Úterý 19. prosince 1978

 

Pokračování 10. schůze ČNR

19. 12. 1978

/Přerušenou schůzi České národní rady zahájila její místopředsedkyně Marie Jarošová v 8.00 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

187 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Zahajuji přerušenou 10. schůzi České národní rady. Vítám mezi námi hosty, kteří jsou přítomni našemu jednání.

Budeme pokračovat v projednávání pořadu schůze. Druhým bodem pořadu je

II

Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1979

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní návrh zákona ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky předkládám k projednání návrh státního rozpočtu na rok 1979. Chtěl bych předeslat, že před Českou národní radu předstupujeme s návrhem vyrovnaného rozpočtu, který spolu s měnovým plánem a podnikovými zdroji finančně zajišťuje úkoly národohospodářského plánu.

V souladu s úkoly stanovenými na 11. a 12. zasedání ÚV KSČ klademe hlavní důraz zejména na další růst výroby, na prohlubování efektivnosti a zvyšování kvality veškeré práce a na zabezpečení plánovaného růstu životní úrovně, upevňování životních a sociálních jistot lidí.

Vážíme si toho, že jasná představa o naší další cestě se rodí z dobré společenské atmosféry. Její oporou jsou příkladné pracovní činy a obětavé úsilí lidí. Mezi těmito tvůrčími postoji zvláště vynikají nová závazková, soutěžní a novátorská hnutí. Oceňujeme také podnětné přístupy těch vedoucích hospodářských pracovníků, kteří nejen požadují vyšší náročnost, ale též vytvářejí příznivé podmínky pro skutečně kvalitní práci.

Výsledky, které toto společensky vysoce hodnotné jednání přináší, jsou nesporným důkazem aktivní podpory, kterou pracující věnují uskutečňování linie XV. sjezdu.

Už jen několik málo dní nás dělí od konce roku 1978. Informace, zprávy i rozbory potvrzují, že také letos pokračoval dynamický rozvoj společenské výroby. V oblastech, které řídí vláda ČSR, vzroste průmyslová produkce proti loňsku asi o 4 %, zemědělská o 1,4 % a výkony ve stavebnictví o 5,2 %.

Pro objektivní posouzení uplynulých 12 měsíců je zároveň důležité připomenout, že určité kladné tendence jsme zaznamenali i na úseku efektivnosti. Např. přírůstek průmyslové i zemědělské produkce byl zcela zabezpečen zvýšením produktivity práce, ve stavebnictví tomu tak bylo v převážné míře.

I pro budoucnost však stále platí, že všechna fakta je nezbytné hodnotit v širších souvislostech. Příkladem může být vývoj nákladovosti, kde jsme se, pravda, ve srovnání s předcházejícími léty zlepšili. To nás ale nemůže uspokojit, protože k potřebnému obratu zatím nedošlo. Příčiny této nedobré situace vláda spatřuje v podcenění péče o kvalitativní stránku reprodukčního procesu. Dosud se nedostala na takovou úroveň, aby odpovídala jak potřebám, tak možnostem naší ekonomiky. Ne všude už pochopili, že šetrnost a hospodárnost patří za socialismu k samozřejmým povinnostem a představuje jedno z mnoha schůdných řešení surovinově, materiálově a energeticky značně náročné výroby.

I vy můžete jistě potvrdit z vlastní praxe, že v roce 1978 jsme dále posílili materiálně technickou základnu našeho hospodářství. Zlepšilo se plnění závazných, vládou sledovaných staveb. Do provozu byly uvedeny nové a rekonstruované výrobní kapacity: cementárna v Maloměřicích a Mokré, panelárna v Přestanově, výrobna kyseliny sírové v Přerovských chemických závodech, Agloporit Dětmarovice. Bude dokončena výstavba masokombinátu v Klatovech. Vybudovali jsme řadu školských a zdravotnických zařízení, obchodních a nákupních center. Nová trasa pražského metra přijala první cestující. Tak bychom mohli uvádět další a další příklady a přesvědčivě dokumentovat schopnosti a dovednosti našich lidí.

Musíme si ale otevřeně přiznat, že ani v tomto roce se nedaří plynule usměrňovat investiční proces a řídit jej na potřebné úrovni a v žádoucí kvalitě. Do splnění plánovaného objemu investiční výstavby bude chybět zhruba 2 mld Kčs. Problémem, který nám dělá vážné starosti, zůstává neplnění úkolů v komplexní bytové výstavbě, zejména v Praze a Severočeském kraji, v neposlední řadě negativní důsledky jejího nerovnoměrného průběhu během roku.

Cílevědomé uskutečňování ekonomického a sociálního programu komunistické strany v roce 1978 se promítlo také do zvyšování životní úrovně. Předpokládáme, že příjmy obyvatelstva stoupnou o 3,3 % a měsíční průměrná mzda v hospodářství ČSR dosáhne 2580 Kčs. Celkový objem sociálních příjmů vzroste o více než 1 miliardu Kčs.

Oceňujeme-li úspěchy, kterých jsme dosáhli za zabýváme-li se problémy, které ještě máme, i způsoby překonávání překážek, znovu shledáváme, jak mimořádný význam má v našich podmínkách tvořivá iniciativa pracujících. Hlavní proud jejího rozvoje probíhal letos ve znamení oslav 30. výročí vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru 1948. Poznatky doslova ze všech závodů, podniků, měst a obcí svědčí o tom, že socialistické soutěžení je u nás budováno na spolehlivých základech, má masový charakter a je prohlubováno v úzké součinnosti stranických, státních i hospodářských orgánů, za aktivního pochopení a porozumění organizací Národní fronty. Uvědomujeme si, že rozmach, který zde zaznamenáváme, dokazuje, jak řekl na 11. zasedání ÚV KSČ soudruh Husák, že "pracující chápou smysl politiky strany a svou každodenní prací ji naplňují skutky".

Naše úspěchy v hospodářském rozvoji jsou nesporné. Plně je však docenit, vyžaduje, důkladně se zamyslet nad podmínkami, které k nim vedly. A ty, jak známo, nebyly ani snadné, ani jednoduché. Tím jasněji pak vyniká jednoznačná podstata všeho, čeho jsme dosáhli.

Musíme ale mít odvahu si přiznat, že plnění úkolů by mohlo být mnohem výraznější, kdyby se podařilo důsledněji mobilizovat vnitřní rezervy, systematičtěji zvyšovat výkonnost ekonomiky. Nedostatky, které v těchto oblastech přetrvávají, způsobily, že dochází k pomalejší tvorbě společenských zdrojů oproti záměrům této pětiletky. A to také vyvolává určité napětí mezi společenskými potřebami a jejich zabezpečováním.

Soudružky a soudruzi, ve výhledu na rok 1979 jsme pozitivně uplatnili všechny tyto zkušenosti, reálně jsme zhodnotili - ve smyslu závěrů 12. zasedání ÚV KSČ - všechny přednosti, zdroje a rezervy, které máme.

Návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1979 předpokládá příjmy a výdaje ve výši 123,1 miliardy Kčs. Proti roku 1978 se prostředky rozdělované prostřednictvím státního rozpočtu ČSR zvyšují asi o 5 miliard Kčs, tj. o 4,2 %. Společně s příjmy národních výborů bude rozpočtová soustava ČSR disponovat 148,1 miliardy Kčs.

Dá se říci, že úkoly, které jsme v návrhu rozpočtu vyjádřili, jsou splnitelné. Aniž bychom jejich obtížnost snižovali, je nesporné, že klíč k jejich řešení je plně v našich rukách, je v dosahu našich možností. Vláda vychází z toho, že ve všech sférách národního hospodářství existuje dostatek rezerv ke zvýšení tvorby zdrojů a k prohloubení hospodárnosti při jejich použití. Za podstatný předpoklad splnění daných záměrů považujeme, jak znovu zdůraznilo 12. zasedání ÚV KSČ, aktivní řešení věcných problémů, které rozvoj ekonomiky provázejí.

Jde o tak složité otázky, jako je finančně velmi náročná oblast palivo energetické základny, jako je rozmístění, zařazení a využití pracovních sil, jako je uvážlivé hospodaření s bohatou úrodou v zemědělství nebo konkrétní podpora činnosti národních výborů ve zdokonalování služeb, obchodu apod. Na těchto příkladech lze dokumentovat široký rozsah úloh, které před námi stojí.

Naše poznatky naprosto jednoznačně svědčí o tom, že právě nalézání správných východisek ke klíčovým úkolům zásadním způsobem ovlivňuje měřítka, jimiž posuzujeme účinnost veškeré práce.

A tato zásada se bezprostředně vztahuje i k návrhu státního rozpočtu.

o koncepce, kterou jsme připravili, vyplývá, že příjmy ze socialistického hospodářství dosáhnou 36,5 miliardy Kčs a oproti roku 1978 se zvýší o 6,3 %. Příjmy od obyvatelstva jsme naplánovali ve výši 27,4 miliardy Kčs, s ročním růstem 4,1 %.

Objem zisku poroste v roce 1979 o 8,9 % a dosáhne částky 33,8 miliardy Kčs, Na tomto přírůstku se z necelé třetiny podílejí vyšší výkony a z více jak dvou třetin relativní snížení nákladů. Předpokládáme, že nákladovost klesne o 0,58 bodu.

Pro dokreslení uvedu strukturu zabezpečení růstu státního rozpočtu - ze 65 % bude kryt přírůstkem vlastních příjmů a z 35 % dotací ze státního rozpočtu federace. I tento údaj je nesporným projevem našeho aktivního úsilí o dosažení reálné vyrovnanosti celkové rozpočtové soustavy Československé socialistické republiky.

Nemusím jistě zvláště zdůrazňovat, že zajištění plánovaných rozpočtových příjmů vyžaduje, abychom všude soustředili pozornost zejména na plnění stanovených úkolů ve snižování nákladů. Naléhavým požadavkem současnosti i budoucnosti je prosazení úspor ve spotřebě paliv, energie a dovážených surovin. To je zásadní otázka a lze ji zvládnout rozpracováním a realizací systémových opatření na všech úrovních - počínaje ministerstvy a konče dílnami. Ne všude už nám konkrétní nároky tohoto souboru úkolů přešly do krve, ne všude dostatečně ovlivňují myšlení a jednání hospodářských pracovníků a funkcionářů. Jako bychom stále zapomínali, že hospodárné využívání dovážených surovin je činitelem, který příznivě působí nejen na státní rozpočet, ale i na vyrovnanost naší platební bilance se zahraničím.

Naprosto otevřeně proto říkáme, že s požadavkem důslednějšího snižování nákladů nelze jen souhlasit, jen se k němu přihlašovat. Jeho prosazení závisí na jednoznačném a kontrolovatelném stanovení dalších záměrů. Jednotlivá ministerstva, výrobní hospodářské jednotky a podniky musí úkoly z toho plynoucí rozpracovávat a zabezpečovat tak, aby každá dílna, provoz a každý pracovník věděl, co se od něho požaduje a jak on sám k plnění daných záměrů může aktivněji pomoci.

Ani zde nejsme bez zkušeností a můžeme využít už celé řady podnětných příkladů, jež svědčí o dobrých přístupech k zabezpečování plánovaného snížení nákladů. Tak např. podniky VHJ Unichem v I. pololetí dosáhly úspory ve spotřebě materiálu ve výši 10,5 mil. Kčs, v Sebě Tanvald uspořili v I. pololetí letošního roku 250 000 Kčs nákladů na elektrickou energii. Těchto postojů si vážíme a dbáme o to, aby byly soustavně rozšiřovány. Vede nás k tomu i ta skutečnost, že u mnoha podniků nemůžeme být a nejsme spokojeni s úrovní plnění úkolů v tvorbě zisku a ve snižování nákladů. Např. k 30. září 1978 neplnilo plán nákladů sedm podniků chemického průmyslu 16 podniků spotřebního průmyslu, 17 podniků ve výrobě stavebních hmot a 12 podniků potravinářského průmyslu. Celkem činí za tři roky výpadek zisku v organizacích ústředně řízených vládou ČSR proti úkolům 6. pětiletky 6,4 miliardy Kčs. S takovými jevy se nemůžeme smiřovat. Počítáme s tím, že v celé řídící činnosti vytvoříme takové podmínky, abychom tento dluh vůči potřebám společnosti minimalizovali.

Na nedávném 12. zasedání ÚV KSČ bylo oprávněně připomenuto, že významnou sféru zvyšování efektivnosti, zajišťování hospodárného používání společenských prostředků a vytváření předpokladů pro budoucí růst zdrojů představuje investiční výstavba. Naše společnost do ní vkládá nemalé částky.

Pro rok 1979 se plánují na území ČSR investice ve výši 90 miliard Kčs. Pro větší názornost mohu uvést, že v průměru na 1 obyvatele to představuje asi 9000 Kčs.

To jsou velké hodnoty a naše vláda proto se vší vážností a odpovědností orientuje všechny články hospodářského řízení na prosazování vyšší hospodárnosti i plánovitosti, na nekompromisní řešení problémů a nedostatků, které na tomto úseku dosud přetrvávají. Např. snížení rozestavěnosti o pouhý 1 den by přineslo u orgánů řízených vládou ČSR úsporu asi 310 mil. Kčs investičních prostředků. Jsme přesvědčeni, že je v našich silách zlepšovat všechny fáze investičního procesu, že lze urychleně zabezpečit rychlejší návratnost doslova každé investované koruny. I do další etapy jdeme s jasně stanovenou zásadou, že ekonomická kalkulace se musí stát nedílnou součástí též investičního rozhodování.

V souvislosti s uváděním zásad investiční politiky do praxe klademe velký důraz na dokonalejší využívání stávajících základních fondů. Pokračující snižování směnnosti, značný počet neobsazených pracovních míst a v některých odvětvích klesající účinnost základních prostředků podává neklamné svědectví o tom, že dosud máme hodně slabin v hospodaření se svěřeným národním majetkem. Např. v roce 1977 na 100 Kčs základních prostředků připadalo 102,20 Kčs výkonů. V roce 1978 se tento ukazatel snížil na 99,51 Kčs. Provedené rozbory potvrdily, že využití rezerv v této oblasti by mohlo výrazně napomoci nejen k vyšší tvorbě zdrojů, ale i ke snížení nároků na investice.

Hovoříme-li o této problematice, myslím, že bychom si měli znovu připomenout trvale aktuální nároky, vyplývající z prohlubování ochrany a správy socialistického majetku. Stále se setkáváme s projevy přežívající praxe, pro níž je charakteristický názor "z cizího krev neteče". Takový vztah k socialistickému vlastnictví, k ekonomickému základu našeho zřízení, je oportunistický, ve své podstatě vysoce politicky i hospodářsky škodlivý. A tak bychom měli jednat i s těmi, které tyto postoje zosobňují.

Velkou rezervu pro zvyšování efektivnosti představuje zlepšené hospodaření se zásobami. Předpokládáme, že v roce 1979 dojde ke zrychlení jejich doby obratu u průmyslových a stavebních podniků řízených vládou ČSR o 1,2 dne. Opatření zaměříme na rychlejší růst zásob ve vnitřním obchodě, na zlepšení struktury zásob a jejich rozložení.

Důležitou rezervou a základním faktorem růstu efektivnosti je pro nás rychlé zavádění výsledků vědy a techniky do praxe. Naše vláda usiluje o to, aby vědeckotechnický rozvoj organicky prostoupil všechny části plánu a výrazně tak ovlivnil jejich plnění. Také v předkládaném návrhu státního rozpočtu počítáme s neformální, účelnou a efektivní podporou vědy a techniky. Pro větší názornost chci uvést jen dva údaje. V následujícím roce poskytujeme na vědeckotechnický rozvoj 1,7 miliardy Kčs. Z vlastních zdrojů resortů, VHJ a podniků bude krom toho vyčleněno dalších 2,3 miliardy Kčs.

Jistě mi dáte za pravdu, že jde o značné finanční prostředky. Je především v zájmu budoucího harmonického celospolečenského rozvoje, aby byly plně využity, aby přinášely očekávané výsledky ve zvyšování technickoekonomických parametrů a kvality výrobků, v růstu společenské produktivity práce, ve snižování nákladů na výrobu, ve zlepšování pracovních a životních podmínek našich pracujících. Dospět k těmto náročným cílům předpokládá hodnotit skutečný společenský přínos nákladů na vědeckotechnický pokrok, komplexně posuzovat konečný efekt a nespokojovat se jen se sledováním splněných či nesplněných úkolů.

Soudružky a soudruzi, je potěšitelné, že i přes složitější vnější i vnitřní ekonomické podmínky úspěšně zajišťujeme základní úkol XV. sjezdu KSČ - trvale zvyšovat životní úroveň a upevňovat životní a sociální jistoty pracujících. Toto programové zaměření je výrazem principiální politiky komunistické strany a jejího ústředního výboru.

V duchu závěrů 12. zasedání ÚV KSČ budeme na komplex těchto otázek soustřeďovat veškerou pozornost a pokračovat v nastoupené cestě.

Peněžní příjmy obyvatelstva budou v roce 1979 celkově činit 241,7 miliardy Kčs a jsou tedy o 4 % vyšší. Maloobchodní obrat stoupne o 2,6 % a výdaje za placené služby o 4,6 %. Chtěl bych právě v této souvislosti znovu připomenout zásadní význam dokumentů přijatých na 7. zasedání ÚV KSČ a zaměřených na lepší uspokojování potřeb vnitřního trhu. Nedávno jsme se i ve vládě kontrolou plnění těchto záměrů v našich podmínkách znovu zabývali. Byly zde doloženy konkrétní pozitivní výsledky posledních měsíců. Přitom jsme otevřeně poukázali na způsoby i možnosti odstraňování existujících nedostatků.

Hovořím o této problematice nejen proto, že vím, jak často rozporné jsou zkušenosti poslanců, ale i proto, abych podtrhl důležitou myšlenku, že rovnováha mezi koupěschopnou poptávkou a nabídkou má přímý vliv na stabilitu naší měny a ovlivňuje i růst produktivity práce. Proto naše vláda klade velký důraz na důsledné zabezpečování plánovaných dodávek do tržních fondů. Ve své činnosti dbá o to, aby kvalita a sortiment nabízeného zboží více odpovídaly měnící se koupěschopné poptávce.

Mezi zásadní politické úkoly vláda řadí udržení stability celkové hladiny maloobchodních cen základních životních potřeb. Při neustále rostoucích zahraničních cenách dovážených surovin a potravin to mj. vyžaduje přispívat ze státního rozpočtu miliardovými dotacemi na ceny potravin. V celostátním měřítku to znamená, že ke každým 100 Kčs nákupu přidáváme v souhrnu dalších 25 Kčs.

Neměli bychom ale zapomínat, a možná právě proto, že hovoříme o následujícím období, že růst příjmů obyvatelstva, maloobchodního obratu, služeb a stabilita celkové hladiny cen základních životních potřeb představují jen jednu stránku věci.

Druhou stránkou, neméně významnou, je, abychom všude toto právo, vlastní socialistickému společenskému řádu, chápali v souladu s plněním povinností. Oprávněně si musíme položit otázku, zda všude je za vyplacenou, a často ne právě nízkou mzdu odvedena práce v náležitém množství a kvalitě.

Přiznejme si, že zatím jsou tomuto požadavku mnohde dosti dlužni, a to nejen v materiální výrobě, ale i v úřadech, v projektových ústavech, konstrukčních kancelářích, v oblasti služeb. Jde o velkou rezervu, jejíž využití pokládáme pochopitelně za naprosto samozřejmé. Odpovědný přístup k řešení vyžaduje skončit s liberalismem, důsledněji uplatnit kontrolní systém a prosadit socialistické zásady odměňování. Prostě jde o to, jak se někdy říká, dokonaleji využít lidský faktor ve společenském reprodukčním procesu.

Vláda ČSR vychází z toho, že zpřísnění pracovní disciplíny je v zájmu všech poctivých pracovníků, kteří právem poukazují na očividné nedostatky v této oblasti.

Velký význam v uskutečňování našich záměrů ve zvyšování životní úrovně má plánovitý rozvoj společenské spotřeby. Prostředky věnované na tuto oblast budou v roce 1979 činit ve státním rozpočtu ČSR a v rozpočtech národních výborů 78 miliard Kčs, tj. 52,6 % všech rozpočtových výdajů. Je zapotřebí říci, že v průběhu 6. pětiletky tyto výdaje zvyšujeme každý rok průměrně o 4,1 %.

Z celkové částky, s níž se na společenskou spotřebu počítá, jsme vyčlenili 45,5 miliard Kčs na sociální opatření, 13 miliard na zdravotnictví, 13,4 miliardy na školství a 2,3 miliardy na kulturu.

Myslím, že bychom naše občany měli cílevědomě vést k tomu, aby všestranně pochopili všechny stránky a projevy této soustředěné pozornosti strany a státu, věnované pracujícímu člověku, která je výrazem opravdového, hlubokého humanismu socialistické společnosti. Záleží však doslova na každém z nás, na lékařích i pacientech, na učitelích i žácích, na pracovnících v oblasti sociální a oblasti kultury, aby se obrovské prostředky, které jsou na společenskou spotřebu vynakládány, využívaly s rozmyslem a bez plýtvání. Jen tak mohou naplnit své poslání. Nemůžeme přece dopustit, aby hojnost vedla k nehospodárnosti.

Soudružky a soudruzi, velkou pozornost vláda ve své činnosti věnuje národním výborům, které pokládá za své nejbližší zázemí. Váží si úsilí poslanců a funkcionářů, věnované účinnějšímu plnění všech funkcí zastupitelských sborů v místech, okresech a krajích a oceňuje jejich iniciativní podíl na uskutečňování volebních programů Národní fronty. I dnes bych chtěl vyslovit poděkování za soustavnou péči, kterou těmto orgánům státní moci a správy věnují stranické orgány a organizace. Tato pozornost umožňuje upevňovat jejich nezastupitelné poslání v prohlubování socialistické demokracie a ve zvyšování účasti pracujících na řízení.

Návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1979 vytváří nezbytné finanční předpoklady k tomu, aby dosažené úspěchy mohly být upevňovány, aby se rozšířily možnosti k rychlejšímu řešení existujících problémů - zkrátka, aby kolektivy poslanců mohly v okruhu své působnosti účinněji plnit své politickoorganizátorské, hospodářské a kulturně výchovné funkce s cílem důsledně a komplexně splnit volební programy.

Při řešení otázek rozvoje míst, okresů a krajů navazujeme na dobrou tradici a výsledky v rozvoji akce "Z". Vláda ČSR již mnohokráte ocenila tuto formu využívání iniciativy občanů a mobilizace místních pracovních a materiálových zdrojů ve prospěch národního hospodářství a řešení naléhavých společenských potřeb.

Rozpočty národních výborů se proti roku 1978 zvyšují o 4 % a dosáhnou částky 65,4 miliardy Kčs. Jejich výdaje jsou ze 61,7 % kryty dotacemi a subvencemi ze státního rozpočtu ČSR.

K zajištění efektivnějšího hospodaření národních výborů postupně vytváříme soustavu finančních ukazatelů a norem, která sleduje objektivnější stanovení výše přidělených prostředků a usiluje o rovnoměrnější uspokojování společenských potřeb v jednotlivých oblastech naší republiky.

Významnou sférou činnosti zastupitelských sborů v místech, okresech a krajích je péče o bytové potřeby našich pracujících. Předpokládáme, že v roce 1979 bude dokončeno 82,1 tisíc bytů a zahájena výstavba 86,7 tisíc bytů. Za čtyři roky tedy v bytové výstavbě splníme 80,5 % úkolu uloženého 6. pětiletkou. Současně budou dokončeny i mnohé objekty občanské a technické vybavenosti. Komplexní bytovou výstavbu budeme v příštím roce dotovat ze státního rozpočtu částkou 8,9 miliard Kčs. Kromě toho přispívá státní rozpočet na družstevní a individuální bytovou výstavbu částkou 2,8 miliard Kčs. Byli bychom ale špatnými hospodáři, kdybychom tyto prostředky poskytovali bez hlubšího posouzení toho, jak byly dodrženy veškeré ekonomické i společenskopolitické zásady směřující k vyšší efektivnosti. Dotace dáme proto jen tehdy, když odevzdané byty budou odpovídat schváleným projektům a řádně předány k užívání.

Značné prostředky vyčleňuje naše společnost též na modernizaci a údržbu bytového fondu. Je pochopitelné, že výše nájemného, která je u nás jedna z nejnižších na světě, nestačí krýt ani provozní náklady spojené s údržbou bytového hospodářství. V příštím roce k účelnému využití této oblasti počítáme s částkou 2,8 mld Kčs. Poznatky, které máme, ukazují, že zde můžeme ještě hodně zlepšit. Sami víte, že se setkáváme s nízkou kvalitou oprav a údržby, s přefakturací, s nehospodárným vybavováním bytů, je zanedbávána vnější údržba apod.

Nemůže nám však být též lhostejné, jak někteří nájemníci s byty nakládají, jak se chovají k výsledkům poctivé práce našich stavbařů. Oprávněně požadujeme, aby bytové organizace dále prohlubovaly a zkvalitňovaly svoji činnost, zpřísnily kontrolu a nekompromisně odhalovaly příčiny slabin. Je to tím naléhavější, že většina tzv. těžko řešitelných problémů má subjektivní příčiny. Také před národními výbory čeká řada úkolů spočívajících hlavně v kvalitnějším řízení těchto organizací.

Závažnou povahu mají i další okruhy otázek, na něž v našem návrhu rovněž pamatujeme.

Na další rozvoj silniční sítě je uvažováno s částkou 6,5 miliardy Kčs. Jsou to dostatečné prostředky k tomu, aby při jejich uvážlivém vynakládání se zvyšovala propustnost hlavních tahů, včetně uhelných tras, plynulost a bezpečnost silniční dopravy. Chci zvláště zdůraznit, že je nezbytné rázně skončit s nedostatečnou kvalitou údržbářských prací a s růstem rozestavěnosti. Také bychom se měli postupně dopracovat k objektivnímu rozboru té skutečnosti, že v posledních letech značně vzrostly náklady na zimní údržbu, značení a značkování silnic, a i zde prosadit zásadu hospodárnosti.

Jedním z klíčových úkolů, které stanovil XV. sjezd na období 6. pětiletky, je podpora všestranného rozvoje Prahy. Celkové výdaje rozpočtu Národního výboru hl. m. Prahy ve výši 13,9 miliardy Kčs představují 21,3 % z celkového objemu výdajů národních výborů v ČSR. O značném rozsahu výstavby svědčí kupř. fakt, že Národní výbor hl. m. Prahy denně v průměru proinvestuje asi 26 mil. Kčs. Značnou důležitost vláda ČSR přikládá budování základního komunikačního systému a řešení dopravní situace vůbec, zajištění výstavby bytů, objektů občanské a technické vybavenosti, Paláce kultury a rekonstrukci Národního divadla. Kromě nové výstavby je velká péče věnována i údržbě a rekonstrukci historických památek. Naším cílem je zajistit v souladu s politickými, ekonomickými a sociálními potřebami a zdroji vysokou aktivizaci hodnot hlavního města a vytvořit podmínky pro vyvážený a komplexní rozvoj všech jeho funkcí.

Trvalou pozornost věnuje vláda ČSR též dalšímu harmonickému rozvoji Severočeského kraje, na němž leží mj. i hlavní váha při zabezpečování potřeb našeho hospodářství pevnými palivy a elektrickou energií. Na jeho rozvoj vynakládáme ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu národních výborů částku 6,4 miliardy Kčs. Velké soustředění problémů v tomto kraji vyžaduje, aby řešení všech otázek postupovalo komplexně. K tomu hodláme vytvářet nejen finanční, nýbrž i organizační, pracovní a věcné předpoklady. Jejich cílem je zachování vysoké produkční schopnosti Severočeského kraje a zajištění vhodných pracovních a životních podmínek pro jeho obyvatelstvo.

Významným úsekem činnosti národních výborů je ochrana životního prostředí. Tento problém se netýká jen Severočeského kraje, ale je vysoce aktuální i pro ostravsko-karvinskou aglomeraci, Středočeský kraj, Sokolovsko, Pardubicko a další oblasti ČSR. Chápeme a plně doceňujeme tyto problémy. Proto též na ochranu životního prostředí a na zmírnění nepříznivých vlivů vynakládáme z rozpočtu ČSR velké částky.

Soudružky a soudruzi, mohl bych uvádět další rozhodující i okrajové otázky, na něž se návrh státního rozpočtu soustřeďuje. Podstatné je však podle mého soudu hlavní zaměření, zásadní přístup k problematice. Chci připomenout jednu z důležitých myšlenek 12. zasedání ÚV KSČ, že splnění náročných úkolů v roce 1979 je nutné spojovat se zvyšováním výkonnosti na každém úseku činnosti, v celé naší ekonomice. To je i v podmínkách ČSR hlavní cesta, jak zajišťovat další společenský pokrok. Vyhovět tomuto požadavku předpokládá zvyšování kvality práce a odpovědnosti každého jednotlivce, zdokonalování organizace a uplatňování racionalizace v celém systému řízení.

Soudruh Brežněv na listopadovém zasedání ÚV KSSS v této souvislosti řekl: "Úkolem zkrátka je, aby se zvýšila úroveň plánování a hospodaření, aby byla v souladu s požadavky nynější etapy - etapy rozvinutého socialismu."

K zabezpečování plánovaných cílů je nutno posilovat komplexnost, vyváženost, stabilitu a perspektivnost našeho plánování a rozpočtování, upevňovat plánovací a rozpočtovou disciplínu tak, aby činnost všech orgánů byla cílevědomě zaměřována na řešení věcných problémů rozvoje ekonomiky a na dosahování stanovených konečných výsledků. Vláda očekává, že v tomto úsilí nalezne i u vás - poslanců České národní rady - plnou podporu.

Vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, jménem vlády České socialistické republiky navrhuji, aby Česká národní rada schválila předložený návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1979. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP