/Začátek schůze České národní rady v 9.30 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Tomana a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

180 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji 9. schůzi České národní rady. V naší schůzi co nejsrdečněji vítám člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a další členy vlády ČSR. /Potlesk./

Dále mi dovolte, abych s radostí v našem středu uvítal poprvé kandidáta předsednictva a tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruha Miloše Jakeše. /Potlesk./ Dále vítám v našem středu místopředsedu Slovenské národní rady soudruha Matúše Benyó /potlesk/ a federálního ministra zemědělství a výživy soudruha ing. Josefa Nágra, CSc. /Potlesk./

Dovolte mi, abych pozdravil také skupinu mladých poslanců obvodního národního výboru Brno IV, dále představitele ústředních orgánů České socialistické republiky a další hosty, kteří byli pozváni k projednání zprávy vlády České socialistické republiky o rozvoji zemědělsko-potravinářského komplexu a života na socialistické vesnici v ČSR.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, 27. července 1978 zemřel poslanec České národní rady Oldřich Vašků.

Prosím, abychom jeho památku uctili povstáním. /Přítomní povstávají./

Děkuji. /Přítomní usedají./

Předsednictvo České národní rady se 12. září 1978 usneslo předložit České národní radě návrh pořadu, jak je uveden na pozvánce. V minulém týdnu, 20. a 21. října se konala doplňovací volba do České národní rady ve volebním obvodě č. 45, ve kterém zanikl mandát poslance úmrtím Oldřicha Vašků. V doplňovacích volbách byl zvolen poslancem České národní rady Jan Břicháček, který se dostavil do dnešní schůze.

Doporučuji proto, aby pořad navržený předsednictvem byl rozšířen o další tři body, které souvisejí s touto doplňovací volbou, a aby byly projednány jako první body pořadu.

Navrhuji tedy tento pořad dnešní schůze:

I. Návrh mandátového a imunitního výboru České národní rady na ověření platnosti volby poslance Jana Břicháčka

II. Slib poslance Jana Břicháčka

III. Návrh poslanců Erbana, Voleníka, Jarošové, Františka Tomana a dr. Adama na doplňovací volbu člena ústavně právního výboru České národní rady

Sněmovní tisky k prvnímu a třetímu bodu pořadu vám byly rozdány před schůzí.

IV. Zpráva vlády České socialistické republiky o rozvoji zemědělsko-potravinářského komplexu a života na socialistické vesnici v České socialistické republice

V. Zpráva generálního prokurátora České socialistické republiky a Nejvyššího soudu České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti

VI. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na odvolání a zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

VII. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky

VIII. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 26. června do 26. října 1978

Slyšeli jste návrh pořadu schůze. Máte k němu nějaké připomínky nebo námitky? /Nebyly./

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomna nadpoloviční většina poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Můžeme tedy hlasovat o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad schůze schválen.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, scházíme se jako nejvyšší zastupitelský sbor České socialistické republiky ke své práci ve dnech, kdy vzpomínáme 60. výročí vzniku československého státu. Tato budova byla svědkem radostných i tragických chvil v životě našeho národa. V této nové české sněmovně zasedal za rakouské monarchie český sněm. Zde byli Habsburkové zbaveni českého trůnu, byla vyhlášena Československá republika, zvoleny její orgány a přijata její první ústava.

Jako občané a budovatelé socialistické země, hlásíme se uvědoměle k této významné historické události v dějinách našich národů, která byla důležitým stupněm vývoje v zápase pracujících o národní svobody a sociální práva. Vznik Československa znamenal porážku největších třídních a národních nepřátel československého lidu - německé a maďarské buržoazie. Osvoboditeli naší země se staly pracující masy svou vůlí a tužbami po životě ve vlastním státě, vyjádřenými řadou spontánních mohutných manifestací za svobodu. Síla vlastenectví československého lidu byla umocněna obdobným revolučním pohybem v řadě jiných zemí. Největším triumfem tohoto mezinárodního osvobozovacího hnutí pracujících byla Velká říjnová socialistická revoluce, která se v průběhu dalších desetiletí stala spolutvůrcem našich nejnovějších dějin. Naše národy byly zachráněny, v samostatném československém státě se začala nově rozvíjet jejich kultura a národní svoboda skoncovala s tlakem germanizace a maďarizace.

Vytvoření Československé republiky odpovídalo sice zájmům našich národů v celé jejich tehdejší třídní struktuře, ale od začátku československého státního života se od základu lišil postoj antagonistických tříd k dalšímu politickému vývoji v naší zemi. Česká buržoazie spatřovala podle svého třídního zájmu v 28. říjnu 1918 ukončení společenského vývoje. Revolučně vlastenecké síly naproti tomu viděly ve vzniku československého státu novou základnu pro rozvíjení dalších zápasů za lepší úděl pracujícího člověka, všech tvůrců materiálních a kulturních hodnot, za jejich právo na práci bez vykořisťování, bídy a sociální nejistoty.

Přístup všech revolučních vlastenců, kteří v průběhu tehdejších třídních zápasů v Evropě si kladli za cíl dovršit svobody národní svobodami a právy sociálními, vyjádřil dr. Bohumír Šmeral slovy: "Tento stát je také naším státem. My do chceme ne rozvrátit, ale dobýt!"

Uplynulých 60 let od v zniku Československé republiky dává jednoznačně odpověď na otázku, kdo má právo hlásit se k 28. říjnu 1918. Před měsícem jsme si připomínali mnichovský diktát, kterým skončila po necelých 20 letech svoji existenci Československá republika, budovaná v podmínkách kapitalistické ekonomiky a tomu odpovídajícího buržoazně demokratického systému i vojenského spojenectví.

Necelých 10 let po Mnichovu všechny pokrokové síly této země dosáhly rozhodujícího socialistického vítězství. V osvobozeném a obnoveném československém státě jsme po máji 1945 završili pod vedením Komunistické strany Československa své úsilí o důsledné vítězství národní a socialistické revoluce. Vybojovali jsme si proti imperialismu právo na socialistický život a tomu odpovídající spojenectví s druhými socialistickými zeměmi v čele se Sovětským svazem.

Naše vlast je jako nikdy v minulosti zabezpečena silnými, věrnými spojeneckými svazky a upevňující se jednotou všech pracujících tříd a vrstev, národů a národností Československé socialistické republiky. Před 10 lety byl dovršen vývoj vztahů mezi našimi bratrskými národy přijetím ústavního zákona o československé federaci. Naše úspěchy budování socialismu v posledních letech prokazují, že federativní uspořádání je společným zájmem českého a slovenského národa i národností žijících v Československu. Upevnilo náš společný stát a podílelo se významně na vytvoření potřebných předpokladů harmonického sociálního vývoje celé společnosti.

Náš stát, který byl za vlády buržoazie zmítán hlubokými národnostními rozpory, je dnes, za vlády lidu, příkladem, jak řešit národnostní otázku. Velké rozdíly v hospodářském, politickém a kulturním rozvoji národů a jednotlivých oblastí, které jsou tak charakteristické pro kapitalistické země a také pro naši vlastní minulost, byly v podmínkách socialismu úspěšně překonány.

Jako socialističtí vlastenci a internacionalisté hlásíme se k 28. říjnu plným morálním právem vítězů z máje 1945 a února 1948, právem budovatelů své socialistické vlasti, její bezpečnosti a blaha všech pracujících občanů. V této souvislosti si připomeňme slova soudruha Husáka z XV. sjezdu KSČ: "Přes tavba staré, buržoazní společnosti v novou, socialistickou společnost, je vyvrcholením demokratických a revolučních tradic našich národů. Nový společenský řád jsme budovali na základě idejí vědeckého socialismu, všeobecně platných zákonitostí socialistické výstavby, vlastních zkušeností i zkušeností Komunistické strany Sovětského svazu a dalších bratrských stran, na základě tvůrčího uplatňování leninismu v konkrétních podmínkách naší země."

V duchu velkých revolučních a demokratických tradic našich národů si jako poslanci České národní rady uvědomujeme svoji spoluodpovědnost při prohlubování demokratizace a humanizace života pracujícího člověka, tvůrce všech hodnot a politicky aktivního občana. V celé své práci budeme neustále pamatovat na životní zájem československého lidu, kterým je účast na současném zápase pokrokových sil celého světa, upevňování jednoty a síly socialistického společenství, rozvoj demokratické spolupráce mezi národy bez ohledu na rozdíly v jejich společenských systémech, uchování světového míru, jako nejzákladnějšího práva člověka. K tomu nás zavazuje program naší revoluční strany, v jehož naplnění dáme všechny své síly.

Ať dále v míru vzkvétá naše drahá, krásná vlast, Československá socialistická republika! /Potlesk./

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme k projednání schváleného pořadu. Prvním bodem je

I

Zpravodajem je místopředseda ČNR a předseda mandátového a imunitního výboru ČNR Oldřich Voleník. Dávám mu slovo.

Zpravodaj místopředseda ČNR a předseda mandátového a imunitního výboru ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, mandátový a imunitní výbor České národní rady mě pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti volby nově zvoleného poslance České národní rady soudruha Jana Břicháčka.

Úmrtím poslance Oldřicha Vašků se uprázdnilo místo poslance České národní rady ve volebním obvodu č. 45 - Sedlčany ve Středočeském kraji.

Předsednictvo České národní rady svým usnesením č. 177 ze dne 12. září 1978 stanovilo doplňovací volby v uvedeném volebním obvodu na 20. a 21. října 1978.

V doplňovacích volbách byl zvolen poslancem České národní rady soudruh Jan Břicháček, tajemník okresního výboru Československé strany lidové v Příbrami.

Česká volební komise Národní fronty předložila České národní radě doklady týkající se této doplňovací volby, a to přihlášku kandidáta Národní fronty k registraci, zápis o registraci kandidáta Národní fronty a zápis obvodní volební komise o výsledku hlasování ve volebním obvodu.

Mandátový a imunitní výbor ČNR ve schůzi dne 26. října 1978 přezkoumal tyto doklady a zjistil, ze doplňovací volby byly provedeny podle zákona České národní rady o volbách do České národní rady a že nebyly zjištěny závady, které by tyto volby činily neplatnými. Výboru také nedošly stížnosti na porušení zákonných předpisů.

Z předložených dokladů výbor zjistil, že z celkového počtu 38 451 voličů zapsaných ve volebním obvodu do seznamu voličů se voleb účastnilo 38 148. Pro kandidáta hlasovalo 99,98 %, to je více než nadpoloviční většina. Protože doplňovací volby ve volebním obvodu č. 45 - Sedlčany ve Středočeském kraji byly provedeny v plném souladu se zákonnými předpisy, jménem mandátového a imunitního výboru ČNR doporučuji, aby Česká národní rada podle článku 113 ústavního zákona o československé federaci volbu poslance soudruha Jana Břicháčka ověřila, jak je též navrženo v tisku č. 52.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Voleníkovi za jeho zprávu. Hlásí se někdo o slovo? Nikdo.

O slovo se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o ověření platnosti volby poslance Jana Břicháčka podle rozdaného písemného návrhu mandátového a imunitního výboru ČNR.

Jsou nějaké námitky k tomuto způsobu hlasování? /Námitky nebyly./

Nejsou. Konstatuji, že v tomto okamžiku je přítomno 177 poslanců.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů ověřila platnost volby poslance Jana Břicháčka, zvoleného do České národní rady v doplňovací volbě 20. a 21. října 1978, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada ověřila platnost volby poslance Jana Břicháčka.

Druhým bodem pořadu je

II

Podle ústavního zákona o československé federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib, a to v první schůzi, které se po svém zvolení zúčastní. Protože poslanec Jan Břicháček je přítomen v dnešní schůzi, může složit slib.

Slib složí tím způsobem, že bude přečtena ústavním zákonem předepsaná formule slibu, poslanec Břicháček ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem slibuji.

Prosím nyní místopředsedu České národní rady soudruha Oldřicha Voleníka o přečtení formule slibu a poslance Břicháčka prosím, aby ke mně přistoupil vykonat slib.

/Shromáždění povstává./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník /čte/: Slibuji na svou čest a svědomí, že bude věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky a České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.

Poslanec Jan Břicháček /podávaje předsedovi ruku/: Slibuji. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Tím poslanec Jan Břicháček složil ústavou předepsaný poslanecký slib.

Třetím bodem pořadu je

III

Návrh poslanců Erbana, Voleníka, Jarošové, Františka Tomana a dr. Adama na doplňovací volbu člena ústavně právního výboru České národní rady

Prosím místopředsedu České národní rady Františka Tomana, aby uvedl návrh, který vám byl rozdán.

Místopředseda ČNR František Toman: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, před malou chvílí jsme ověřili platnost volby poslance Jana Břicháčka a on sám složil ústavou předepsaný poslanecký slib.

Zbývá ještě zvolit poslance Břicháčka do některého z výborů České národní rady. K tomu účelu vám byl rozdán návrh skupiny poslanců, aby poslanec Jan Břicháček byl zvolen v doplňovací volbě do ústavně právního výboru ČNR.

Dovolte mi, abych jménem navrhovatelů tento návrh stručně odůvodnil.

Při úvaze, do kterého výboru bychom měli nového poslance zařadit, jsme vycházeli ze dvou hledisek: jednak jsme vycházeli ze smyslu jednacího řádu ČNR z potřeb České národní rady, tedy v tomto případě z potřeby rozšířit počet členů ústavně právního výboru ČNR, jednak jsme usuzovali, že poslanci Břicháčkovi, jako politickému funkcionáři, bude problematika výboru blízká.

Proto jménem skupiny navrhovatelů doporučuji rozšířit počet členů ústavně právního výboru na dvacet a zvolit poslance Jana Břicháčka v doplňovací volbě do tohoto výboru.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Tomanovi za odůvodnění předloženého návrhu.

Má někdo k tomuto návrhu připomínky? /Nikdo se nehlásí./ Nemá. Můžeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby poslanec Jan Břicháček byl podle předloženého písemného návrhu zvolen členem ústavně právního výboru České národní rady, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Poslanec Jan Břicháček byl zvolen členem ústavně právního výboru ČNR. Tím je projednán tento bod pořadu.

Nyní přistoupíme k projednání čtvrtého bodu pořadu schůze, kterým je

IV

Vláda České socialistické republiky pověřila přednesením této zprávy ministra zemědělství a výživy České socialistické republiky doc. ing. Miroslava Petříka, CSc.

Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSR doc. ing. Miroslav Petřík, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté! Vláda České socialistické republiky předstupuje před Českou národní radu se zprávou o dosavadních výsledcích zemědělsko-potravinářského komplexu při zabezpečování závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa. Jde o národohospodářský úsek, který je pro harmonický rozvoj celé ekonomiky státu a pro zajištění trvalého růstu životní úrovně lidu velmi významný.

Rozvoj zemědělské výroby a výroby potravin probíhá v našem státě úspěšně. Je to výsledek prozíravé politiky KSČ a obětavé práce pracujících v zemědělství a potravinářském průmyslu i ostatních průmyslových odvětví a aktivní účinné péče a pomoci stranických, státních a společenských organizací.

V příštím roce oslavíme 30. výročí začátku združstevňování zemědělské výroby, začátku praktického uskutečňování leninského družstevního plánu v našich podmínkách. Oceníme práci prvních průkopníků, malých a středních rolníků, ale i významnou pomoc strany a dělnické třídy a význam příkladu, pomoci a předávání zkušeností sovětských kolchozníků. Připomeneme si vše, co umožnilo socialistickou přestavbu našeho zemědělství, co umožnilo od základu změnit charakter zemědělské výroby a její mohutný rozmach, práci a život i celkový sociálně ekonomický profil naší vesnice.

Za uplynulých 30 let naše společnost, vedená KSČ, vložila do rozvoje zemědělství nejenom obrovské finanční a materiálové prostředky, ale i nesmírné politickoorganizátorské úsilí, které záhy přinášelo svoje ovoce jak v růstu výroby, tak i v postojích širokých vrstev zemědělců, třebaže v prvním období přestavba zemědělství musela překonávat radu překážek. Potvrdilo se, jak prozíravé bylo rozhodnutí IX. sjezdu KSČ, které zaměřilo zemědělskou politiku strany a státu na združstevňování zemědělské výroby krátce po vítězství pracujícího lidu v únoru 1948.

Dnes orientujeme pozornost pracujících v zemědělství a potravinářském průmyslu na zvýšení soběstačnosti ve výrobě základních potravin. Uspokojování trhu nechápeme už po radu let jen jako kvantitativní naplňování požadavků, ale klademe stále větší důraz na plynulé zásobování trhu kvalitními výrobky v širokém sortimentu a skladbě odpovídající zásadám zdravé výživy.

Zvyšujeme přitom míru soběstačnosti ve výrobě obilovin, dosahujeme prakticky plné soběstačnosti ve výrobě másla, drůbeže, vajec, mléčných výrobků a v podstatě i masa, a to při stále se zvyšujícím podílu živočišných produktů ve výživě. Vnitrní trh dobře zásobený základními potravinami tak pomáhá významnou měrou vytvářet celkové příznivé politické klima v našem státě.

Vývoj spotřeby základních potravin v České socialistické republice zaznamenal v posledním desetiletí výrazný pokrok, a to jak v množství, tak ve struktuře. Tak např. spotřeba masa na 1 obyvatele se za uplynulých deset let zvýšila o 20 kg a dosahuje 88 kg. Zvýšila se rovněž průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků, a to o 30 kg na 215 kg, spotřeba vajec o 52 kusů na 304 kusů za rok. Zejména v poslední době orientují stranické orgány a vláda jak úsilí výrobců, tak i zájem spotřebitelů na výraznější zvýšení výroby a spotřeby ovoce a zeleniny, kde stále zůstáváme pod doporučenou normou. Nedaří se podstatněji ovlivnit konzumní zvyklosti a snížit spotřebu tuků a cukru, jak by to odpovídalo zdravotnickým doporučením.

Naše strava je energeticky bohatá a ve svém průměru překračuje doporučenou úroveň. Její struktura však - a to do značné míry i vlivem spotřebitelských zvyklostí - neodpovídá ještě plně zásadám racionální výživy. Chceme proto dále podporovat další rozvoj výroby živočišných produktů, zeleniny a ovoce, progresívní formy výroby hotových a polopřipravených jídel a polotovarů, jak to odpovídá tendencím v životním stylu rozvinuté socialistické společnosti a požadavkům racionálního hospodaření s potravinami.

Jde o opatření převážně dlouhodobějšího charakteru - především ve výrobě potravin zvyšováním jakosti, rozšířením výběru a kvality spotřebitelského balení, zajištěním trvalé obměny sortimentu, rozvíjením průmyslové výroby polotovarů a hotových pokrmů pro společné stravování i pro domácnost. Jde o opatření ve vývoji celkové struktury v uspokojování potřeb a v neposlední řadě i ve výchově spotřebitelů.

Vybudování celých nových oborů nebo podniků pro výrobu hotových či polopřipravených jídel, zdokonalování úrovně balení a zvyšování podílu porcovaných a balených výrobků je spojeno se značnými investičními a dovozními nároky, které bude možno krýt postupně v rámci možností našeho národního hospodářství.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky posuzuje pravidelně plnění plánovaných úkolů pro období 6. pětiletky na všech úsecích národního hospodářství. V odvětví zemědělství a výživy tak činí zvláště z hlediska plynulého a uspokojivého zásobování trhu základními potravinami. Záměry a cíle 6. pětiletky v zemědělské výrobě se promítají v potravinářském průmyslu ve zvýšení dodávek pro vnitřní obchod v maloobchodních cenách o 17,9 %.