/Začátek schůze České národní rady v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Tomana JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr - předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

182 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 8. schůzi České národní rady. V naší schůzi vítám co nejsrdečněji člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a další členy vlády České socialistické republiky. /Potlesk./

Dále mi dovolte, abych v našem středu srdečně uvítal členy vlády Československé socialistické republiky - ministra dopravy ing. Vladimíra Blažka /potlesk/, ministra spojů ing. Vlastimila Chalupu, CSc. /potlesk/, dále náměstka ministra paliv a energetiky dr. Miroslava Přikryla /potlesk/ a náměstka ministra hutnictví a těžkého strojírenství ing. Bohumila Najbrta /potlesk/.

V naší schůzi dále srdečně vítám stranické, státní a hospodářské funkcionáře Severočeského kraje, kteří byli pozváni k projednání prvního bodu pořadu, jakož i představitele ústředních orgánů České socialistické republiky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, 28. dubna 1978 zemřel poslanec České národní rady, ministr průmyslu České socialistické republiky, soudruh ing. Oldřich Svačina. Prosím, abychom jeho památku uctili povstáním. /Přítomní povstávají./ Děkuji. /Přítomní usedají./

Nyní mi dovolte, abych vám představil nového ministra průmyslu České socialistické republiky soudruha ing. Bohumila Urbana, CSc., kterého předsednictvo České národní rady jmenovalo do této funkce ve své schůzi 19. května 1978. /Potlesk./

Předsednictvo České národní rady se 19. května 1978 usneslo doporučit České národní radě, aby v dnešní schůzi projednala pořad, jehož návrh je uveden na pozvánce:

I. Kontrolní zpráva vlády České socialistické republiky o zabezpečení hlavních úkolů 6. pětiletky v Severočeském kraji

II. Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1977

III. Společná zpráva výborů České národní rady k vládnímu návrhu zákona České národní rady o školských zařízeních

IV. Společná zpráva výborů České národní rady k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státní správě ve školství

V. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce  

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky

VII. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 31. března do 26. června 1978.

Slyšeli jste návrh pořadu schůze. Má k němu někdo nějaké námitky nebo připomínky? /Nebyly./ Nemá.

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 161 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím je pořad schůze schválen.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Prosím místopředsedu vlády České socialistické republiky a předsedu České plánovací komise ing. Stanislava Rázla, aby přednesl zprávu.

Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda mne pověřila, abych v České národní radě podal zprávu o plnění úkolů rozvoje Severočeského kraje v prvních dvou letech 6. pětiletky a abych vás informoval o současném stavu v této hlavní palivoenergetické základně našeho státu.

Není to poprvé, kdy se tematika severu Čech dostává na pořad vrcholného zastupitelského sboru České socialistické republiky. Zabývali jsme se těmito otázkami již v roce 1975 v souvislosti s přípravou 6. pětiletky. Česká národní rada tehdy přijala řadu podnětných návrhů, které vláda převzala a poté včlenila do programu rozvoje této oblasti.

Velká pozornost, kterou věnujeme Severočeskému kraji, vychází z toho, že představuje téměř 77 % těžby hnědého uhlí v Československu a přes 37 % výroby elektrické energie. Zároveň musí čelit zhoršenému životnímu prostředí, zvládat velké úkoly v investiční, provozní a výrobní činnosti a přitom všem být domovem více než 1 miliónu občanů, kteří svým úsilím, obětavostí a tvořivými přístupy k plnění úkolů dokazují pozitivní vztah ke společně spravovaným i vytvářeným hodnotám v naší socialistické společnosti.

Problematikou Severočeského kraje se podrobně zabýval XV. sjezd KSČ a uložil zde soustředit pozornost na úkoly v těžbě uhlí a jeho přepravě, ve výrobě elektrické energie, při dalším rozvoji chemie, uranového průmyslu a těžkého strojírenství. Stanovil zajistit náhradní výstavbu objektů dotčených důlní těžbou včetně přestavby osídlení v prostoru hnědouhelné pánve. Sjezd rovněž položil důraz na intenzívnější řešení problému životního prostředí, zejména ve vztahu ke zdraví obyvatelstva, na péči. o krajinu a její rekultivaci. Pro stabilizaci pracovníků a rozšiřování zdrojů pracovních sil potřebných k zajištění rozhodujících rozvojových záměrů kraje uložil sjezd vystavět 53-55 000 bytů při plném zajištění technické a občanské vybavenosti. Velký důraz položil dále na výstavbu systému bezporuchového a kapacitně dostačujícího zásobování pitnou a užitkovou vodou.

V návaznosti na Směrnici pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976-1980 schválily politické orgány zásadu komplexního rozvoje Severočeského kraje a jeho další výstavba byla pojata jako prvořadá oblastní priorita celostátní důležitosti. K zajištění vlastního programu 6. pětiletky pak byly vypracovány základní dokumenty se zaměřením na investiční výstavbu a stavebnictví a pro sféru životního prostředí. Vlády ČSR a ČSSR je schválily jako závazný realizační program pro činnost všech resortů na území kraje.

Plnění uvedených záměrů, jakkoli jsou náročné, bylo však od počátku pětiletky ještě výrazně ztíženo důsledky probíhající světové energetické krize, která si i v Československu vynutila další zrychlení těžeb uhlí.  

Jelikož jediným možným nositelem růstu československých palivových zdrojů je právě severočeská pánev se svými ložisky hnědého uhlí, přenesla se právě tam tíha celého potřebného zvýšení. Roční plány skrývky a těžeb uhlí jsou proto ve srovnání se záměry 6. pětiletky značně vyšší a dochází i k celkovému zrychlení postupu porubních front a otvírkám nových dolových polí.

Vytváření podmínek k dosažení zvýšených těžeb se odráží i v řadě dalších doprovodných činností. Jde kupříkladu o zrychlení výstavby náhradních staveb za objekty a zařízení ležící na povrchu exploatovaných prostorů, o zvýšení nároků na přepravu a v neposlední řadě o další zvýšení potřeb stavebních kapacit o zhruba 2 mld Kčs nad původně uvažovaný rozvoj v 6. pětiletce. Celý tento program si spolu se zabezpečením věcné části úkolů vyžádal i mimořádné úsilí na zpracování koncepčních a technických řešení klíčových problémů výstavby kraje. Jde např. o soubor náhradních vodohospodářských řešení za rušenou nádrž Dřínov, o přípravu a výstavbu ervěnického koridoru, o koordinaci stavební činnosti v uzlových místech výstaveb a další akce.

Lze říci, že díky této koncepční a řídící práci jsou nyní již všechny základní otázky současného rozvoje kraje ujasněny s výjimkou složité a nedořešené technologie odsíření plynů. Tím se výhodně mění poměr sil, neboť řídící aparáty všech odvětví lze oprostit od hledání řešení a soustředěně je orientovat na zajišťování přijatých úkolů.

Vážené soudružky a soudruzi, byla vám dána k dispozici podrobná zpráva i rozbor dosažených výsledků a dovolte proto, abych se zaměřil pouze na charakteristiku vybraných úkolů, které představují hlavní článek rozvoje ekonomiky kraje. V odvětví paliv bylo za první dva roky 6. pětiletky vytěženo celkem 129,5 mil. tun hnědého uhlí. V minulém roce dosáhla těžba téměř 66,5 mil. tun uhlí a přiblížila se tak zhruba již úrovni plánované v roce 1980. Úkoly v odbytové těžbě byly překročeny o 1,8 milionu tun, což příznivě ovlivnilo zásobování národního hospodářství i obyvatelstva pevnými palivy. Daří se tedy v tomto směru zabezpečovat zvýšené úkoly 6. pětiletky, i když plynulé zásobování bude vyžadovat vysokou hospodárnost a nebývalou úspornost na celém území státu.  

Přes úspěchy těžby uhlí nelze však pominout nedostatky, které se projevují při jejím zajišťování. Jedná se zejména o neúplné krytí dodávek a montáží dobývací a dopravní techniky, která není uváděna do provozu v plánovaných termínech, ani nedosahuje požadovaných parametrů. Projevuje se to zejména na dole Maxim Gorkij, kde plánovaná těžba má dosáhnout zhruba 15 miliónů tun uhlí ročně, avšak dosud není ani v polovině tohoto záměru. Nedůslednost dodavatelů strojírenské techniky přitom vyžaduje provádět mimořádná opatření, aby se zajistil plán těžeb na ostatních dolech revíru. Důsledkem jsou nepříznivé dopady na území, další potřeba zajištění vyvolaných investic, ale též nároky na novou investiční výstavbu u těch dolů, kam byly úkoly přesunuty. Nelze jistě pominout ani z toho plynoucí vlivy a zásahy do života obyvatel.

Těžké strojírenství musí proto rozhodnými opatřeními zlepšit přístup k výrobě těžebních mechanismů a zvýšením kvality konstrukčních a montážních prací zajišťovat jejich plnou výkonnost.

K dalším složitým otázkám patří zajišťování přepravy vytěženého uhlí ze severočeské pánve a neuspokojivý průběh výstavby těžbou vyvolaných investic, nahrazujících likvidované objekty v předpolí skrývkových řezů.

Nedobrým příkladem je přeložka železniční trati Chomutov - Prunéřov nebo výstavba koridoru inženýrských zařízení v Mostě.

V energetice byla v průběhu uplynulých dvou let splněna prvá část úkolu 6. pětiletky - zvýšit instalovaný výkon o 400 MW zahájením provozu dvou bloků v elektrárně Počerady II. Započala se také výstavba elektrárny Prunéřov II. Celkem se vyrobilo přes 46 miliard KWh. I když se produkce elektrické energie sice zvýšila o 11 %, přesto plán tohoto období nebyl splněn. Dosažená výroba totiž neodpovídala instalovanému výkonu a zejména v roce 1976 docházelo k vysoké poruchovosti, zvláště u 200 MW bloků.

Pokud jde o chemický průmysl, dosáhl nejvyššího přírůstku ze všech odvětví Severočeského kraje, především díky postupnému zahajování provozu v nově budovaných kapacitách. Chemická produkce se zvýšila vloni /1977/ v porovnání s rokem 1975 o více než 20 %, zejména proto, že v Chemických závodech SČSP v Záluží byla uvedena do provozu výroba polypropylenu a zahájena výroba polyetylenu. Na vzestupu se výrazně podílí i papírenský kombinát Štětí II.

Hutnictví se podařilo zvýšit výrobu za uplynulá dvě léta proti roku 1975 o 7,5 %. Rozvoj je zde téměř výlučně spojen se zajištěním trubkového programu ve VTŽ Chomutov.

Ve spotřebním průmyslu se zvýšila výroba během minulých dvou let o 8,6 %, zejména v odvětví dřevozpracujícího a sklářského průmyslu. Produkce textilního průmyslu vzrostla v témže období o 4,3 %.

Největší napětí v plnění plánovaných úkolů, dané složitostí a rozsahem záměrů, se projevuje při realizaci investiční výstavby. Rozbory ukazují, že se dosud nepodařilo u stavebních organizací provést strukturální změny s cílem zvýšit objem stavebních prací pro investiční výstavbu na plánované tempo, hlavně pro občanské, inženýrské a vodohospodářské stavby.

Jakých výsledků tedy dosahují jednotlivé organizace, kterým byly svěřeny úkoly výstavby?

Za první dva roky 6. pětiletky se s plánem stavebních prací pro investiční výstavbu nevyrovnaly organizace federálního ministerstva dopravy, ministerstva stavebnictví ČSR, ministerstva zemědělství a výživy ČSR a rovněž Severočeského KNV.

Z celkového objemu pětiletky ve výši 32,2 mld Kčs stavebních prací bylo realizováno dílo v hodnotě 10,8 mld Kčs. Plán letošního roku předpokládá realizovat 6,5 mld Kčs, takže na léta 1979 a 1980 zbývá zajistit objem práce v hodnotě 15 mld Kčs. Místní kapacity a úroveň dnešních přesunovaných pro investiční výstavbu jsou nízké a nedávají naději na splnění zbývajících objemů v investiční výstavbě. Zabezpečit tedy stanovené úkoly pouze silami, které jsou dnes na území Severočeského kraje, není reálné.

Složitě se vyvíjí i plnění věcného programu investiční výstavby. Objektivní pohled ukazuje, že na jedné straně dosahujeme pozitivních výsledků, které jsou reprezentovány např. dokončenou cementárnou Čížkovice, plněním úkolů na stavbě přivaděče průmyslové vody z nádrže Nechranice, dokončením teplárny Liberec apod. Na straně druhé však dochází k vážnému neplnění objemů i termínů zahajování a dokončování, zejména u staveb národních výborů. Např. v komplexní bytové výstavbě byl výpadek v roce 1976 a 1977 pres 400 mil. Kčs. Rovněž v účelové výstavbě KNV došlo za první dva roky pětiletky ke zpoždění zhruba za 170 mil. Kčs.

Potvrzuje se dále, že zrychlení postupu porubních front vyžaduje velké soustředění i výkonnost stavebních organizací, které provádějí tzv. vyvolané investice. Jde o přeložky železničních tratí, o soubor náhradních vodohospodářských staveb za nádrž Dřínov i o výstavbu ubytovacích kapacit pro pracovníky na těchto dílech. Přikročili jsme tedy urychleně k režimovému, centrálnímu řízení uvedených staveb s cílem za ručit soulad přípravy vlastních pracovních operací a termínů odevzdání dokončených akcí.

Tyto potřeby a vážnost situace vedou vládu k rozhodnutí přesunout do severních Čech další specializované stavební kapacity z ostatních krajů, neboť dosavadní vývoj naznačuje, že jinak by se úkoly sice plnily, avšak na úkor výstavby občanské a technické vybavenosti, kterou provádí Severočeský KNV. Taková praxe je však nepřijatelná a vláda se s ní nebude smiřovat, neboť vidí jako naléhavou povinnost zajistit vhodné podmínky pro život občanů, kteří pracují a bydlí v exponovaných oblastech severních Čech.

Omezením limitů zahajovaných staveb a objemů prací a dodávek v ostatních krajích ve zbývajících létech 6. pětiletky vytváří vláda předpoklady přesunů ve prospěch Severočeského kraje. Ministerstvo stavebnictví ČSR určí konkrétní podniky, popř. stavební správy, které budou jmenovitě zabezpečovat nekryté stavby nebo jejich části. Současně se položí důraz na posílení kapacit komunikačních a vodohospodářských staveb.

Realizace tohoto úkolu si vyžádá od ministerstva stavebnictví ČSR zabezpečovat přesun dalších až 3000 pracovníků. Stejnou koncentraci, zejména na výstavbě železničních přeložek a stanic musí provést i federální ministerstvo dopravy. Z měny ve struktuře stavebních kapacit však nesmějí ohrozit postup tak velkých akcí jako je petrochemie II. a rafinerie v Záluží, o celkovém investičním nákladu přes 7 mld Kčs.  

Nápravná opatření musí provést i Severočeský KNV u svých podřízených stavebních podniků, které rovněž dosud nezabezpečují úkoly plánu. Vláda uložila ministerstvu vnitra ČSR, aby národní podniky Silnice i ostatních KNV převzaly úkoly ve výstavbě komunikací, a to již v plánu na rok 1979. Současně požádá vládu SSR a ČSSR o zvýšení přesunů stavebních organizací ze Slovenské socialistické republiky. Tato opatření, daná v ekonomice státu nenahraditelným významem severních Čech, budou mít zřejmě určité důsledky i v jiných krajích.

Vláda se proto obrací ke všem poslancům se žádostí, aby pomohli zabezpečit přesun kapacit a přijatá opatření proběhla s co největší aktivní politickospolečenskou podporou. Celostátní priorita severních Čech - to není heslo k podpoře jednoho z krajů, ale skutečnost, která rozhoduje o tom, zda naše národní hospodářství bude mít dostatek hnědého uhlí a elektrické energie.

Přirozeně, jestliže vláda ČSR dělá tato opatření ke zlepšení průběhu stavebních prací, bude také vyžadovat od federálních organizací výrazné zlepšení strojních dodávek, které se na řadě staveb stávají větší brzdou dokončování než samotné stavební práce. Značnou roli pro zajišťování úkolů v Severočeském kraji má rozvoj soutěže kolektivů, plnění závazků zaměřených na obtížné úkoly plánu i dodržování pracovní kázně. Nenahraditelná je úzká spolupráce vedení se stranickými, odborovými a mládežnickými organizacemi, zejména na velkých stavbách.

Velkou důležitost pro zabezpečení dnešních i perspektivních úkolů stabilizace obyvatelstva v Severočeském kraji má plnění programu bytové výstavby. Proto byl původní záměr vystavět v období 6. pětiletky v kraji 56 500 bytů zvýšen na počet 59 300 bytů, z toho 56 300 bytů v plánu národních výborů. V letech 1976 a 1977 se zde dokončilo 22 500 bytů, což představuje celkem 40 % úkolu pětiletky. Neúspěchem je však stagnující meziroční trend dokončovaných bytů.

Vláda stanovila pro stavbaře i pro KNV vytvořit předpoklady a zajistit kapacitně ve výstavbě bytů beze zbytku úkol 6. pětiletky a v dodavatelských formách realizovat asi 1000 bytů navíc. Dále uložila postavit až 1500 bytů v netradičních formách /v řadových domcích, bytech typu OKAL a svépomocí podniků/, zejména v okresech Chomutov, Most a Ústí nad Labem. Úspěch závisí na jednotlivých podnicích, projektantech a ONV a od toho, jak energicky a důsledně přistoupí k přípravě a zabezpečení jednotlivých akcí. Očekáváme rovněž iniciativní přístup Severočeského KNV při výstavbě školek, obchodů, zdravotnických a tělovýchovných zařízení netradičními technologiemi, které odlehčí stavbařům a zvýší plnění v komplexnosti.

Zvládnutí investičního procesu přitom není pouze věcí kumulace kapacit. S nemenší naléhavostí vystupuje do popředí důležitost promyšlené, kvalifikované práce investorů, dobrá příprava akcí i vysoká úroveň jejich řízení a organizování. Poznatky získané při výstavbě mosteckého koridoru, při přeložkách tratí i jinde ukazují na nezbytnost úzké součinnosti investorů, projektantů a vedoucích jednotlivých staveb, na potřebu jejich vysoké odpovědnosti za řízení pracovníků, za dodržování stanovených lhůt a kvalitu prací. Na rozhodující stavby a do čela investorských útvarů by proto měli být vybíráni nejlepší pracovníci VHJ a podniků, ti, kteří výsledky své dosavadní činnosti dokazují, že jsou s to úkoly zvládnout.

Vláda uložila příslušné komisi zajistit pořádek v přípravě staveb, aby se jednou provždy skončily spory mezi investory a dodavateli o tom, zda je vina za nedostatky způsobena projekcí nebo pozdním určením dodavatelů. Místo hledání výmluv a konstruování argumentů musí nastoupit vysoká profesionalita, kvalifikace a osobní zodpovědnost řídících pracovníků za čestné splnění úkolů, které od nich společnost právem očekává. Je namístě připomenout v této souvislosti, že např. horníci se plně spoléhají na vzájemnou profesionální svědomitost a na soudružskou odpovědnost jeden za druhého. Záleží na tom jejich pracovní úspěchy a mnohdy i zdraví a životy.

Stejná atmosféra musí zavládnout i ve vztahu investorských a dodavatelských organizací, které pracují v podmínkách nesrovnatelně lepších - a přesto nemůžeme být s výsledky jejich činnosti vždy spokojeni!

Soudružky a soudruzi poslanci, složitou otázkou, která se koncentruje právě na území Severočeského kraje, je ochrana a tvorba životního prostředí.

Úspěchů se zatím dosáhlo ve výstavbě centrálních systémů teplofikace. Na zdroj Komořany byl vedle již dříve napojeného Mostu připojen teplovodem Chomutov a Litvínov. Rozestavěn je teplovod z elektrárny Tušimice II. do Kadaně a zahájena výstavba výtopny Teplice. Po dokončení místních rozvodů tento postup výrazně přispěje ke snížení zdrojů emisí z malých topenišť.

Znepokojivým jevem je však zvýšená poruchovost instalovaných odlučovačů popílku, které nejsou vhodně a včas opravovány. Ztrácí se tím účinek nákladných opatření, která byla v minulosti v poměrně uspokojivém rozsahu realizována ke snížení úletu pevných částic.

Je zřejmé, že federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství bude muset radikálněji řešit zajištění servisu oprav a dodávek náhradních dílů, případně zajistit jmenovité kapacity pro Severočeský kraj, včetně zvážení možnosti zřídit opravárenskou základnu přímo v tomto kraji.

Velmi složitou otázkou je likvidace kysličníku siřičitého v plynných emisích z tepelných elektráren. Všechna dosavadní dílčí opatření přes svou náročnost nevedla ke zlepšení stavu a ukazuje se, že rozhodujícím krokem bude jedině instalace účinného odsiřovacího zařízení. Složitost je však v tom, že ve světě pracující poloprovozy fungují na daleko menších energetických jednotkách a s palivem o podstatně menším obsahu síry. I náklady na instalaci těchto zařízení dosahují mimořádně vysokých hodnot - vždyť odsíření 200 MW bloků zatím vychází na 25-30 milionů dolarů. Přesto byl na základě rozhodnutí předsedy federální vlády soudruha Štrougala vysloven souhlas k jednání s několika firmami o jejich nabídkách, o ceně, o technických vlastnostech a o zárukách účinnosti odsiřovacích aparatur. Vláda je rozhodnuta po vyjasnění technickoekonomických parametrů zajistit co nejrychleji ověření a potom dovoz pro nás použitelné metody, aby i v této sféře byl učiněn rozhodný krok kupředu.

V současné době rovněž pokračují jednání s SSSR o možnosti použití tzv. magnezitové metody, ke které nám již Sovětský svaz poskytl dokumentaci.

Jestliže zatím neumíme primárně zabránit škodám způsobeným kysličníky síry na vegetaci, tím spíše bychom měli zrychlit postup rekultivací na těžbou a výsypkami devastovaném území, aby se obnovovala porušená biologická rovnováha krajiny. Nepřijatelný je v této souvislosti postup, jehož jsme svědky u některých větších sídelních celků, např. v Teplicích a v Ústí nad Labem, kde ustupující těžba není dosud v žádoucím rozsahu provázená intenzívní rekultivací. Vláda vychází z poznatků, že neupravené okolí vážně kazí ráz oblasti a ruší účinky dalších, mnohem nákladnějších opatření ve prospěch stabilizace obyvatelstva a zlepšení životního prostředí. Proto uložila svým členům a KNV, aby se těmito otázkami zabývali a v součinnosti s federálním ministerstvem paliv a energetiky navrhli účinný a efektivní postup rekultivačních prací.

V souvislosti s kvalitou životního prostředí se zároveň ukazuje nenahraditelnost iniciativy občanů, kteří spolurozhodují o tom, jak vypadá bezprostřední okolí jejich bydlišť i pracovišť. Vzhled i estetická úroveň je dána pořádkem, ohleduplností a též dobrovolnou prací lidí, kteří jsou uživateli i tvůrci svého životního prostředí. V tomto směru si však bude nutno vynutit též změnu přístupu investorů, kteří dlouho po dokončení staveb ponechávají okolí neupravené a vytvářejí pocit věčné rozestavěnosti a nekoncepčnosti ve využívání prostoru.

Bude zapotřebí, aby Severočeský KNV a ministerstvo výstavby a techniky ČSR věnovaly zvýšenou pozornost dohlédací činnosti stavebních úřadů v tlaku na investory a stavební organizace při provádění stavebních prací. Není důvodu k tomu, aby se průběh výstavby v Severočeském kraji lišil od ostatního území státu, aby nepříznivého stavu krajiny bylo používáno jako odůvodnění existujících nepořádků.

Smysl pro úpravnost a pořádek musí platit i ve vztahu ke vzhledu sídlišť. Důkazem, že lze situaci zlepšovat, je město Most se svou dlouhodobou a systematickou péčí o zvelebení prostředí, která přináší výsledky přesto, že leží v nejexponovanější části uhelné pánve.

Pokud jde o celkovou péči o severočeské obyvatelstvo, věnuje se velká pozornost zdravotnictví. Dokladem je otevření nové, vysoce moderní nemocnice v Mostě a infekčního pavilonu v Ústí nad Labem. Připomeňme si též zahájení výstavby nemocnice v Kadani, v České Lípě a rekonstrukci nemocnice v Tanvaldě. To vše ve svém souhrnu dále podstatně zvýší kvalitu poskytovaných služeb.

Ke zlepšení čistoty vodních toků přispěla dostavba čistírny odpadních vod pro Teplice, Českou Lípu, Bečov a Vejprty. Perspektivní význam má zahájení výstavby čistíren v Chemických závodech SČSP v Záluží.  

V souvislosti s řešením otázek životního prostředí považuje vláda za nutné intenzívnější zapojení vědeckovýzkumné základny do řešení konkrétních, aktuálních problémů. Uložila proto ministerstvu výstavby a techniky ČSR předložit návrh na organizační uspořádání výzkumu životního prostředí a sociálního rozvoje pro příští období. Práce budou věcně řízeny tak, aby přinesly zrychlení tempa výzkumných prací, aby zaměřily pozornost na palčivé a řešitelné úkoly, zejména pak, aby prověřily efektivnost poměrně rozsáhlé výzkumné základny životního prostředí denní praxí. Výzkum pro výzkum není nikomu potřebný.

Vážené soudružky a soudruzi, první dva roky 6. pětiletky přinesly z hlediska plnění významných rozvojových úkolů Severočeského kraje řadu cenných poznatků. Ukázaly, na co je třeba soustředit pozornost v zájmu udržení plánovaných temp těžby uhlí, výroby energie, chemického průmyslu, dopravy a dalších oborů. Ukázaly dále složitost, ale i závažnost včasného uvolnění předpolí uhelných skrývek, náročnost při osvojování nové výroby v chemických závodech, nezbytnost kvalitního ovládání i pečlivé údržby strojů a mechanismů.

Vláda si je vědoma, že péče o rozvoj Severočeského kraje a jeho obyvatelstvo vyžaduje řešit i četné další otázky operativního charakteru. Příkladem je organizování pobytů dětí ve školách v přírodě mimo oblast kraje, stejně jako zvýšení preference vybraných severočeských okresů při udělování poukazů na rekreaci ROH. Vláda již v tomto smyslu předala příslušná doporučení odborovým orgánům a bude důsledně vyžadovat pomoc federální organizace.

Jménem vlády děkuji soudružkám a soudruhům poslancům, kteří se zúčastnili průzkumu v Severočeském kraji a svým angažovaným přístupem pomohli získat nové poznatky i připomínky ke klíčovým problémům realizace úkolů XV. sjezdu KSČ a 6. pětiletky na jeho území. Přínosem k práci vlády bylo i projednání této otázky ve výborech ČNR a diskuse poslanců.

Prosím Českou národní radu, aby i nadále zaměřovala svou pozornost k plnění rozvojových úkolů Severočeského kraje ve prospěch zabezpečení paliv a energie pro naše národní hospodářství a zejména ve prospěch občanů, kteří na severu Čech žijí a pracují. Děkuji za pozornost. /Potlesk./ 

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi vlády ČSR ing. Stanislavu Rázlovi za jeho projev. Nyní dávám slovo společnému zpravodajovi poslanci dr. Zvěřinovi.