Ministr práce a sociálních věcí ČSR RSDr. Emilian Hamerník: Soudružky a soudruzi poslanci, poslanec Bauer vznesl tuto otázku: "Jak resort práce a sociálních věcí ČSR řeší klíčový problém pracovních sil /rozumí se v Severočeském kraji/ a jaké jsou výsledky zabezpečení pracovních sil pro Severočeský kraj v nejbližší době?"

Dovolte, abych na tuto otázku odpověděl. Přírůstek zdrojů pracovních sil se pro celé období 6. pětiletky v Severočeském kraji předpokládá pro socialistický sektor ve výši 10 700 pracovníků. Během let 1976 a 1977 byl tento přírůstek 2888 osob, pro rok 1978 je stanoven státním plánem úkol zajistit 2 900 pracovníků. Původní předpoklad podle bilancí pracovních sil byl dosáhnout uvedeného přírůstku migračním saldem ve výši 2100 osob formou celostátního organizovaného náboru. Stanovený úkol také naše ministerstvo prostřednictvím odborů pracovních sil zabezpečuje. Za léta 1976 a 1977 bylo v mezikrajovém náboru získáno 1618 pracovníků, a za prvních pět měsíců letošního roku dalších 383 osob, tj. celkem za dosavadní období 6. pětiletky 2001 pracovníků.

Pro rok 1978 byla potřeba pracovních sil vybilancována v plánu a co nebylo možno pokrýt z vlastních zdrojů kraje, bylo zařazeno do plánu mezikrajového náboru ve prospěch organizací Severočeského kraje. Výpomoc Severočeskému kraji mezikrajským, resp. mezirepublikovým náborem byla v roce 1978 podstatně zvýšena. Proti úkolu 800 pracovníků na rok 1977 schválila vláda ČSR usnesením č. 358 ze dne 30. listopadu 1977 úkol na rok 1978 v tomto náboru ve výši 1200 pracovníků. Nově byly do plánu zařazeny organizace Správy severozápadní dráhy v tomto kraji, ČSAD Ústí nad Labem, elektrárna SSM Tušimice, Opravárenský závod ČEZ v Teplicích, Stavby silnic a železnic Praha, které dělají v oblasti severočeského hnědouhelného revíru přeložky silnic a železnic, a Vodní stavby Praha s výstavbou vodního díla v Dřínově na okrese Chomutov. Podstatně byl zvýšen úkol pro Severočeské hnědouhelné doly Most.

K 31. květnu 1978 bylo na celoroční úkol 1200 osob získáno pouze 383 pracovníků, tj. 31,9 % místo 41,7 %; které by odpovídaly 100 % plnění za pět měsíců. Nejlepších výsledků se dosahuje v náboru pro organizace federálního ministerstva paliv a energetiky /44,0 %/, slabší je plnění pro resort stavebnictví /32,7 %/. Nedostatečné plnění je pro ČSAD Ústí nad Labem /15,0 %/ a zejména pro Správu severozápadní dráhy /4 %/. Z celkového počtu 10 organizací zařazených do náboru je nábor překračován do čtyř: SHD Most, ČSUP Hamr, Vodní stavby a Opravárenský závod ČEZ Teplice. Slabě pod plánem je Průmstav Pardubice /výstavba závodu VTŽ v Chomutově/, zatímco zbývajících 5 organizací nedokázalo připravit pro pracovníky z jiných krajů takové podmínky, aby jich získalo dostatečný počet a jsou hluboko pod plánem. S výjimkou Severočeské konstruktivy jde vesměs o podniky, které byly do náboru nově zařazeny a zřejmě se mezikrajský nábor učí dělat. Nábor pro ČSAD Ústí nad Labem se obtížně plní především proto, že je zaměřen výlučně na kvalifikované řidiče. Nedostatečně se plní také úkol pro organizace železniční dopravy, kde se na úkol 200 osob podařilo získat zatím jen osm pracovníků. Organizace železniční dopravy nevytvořily zatím totiž ani nejzákladnější podmínky pro mezikrajový nábor, především možnosti pro ubytování získaných pracovníků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR se samozřejmě nespokojuje s dosavadním výsledkem a když jsem hovořil naposledy o železniční dopravě, dohodli jsme se s federálním ministrem dopravy soudruhem ing. Blažkem, aby se vytvořila při federálním ministerstvu dopravy pracovní skupina na úrovni vedoucích pracovníků federálního ministerstva dopravy, federálního ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva práce a sociálních věcí ČSR, České plánovací komise, dále ze zástupců Národního výboru hlavního města Prahy, Severočeského kraje, Správ Severozápadní a Jihozápadní dráhy a ústředního výboru odborového Svazu pracujících železnic. Tato pracovní skupina bude operativně řešit nepříznivou situaci v pracovních silách v organizacích federálního ministerstva dopravy v Severočeském kraji a přijímat konkrétní opatření k nápravě nedostatků.

Mimo tato opatření jsme v souladu s připravovaným vládním návrhem zajistili, aby krajské národní výbory, které mají úkol v mezikrajovém náboru pro Severočeské hnědouhelné doly, jej nejen splnily, ale také překračovaly, a to pokud jde o Západočeský kraj o 40 % a o Východočeský kraj o 50 %.

Dále ve spolupráci se Severočeským KNV a federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a podle usnesení komise vlád ČSSR a ČSR pro řešení problémů rozvoje Severočeského kraje připravujeme návrh mzdových a náborových zvýhodnění pracovníků vybraných profesí ve vybraných organizacích stavebnictví čtyř pánevních okresů kraje, tj. Chomutova, Ústí nad Labem, Mostu a Teplic.

V ročních prováděcích plánech kvalifikovaných pracovníků usilujeme společně s Českou plánovací komisí, aby se posiloval mezikrajskými přesuny zejména počet chlapeckého dorostu, určeného pro klíčová odvětví a rozhodující profese v organizacích Severočeského kraje.

Severočeského kraje se také nedotkne v tak podstatné míře odchod polských pracovníků z organizací ministerstva průmyslu ČSR. K 31. březnu 1978 pracovalo na území tohoto kraje 1200 polských příslušníků a předpokládá se, že po skončení platnosti dohody s PLR jich zůstane v kraji asi 960, tj. 80 % současného stavu.

Soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že z těchto několika konkrétních údajů vyplývá, že ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR věnuje otázkám pracovních sil v Severočeském kraji soustavnou pozornost. Je však třeba také otevřeně říci, že nepomůže získávat pro Severočeský kraj v náboru organizovaném národními výbory další a další nové pracovní síly a tyto úkoly nejen plnit a překračovat, když se nepodaří, aby ze Severočeského kraje pracovníci neodcházeli, když se nepodaří stabilizovat počet pracujících v klíčových rozvojových odvětvích národního hospodářství.

Skutečnost je bohužel taková, že v řadě organizací dosahuje fluktuace výši až 20 % a teoreticky řečeno, v průběhu jedné pětiletky se obmění pracovníci celé organizace.

Tomuto cíli musí být podřízena sociální politika orgánů a organizací Severočeského kraje.

Soudružky a soudruzi poslanci, mohu vás ubezpečit, že ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR ve spolupráci s Českou plánovací komisí, s krajskými a okresními národními výbory učiní vše, aby rozvoj ekonomiky Severočeského kraje byl zabezpečen a probíhal nerušeně v intencích státního plánu rozvoje národního hospodářství i pokud jde o plánovaný počet pracovních sil. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi dr. Hamerníkovi.

Soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že diskuse probíhala v souladu se zprávou vlády a na podporu jejího stanoviska k rozvoji Severočeského kraje, není nutné závěrečné slovo místopředsedy vlády soudruha ing. Rázla. Vláda děkuje České národní radě za podporu, poslancům za přednesené náměty a prosí o další podporu svých rozhodnutí.

Soudružky a soudruzi, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo. Rozprava je tedy skončena.  

Dávám nyní závěrečné slovo společnému zpravodajovi a předsedovi návrhové komise poslanci dr. Vladimíru Zvěřinovi a žádám ho o odůvodnění návrhu usnesení ke kontrolní zprávě vlády České socialistické republiky o zabezpečení hlavních úkolů 6. pětiletky v Severočeském kraji. Písemné znění návrhu usnesení vám bylo rozdáno.

Společný zpravodaj poslanec RNDr. Vladimír Zvěřina, CSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, jak už řekl předseda České národní rady, jednota názorů na význam a důležitost řešení problematiky Severočeského kraje byla evidentní. Myslím proto, že není třeba ani závěrečného slova zpravodaje. Půjde nyní o to, jak rychle a jak důsledně budeme umět ve spolupráci politických a hospodářských orgánů celou tuto problematiku řešit.

Nyní k návrhu usnesení. Vzhledem k tomu, že návrhová komise zahrnula do návrhu usnesení, který vám byl předložen již v průběhu naší rozpravy, všechny připomínky, jež v průběhu jednání přišly, doporučuje, aby k prvnímu bodu pořadu, kterým je Kontrolní zpráva vlády České socialistické republiky o zabezpečení hlavních úkolů 6. pětiletky v Severočeském kraji, bylo schváleno usnesení ve znění vám předloženém.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Má někdo nějaké připomínky nebo dotazy k návrhu usnesení? Nikdo.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení ke kontrolní zprávě vlády České socialistické republiky o zabezpečování hlavních úkolů 6. pětiletky v Severočeském kraji, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala první bod pořadu své dnešní schůze.

Děkuji ministrům vlády Československé socialistické republiky, soudruhu ing. Blažkovi a soudruhu ing. Chalupovi, jakož i představitelům ostatních federálních orgánů za účast na projednávání prvního bodu našeho pořadu.

Prosím členy mandátového a imunitního výboru ČNR, aby se ihned po přerušení schůze sešli v místnosti č. 28 v prvním poschodí ke schůzi výboru.

Dále sděluji, že během polední přestávky bude v kinosále v přízemí promítnut dvacetiminutový film "Krušné hory". První promítání se uskuteční ihned po přerušení naší schůze a druhé ve 13.45 hodin, aby film vidělo co nejvíce poslanců a současně se mohli vystřídat u oběda.

Přerušuji nyní schůzi do 14.15 hodin.

/Schůze přerušena ve 13.02 hodin a opět zahájena ve 14.15 hodin./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi. Dříve než budeme pokračovat v jednání, dovolte, abych vám sdělil, že dnes se v prostorách Vladislavského sálu a Starého paláce Pražského hradu otevírá výstava Doba Karla IV. v dějinách národů Československé socialistické republiky. Na zahajovací prohlídku této výstavy, na níž jsou mimo jiné vzácné památky vystaveny i historické korunovační klenoty, jsou dnes v době od 18.30 do 20.30 hodin zváni všichni poslanci České národní rady. Po skončení schůze České národní rady budou proto pro poslance přistaveny v horní části Malostranského náměstí před internátem Vysoké školy politické ÚV KSČ autokary, které dopraví poslance na Hrad k prohlídce výstavy.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, prosím, abyste předsedu vlády soudruha Korčáka i mne omluvili, poněvadž se zúčastníme oficiálního zahájení této výstavy za účasti generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta naší republiky soudruha dr. Gustáva Husáka.

V pátek 23. a v sobotu 24. června 1978 se konaly ve volebním obvodě č. 141 /Vizovice/ doplňovací volby do České národní rady, v nichž byl za jejího poslance zvolen soudruh Jaroslav Jenerál.

Česká volební komise Národní fronty, která se dnes dopoledne sešla ke své schůzi, posoudila výsledky této doplňovací volby a předložila mandátovému a imunitnímu výboru ČNR příslušné volební spisy.  

Mandátový a imunitní výbor České národní rady se sešel v polední přestávce a podle sdělení jeho předsedy, místopředsedy ČNR soudruha Voleníka, je připraven podat České národní radě zprávu výboru s návrhem na ověření poslaneckého mandátu soudruha Jaroslava Jenerála.

Navrhuji proto, abychom zařadili na pořad dnešní schůze České národní rady další body pořadu, a to jako druhý bod

Návrh mandátového a imunitního výboru České národní rady na ověření platnosti volby nově zvoleného poslance České národní rady

jako třetí bod

Slib nově zvoleného poslance

a jako čtvrtý bod

Návrh skupiny poslanců České národní rady na doplňovací volbu České národní rady do výboru České národní rady

s tím, že druhý a další body pořadu podle pozvánky budou projednány jako pátý a další body pořadu.

Jsou k tomuto návrhu nějaké námitky, nebo připomínky? Nejsou.

Můžeme proto hlasovat.

Kdo souhlasí s předneseným návrhem na rozšíření pořadu 8. schůze České národní rady, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji, návrh je schválen. Prosím, aby byly rozdány příslušné sněmovní tisky.

Druhým bodem pořadu tedy je

II

Zpravodajem je místopředseda ČNR a předseda mandátového a imunitního výboru ČNR soudruh Voleník. Dávám mu slovo. 

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, mandátový a imunitní výbor České národní rady mne pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti volby nově zvoleného poslance České národní rady soudruha Jaroslava Jenerála.

Úmrtím poslance ing. Oldřicha Svačiny se uprázdnilo místo poslance České národní rady ve volebním obvodu č. 141 /Vizovice/ v Jihomoravském kraji. Předsednictvo České národní rady svým usnesením č. 153 ze dne 19. května 1978 stanovilo doplňovací volby v uvedeném volebním obvodu na 23. a 24. června 1978. V doplňovacích volbách byl zvolen poslancem České národní rady soudruh Jaroslav Jenerál, předseda Českého ústředního výboru Socialistického svazu mládeže.

Česká volební komise Národní fronty předložila České národní radě doklady týkající se této doplňovací volby a to přihlášku kandidáta Národní fronty k registraci, zápis o registraci kandidáta Národní fronty a zápis obvodní volební komise o výsledku hlasování ve volebním obvodě.

Mandátový a imunitní výbor ČNR ve schůzi dne 26. června 1978 přezkoumal uvedené doklady a konstatoval, že doplňovací volby byly provedeny podle zákona ČNR o volbách do České národní rady a že nebyly zjištěny závady, které by tyto volby činily neplatnými. Výboru také nedošly stížnosti na porušení zákonných předpisů.

Z předložených dokladů výbor zjistil, že z celkového počtu 28 204 voličů, zapsaných ve volebním obvodu do seznamů voličů, se voleb zúčastnilo 28 039. Pro kandidáta hlasovalo 99,97 %, tj. více než nadpoloviční většina.

Protože doplňovací volby ve volebním obvodu č. 141 /Vizovice/ v Jihomoravském kraji byly provedeny v plném souladu se zákonnými předpisy, jménem mandátového a imunitního výboru ČNR doporučuji, aby Česká národní rada podle článku 113 ústavního zákona o čs. federaci volbu poslance soudruha Jaroslava Jenerála ověřila, jak je navrženo v tisku č. 46.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi soudruhu Voleníkovi za zprávu. Hlásí se někdo o slovo? Nikdo.  

O slovo se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.

Navrhuji, abychom hlasovali o ověření platnosti volby poslance Jaroslava Jenerála podle rozdaného písemného návrhu mandátového a imunitního výboru ČNR.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada podle článku 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů ověřila platnost volby poslance Jaroslava Jenerála, zvoleného do České národní rady v doplňovací volbě 23. a 24. června 1978 nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada ověřila platnost volby poslance Jaroslava Jenerála.

Třetím bodem pořadu je

III

Podle ústavního zákona o československé federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib, a to v první schůzi, které se po svém zvolení zúčastní. Protože poslanec Jaroslav Jenerál je přítomen v dnešní schůzi, může složit slib tím způsobem, že bude přečtena ústavním zákonem předepsaná formule slibu, poslanec Jenerál ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Prosím nyní místopředsedu České národní rady soudruha Voleníka o přečtení formule slibu a poslance Jenerála prosím, aby ke mně přistoupil a vykonal slib. /Shromáždění povstává./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník /čte formuli slibu/: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmu lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky a České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Poslanec Jaroslav Jenerál /podávaje předsedovi ČNR ruku/: Slibuji.

Předseda ČNR Evžen Erban: Tím poslanec ČNR Jaroslav Jenerál složil ústavou předepsaný poslanecký slib. /Potlesk./

Čtvrtým bodem pořadu je

IV

Prosím místopředsedu České národní rady soudruha Voleníka, aby uvedl návrh, který vám byl rozdán.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Česká národní rada před malou chvílí ověřila na návrh mandátového a imunitního výboru ČNR platnost volby poslance Jaroslava Jenerála a soudruh Jenerál bezprostředně nato složil ústavou předepsaný poslanecký slib. Současně vám skupina poslanců Národní fronty v čele s předsedou České národní rady předložila návrh, aby soudruh poslanec Jenerál byl zvolen členem ústavně právního výboru ČNR.

Návrh vychází ze dvou hledisek. Především jde o potřeby České národní rady. Ukazuje se jako účelné posílit ústavně právní výbor ČNR, který je počtem svých členů malým výborem, avšak rozsah úkolů, které výbor musí plnit, je skutečně velký. Bude proto dobré, jestliže se počet členů výboru zvýší z dosavadních 18 na 19 členů.

Druhé hledisko je spíše rázu osobního. Po politické konzultaci, po poradě s předsedou ústavně právního výboru ČNR a samozřejmě po rozhovoru se soudruhem Jenerálem jsme došli k závěru, že soudruh Jenerál svou aktivní účastí ve výboru může obohatit jeho práci a na druhé straně může právě v tomto výboru sám získávat užitečné náměty pro svou vlastní politickou činnost.

Proto jménem skupiny navrhovatelů poslanců Erbana, Voleníka, Jarošové, Františka Tomana a dr. Adama doporučuji, aby předložený návrh na volbu poslance Jenerála za člena ústavně právního výboru ČNR, a tím i na rozšíření počtu členů tohoto výboru byl schválen.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Voleníkovi za odůvodnění předloženého návrhu. Má někdo k předloženému návrhu nějaké připomínky? /Připomínky nebyly./ Není tomu tak.

Můžeme proto hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby poslanec Jaroslav Jenerál byl zvolen členem ústavně právního výboru České národní rady, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Poslanec Jaroslav Jenerál byl zvolen členem ústavně právního výboru ČNR a tím je projednán tento bod pořadu schůze.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./

Místopředseda ČNR František Toman: Nyní projednáme pátý bod pořadu, kterým je

V

Prosím ministra financí České socialistické republiky ing. Tlapáka, aby odůvodnil předložený vládní návrh.  

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády ČSR vám předkládám k projednání a ke schválení státní závěrečný účet za rok 1977.

Fakta, která jsou v něm zahrnuta, přesvědčivě dokazují, že finanční hospodaření naší republiky úspěšně přispívalo k uskutečňování programových cílů XV. sjezdu KČ a k plnění úkolů hospodářské politiky strany, jež byly stanoveny pro 6. pětiletku.

Naše ekonomika se i v roce 1977 dynamicky rozvíjela a dosáhli jsme výrazného pokroku v rozvoji společenské výroby. Vytvořený národní důchod vzrostl v ČSR proti roku 1976 o 4,7 %, v průmyslu řízeném vládou ČSR se zvýšila výroba o 5,4 % a ve stavebnictví o 4,4 %. Zvláště oceňujeme, že přírůstek průmyslové výroby byl takřka plně zabezpečen a u stavebních prací zhruba z 82 % kryt růstem produktivity práce.

Příznivý vývoj jsme také zaznamenali v zemědělství. Loni překročilo plánované úkoly a znovu se prosadilo jako významný faktor stability národního hospodářství. Vzestup společenské výroby v roce 1977 umožnil dále prohlubovat růst životní úrovně.

Příjmy obyvatelstva stouply v uplynulém roce o 9 mld Kčs, tj. o 4,2 %. Průměrná mzda v socialistickém sektoru v národním hospodářství dosáhla 2455 Kčs a byla o 3,3 % vyšší než v roce 1976.

Objem maloobchodního obratu se zvětšil o 3,8 % a výdaje obyvatelstva za placené služby o 2,4 %.

Závěry XV. sjezdu strany a jednotlivých zasedání ÚV KSČ orientují konkrétní pozornost řídicích článků na takové přístupy, které v souladu s principy socialistického způsobu života povedou k trvalému uspokojování rostoucích hmotných i kulturních potřeb obyvatelstva. Na školství, zdravotnictví, kulturu, sociální zabezpečení, nemocenské pojištění a další sféry společenské spotřeby jsme věnovali značné prostředky.

Celkové výdaje ze státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů na tuto oblast představují v roce 1977 oproti roku 1976 3% nárůst a v přepočtu na jednoho obyvatele v ČSR dosahují 7162 Kčs oproti 6989 Kčs v roce 1976. Naše společnost tak, jak to odpovídá jejímu programu všestranného rozvoje, dbá o rozkvět tvůrčích sil člověka, zabezpečuje jeho právo na zdraví, na vzdělání, zajišťuje jeho potřeby v nemoci a vytváří podmínky pro spokojené stáří.

Plně si uvědomujeme, že výsledky, k nimž jsme v ČSR v roce 1977 dospěli, byly vytvořeny za ztížených vnitřních i vnějších ekonomických podmínek. Postupně jsme museli překonávat obtíže vyvolané nepříznivým počasím v zemědělství, řešili jsme některé náročné problémy palivoenergetické základny, čelili jsme růstu cen surovin a materiálů na zahraničních trzích i odbytovým těžkostem vyplývajícím z ochranářské politiky, kterou v rozporu s helsinskou dohodou začínají uplatňovat kapitalistické státy.

Bilancování výsledků druhého roku 6. pětiletky nás opravňuje k tomu, abychom znovu a po právu ocenili poctivou práci, iniciativu a aktivitu dělníků, rolníků a inteligence. Náš lid tím opětovně prokázal svou důvěru a aktivní podporu politice KSČ.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, finanční hospodaření v roce 1977 probíhalo v podstatě v souladu se státním rozpočtem, který schválila Česká národní rada. Příjmy činily 119 mld 162 mil. Kčs, výdaje 119 mld 119 mil. Kčs. Státní rozpočet naší republiky tudíž skončil mírným přebytkem, a to 43 mil. Kčs.