenského a politického života.

Dokumenty II. zjazdu SZM zdôrazňujú, že súčasné náročné úlohy vyžadujú od mladej technickej inteligencie, mladých vedeckých a výskumných pracovníkov väčšiu smelosť myšlienok, nápaditosť a iniciatívu pri riešení teoretických a praktických úloh ďalšieho rozvoja spoločnosti, prichádzajú s návrhmi odvážnych technických riešení vo výrobe, v uplatňovaní pokrokovej technológie a organizácie práce.

l naďalej sa budeme aktívne podieľať na prehlbovaní spätosti školy so životom. V učiliskách to znamená rozširovať hnutie "záloh BSP", napomáhať, aby sa na výchove a vzdelávaní robotníckeho dorastu bezprostredne stále viacej podieľali odborne a politicky skúsené kolektívy robotníkov, mládežnícke pracovné kolektívy a brigády socialistickej práce. Na stredných odborných školách a gymnáziách vhodnými formami usilovať o zlepšovanie študijných výsledkov, prehlbovať záujem o zvolený študijný odbor. Záujmovú technickú a prírodovednú činnosť využívať na to, aby žiaci získavali poznatky potrebné pre prax, aby sa prehlboval ich záujem o štúdium na vysokých školách technického smeru a napokon na vysokých školách najmä študentskú vedeckú a odbornú činnosť dôslednejšie orientovať na potreby škôl a závodov a jej prostredníctvom prispievať k overovaniu vedomostí v praxi.

Vážené súdružky, súdruhovia, predložená správa sa podrobne zaoberá otázkou pracovných síl. Považujeme preto za potrebné upozorniť na niektoré skúsenosti, ktoré poslanci pri prieskumoch v tejto oblasti získali.

Dostupné údaje ukazujú, že viac ako 30 % kvalifikovaných robotníkov, ktorí už prešli učňovskou prípravou, nepracuje v povolaniach, na ktoré sa pripravili. U dievčat a žien je to zhruba 40 %. Pritom veľký počet mladých ľudí, krátko po vyučení odchádza z podnikov, v ktorých sa vyučili. Tak napr. v závode SIGMA zostáva len 30 % mladých ľudí, ktorí sa tam vyučili. V Uničovských strojárňach vidia jeden z hlavných dôvodov tejto fluktuácie, najmä u mladých robotníkov, nevyriešenú bytovú situáciu. Bude aj našou úlohou pôsobiť na príslušné NV, aby tu pomohli určitou preferenciou pre potreby strojárstva a hutníctva, ale bude potrebné zlepšiť aj podnikovú výstavbu, tak ako na to upozorňuje aj správa Predsedníctva ÚV KSČ, prednesená na zasadnutí ÚV KSČ 13. a 14. 10. 1976 súdruhom Štrougalom, predsedom federálnej vlády.

Podľa doterajších poznatkov vyše 15 % absolventov stredných odborných škôl a vyše 10 % vysokoškolákov je nevyužitých podľa ich odbornej prípravy. Pritom, ako vidíme z kvalifikačných rozborov, je zložitá situácia v plnení kvalifikačných predpokladov v hutníckych, ale najmä v strojárskych podnikoch. Podľa poskytnutých rozborov v organizáciách Ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva v roku 1975 napĺňalo kvalifikačné požiadavky vzdelania 40 % z celkového počtu technickohospodárskych pracovníkov. Straty spoločnosti z titulu nevyužívania kvalifikácie sú rozsiahle.

Súčasne nemožno nevidieť nepriaznivý sociálny i psychický vplyv na kvalifikovaných pracovníkov. Tento problém treba riešiť politicky citlivo, ale principiálne. Cesta benevolencie, hromadného poskytovania výnimiek je nesprávna a takýto postup by mohol mať dlhodobé negatívne dôsledky. Treba, aby najmä nadriadené kádrové orgány a odborové organizácie presadzovali zvýšené požiadavky na kvalifikáciu, najmä u odborných a riadiacich pracovníkov. V tejto súvislosti sú veľmi aktuálne slová, ktoré povedal z tribúny II. zjazdu SZM generálny tajomník ŮV KSČ a prezident Československej socialistickej republiky súdruh Gustáv Husák: "Veľmi dôležité je, keď prichádza mladý človek na pracovisko či už ako robotník, inžinier alebo ktokoľvek, ako ho prijímajú, ako s nim zaobchádzajú, ako ho učia, ako mu odovzdávajú skúsenosti, aké mu dávajú možnosti a priestor. Na tom nesmierne záleží ďalší vývoj mladého človeka, jeho vzťahu k práci a k pracovnému kolektívu, celej spoločnosti. Hovoríme, že je to úloha nás všetkých a všade je treba sa nad tým zamyslieť".

Nazdávam sa, že k zabezpečeniu plánovaného počtu pracovníkov - ako už niekoľkokrát bolo zdôraznené - v rokoch 6. päťročnice treba pristupovať komplexne. Trvalú pozornosť treba venovať efektívnejšej mobilizácii rezerv pracovných síl, t. j. napr. využívaniu existujúceho pracovného potenciálu, zlepšeniu vnútropodnikového riadenia, racionalizácii práce, lepšiemu využívaniu fondu pracovného času, najmä vnútrosmenového. Z dostupných materiálov vyplýva, že napr. v strojárskych podnikoch SSR zaostalo za 3 štvrťroky 1976 neodpracovaných 8479 dní pre celodenné čakanie na prácu a neodôvodnená absencia predstavuje rezervu 741 pracovníkov za toto obdobie. V ČSR nie je situácia o nič lepšia.

Veľké zdroje sú, ako sme už uviedli, vo využívaní kvalifikácie, v komplexnej starostlivosti o pracovníkov, vo využívaní morálnych a hmotných stimulov tak, ako to ukladá i vládne uznesenie č. 46/1974 o plánovaní sociálneho rozvoja.

Ďalej bude potrebné vyvíjať viac úsilia na získanie mládeže pre štúdium hutníckych a strojárskych odborov na školách. Pôjde tiež o ďalšie skvalitnenie výchovno vzdelávacieho procesu, o ďalšie prehĺbenie spätosti školy so životom.

Aby sme čelili pomerne veľkému odlivu pracovníkov z uvedených rezortov, zvýšili atraktívnosť hutníckych a strojárskych profesií a podnecovali rast kvalifikácie, bude treba sa zamyslieť nad tým, ako účinne, v súlade so závermi XV. zjazdu KSČ, budeme využívať mzdový systém.

Vážené súdružky, súdruhovia, čakajú nás veľké a náročné úlohy vo všetkých oblastiach hospodárskeho, politického a spoločenského života. To plne platí aj o úlohách hutníctva a strojárstva, ktoré dnes prerokúvame na samostatnej schôdzke Snemovne ľudu.

Vyjadrujeme presvedčenie, že každý z nás svojou aktívnou prácou napomôže k ich realizácii, napomôže k úspešnému splneniu záverov XV. zjazdu KSČ. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Šalingovi. Slovo má poslanec Fail, pripraví sa poslankyňa Mikundová.

Poslanec J. Fail: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ve směrnici šestého pětiletého plánu schváleného XV. sjezdem strany bylo uloženo připravit a v šesté pětiletce začít realizovat ucelený dlouhodobý program rekonstrukce a modernizace výrobní základny strojírenství na bázi komplexní mechanizace, automatizace a integrovaného řízení automatizovaných výrobních procesů.

3. zasedání ÚV KSČ stanovilo podmínky, které je třeba splnit pro zajištění uvedených úkolů. Poukázalo na nutnost vytvořit promyšlenou síť specializovaných inženýrských organizací pro technologické projektování, které by byly schopny vypracovat projekty nasazení komplexně mechanizovaných nebo automatizovaných systémů. Resorty dostaly za úkol promyslet jak komplexně řídit proces rekonstrukce a modernizace výrobní základny, jak vytvářet podmínky pro nejracionálnější a nejefektivnější postup. Bylo pamatováno i na výraznější rozvoj elektroniky, která má nejen umožnit efektivnější vývoz strojírenských výrobků, ale má i mimořádný význam při rekonstrukci a modernizaci výrobní základny samotného hutnictví a strojírenství.

Taková pozornost rekonstrukci a modernizaci výrobní základny hutnictví a strojírenství v usneseních nejvyšších stranických a státních orgánů není náhodná, protože má vytvořit důležité předpoklady pro efektivní hutní a strojírenské výroby v dalším období. Je tedy pochopitelné, že i v celé přípravě dnešního jednání Sněmovny lidu jsme těmto otázkám věnovali pozornost.

Při poslaneckých průzkumech v podnicích jsme měli možnost srovnávat technickou úroveň základních fondů i jejích využívání. Uvedu některé příklady:

Zůstatková hodnota strojů a zařízení ve srovnání s pořizovací cenou je v OP Škoda 33 %, v ČKD Praha 36 %, v Královopolských strojírnách 38 % a v První Brněnské 34 %. Naproti tomu v Závodech průmyslové automatizace je 51 %, ve výrobní hospodářské jednotce Továrny strojírenské techniky je 42 % a ve VHJ Strojsmalt Bratislava 57 %. Tyto údaje jsou ovlivněny cenovými vlivy a úrovní odpisů. Přesto dávají obraz o značně rozdílném stavu základních fondů i při hlubším srovnání také o různé úrovni mechanizace a automatizace a nepatrném podílu integrovaného řízení výrobních procesů.

Převážná většina strojů vyžaduje samostatnou trvalou obsluhu. Podle některých publikovaných údajů je průměrné stáří strojů v našem hutnictví a strojírenství poněkud vyšší než ve vybraných průmyslově vyspělých státech. Důležitější ovšem je struktura strojů. Například v našem strojírenství je podíl tvářecích strojů nižší než ve Francii, Itálii, Japonsku a Sovětském svazu. Využívání přesného tváření totiž přináší podstatné zvýšení efektivnosti proti obrábění. Uvedené nedostatky ve výrobní základně vznikly podle mého názoru také proto, že v uplynulém období byl ve srovnání s ostatními odvětvími průmyslu podprůměrný nárůst základních fondů. Je to zřejmé i z tohoto srovnání: zatímco objem strojních základních fondů v československém průmyslu vzrostl v páté pětiletce o 45 %, ve všeobecném strojírenství jen o 30 %, v těžkém strojírenství o 20 %. Pro šestý pětiletý plán je počítáno s objemem investic do hutnictví a strojírenství o 59 % vyšším ve srovnání s pátou pětiletkou. Bude záležet na tom, zda dokážeme tyto investice správně nasměrovat a efektivně využít. Doporučuji proto strojírenským resortům, aby s plnou odpovědností zajišťovaly tento úkol 3. zasedání ÚV KSČ a dobře promyslely řízení procesu rekonstrukce a modernizace výrobní základny hutnictví a strojírenství.

Jistě je důležité zhodnotit, jaké předpoklady si vytváří strojírenství ve výrobě strojů a zařízení pro vlastní výrobní základnu. Půjde především o progresivní obráběcí stroje.

Já sám pracuji jako montér v závodě, který vyrábí těžké a supertěžké obráběcí stroje, a to horizontální, frézovací a vyvrtávací stroje a těžké soustruhy, a u většiny z nich jsme monopolním výrobcem v ČSSR. Vyvážíme je do mnoha socialistických i nejvyspělejších kapitalistických zemí a také dodáváme pro naše strojírenství. V zahraničí je prodáváme za velmi dobré ceny. To současně dokazuje jejich vysokou technickou úroveň i kvalitu. Je škoda, že takové dobré jméno ještě zatím nezískala naše elektronika, zejména systémy pro číslicové řízení a některé další komponenty, jako je hydraulika a další odvětví. Dost nám také vadí některé naše organizační nedostatky, jako je zajištění prvotřídního servisu a málo pohotové dodávky náhradních dílů, bez kterých se na světovém trhu nelze obejít.

Většina ostatních československých výrobců obráběcích strojů dodává stroje dobré technické úrovně. Poněkud menší je sortiment strojů pro přesné tváření.

Nedořešeným problémem, který zůstal značně podceněn, je mechanizace a modernizace obslužných činností. I v našem podniku máme značné problémy ve vnitrozávodní a mezioperační dopravě, vázání břemen, v úklidu třísek apod. Tyto práce jsou neatraktivní a vyžadují dosud hodně těžké ruční práce. Na tyto profese nikdo nechodí a jediné řešení je v mechanizaci.

Doposud jsem hovořil o rekonstrukci a modernizaci výrobní základny strojírenství cestou investic a také o předpokladech pro její zajištění.

Neméně důležité a pro šestý pětiletý plán možná ještě důležitější, je efektivní využití současné výrobní základny. Naše poznatky v tomto směru jsou bohaté, ale ve svém souhrnu především potvrdily známou skutečnost, že je velmi nízká směnnost a v jednotlivých podnicích buď stagnuje anebo ještě klesá. Současný stav je takový, že kdybychom zavedli plný dvousměnný provoz, tak nám zůstane 35 % volných strojů. To stojí jistě za zamyšlení. Já sám neumím posoudit, jestli by se strojírenství bez nich při dnešním výrobním programu obešlo. Je však nesporné, že značná část, zejména zastaralých a dnes už málo výkonných strojů překáží a práce na nich snižuje celkovou efektivnost výroby. Myslím, že řešení tohoto problému bychom se už neměli dále vyhýbat a řešit ho cílevědomě spolu s komplexní modernizací.

V souvislosti s využíváním výrobní základny je nutno hovořit o nedostatečném využívání pracovní doby jako velkém zdroji rezerv. Tento problém rezerv je chápán u většiny pracovníků tak, že se netýká jeho osobně, že je to problém vnější, mimo jeho pracoviště. A tak se nám stává na některých pracovištích, že tam nemáme pracoviště, ale máme tam diskusní kluby. Někde se tento problém zkresluje tak, že jde jen o využívání pracovní doby ve výrobě. Tyto rezervy jsou ve všech útvarech jak ve výrobě, tak v kancelářích, v administrativě, i na úseku řízení v podnikových i nadpodnikových složkách. Všechny jsou důležité, protože nám mohou uvolnit nové zdroje pracovních sil.

Domnívám se, že využitím pracovní doby v celém rozsahu by byla vyřešena značná část nedostatku pracovních sil na závodech. Jak to dokázat, na to zřejmě neexistuje žádný univerzální recept. Využitím uvedených rezerv se musí důsledně zabývat centrální orgány i vedení podniku a společně se složkami Národní fronty na závodech, zejména s odborovými a mládežnickými organizacemi jednotlivé otázky trpělivě vysvětlovat a bez patriotických přístupů účinně a důsledně řešit jak v organizaci a řízení, tak i v práci s lidmi.