Předseda ČNR Evžen Erban: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.
Přistoupíme k rozpravě o zprávě vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení. Do rozpravy se zatím přihlásilo dvanáct poslanců: Marta Klimková, ing. František Sýkora, místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam, místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová, prof. ing. Ladislav Kubíček, DrSc., Jan Hluší, místopředseda ČNR František Toman, Adolf Starý, Jaroslav Jenerál, Karel Nádhera, ing. Miroslav Štěpán, CSc., RSDr. Miloslav Vacík.
Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi poslankyni Martě Klimkové.
Poslankyně Marta Klimková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, předseda vlády ČSR se ve své zprávě o plnění programového prohlášení zabýval základními skutečnostmi a ukázal na dosažené výsledky při plnění 6. pětiletého plánu. Současně však také poukázal na existenci problémů při plnění úkolů zemědělstvím, potravinářským průmyslem, lesním i vodním hospodářstvím. O znalosti konkrétní situace svědčí způsob, jakým ukázal možné rezervy a na způsoby jejich mobilizace.
/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./
Chtěla bych říci, že rozvoj zemědělství byl v dosavadních létech 6. pětiletky složitější než v jiných obdobích. I když pracovníci zemědělství musí vždy počítat s tím, že klimatické vlivy jednotlivých let jsou značně odlišné, byla jednotlivá léta této pětiletky zvláště extrémní. Zejména v letošním roce nebývalá vedra v pozdním jarním období a začátkem léta způsobila značné komplikace, především v rostlinné výrobě.
U nás na jižní Moravě jsme sice zvyklí na přísušky a proto se snažíme budovat závlahy a plně je využívat. V letošním roce však vysoké teploty znamenaly a zapříčinily podstatné snížení výnosů zemědělských plodin. To samozřejmě má určitý dopad do rozvoje živočišné výroby a na dodávky do potravinářského průmyslu, do obchodní sítě a na dodávky surovin pro další odvětví národního hospodářství.
Všechny tyto skutečnosti si uvědomovali pracovníci ve žních i nyní při podzimních pracích. Družstevní rolníci i pracovníci státních statků se v převážné většině snaží sklidit vše, co se urodilo. Tato iniciativa a rozvoj úsilí pracovníků zemědělství, ale také pracovníků potravinářského průmyslu, lesního a vodního hospodářství ukazuje na souběžnost s úsilím vlády, které je zaměřeno na rozvoj naší ekonomiky a společnosti a v konečné fázi na rozvoj životní úrovně a upevňování jistot našich občanů.
Dosažené výsledky ve své koncovce ukazují, že se zvyšuje jakost a nutriční hodnota potravin, že se zlepšuje jejich úprava a že se současně zvyšuje podíl potravin, které jsou již ve výrobních závodech baleny do zdravotně nezávadných obalů. Např. dodávky mléka v nevratných obalech se z roku na rok zvýšily o více než 15 %, masa o 14 %, drůbežích polotovarů a porcované drůbeže o více než 20 %, mrazírenských výrobků také o 21 % a konzervované zeleniny o téměř jednu pětinu.
Současná pozornost je věnována tomu, aby struktura potravin dodávaných na trh odpovídala zásadám racionální výživy. Proto v rámci inovace roste podíl hotových, předpřipravených jídel, polotovarů a také nízkokalorických výrobků. Domnívám se, že to vše přispívá k naplňování usnesení XV. sjezdu KSČ a 13. zasedání ÚV KSČ zejména jimi stanoveného základního úkolu postupně dosahovat a zvyšovat celkovou soběstačnost ve výrobě potravin.
Významu, důležitosti, ale také složitosti při plnění úkolů uložených XV. sjezdem a 13. zasedáním ÚV KSČ jsme si byli vědomi při jejich rozpracování v našem výboru a svědčí také o tom mé poznatky z činnosti ve volebním obvodu i v okrese.
Celá oblast zemědělskopotravinářského komplexu již několik let prochází poměrně intenzívním procesem specializace, koncentrace a integrace. Dělba práce a proces zprůmyslňování této oblasti znamená, že jednotlivé druhy výroby a výrobních procesů se relativně osamostatňují a zvyšuje se náročnost na spolupráci jak uvnitř komplexu, tak i ve vnějších vztazích. Proto 13. zasedání ÚV KSČ plným právem zdůraznilo, že rozvoj komplexu není jen věcí jeho pracovníků, ale současně též výsledkem seriozních přístupů a dalšího zdokonalování dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Nemám v úmyslu tyto věci podrobněji rozebírat. Chtěla bych jen připomenout, že diskuse před IX. celostátním sjezdem JZD ukázala na řadu problémů v této oblasti a připomněla, že ne vždy je z hlediska strojírenství, chemického průmyslu i dopravy a dalších odvětví přistupováno k plnění dodávek v oblasti materiálně technického zabezpečení s dostatečnou odpovědností.
Přitom samozřejmě jsme si vědomi, že na pracovnících v zemědělství a potravinářském průmyslu je, aby plně využili základní fondy a dodávané výrobní potřeby. Při ocenění pracovního úsilí a rozvoji iniciativy pracujících při plnění plánovaných úkolů je nutné konstatovat, že i v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu je řada rezerv, zejména v těch odvětvích, které patří do oblasti rozvoje chovu skotu a zabezpečení krmivové základny pro jeho rozvoj.
Proto je pozitivně oceňována přestavba cen a ekonomických nástrojů v zemědělství, která vytváří předpoklady pro to, aby se zvýšila rentabilita v této oblasti. Domnívám se, že toto zvýšení hmotné zainteresovanosti též přispěje k tomu, aby intenzifikační faktory, pozornost uplatňování vědeckých poznatků, organizátorské práce a pracovního úsilí bylo zaměřeno zvýšenou měrou na jejich rozvoj. To však vytváří základní podmínky, které bude nutné realizovat v celé řídící sféře od ministerstva až po zemědělské podniky a především ve výrobní činnosti. Bude na nás všech, abychom tomu účinně napomohli.
Soudružky a soudruzi poslanci, samozřejmě existuje celá škála problémů, o nichž by bylo možné a potřebné hovořit. Z celé této řady je nutno poukázat na vážnost v otázkách dopravy uvnitř zemědělských podniků. Chtěla bych konstatovat, že potřebným tempem a úsilím není řešena otázka zemědělského nákladního automobilu. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že celá řada odběratelských organizací nemá dostatek vozového parku, aby podle zásad dodavatelsko-odběratelských vztahů mohla sama vyrobenou zemědělskou produkci odvážet ze zemědělských podniků.
Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení bych chtěla ocenit to, že v oblasti vodního hospodářství jsou úkoly XV. sjezdu KSČ a programového prohlášení vlády ČSR plněny v dodávkách pitné vody pro naše obyvatele i pro rozvoj průmyslu. Pokládám však za nutné upozornit, že není věnována dostatečná pozornost zabezpečování čistoty povrchových i podzemních zdrojů této pitné vody.
Ocenění také zasluhují pracovníci lesního hospodářství za plnění svých pěstebních a těžebních úkolů. Plnění plánovaných úkolů však je v určitých oblastech komplikováno působením exhalátů a polomy v lesích.
Současně bych však chtěla upozornit, že není odpovídajícím způsobem řešena otázka využití a zpracování dřeva, zejména proto, že není v dostatečném rozsahu zajišťován rozvoj dřevařského průmyslu. Domnívám se, že je to vážný problém mimo jiné proto, že tento úkol byl zdůrazněn XV. sjezdem po podrobné analýze dané situace. V tomto směru je nutné připomenout strojírenskému odvětví jeho úkoly a odpovědnost. Náš výbor se těmito problémy zabýval již několikrát a celou problematiku jsme projednávali také společně s výborem pro průmysl a stavebnictví. O celé problematice bylo také informováno předsednictvo České národní rady a projednalo ji. Příslušné orgány by se v nejbližší době měly celou touto problematikou využití dřevní hmoty, jako domácí suroviny, v celém rozsahu co nejdříve zabývat a projednat koncepci, která by postupně zabezpečila co nejefektivnější její využití v celém rozsahu.
V této souvislosti, zejména vzhledem k problémům v energetice obecně a k potřebě šetřit pohonné hmoty, bych doporučovala prověřit systém dopravy dřevní hmoty do zpracovatelských kapacit včetně přidružné výroby JZD. Je přece známo, že matematický model řešení dopravních cest je propracován a umožňuje se značným efektem řešit na počítačích zjednodušení a hlavně zlevnění dopravního systému. Domnívám se, ze tento námět na využití a zdokonalování řídící činnosti v této oblasti odpovídá současným potřebám rozvoje národního hospodářství.
Vážené soudružky a soudruzi, jsem si vědoma toho, že jsem nerozebrala celou složitou problematiku zemědělství, potravinářského průmyslu a lesního a vodního hospodářství. Myslím, že to nebylo ani cílem mého vystoupení. Některé problémy byly rozebrány na říjnovém plénu ČNR v roce 1978 a k některým se zřejmě dostaneme v příštím pololetí. Hlavně jsem vás chtěla upozornit na otázky, které jsme projednávali ve výboru v posledním období. Domnívám se, že tento úmysl byl naplněn. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Klimkové. Slovo má poslanec Sýkora a připraví se poslanec dr. Adam.
Poslanec ing. František Sýkora: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, ve svém diskusním příspěvku se chci s odstupem asi půldruhého roku zabývat některými otázkami hospodářského rozvoje Severočeského kraje v 6. pětiletce. To proto, že tato problematika zaujímá i v programovém prohlášení vlády České socialistické republiky z roku 1976 stěžejní místo v souvislosti s významem rozvoje palivo-energetické základny pro zvyšování efektivnosti celé československé ekonomiky. A i proto, že některé problémy současného a dalšího rozvoje Severočeského kraje úzce souvisí s dokonalým zvládnutím řízení, plánování a kontroly, tedy s otázkami, na něž se soustřeďuje hlavní pozornost při dnešním jednání České národní rady o plnění programového prohlášení vlády.
V červnu tohoto roku provedly předsednictvo ÚV KSČ a vláda ČSSR kontrolu plnění Souboru opatření ke zlepšení realizace investiční výstavby v Severočeském kraji, která má zásadní význam jak pro plánovaný vzestup těžby a skrývky, tak i pro zlepšování životních podmínek pracujících v tomto kraji. Při uskutečňování přijatých opatření se daří dosahovat pozitivních výsledků, avšak v našem hlavním rozvojovém revíru - v Severočeských hnědouhelných dolech - je vzestup těžby uhlí spojen s překonáváním celé řady složitých technických a investičních problémů.
V přijatých opatřeních je věnována zvláštní pozornost vytvoření podmínek pro obrat ve vývoji skrývky v SHR, jejíž vážné zaostání v uplynulých letech se stalo hlavní brzdou vzestupu těžby. Bylo zdůrazněno, že všechny strojírenské a další podniky, podílející se na těchto úkolech, nesou mimořádně vysokou odpovědnost za jejich přesné a kvalitní plnění.
Je skutečností, že k řešení palivo-energetické situace, vyhrocené počátkem tohoto roku, pomohla celá řada dodavatelských organizací severočeským horníkům řešit tíživou situaci urychlenými dodávkami. Proto havířský dík patří pracujícím podniků a závodů Sigma Olomouc, Mototechna Ústí nad Labem, Kovohutě Děčín, Třinecké železárny Třinec, Gumárny 1. máje Púchov, Bukóza Vranov, Severočeské státní lesy Teplice, OSAN Praha a dalším. Vyskytly se však i organizace, které nedostatečně rychle reagovaly na přijatá vládní usnesení na pomoc severočeským havířům a požadované dodávky pro SHR stále ještě nerealizují v plném rozsahu. Nadále například váznou dodávky náhradních dílů, zejména k rypadlům KU 800 a 300. Znepokojuje jak jejich nedostatek, tak i jejich kvalita, která výrazně ovlivňuje různé závady při provozu.
Také na některých stavbách se při zajišťování stanovených termínů, kvality a technickohospodářských ukazatelů projevuje nadále mnoho problémů. Úspěšnost havířských snah je podmíněna například i vyřešením propustnosti státní kolejové dopravy a zprovozněním druhého technologického celku TC 2 v koncernovém podniku Dolů V. I. Lenina, zvýšením výkonů provozu TC 3 a spolehlivosti technologických celků TC 2 v Dole Julia Fučíka, dále zabezpečením externí automobilové dopravy ČSAD ve Velkolomu Maxim Gorkij.
Výsledky za I. pololetí tohoto roku podle informací Českého statistického úřadu však nejsou příliš uspokojivé. Z celkového počtu 29 závazných staveb na území kraje neprobíhá v souladu s plánem výstavby 9 staveb, nejvíce pro nedostatky u stavební výroby.
Z účelové výstavby národních výborů bylo od počátku roku na stavbách nad 2 milióny Kčs rozpočtových nákladů provedeno z celoročního plánu jen 31,7 % investičních prací a dodávek, což je daleko nejhorší plnění ze všech krajů ČSR. Na stavbách do 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů a na stroje a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb bylo v této výstavbě vynaloženo 40 % ročního plánu, čímž se kraj řadí na 6 místo mezi všemi kraji ČSR.
Z celé řady potíží v účelové výstavbě uvádím z mého volebního obvodu jako příklad - zpoždění výstavby výtopny v Teplicích, průtah Teplice 1/8, patří sem i neudržitelný stav pekáren a masného průmyslu. Vesměs se jedná o potřeby vyvolané demolicemi a značnou zastaralostí stávajících objektů.
Ve všech krajích ČSSR je nutno zabezpečovat plánované přesuny stavebních kapacit do Severočeského kraje a kádrově posilovat investorské, dodavatelské a provozní složky, působící v tomto kraji, skutečnými odborníky a zdatnými organizátory. V kraji se musí zlepšit projekční, územní a investorská příprava. Ministerstvo stavebnictví ČSR musí prohloubit operativní řízení svých organizací při realizaci investiční výstavby v Severočeském kraji. Při přidělování prostředků by bylo třeba více preferovat pánevní oblasti, které jsou rozhodující, a nerozdělovat je tak rovnoměrně po celém území Severočeského kraje.
K zastavení nárůstu výpadků ve skrývce je třeba napomáhat upevňováním řízení a organizace na všech pracovištích v jednotlivých podnicích Severočeského hnědouhelného revíru. A to je v rukou jen a jen všech pracovníků dolů.
Z těchto několika příkladů je zřejmé, že zatím i přes trvalou snahu vlád ČSSR i ČSR a řady dalších orgánů stále přetrvávají některé nedostatky při zajišťování rozvoje Severočeského kraje.
Dovolte mi v této souvislosti citovat z usnesení ÚV KSSS z 2. července 1975 k opatření ministerstev a resortních orgánů ke zlepšení kontroly nad plněním usnesení direktivních orgánů: "... Je nepřípustné, aby se místo okamžitého překonávání nedostatků v plnění stanovených úkolů přijímalo k těmže otázkám množství dalších usnesení s novými termíny plnění, a aby viníci nebyli voláni k odpovědnosti ...".
Tato slova jsou plně aplikovatelná i na poměry v plnění úkolů rozvoje Severočeského kraje. Asi před půldruhým rokem přijaly orgány České národní rady závažná usnesení ke kontrolní zprávě vlády ČSR o zabezpečování hlavních úkolů 6. pětiletky v Severočeském kraji. S politováním musím konstatovat, že některá důležitá a závažná doporučení se uspokojivě zatím neplní. A to má dopady nejen na těžbu uhlí, ale prostřednictvím dopravy, zásobování a pracovních sil i na ostatní průmyslová odvětví, např. skláře, textiláky, strojaře.
Tím více musíme vyzvednout pracovní hrdinství a výkony pracujících z řady podniků všech odvětví v Severočeském kraji, jako například práci nositelky Řádu práce s. Jílkové z Bonexu Teplice, dělníků z dolů a třídíren uhlí, kteří překračují vysoko plán atd.
Na druhé straně se zdaleka ne tak dobře plní úkoly, za něž odpovídají příslušná ministerstva a další řídící články, jež mají vytvořit podmínky pro rozvoj výroby v Severočeském kraji. Pak je nesmírně obtížným úkolem poslanců všech stupňů vysvětlovat voličům, proč tomu tak je a proč se situace radikálně nelepší, když oni - voliči dělají vše pro to, aby dali republice co nejvíce uhlí a elektřiny i dalších důležitých výrobků a aby tak naplnili heslo, jež si vytyčili: "Na Severočechy se může strana vždy spolehnout".
Doporučuji zvážit, zda by nebylo ve prospěch věci a nepřispělo zlepšení situace v plnění úkolů Severočeského kraje, kdyby se na schůze voličů v Severočeském kraji pravidelně chodili zodpovídat z plnění úkolů příslušní zodpovědní pracovníci centrálních orgánů, třeba i ministři a jejich pracovníci.
Samozřejmě tento námět se týká jak národních, tak federálních ústředních orgánů. Podle mého názoru to není nijak neobvyklý požadavek. Již Lenin připomínal vedoucím pracovníkům, že je nezbytné "se osobně seznámit s určitým počtem nejen vyšších, ale rozhodně též i středních a nižších pracovníků sovětů - zvát si je k pohovoru a podle možnosti navštěvovat jednotlivé moskevské úřady a také jezdit na venkov ...".
Ve svém diskusním příspěvku jsem nemohl postihnout všechny oblasti, které s rozvojem kraje souvisejí. Bylo by třeba hovořit o nepříznivé migraci, o službách a potížích v dalších průmyslových odvětvích, ale především o životním prostředí. K němu mi dovolte ještě několik poznámek.
Problematiku životního prostředí lze považovat za zhruba pokrytou legislativně, ale rozhodujícího obratu bude třeba dosáhnout v realizaci stranických a vládních usnesení, zákonů a dalších právních norem, a to zejména ve zvlášť ohrožených oblastech jako je Severočeský kraj. Mnohé z nich se důsledně neplní a nedodržují a stále dochází z tohoto důvodu ke značným ekonomickým škodám, porušování ekologické rovnováhy a nutnosti dodatečně vynakládat značné výdaje na likvidaci vzniklých kalamitních situací. A to i přesto, že v některých případech se podařilo stav čistoty ovzduší a vod změnit k lepšímu.
Jsem si vědom, že důsledně řešit radikální zlepšení životního prostředí není problémem ani ekonomicky ani technicky jednoduchým v dnešních podmínkách ekonomiky. Přesto se domnívám, že by při přípravách 7. pětiletky měla být těmto otázkám v souladu s platnými předpisy věnována daleko větší pozornost a neměla by být připouštěna nová výstavba, jejíž součástí by nebylo zařízení zajišťující ochranu životního prostředí, zejména čističky vod a vzduchu, sběrny odpadů, ochrany proti hluku apod. Více by bylo třeba dbát na to, aby prostředky určené pro tvorbu a ochranu životního prostředí nebyly používány k jiným účelům a aby v centru byly vytvořeny účinné stimuly působící na plné využívání existujících čističek vod a vzduchu a zabraňující jejich vyřazování z provozu, což vede ke značným ekonomickým škodám.
Složité bude zajistit postupné odstraňování škod na životním prostředí, způsobených v minulých letech. Ale ani těmto problémům se nemůžeme vyhnout a bude třeba hledat v rámci plánu a rozpočtu jejich komplexní pokrytí potřebnými prostředky. Přitom prvním krokem by mělo být podstatné zlepšení úrovně sledování a měření škodlivin všeho druhu a hlučnosti.
Soudružky a soudruzi, ve svém diskusním příspěvku jsem se snažil uvést některé poznatky o plnění úkolů v Severočeském kraji v návaznosti na programové prohlášení vlády.
Netroufám si tvrdit, že jde o nejdůležitější poznatky, ať už kladné nebo záporné. Uvedl jsem některé kritické připomínky, případně doporučení získané ve volebním obvodě při práci s voliči,
Zatím se nám nedaří vše realizovat v požadovaných termínech a objemech. Jsem přesvědčen, že tyto dílčí neúspěchy se nám podaří postupně likvidovat, jestliže dáme všichni veškeré své síly k odstranění obtíží - a v tomto dění musíme stát v čele my, poslanci České národní rady. Musíme vidět a především hodnotit celkové úspěchy našeho socialistického zřízení, které vysoko převažují nad dočasnými dílčími neúspěchy a jsou hlavní příčinou našich předností ve srovnání s kapitalistickou společností, zmítající se v krizi celého systému. Pracujeme a žijeme v socialistické republice, plně využíváme předností socialismu; proto všichni musíme přinést něco navíc ze svého osobního pohodlí ke zvládání současných problémů a tím pomáhat k vytváření radostné budoucnosti naší společnosti.
Závěrem proto chci vyzvat všechny poslance České národní rady, aby ve svých volebních obvodech napomáhali k plnění programového prohlášení vlády, zvláště těch pasáží, které se týkají Severočeského kraje, stejně jako k důslednému a nekompromisnímu plnění všech usnesení týkajících se této oblasti. A to s vědomím, že případné neplnění úkolů, jež mají zabezpečit rozvoj Severočeského kraje ve stanovených termínech, může mít nedozírný negativní vliv na rozvoj celé československé ekonomiky. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Sýkorovi, dávám slovo poslanci dr. Adamovi a připraví se soudružka Marie Jarošová.
Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Vážené soudružky a soudruzi, na úsecích práce a sociálních věcí a zdravotnictví bylo při plnění závěrů XV. sjezdu KSČ rozpracovaných v programovém prohlášení naší vlády dosaženo rady úspěchů.
Dále se zvýšila zaměstnanost, byla provedena racionalizace mzdových soustav, prohloubila se sociální péče zejména na úseku pečovatelské služby, vznikla řada středisek denní péče o starší občany, zvýšily se objemy vyplácených částek důchodů i nemocenského a rodinných přídavků. Zlepšuje se obsazení míst obvodních závodních i územních lékařů, další kladné výsledky zaznamenala zdravotní a sociální péče o matku a dítě, výrazné úspěchy má boj se srdečními a cévními nemocemi, rozbíhá se plnění zdravotnického programu péče o staré občany, úspěchy se ukazují i při boji s nemocemi horních a dolních dýchacích cest, které tak výrazně ovlivňují nemocnost a pracovní neschopnost. Biomedicinský výzkum přinesl nové poznatky a zlepšení diagnostických a léčebných metod.
Můžeme shrnout, že se zvýšila i zaměstnanost i nominální a reálné průměrné mzdy pracujících i příjmy důchodců, máme dobrý zdravotní stav obyvatelstva, upevnili jsme životní a sociální jistoty našich pracujících.
Máme však na těchto úsecích i slabá místa a otevřené otázky, čekající na řešení.
Vysoká zaměstnanost obyvatelstva působí nedostatek pracovních sil a její skladba není zcela v souladu s potřebami společnosti. Zápasíme s nouzí o pracovníky v nákladní i osobní dopravě, ve vnitřním obchodě, v lůžkových zdravotnických zařízeních, plánované snížení stavu pracovníků spotřebního průmyslu bylo vysoko překročeno. Nemůžeme zakládat a rozvíjet nové perspektivní výroby a činnosti, musíme provádět nábor pracovníků pro rozhodující oblasti národního hospodářství i v okresech, které jsme nedávno za nemalých výdajů ze státního rozpočtu dosídlovali.
Při stejné mzdě za určitý druh práce odvádějí pracovníci různý objem a různou jakost práce. Došlo k překračování mzdových fondů nekrytému vytvořenými hodnotami.
Zřejmě v důsledku systémové vady v řízení vývozu a dovozu farmaceutického průmyslu a léčiv došlo k přechodnému nedostatku léků narušujícímu kladné provádění léčebně preventivní činnosti. Trvá nedostatek ochranných pracovních pomůcek a pomůcek protetických. Celkový počet nemocničních lůžek se snížil; řada nemocničních lůžek není v provozu pro nedostatek zdravotních sester a pro technické závady. Rozsahem nepříliš náročná investiční výstavba zařízení zdravotní a sociální péče se neplní a nedaří se zmenšovat rozsah technických závad na těchto zařízeních. Zatím se nám nedaří zajistit prostou reprodukci rentgenových přístrojů a vybavení zdravotnictví potřebnou sterilizační technikou. Onkologický program naráží na obtíže, neboť ve zdravotnictví není zavedena vhodná metoda včasného odhalování vzniku zhoubných nádorů. Nepodařilo se úměrně potřebě společnosti zdokonalit úroveň řízení na těchto úsecích v jejich jednotlivých stupních.
Výčet těchto slabých míst neznamená popírání velkých úspěchů, kterých jsme dosáhli. Ale zdravotní a sociální výbor chce svou kritickou analýzou napomáhat dosažení ještě větších úspěchů, ještě většímu posílení našeho socialistického státu.
Máme za to, že ke zmírnění napětí v potřebě pracovních sil je třeba rozhodněji plnit útlumové programy a převádět pracovníky z neefektivních provozů na pokrokové a perspektivní výroby, ale současně důsledněji zavádět vymoženosti rozvoje vědy a techniky a přistoupit k zásadnímu řešení plánování a provádění materiálového hospodářství a dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to s plným využitím sovětských zkušeností.
Bude nutné dohnat v některých odvětvích - ve zdravotnictví, ve vnitřním obchodě a v dopravě - dosud zaostávající úroveň péče o pracovníky, zejména zajistit dobrou úroveň ubytoven pro svobodné a bytů pro vdané zdravotní sestry. Potřebujeme cílevědomě vytvářet předpoklady pro zdokonalování organizace práce a obslužných činností. Zatím nám strojírenství utlumilo výrobu a dodávky strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem, což vlastně znemožňuje zajistit, aby ženy a mladiství nemanipulovali s břemeny nad 15 kg hmotnosti. Je třeba urychlit práce na přípravě zavádění mzdových soustav založených na předem určených pracovních časech, neboť to povede k vyšší produktivitě práce a k vyplácení stejné mzdy za stejný druh, objem a jakost práce. Velmi důsledně je nutno trvat na dodržování pravidel pro čerpání mzdových fondů.
V sociální péči je naší starostí udržovat počty živě narozených dětí i při slabších ročnících mladých žen, a to vyvoláním zájmu mladých rodin mít třetí dítě. Prohloubením činnosti předmanželských a manželských poraden působit na snížení společensky nežádoucí rozvodovosti u mladých manželství s malými dětmi. V péči o staré občany je pro společnost nejefektivnější dále budovat domy s pečovatelskou službou a střediska denní péče o tyto občany.
Vážnou otázku našeho zdravotnictví - nedostatek zdravotních sester nelze řešit bez přiměřeného sociálního programu zahrnujícího i jesle a mateřské školy pro jejich děti. Nepovažujeme za správné zavádět tu další mzdovou preferenci, stačí, budou-li zdravotní sestry hodnoceny mzdově stejně jako jiní pracovníci s úplným odborným středoškolským vzděláním pracující v nepřetržitých provozech a na rizikových pracovištích.
Za současných podmínek nelze vznášet nároky na budování nových moderních zdravotnických zařízení, však je nutno stávající zařízení udržet v provozuschopném stavu. Není správné, řeší-li to ředitelé některých ústavů národního zdraví vytvářením velkých stavebních čet - takřka malých stavebních podniků -, ale je nutno vydělit potřebné stavební kapacity pro expresní opravy při havariích ve zdravotnictví, a pro provádění středních a velkých oprav, a tyto kapacity řídit tak, aby byly pohotově zdravotnictví k dispozici. Rovněž budeme muset od našeho strojírenství naléhavě žádat potřebné dodávky rtg. přístrojů a zařízení pro sterilizaci. Moderní zdravotnickou technikou vybavovat nejprve krajská zdravotnická zařízení. Při investiční výstavbě se zaměřit na budování jeslí a poliklinik, lůžková zařízení budovat jen pro intenzívní péči, rehabilitační ústavy získávat přestavbou starších budov.
Obracíme se naši vládu a zejména na jejího předsedu s. Korčáka se žádostí, aby byla přijata zásadní systémová opatření znemožňující další opakování nedostatku léčiv.
Naše průzkumy ukazují, že stávající soustava a praxe řízení nenapomáhají k plnění velmi moudrých rozhodnutí nejvyšších politických a státních orgánů. To volá po urychleném zdokonalení této soustavy řízení.
Ale i při výkonu řízení je třeba stále mnoho zlepšovat. Připomínáme ustanovení § 68 platného zákona o národních výborech a odpovědnost ústředních orgánů za odborné řízení odvětví spravovaných národními výbory. Ve zdravotnictví bude v tomto smyslu významným přínosem aktivizace existující soustavy hlavních, krajských a okresních odborníků, kteří by měli kontrolovat a usměrňovat zvyšování odborné úrovně diagnostiky a terapie.
Považujeme za potřebné ocenit práci všech, kdo se zasloužili o dobré plnění závěrů XV. sjezdu KSČ a programového prohlášení naší vlády. Naše poděkování patří zvláště pečovatelkám starajícím se o staré občany, nižším a středním zdravotnickým pracovnicím, zejména zdravotním sestrám v nepřetržitých provozech nemocnic. Děkujeme rovněž lékařům, kteří s patřičným politickým uvědoměním velmi citlivě řešili přechodný nedostatek léků a velmi obětavě se pustili do boje s infekční žloutenkou.
Jsme přesvědčeni, že tato obětavost našich lidí ukazuje naši schopnost překonat potíže při plnění úkolů, které jsme si dali. Budeme-li s lidmi pravidelně a otevřeně hovořit o našich úkolech, radit se s nimi, budou jistě moudré závěry XV. sjezdu KSČ splněny. /Potlesk./