Pondělí 19. prosince 1977

 

19. 12. 1977

/Začátek schůze České národní rady ve 14.05 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

181 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře ČNR její vedoucí JUDr. Alois Klumpar

Předseda ČNR Evžen Erban: Zahajuji 6. schůzi České národní rady. V naší schůzi co nejsrdečněji vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a členy vlády České socialistické republiky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve dnech oslav 60. výročí největší události novodobých dějin lidstva - Velké říjnové socialistické revoluce - obrátily se ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu, Nejvyšší sovět a rada ministrů Svazu sovětských socialistických republik k národům, parlamentům a vládám všech zemí s Provoláním, obsahujícím poselství míru a dobré vůle.

Lid naší země upřímně přivítal tento nový doklad důsledné leninské mírové politiky Sovětského svazu, který je v naprostém souladu s jeho tužbami a city. Právo na život v míru považuje náš lid za jedno ze základních lidských práv a boj za mír za svou nejčestnější povinnost.

My, poslanci České národní rady, zvolení představitelé lidu České socialistické republiky, plně podporujeme stanovisko k tomuto Provolání, přijaté Federálním shromážděním Československé socialistické republiky v jeho schůzi 15. prosince 1977.

V duchu Provolání prohlašujeme, že veškerou svou činností budeme vytvářet podmínky pro šťastný život našich občanů a spolu se všemi mírovými a pokrokovými silami pro vítězství míru, sociální spravedlnosti a přátelství mezi národy. /Potlesk./

Váš potlesk nejlépe vyjadřuje souhlas s podporou Provolání nejvyšších politických a státních orgánů Sovětského svazu a potvrzuje, že jeho uskutečnění považujeme za svou věc. Nyní přistoupíme k vlastnímu jednání naší schůze.

Předsednictvo České národní rady se 15. listopadu 1977 usneslo doporučit České národní radě, aby v dnešní schůzi projednala pořad, jehož návrh je uveden na pozvánce.

I. Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1978, o správě důchodové daně u některých poplatníků a o promlčecích lhůtách u majetkových a mimořádných dávek

II. Společná zpráva výborů České národní rady pro zemědělství a výživu, ústavně právního, pro národní výbory a národnosti a pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona České národní rady o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství

III. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 28. října do 19. prosince 1977

Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh pořadu schůze. Jsou k návrhu nějaké připomínky nebo námitky? Nejsou.

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 169 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s návrhem pořadu, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím je pořad jednomyslně schválen a přistoupíme k jeho projednání.

Prvním bodem dnešní schůze je

I

Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1978, o správě důchodové daně u některých poplatníků a o promlčecích lhůtách majetkových a mimořádných dávek

Odůvodnění přednese z pověření vlády ČSR ministr financí soudruh ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám z pověření naší vlády předložil k projednání návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1978.

Chtěl bych především zdůraznit, že jde o reálný finanční plán, který vytváří podmínky pro další postup při plnění základních cílů rozvoje naší socialistické společnosti v souladu se směrnicemi XV. sjezdu KSČ.

Důsledně jsme přitom vycházeli z usnesení 9. zasedání ÚV KSČ, ve kterém se uvádí, že úkoly státního rozpočtu "představují velmi náročný program a mobilizační direktivu, orientují všechny řídící orgány na využití všech pozitivních stránek dosavadního ekonomického vývoje a na energičtější řešení existujících problémů".

Státní rozpočet České socialistické republiky na příští rok se opírá o stabilní základnu. Především o úspěšné plnění základních úkolů stanovených 6. pětiletkou. V roce 1977 jsme dosáhli dalšího pokroku v rozvoji společenské výroby. Průmyslová produkce ve sféře řízené vládou ČSR vzroste asi o 5,1 % a výkony základní stavební výroby o 4,6 %. Také zemědělství obnovilo svou dynamiku a překročilo plánované úkoly. Potěšitelné je, že prakticky celý přírůstek průmyslové produkce byl kryt zvýšením produktivity práce. Určité, i když zatím jen dílčí zlepšení nastalo také ve snižování materiálových nákladů.

Do provozu byly uvedeny nové i rekonstruované výrobní kapacity - např. zbývající část pneumatikárny Rudý říjen v Otrokovicích, linka na výrobu dřevotřískových desek ve Vrbně, bezvřetenová přádelna náchodské Tepny, Pražské polygrafické závody v Malešicích a tiskárna v Kolíně, rozšířená linka na výrobu nábytku v Koryčanech a kombinát masného průmyslu Praha-jih. Významně byla posílena i terciární sféra, kde přibyly obchodní domy a nákupní střediska, řada školských, kulturních a zdravotnických zařízení a téměř 82 000 bytů.

V souladu s plněním hospodářské politiky strany dále stoupla životní úroveň a posílily se životní a sociální jistoty pracujících. Zvýšila se úroveň společenské spotřeby. Průměrná mzda vzrostla asi o 3,7 a maloobchodní obrat o 3,7 %.

Tyto úspěchy, které jednoznačně dokazují přednosti socialistického společenského řádu, jsou tím cennější, že byly docíleny ve složitých vnitřních i vnějších ekonomických podmínkách. Krok za krokem jsme v zemědělství překonávali obtíže vyplývající z loňského sucha, řešili jsme problémy, které přináší náročnost rozvoje palivoenergetické základny, čelili jsme růstu cen surovin a materiálů na zahraničních trzích i odbytovým těžkostem, jež plynou z krize v kapitalistických státech.

Ke zdaru tohoto cílevědomého úsilí přispěla iniciativa a aktivita pracujících, rozvíjená na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Vážíme si toho, že účinným příspěvkem k oslavám největší události XX. století se stala poctivá a obětavá práce milionů lidí, že svým úsilím prokázali aktivní podporu politice Komunistické strany Československa.

Můžeme dnes prohlásit, že na základě vcelku úspěšného splnění úkolů státního plánu letos očekáváme vyrovnané rozpočtové hospodaření. Tento pozitivní výsledek, dosažený ve složitých ekonomických podmínkách, je dokladem toho, že naše ekonomika je silná, dynamická a stabilní. Dokazuje, že naše společnost důsledně plní základní úkoly hospodářské a sociální politiky strany, stanovené XV. sjezdem.

To jsou spolehlivé zdroje pro dnes předkládaný návrh státního rozpočtu na rok 1978. V souladu s úkoly hospodářské politiky a se zásadami aktivní finanční politiky na 6. pětiletku zabezpečuje úkoly stanovené národohospodářským plánem na příští rok. Je zaměřen na podporu rychlého rozvoje výroby a její efektivnosti. Usiluje o zlepšení kvalitativních stránek reprodukčního procesu a přispívá k vytváření podmínek pro ekonomicky zdravý vývoj naší měny a její pevnost.

Příjmy i výdaje rozpočtu jsou plánovány ve výši 119,3 mld Kčs. Proti roku 1977 jsou o 3,2 % vyšší. Vlastní příjmy stoupají o 5,7 % a dotace z federálního rozpočtu o 0,4 %. Zvyšuje se tak soběstačnost státního rozpočtu ČSR. Tato skutečnost je jednak výsledkem úsilí o efektivní tvorbu a mobilizaci vlastních zdrojů, jednak projevem snahy aktivně přispět k dosažení reálné vyrovnanosti celkové rozpočtové soustavy Československé socialistické republiky.

Z výdajů je 24,9 % určeno na hospodářství a 39,2 % na kulturní a sociální opatření. Na obranu a bezpečnost připadá z rozpočtových výdajů 2,7 % a na správu a soudy 0,9 %. Zbývajících 32,3 % představuje dotace a subvence do rozpočtů národních výborů.

Dosažení vyrovnanosti rozpočtu vyžadovalo, abychom do příjmů i výdajů zapracovali řadu náročných, ale je třeba říci, že i reálných úkolů. Podmínkou jejich splnění je zvýšení výkonnosti naší ekonomiky především cestou důslednějšího využívání vnitřních rezerv. A ty, jak známo, stále existují jak ve spotřebě materiálů, paliv a energie, tak ve využití základních fondů i pracovního času. To předpokládá za prvé zlepšení kvality řídící a organizátorské práce všech stupňů řízení, za druhé rovnoměrné plnění úkolů hned od samého počátku roku, a to ve všech ukazatelích plánu, za třetí respektování hledisek maximální efektivnosti a účelné hospodárnosti v činnosti každého podniku, závodu i jednotlivce, a konečně za čtvrté široký rozvoj iniciativy pracujících.

Princip efektivnosti a kvality veškeré práce, znovu zdůrazněný 9. zasedáním ÚV KSČ, musí být - ať chceme nebo nechceme - uplatňován ve všech orgánech hospodářského řízení, ve sféře výrobní i nevýrobní, v centrálně řízené ekonomice i v ekonomice řízené národními výbory.

Nejde o krátkodobý cíl, ale o základní strategickou otázku ekonomického rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Soudruh Brežněv v projevu k 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce řekl: "Budoucnost naší ekonomiky je ve zvyšování efektivnosti. Neexistuje jiná cesta, jak zajistit úspěšný a dynamický rozvoj národního hospodářství."

Na tyto souvislosti pamatuje i návrh státního rozpočtu ČSR. V příštím roce počítáme s tím, že se docílí plánovaného snížení vlastních nákladů na výrobu o 82 haléře na 100 Kčs výkonů.

Už dnes víme, že to nebude snadné, zvláště když vezmeme v úvahu, že ve snižování zejména materiálových nákladů zatím nedosahujeme uspokojivých výsledků. V řídící práci ve všech článcích a na všech stupních budou proto tyto nároky vyžadovat konkrétní pozornost. Patří k našim společným povinnostem od počátku roku cílevědomě vytvářet předpoklady k zajištění tohoto ukazatele plánu a přitom promyšleně uplatňovat účinná technickoorganizační opatření. Vláda očekává, že uvedené úkoly budou s podstatně větší odpovědností a důsledností než dosud zajišťovat především pracovníci předvýrobních etap - projektanti, konstruktéři, technologové, normovači a kalkulanti. Rozhodnější přístup to vyžaduje i od bezprostředních organizátorů výroby - mistrů, vedoucích cechů a ředitelů závodů.

Není pochyb o tom, že významnou rezervou zůstává využití iniciativy pracujících, která je inspirováno 30. výročím Únorového vítězství. Zkušenosti ukazují, že tam, kde se dělníci, technici a hospodářští pracovníci zaměřují na osvědčené metody a nové formy socialistického soutěžení, jsou docilovány pozoruhodné výsledky. Tak např. pracující n. p. Pleas díky plnění svých závazků ušetřili na materiálu a surovinách a energii 251 000 Kčs, v Pragoděvu 843 000 Kčs a ve sklárnách Kavalier 0,5 mil. Kčs.

Významným způsobem ovlivňuje efektivnost národního hospodářství investiční výstavba. Všichni dobře víme, že určuje základní vstupy pro oblast efektivnosti. Není třeba zvláště zdůrazňovat, že naše socialistická společnost vkládá právě do rozvoje investic obrovské prostředky. Vždyť objem investiční výstavby za hospodářství řízené vládou ČSR má v roce 1978 činit 57,2 mld Kčs. Z toho je 39,4 % financováno prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu. Chtěl bych říci, že hlavní část investičních dotací je určena nejen na financování velkých akcí ve výrobní sféře, ale i na bytovou výstavbu, budování jeslí, mateřských škol, základních škol, zdravotnických zařízení a na jiné akce v oblasti společenské spotřeby.

Jak všichni víme, nelze přes určitá zlepšení považovat dosavadní stav na úseku investiční výstavby za uspokojivý. Bohužel stále přetrvávají na mnoha úsecích nedostatky v přípravě i realizaci investic. Projevují se zejména v překračování plánovaných nákladů a v nedodržování stanovených termínů dokončování kapacit. To vede k přímým společenským ztrátám. Tak např. opožděné uvedení Nové rafinerie n. p. Kaučuk Kralupy do zkušebního provozu o 27 měsíců mělo za následek výpadek výroby ve výši 3 mld 109 mil. Kčs a nižší odvod do státního rozpočtu o 250 mil. Kčs.

Nechceme tyto problémy jenom konstatovat. Aktivní tlak na efektivnost investic vytváříme už v návrhu rozpočtu. V roce 1978 je budeme financovat v závislosti na stanovených kritériích efektivnosti a v závislosti na tvorbě vlastních zdrojů v podnicích. Budeme přísněji posuzovat i využití stávajících základních fondů. Dotace ze státního rozpočtu se tak stanou aktivnějším nástrojem finanční politiky.

Soustavnou pozornost budeme i nadále věnovat vývoji zásob. Není pochyb o tom, že přijatá opatření přinesla určité výsledky. Avšak k výraznějšímu obratu dosud nedošlo. Problémem zůstává hlavně struktura zásob. Je pochopitelné, že chceme, aby lépe odpovídala potřebám národního hospodářství jak z hlediska zabezpečení rostoucích výrobních úkolů, tak i z hlediska maloobchodního obratu a vnějších ekonomických vztahů. Pro příští rok je v ústředně řízených státních hospodářských organizacích plánován růst zásob o 3,6 %, takže zrychlení obrátky má činit 0,9 dne.

Chceme se s těmito nároky čestně vyrovnat. Přitom bude stát v popředí naše společná péče věnovaná doplňování nízkého stavu zásob některých důležitých surovin a materiálů v chemickém, spotřebním a potravinářském průmyslu, stejně jako vybraných druhů průmyslového zboží u obchodních organizací. Zároveň bude žádoucí rychleji řešit i některé odbytové problémy, zejména ve výrobě stavebních hmot, nábytkářském průmyslu a v určitých oborech potravinářského průmyslu. Teorie i praxe potvrzuje, že v národním hospodářství musí zásoby reprezentovat rezervu použitelnou ve vnitřní ekonomice či pro vývoz. Tuto zásadu sice uznáváme, ale v každodenním životě jsme ji dosud plně neprosazovali. Znovu tedy zdůrazňujeme, že podstata ekonomie zásob spočívá především v jejich celospolečensky potřebné struktuře.

Vývoj efektivnosti a finančního hospodaření budou i v roce 1978 podstatně ovlivňovat naše zahraničně obchodní vztahy.

Jejich charakteristickým rysem je neustále rostoucí objem výměny zboží se Sovětským svazem, který je naším největším dodavatelem. Tato soudružská spolupráce, stejně jako prohlubující se ekonomická integrace v rámci RVHP, je působivým výrazem socialistického internacionalismu. Je i pevnou zárukou stability a trvalé jistoty rozvoje naší společnosti v období, kdy v zemích na západ od našich hranic dochází k prohlubování všeobecné krize kapitalismu. Mnohokrát jsme se přesvědčili, že u sovětských soudruhů nacházíme pochopení a podporu pro plnění veškerých záměrů a plánů. To nás musí zavazovat a vést k tomu, abychom i my plnili dodávky do Sovětského svazu důsledně, včas a ve vzorné kvalitě.

Výsledky dosažené v této oblasti jsou opětovným potvrzením skutečnosti, že socialistická ekonomická integrace a vzrůstající objem zahraničního obchodu se socialistickými zeměmi výrazně a všestranně přispívají k plnění cílů 6. pětiletky.

Ve vztahu ke kapitalistickým státům musíme důrazně čelit potížím, které plynou z krizových jevů v jejich hospodářství. Na těchto trzích se v posledních letech neobyčejně zostřila konkurence a zaznamenáváme tu celou řadu nových jevů. Jedním z nich je kupř. čilá obchodní aktivita rozvojových zemí. Při pohledu na tuto situaci zůstáváme realisty. Víme, že dosáhnout ekonomicky únosné ceny předpokládá, abychom v naší praktické činnosti důsledněji respektovali, že očekávaný efekt mohou přinést jen výrobky nejvyšší jakosti, s technickou dokonalostí a módní atraktivností. To předpokládá jednak trvalý předstih v technickém rozvoji, jednak včasnou inovaci výrobků a pochopitelně také kvalitní zahraniční obchodní činnosti. Není snad nutné znovu opakovat, že ceny surovin, které dovážíme ze západních států, dále rostou. Tento vzestup musí být kompenzován jak lepším cenovým zhodnocováním našeho vývozu, tak i úsporami dovážených surovin a materiálů.

Hlavním cílem hospodářské a sociální politiky Komunistické strany Československa je zajistit, v souladu s prohlubováním socialistického způsobu života, uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva. Jde o další upevňování životních a sociálních jistot na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Pro tento cíl rozhodně stojí za to poctivě pracovat, obětavě přistupovat ke svěřeným úkolům a tvořivě rozmnožovat naše společné bohatství. K tomuto cíli přispívá i návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1978.

Celkové peněžní příjmy obyvatelstva se zvýší o 8,5 mld Kčs. Naše vláda klade důraz především na důsledné uspokojování poptávky obyvatelstva po dobrém a kvalitním zboží, usiluje o to, aby i co do množství splňovalo nároky spotřebitelů. Nezapomíná ani na členitost služeb a zvyšování jejich úrovně. Maloobchodní obrat má v příštím roce vzrůst o 3,6 % a objem placených služeb obyvatelstva o 4,4 %. Rovnováhu vnitřního trhu považujeme za významný politický faktor a za základní otázku stability měny. Ti, kteří dokáží fakta objektivně posoudit, musí uznat, že se tento základní záměr postupně daří uvádět do života. Proto jsou zbytečné různé ty nákupní horečky, na které ve svých důsledcích doplácejí především sami občané.

Důkazem starostlivosti strany a vlády o štěstí a spokojenost pracujícího člověka jsou i neustále se zvyšující prostředky věnované na další vzestup společenské spotřeby. Na její rozvoj navrhujeme použít ze státního rozpočtu ČSR a z rozpočtů národních výborů v příštím roce 74,8 mld Kčs, tj. o 3,9 % více než v roce 1977. Tato částka, která reprezentuje 52 % všech rozpočtových výdajů, názorně dokumentuje přednosti socialistického zřízení. Vždyť vlády kapitalistických států, jak jsme toho svědky i v současné době, při vzniku obtíží v prvé řadě a především krátí tzv. veřejné výdaje, tj. výdaje na sociální zabezpečení, veřejné práce apod. Našemu společenskému řádu je taková praxe cizí - o tom názorně svědčí fakta z návrhu státního rozpočtu.

Plných 59 % z výdajů na společenskou spotřebu, tj. 44,2 mld Kčs, bude poskytnuto na účely sociálního zabezpečení a z toho na starobní a invalidní důchody 23,2 mld Kčs. Je to oproti letošnímu roku více o 0,9 mld Kčs. Naše společnost věnuje velkou péči občanům, kteří po celoživotní práci prožívají zasloužený odpočinek. Plánovitě zlepšujeme životní podmínky důchodců rozšiřováním kapacit ústavů sociální péče. Zároveň poskytujeme další vhodné formy sociálních služeb starým a invalidním občanům, zejména pečovatelské služby a na okraji nezůstává ani rozvoj mimoústavní péče.

Nezapomínáme rovněž na zlepšování podmínek pro matky a děti. Cílevědomě zabezpečujeme zdravý vývoj naší nejmladší generace a upevňujeme sociální postavení mladých rodičů. Na tento účel se v rozpočtu počítá s částkou 8,5 mld Kčs. Hlavní část je určena na dávky v mateřství a přídavky na děti. Státní příspěvek při narození dětí, poskytovaný formou odpisů z půjček mladým manželům, bude činit 310 mil. Kčs.

Významnou sférou společenské spotřeby je zdravotnictví. Pro příští rok vytváříme v rozpočtu částkou 12,4 mld Kčs potřebné finanční podmínky pro další zvýšení péče o zdraví obyvatelstva. Naše socialistická společnost tím plní svůj významný humánní úkol a zároveň materiálně naplňuje jedno ze základních práv našich pracujících - právo na bezplatnou zdravotní péči.

Státní rozpočet finančně zajišťuje realizaci celospolečenských zdravotnických programů, zaměřených především na péči o matku a dítě, o občany poproduktivního věku a na boj s cévními, srdečními, nádorovými a virovými chorobami.

Počet lůžek ve zdravotnických zařízeních se zvýší o 901. Výdaje na léky dosáhnout výše 2,3 mld Kčs, což je pro srovnání více než dvojnásobek částky, která je poskytována na plnění úkolů státní správy. Jde skutečně o veliká čísla a oprávněně se domníváme, že stojí za to hluboce se zamyslet nad tím, zda bychom nemohli s léky lépe a šetrněji hospodařit.

Nelitujeme značných prostředků vydávaných na tento účel. Vždyť mají zmírnit obtíže nemocných občanů. Bohužel se ale setkáváme mnohdy s tím, že s drahými a dováženými léky se plýtvá a že nemocní nerespektují rady lékařů. Společenská škoda z takového jednání je značná.

V oblasti zdravotnictví podporujeme rovněž postupné budování uceleného systému zdravotnických služeb, zkvalitnění zdravotní péče v územních a závodních obvodech a dokončení účelné specializace a koncentrace zdravotnického lůžkového fondu podle oborů léčebné péče. I to jsou cesty ke zvýšení účinnosti, o kterém hovoříme.

Obrovské společenské prostředky, vynakládané na zdravotnictví vyžadují, abychom jich využívali s rozmyslem tak, aby přinášely při ochraně zdraví našich pracujících maximální efekt. A to by mělo být měřítkem veškerého úsilí na tomto úseku.

Ve státním rozpočtu na příští rok finančně podporujeme rozvoj jeslí a mateřských škol. Chceme, aby se maminky mohly brzy vracet na svá pracoviště. Kapacita jeslí bude rozšířena o dalších 3041 míst a mateřských škol o 25 193 míst. Dalo by se určitě udělat ještě více, kdyby se vždy našlo plné porozumění všech podniků, závodů a JZD. Stále se však setkáváme s takovými vedoucími hospodářskými pracovníky, kteří nedoceňují tuto otázku. Nevidí, anebo nechtějí vidět užitek, který by přineslo její řešení. Ani možnost získat pracovní síly návratem matek z mateřské dovolené není pro ně rozhodující. Jen vlažně přistupují k naplňování direktiv vlády v této oblasti. Nezřídka je příčinou určitá pohodlnost, rutina a nerespektování celospolečenských zájmů.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP