/Začátek schůze České národní rady ve 14.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc.

178 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji 4. schůzi České národní rady. V naší schůzi vítám srdečně člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády ČSR Josefa Korčáka /potlesk/, srdečně dále vítám představitele ústředních úřadů ČSR a ostatní hosty, kteří byli do dnešní schůze pozváni.

Předsednictvo České národní rady se 2. června 1977 usneslo doporučit České národní radě, aby v dnešní schůzi projednala návrh pořadu, jak je uveden na pozvánce:

I. Zpráva vlády České socialistické republiky o hlavních úkolech stavebnictví v České socialistické republice při zabezpečování 6. pětiletého plánu

II. Zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1976

III. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 26. dubna do 4. července 1977

Slyšeli jste návrh pořadu dnešní schůze. Má někdo k navrženému pořadu nějaké námitky nebo připomínky? /Nebyly./ Nemá.

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 164 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s návrhem pořadu dnešní schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím je pořad schválen a přistoupíme k jeho projednávání.

Prvním bodem pořadu je

I

Prosím místopředsedu vlády České socialistické republiky a předsedu České plánovací komise ing. Stanislava Rázla, aby zprávu uvedl.

Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda mi uložila, abych vám podal zprávu o hlavních úkolech a rozvoji stavebnictví v České socialistické republice zejména při zabezpečování úkolů 6. pětiletého plánu. Tomuto odvětví připadá mimořádně významná úloha při uskutečňování závěrů XV. sjezdu KSČ, neboť na jeho práci závisejí z velké míry výsledky investiční výstavby i zvyšování současné i budoucí efektivnosti národního hospodářství. Stavebnictví má nezastupitelnou úlohu při rozšiřování výrobní základny, při uskutečňování strukturálních přeměn v ekonomice i při plnění sociálního programu. Kvalita práce stavbařů spolurozhoduje o spokojenosti lidí, o růstu životní úrovně i zlepšování životního prostředí.

Na úspěchy, kterých stavebnictví dosáhlo, jsme právem hrdi. Vývoj však ukazuje, že měřítka úspěchů minulých let, ani kvalita práce samotných stavbařů již nestačí oprávněným požadavkům společnosti. V celé ekonomice se soustřeďujeme na plnění složitých úkolů a stavbaři z velké části předurčují, jak budeme úspěšní. Odtud vychází jejich velká odpovědnost za dosahované výsledky, i náš hluboký zájem o to, jak je stavebnictví připraveno a jak byly vytvořeny podmínky, aby záměry 6. pětiletého plánu byly v žádoucích parametrech splněny. Vycházeje z dosavadního průběhu pětiletého plánu a z ocenění současných i příštích podmínek naší ekonomiky, vyžadujeme od všech odvětví kvalitnější práci a vyšší výkony.

I na stavebnictví proto klademe ve všech směrech vyšší požadavky než doposud. Těžiště náročnosti zde nespočívá pouze ve zvýšení investičních prostředků na stavební práce v 6. pětiletém plánu o 40 %, jde nám především o zásadní obrat v kvalitativních stránkách provádění výstavby i údržby. I stavebnictví nese zodpovědnost za to, kolik každá stavba stojí, za práci bez kazů i poruch. Místo zdlouhavých diskusí o délce záruky za provedené práce se musí stavbaři soustředit na kvalitu a funkční schopnosti provedeného díla, na společensky efektivní využití práce a techniky, a to s danými pracovními silami a mechanismy. Hledat cesty k dosažení většího efektu, než ukládá pětiletka, to vyplývá z potřeb národního hospodářství, tak zní pro stavbaře příkaz dne, daný objektivními podmínkami doby.

Vláda si je vědoma, že nejde a nepůjde o úkoly snadné. Dostát tomu v plném rozsahu vyžaduje soustředění k otázkám řízení uvnitř stavebnictví i v navazujících odvětvích, ale i v investorských a projektových organizacích, které průběh a výsledek díla ovlivňují. Ministerstvo stavebnictví ČSR, národní výbory a stavebnictví jako celek stojí před hlubokými změnami, počínaje základním pojetím způsobu stavění a konče operativním řízením staveb. K tomu je třeba vypracovat promyšlená organizační opatření, jejichž úspěšnost bude vycházet z boje proti rutině a těm tradicím, které nerespektují dosažený vědeckotechnický pokrok, ani stupeň poznání v oblasti vědeckého řízení organizace práce. Zvládnout a ku prospěchu společnosti rozvinout dosaženou úroveň našeho stavebnictví, kterou charakterizuje vysoká vybavenost mechanismy a stroji, moderní technologie a postupy, i vysoká organizovanost kolektivů v četách a brigádách socialistické práce, i spolehlivé zázemí ve výrobě stavebních hmot a materiálů, to se dnes už neobejde bez kvalitativních změn v samotném myšlení a v přístupech k plnění větších i menších úkolů, ze kterých se jako z mozaiky skládají stavby.

Nejcennější devizou při plnění požadavků vysoké efektivnosti a kvality jsou však stavbaři sami. Aktivní přístupy uvědomělých kolektivů, pracovní úsilí a iniciativa zaměřená ke zvládnutí záměrů plánu, to je cesta, která se osvědčila v minulosti a má ještě větší význam do příštích let.

Soudružky a soudruzi, 6. plenární zasedání ústředního výboru strany projednávalo úkoly stavebnictví zejména proto, že činnost tohoto odvětví, i když nikoliv jen jeho vlastní vinou, a aniž bychom chtěli snížit řadu jeho významných úspěchů, neodpovídá plně současným požadavkům.

Vláda věnuje otázkám rozvoje našeho stavebnictví trvalou pozornost a bezprostředně po 6. plénu ÚV KSČ, v návaznosti na úkoly XV. sjezdu strany, přistoupila k jejich rozpracování tak, aby všechny hospodářské orgány dostaly ucelenou směrnici, jak závěry na jednotlivých úsecích své činnosti uskutečňovat. Usnesením z 1. července letošního roku přijala vláda soubor hlavních opatření a rozhodla o způsobu jejich kontroly. I když přijatá opatření pokrývají v plném rozsahu závěry pléna strany, soustředím se v dalším výkladu jen na jeho hlavní směry.

Svůj první a hlavní úkol vidí vláda při výstavbě palivoenergetické základny, neboť na ní závisí pohyb československé ekonomiky vpřed i proporcionální rozvoj národního hospodářství. Proto také stavbaři musí svůj první úkol vidět v přednostním zabezpečování rozvoje paliv a energetiky a s tím spojených vyvolaných a podmiňujících investic. Tato potřeba souvisí s celkovými změnami ve světové ekonomice a s vysokými cenami, za které nakupujeme suroviny a energie na kapitalistických trzích.

Péče o těžbu uhlí a výrobu elektřiny je prvořadou starostí celé ekonomiky. Podřizujeme jí koncepci hlavních investičních směrů a v souladu s ní zaměřujeme a zařazujeme do plánu další stavby, jejichž realizaci společně zabezpečuje stavebnictví a strojírenství. Zkušenosti z 5. pětiletky nás poučily, jak vážné problémy vznikají zpožděním výstavby elektráren. Proto nyní soustřeďujeme síly na stavby s velkými energetickými bloky v elektrárnách Počerady II., Chvaletice, Mělník III., na vodní dílo Dalešice, na jadernou elektrárnu v Dukovanech. Celková příprava a výstavba elektráren musí být zajištěna přesně v souladu s vládními termíny. Stavbaři mají odpovědnost za to, že stavební práce se nezpozdí ani o den, a že přesně ve stanovených termínech zajistí připravenost staveb pro montáž.

Vzhledem k tomu, že pro 6. pětiletku musíme počítat s relativně nízkým přírůstkem dovozu primárních zdrojů energie, vytváříme podmínky pro rychlejší těžbu uhlí. Patří tam i realizace vyvolaných a podmiňujících investic v uhelných revírech.

V minulosti jsme stavěli a realizovali poměrně menší stavby v celkově menším rozsahu. Přitom se tyto stavby zpožďovaly. Kvalitativně nové nároky jsou v tom, že nyní budeme stavět díla podstatně větší, v celkově větším rozsahu a v kratších termínech. Vedle miliardových investic ve vlastní těžbě uhlí a výstavbě elektráren, dosahují vyvolané investice, které postup porubních front podmiňují, jen v Severočeském a v Severomoravském kraji řádově 8 mld Kčs.

Ale ani tato čísla neukazují obtížnost realizace investiční výstavby v obou oblastech. V Severočeském kraji budeme stavět inženýrskotechnicky obtížné stavby, jako např. koridor Ervěnice, přeložky železničních tratí Teplice - Ústí, Třebušice - Chomutov, musíme postavit náhradní vodní zdroje za nádrž Dřínov. To všechno nás čeká v krátkém období 1978-1982, přičemž každá z uvedených staveb má rozpočtový náklad větší než 1 mld Kčs. K tomu pak přistupuje pro stavbaře úkol postavit nové byty, technickou a občanskou vybavenost sídlišť a měst, stavby pro zlepšování čistoty ovzduší a vody, pro likvidaci odpadů, rekultivovat výsypky a další akce ochrany i tvorby životního prostředí. K tomu všemu musí stavbaři dobudovat za pochodu odpovídající výrobně technickou základnu. A tak musíme počítat s tím, že celkový objem stavebních prací v Severočeském kraji do roku 1980 dosáhne 47 - 48 mld Kčs.

Zcela mimořádný význam pro zabezpečování klíčových potřeb rozvoje československé ekonomiky má ostravská aglomerace. Celkový objem stavebních prací v Severomoravském kraji dosáhne v období 6. pětiletky 45 mld Kčs. Náročnost úkolů vyplývá i z toho, že v kraji musíme postavit 65 000 bytů, z toho 16 000 bytů pro stabilizaci pracovních sil. Vláda nedávno rozhodla, že k zabezpečení úkolů v těžbě černého uhlí a výrobě elektrické energie na Ostravsku se má počet bytů dále zvýšit.

Kromě výstavby objektů, které nahradí objekty poškozené poddolováním, a kromě výstavby zařízení k ochraně životního prostředí, jsme na Ostravsku postaveni před nové problémy v souvislosti s vyuhlováním dosavadních těžebních prostorů a s postupným přesunem těžby do oblastí v podhůří Beskyd. Otvírka nových dobývacích prostor Paskov - Nová Bělá, Příbor a Darkov vyžaduje, abychom ještě v této pětiletce v předstihu zahájili práce, které by včas vytvořily podmínky pro těžbu uhlí pro rok 1980.

Soudružky a soudruzi, vláda věnuje systematickou pozornost rozvoji hlavního města Prahy. Objem prací a dodávek pro investiční výstavbu zde roste ze 40 mld Kčs v minulé pětiletce na 62 mld Kčs v této pětiletce. Každým dnem se tedy v Praze investuje zhruba 40 mil. Kčs, a to je intenzita stavění, kterou dosud žádné místo na mapě republiky nepoznalo.

Složitost rozvoje Prahy je dána tím, že vedle výstavby 58 000 bytů, což je o 18 000 více než v minulé pětiletce, je nutno zlepšit dlouhodobě zaostávající občanskou vybavenost, řešit koncepčně i technicky obtížné otázky dopravní sítě, pamatovat na ubytování stavbařů, strojařů, pracovníků obchodu, zdravotnictví, ale také vysokoškoláků, tedy vytvářet předpoklady k dosažení potřebné úrovně migrace pracovních sil.

Velké soustředění stavbařů v Praze, jejich důsledné a racionální využití je podmínkou včasného zvládnutí tak významných a velkých prací, jako je výstavba Jižního města, příprava výstavby Jihozápadního města, dalších tras a stanic metra a základního komunikačního systému, včetně mostu přes Vltavu u Barrandova, apod.

Zvládnout takový rozsah práce a jeho kumulaci na poměrně malém území se neobejde bez vytvoření uceleného režimu řízení výstavby a materiálně technické základny stavebnictví, bez nastolení racionálního přístupu ve využití pracovníků, strojů a zařízení, v dopravě stavebních hmot a výrobků.

Odstranit dosavadní nedostatky, s nimiž se na území Prahy potýkáme, to vyžaduje též výrazně zlepšit územně technickou a projektovou přípravu, schvalovací řízení a spolupráci i kázeň všech účastníků výstavby.

Rekonstrukce a výstavba hutnictví a strojírenství, jako další velký prioritní program 6. pětiletky, zabezpečuje strukturální změny výroby, zvyšování exportní schopnosti našeho hospodářství a prohloubení podílu na integračních programech RVHP. Jde o úkoly takového rozsahu, jako je např. výstavba a rekonstrukce metalurgických a strojírenských komplexů na Kladně, v Plzni, na Ostravsku, v Chomutově i v Praze.

Národohospodářského efektu na všech těchto dílech dosáhneme jen tehdy, připraví-li stavbaři objekty včas k montáži a v návaznosti na dodávky technologie dokončí spolu se strojaři dílo v plánovaném čase.

Na základě nedobrých zkušeností s výstavbou první etapy petrochemie uložila vláda ministerstvu stavebnictví ČSR i ministerstvu průmyslu ČSR, a jejich podřízeným organizacím, vyvodit závěry a soustředit se na včasnou projektovou a technickou připravenost i vlastní realizaci druhé etapy. Cílem je, aby úkoly stavebnictví byly beze zbytku splněny, a tím se umožnilo zahraničním dodavatelům i našemu strojírenství odevzdat toto dílo za více než 6 mld Kčs, s koncentrací přes 4000 pracovníků při výstavbě jak do zkušebního, tak do trvalého provozu podle plánu.

Vláda si je vědoma, jak důležitou úlohu hraje pro zachování celkové hospodářské stability zemědělství. Proto se trvale zabývá celým procesem reprodukce základních fondů tohoto odvětví. Těžiště zajišťování stavebních prací zde leží - kromě výstavby obilních sil - na organizacích ministerstva zemědělství a výživy ČSR. Další etapa integrace a specializace zemědělské výroby, doprovázená přechodem na větší a složitější díla, si vyžádá i zde uplatnění průmyslových metod stavění, moderních metod organizace a řízení. Mimořádnou pozornost při tomto procesu je třeba věnovat výběru staveb z hlediska jejich účelnosti a z ní odvozeného kritéria snižování měrných nákladů.

Potřeby vyváženého a proporcionálního rozvoje národního hospodářství vyžadují, aby při přednostním zajišťování priorit byly v odpovídající míře zajišťovány úkoly reprodukce základních fondů ostatních výrobních i nevýrobních odvětví.

V celém souboru investic 475 mld Kčs musíme v odpovídající míře, kvalitě i čase zajistit výstavbu spotřebního a potravinářského průmyslu, průmyslu stavebních hmot i staveb vytvářejících podmínky pro život obyvatelstva.

Přitom ve všech akcích s jakýmkoliv stupněm priority platí zásada, že každá koruna do investiční výstavby musí být vložena s takovou rozvahou, aby vznikaly základní fondy skutečně potřebné a účelně řešené.

Z těchto věcných úkolů vyplývá soustředění sil i prostředků. Abychom dosáhli stanovených cílů a udělali další krok vpřed, klade vláda důraz na tyto základní úkoly v investiční výstavbě a ve stavebnictví:

za prvé neodkladně zlepšit investorskou a projektovou přípravu a součinnost všech účastníků investičního procesu;

za druhé koncentrovat síly a prostředky na rozhodující stavby a do míst soustředěné výstavby, snižovat rozestavěnost a zkracovat lhůty výstavby;

za třetí přizpůsobovat strukturu stavebních kapacit potřebám investiční výstavby;

za čtvrté zkvalitnit plánování a řízení investiční výstavby a stavebnictví;

za páté zvýšit vnitřní výkonnost stavebnictví cestou dalšího zprůmyslnění, mobilizace rezerv a rozvojem iniciativy pracujících.

Zajištění našich rozvojových záměrů se neobejde bez všestranného zkvalitnění průběhu přípravy i vlastní realizace investiční výstavby. Od propracování prvních studií, kdy je nutno rozhodovat se značným předstihem, až po uvedení akce do provozu, jde o celek, z něhož nelze nic opomenout a od počátku je nutné sladit zájmy všech partnerů.

Prověrka Výboru lidové kontroly ČSR i průzkumy skupin poslanců České národní rady na vybraných stavbách potvrdily, že ne všichni investoři a dodavatelé zabezpečovali úkoly s plnou zodpovědností tak, jak to uložil XV. sjezd strany.

Příklady dokládají, že nedostatečná stabilizace a nevyjasněnost investičních programů je jednou ze základních příčin častých změn v náplni investičních plánů. Z dodatečného ujasňování, a možno říci i z rozšiřování schválených záměrů, vznikají další úpravy koncepcí i fyzického rozsahu zahajovaných a často rozestavěných staveb. Tyto změny znamenají vesměs zvyšování původně uvažovaných rozpočtových nákladů staveb a prodlužování lhůt výstavby. Mají vážný dopad na efektivnost a vedou k nadměrné rozestavěnosti.

Přitom je opakovaným nešvarem, že investoři s návrhem na dodatečné úpravy rozpočtů a prodlužování lhůt výstavby přicházejí v době, kdy jiné řešení již není technicky možné. Ke sjednání nápravy je vláda rozhodnuta nekompromisně postihovat každý nedůsledný přístup. Vycházíme z poznatku, že dosahované celkové výsledky se skládají z přístupů a kvality práce jednotlivců.

O ekonomické efektivnosti investic, o tom, zda budou sloužit potřebám národního hospodářství na pravém místě a v žádoucím čase, rozhoduje práce investora - jeho politickohospodářský rozhled, cílevědomost jednání a odborná zdatnost. U něho začíná odpovědnost za promyšlenou přípravu stavby, za její hospodárné parametry i za organizaci průběhu výstavby. On určuje projektantovi základní dimenze a nároky na funkci stavby, on je povinen dát stavební organizaci jasnou a do všech důsledků zváženou objednávku díla, on také do skončení prací, ale i potom, odpovídá za dodržení výchozích záměrů, zejména nákladových, časových i funkčních. On však také spolu s projektantem v mnohém rozhoduje o tom, zda stavebnictví bude moci využít principů moderní velkovýroby a výsledků, které umožňuje zprůmyslnění, unifikace a typizace konstrukcí a prací v materiálně výrobní základně i v procesu stavění. Chyby a slabosti tohoto prvotního kroku jsou pak zárodkem neodpovědnosti a vzájemného svalování viny za nedostatky, které se projeví v průběhu výstavby a na jejich výsledcích.

Proto vláda při posuzování problémů jednotlivých velkých investic bedlivě zvažuje úlohu všech účastníků procesu výstavby a důsledně hodnotí výkon povinností investora i dodavatelů, až po vyvozování postihu za zanedbání této základní odpovědnosti.

Naléhavou potřebou je však také aktivní a konstruktivní spolupráce všech účastníků procesu investiční výstavby, schopnost nejen kriticky vidět chyby, ale také odstraňovat překážky výstavby.

Prvým předpokladem pro zlepšení řízení procesu reprodukce základních fondů a investování je, v souladu s dispozicemi ÚV KSČ, zdokonalit a zvýšit kvalitu celé soustavy plánů, státním plánem počínaje.

Pro rok 1977, a v přípravě směrnice k plánu na rok 1978 i na zbývající léta 6. pětiletky jsme ve spolupráci s federálními orgány vytvořili na úrovni státního plánu podmínky pro zlepšení vazeb mezi zdroji a potřebami investiční výstavby. V letošním státním plánu /a s větší hloubkou ve směrnici pro příští rok/ jsou již zpracovány bilance, které určují rozdělení kapacit dodavatelů na program výstavby jednotlivých investorů. Zvláštní pozornost přitom věnujeme zajištění prací pro závazné úkoly a pro stavby určené k dokončení. Pro Severočeský kraj a pro Prahu jsou schváleny územní plány investic a jejich zajištění stavebními pracemi. Tyto soustavy bilancí staveb a kapacit jsou podkladem pro to, aby dodavatelské resorty mohly dovést adresnost svých plánů až do jednotlivých podniků.

Soudružky a soudruzi, ve zbývajících letech 6. pětiletky jsme povinni v zájmu hospodárnosti zkrátit lhůty výstavby. To vyžaduje, aby ministerstva i KNV, ale především plánovací komise navrhla vládě jen tolik staveb k zahájení, kolik odpovídá možnostem jejich kapacitního zajištění. Pouze takto založený plán umožní zvýšení územní pohyblivosti stavebních a montážních kapacit a jejich pružné přizpůsobení struktuře investic, povede k soustředění investorské a projektové přípravy na plánovaný program i k vyšší úrovni řízení staveb a jejich lepšímu materiálně technickému zajištění.

Přesto, že jsme podobné zásady vytyčili již v 5. pětiletce a také při vstupu do 6. pětiletky, je pravda taková, že jsme ani v jednom roce plánovaného snížení rozestavěnosti nedosáhli. Proto se Výbor lidové kontroly ČSR i ministerstvo výstavby a techniky ČSR tímto neutěšeným stavem i jeho příčinami zabývaly. Vedle nedostatků v práci jednotlivců byly však zjištěny i nedostatky v přístupech ústředních i přímých investorů a dodavatelů. Ani plánovací komise tyto skutečnosti dostatečně neobjektizovala a nenavrhla důslednější řešení v návrzích státních plánů.

Závěry z vyhodnocení vybraného souboru staveb, které provedlo ministerstvo výstavby a techniky ČSR potvrzují, jak správná je politická linie v přístupu k zahajování a dokončování staveb. Vždyť 81 % staveb z celého souboru nebylo dokončeno ve stanovené lhůtě! Skutečné rozpočtové náklady - ve srovnání s první registrací staveb - byly o 22 % vyšší! U 65 % staveb je doba návratnosti vložených prostředků horší ve srovnání s projektem.

Vládě ČSR je proto předložen - v souladu se směrnicemi schválenými federální vládou - návrh na snížení rozsahu zahajování nových staveb pro období 1978-1980, s cílem dosáhnout většího soustředění práce na rozestavěných stavbách a vytvořit prostor pro posílení investiční výstavby do odvětví paliv a energetiky, včetně investic vyvolaných. To znamená snížit rozestavěnost i rozsah zahajování v ostatních odvětvích národního hospodářství. Pro zbývající tři roky 6. pětiletky se v hospodářství řízeném vládou ČSR navrhuje snížit zahajování o 4 mld Kčs a přezkoumat možnost dalšího snížení v letech 1979-1980. Zahájit můžeme pak jen stavby projektově a dodavatelsky zabezpečené, stavby nezbytné z hlediska priorit dalšího rozvoje společnosti. Ve výrobní sféře jen ty, které povedou k efektivnímu a rychlému zvýšení dodávek pro vývoz a pro vnitřní trh, anebo umožní snížit rozsah dovozu z kapitalistických států.