Místopředseda ČNR František Toman: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi! Poslanci výboru ČNR pro obchod, služby a dopravu při trvalém sledování programového prohlášení vlády ČSR jsou si plně vědomi, že v péči o růst životní úrovně vyžaduje trvale soustředěnou pozornost rozvoj vnitřního trhu, služeb i dopravy. Významným impulsem pro realizaci úkolů XV. sjezdu KSČ bylo v této oblasti v roce 1977 7. zasedání ÚV KSČ.

Je možno konstatovat, a to v souladu s hodnocením projednaným letos v únoru v předsednictvu České národní rady, že po 7. zasedání ÚV KSČ došlo v celé ekonomice k plnějšímu docenění úlohy a významu vnitřního trhu, že se zintenzívnilo úsilí výrobních resortů a organizací, jakož i vnitřního obchodu a služeb ve snaze zajistit co nejlépe plnění úkolů XV. sjezdu KSČ v tržní osobní spotřebě a poskytování služeb. Je však nutno současně poukázat na to, že proces dalšího zvyšování a kvalitativního prohlubování osobní spotřeby obyvatelstva, ač je trvale zabezpečován, je současně doprovázen omezujícími vlivy v ekonomice, ať objektivního nebo subjektivního charakteru. Je zřejmé, žena jedné straně pozitivní úsilí v rozvoji hmotné spotřeby je ovlivňováno vyšší náročností vnějších i vnitřních podmínek národního hospodářství, ale na druhé straně je oslabováno i přetrvávajícími nedostatky ve výrobě spotřebního zboží a v práci obchodu a též i v jejich vzájemné spolupráci. A to jsou oblasti, které podle názorů poslanců našeho výboru vyžadují operativnější a důslednější řešení.

Dosavadní výsledky uskutečňování úkolů 6. pětiletky v oblasti hmotné spotřeby a výhled do konce roku 1980 naznačují, že dochází k určitému zpomalení dynamiky hmotné spotřeby, nicméně dosahované každoroční přírůstky maloobchodního obratu svědčí o dalším trvalém růstu spotřeby obyvatelstva, jak o tom mluvil soudruh předseda vlády. Problém je nutno spatřovat v tomto vývoji především v tom, že při dostatečném zabezpečení výživy i průmyslových výrobků existují na vnitřním trhu strukturální nedostatky, které se v poslední době spíše rozšířily a jsou proto také právem více kritizovány spotřebiteli. V této souvislosti činím dotaz na ministra průmyslu ČSR - jak ministerstvo průmyslu ČSR zabezpečuje zboží pro vnitřní trh v potřebném množství a sortimentu, a to zejména dětské ošacení a obuv.

Přesvědčujeme se poslaneckými průzkumy, že kvalita a inovace spotřebního zboží stále neodpovídá záměrům, které vyplývají ze zásadních opatření politických a státních orgánů a z požadavků trhu. Tyto obtíže svědčí o tom, že se dosud ještě ne dost důsledně podařilo zabezpečit základní úkoly sedmého zasedání ÚV KSČ v ekonomice, a to zejména ve výrobě spotřebního zboží a v obchodě. Svědčí to také o trvalé platnosti základního politického požadavku doby, aby každodenní politickou prací bylo upevňováno v lidech vědomí o závislosti mezi dosahovanými hospodářskými výsledky a vývojem životní úrovně.

Orgány ČNR oceňují, že vláda při svém hodnocení dosavadní realizace závěrů sedmého zasedání ÚV KSČ, přijala v závěru minulého roku konkrétní opatření, směřující k důslednějšímu plnění úkolů v oblasti hmotné spotřeby obchodu a služeb do konce 6. pětiletky. V současné době jde především o to, aby náš obchod, spolu se svými dodavateli, dokázal v daných podmínkách co nejlépe zabezpečit zásobování v závěru roku, kdy náš spotřebitel vždy očekává širší a bohatší nabídku. Jde také o to, aby v přípravě plánu na rok 1980 v oblasti tržní osobní spotřeby, zvláště v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů, byly vytvořeny podmínky pro lepší celkovou a hlavní strukturální vyrovnanost vnitřního trhu v příštím roce.

Obchod navíc musí přijmout taková účinnější obchodně politická opatření, která povedou k operativnějšímu využití zajištěných tržních fondů pro plynulé zásobování a která také povedou ke zlepšování nákupních podmínek občanů. S tím souvisí i zvýšení výchovného vlivu na pracovníky obchodu a zvýšení účinnosti kontroly. Vždyť v socialistickém obchodě by mělo jít nejen o hmotné uspokojování rostoucích potřeb obyvatelstva, ale také o to, aby tyto potřeby byly uspokojovány poctivými, ochotnými pracovníky v odpovídajícím kulturním prostředí a s přiměřeným vynaložením volného času spotřebitelů na nákup. Tyto záležitosti nevyžadují žádné investiční zdroje.

Nepochybně trvalým úkolem nadále zůstává realizace úkolů ze sedmého zasedání ÚV KSČ, a to zejména těch, jejichž řešení vytváří předpoklady pro prohloubení základních funkcí našeho socialistického obchodu ve společnosti a ekonomice. V jejich popředí stojí - ostatně jako ve všech úsecích ekonomiky - zdokonalování soustavy plánovitého řízení vnitřního obchodu a zdokonalování jeho vztahů s výrobou. Za pozitivní východisko pro celkové zlepšení řídící činnosti v odvětví vnitrního obchodu a pro formování a provádění jednotné odvětvové obchodní politiky, jakož i pro upevnění výkonu obchodních činností a systému ochrany spotřebitele na vnitřním trhu, můžeme jistě považovat dosavadní práce na novém zákoně o vnitřním obchodě, jehož zásadami se právě v této době zabývají výbory ČNR.

Na rozvoji životní úrovně se významně podílí i cestovní ruch. Jeho enormní nárůst v posledních letech vyžaduje rozvoj materiálně technické základny a služeb. Naše poslanecké průzkumy potvrzují, že jakékoliv vklady v této oblasti mají rychlou společensko-ekonomickou návratnost.

I když úkoly 6. pětiletého plánu na úseku služeb v místním hospodářství se vcelku plní, chtěl bych upozornit na některé negativní vlivy, které se v letech 1977 - 1979 projevily zejména v nenaplňování plánovaného počtu pracovníků. Ne ve všech místech se daří dodržet stanovené dodací lhůty, stanovenou kvalitu a jsou zjišťovány i případy porušení cenové kázně.

Poslanecké průzkumy ukázaly, že materiálně technická základna místního hospodářství se rozvíjí pomalu a často i nejednotně. Současným podmínkám a potřebě rychlejšího rozvoje služeb a opravárenství neodpovídá organizační uspořádání a řízení organizací místního hospodářství.

Oceňujeme proto úsilí vlády zaměřené na řešení uvedených problémů. Jsme přesvědčeni, že zvlášť koordinace výstavby a rozvoje opravárenských kapacit, vytvoření systému nositelství servisu pro vybrané strojírenské výrobky dlouhodobé osobní spotřeby společně s připravovaným řešením organizačního uspořádání a řízení místního hospodářství národními výbory, pomůže vyřešit řadu dosavadních problémů. Dle našich poznatků jeví se nutným věnovat v současné době zvýšenou pozornost specifickým řešením vybraných problémů soustavy plánovitého řízení v místním hospodářství.

Na základě poznatků našeho výboru na úseku dopravy a silničního hospodářství je možno konstatovat, že i nadále pokračuje růst podílu veřejné a závodové silniční dopravy na dopravní soustavě státu. Vždyť silniční doprava musela zvládnout i mimořádné přepravní úkoly při přepravě spotřebitelského a energetického uhlí a zabezpečuje ve svém systému po delimitaci s ČSD celou přepravu kusových zásilek. Autobusová doprava i městská hromadná doprava se rozhodujícím způsobem podílela na zabezpečování úkolů v souvislosti s úpravami pracovní doby. Přes všechny potíže i nadále pokračuje vysoký přírůstek přepravy osob městské hromadné dopravy.

Na úseku silničního hospodářství se soustřeďuje pozornost na koncentraci silničních kapacit do Severočeského kraje. Jsou organizovány z rozhodnutí vlády ČSR mezikrajské výpomoci. Jde o úkol obtížný a náročný. Upozorňujeme, že s těmito výpomocemi bude nutno počítat i po celé období 7. pětiletky, vzhledem k významu a naléhavosti úkolů v Severočeském kraji.

Oceňujeme, že vláda ČSR již schválila svým usnesením ze dne 22. 8. t. r. koncepci silničního hospodářství do roku 1990, z které bude odvíjen realizační program úkolů pro 7. pětiletku a schválila další program racionalizace nákladní automobilové dopravy v Praze, ze kterého vychází i celková koncepce racionalizace nákladní dopravy, schválená v uplynulých dnech federální vládou.

Samozřejmě existuje na tomto úseku i řada problémů a nedostatků. Považuji za potřebné upozornit na problematiku zhoršování provozuschopnosti vozového parku v důsledku kritického nedostatku náhradních dílů a opravárenských kapacit, především generálních oprav. Přes četná usnesení federální vlády nedošlo na tomto úseku ke zlepšení situace. A proto se jeví nutným i nadále tento problém sledovat poněvadž doprava se stává limitujícím článkem našeho národního hospodářství.

Jménem poslanců našeho výboru chtěl bych vládu ujistit, že budeme i nadále její záměry plně podporovat a chtěl bych rovněž při této příležitosti ocenit obětavost a odpovědnost převážné většiny našich pracujících na úseku obchodu, služeb a dopravy. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Františku Tomanovi. Slovo má poslanec Adolf Starý.

Poslanec Adolf Starý: Soudruzi poslanci, v ústavně právním výboru České národní rady jsme se ve schůzi dne 25. září zabývali hodnocením dodavatelsko-odběratelských vztahů, se zaměřením na uplatňování a účinnost vyhlášky SPK a Státní arbitráže ČSSR č. 33/1975 Sb. Kromě předložených zpráv jsme vycházeli také z poznatků, které jsme získali ve svých volebních obvodech. Vycházeje z obsahu programového prohlášení vlády ČSR z roku 1976 věnoval výbor v uplynulém období potřebnou pozornost úkolům, které vláda vytyčila na úseku zdokonalování právního řádu, dodržování socialistické zákonnosti a v upevňování vědomí jednoty práv a povinností občanů. Přitom též zkoumal, jak na daném úseku společenského dění působí příslušné zákony, jak se v praxi osvědčují, zda nezastaraly a zda odpovídají současným i budoucím potřebám společnosti.

Smluvní jednání mezi dodavatelem a odběratelem patří mezi klíčové fáze v postupu prací na tvorbě plánu. Jejich výsledkem by měl být stav, kdy dodavatelské a odběratelské organizace budou mít s potřebným časovým předstihem uzavřeny protokoly o projednaných dodavatelsko-odběratelských vztazích, popř. hospodářské smlouvy nebo alespoň smlouvy o přípravě dodávek na cely plán odbytu, případně plán zásobování.

Zatím, jak vyplývá z předložených zpráv i našich poznatků je nutno konstatovat, že projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů při tvorbě plánu má celou řadu problémů a úzkých míst, které mají svůj původ jak v nedostatečném uplatňování vyhlášky 33/1975 v praxi, tak i v samotné této normě.

Plnému uplatnění vyhlášky dosud brání nesoulad mezi stanovenými termíny pro uzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů a ujasněností plánu v dodavatelských organizacích v oblasti materiálně technického zásobování v době, kdy mají být uzavřeny protokoly. Zejména jsou postiženy menší odběratelské organizace řízené národními výbory, které nemají žádnou preferenci a jsou při projednávání dodávek vydány na milost či nemilost dodavatelů. Setkáváme se s tím i u nás, v Západočeském kraji. K zabezpečení směrnice na rok 1980 mělo být dokončeno projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úrovni podniků do 27. dubna, na orgánech středního článku do 1. června a na ústředních orgánech do 15. června letošního roku. Odpovědi dodavatelských organizací na objednávky podniků byly většinou velmi neurčité, v podstatě s touto formulací "Vaši objednávku ponecháváme v nezávazné evidenci a vyjádříme se k ní, až budeme znát zdroje". Rovněž k souhrnným protokolům na úrovni středního článku, které Západočeský KNV poslal 20 generálním ředitelstvím přišla odpověď pouze v 10 případech, a to ještě s tím, že se jedná o položky centrálně bilancované, které rozděluje ČPK a že požadavky budou vykryty do výše limitů.

Rozšíření centrálně plánovaných výrobků je pro drobné hospodářské organizace určitým přínosem, protože dodavatel je alespoň povinen o jejich dodávce jednat. Horší situace je u dalších stovek druhů materiálů, jejichž obtížné opatřování, jak ukazují zprávy kontrolních orgánů vede často k nezákonnostem, k podplácení, šmelině, vytváření černých fondů, k porušování zásad socialistické morálky a obcházení předpisů. Proto je nesmírně důležité zavést do této oblasti pořádek.

Zpráva Státní arbitráže ČSR poukazuje na celou radu případů nasvědčujících tomu, že vyhláška není vždy plně využívána. Dodržování předpisů stanovených vyhláškou je třeba zvýraznit odpovídajícími sankcemi a nepřipustit porušování jejich zásad a povinností z nich vyplývajících. V tomto smyslu je třeba zvážit i případnou úpravu tohoto právního předpisu. Při tom je nutné rozlišit, které problémy lze pomocí této vyhlášky řešit a u kterých tato možnost není. Cesta k odstranění nedostatků v dodavatelsko-odběratelských vztazích je především ve zvyšování úrovně národo-hospodářského plánu, řízení na všech stupních a činnosti každého hospodářského pracovníka. Především jde o to, aby v plánu byla zajištěna potřebná rovnováha mezi výrobou a spotřebou, aby výrobky úzkoprofilového charakteru byly bilancovány v potřebné hloubce a aby bylo dosaženo dalšího zvýšení plánovací disciplíny a posílení autority plánu jako základního nástroje řízení. Rozpory, které jsou již založeny v plánu, neodstraní ani nejdokonalejší propracovaný a právní normou zakotvený postup.

Poznatky z uplatňování vyhlášky č. 33/1975 ukazují, že plnému uplatnění zásad vyhlášky dosud brání do značné míry důvody kapacitní, t. j. rozpory mezi zdroji a potřebou, kdy se podniky brání uzavřít hospodářské smlouvy na plánované objemy a zdůvodňují tento přístup nereálností plánu. V Západočeském kraji jsme sena příklad s tímto přístupem setkali ve sporech projednávaných arbitráží v oblasti dodávek železného odpadu, jak organizacemi zemědělskými, tak průmyslovými i řízenými národními výbory, i u komplexnosti bytové výstavby, kde dodavatelé centrálně řízeného stavebnictví neplní plán a poukazují na povinnost přednostního zajišťování úkolů v preferovaných oblastech.

Jen za I. pololetí letošního roku bylo za prodlení v plnění závazků plynoucích z hospodářských smluv uplatněno arbitrážní cestou vůči Pozemním stavbám Karlovy Vary penále ve výši 2,5 mil. Kčs a vůči Pozemním stavbám v Plzni ve výši téměř 1,5 miliónu korun.

V oblasti investiční výstavby jsou zkušenosti z posledních let takové, že většina požadavků v dodavatelských organizacích je odmítána s odůvodněním, že plán je podniku stanoven rozpisem nadřízeného orgánu a k vlastnímu projednání pak dochází až na úrovni rozporů s generálními ředitelstvími a ministerstvem. Ani výsledky z těchto jednání podniky často nepromítají do hospodářských smluv. Na příklad v letošním roce byl na stavbě závazného úkolu zvláštní části plánu v okrese Karlovy Vary odsouhlasen v rozporovém řízení s ministerstvem stavebnictví ČSR plán 4 mil. Kčs a přesto jeho plnění nebylo dodavatelem n. p. Pozemní stavby Karlovy Vary zabezpečeno. Obdobnou situaci by bylo možno dokumentovat i u řady jiných staveb.

Vzhledem k tomu, že rozpory jsou vedeny z úrovně podniků na generální ředitelství a pak na ministerstva, jsou výsledky celého řízení pro zabezpečení plánu běžného roku k dispozici až ve II. čtvrtletí, kdy je velmi obtížné u podniku prosadit změny ve vlastních výrobních plánech. Na stavbách jsou tak prošlé důležité termíny stavební připravenosti zejména pro technologické dodávky.

Dalším vážným nedostatkem v dodavatelsko-odběratelských vztazích je to, že dodavatelé odmítají zabezpečovat stavbu formou finálních dodávek a zajišťují pouze tzv. kusové dodávky bez odpovědnosti za výsledek celkové kompletace, kterou musí zajišťovat investor prostřednictvím dalších dílčích dodavatelů. Zde je možné uvést příklad závazného úkolu státního plánu výstavby interního pavilonu fakultní nemocnice v Plzni, kde přes jednání na federálním ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství nedošlo k dohodě o zajištění generálního dodavatele technologie a ani některých rozsáhlých provozních souborů, jako větrání, vzduchotechnika a klimatizace. Monopolní dodavatel národní podnik Janka Radotín finální dodávku nepřevzal a Západočeský KNV musí montáž tohoto zařízení zabezpečovat svým podnikem n. p. Silnice Plzeň. Pouze kusové dodávky bez kompletace potvrzují dále podniky Sigma, Závody průmyslové automatizace, Chirana a další s nepříznivým dopadem do kompletní bytové výstavby a občanské vybavenosti.

Další závažný nedostatek stávajících předpisů je v tom, že nejsou vzájemně v souladu. Např. vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu č. 85/77 Sb., stanoví, že při povolovacím řízení zahájených staveb musí být ověřeny hospodářské smlouvy s dodavatelskými organizacemi na celou stavební část a na rozhodující dodávky pro technologickou část stavby. Dodavatelům však žádný předpis neukládá uzavřít hospodářské smlouvy v takovém předstihu a zejména u technologických dodávek, kde od zahájení stavby a vlastní dodávkou je i několikaletý odstup. Investor tak nemá možnost ani cestou Státní arbitráže potřebné hospodářské smlouvy zajistit. Tato skutečnost nepříznivě ovlivňuje stabilitu termínů dokončení stavby, stanovených při povolovacím řízení a schválených rozpočtových nákladů.

Potřebná opatření vidíme v tom, že úkoly stanovené státním článem budou závazné nejen pro investory, ale i pro dodavatele, a to i v těch nejnižších stupních, aby byla odstraněna rozsáhlost rozpočtových řízení, která odvádějí značné kapacity investorských útvarů od vlastní přípravy stavby. Dále je nutné provést potřebné úpravy předpisů, které stanoví, kdy a v jakém rozsahu jsou příslušní dodavatelé povinni uzavřít hospodářské smlouvy. Spolu s tím je třeba odstranit rozsáhlou administrativní agendu, spojenou s rozporovým řízením, jejímž cílem je evidence rozporů, nikoliv vlastní řešení.

Například v letošním roce byl vydán několikastránkový formulář k evidenci rozporových řízení. Tím budou také vytvořeny podmínky pro to, aby bylo možno zvýšit odpovědnost investora za přípravu stavby.

Druhý okruh nedostatků, jak vyplynulo z jednání ústavně právního výboru, má převážně subjektivní charakter a vyplývá z nedůslednosti odpovědných hospodářských pracovníků jak odběratelů, tak i dodavatelů, z nedodržování základních termínů, povinností, ze spekulací a často i nesprávného výkladu jednotlivých ustanovení vyhlášky.

Některé poruchy v dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou důsledkem změn výrobních programů, aniž je zajištěn náhradní dodavatel, protože skutečná potřeba výrobků zůstává. V rozporu s ustanoveními hospodářského zákoníku dochází k omezování a zastavování výroby, zejména u výrobků spotřebního průmyslu bez včasného zajištění náhradní výroby. Také v našem kraji jsme se s tímto problémem setkali. Například Průmyslový podnik města Plzně zrušil k 1. 1. 1979 výrobu výústků, které jsou nezbytné pro výrobu vzduchotechnických zařízení pro bytovou výstavbu. Dodavatel odůvodnil tento svůj postup tím, že se domníval, že o výrobky již není zájem. Obdobně tomu bylo u Okresního podniku oprav a služeb Klatovy, který omezil výrobu vrat a vrátek. V obou případech, na základě včasné signalizace krajské státní arbitráže, byla z úrovně KNV zabezpečena náprava.

Hospodářský zákoník zatím nestanoví sankce ani jiné majetkové důsledky vůči podnikům které toto ustanovení porušují. Jsou-li v takovém případě již pořízeny protokoly o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů a dodavatel vypustí kontrahované výrobky ze svého výrobního programu, aniž je povinen označit náhradního dodavatele, pak i správný postup ve smyslu vyhlášky je neúčinný.

Protože je žádoucí, aby bylo posíleno postavení odběratele odpovídající právní úpravou s cílem zabezpečit efektivní uspokojování potřeb společnosti.

Soudružky a soudruzi, ústavně právní výbor mne pověřil, abych vás seznámil se závěry, ke kterým výbor dospěl při projednávání problematiky dodavatelsko-odběratelských vztahů z hlediska zkušeností s uplatňováním vyhlášky 33/1975 Sb. Jak jste slyšeli, soustředili jsme se na několik hlavních problémů, které považujeme za důležité zvážit v souvislosti s pracemi na připravované novele hospodářského zákoníku, případně dalších právních předpisů z této oblasti. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Starému. Slovo má poslanec Jenerál.

Poslanec Jaroslav Jenerál: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zpráva přednesená předsedou vlády ČSR s. Korčákem o plnění programového prohlášení plasticky ukázala na úspěchy i problémy při plnění programu XV. sjezdu KSČ v rozhodujících oblastech hospodářského a společenského života ČSR.

Pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže, tělovýchovy a sportu oceňuje tu skutečnost, že otázky dětí a mládeže, jejich přípravy pro práci a život v rozvinuté socialistické společnosti jsou v popředí pozornosti vlády ČSR i ostatních státních orgánů a institucí, celé společnosti. Tento fakt nachází na druhé straně svůj odraz v širokém rozvoji pracovní, studijní a společenské aktivity, posiluje se odpovědný přístup naprosté většiny mladých lidí k práci a vzdělání, prohlubuje se jejich vztah ke KSČ i její politice. A co považujeme za obzvlášť významné je posilující se pocit spoluodpovědnosti za dosažené výsledky svého pracoviště, místa bydliště. Na doložení tohoto tvrzení by bylo možno předložit celou řadu konkrétních čísel, výsledků, jmen mládežnických pracovních kolektivů, hlídek RM, řešitelských týmů, mladých novátorů a zlepšovatelů, tisíce brigádnických hodin odpracovaných na pomoc výrobě, při plnění volebních programů NF atd.

Desetitisíce mladých lidí tvoří tedy nejenom záruku, že štafeta těch, kteří bojovali a pracovali pro náš socialistický dnešek se dostane do správných rukou, ale že při správném vedení, každodenní pozornosti jde - a zkušenosti z některých pracovišť to potvrzují, dosáhnout ještě výraznějších výsledků při plnění úkolů hospodářského a sociálního rozvoje naší vlasti.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam./

Najít cestu k mladým lidem, seznamovat je s konkrétními úkoly závodu, kolektivu dílny, říci konkrétně, kde bota tlačí, citlivě přistupovat k jejich návrhům, upozorněním, vtahovat je do řešení jednotlivých problémů, v tom vidíme i velkou a bez dalších investic přístupnou rezervu hospodářských pracovníků i ostatních složek - dalšího postupu vpřed v celkovém prohlubování účinnosti socialistické soutěže i v lepším plnění úkolů pětiletého plánu.

Významným přínosem při plnění hospodářských úkolů, i výchovným činitelem, je letní aktivita studentů středních a vysokých škol. Bez nadsázky je možno říci, že si již jen těžko lze představit v období prázdnin některé úseky - ať již stavebnictví, zemědělství, služby a další bez dobrovolné práce studentů. Rok od roku stoupá počet zapojených, SSM vyvíjí značné úsilí o orientaci letní aktivity na rozhodující úseky národního hospodářství. Je však nutné otevřeně přiznat, že se to plně nedaří, že často místní zájmy převáží nad celospolečenskými a jak již hovořit o výchovném dopadu takových jevů jako je snaha některých podniků, prostřednictvím studentů si vyrovnat průměrný přepočtený stav pracovníků, aby jim nebyl krácen objem mzdových prostředků, a to i u vědomí té skutečnosti, že studenti pracují jen několik hodin denně, protože navíce hodin pro ně není práce, při plné mzdě. Takto by bylo možné předložit i některé další problémy, které ve svém důsledku oslabují výchovnou a organizátorskou práci školy i svazácké organizace.