Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji ministru financí soudruhu ing. Tlapákovi za jeho projev. Zpravodajem výboru ČNR pro plán a rozpočet je poslanec Smola. Prosím ho, aby přednesl zpravodajskou zprávu.  

Zpravodaj poslanec Josef Smola: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, předložený návrh státního závěrečného účtu podává celkový a objektivní obraz o hospodaření s prostředky státního rozpočtu České socialistické republiky v roce 1977, který byl schválen zákonem České národní rady č. 150/1976 Sb. v prosinci roku 1976. Údaje obsažené ve státním závěrečném účtu, ve výkladu ministra financí ČSR soudruha ing. Tlapáka a rovněž i poznatky, které máme jako poslanci České národní rady ukazují, že můžeme za loňský rok opět ocenit další dobré výsledky práce milionů našich dělníků, rolníků a ostatních pracujících.

Jak již zde bylo řečeno, národní důchod v České socialistické republice vzrostl v roce 1977 o 4,7 %; pokračoval dynamický rozvoj průmyslové a stavební výroby a zvláště dobrých výsledků bylo dosaženo v zemědělství, což přispělo k vyrovnání úbytku zemědělské produkce z předcházejícího roku. Na růstu výroby se podílela především produktivita práce, která je v našich podmínkách rozhodujícím činitelem zvyšování tvorby zdrojů i v dalších letech.

Rozvoj ekonomiky umožnil současně pokračovat v naplňování sociálního programu XV. sjezdu KSČ, zvyšovat životní úroveň lidu, upevňovat jeho sociální a životní jistoty a vést celou naší socialistickou společnost k jejímu dalšímu všestrannému rozkvětu.

Tato stručná charakteristika pozitivních výsledků, kterých bylo v loňském roce dosaženo a o kterých podrobněji hovořil ve svém výkladu ministr financí ČSR soudruh ing. Tlapák, nás znovu utvrzuje v přesvědčení o reálnosti cílů stanovených XV. sjezdem KSČ při důsledném zabezpečování hlavní strategické linie strany - soustavně a s plnou odpovědností zvyšovat efektivnost a kvalitu veškeré práce v celém národním hospodářství, na každém pracovišti.

Jak se nám tato trvalá zásada zvyšování hospodárnosti a kvality daří uskutečňovat, se stalo též nedílnou součástí hodnocení, které provedl Ą KSČ na svém 11. zasedání v březnu letošního roku. Podíváme-li se na vývoj v loňském roce pod tímto zorným úhlem, nesmíme při hodnocení všech dosažených pozitivních výsledků zapomínat ani na nepříznivé vlivy, které na naši ekonomiku působí a její výkonnost oslabují.  

V čem spočívají hlavní problémy? Jak ze státního závěrečného účtu vyplývá, roční plán tvorby zisku u ústředně řízených hospodářských organizací byl splněn pouze na 98,7 %. Jak již o tom hovořil soudruh ministr Tlapák, jedním důvodem je nesplnění úkolů podniky ministerstva stavebnictví ČSR a státními zemědělskými a nákupními organizacemi.

Hlavní příčinou nižší tvorby zdrojů však zůstává neplnění plánované nákladovosti, a to především v materiálové oblasti. Přes zlepšení proti roku 1976 překročily v roce 1977 materiálové náklady plán na 1 Kčs upravených výkonů téměř o 0,8 %, což ovlivnilo snížení tvorby zisku asi o 1,6 mld Kčs. To charakterizuje stále vysokou materiálovou náročnost výroby a dokazuje, že naše ekonomika má v této oblasti dosud značné rezervy.

Chtěl bych k tomu dodat, že nejde jen o finanční vyjádření této vysoké spotřeby, ale i o její hmotnou stránku. Víme dobře, s jakými obtížemi a značnými investičními náklady získáváme každým rokem nové přírůstky zdrojů elektrické energie, ale méně již je věnována pozornost jejímu hospodárnému využívání. Nemůžeme být spokojeni ani s hospodařením surovinami, jejichž světové ceny stouply v posledních letech v průměru zhruba trojnásobně a tempo jejich růstu předstihlo dokonce vývoj cen hotových výrobků, které jsou našim hlavním platidlem. Nelze předpokládat, že se tato situace ve světovém vývoji cen v příštích letech podstatně změní. Zůstává proto prvořadým úkolem dosahovat ve spotřebě energie, surovin a materiálů maximálních úspor a zároveň hledat možnosti jejich vyššího zhodnocení.

Další položkou, která v loňském roce snížila tvorbu zdrojů, jsou finanční náklady. Jejich překročení se projevilo negativním dopadem na plnění plánovaného zisku ve výši asi 0,8 mld Kčs. Z rozboru příčin tohoto nežádoucího růstu zjišťujeme, že jde především o neplánované úhrady pokut, penále apod., což svědčí o trvajících nedostatcích v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Větší pozornost musíme věnovat i příčinám odchylek, ke kterým docházelo v minulém roce proti plánovanému využívání prostředků určených na financování investiční výstavby. Rozpočtové finanční prostředky na investiční dotace byly totiž loni čerpány jen na necelých 90 %. Nečerpáním preliminovaných prostředků a prodlužováním doby výstavby bylo naše národní hospodářství ochuzeno o značné hodnoty, které v opačném případě mohly významně přispět k dosažení ještě vyššího rozvoje výroby i životní úrovně obyvatelstva.

Neplnění plánované investiční výstavby tak zasáhlo citelně i oblast hospodaření národních výborů a nepříznivě ovlivnilo nejen plánované záměry v bytové výstavbě a technické i občanské vybavenosti, ale i ve výstavbě účelových staveb.

Řešení problémů investiční výstavby patří proto mezi přední úkoly celé naší společnosti, všech článků řízení. Některá opatření směřující ke zlepšení, jako např. snížení rozsahu zahajovaných staveb, posílení státní expertizy, prohloubení účinnosti finančně ekonomických nástrojů na efektivnost investiční výstavby apod. již byla přijata. Zlepšilo se i plnění na výstavbě závazných staveb. Stále se však setkáváme s tím, že stavby řádně zapsané ve státním plánu nejsou ve všech případech kryty dodavatelskými kapacitami, vázne jejich včasná projektová příprava, rozpočtové náklady rostou a objednací lhůty technologických i dílčích dodávek se prodlužují.

Je třeba se zamyslet také nad tím, proč hospodářské organizace, VHJ a resorty uplatňují stále vysoké nároky na nové investice a jaké jsou podmínky k tomu, aby rychleji než nová investiční výstavba se rozvíjela modernizace stávající výrobní základny. Větší pozornost si zasluhuje i koncepce a určitá stabilita výrobních programů, unifikace a typizace staveb a jednotlivých výrobků a využívání úspornějších konstrukcí šetřících živou a zvěcnělou práci. Při hledání odpovědi na všechny tyto a další otázky související s investiční výstavbou se musíme stále vracet k závěrům 6. zasedání ÚV KSČ a dalších plén navazujících na XV. sjezd strany.

Vážené soudružky a soudruzi, každým rokem přibývají v našem národním hospodářství nové a nové základní prostředky. V loňském roce činil tento přírůstek i přes neplnění plánu řádově 76 mld Kčs. Celkový objem národního majetku činil k 31. prosinci 1977 celkem 1,7 biliónů Kčs a představuje nejen značnou hodnotu, ale má také obrovský společenský význam z hlediska jeho efektivního využívání a ochraňování.

Jednou ze základních podmínek péče o národní majetek je jeho řádně prováděná evidence a ochrana před znehodnocením, zničením a rozkrádáním. Podle analýzy provedené ministerstvem financí ČSR i podle našich zkušeností se ukazuje, že tyto základní podmínky nejsou stále ještě dodržovány. Nejde jen o porušování předpisů týkající se ochrany národního majetku, ale především o škody, které jsou způsobovány výpadkem produkce a z toho vyplývajícími hospodářskými ztrátami; podle odhadů dosahují řádově miliardových hodnot.

Správa národního majetku není však jen činností sama o sobě, jak to ještě některé organizace dosud chápou, ale součástí celého procesu ekonomické činnosti těchto organizací. Proto především na úrovni řídící a rozhodovací činnosti všech organizací záleží, jak bude spravovaný národní majetek nejen evidován a chráněn, ale i využíván, což do značné míry ovlivňuje i efektivnost a celkové výsledky hospodářské činnosti.

Na 11. zasedání ÚV naší komunistické strany poukázal soudruh Husák na to, že základní prostředky, v prvé řadě pak strojní, se dostatečně nevyužívají, ačkoliv právě zde jsou velké zdroje pro zvyšování efektivnosti. Již několik let nám koeficient směnnosti ve výrobních kapacitách klesá. Ptáme-li se po příčinách, dostáváme na závodech a podnicích různé odpovědi. Jednou je to malá přizpůsobivost veřejných dopravních prostředků potřebám výroby, jindy nedostatek kvalifikovaných pracovníků či stabilizačních bytů, nebo je to velký počet pracovních příležitostí v zájmovém území, kde se druhá a třetí směna nevyžaduje apod. Vesměs jsou to tzv. objektivní příčiny a jejich výčtem tuto situaci nevyřešíme.

S nízkým využíváním strojních základních prostředků souvisí nejen pokračující růst pracovních míst vyvolaných novou investiční výstavbou, ale též trvale klesající podíl počtu dělníků z celkového počtu pracovníků bez odpovídajícího nahrazování jejich práce novou technikou. Existují např. propočty, že zvýšení objemu částečně a plně automatizovaných strojů o 10 mld Kčs při snížení objemu zastaralých strojů o tutéž částku by přineslo úsporu asi 50 000 strojních pracovních míst, což při směnnosti 1,5 % představuje úsporu asi 75 000 strojních dělníků. Dostáváme se tak k otázce využívání moderní techniky dovážené ze zahraničí. Podle údajů SBČs nebylo loni na území ČSR uvedeno včas do provozu 23 % z celkového objemu dovezených strojů a zařízení. Z toho vznikají značné ztráty ve výrobě, které pak mají dopad i na obchodní a platební bilanci, neboť zhruba jedna třetina tohoto výpadku ve výrobě byla původně určena na vývoz nebo k zajištění náhrady dovozu.

Rezervy ve využívání dovezené techniky jsou i v lepším dodržování plánovaných přínosů ve výrobě a ekonomické efektivnosti. Bylo zjištěno, že v 16 % případů dříve realizovaných dovozů nebyly původně plánované parametry v loňském roce dosaženy. V poslední době se musíme stále zabývat otázkou, jak se projevuje v naší společnosti činnost vědeckovýzkumné základny, jaký je její ekonomický přínos a jak se prosazují výsledky vědy a techniky do výrobního procesu. Důraz, který položil ÚV KSČ na svém 11. zasedání na tuto významnou oblast, je více než oprávněný.

Podle výsledků revizí neodpovídají dosud ekonomické přínosy dokončených úkolů technického rozvoje po jejich zavedení do výroby v řadě případů předpokladům, se kterými bylo uvažováno při zařazování těchto úkolů do státního plánu technického rozvoje, případně údajům, uváděným v závěrečných protokolech. V jiných případech jsou zase ze státního rozpočtu financovány neoprávněně výzkumné úkoly resortního plánu technického rozvoje nebo úkoly ústavní a podnikové. Mimoto v plánech technického rozvoje, ani v hospodářských smlouvách nebývá často stanovena a zajištěna návratnost finančních prostředků vynaložených na řešení úkolů, tj. jejich úhrada od realizátorů. To je také jednou z příčin, proč hospodářské organizace, které přebírají výsledky řešení úkolů bezúplatně, nemají dostatečný hmotný zájem na jejich plném uplatnění v praxi.

To jsou jen některé poznatky a příčiny, proč technický rozvoj stále ještě nevykazuje dostatečnou efektivnost a proč přínosy do státního rozpočtu související s řešením úkolů rozvoje vědy a techniky v loňském roce byly plněny pouze na 51,1 %. S těmito výsledky nemůžeme být pochopitelně spokojeni tím spíše, že víme o schopnostech našich dělníků a techniků iniciativně řešit technické problémy, přicházet s hodnotnými nápady, vynálezy, a zlepšovacími náměty. Mohli jsme se o tom přesvědčit i při našich poslaneckých průzkumech na závodech.

Zkušenosti, které máme, jen potvrzují, že v tomto směru jsou značné rezervy, které nejsou dosud dostatečně využívány. Je to mimo jiné i záležitostí těsnějšího propojení plánu technického rozvoje s investiční výstavbou, nástrojů hmotné zainteresovanosti a hlavně osobní odpovědnosti a odvahy vedoucích hospodářských pracovníků nebát se přejímat určitá rizika související se zaváděním nové techniky do provozu.

Státní závěrečný účet, který dnes projednáváme, ukazuje jistě na některé další problémy a nedostatky, s nimiž jsme se v loňském roce setkávali. Není však účelné, abychom je všechny vypočítávali a popisovali. Daleko důležitější je brát si z průběhu loňského hospodaření patřičná poučení, opírat se o pozitivní výsledky práce a současně při zjišťování příčin nedostatků hledat i účinná opatření k jejich odstranění.

To byl také hlavní smysl vypracování ročních rozborů hospodaření státních hospodářských organizací za rok 1977, jehož zásady přijala vláda České socialistické republiky v souvislosti s návrhem státního rozpočtu ČSR na letošní rok. Můžeme s uspokojením konstatovat, že v porovnání s minulým rokem se úroveň rozborů zvýšila, zejména pokud jde o kritický a objektivnější přístup k hodnocení výsledků, což bylo nesporně ovlivněno i závěry přijatými na 9. zasedání ÚV KSČ. V této pozitivní tendenci bude nutno i nadále intenzívně pokračovat a zejména dbát, aby současně s analýzou hospodářské činnosti byla přijímána i konkrétní opatření k zajištění dalších plánovaných úkolů a zabezpečována důsledná kontrola jejich plnění.

Vážené soudružky a soudruzi, pokusil jsem se alespoň ve stručnosti naznačit, kam se soustřeďovaly v loňském roce problémy naší ekonomiky, která je hnací silou vývoje naší socialistické společnosti. To ovšem nikterak neubírá na významu úspěchů, kterých bylo v národním hospodářství ČSR v loňském roce dosaženo v náročnějších podmínkách světové ekonomiky.

Celkové výsledky hospodaření v roce 1977 se promítly do plnění státního rozpočtu. Rozpočtové hospodaření skončilo prakticky vyrovnaně a výsledný rozpočtový přebytek ve výši 43 mil. Kčs se navrhuje převést do státních finančních rezerv.

Také v hospodaření národních výborů došlo v loňském roce k dalšímu úspěšnému rozvoji. V celkově dosažených příjmech i v uskutečněných výdajích národních výborů se v roce 1977, obdobně jako v předcházejících letech, projevoval dynamický rozvoj hospodaření, předstihující úkoly 6. pětiletky. V porovnání s výsledky roku 1976 byly příjmy národních výborů vyšší o 5,6 % a výdaje o 4,5 %. K zrychlení tempa vývoje došlo především lepším plněním plánovaných objemů vlastních příjmů národních výborů a použitím podstatně větších objemů doplňkových zdrojů, než se uvažovalo ve schválených rozpočtech.

Rozpočtové hospodaření ČSR probíhalo v roce 1977 v rámci platných rozpočtových pravidel a významně přispělo k vytváření podmínek pro plnění úkolů plánu na rok 1978 a tím i Směrnice XV. sjezdu KSČ pro 6. pětiletku.

Dovolte mi proto, soudružky a soudruzi poslanci, závěrem doporučit z pověření výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o delegace z ostatních výborů ČNR, aby Česká národní rada v souladu s čl. 107 ústavního zákona o čs. federaci a § 10 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady schválila vládní návrh usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1977 tak, jak je uveden v tisku č. 39 ve znění předloženém vládou ČSR a jak je doporučen ve zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o delegace z ostatních výborů České národní rady z 14. června 1978, obsažené v tisku č. 44. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Smolovi za zpravodajskou zprávu. Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.

/Schůze přerušena v 15.45 hodin a znovu zahájena v 16.03 hodin. Řízení schůze převzala místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Přistoupíme k rozpravě o státním závěrečném účtu České socialistické republiky za rok 1977. Do rozpravy se přihlásili poslanci Stanislav Chytraček, Jana Klasová, Milan Dohnal, Josef Brisuda a Marta Klimková.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi poslanci Chytráčkovi.  

Poslanec Stanislav Chytráček: Vážené soudružky a soudruzi, zdravotní a sociální výbor ČNR při svém jednání o příslušných kapitolách státního závěrečného účtu za rok 1977 zjistil, že ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR, ministerstvo zdravotnictví ČSR, Česká správa nemocenského pojištění i Český svaz výrobních družstev plní doporučení přijatá výborem při projednávání státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1977. Výborem nebyly shledány nedostatky při vynakládání stále rostoucích prostředků na těchto kapitolách.

Jak obrovské jsou to prostředky, které vynakládá naše socialistická společnost na péči o zdraví, na sociální zabezpečení a na zajištění příznivého populačního vývoje, uvedl ve svém projevu ministr financí ČSR soudruh ing. Tlapák.

Členové našeho výboru zjistili ve svých volebních obvodech, že v rámci volebních programů Národní fronty se stále ve větší míře budují zdravotnická zařízení, jako jsou zdravotnická střediska, jesle, mnohde i polikliniky. Potěšující je též rostoucí účast závodů při výstavbě předškolních zařízení.

Mezi národními výbory je řada těch, které projevují velké porozumění pro potřeby občanů, zejména starších, a cílevědomě pro ně zřizují nejrůznější zařízení, jako jsou střediska pro denní péči, což se ukazuje jako velmi vyhledávaná a přitom úsporná cesta péče o staré občany: starý občan přitom zůstává dále spjat s rodinou, s níž trvale žije, a je o něj všestranně postaráno během dne, kdy ostatní členové rodiny pracují.

Při projednávání státního závěrečného účtu výbor zjistil, že není plněn plán investiční výstavby v odvětví sociálního zabezpečení a zdravotnictví. Proto výbor ve svém usnesení připomněl závaznost plánu při plnění úkolů 6. pětiletky na tomto úseku, zvláště se zřetelem k tomu, že tento plán nebyl nikterak velký a ani při jeho splnění nebudou kryty všechny oprávněné požadavky na umístění v ústavech sociální péče.

Úkol splnit plán 6. pětiletky na úseku výstavby sociální péče by si měly vzít za své jak národní výbory, tak zejména stavební organizace. Jsou kraje a okresy, kde se to daří a kde všechny zúčastněné složky mají příkladný poměr k řešení sociálních otázek, zejména podmínek pro život starší generace, která se zasloužila o náš socialistický dnešek. Výbor plně podporuje všechny kroky, které pro splnění plánované investiční výstavby již delší dobu činí ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR.

Soudružky a soudruzi poslanci, závěrem mi dovolte, abych jménem zdravotního a sociálního výboru ČNR doporučil České národní radě schválit návrh státního závěrečného účtu ČSR za rok 1977. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Chytráčkovi. Hovořit bude poslankyně Klasová, připraví se poslanec Dohnal.

Poslankyně Jana Klasová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte mi, abych uvedla několik poznatků k návrhu státního závěrečného účtu ČSR za rok 1977 z odvětví vnitřního obchodu, dopravy řízené národními výbory a z podniků místního hospodářství a výrobních družstev.

Obchodní organizace všech systémů v ČSR překročily roční plán maloobchodního obratu, který činil 160,5 mld Kčs. o 618 mil. Kčs, tzn. o 0,4 %. Proti roku 1976 se maloobchodní obrat zvýšil o 5,9 mld Kčs, tzn. o 3,8 %.

Přesto, že plán maloobchodního obratu byl překročen, nebyl vývoj v proporci s vývojem peněžních příjmů obyvatelstva, takže přírůstek nerealizované kupní síly 9,5 mld Kčs byl o 0,4 mld Kčs vyšší než se uvažovalo v ročním plánu.

Z porovnání vývoje maloobchodního obratu v 5. pětiletce a prvních dvou letech 6. pětiletky vyplývá, že došlo ke značnému zpomalení tempa růstu maloobchodního obratu v průmyslovém zboží. Vyplývá to, podle mého názoru, z toho, že dříve tzv. nosné sortimenty nejsou nahrazovány novými druhy zboží, které by zajistily odčerpání peněžních příjmů v plánovaném rozsahu. Kromě nedostatečné inovace je řada zboží dlouhodobě nedostatkových a jejich zvýšené dodávky by znamenaly zvýšení maloobchodního obratu.

Zatímco lze dosažené výsledky v zisku na úrovni nákladů hodnotit vcelku příznivě, prohloubily se strukturální nedostatky v zásobách k 31. prosinci 1977 a tím se i zhoršily výchozí podmínky pro plnění plánovaných úkolů v roce 1978 a v dalších letech 6. pětiletky.

Pokud jde o inovační procesy - u potravinářského zboží - plán inovace v roce 1977 počítal se zavedením 105 nových výrobků. Ve skutečnosti bylo odbytově schváleno a dodáno 155 nových nebo obměněných výrobků. Kladem je, že k inovaci sortimentu došlo zejména u výrobků, které znamenají přínos pro racionální výživu. Ovšem přes tyto příznivé skutečnosti se na druhé straně nepodařilo zavést do výroby pro problémy materiálně technické základny nové, progresívní druhy zboží s vyššími užitnými vlastnostmi, jako jsou např. mléčné a pekárenské výrobky a nápoje s delší trvanlivostí a hotová jídla v miskách, určená k přímé konzumaci.

Nemůžeme být však spokojeni ani s vývojem inovace a obměny sortimentu průmyslového zboží, který byl v roce 1977 nepříznivý. V textilním zboží byly požadavky obchodu plněny na 40-50 %, nepodařilo se zabezpečit zejména inovaci založenou na výrobě nových nebo upravovaných textilních vláken, v požadovaném rozsahu finálních úprav /antistatické, nežehlivé atd./. Pozitivní výsledky byly dosaženy pouze v obměně kolekcí. Obdobně je tomu v sortimentu obuvi, kde též došlo k větší obměně kolekcí, avšak nebyl zaveden žádný nový, ani podstatně obměněný výrobek. U nábytku lze ocenit příznivý vývoj výroby skládacích systémů kuchyní, ložnic i obývacích pokojů. Nedaří se však i nadále řešit zlepšování estetického vzhledu výrobků různými doplňky.

Neuspokojivá byla i situace v inovaci strojírenského zboží, kdy za celý rok 1977 nebyl na trh dodán ani jeden úplně nový výrobek. Tím dochází k výraznému zaostávání plnění inovačního programu, proti záměrům, se kterými počítalo ministerstvo obchodu ČSR pro 6. pětiletý plán.

Soudružky a soudruzi, zásobování vnitřního trhu v požadovaném sortimentu, úrovni a kvalitě je stále obtížnější, neboť stále rostou nároky obyvatelstva v souladu s růstem reálných příjmů a růstem spotřeby. Tomuto stavu neodpovídá v roce 1977 dosahovaný stupeň kvality výrobků, a to především u těch, které jsou významné i z hlediska odčerpávání kupní síly /např. u automatických praček, chladniček, nábytku, obuvi, textilu a oděvů apod./. V tomto směru se v roce 1977 neprojevilo opatření z rozpracování 7. zasedání ÚV KSČ konkrétním zlepšením na vnitřním trhu, působilo však pozitivně v tom, že obchodní organizace zvyšují tlak na dodávky v potřebné struktuře a že jsou hledány cesty k jejich řešení.

Tržby od obyvatelstva dosáhly v úhrnu za podniky místního průmyslu, komunálních služeb a výrobních družstev v roce 1977 částky 7 miliard 856 milionů 700 tisíc Kčs. Roční plán tím byl splněn na 101,2 % a ve srovnání s rokem 1976 došlo ke vzrůstu na 102,9 %.

Pro zlepšení služeb obyvatelstvu byla v roce 1977 provedena řada opatření. Jedná se např. o nové pojízdné sběrny šatstva, prádla, koberců, oprav elektrospotřebičů, nové provozovny i domy služeb na sídlištích, nové služby - akvaristika, kladení podlahových krytin a jejich čištění, zavedení odtahové služby a další.

I přes některé dílčí úspěchy však stále přetrvávají nedostatky v dodacích lhůtách, kvalitě a dostupnosti služeb. Jak absolutní objemy, tak skladba tržeb od obyvatelstva neodpovídá záměrům stanoveným pro 6. pětiletku. Vážným problémem je i to, že značný počet podniků neplní plán tržeb od obyvatelstva /jde zejména o podniky komunálních služeb, kde ze 172 podniků nesplnilo plán tržeb od obyvatelstva 50, tj. 29 %/.

V této souvislosti je nutno připomenout, že pětiletková tempa růstu tržeb od obyvatelstva nejsou respektována již při sestavování plánu.

Příčiny nepříznivého vývoje spočívají jak v problému materiálně technického zásobování pro služby - zejména je složitá situace v náhradních dílech, nedostatku pracovníků, který nevyplývá jen z limitujícího činitele plánu - tak v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i nízké úrovni řídící práce. V neposlední řadě nepříznivý vývoj v zabezpečování služeb obyvatelstvu ovlivňují i progresívně stanovené úkoly plánu, které odvádí organizace od zajišťování náročných a méně rentabilních činností, mezi něž patří většina služeb, což ještě zesílilo právě v roce 1977, kdy některé nedořešené problémy z přepočtu velkoobchodních cen byly do plánu promítnuty až ve III. čtvrtletí 1977.

Při této příležitosti bych chtěla připomenout, že na letošní rok v souladu s usnesením vlády ČSR č. 360 ke státnímu rozpočtu je experimentálně pro okruh služeb zaveden zisk, jako ukazatel orientační, nikoliv závazný. Účinnost tohoto experimentu lze vyhodnotit až po větším časovém odstupu.

A nyní ještě několik poznámek k dopravě, kde úkoly v roce 1977 byly na všech úsecích, až na malé výjimky, plněny v souladu s potřebami našeho národního hospodářství.

U ČSAD byly finanční výkony splněny na 106 %, v městské hromadné dopravě na 101,9 %. Docílené finanční výsledky jsou dobrou vizitkou hospodaření obou odvětví. Přitom však nelze přehlédnout některé nedostatky při plnění hromadného plánu, tj. plnění přepravy v požadované struktuře a množství materiálu.

V souladu se základní koncepcí rekonstrukce a modernizace silniční sítě došlo v roce 1977 k posílení další kategorie investičních prací - velkých oprav na úkor výdajů určených na opravy a údržbu silniční sítě. Ve srovnání s minulým obdobím vzrostly velké opravy více jak o 8 %, naproti tomu se oproti roku 1976 snížily výdaje na opravy a údržbu na 91,4 %. Celkem je možno říci, že v roce 1977 se dařil základní záměr zvyšovat podíl investičních prací a tím uspíšit modernizaci a rekonstrukci silniční sítě v ČSR.

Soudružky a soudruzi, doporučuji na závěr svého vystoupení návrh státního závěrečného účtu ČSR na rok 1977 schválit. Děkuji za pozornost. /Potlesk./