Pátek 27. října 1978

 

Pokračování 9. schůze ČNR

27. 10. 1978

/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil místopředseda ČNR František Toman v 8.00 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová a František Toman

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

174 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Místopředseda ČNR František Toman: Zahajuji přerušenou 9. schůzi České národní rady.

Dovolte mi, abych mezi námi srdečně uvítal člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády ČSR soudruha Josefa Korčáka s dalšími členy vlády. /Potlesk./ Dále vítám generálního prokurátora ČSR dr. Jaroslava Krupauera /potlesk/ a předsedu Nejvyššího soudu ČSR dr. Karla Kejzlara. /Potlesk./

Vítám dále představitele ústředních úřadů České socialistické republiky a další hosty, zejména předsedy krajských soudů, krajské prokurátory a představitele Ústředí české advokacie.

Budeme pokračovat v rozpravě ke zprávě generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti.

Dalším přihlášeným řečníkem je poslanec Karel Kostka, připraví se poslanec Jan Vávrů.

Poslanec Karel Kostka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Při jednání ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu jsme s potěšením mohli konstatovat, že se na všech úsecích zlepšuje stav socialistické zákonnosti. Ubylo požárů, snížil se počet případů rozkrádání socialistického majetku řešených soudy a snižuje se úrazovost v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství.

Tyto dobré výsledky mají své subjektivní i objektivní příčiny a chtěl bych se proto jimi, stejně tak jako některými nedostatky v této oblasti zabývat.

Domnívám se, že jednou z hlavních příčin uvedeného příznivého trendu je úsilí vynakládané řídící sférou a samotnými pracovníky v podnicích a závodech. Toto úsilí spolu s činností orgánů prokuratury a soudů příznivě působí k posilování odpovědnosti za majetek v socialistickém vlastnictví.

V tomto smyslu můžeme např. přistupovat k hodnocení problematiky protipožární ochrany, kde mimo těchto subjektivních faktorů také pozitivně působilo letošní vlhčí počasí, neboť v jeho důsledku vzniklo méně požárů.

Zvýšenou péči v tomto směru mohu dokumentovat na příkladě našeho vsetínského okresu, kde letos proběhl již 3. ročník požárně branné soutěže, které se zúčastnily všechny zemědělské závody. Přitom je třeba upozornit na to, že ještě značná část jednotných zemědělských družstev není vybavena hasící technikou a že nácviky a cvičné poplachy je nutno provádět se starou nebo zapůjčenou technikou.

V letošním roce jsme se v našem výboru při projednávání otázek socialistické zákonnosti více než dříve zaměřili na činnost kontrolně revizních orgánů v zemědělství. Ukázalo se, že tato činnost se rok od roku zlepšuje, a to přispívá k zvýšené péči o socialistické vlastnictví. Je také potěšitelné, že v návaznosti na toto zlepšení se též postupně začíná uskutečňovat analyzování příčin vzniklých negativních jevů a zároveň se z těchto případů vyvozují závěry pro další období.

Pravidelně se také při projednávání socialistické zákonnosti zabýváme otázkami bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracujících. Přesto, že se opět snížil počet úrazů, nemůžeme být s tímto stavem spokojeni. Stále se zvyšující požadavky na růst výroby na jedné straně a nedostatek nových nebo vyhovujících kapacit a potřebných zařízení na straně druhé nutí v některých případech zemědělské podniky vyrábět i za cenu porušování stávajících předpisů o bezpečnosti práce.

Po několik let upozorňujeme, a mohu říci, že i z tohoto místa, na nedostatek vhodných strojů pro obdělávání svažitých pozemků a znovu musíme konstatovat, že jejich výroba a zajišťování je stále nedostatečné. Určitým náznakem zlepšení byl dovoz kombajnů Gloria z Rumunska, i když se uskutečnil v nedostatečném počtu a opožděně.

Nemůžeme být rovněž spokojeni s tím, že není více pamatováno na zemědělské podniky hospodařící v horských oblastech s přednostním přidělováním traktorů s přední hnanou nápravou, které značně snižují riziko při práci na svazích.

Další rizika vznikají při výrobě a použití některých chybějících zařízení nebo strojů, které si musí družstva vyrábět sama, protože náš strojírenský průmysl nemá dostatek kapacit, nebo je pro něho značným problémem zajišťovat výrobu v menších seriích.

Samozřejmě, že při tomto způsobu výroby zemědělských zařízení nejsou vždy v plném rozsahu dodržovány potřebné normy bezpečnosti práce, případně další předpisy. V důsledku toho zde vzniká další zdroj a možnost úrazů v zemědělství.

Upozorňuji na tuto problematiku proto, abychom si tímto způsobem nezhoršovali podmínky a nevytvářeli předpoklady pro zvyšování úrazovosti v zemědělství.

Přes uvedené problémy musí hospodářští pracovníci zabezpečovat výrobu, i když jsou si vědomi, že do určité míry porušují předpisy bezpečnosti práce. V zemědělství vůbec dochází k rychlému opotřebování budov, strojů a zařízení. Proto jejich údržbě musí být věnováno stále více pozornosti a samozřejmě to také vyžaduje více práce kvalifikovaných pracovníků. Vznikají přitom některé problémy, zejména u kvalifikovaných špičkových opravářů zemědělských strojů a také u elektrikářů, jejichž potřeba je s postupující technizací stále vyšší. Tito pracovníci často ze zemědělství odcházejí, neboť v jiných odvětvích jsou jim poskytovány lepší výdělkové možnosti. V tomto případě asi nová soustava odměňování nevystihuje a dost dobře nereaguje na uvedené potřeby.

Na klesajícím počtu úrazů, nemocnosti a porušování vydaných předpisů a nařízení má významný podíl stále účinnější systém kontroly uplatňovaný ze strany nadřízených orgánů i vlastních podnikových samorevizí. Zlepšuje se i stav v ochraně státního a družstevního majetku.

V této souvislosti bych se chtěl z mínit o tom, že bylo nadřízenými orgány uloženo zvýšit úsilí v zamezování různých forem úplatkářství a získávání neoprávněných výhod. S tímto opatřením lze jistě beze zbytku souhlasit. Jeho realizace však má některé problémy. Domnívám se, že bude třeba stejně intenzívně pečovat o to, aby se odstraňovaly příčiny které tento nešvar umožňují. Myslím si, že by měla být v této souvislosti zpřísněna i kontrola v přidělování limitů a rozdělování fondů a zlepšena distribuce náhradních dílů.

Soudružky a soudruzi poslanci, přes nesporné úspěchy v zlepšování stavu socialistické zákonnosti, jsem si dovolil také poukázat na některé problémy a nedostatky, které v této oblasti existují. Jsem přesvědčen, že to přispěje k jejímu dalšímu zlepšování. Je to i jeden z předpokladů rychlejšího rozvoje nejen našich oborů, ale celého národního hospodářství. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Karlu Kostkovi, hovoří poslanec Jan Vávrů, připraví se poslanec dr. Jaroslav Henzl.

Poslanec Jan Vávrů: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, chtěl bych uvést několik poznatků z jednání výborů ČNR pro obchod, služby a dopravu k bezpečnosti silničního provozu.

Je potěšitelné, že se dynamicky rozvíjí individuální motorismus, což je důkazem trvalého růstu kupní síly a životní úrovně našeho obyvatelstva. Je však třeba vidět, že rostoucí intenzita silničního provozu přináší i některé negativní důsledky, a to zejména ve stále rostoucím podílu silniční dopravy na znečišťování životního prostředí a v dopravní nehodovosti. Proto také bezpečnosti silničního provozu věnuje náš výbor pravidelnou pozornost a kladně hodnotí, že se tohoto jednání vždy účastní sám ministr vnitra ČSR soudruh ing. Josef Jung.

Hlavní pozornost jsme mj. zaměřovali na vybudování systému dopravní výchovy, který působí na všechny věkové kategorie řidičů a na všechny účastníky silničního provozu. Hlavní důraz byl kladen na dopravní výchovu dětí a mládeže. Konstatovali jsme, že se v této oblasti podařilo vytvořit systém, který vzbuzuje pozornost i v zahraničí a který dobře využívá podmínek našeho jednotného socialistického školství.

Nemalé úsilí bylo zaměřeno na zvyšování kapacit silnic, modernizaci značení, jednotnou úpravu povrchu vozovek, kde jsou postupně odstraňována nebezpečná místa a úseky. Výstavba dálniční sítě zdárně pokračuje. U motorových vozidel se postupně začínají uplatňovat prvky aktivní a pasivní bezpečnosti a důsledněji se kontroluje technický stav, zejména starších vozidel.

Přes tato a další opatření však došlo v roce 1977 na silnicích ČSR celkem k 60 923 nehodám, při kterých bylo 1200 osob usmrceno, 6154 těžce a 24 487 osob lehce zraněno. Odhadované hmotné škody představovaly částku 436 miliónů Kčs. Ve srovnání s rokem 1976 se počet nehod zvýšil o necelé 1 %, počet usmrcených poklesl o více než 10 %, počet těžce zraněných poklesl o více než 3 % a počet lehce zraněných o necelé 1 %. Následky nehod dosáhly nejnižších hodnot za posledních 10 let a dostaly se zhruba na úroveň roku 1967. Vzestupnou tendenci vykazují pouze hmotné škody, což je způsobeno zejména obměnou vozového parku a vyššími cenami nových vozidel. Ze srovnání s vyspělými kapitalistickými státy vyplývá, že nejlepší situace je ve Skandinávii a ve Velké Británii. Tam je počet usmrcených na 10 000 vozidel vesměs menší než čtyři osoby. V samotné ČSR připadá na 10 000 vozidel pět usmrcených osob. V tomto případě se tedy řadíme do lepšího průměru.

Při této příležitosti můžeme do určité míry zhodnotit doporučená opatření orgány České národní rady k této problematice, která ji sama o sobě nemohou celou řešit, ale domnívám se, že ji v každém případě příznivě ovlivňují. Zvýšila se úloha a účinnost dozoru při silničním provozu, který je prováděn orgány dopravní služby VB.

Přísné jsou zejména postihy za přestupky, které figurují jako hlavní příčiny dopravních nehod; jsou to způsob jízdy, nepřiměřená rychlost a vliv alkoholu, které všechny mají vážné následky. V posledních letech se v dozoru věnuje zvýšená pozornost také chodcům a cyklistům. Dále je nutné uvést a vyzvednout i to, že do určité míry k zlepšení stavu v bezpečnosti silničního provozu přispěl i postup Nejvyššího soudu ČSR, který usměrnil praxi soudů České socialistické republiky při ukládání trestů za trestné činy spáchané v silniční dopravě, zejména zpřísnil významná kritéria při posuzování míry zavinění. Lze to dokumentovat procentním růstem ukládaných nepodmíněných trestů zaviněných v silniční dopravě - v roce 1977 to bylo 10,7 %, v prvém pololetí 1978 12,8 % a v tomtéž pololetí u recidivistů a silničních pirátů již 70,9 % nepodmíněných trestů.

Nedořešená je problematika nedobrého technického stavu motorových vozidel, nízká úroveň servisu, nedostatek náhradních dílů, malý počet stanic technických kontrol. Proto bude třeba tuto situaci co nejdříve řešit, a to i v souvislosti s přípravou zásad zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Přesto, že se zatím některé věci nepodařilo splnit podle původních představ, je možno celkově hodnotit výsledky dosažené při zvyšování bezpečnosti silničního provozu pozitivně.

Vážené soudružky a soudruzi, prevence dopravní nehodovosti je činnost mimořádně složitá a náročná, která zasahuje do mnoha oborů. Proto klade velké nároky na koordinaci a komplexnost plnění všech úkolů. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Janu Vávrů, diskutuje poslanec dr. Jaroslav Henzl.

Poslanec MUDr. Jaroslav Henzl: Vážené soudružky a soudruzi, zdravotní a sociální výbor ČNR ocenil při projednávání stavu socialistické zákonnosti v ČSR spolupráci s generální prokuraturou ČSR a Nejvyšším soudem ČSR při řešení problematiky spadající do kompetence výboru, např. v péči o rodinu, proti škodlivé rozvodovosti apod.

Jak je uvedeno ve zprávě, závažnou příčinou, která negativně ovlivňuje stav a vývoj kriminality, je nadměrné požívání alkoholických nápojů. V posledních letech je to neustále jedna třetina všech odsouzených osob, které se dopouštějí trestné činnosti pod vlivem alkoholu. Ve své zprávě na to již upozornil též zpravodaj a domníváme se, že včasné ochranné protialkoholní léčení naráží trvale na nedostatek lůžek v léčebných zařízeních státní zdravotní péče. Čekací doba od 6 měsíců až do 7 let je jistě otázkou k zamýšlení a k hledání účinných opatření ke zkrácení této čekací doby.

Zcela nevyřešeným problémem zůstává léčení alkoholiků s projevy asociálního chování a s negativním postojem k léčení, což však není jen věcí resortu zdravotnictví, ale i spravedlnosti a vnitra. Ve výboru jsme konstatovali, že dosavadní právní úprava ochrany před alkoholismem není dostatečně účinná, nemluvě o toxikománii, kde právní úprava zcela chybí. Chtěl bych proto zdůraznit nejvyšší aktuálnost vydání zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Také do připravovaných novel trestního zákonodárství je třeba začlenit ustanovení o postihu narkománie, včetně postihu těch, kteří narkománii umožňují opatřováním nebo podáváním příslušných látek.

Ve výboru jsme konstatovali, že se zkvalitňuje práce státních orgánů a národních výborů při aplikaci správního řádu v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení. Zejména se podstatně zkvalitnila práce Úřadu důchodového zabezpečení, takže počet nesprávně stanovených důchodů a soudních řízení o důchodech klesl na minimum. Dobrá je také úroveň vydávání závazných posudků podle správního řízení orgány hygienické služby, které mají značný význam v prevenci, zejména v tvorbě a ochraně životního prostředí i v běžném hygienickém dozoru. Přesto přetrvávají při aplikaci správního řádu ve zdravotnictví a v sociálním zabezpečení některé nedostatky, tkvící zejména v neznalosti právních předpisů u některých pracovníků na národních výborech a ve státních orgánech; poukázal na to, i na nepříznivé výsledky takovéhoto jednání ve svém vystoupení sám generální prokurátor ČSR. Příčiny jsou však i v nedostatečném právním uvědomění našich občanů. Proto pokládá zdravotní a sociální výbor ČNR za důležité, aby Sbírka zákonů byla vydávána včas, aby bylo specializováno jedno vydavatelství pro vydávání právně popularizační literatury, zejména komentovaných příruček k nově vydávaným zákonům. Zatím to činí pouze vydavatelství Práce pro oblast pracovněprávních vztahů a nemocenského pojištění.

Domníváme se ve výboru, že by měly být pečlivě sledovány všechny případy stížností na porušování léčebně preventivní činnosti ze strany zdravotníků. Tyto stížnosti by měly být státní zdravotní správou považovány za podnět k provedení hloubkové prověrky léčebně preventivních metod daného pracoviště za účasti příslušných okresních a krajských odborníků. Závěry těchto hloubkových prověrek by měly být předávány hlavním odborníkům a ministerstvu zdravotnictví ČSR a každoročně jimi vyhodnocovány. Také posudky pro právní jednání by měly být vydávány jen na základě komisionálního posouzení.

V dohodě s ministrem práce a sociálních věcí ČSR a ministrem zdravotnictví ČSR hodláme ve výboru projednat rozbor o účinnosti právního řádu v těchto dvou resortech s eventuálními návrhy na další legislativní program, neboť to jako orgán zákonodárného sboru České socialistické republiky pokládáme za naši prvořadou povinnost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci dr. Jaroslavu Henzlovi, diskutuje poslanec Jiří Brejha.

Poslanec Jiří Brejha: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté Zpráva generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR obsahuje v dříve nebývalém rozsahu i přehled o činnosti a působnosti národních výborů. Pro nás nejzajímavější a ve zprávě také nejrozsáhlejší jsou poznatky o stavu zákonnosti v rozhodovací činnosti národních výborů.

Jako poslanci máme i řadu vlastních poznatků z činnosti národních výborů, které jsou v mnohém i shodné s poznatky uvedenými ve zprávě.

Dovolte mi začít správním řízením. V historii našeho státu se stal procesní předpis před orgány státní správy zákonem přijetím zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Teprve socialistické zřízení si po obsáhlé přípravě a důkladném průzkumu mohlo dovolit svázat rozhodování státní správy o právech a povinnostech zákonem. A právě tento zákon není vždy dostatečně využíván. Správní řízení se dotýká nejen práv a právem chráněných zájmů občanů a organizací, ale i jejich povinností. Je proto nutno dodržovat stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí, dbát o úplnost protokolace, zjišťovat účastníky řízení a být v součinnosti s nimi, dbát o správnost a úplnost odůvodnění rozhodnutí, o řádné doručování atd. Jen tak může být zaručeno rovné postavení občanů a organizací před správním orgánem, jen tak bude zaručena jednotná zákonnost, jak ji proklamoval V. I. Lenin. I když ne každé porušení procesního předpisu musí mít za následek neplatnost rozhodnutí, přece jen možnost takového důsledku nelze předem vyloučit, a proto nelze dodržování procesních předpisů podceňovat.

Musíme ovšem vzít v úvahu i to, že správní řízení na národních výborech provádějí ve velké míře vedle odborných pracovníků i poslanci a aktivisté bez příslušné odborné průpravy. Jsou to především místní národní výbory, kterých je v republice nejvíce a které mají nejméně odborných pracovníků. V úvahu je nutno vzít skutečnost, že do funkce poslanců těchto národních výborů byla zvolena řada občanů, kteří dosud v národních výborech nepracovali. Proto vystupuje stále do popředí nutnost poskytovat jim trvalou metodickou a odbornou pomoc. Jsem toho názoru, že vedle příslušných odvětvových orgánů může sehrát i významnou úlohu pomoc, kterou národním výborům poskytovaly prokuratury všech stupňů a věřím, že i nadále budou prokurátoři tuto pomoc národním výborům poskytovat.

Pokud jde o jednotlivé úseky rozhodovací činnosti národních výborů chtěl bych se především zmínit o otázce velmi citlivé, kterou je řešení bytového problému. Hospodaření s byty je předmětem trvalé pozornosti našich občanů. Z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že při vyřizování bytové agendy je třeba důsledně trvat na dodržování všech příslušných předpisů, odstranit dosud se vyskytující nedostatky a zabránit tomu, aby byty byly přidělovány těm, kdož nesplňují všechny předpoklady a kteří chtějí bud pod vlivem svých známostí nebo i někdy různými pozornostmi, v lidové mluvě řečeno - tak známým "všimným" - řešit svou bytovou situaci. Náš stát vynakládá nesmírné prostředky na výstavbu nových bytů. V této souvislosti bych chtěl znovu zdůraznit, že je to výsada socialistického státu, který si mohl dovolit zakotvit v právním řádu právo každého občana na bydlení. Tato veliká vymoženost nesmí být proto snižována nedbalým výkonem státní správy a subjektivistickým přístupem některých pracovníků národních výborů. Je tedy politicky správné, že předkládaná zpráva věnuje této oblasti zvláštní pozornost a poukazuje na vyskytující se nedostatky.

Nelze zejména podceňovat základní evidenci pro hospodaření s byty - místní seznamy, pořadníky, seznamy uvolněných bytů apod. - která, má-li splnit svůj účel, musí být vedena tak, aby odpovídala skutečnému stavu. Stejně tak neúplné nebo vůbec žádné prověřování podaných žádostí o byt vede k tomu, že v místních seznamech jsou někdy neprávem zapsáni i uchazeči, kteří tak neodůvodněně zvyšují počet uchazečů o byt. Neúplně vedenými seznamy nově vystavěných, zřízených a uvolněných bytů, v nichž má být uváděno každé přidělování bytu s uvedením data a důvodu přidělení se stěžuje, ne-li znemožňuje kontrola občanů, jak bylo s těmito byty naloženo. Tento stav se pak nutně musí projevit i při sestavování pořadníků. V této souvislosti bych chtěl poukázat i na některá další pochybení, ne sice příliš početná, ale o to závažnější - a to na obcházení pořadníku a přidělování bytů mimo pořadník bez zákonných důvodů.

Další významnou oblastí v rozhodovací činnosti národních výborů je stavební řízení, upravené novým stavebním zákonem. Tento zákon vstoupil v platnost před dvěma lety a má za úkol zajistit, aby investiční činnost probíhala v souladu jak s požadavky vědy a techniky, tak s ochranou životního prostředí. Jde tedy opět o předpis, který výrazně zdůrazňuje vymoženosti socialistického zřízení a dotýká se přitom bezprostředně mnoha občanů a organizací. Nedodržování ustanovení tohoto zákona má mnohdy za následek i opožděné uvádění významných investičních celků do provozu a tím i narušování národohospodářských plánů. Nepostupuje se stejně zejména při vydávání stavebních povolení. Průtahy ve stavebním řízení vedou někdy k tomu, že stavebníci, kteří mají připravený materiál, zahajují stavbu bez povolení. Naproti tomu tam, kde je na uskutečnění stavby určitý zájem, vydává se stavební povolení i bez příslušného šetření, prakticky na počkání. To pak má někdy i nedobré důsledky. Často je činěn na stavební úřad nátlak na provedení kolaudačního řízení, zejména ke konci roku v zájmu "splnění plánu". To je nezdravý a společensky škodlivý jev, neboť jsou kolaudovány mnohdy stavby, zvláště obytné soubory, u nichž není zajištěno ani vytápění, ani příjezd pro požární techniku, ojediněle nebyla zajištěna ani dodávka vody. Závažným nedostatkem rovněž je, jsou-li opomíjeni účastníci řízení, jichž se stavba bezprostředně dotýká. Proto nesmíme připustit, aby hned od počátku byla ustanovení tohoto zákona porušována nebo obcházena. Jde ostatně o úkol mezi jiným vytyčený i 11. plenárním zasedáním ÚV KSČ.

Povšimněme si ještě další důležité skutečnosti, která je jedním z hlavních motivů předkládané zprávy, totiž snižování kriminality i výskytu negativních jevů. V této souvislosti si pak musíme povšimnout i činnosti národních výborů v oblasti veřejného pořádku. Není to činnost nemalá a zanedbatelná. V této oblasti národní výbory nesporně vykonaly kus záslužné práce, zejména pokud jde o zajišťování pořádku na veřejných prostranstvích a klidného občanského soužití. Podle našich poznatků jde o úkol, který se někdy těžko zvládá, zvláště na nejnižším stupni národních výborů. Svědčí o tom i některé nedostatky ve zprávě uvedené. Myslím si, že národní výbory by se měly v tomto směru zaměřit především na to, aby se více využívalo ustanovení přestupkového zákona o zřizování užších komisí a na to, aby do těchto komisí byli jako aktivisté přibíráni právníci.

Soudružky a soudruzi, rozhodovací činnost národních výborů se dotýká velkého počtu našich občanů a organizací. Jsou to pak především občané, kteří někdy podle jednání a rozhodování národních výborů posuzují naše socialistické zřízení. Jsem si vědom toho, že pracovníci národních výborů musí často řešit i velmi složité záležitosti našich občanů z nejrůznějších oblastí našeho života. Proto je správné, že v předkládané zprávě je přikládán takový důraz na rozhodovací činnost národních výborů s cílem odstranit dosavadní pochybení.

V projednávané zprávě jsou shromážděny bohaté poznatky a zkušenosti prokuratury z rozhodovací činnosti národních výborů, které by měly být v celém rozsahu využity, zejména ve vztahu k pracovníkům národních výborů. Ministerstvo vnitra ČSR, jeho civilně správní úsek sice provádí soustavnou výchovu pracovníků a funkcionářů národních výborů a poskytuje jim metodickou pomoc, presto věřím, že prokuratura i v budoucnu zaměří svou výchovnou činnost v tomto směru a pomůže poslancům, aktivistům i pracovníkům odborného aparátu při řešení složitých právních otázek. Děkuji za pozornost. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP