Důvodová zpráva

A. Část obecná

I.

Státní správa v odvětví školství jako nedílná součást státní správy je důležitým nástrojem, jehož prostřednictvím realizuje socialistický stát úkoly školské politiky, stanovené Komunistickou stranou Československa. Tyto úkoly státní školská správa uskutečňuje a zabezpečuje. Obsah činnosti státní školské správy v posledních deseti letech výrazně vzrostl.

XIV. sjezd Komunistické strany Československa ve vztahu ke školství zdůraznil, že je nutno důsledně uskutečňovat jednotnou celostátní školskou politiku, zvyšovat účinnost řízení, postupně a cílevědomě zkvalitňovat celý školský systém, pokračovat v rozšiřování a modernizaci hmotné základny školství.

Plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v červenci 1973 ve svém usnesení ukládá mimo jiné

- posílit koordinující a řídící úlohu socialistického státu při výchově mladé generace zejména tam, kde je bezprostředně zajišťován rozvoj vzdělávací a výchovné činnosti mezi mládeží v oblasti školství, vědy, kultury, sdělovacích prostředků, branné a tělesné výchovy;

- k zabezpečení cílů školské politiky strany zvýšit odpovědnost ministerstev školství, národních výborů všech stupňů, vedení škola výchovných zařízení za výsledky výchovně vzdělávacího procesu.

XV. sjezd Komunistické strany Československa stanoví jako perspektivní cíl dosáhnout, aby většina naší mladé generace získala v učňovských, odborných a všeobecně vzdělávacích školách úplné střední vzdělání. Tohoto cíle má být dosaženo postupně. Z toho vycházel návrh dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy, schválený dne 4. června 1976 předsednictvem ÚV KSČ, 1. července 1976 usnesením vlády ČSSR č. 169 a dne 28. srpna 1976 usnesením vlády ČSR č. 194.

Realizační program schváleného návrhu dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy mimo jiné ukládá vypracovat zákon o výkonu státní správy ve školství. Pozornost stranických i státních orgánů se zaměřuje na posílení koordinující a řídící úlohy orgánů státní školské správy a na zvýšení odpovědnosti všech jejích stupňů za výsledky výchovně vzdělávacího procesu.

II.

Při správě školství je svěřena velká společenská odpovědnost národním výborům. Rozvoj výchovně vzdělávací soustavy vyžaduje důsledné vytváření vhodných podmínek pro řídící práci národních výborů nejen cestou racionalizace, ale i účelnou úpravou právních předpisů. Působnost národních výborů v oblasti školství se stanoví tak, aby odpovídala úkolům vyplývajícím ze zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol a ze zákona České národní rady o školských zařízeních a zároveň aby byla v souladu se zákonem o národních výborech.

Zákon o národních výborech upravuje působnost národních výborů v oblasti školství obecně v § 20 tak, že národní výbory spravují předškolní a mimoškolní výchovná zařízení, školy poskytující základní, střední a vyšší vzdělání a jim sloužící zařízení. Pokud jde o jednotlivé stupně národních výborů, je v 25 odst. 2 písm. a) zákona stanovena působnost místního národního výboru; podle § 27 odst. 4 okresní národní výbor spravuje školy a školská zařízení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy; působnost krajského národního výboru je v 28 odst. 4 vymezena ještě obecněji tak, že tento národní výbor může spravovat organizace, které slouží uspokojování potřeb více okresů nebo krajů, je-li správa na tomto stupni účelnější, nebo organizace poskytující zvláště specializované služby. V oblasti školství není tedy odpovídajícím způsobem stanovena působnost jednotlivých stupňů národních výborů, zejména okresního národního výboru a krajského národního výboru při správě škol a školských zařízení (s ohledem na stupeň a druhy těchto škol). Vzhledem k ustanovení § 66 odst. 1 zákona o národních výborech, podle něhož se působnost, pravomoc a organizace národních výborů upravuje zákonem, upravuje se formou zákona i působnost národních výborů při výkonu státní správy v oblasti školství.

V otázkách působnosti národních výborů jednotlivých stupňů v oblasti školství navrhovaný zákon podchycuje a normuje zkušenosti národních výborů v této oblasti. Správa škol a školských zařízení I. cyklu zůstává i nadále složitější, než je tomu u škol II. cyklu. Radikální zjednodušení zde nepřichází v úvahu, neboť rozsáhlejší soustředění správy na okresní národní výbory by oslabilo působnost místních národních výborů, zatímco soustředění správy na místní národní výbory není možné, neboť by překračovalo jejich praktické možnosti. Zákon na tomto úseku vyjadřuje v současné době optimální řešení z hlediska národních výborů.

Zákon o opatřeních v soustavě základních a středních škol vytváří nový typ střední školy pro přípravu mládeže pro dělnická povolání, tj. střední odborné učiliště; výkon státní správy u tohoto typu školy je svěřen orgánům státní školské správy, z nichž národní výbory budou mít na tomto úseku důležité úkoly. V návaznosti na uvedenou zákonnou úpravu zákon o státní správě ve školství stanoví proto působnost krajských národních výborů tak, že tyto orgány dávají souhlas k zřízení nebo zrušení středního odborného učiliště, zřizovaného generálním ředitelstvím výrobně hospodářské jednotky, učitelé jsou jejich pracovníky; krajské národní výbory střední odborná učiliště odborně vedou a vykonávají v nich inspekci výchovy a vzdělávání.

Zákon o národních výborech označuje vztah národního výboru k rozpočtovým popř. příspěvkovým organizacím a podobným zařízením pojmem "správa" (na rozdíl od hospodářských organizací, kde se užívá pojem "řízení"), přičemž tento pojem nedefinuje, ale ponechává jiným předpisům, aby obsah pojmu "správa" vymezily podle jednotlivých odvětví spravovaných národními výbory. Zákon proto vymezuje pojem správy škol a výchovných zařízení v podstatě tak, že národní výbory zřizují a zrušují školy a školská zařízení, odborně je vedou, vykonávají v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečují ve svých plánech a rozpočtech. Tato konkretizace se pak používá v jednotlivých ustanoveních zákona.

Současně s touto otázkou se v zákoně řeší ty otázky, kde národní výbory, popřípadě ředitelé škol rozhodují o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů. Řešením těchto otázek se jim dává zákonný podklad. Pokud jde o procesní stránku věci (tj. řízení při rozhodování v konkrétních případech), národní výbory v rámci výkonu státní správy rozhodují podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Protože podle § 5 odst. 2 citovaného zákona rozhodují v prvním stupni okresní národní výbory a pouze zvláštní zákon může stanovit příslušnost jiného stupně národního výboru, je vždy u příslušného ustanovení uvedeno, který stupeň národního výboru rozhoduje. V některých případech rozhoduje ředitel školy. Vzhledem k ustanovení § 5 odst. 1 citovaného zákona se tato skutečnost v příslušném ustanovení výslovně uvádí.

Ministerstvo školství ČSR jako ústřední orgán státní správy na úseku školství nemá v některých případech dostatečnou zákonnou oporu pro výkon státní správy na svěřeném úseku vydáváním obecně závazných předpisů. Tato situace není v souladu zejména s čl. 139 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, z něhož vyplývá, že ministerstva a ostatní ústřední orgány republik mohou vydávat obecně závazné právní předpisy jenom na základě zákona, v jeho mezích a jsou-li k tomu zákonem výslovně zmocněny. Zákon proto obsahuje potřebná zmocňovací ustanovení.

Má-li se posílit koordinující a řídící úloha socialistického státu při výchově mladé generace, potřebují orgány státní správy pro svou řídící činnost též účinný nástroj ke kontrole výchovy a vzdělávání, které se poskytuje občanům ve školách a školských zařízeních. Otázka kontroly státu nad výchovou a vzděláváním nemá dosud dostatečný právní základ. Inspekce výchovy a vzdělávání se opírá pouze o ustanovení § 31 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání, podle něhož národní výbory kontrolují výchovu a vzdělávání ve svém obvodu a ministerstvo školství ústředně kontroluje výchovu a vzdělávání. Obdobně rámcově je upraven státní dozor na přípravu mládeže pro dělnická povolání v § 28 a 29 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon). Zákon proto upravuje jednotný systém inspekce výchovy a vzdělávání, kterou provádějí ministerstvo školství ČSR a národní výbory, a stanoví pojem inspekce výchovy a vzdělávání, její obsah, upravuje základní otázky její působnosti, pravomoci, organizace a okruhu činnosti.

III.

Vzhledem k ustanovení čl. 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, čl. 91 Ústavy ČSSR, ve znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb., a § 66 zákona o národních výborech se státní správa ve školství upravuje zákonem České národní rady.

Přijetí zákona o státní správě ve školství si nevyžaduje zvýšení výdajů ze státního rozpočtu a ani zvýšení počtu pracovníků.

B. Část zvláštní

K § 1:

Státní správa v odvětví školství jako nedílná součást státní správy je důležitým nástrojem, jehož prostřednictvím realizuje socialistický stát úkoly školské politiky.

K § 2:

Národní výbory vykonávají státní správu na úseku školství, jak to vyplývá z § 19 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech ve znění pozdějších zákonů a § 31 odst. 1 zákona Č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon).

Podle ustanovení § 7 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR je ministerstvo školství ČSR ústředním orgánem státní správy pro zařízení předškolní a mimoškolní výchovy a pro základní, učňovské a odborné školy, pro gymnázia a vysoké školy jakož i pro jiné školské organizace celonárodního významu.

Zvláštním zákonem je upravena působnost ministerstva zdravotnictví ČSR vůči zdravotnickým školám. Podle § 57 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ministerstvo zdravotnictví vykonává podle zásad stanovených ministerstvem školství ústřední ideové a pedagogické řízení zdravotnických škol a určuje siť těchto škol. Tím není dotčena působnost ministerstva školství, pokud jde o ústřední kontrolu nad uplatňováním těchto zásad a o ústřední odborný dozor nad vyučováním všeobecně vzdělávacích předmětů na zdravotnických školách. Dále podle § 31 odst. 3 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání přísluší ministerstvu zdravotnictví ústřední řízení a kontrola výchovy v jeslích, přičemž toto ministerstvo v otázkách pedagogických těsně spolupracuje s ministerstvem školství.

Působnost příslušných ústředních orgánů státní správy vůči vojenským školám, školám Sboru národní bezpečnosti a školám Sboru nápravné výchovy je upravena v § 36 školského zákona a v § 46 až 48 zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

K § 3:

Zákon o národních výborech označuje vztah národních výborů ke školám a školským zařízením pojmem "správa" (§ 20), na rozdíl od vztahu národních výborů k jejich hospodářským organizacím, který označuje pojmem "řízení" (§ 21 a 22). Nová právní úprava v tomto směru vychází ze základních znaků pojmu spravování škol a školských zařízení národními výbory, jak vyplývá ze zákona o národních výborech. Přitom přihlíží k dosavadnímu právnímu i faktickému stavu spravování druhů a stupňů škol a druhů školských zařízení národními výbory jednotlivých stupňů.

Pokud jde o střední odborná učiliště zřizovaná generálními ředitelstvími výrobních hospodářských jednotek nebo orgány, které plní obdobnou funkci, popřípadě hospodářskými organizacemi, národní výbory při výkonu státní správy tato střední odborná učiliště odborně vedou, vykonávají v nich státní dozor, vydávají souhlas k jejich zřizování a k ustanovení jejich ředitele.

Národní výbory vykonávají státní správu ve středních školách pro pracující zřizovaných organizacemi, a to pokud jde o odborné vedení, o souhlas k jejich zřízení, souhlas k ustanovení ředitele a o státní dozor.

Národní výbory nespravují vojenské školy, školy Sboru národní bezpečnosti a školy Sboru nápravné výchovy (§ 36 školského zákona), podniková a družstevní výchovná zařízení a výchovná zařízení společenských organizací (31 odst. 4 školského zákona); působnost národních výborů se nevztahuje též na vysoké školy (§ 20 odst. 1 zákona o národních výborech, zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách).

K § 4:

Ředitel školy nebo školského zařízení je důležitým činitelem, který ovlivňuje výchovně vzdělávací proces na škole. Zákon proto vymezuje jeho postavení a základní úkoly. Má-li ředitel školy nebo školského zařízení při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů postupovat podle správního řádu, je třeba podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. svěřit mu působnost zákonem.

K § 5:

V tomto ustanovení je vyjádřena působnost místního národního výboru při správě škol a školských zařízení, jak vyplývá z ustanovení § 25 zákona o národních výborech. Zachovává se dosavadní faktický stav.

Místní národní výbor hospodářsky zabezpečuje pouze provoz škol a zařízení uvedených v § 5 tohoto zákona, zatímco otázky investiční výstavby a pracovněprávních a mzdových věcí jsou v působnosti okresního národního výboru.

Pokud jde o školní jídelny, týká se působnost místního národního výboru všech školních jídelen, tj. i jídelen, ve kterých se stravují děti předškolního věku a mládež navštěvující školy poskytující základní a střední vzdělání; netýká se internátních jídelen, které nemají povahu zařízení, ale jsou součástí příslušné školy nebo školského zařízení.

O přijímání dětí do mateřské školy, do společného zařízení jeslí a mateřské školy, dětského útulku, školní jídelny, školní družiny a školního klubu rozhoduje místní národní výbor jen tehdy, jestliže nestačí kapacita těchto zařízení pro přijetí všech přihlášených dětí; jinak se ponechává přijímání řediteli zařízení. Protože jde o právem chráněné zájmy občanů, postupuje národní výbor v uvedených případech podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Působnost místního národního výboru se nevztahuje na předškolní výchovné zařízení, zřizované socialistickými organizacemi.

K § 6:

Působnost městského národního výboru na úseku školství vychází z ustanovení § 26 zákona o národních výborech.

Zákon svěřuje městskému národnímu výboru rozhodování o osvobození žáka od povinné školní docházky, o zproštění povinnosti žáka vzdělávat se, o odložení povinné školní docházky a o přijetí dítěte do školy, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního.

Vzhledem k různé velikosti obcí, kde působí městské národní výbory, a vzhledem k rostoucímu významu postavení některých měst a v souladu s ustanovením § 26 odst. 3 zákona o národních výborech se ponechává možnost, aby krajský národní výbor svěřil do působnosti městského národního výboru další úkoly podle Vzorového statutu městských národních výborů.

K § 7 až 10:

Tato ustanovení stanoví působnost okresního národního výboru jak v poměru ke školám a školským zařízením v jeho přímé správě, tak i k zařízením, kde hospodářské zabezpečení provozu přísluší národním výborům nižšího stupně. Jsou konkrétním výrazem pojetí okresního národního výboru jako hlavního článku při správě škol a školských zařízení.

Protože školy jsou zařízeními s poměrně malým počtem pracovníků a nemají právní subjektivitu, není možné, a ani by nebylo vhodné, aby plnily úkoly organizace, vyplývající z pracovněprávních vztahů, ani je není možno pro tento účel vybavit odborným aparátem. Okresní národní výbor proto plní úkoly organizace ve smyslu § 8 zákoníku práce pro všechny pracovníky škol a školských zařízení, které odborně vede.

Děti, kterým nemoc brání v povinné školní docházce (a to i do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči), mohou být národním výborem osvobozeny od povinné školní docházky. Nevzdělavatelné děti se zprostí povinnosti vzdělávat se.

Podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol má mládež v prvním ročníku středního odborného učiliště postavení žáka s tím, že tito žáci (a to jak absolventi 8. ročníku, tak i absolventi 9. ročníku ZDŠ) uzavírají učební smlouvu až od počátku kalendářního roku, v němž absolvují první ročník učebního oboru, a jako den nástupu do učebního poměru se stanoví první den následujícího školního roku; organizace může odmítnout uzavření učební smlouvy jen pro nezpůsobilost žáka k výchově ve zvoleném učebním oboru. Z těchto důvodů je třeba určit orgán, který rozhodne o tom, zda žák je, nebo není způsobilý k výchově ve zvoleném učebním oboru.

V případech uvedených v § 10 postupuje okresní národní výbor podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

K § 11 až 13:

Krajský národní výbor spravuje školy a školská zařízení uvedená v tomto ustanovení.

Podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol se mohou zřizovat i školy pro nadanou a talentovanou mládež. Ekonomická hlediska vyžadují, aby se síť těchto škol skládala z nevelkého počtu kádrově i materiálně vybavených jednotek s potřebnou kapacitou. Bude účelné, aby základní škola i střední škola pro tuto mládež byla umístěna v jedné budově se společnou správou i pedagogickým sborem.

Podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol střední odborná učiliště zřizuje a zrušuje generální ředitelství výrobní hospodářské jednotky, nebo orgán, který plní obdobnou funkci, popřípadě hospodářská organizace se souhlasem příslušného národního výboru, s jehož souhlasem též ustanovuje ředitele středního odborného učiliště; střední školy pro pracující zřizuje organizace se souhlasem příslušného národního výboru. V tomto ustanovení se zakládá působnost krajského národního výboru k udělení tohoto souhlasu.

Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů a odborných předmětů ve středním odborném učilišti a střední škole pro pracující jsou pracovníky krajského národního výboru, ostatní jsou pracovníky příslušné organizace.

K § 14:

Působnost ministerstva školství ČSR je rámcově stanovena jinými zákony, např. zákonem ČNR č. 2/1969 Sb. a školským zákonem. V tomto ustanovení jsou podchyceny jen specifické činnosti, které nejsou zakotveny jinde. Zvláštním zákonem je upravena působnost ministerstva zdravotnictví vůči zdravotnickým školám (§ 57 odst. 2 a § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu), působnost ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra vůči vojenským školám a školám Sboru národní bezpečnosti (§ 36 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání) a působnost ministerstva spravedlnosti ČSR vůči školám Sboru nápravné výchovy (čl. II zákona č. 173/1968 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, § 11 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR).

Podle ustanovení odst. 3 jde o stejnokroje žáků a pracovníků škol v některých oborech, jako je hornictví, lesnictví apod., v souladu s dosavadní tradicí.

K § 15 až 20:

Inspekce výchovy a vzdělávání není v současné době upravena právním předpisem. Proto se do zákona vkládají základní ustanovení upravující tuto otázku.

Jako obecný pojem pro daný okruh činnosti se zavádí název "inspekce výchovy a vzdělávání". Inspekce výchovy a vzdělávání se člení na školní inspekci, která je zaměřena především na kontrolu škol a školských zařízení v oboru působnosti ministerstva školství ČSR, a na státní dozor na přípravu mládeže pro dělnická povolání, který kontroluje otázky přípravy mládeže pro dělnická povolání, jež se vykonává v oboru působnosti jiných ústředních orgánů.

Na zdravotnických školách provádí inspekce výchovy a vzdělávání kontrolu vyučování všeobecně vzdělávacích předmětům, ostatní kontrola je věcí resortního dozoru ministerstva zdravotnictví ČSR.

K § 21:

Rodiče některých žáků odjíždějí z pracovních nebo jiných důvodů (např. jako experti) do zahraničí. V odůvodněných případech je třeba umožnit, aby i jejich děti, které plní povinnou školní docházku, s nimi mohly pobývat v zahraničí.

Při rozhodování o zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky se postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

K § 22:

Podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol se dětem a mládeži s duševními, smyslovými, řečovými nebo tělesnými vadami dostává vzdělání zvláštními prostředky ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

Při rozhodování o zařazení dítěte do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. U dětí ve školách při zdravotnických zařízeních rozhodování o jejich zařazení nepřichází v úvahu, protože tyto školy pečují o děti jen po dobu jejich pobytu v léčebném zařízení. Dítě zůstává žákem školy, ve které jinak plní školní docházku.

K § 23:

O vyloučení žáka ze školy rozhoduje krajský národní výbor, protože spravuje školy poskytující střední a vyšší vzdělání a jde o závažné opatření týkající se zájmů občanů. Vzhledem k ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., je třeba založit působnost krajských národních výborů zákonem.

K § 24:

Podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol se do škol poskytujících střední a úplné střední vzdělání přijímají žáci podle schopností, zájmů, zdravotního stavu a v souladu s potřebami socialistické společnosti. Zákonem o státní správě ve školství se v hlavních rysech upravuje způsob a forma přijímání žáků. Toto ustanovení se vztahuje na přijímání žáků, kteří úspěšně ukončí 9. ročník základní devítileté školy, i na přijímání žáků; kteří mohou být přijati ke studiu z 8. ročníku základní devítileté školy podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

Vzhledem k jistým specifikám přijímacího řízení se upravují některé otázky odchylně od správního řádu, popřípadě se některé jeho instituty vylučují. Vylučuje se podání ústně do protokolu, popřípadě telegraficky podle § 19 odst. 1 správního řádu, uplatňuje se pouze zásada dispoziční (řízení se zahajuje pouze z podnětu uchazeče o studium), upravuje se postup při podávání přihlášek, upravuje se lhůta k podání odvolání.

K § 25:

Podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol může být žákům gymnázií, odborných škol a konzervatoří poskytnuto ze státních rozpočtových prostředků stipendium a hmotné zabezpečení s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům a prospěchu; žákům středních odborných škol a středních škol pro pracující může být poskytnuto toto stipendium a hmotné zabezpečení, nebo stipendium a hmotné zabezpečení z prostředků socialistických organizací.

Rozhodování o přiznání stipendia ze státních rozpočtových prostředků se svěřuje řediteli školy. Vzhledem k tomu, že jde o právem chráněný zájem, rozhoduje se podle správního řádu.

K § 26:

Na středních školách nebyl dosud znám institut přerušení studia, což v praxi přinášelo velké potíže zvláště u dlouhodobě nemocných žáků a v případech mateřství žákyň. Proto se tato problematika upravuje obdobně jako je tomu ve studiu na vysokých školách.

Vzhledem k tomu, že jde o právem chráněný zájem, rozhoduje se podle správního řádu. O případném odvolání rozhoduje krajský národní výbor, který školu odborně vede.

K § 27:

Vzhledem k uzavření "Konvence o vzájemném uznávání ekvivalentnosti dokladů o absolvování středních, středních odborných a vysokých škol a rovněž dokladů o udělení vědeckých hodností", podle níž dochází k uznávání studia bez nostrifikačního řízení, a se zřetelem na dvoustranné dohody se tato skutečnost vyjadřuje v zákoně. Ekvivalence dokladů je dosud upravena vyhláškou č. 83/1974 Sb., ve znění vyhlášky č. 147/1976 Sb., a vyhláškou č. 146/1976 Sb.

Při řízení o nostrifikaci vysvědčení postupuje krajský národní výbor podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

K § 28 a 29:

Výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy je upraven v zákoně ČNR o školských zařízeních. Ministerstvo školství ČSR se zmocňuje k tomu, aby určilo způsob úhrady a výši příspěvku, který by se v případech, kdy nerozhoduje soud podle § 103 zákona o rodině, stanovil rodičem dětí, nebo jiným osobám, které mají k dítěti vyživovací povinnost, popřípadě dětem (mladistvým) z vlastních příjmů.

Pokud by došlo ke změně ustanovení § 103 zákona o rodině v tom smyslu, že by napříště soudy nerozhodovaly o ošetřovném, rozhodoval by vždy ve smyslu tohoto zákona ředitel zařízení.

K § 30:

Ustanovením § 33 odst. 1 školského zákona o poskytování bezplatné výchovy a vzdělávání nejsou dotčeny předpisy stanovící vyživovací povinnost rodičů nebo těch, kteří mají k dítěti vyživovací povinnost. Jestliže škola nebo školské zařízení při plnění výchovných a vzdělávacích úkolů částečně nebo úplně zabezpečuje hmotnou péči o děti a mládež, musí být stanovena povinnost rodičů přispívat na úhradu nákladů na hmotnou péči.

Příspěvek v praxi přichází v úvahu například ve školách v přírodě, při výchovných výcvikových lyžařských zájezdech, při ubytování a stravování v dětských domovech, v domovech mládeže a v internátních školách. Na stanovení příspěvku se nevztahuje správní řád.

K § 31:

Školní stravování je významným úsekem hromadné přípravy pokrmů a postupně předstihuje svým rozsahem závodní či restaurační stravování. V ČSR využívá školního stravování 100 % dětí ze zařízení předškolní výchovy, 68 % žáků základních devítiletých škol a 57 % žáků škol poskytujících střední a vyšší vzdělání; v průměru se ve školních jídelnách stravuje více než 72 % dětí a žáků škol a výchovných zařízení. Od roku 1953 se počet strávníků zvýšil čtyřnásobně a počet jídelen se zdvojnásobil.

Vzhledem k rozsahu a významu školního stravování se základní otázky této problematiky řeší zákonem. Na stanovení příspěvku se nevztahuje správní řád.

K § 32:

Ustanovení § 29 zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol umožňuje národním výborům vytvořit samostatné zařízení ze školního klubu, školní knihovny apod., které dosud byly vždy jen součástí příslušné školy. Ve vztahu k těmto zařízením se zakládá příslušnost toho stupně národního výboru, který spravuje školu, jejíž součástí tato zařízení jinak jsou.

K § 33:

Veškeré otázky vysokých škol jsou upraveny zvláštními předpisy. Působnost národních výborů se nevztahuje na vojenské školy, školy Sboru národní bezpečnosti a školy Sboru nápravné výchovy.

K § 34:

Podle ustanovení § 2 tohoto zákona může zvláštní zákon svěřit působnost, která přísluší ministerstvu školství ČSR, jinému ústřednímu orgánu státní správy. Protože podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání je svěřen přesun působnosti vládě, zrušuje se toto ustanovení s tím, že ostatní otázky obsažené v tomto ustanovení se promítají do § 14 a § 16 tohoto návrhu zákona.

V Praze, 17. května 1978

Předseda vlády České socialistické republiky:

Josef Korčák, v. r.

Ministr školství České socialistické republiky:

Milan Vondruška, v. r.