Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Rungemu. Slovo se uděluje poslanci ing. Miroslavu Cahovi. Připraví se jako poslední přihlášená do rozpravy poslankyně Anna Langerová.

Poslanec ing. Miroslav Caha: Vážené soudružky, vážení soudruzi, výbor ČNR pro zemědělství a výživu při svém jednání v přípravě na dnešní schůzi při projednávání otázek socialistické zákonnosti přistupoval k této problematice ze specifických hledisek daných okruhem otázek, které mu přísluší z hlediska jeho působení v rámci orgánů České národní rady.

Z těchto hledisek se zabýval vývojem úrazovosti a ochrany proti požárům v resortech zemědělství a výživy a lesního a vodního hospodářství. Je všeobecně známo, že počet a rozsah požárů v zemědělství a lesním hospodářství je do značné míry ovlivňován charakterem počasí v příslušném období. V období sucha se zvyšuje nebezpečí požárů a v období četnějších dešťů se zápalnost některých zemědělských plodin a lesů snižuje. To ovšem platí více za předpokladu, že preventivní péče v této oblasti nedosahuje určité úrovně. Náš výbor však již několikrát se zabýval těmito otázkami a kontroloval, jak jeho doporučení jsou realizována uvedenými ministerstvy.

I když nechci přeceňovat úsilí, které jsme věnovali jako poslanci těmto problémům, přesto myslím, že je pozitivním jevem, že počet požárů i škody jimi způsobené mají již několik let klesající tendenci. Domnívám se, že bychom měli vyslovit uznání pracovníkům všech řídících stupňů obou resortů za úsilí, které v tomto směru vynaložili, neboť požáry v zemědělském a lesním hospodářství v minulosti značně snižovaly výsledky poctivé práce pracovníků v zemědělství a pracovníků lesního a vodního hospodářství.

Vážnější a důležitější je problém péče o zdraví pracujících v zemědělství, potravinářském průmyslu a lesním a vodním hospodářství. Zde jsme zjistili, že počet smrtelných úrazů, zejména v zemědělství, proti minulému období nepoklesl. To je velmi vážná záležitost. To nás vede k tomu, abychom jejich příčiny hlouběji analyzovali a vyvozovali z nich důslednější opatření.

Pozitivnější však je, že celkový počet pracovních úrazů v obou resortech má klesající tendenci i přesto, že do pracovních úrazů jsou v některých případech započítávány i mimopracovní úrazy. Z toho vyplývá, že i v této oblasti se životní úroveň a jistoty pracujících v těchto odvětvích postupně vyrovnávají s jinými odvětvími národního hospodářství. Samozřejmě zde působí i skutečnost, že se poměrně rychlým tempem upevňuje pracovní a technologická kázeň družstevních rolníků a pracovníků a že se zvyšuje jejich odborná i kulturní úroveň. Tento vývoj je však dlouhodobým procesem, který se realizuje postupně v návaznosti na sbližování obou typů vlastnictví a podle možností daných rozvojem naší ekonomiky. Domnívám se, že tuto návaznost si ne vždy plně uvědomujeme.

Dovolte mi k tomu několik poznámek. Uplatnění zásad o zabezpečení pracovních ochranných pomůcek se stalo u členů Jednotných zemědělských družstev aktuální počátkem sedmdesátých let. Po právní stránce jsou tyto otázky. vcelku jasné a jsou zapracovány do příslušných předpisů a norem. To je však jenom jedna stránka věci. Přitom však kapacity na výrobu ochranných pracovních pomůcek se nerozšířily a v důsledku toho přetrvává napětí a problémy při jejich konkrétním zajišťování pro členy družstev.

To by bylo pochopitelné potud, pokud by nenásledovaly osobní postihy organizací, případně některých vedoucích funkcionářů. Stává se, že inspektoři bezpečnosti práce neberou v úvahu úsilí o zabezpečení, ale jenom tu skutečnost, zda jsou či nejsou zajištěny ochranné pracovní pomůcky. Důsledkem jejich opatření tak, jak ukazují zkušenosti v mém volebním obvodě a jeho okolí, je určitá roztrpčenost odpovědných pracovníků, jak se ukázalo i na jednání výboru na okrese Třebíč.

V této souvislosti jsou vyslovovány názory, zda právní předpisy, opatření a normy nejsou povyšovány nad úroveň možností naší ekonomiky a zda by neměla být celá tato problematika znovu v celém komplexu podrobně analyzována a vyvozeny z ní odpovídající závěry.

Je pochopitelné, že inspektoři bezpečnosti, ale také samozřejmě soudní orgány a další organizace, nemohou při plnění svých funkcí přijímat rozhodnutí mimo rámec přijatých legislativních norem. Řeknu-li to jinými slovy, nemůžeme po nich chtít, aby přijímali usnesení, rozhodnutí, případně opatření, která by vybočovala ze stanovených zásad. Chápu a jistě to chápeme my všichni, že to by znamenalo někde benevolenci a někdy nepřiměřenou tvrdost a ve svých důsledcích vlastně realizaci volného rozhodování, čili nezákonnost. To samozřejmě není možné. Proto se domnívám, že bychom měli dát impuls k tomu, aby příslušné orgány rychleji analyzovaly situaci na příslušném úseku a mnohdy rychleji než se to děje dosud na ni reagovaly. Mám zde na mysli především to, aby zde nenastával rozpor mezi záměrem zákonodárců a tvůrců dalších legislativních norem a podmínkami pro jejich realizaci. To totiž vytváří napětí při jejich realizaci.

To, co jsem uvedl, platí podle mých zkušeností z volebního obvodu a okresu, nejen o bezpečnosti práce, ale i v některých případech také pro ochranu socialistického vlastnictví i v některých dalších oblastech. V tomto směru jsou též vážné připomínky ke značné administrativě kolem kárného řízení.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jedním z problémů, který se do určité míry dotýká projednávané problematiky, je otázka diferencované pracovní doby v zemědělství. Před několika lety bylo navrženo, aby v období sezónních prací byla v zemědělství pracovní doba prodloužena a naopak v zimním období zkrácena. Na první pohled se to zdá velmi reálné. Při zachování celoroční pracovní doby by pracovník státního statku či družstva odpracoval v určitém období více hodin a zejména v zimním období naopak méně, ale celkově by počet pracovních hodin odpovídal zákoníku práce. Naše Jednotné zemědělské družstvo patří k těm, které tuto zásadu se snažilo uplatnit. Mám-li mluvit otevřeně, pak musím říci, že značná část mladých pracovníků, kteří potřebují získat prostředky pro svou rodinu, souhlasila s rozšířením pracovní doby v jarním, letním i podzimním období, ale nebylo pro ně přijatelné zkrácení pracovní doby v zimním období. Nižší výdělky a již žádný jiný zdroj příjmů ze záhumenků v zimním období byly často příčinou jejich odchodu z Jednotného zemědělského družstva. Proto mne udivilo tvrzení pracovníka ministerstva práce a sociálních věcí, že snad zemědělská praxe o možnosti realizovat zkrácenou pracovní dobu nic neví. Domnívám se, že by bylo třeba problém sezónnosti práce v zemědělství hlouběji prozkoumat i z jiných příčin, než jsem uvedl. Mám za to, že poznatky výboru pro zemědělství a výživu by mohly přispět k efektivnějšímu řešení celé této problematiky.

Dnešní jednání o stavu socialistické zákonnosti v ČSR ukazuje, že bylo dosaženo v řadě důležitých úseků pozitivního vývoje. To bychom měli ocenit. Domnívám se však, že nestačí hodnotit jen stav, ale že bychom též měli více než dosud rozebírat příčiny a vývojové tendence. Ve svém diskusním vystoupení jsem se pokusil na některé z nich ukázat. Přitom si nečiním nárok, že jsem vyčerpal celou problematiku. Proto doporučuji, abychom ocenili úsilí příslušných orgánů, ale současně jim připomněli, aby se nad některými problémy a přetrvávajícími negativními jevy společně s námi zamýšleli. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Cahovi. Slovo má poslankyně Anna Langerová.

Poslankyně Anna Langerová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, z celé řady oblastí, kterých se dotýká socialistická zákonnost a kterými se výbor ČNR pro průmysl a stavebnictví zabýval, chci poukázat na některé, které ve svém souhrnu ovlivňují ekonomiku průmyslových resortů.

Jde v prvé řadě o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Značné množství pracovních úrazů nasvědčuje, že této oblasti není věnována odpovídající pozornost. To dokládají závady zjištěné našimi osobními poznatky a prověrkami svazů za I. pololetí tohoto roku v průmyslu, stavebnictví i geologii. Např. na technickém zařízení v podnicích ministerstva průmyslu ČSR bylo zjištěno 21 231 závad, předpisy nedodržely hospodářské organizace, vedoucí pracovníci a pracující 3 tis. případů a při poskytování a používání ochranných prostředků došlo k porušení v 690 případech. Ve srovnání s loňským rokem došlo ke zvýšení počtu závad ve stavebních organizacích u technických zařízení, strojů v pracovních a dopravních prostorech, při manipulaci s břemeny apod.

Rozbory zdrojů úrazovosti ukazují, že je ovlivňována především charakterem výroby, nedostatečnou organizací práce, strojním vybavením, komunikací, dopravou a lidským činitelem. Nejčastější příčinou v zniku pracovních úrazů bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, jednání bez oprávnění, proti příkazu a zákazu, materiál, nářadí a nástroje, břemena a předměty a jejich náhodný pád.

Závažné je, že příčiny závad jsou stejné a stále se opakují. Z jejich odstraňování je poznatek, že většina je jich likvidována bezprostředně po zjištění. To svědčí o tom, že bezpečnost práce se dosud nestala součástí každodenní praxe a v celém svém pojetí stále není předmětem systematické práce odpovědných hospodářských pracovníků. Skoro 28 tis. pracovních úrazů v minulém roce je jistě varující.

Domnívám se, že je velmi potřebné prosazovat všechny cesty k jejímu snížení. Jednou z metod je metoda A. D. Basova "Pracovat produktivně bez úrazů a havárií". Její uplatnění se kladně projevilo ve 46 závodech a provozech ministerstva průmyslu ČSR tím, že tam nebyl zaznamenán letos ani jediný úraz. V závodě Jitex Mirovice a Českomoravský Jankov přispěla tato metoda k tomu, že zde nebyl úraz tři roky a v závodě Pleas 03 Praha dokonce pět let.

Trvale se však opakuje porušování předpisů o váhových limitech při práci žen. V prvním pololetí t. r. bylo toto porušení zjištěno jak u nás v Tibě ve Dvoře Králové, v papírnách ve Vraném, Barvy a laky v Kralupech a Uherském Hradišti, Chemických závodech Synthesia Semtín, Keramických závodech Bechyně atd. To souvisí s přetrvávajícími nedostatky v mechanizačních prostředcích pro manipulaci s materiálem, především u vysokozdvižných vozíků, tahačů a dalších zařízení pro usnadnění práce. Dosavadní opatření ve vzájemné pomoci dvou žen je dočasné a je nutné ho odstranit a dořešit postupným technickým vybavením mechanizačními prostředky. Stejně je nutné urychleně realizovat technicko-organizační opatření k odstranění nadlimitního zatěžování žen všude tam, kde skončila platnost povolení výjimek.

Vážným problémem s ohledem na vysokou zaměstnanost žen v odvětvích spotřebního i chemického průmyslu je nemocnost. Náročné podmínky práce při plnění uložených úkolů, pracovní prostředí, zátěž na pohybový aparát pracovnic, práce přesčas, prodloužené a sobotní směny jsou hlavní příčinou nemocnosti a úrazovosti. Tato skutečnost byla ověřena v národním podniku Svit, Šohaj, Slezan, závodech A. Zápotockého, Tibě a dalších podnicích spotřebního průmyslu. Je proto nejen správné, ale i potřebné, že vedení celé řady podniků ve spolupráci s lékaři provádějí rozbory příčin nemocnosti a navrhují nutná opatření k jejímu snížení. Tuto péči je třeba rozšířit v dalších závodech a resortech.

V této souvislosti bych chtěla vyzvednout realizaci dlouho neřešené otázky pražského stavebnictví. Byl uveden do provozu závodní ústav národního zdraví Stavebních závodů Praha, na který je napojeno již 22 závodů. Postupným dobudováním základní a odborné lékařské péče vznikne zařízení, které bude sloužit všem stavbařům na území Prahy.

Za mimořádně závažný problém s dopadem na plnění úkolů podniků považujeme mimopracovní úrazy, které jsou ve srovnání s pracovními úrazy 3x vyšší. Za minulý rok jich bylo v resortu průmyslu, stavebnictví a geologie 84 400 a představovaly úbytek 1 milionu 756 tis. pracovních dnů. Přepočteno denní produktivitou, ztratily podniky hodnotu výroby ve výši 1,3 mld Kčs. Když k tomu přidáme další ztráty z pracovních úrazů, výplatu nemocenských dávek a odškodnění, jsou to alarmující částky, o které naše společnost přichází. Příčiny jsou známé, je potřebné přistoupit ke konkrétním opatřením a citlivějšímu finančnímu postihu.

Kladně lze hodnotit pozornost věnovanou resorty dodržování socialistické pracovní kázně. Organizace se orientovaly na lepší využití výrobního zařízení, pracovní doby, organizace práce, hospodárnosti, racionální hospodaření s pracovními silami apod. Přes úsilí a provedená opatření nedošlo však v uplynulém období k zásadnímu řešení. Jednou ze závažných příčin porušování pracovní kázně nadále zůstává neomluvená absence, která v resortech a především ve stavebnictví představuje řádově stovky tisíc pracovních dnů. Závažnější je ta skutečnost, že značná část těchto absencí připadá na tzv. notorické absentéry, z jejichž řad pochází také nejvíce pachatelů trestných činů.

V této souvislosti nelze také pominout svévolné opuštění pracoviště, pozdní příchody, nedostatečné využití pracovní doby, především na těch úsecích, kde není technologickým nebo dopravním systémem vnucen takt práce. Jde především o pomocné provozy, údržby, práce v administrativě apod. Na toto téma zazněla již řada kritik, zatím bez větší odezvy a věřte mi, že nás pracovníky na pásech a v úkolových dílnách, kde se stále normy zpevňují, benevolence k nevyužívání pracovní doby často tolerovaná ze strany vedení organizací, doslova uráží. Proto řada pracovnic odchází z pásových výrob, kde se intenzita práce stále zvyšuje. Zbývající pracovnice musí nahradit chybějící a tak nastává kolotoč s negativními dopady na celé naše hospodářství.

Není možné přejít bez povšimnutí dodržování technologické kázně a kvality výroby, která s ohledem na nasycenost světového trhu, klade stále větší nároky na výrobce. Nárůst reklamací byl zaznamenán v plastikářském průmyslu, chemii, textilu, povrchové úpravě obuvi a nábytku. K porušování technologie docházelo u stavebních dílců, žáruvzdorných výrobků, kanalizačních trub, dokončovacích pracech v bytové i průmyslové výstavbě apod. Resorty nutí sice podniky rozpisem ke snížení ztrát a zmetků, přesto ztráty jdou do stovek milionů korun.

Mezi závažné problémy s dopadem na ekonomiku resortu patří fluktuace pracovníků, která často souvisí s nedostatečnou starostlivostí. Zkušenosti ukazují, že příčinou odchodu pracovníků je nespokojenost na pracovišti, nedobré vztahy, špatná organizace práce, nedostatečná možnost seberealizace, mzdové otázky apod. Příčiny vedou často až k soudním sporům. Praxe potvrzuje, a je o tom dostatek dokladů, že převážná většina sporů je zaviněna tím, že nejsou dodrženy sliby ze strany hospodářského vedení, neprováděním změn pracovních smluv, nesprávně uloženými kárnými opatřeními v důsledku nedostatečného prověření skutečností, opominutí formálních náležitostí apod.

Myslím si, že oblasti pracovněprávních vztahů je potřeba věnovat mimořádnou pozornost. Tento požadavek vystupuje do popředí nejen v důsledku nedostatku pracovních sil, ale zejména se zaváděním nových prvků zdokonalené soustavy řízení. Její zavedení přinese na tuto oblast a řídící pracovníky mimořádné nároky. Její zvládnutí může ale přispět ke snížení fluktuace. To by mělo vést hospodářské pracovníky k zamyšlení. Často osobní pohovor s takovým pracovníkem, který chce opustit závod, změní jeho rozhodnutí.

Dobře si v tomto počínají např. ve Vodohospodářských stavbách Brno, kde s každým pracovníkem, který podá výpověď bez udání důvodů, pohovoří fluktuační komise. Její přístup a snaha řešit problém pracovníka, má od roku 1976 velmi pozitivní výsledky a fluktuaci omezila jen na desetiny procenta.

Další a mnohem závažnější příčinou fluktuace pracovníků z podniků ministerstva průmyslu a stavebnictví je možnost získat snadnější zaměstnání a vyšší výdělek v jiných odvětvích, např. v přidružené výrobě JZD apod. Tím přicházejí obě odvětví o řadu kvalifikovaných pracovníků, samozřejmě s dopadem na zabezpečování plánovaných úkolů. Proti tomuto úniku pracovníků není zatím účinná obrana, nehledě na to, že přidružená výroba a další podobná zaměstnání jsou častým centrem porušování obecně platných cenových a mzdových předpisů. Domnívám se, že by bylo žádoucí zpřísnit dohled ONV nad prováděním § 13 zákona č. 122/75 Sb., o povolování přidružených výrob, které jsou nežádoucím odčerpatelem kvalifikovaných pracovníků, především ze stavebnictví.

Otázkám dodržování socialistické zákonnosti věnoval náš výbor velkou pozornost v celém komplexu. Její sledování ještě dále stupňuje, protože v jejím zlepšení vidíme velké ekonomické i morální rezervy. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslankyni Langerové.

Tím je pořadí přihlášených řečníků vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo do rozpravy?

Za oba překladatele projednávané zprávy žádám o slovo předsedu Nejvyššího soudu ČSR dr. Karla Kejzlara.  

Předseda Nejvyššího soudu ČSR JUDr. Karel Kejzlar: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych před zakončením projednávané zprávy o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice jménem svým i jménem generálního prokurátora ČSR vyjádřil přesvědčení, že obsah diskuse shodně s předloženou zprávou potvrdil nezastupitelný význam dalšího upevňování zákonnosti pro úspěšný rozvoj naší socialistické společnosti. Potvrdil též významnou úlohu, kterou v tomto procesu, zejména při rozvoji národního hospodářství, sehrává prohlubování a upevňování socialistických pracovních vztahů.

Zpráva o stavu socialistické zákonnosti se zaměřila a zhodnotila zejména poznatky získané soudy i prokuraturou při výkonu jejich pravomoci právě v těchto vztazích. Projednávání zprávy ve výborech i plénu České národní rady však obsáhlo mnohem širší okruh otázek a zabývalo se stavem socialistické zákonnosti i na dalších úsecích života naší společnosti.

Dovolte mi, abych poděkoval za přednesené diskusní příspěvky, které se zaměřovaly na odstraňování nedostatků vedoucích k porušování zákonnosti a přinesly řadu cenných podnětů ke zlepšení praxe i ke zdokonalení právního řádu, ať již se týkaly ochrany socialistické ekonomiky, kriminality, dodržování státní a pracovní disciplíny, nebo upevňování socialistických pracovních vztahů, prevence, právní výchovy a právní propagandy. Je třeba zejména souhlasit s názory, které zde odezněly, že jedním ze základních předpokladů dodržování socialistické zákonnosti je stručnost, přehlednost a srozumitelnost právních předpisů, tedy takový stav právního řádu, aby každý vždy věděl, jak se v souladu s právem chovat a jednat.

Mimořádná pozornost, která byla věnována projednávání zprávy o současném stavu a dalším upevňování socialistické zákonnosti v ČSR, svědčí o tom, jakou důležitost přisuzuje úloze zákonnosti nejvyšší zastupitelský orgán republiky - Česká národní rada. Další upevňování socialistické zákonnosti se musí stát záležitostí celé společnosti, všech státních i společenských orgánů, ale také všech organizací, pracovníků a občanů, jak zdůraznil XV. sjezd KSČ.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych vás závěrem ubezpečil, že výsledky dnešního jednání o zprávě o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice, předložené Nejvyšším soudem ČSR a generálním prokurátorem ČSR, se stanou významným přínosem pro naši řídící a dozorovou činnost, pro další zdokonalování činnosti soudů, státních notářství i prokuratury. Přes dosažené pozitivní výsledky práce těchto orgánů vás chci ujistit, že tyto orgány budou věnovat v budoucnosti ještě větší úsilí dalšímu prohlubování socialistické zákonnosti v životě naší společnosti. Půjde nám o ochranu práv a zájmů občanů i o řádné plnění povinností, o dodržování socialistické zákonnosti vůbec, jak o tom hovořil ve svém projevu na 18. zasedání ÚV KSČ soudruh Gustáv Husák. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji předsedovi Nejvyššího soudu ČSR soudruhu dr. Kejzlarovi za jeho vystoupení.

Rozprava k tomuto bodu je ukončena.

Dávám nyní závěrečné slovo společné zpravodajce a předsedkyni návrhové komise poslankyni dr. Marii Patejdlové.

Společná zpravodajka a předsedkyně návrhové komise poslankyně JUDr. Marie Patejdlová: Soudružky a soudruzi, dovolte mi několik slov k návrhu usnesení.

Návrh usnesení jste všichni dostali v polední přestávce. Návrhová komise vycházela při tvorbě usnesení ze závěrů přijatých v našich výborech, z rozpravy na plénu a také jsme využili námětů, které jsme získali v přípravě této schůze a které jsou uvedeny v příloze návrh usnesení. Návrhová komise vám doporučuje návrh usnesení, tak jak jste jej dostali, schválit. Prosím nyní soudruha předsedajícího, aby dal schválit návrh usnesení.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh předsedkyně návrhové komise a společné zpravodajky soudružky Patejdlové.

Jsou k předloženému návrhu usnesení pozměňovací nebo doplňovací návrhy?

Nejsou. Přistoupíme tedy k hlasování o návrhu usnesení předloženém návrhovou komisí.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení České národní rady ke zprávě Nejvyššího soudu ČSR a generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti se zvláštním zaměřením na pracovněprávní vztahy, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

. Děkuji. Tím Česká národní rada podle čl. 106 a/ Ústavy Československé socialistické republiky projednala zprávu o stavu socialistické zákonnosti.

Současně děkuji předsedovi Nejvyššího soudu ČSR soudruhu dr. Karlu Kejzlarovi a generálnímu prokurátorovi ČSR soudruhu dr. Jaroslavu Krupauerovi za jejich účast.

Tím je projednán třetí bod pořadu dnešní schůze.

Dalším bodem pořadu je

IV

Prosím zpravodaje poslance Karla Svobodu, aby návrh odůvodnil.

Poslanec Karel Svoboda: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, v období od poslední schůze České národní rady požádalo podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců 10 soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce. Z uvedeného počtu je 7 soudců znovu kandidováno k jinému soudu, z toho 1 soudce k Nejvyššímu soudu ČSR, 2 soudci hodlají nastoupit jiné zaměstnání a 1 soudkyně odchází z důvodu péče o dítě. Ke všem žádostem došlo zákonem požadované vyjádření ministra spravedlnosti ČSR. Ustavně právní výbor ČNR projednal došlé žádosti o zproštění funkce soudce z povolání ve své schůzi dne 26. září 1980 a jeho jménem doporučuji, aby plénum České národní rady zprostilo funkce soudce z povolání soudce, kteří o toto zproštění požádali a jsou jmenovitě uvedeni v tisku č. 95.