Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Maternovi. Slovo má poslanec Bauer.

Poslanec Oldřich Bauer: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v důsledku rostoucí energetické výroby, důlní činnosti a chemické výroby je obyvatelstvo severočeské průmyslové aglomerace vystaveno ve zvýšené míře působení některých nepříznivých složek životního prostředí. To klade zvýšené nároky na zdravotní a sociální péči o obyvatelstvo a na stabilizaci pracovních sil.

Zdravotní a sociální výbor ČNR zjistil při svém jednání nedostatečnou perspektivní koncepci uspořádání sítě zdravotnických zařízení. Stanovení této perspektivní sítě je základním předpokladem pro rozhodnutí o efektivním budování a modernizaci materiálně technické základny zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví ČSR a krajský národní výbor jsou si toho vědomy a činí konkrétní opatření k rovnoměrnému pokrytí kraje zdravotnickými zařízeními nejrůznějších typů. Výbor proto při svém jednání ocenil, že došlo k vybudování moderní nemocnice v Mostě, přesahující svým rozsahem a vybavením rámec okresu. Buduje se nová nemocnice v Kadani, v České Lípě, bude se stavět nemocnice s poliklinikou v Chomutově, bylo dokončeno nové interní oddělení nemocnice v Liberci, tak jak to uvedl ve své zprávě místopředseda vlády soudruh Rázl. Zásadní otázkou pro zlepšení zdravotní péče o obyvatelstvo celého kraje zůstává dobudování krajské nemocnice III. typu v Ústí nad Labem jako odborného, léčebného, výchovného a metodicko-řídícího centra zdravotnictví kraje. Výbor tento oprávněný požadavek kraje při svém jednání plně podpořil.

Zdravotní a sociální výbor ČNR také ocenil velmi dobře organizovanou hygienicko-epidemiologickou péči. Zásluhou hygienické služby a jejím dlouholetým sledováním vývoje životního prostředí se podařilo ve spolupráci s národními výbory všech stupňů prosadit a realizovat účinná opatření ve prospěch utužení zdraví dětí: jsou to dnes již známé pravidelné pobyty dětí ve školách v přírodě, biologicky hodnotné svačiny pro děti jako doplněk jejich stravy a další opatření.

Toto vše ukazuje, co lze řešit v socialistickém státě, kde péče o člověka stojí na prvém místě. Výbor se však domnívá, že ostatní kraje republiky by měly ochotněji a ve větší míře vycházet vstříc Severočeskému kraji, který plní úkoly pro celou Československou socialistickou republiku při výběru vhodných objektů, ev. při výstavbě nových účelových objektů pro školy v přírodě, aby všechny děti z průmyslových aglomerací kraje se dostaly alespoň dvakrát do roka do zdravého přírodního prostředí.

V Severočeském kraji je trvalý nedostatek kvalifikovaných zdravotnických pracovníků, lékařů, středního a pomocného personálu. Rovněž rychlejší rozvoj palivoenergetické základny v Severočeském kraji a zabezpečení dalších náročných úkolů, které tento rozvoj vyvolává, vyžaduje odpovídající zvýšení počtu pracovních sil v kraji. Zabezpečení tohoto úkolu však velmi ztěžuje trvající záporné saldo migrace obyvatelstva, které se dosud nepodařilo odstranit. Pro stabilizaci pracovníků v tomto kraji - v zájmu rozvoje celé Československé socialistické republiky - je třeba vytvářet všestranné podmínky praktickými účinnými a komplexními opatřeními, která by ve svém souhrnu zabezpečila příliv nových pracovních sil a podstatně snížila odchod práceschopného obyvatelstva, zejména ze západních oblastí kraje. Podle názoru členů zdravotního a sociálního výboru ČNR je to například důsledné plnění výstavby bytů, včetně komplexní bytové vybavenosti, další zvýhodnění výstavby rodinných domků, zaměření komplexních programů péče o pracovníky ke zlepšení pracovního a životního prostředí, vytváření možností pro využívání volného času pracovníků a jejich rodin a další.

To však jistě není vše, co je třeba učinit pro dosažení aktivního salda migrace v Severočeském kraji. Mám proto otázku na ministra práce a sociálních věcí ČSR soudruha dr. Hamerníka: "Jak jeho resort řeší tento klíčový problém a jaké jsou výsledky zabezpečení pracovních sil pro Severočeský kraj v nejbližší době?"

Pokud se týká sociální péče, je třeba si uvědomit, že obyvatelstvo Severočeského kraje představuje mladou populaci, která ještě nepociťuje nutnost péče o staré občany, kteří však i v tomto kraji existují. Krajský národní výbor však tuto potřebu vidí a proto byl vystavěn před několika lety moderní domov důchodců v Dubí u Teplic a v plánech se uvažuje s výstavbou dalších zařízení péče o staré občany. K tomu je však třeba, aby i jednotlivé okresní národní výbory a stavební organizace věnovaly větší pozornost výstavbě těchto zařízení, zejména však budování nových pokrokových a různorodých forem péče o staré občany, jako je např. výstavba domovů-penzionů, domů s pečovatelskou službou, středisek pro denní pobyty starých občanů, středisek hygieny a dalších zařízení. Jako všude v České socialistické republice je i v Severočeském kraji nedořešena kapacita ústavů sociální péče pro tělesně a duševně postiženou mládež a občany.

Závěrem mi dovolte, soudružky a soudruzi, zdůraznit, že pracující Severočeského kraje v exponovaných územích a v exponovaných odvětvích jsou si vědomi svých povinností občanských i pracovních vůči naší socialistické společnosti a nevyžadují žádnou zvláštní preferenci ještě navíc, ale potřebují, aby vysoké nároky na ně kladené, vyplývající z daného výrobního procesu, byly přiměřeně kompenzovány a aby usnesení federální vlády i vlády České socialistické republiky byla plněna. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Bauerovi. Slovo má poslanec Vašků. 

Poslanec Oldřich Vašků: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, nechtěl bych zdůrazňovat význam Severočeské průmyslové aglomerace, neboť její důležitost byla již na našem dnešním jednání dostatečně ukázána a podtržena. Chtěl bych naopak vyjádřit souhlas s tím, že jejímu rozvoji je věnována mimořádná pozornost. neboť současné a budoucí úkoly a rozvoj palivoenergetické základny, chemie, strojírenství atd. ji řadí k nejprůmyslovějším oblastem naší země. Z toho také vyplývá její nezastupitelný význam pro rozvoj celé naší ekonomiky.

Chtěl bych však upozornit na to, že toto soustředění průmyslu a jeho rozvoj má některé negativní dopady na životní prostředí, na zemědělskou a lesní výrobu. Je to především spad pevných částic a exhalátů plynů, které napadají porosty zemědělských a lesních kultur a snižují jejich výnosy a výtěžnost.

Zatímco průmyslová aglomerace Severočeského kraje se rozvíjí především ve čtyřech okresech z deseti, působí plynné a pevné exhaláty na zhruba 40 % zemědělské půdy kraje. Proto výbor ČNR pro zemědělství a výživu věnuje těmto problémům zvláštní pozornost. Vychází z toho, že Severočeský kraj je nejen významnou průmyslovou aglomerací naší republiky, ale patří též k důležitým oblastem z hlediska zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Je nutné zdůraznit, že v tomto kraji se pěstují dvě třetiny chmele - našeho zeleného zlata - a že Lounsko a Litoměřicko patří k důležitým ovocnářským a zelinářským oblastem. Z těchto důvodů se náš výbor pravidelně zabývá otázkami rozvoje chmele, neboť je si vědom jeho významu pro vývoz a vnitřní spotřebu. Mimo problém pracovních sil, který je v Severočeském kraji obecnějšího charakteru, je jeho rozvoj provázen určitým nedostatkem chmelařských strojních zařízení. Také sloupů a dalších materiálů není vždy dostatek.

Významným úkolem je ochrana zemědělského půdního fondu a rekultivace půd dotčených těžbou uhlí, činností elektráren i další investiční činností. Proto je třeba v této souvislosti zdůraznit, že je třeba v Severočeském kraji více vážit uvolnění každého hektaru zemědělské půdy. Po tom, co jsme při průzkumu v tomto kraji viděli, se nabízí k úvaze, zda by nebylo možné orientovat budování sídlišť a realizovat další investiční výstavbu na méně výnosné půdy. Zvláště sídliště a oddychová zařízení situovat na úpatí Krušných hor.

Důležitou součástí péče o půdu je rekultivace půd. Ve výboru jsme mohli konstatovat, že v plánu rekultivace jsou v prvních dvou letech této pětiletky dosahovány lepší výsledky, než v předcházejícím období. Nutné je však upozornit na to, že do zemědělství se vrací jen část dříve odejmutých ploch. A je velmi žádoucí urychlení rekultivačních prací vůbec. Ať již pro účely zemědělství, a to v první řadě, anebo pro účely lesního a vodního hospodářství.

Z dosud provedených rekultivací však je cenné to, že rekultivovaných půd, zejména v blízkosti měst, je též využíváno k výsadbě lesních porostů a k budování malých oddechových zařízení v podobě parkových úprav, případně s malými vodními nádržemi, koupališti apod.

Pozitivně je nutné též zhodnotit neustále se zvyšující zainteresovanost občanů a společenských organizací. To svědčí o tom, že aktivita občanů se v kraji projevuje nejen v rozvoji výroby, při řešení jejích negativních dopadů, ale i při zlepšování životního prostředí. Nutno však říci, že občané kraje sami na všechny úkoly nestačí, a proto je třeba zdůraznit potřebu plnit úkoly za pomoci z ostatních krajů.

Můžeme říci, že v posledních letech dochází k promyšlenějšímu a systematičtějšímu postupu v řešení hlavních problémů. Tak se např. řeší otázky vodního hospodářství. Budují se nové vodovody, vodní nádrže a rozšiřují závlahy.

Posledním problémem, na který bych chtěl poukázat, jsou dopady exhalátů na lesní porosty v Krušných horách. Průzkum ukázal, že jde o závažný problém, který je nutné urychleně řešit.

Rozvoj výroby v aglomeraci i realizace řešení jejího dopadu na životní prostředí je a bude náročná. Proto bychom měli udělat všechno pro to, a to i z ostatních krajů, aby tyto úkoly byly co nejúspěšněji splněny. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Vašků. Slovo má poslankyně dr. Kučerová.  

Poslankyně MUDr. Marcela Kučerová: Soudružky a soudruzi, ve Směrnici pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976-1980, přijaté na XV. sjezdu KSČ je mimo jiné řečeno, že je třeba "v Severočeském kraji zajistit náhradní výstavbu vyvolanou důlní těžbou, včetně přestavby osídlení prostorů hnědouhelné pánve. Intenzívněji řešit problematiku životního prostředí, zejména ve vztahu ke zdraví obyvatelstva a rekultivaci krajiny".

V České socialistické republice je zasaženo exhalacemi přesahujícími normu nejvyšší přípustné koncentrace téměř 7000 km². Více než polovina této plochy je soustředěna do oblasti Severočeské hnědouhelné pánve, kde žije půl miliónu obyvatel. Celých 40 % plochy pánve je devastováno těžbou uhlí a výsypkami. Značným problémem při utváření krajiny je nutnost likvidace produkovaných popelovin z velkých zdrojů, zejména elektráren. Ročně je zde zachyceno v odlučovacích zařízeních na 6 milionů tun popílku a do ovzduší je rozptylováno 200 tisíc tun dalších menších pevných částic. Jak jsme zjistili při průzkumu v Severočeském kraji v okrese Most, účinnost elektroodlučovačů klesá jejich stárnutím, zvyšují se jejich prostoje na 10 až 20 %. Potřebné rekonstrukce zatím nemohou být zajištěny stávajícími výrobními a opravárenskými kapacitami.

Značná část uhlí vytěženého v Severočeském kraji se spaluje přímo v pánevní oblasti. Produkty spalování - jak již bylo opakovaně řečeno nepříznivě ovlivňují životní prostředí v kraji a hlavně v samotné pánvi. Je známo, že účinnost elektroodlučovačů je vysoká, pokud jsou v pořádku Chtěla bych se proto zeptat ministra výstavby a techniky ČSR soudruha ing. Šrámka: "Jak je využívána účinnost elektrostatických odlučovačů popílku, instalovaných v elektrárnách a jak je zabezpečována jejich údržba?"

Ve čtyřech pánevních okresech, tj. v okresech Most, Chomutov, Teplice a Ústí nad Labem a v souvisejících okrajových částech okresů Děčín, Louny a Litoměřice vzrostly během 5. pětiletky exhalace na dvojnásobek. V letošním roce se předpokládá úlet 1,16 milionu tun kysličníku siřičitého. Vzhledem k tomu, že přecházíme na těžbu méně kvalitního hnědého uhlí o větší sirnatosti /ze současných 1,5 až 3 % na 7 až 10 %/a vzhledem k tomu, že těžbu uhlí urychlujeme, abychom pokryli rostoucí potřeby národního hospodářství, je možno říci, že nebudou-li v provozu účinná odsiřovací zařízení, stoupnou během pěti let exhalace kysličníku siřičitého na více než 1,5 miliónu tun.  

Dlouhodobé a téměř trvale působící emise a vysoké přízemní koncentrace kysličníku siřičitého poškozují převážně smrkové porosty v Krušných horách. Je sice pravda, že zdravotní stav porostů v Krušných horách byl vždy značně určován působením oceánických vlivů, tj. cyklonálními severozápadními větry způsobujícími polámání větví, vývraty a polomy, dále jihovýchodními větry v anticyklonálních situacích, kdy se v zimě vytváří za 24 hodin až 10 cm námrazy. Účinek škodlivin je nejvýraznější právě v polohách s vyššími rychlostmi proudění vzduchu. Doslova začarovaný kruh se uzavírá působením škůdců, jako je např. kůrovec, napadající stromy nemocné působením exhalací a poškozené povětrnostními podmínkami. Během 5. pětiletky se podstatně zmenšila výměra smrkových porostů bez vnějších známek poškození z 29 000 ha na pouhé 2000 ha. V důsledku zničení bylo nutno likvidovat 9675 ha lesa. Celkem je poškozeno téměř 120 000 ha lesa.

Jak rozetnout tento začarovaný kruh? Samozřejmě neumíme ovlivnit povětrnostní podmínky. Zásadní řešení je pouze ve snížení exhalací SO₂ účinným odsiřováním. Místopředseda vlády soudruh Rázl zde řekl, že tato technologie je problematická v celém světě. Alespoň částečně však můžeme ovlivnit stav lesních porostů velmi citlivým a pečlivým lesním hospodařením zvýšenou péčí o stávající porosty, uváženou výsadbou porostů nových, včasnou likvidací postižených stromů, saturací lesního hospodářství pracovními silami a potřebnými mechanismy.

Rozvoj těžby uhlí narušuje také povrch půdy, vegetační kryt a vodní systém. Těžbou uhlí bylo až dosud zabráno přes 18 000 ha převážně zemědělské půdy. Rekultivacemi bylo vráceno asi 2000 ha, rekultivace však probíhají pomalu, chybí mechanizační prostředky, zejména pro těžké terény.

Bylo by možno hovořit o negativních vlivech exhalací na vodní hospodářství, na zemědělskou výrobu. Řady problémů se dotkli diskutující přede mnou. Předseda KNV soudruh Šlapák již připomenul další extrémní lokality, jako je českolipská aglomerace těžby uranu, Jizerské hory, zasažené exhalacemi z energetických zdrojů PLR a NDR.

Zároveň bych nechtěla, abychom se dívali na celou situaci pesimisticky a beznadějně. I v oblastech výrazně postižených exhalacemi máme města a obce, kde občané za podpory národních výborů, za účinné spolupráce všech společenských organizací Národní fronty eliminují dopady zhoršeného životního prostředí na nejmenší možnou míru, i když třeba jejich obec nemá perspektivu a je určena k likvidaci před postupujícími porubními frontami. Občané věnují mnoho hodin úpravám svého okolí, chápou, že životní prostředí to nejsou jen neviditelné exhalace, ale také pořádek v obcích a na pracovištích. Řada měst a obcí jsou držiteli čestných uznání vlády ČSR, titulů Vzorná obec atd. Na druhé straně, a na to poukázal ve své zprávě místopředseda vlády soudruh Rázl, máme ještě obce, kam se člověk vrací nerad a často jenom proto, že jinudy nevede silnice či železniční trať.

Pozornost problematice životního prostředí věnuje i SSM. Svazáci v našem kraji podali v loňském roce 200 zlepšovacích návrhů zaměřených na zlepšení životního prostředí, odpracovali mnoho brigádnických hodin v akci Mládež lesům - lesy všem. Severočeští pionýři vysázeli za loňský rok 200 tisíc stromků a keřů a odpracovali 730 tisíc brigádnických hodin při úklidu měst a vesnic.

Mnoho problémů by bylo možno odstranit i tím, že by se včas a v potřebné kvalitě plnily úkoly uložené jednotlivým resortům usnesením vlády ČSR č. 91/1976 a předsednictva vlády ČSSR č. 252/1976.

Problematiku životního prostředí nelze řešit ze dne na den. To, co dnes odložíme a neřešíme, bude v budoucnu mnohem obtížnější a nákladnější svými důsledky. Proto věnují stranické orgány kraje i Severočeský KNV velkou pozornost zpracování návrhu programu řešení životního prostředí v kraji v 7. pětiletce. Rozpočtové náklady na všechny plánované akce činí 2 mld 416 mil. Kčs, a to bez nákladů na eventuálně budovaná odsiřovací zařízení. Značná váha je kladena zejména na snížení exhalací do ovzduší, na zlepšení čistoty vodních toků. Svým významem pro energetiku a těžkou chemii celé republiky je možno přirovnat Severočeský kraj k lidskému srdci. A stejně tak, jako zdravotníci nemohou řešit účinně kardiovaskulární program bez aktivní spolupráce se všemi lidmi, tak také nelze bez spolupráce všech krajů, důsledného plnění úkolů u nás v severních Čechách i mimo ně řešit problematiku životního prostředí. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./ 

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni dr. Kučerové, slovo má poslankyně Slámová.

Poslankyně Zdenka Slámová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže provedla výjezdní zasedání spojené s průzkumem v Severočeském kraji v okresech Chomutov a Most. Zaměřila se na zjištění realizace podílu mladé generace na úkolech 6. pětiletky v Severočeském kraji, především horníků a valcířů, a spolupracovala úzce s orgány SSM Rozhodující pozornost byla věnována západní části kraje, na kterou jsou kladeny z celospolečenského hlediska největší nároky a kde je z hlediska celokrajského nejhorší životní prostředí. Ve srovnání s výsledky průzkumů provedených skupinou ve II. volebním období v letech 1972-1975 je možno souhrnně konstatovat, že životní podmínky mladé generace v Severočeském kraji vykazují pozvolné zlepšení. I když se odpovědné orgány snaží mladým lidem vytvářet podmínky pro dobrý život v kraji, zejména národní výbory a hospodářské orgány, je nutno konstatovat, že pokud se týče pracovních příležitostí pro mládež v kraji, zůstává i nadále problémem jejich nerovnoměrné rozložení pro muže a ženy, zejména v západní a východní části kraje. Od projednávání problematiky životních podmínek mladé generace v Severočeském kraji v roce 1975 se situace v tomto smyslu sice zlepšila, avšak přesto ještě není uspokojivě vyřešena.

Nežádoucí migrace obyvatelstva, zejména mladého, se částečně proti minulým letům změnila. Přesto však pohyb mladých lidí z kraje do kraje je proti ostatním oblastem výrazně vyšší, což působí nepříznivě nejen na vzájemné soužití obyvatel, na úroveň rodinného života, na vytváření tradic, ale i na pracovní morálku. Pokud se týče úrovně rodinného prostředí, nastala od roku 1975 jen malá změna k lepšímu, jak ukazuje např. vývoj rozvodovosti, prospěch dětí v ZDŠ apod.

Hlavní pozitivní změna v západní části kraje nastala v tom smyslu, že většina obyvatel bydlí v nových bytech, ať už z důvodu rozsáhlé bytové výstavby, tak i z toho, že se řada bytů v obcích i městech likviduje v důsledku rozvoje důlní činnosti. V okrese Chomutov se staví ročně v průměru 1700 až 1800 bytů, takže většina mladých lidí má možnost získání bytu do 1-2 let, ale i dříve, pokud jde o nábor.  

Při plnění úkolů, které jsou stanoveny XV. sjezdem KSČ a Směrnicí 6. pětiletky se mládež zapojuje iniciativně ve všech oblastech. Organizace SSM, především v průmyslových závodech, mobilizují mladé lidi na plnění úkolů třetího roku 6. pětiletky.

Velký podíl na plnění úkolů má zemědělská mládež a mládež na vesnici. Nemůžeme opomenout známé hnutí, organizované na pomoc zvyšování krmivové bilance, jako je např. "Mléko teče z luk", kdy se využívají nepřístupné plochy v Krušných horách, nebo akce "Brontosaurus ", kdy se mládež snaží co nejvíce pomáhat při zlepšování životního prostředí, které je v západní části kraje vlivem exhalací značně zasaženo.

Krajský, okresní i místní národní výbory účinněji než dosud podporují činnost společenských organizací Národní fronty, v prvé řadě SSM, a vytvářejí tak podmínky pro systematickou každodenní práci s mládeží, zejména s věkovými skupinami od 6 do 15 let a od 15 do 18 let. Bylo zvýšeno úsilí pravidelně vysílat děti nejvíce zdravotně ohrožené minimálně jedenkrát ročně do škol v přírodě v jiných krajích.

Do škol v přírodě se vysílají děti a žáci všech ročníků I. cyklu v průběhu celého školního roku. Toto opatření se realizuje na základě usnesení vlády č. 9/1976 ve čtyřech pánevních oblastech Severočeského kraje. Je však dost obtížné zajišťovat vhodné objekty pro školy v přírodě. Organizování škol v přírodě v pronajatých objektech v závodních a podnikových rekreačních zařízeních naráží na řadu problémů - poměrně vysoké finanční náklady na pronájem, provoz, často nevyhovující termíny i nevhodnost některých objektů pro účely školy v přírodě. Z těchto důvodů plánují odbory školství národních výborů, kromě výstavby vlastních objektů, další rozšiřování sítě stálých škol v přírodě využitím objektů zrušených malotřídních škol. Organizování výjezdu všech dětí do škol v přírodě v průběhu školního roku si vyžádá značné finanční náklady: dvacetidenní pobyt jednoho dítěte ve škole v přírodě představuje částku 954 Kčs. V minulém školním roce při organizování těchto škol v Severočeském kraji činily neinvestiční náklady za rok přibližně 47 mil. Kčs, náklady na cestovné 4 mil. Kčs.

V 7. pětiletce uvažují ONV s výstavbou devíti škol v přírodě o kapacitě 1950 míst nákladem 245 mil. Kčs.  

Usnesení vlády ČSR č. 367 ze dne 30. listopadu 1977 uložilo, aby děti z postižených oblastí byly vysílány jedenkrát za rok na dobu celého jednoho měsíce. Dosavadní vysílání dětí do škol v přírodě bylo organizováno z hlediska požadavků zajistit pobyt ve zdravotně příznivém prostředí co největšímu počtu dětí.

Tato změna bude mít za následek snížení počtu vysílaných dětí, a to do té doby, pokud nebude zajištěn dostatečný počet vhodných objektů, a to především vlastních. Členové stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro otázky mládeže upozorňují na skutečnost, že v řadě míst České socialistické republiky nejsou po celý rok plně využity kapacity rekreačních a dalších obdobných objektů, které by mohly sloužit pro školy v přírodě. Týká se to zejména zařízení různých podniků, institucí, ale i některých zařízení společenských organizací Národní fronty.

Doporučujeme proto, aby v nastávajícím období byla věnována ve spolupráci národních výborů a společenských organizací Národní fronty ČSR pozornost zajištění dalších vhodných kapacit, respektive jejich využití pro účely škol v přírodě.

Jsme přesvědčeni, že iniciativa odpovědných pracovníků národních výborů, vedoucích hospodářských pracovníků i představitelů společenských organizací Národní fronty napomůže řešit tento problém bez nároků na zvyšování investic. Děkuji za pozornost. /Potlesk./